APZPAT31 Fyzikální vlastnosti atmosféry a ochrana ovzduší

Fyzikální ústav v Opavě
zima 2020
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. (přednášející)
Garance
doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr.
Fyzikální ústav v Opavě
Předpoklady
(FAKULTA(FU) && TYP_STUDIA(B))
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Posluchač bude seznámen s fyzikálními vlastnostmi atmosféry, antropogenním ovlivněním atmosféry, modelováním znečištění ovzduší, hodnocením kvality ovzduší, účinky znečištění ovzduší na lidské zdraví, ekosystémy a materiály a metodami ochrany atmosféry a ovzduší.
Osnova
  • 1. Základní informace o atmosféře. Složení a vertikální členění atmosféry. Sluneční a dlouhovlnné záření. Zdroje látek v atmosféře. Transport látek atmosférou, propady a výstupy.
    2. Znečištění ovzduší. Fyzikální, chemické a biologické faktory ovlivňující kvalitu ovzduší. Charakteristika látek znečišťujících ovzduší. Venkovní a vnitřní prostředí.

    3. Atmosférická depozice. Fyzikální, meteorologické a chemické procesy vedoucí k atmosférické depozici. Depoziční procesy (mokrá a suchá depozice). Atmosférická depozice v lokálním a regionálním měřítku. Atmosférická depozice v České republice.

    4. Modelování znečištění ovzduší. Matem. modely znečištění ovzduší. Modelování atmosférické depozice acidifikačních činitelů.

    5. Modelování depozičního toku ozonu. Měření koncentrace ozonu. Využití rezistenční analogie pro modelování depozičních rychlostí přízemního ozonu. Měření depozičního toku ozonu pomocí gradientové a eddy kovariační metody. Multiplikativní depoziční model. Stomatální tok ozonu. Modelování depozičního toku ozonu.

    6. Hodnocení kvality ovzduší. Úloha monitoringu v řízení kvality ovzduší. Imisní monitoring a monitorovací sítě. Limity znečišťování ovzduší (emisní, imisní, depoziční limity).

    7. Účinky znečištění ovzduší. Účinky látek znečišťujících ovzduší na lidské zdraví, ekosystémy a materiály. Expozice, kritické úrovně a zátěže. Acidifikace a eutrofizace ekosystémů. Přirozené a antropogenní změny klimatu. Narušení stratosférické ozonové vrstvy. Antropogenní ovlivnění imisních koncentrací troposférického ozonu.

    8. Ochrana atmosféry a ovzduší. Původ emisí. Odlučování prachu a plynů. Právní ochrana atmosféry a ovzduší. Hlavní mezinárodní aktivity a úmluvy v oblasti ochrany atmosféry a ovzduší.
Literatura
    povinná literatura
  • Barros, V.: Globální změna klimatu. Praha 2006.
  • Bednář, J.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha 1985.
  • Zapletal, M.: Historický vývoj atmosférické depozice síry a dusíku na území České republiky. Opava 2014.
  • Braniš, M., Hůnová, I.: Atmosféra a klima. Aktuální otázky ochrany ovzduší. Praha 2009.
  • Hemerka, J: Ochrana ovzduší, ČVUT Praha 2010.
  • Bednář, J.: Meteorologie: Úvod do studia dějů v zemské atmosféře. Praha 2003.
  • Pechala, F., Bednář, J.: Příručka dynamické meteorologie. Academia, Praha 1991.
    doporučená literatura
  • Zapletal, M.: Atmosférická depozice acidifikačních činitelů na území České republiky. Opava 1997.
  • Kolektiv autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší. UK, Praha 2004.
  • Houghton, J.: Globální oteplování. Praha 1998.
  • Zapletal, M., Polášek, M.: Hodnocení přízemního ozonu ve vztahu k muzejním sbírkovým předmětům, lidské populaci a vegetaci. Opava: Slezské zemské muzeum 2015.
  • Lippert, E.: Ozonová vrstva Země. Praha 1995.
    neurčeno
  • Herčík, M., Lapčík, V.: Ochrana životního prostředí. VŠB, Ostrava 1993.
Metody hodnocení
zkouška
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2021, zima 2022, zima 2023, zima 2024.