KOM502S Argumentace a přesvědčování

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
léto 2008
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Veronika Vydrová (přednášející)
Mgr. Veronika Vydrová (cvičící)
Garance
Mgr. Veronika Vydrová
Katedra cestovního ruchu a volnočasových aktivit – Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je poskytnout základní informace o formách a způsobech argumentace a přesvědčování spolu s nácvikem dovedností se zaměřením na obchodně-podnikatelskou činnost.
Osnova
  • 1. Vymezení pojmu přesvědčování, vztah k jiným metodám ovlivňování
    2. Přesvědčování v životě člověka (z historie přesvědčování)
    3. Přesvědčování jako komunikační proces
    4. Předpoklady pro přesvědčování
    5. Profil přesvědčovatele
    6. Činitelé přesvědčování
    7. Teze a argumenty v přesvědčování
    8. Intencionalita přesvědčování
    9. Metodiky přesvědčování, autopersuáze, asertivita
    10. Verbální a neverbální prostředky přesvědčování
    11. Přesvědčování v manažerské činnosti
    12. Interkulturní specifika přesvědčování
    13. Efektivita přesvědčování
    14. Sebezdokonalování v umění přesvědčovat
    1. Vymezení pojmu přesvědčování, vztah k jiným metodám ovlivňování
    Přesvědčování jako součást interakčních procesů. Základní principy a znaky přesvědčování. Demonstrace, klarifikace, exemplifikace, sugesce, exercitace ve vztahu k přesvědčování.
    2. Přesvědčování v životě člověka
    Východisko přesvědčování - ústup od agrese i pasivity. Základy teorie přesvědčování. Machiavelismus. Racionalismus a empatie. Tzv. ekologické přesvědčování.
    3. Přesvědčování jako komunikační proces
    Zdroj, kanál a příjemce jako základní složky přesvědčování. Interakční vzorce jako součást přesvědčování. Problém výběru kanálu v přesvědčování. Rozhodující vliv faktických argumentů. Typy recipientů z hlediska přesvědčování. Příčiny zkresleného přijímání sdělení. Designační, atributivní, asertorická analýza jako prostředek prognostiky pro příjem některých sdělení.
    4. Předpoklady pro přesvědčování
    Pojmy důvěra, důvěryhodnost, důvěřivost, věrohodnost, hodnověrnost a jejich komunikační vyjádření. Typy komunikačních bariér a jejich překonávání.
    5. Profil přesvědčovatele
    Smysl a technika vytváření profilu přesvědčovatele podle Eales-Whitea. Analýza jednotlivých typů profilů přesvědčovatele, zejména podle kvadrantů řízení, podpory, vizí a motivace.
    6. Činitelé přesvědčování
    Charakteristika přesvědčovatele ve vztahu k přesvědčovanému. Pojem přesvědčitelnosti - vázaná a nevázaná přesvědčitelnost, zprostředkující a bezprostřední ukazatelé přesvědčitelnosti. Postoje a jejich typy v komunikačním vyjádření ve vztahu k přesvědčitelnosti, např. vyváženost, ego-defenzivnost apod.
    7. Teze a argumenty v přesvědčování
    Teze, antitéze, argument jako základní faktory přesvědčování. Logické, psychologické a komunikační složky teze. Druhy argumentů. Vzájemné působení argumentů.
    8. Intencionalita přesvědčování
    Intencionalita jako zaměřenost na cíl přesvědčování. Intencionalita problémová, osobnostní a interpersonální. Umění specifikace a diferenciace cíle přesvědčování, např. podle Balesovy škály.
    9. Metodiky přesvědčování, autopersuáze, asertivita
    Metodiky prezentování argumentů, interogativního přesvědčování, kladných odpovědí, uplatňování apelů, indirektního působení, intervenujících vlivů, proponování řešení a jejich komunikační vyjádření. Druhy autopersuáze. Asertivní kodex, asertivní techniky.
    10. Verbální a neverbální prostředky přesvědčování
    Verbální kód jako centrální prostředek přesvědčování. Analýza verbálních prostředků přesvědčování na úrovni slov, promluvy a textu. Neverbální kódy v přesvědčování.
    11. Přesvědčování v manažerské činnosti
    Přesvědčování jako součást motivace. Úloha přesvědčování v přímém řízení. Manažer a tzv. koučování. Změny v činnosti manažera v moderních způsobech řízení a úloha přesvědčování v těchto změnách.
    12. Interkulturní specifika přesvě
Literatura
    povinná literatura
  • SKÁCEL, J. Argumentace a přesvědčování (poznámky k přednáškám). Karviná: OPF, 2003. ISBN 80-7248-185-1. info
  • LAMBERT, E.T. Jak účinně ovlivňovat druhé. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-85943-88-3. info
  • HONEY, P. Tváří v tvář. (Průvodce úspěšnou komunikací. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-445-2. info
  • EALES-WHITE, R. The Power of Persuasion. London: Kogan Page, 1992. ISBN 0-7494-0682-8. info
  • GRÁC, J. Persuázia. Martin: Osveta, 1988. info
    doporučená literatura
  • WATZLAWICK, P., BAVELASOVÁ, J., JACKSON, D. Pragmatika lidské komunikace. Hradec Králové, 1999. ISBN 80-86088-04-9. info
  • KHELEROVÁ, V. Komunikační dovednosti manažera. Praha: Grada, 1995. ISBN 80-7169-223-9. info
  • MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha, 1968. info
    neurčeno
  • SZYMANEK, K. Umění argumentace: terminologický slovník. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0699-3. info
Informace učitele
Během výuky budou zadány dva průběžné testy a seminární práce. Uvedené aktivity jsou bodově ohodnoceny. Absolvování předmětu je uzavřeno zkouškou. Výsledná známka je dána součtem získaných bodů ze všech aktivit a výsledku závěrečné zkoušky.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 1990, léto 1991, zima 1991, léto 1992, zima 1992, léto 1993, zima 1993, léto 1994, zima 1994, léto 1995, zima 1995, léto 1996, zima 1996, léto 1997, zima 1997, léto 1998, zima 1998, léto 1999, zima 1999, léto 2000, zima 2000, léto 2001, zima 2001, léto 2002, zima 2002, léto 2003, zima 2003, léto 2004, zima 2004, léto 2005, zima 2005, léto 2006, zima 2006, léto 2007, zima 2007, léto 2009, léto 2010.