Studijní obor Veřejná správa asociální politika je koncipován jako integrované studium předmětů společenských vědních disciplín, veřejné správy asociální politiky. Obor je kompaktní aplně integrovaný do areálového rámce společenského kontextu, proto oborová orientace obsahuje předměty, jejichž absolvováním studenti získávají odborné kompetence pro výkon veřejné správy asociální politiky akteré vytvářejí nosnou osu znalostí adovedností absolventa studijního oboru. kompetencemi.Problematika veřejné správy asociální politiky se vzájemně prolíná ve specificky pojatém konceptusociální orientace, přesahující povinné akreditační požadavky, avpoznání ekonomických, správních apolitických souvislostí různých forem této práce na místní iregionální úrovni, včetně možností využívání různých zdrojů inástrojů sociální politiky ČR aEU.Studijní obor reaguje na požadavky trhu práce, ato zejména na rostoucí poptávku ze strany státních organizací, ale iinstitucí soukromého sektoru po kvalifikovaných odbornících, kteří prokazují potenciál teoretických ipraktických kompetencí.

Vlastní přijímací zkouška organizovaná fakultou vychází z následujících požadavků: absolvování písemné zkoušky zjišťující znalosti z oblasti veřejné správy, filozofie, sociologie a všeobecného přehledu na úrovni bakalářského stupně znalostí. Maximální dosažený počet bodů z písemné zkoušky: 40

CABADA, Ladislav a kol. Komparace politických systémů III. Nové demokracie střední a východní Evropy. Praha: VŠE, 2008. CABADA, L. – KUBÁT, M a kol. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ERIKSEN, T. H. Sociální a kulturní antropologie. Příbuzenství, národní příslušnost, rituál. Praha: Portál 2008. ISBN 978-80-7367-463-6. FIALA, P., PITROVÁ. Evropská unie. 2., doplněné a aktualizované vydání. Brno: CDK, 2009. GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo. 2013 HEGER, V. Komunikace ve veřejné správě. Praha: Grada, 2012. HOLMAN, R. Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. 1. vyd. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000. 106 s. ISBN 80-902795-6-2. HOLZBACHOVÁ, I. Dějiny společenských teorií. Skripta, Brno: Masarykova univerzita, 2000. JUREČKA, V. A KOL. Makroekonomie. Praha. Grada, 2010. ISBN 978-80-249-3258-9. JUREČKA, V. A KOL. Mikroekonomie. Praha. Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3259-6. Kol. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 6., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015. ISBN 978-80-7478-921-2. MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0213-4. MATOUŠEK, Oldřich a kol. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80-262-0366-7. MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. (ED.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-818-0. PEKOVÁ, J. Veřejné finance – teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2012. 698 s. ISBN 978-80-7357-698-1. POMAHAČ, R. Základy teorie veřejné správy. Plzeň, nakl. Aleš Čeněk, ISBN 978-80-7380-330-8. HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy. Aleš Čeněk, s. r. o., 2013. 3. upravené vydání EAN: 978-80-7380-459-6. POTŮČEK, M. a kol. Veřejná politika. Praha: SLON, 2005. RENZETTI C. M. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525-2. TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál 2010. ÚLEHLA, I. Umění pomáhat. Praha: SLON, 2007. VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2008. Sledování aktuálního dění v denním tisku a sdělovacích prostředcích.

Výsledek písemného testu bude vyhodnocen jako součet bodů získaných za správné odpovědi (1 správná odpověď = jeden bod). Kromě získaného počtu bodů bude při celkovém hodnocení výsledků přijímacího řízení na navazující magisterský studijní obor dále přihlédnuto k následujícímu: a) uchazeč, který v průběhu svého bakalářského studia publikoval, získá bonus 7 bodů (publikování v odborném tisku, podíl na monografii, články v českých či zahraničních recenzovaných sbornících) b) uchazeč, který vystoupil v průběhu svého bakalářského studia na konferenci vztahující se ke studovanému oboru s příspěvkem, získá bonus 3 body c) uchazeč, který se aktivně podílí na vydávání studentského recenzovaného časopisu a/nebo v něm publikuje, získá bonus 2 body. Výše uvedené uchazeč v případě zájmu doloží v den konání přijímací zkoušky, a to formou potvrzení o aktivním výstupu nebo formou rukopisu či výtisku publikační aktivity.

Absolvent magisterského studijního oboru Veřejná správa a sociální politika získá studiem způsobilost pro výkon odborných a manažerských profesí ve veřejné správě, kvalifikovaných profesí při výkonu státní správy i v oblasti sociálních činností jak na střední úrovni, tak na makroúrovni. Obsahové zaměření oboru vytváří předpoklady pro řídící metodickou, koncepční a analytickou práci absolventů, která je doplněna opotřebnou cizojazyčnou přípravu, diplomovou praxi, rozvíjí adekvátní úroveň počítačové gramotnosti adovedností využívat informační a komunikační technologie, které ovlivňují tvorbu a řízení ve veřejné správě,sociální sféře.specialistů, kteří poskytují subjektům, rodinám, skupinám či komunitám pomoc kusnadnění nebo řešení jejich sociální situace.Studium je specificky zaměřeno na zprostředkování informací kpředcházení sociálnímu vyloučení a k začleňování znevýhodněných a zranitelných skupin obyvatel do společnosti. Obsahové zaměření oboru vytváří předpoklady pro řídící metodickou, koncepční a analytickou práci absolventů, která je doplněna opotřebnou cizojazyčnou přípravu, diplomovou praxi, rozvíjí adekvátní úroveň počítačové gramotnosti adovedností využívat informační a komunikační technologie, které ovlivňují tvorbu a řízení činností vsociální sféře a sociální správě.

13

33

35

Navazující magisterský obor Veřejná správa a sociální politika studijního programu Sociální politika a sociální práce rozvíjí bakalářský studijní obor Veřejná správa a sociální politika stejného programu, který je akreditován na fakultě. Obor vyváženým způsobem poskytuje poznatky předmětů teoretického a aplikovaného základu, které informují o nových postmoderních vývojových trendech v postupujícím procesu sociální a ekonomické transformace společnosti, jež jsou součástí tzv. "nových rizik", která jsou pozvolna v rámci modernizace sociálního státu řešena v národních rámcích a která jsou spojována se selháním jedince, skupin i komunit a mohou rozdělovat společnost nejenom v důsledku ekonomického vyloučení, ale i na základě genderu, etnicity, kulturní odlišnosti apod. Přínosem studia oboru je perspektiva získání schopnosti samostatné tvůrčí práce v reálném prostředí, schopnosti prosazování koncepčních řešení a odpovídající flexibility a adaptability v rámci měnících se podmínek trhu práce. Studium oboru vede studenta k pochopení významu celoživotního vzdělávání a motivuje jej k dalšímu rozvoji. Profilace studenta na konkrétní zaměření je umožněna využitím modulární výuky závazných předmětů a volitelných předmětů.

Pohled na tento obor trochu JINAK

Studium je specificky zaměřeno na zprostředkování informací k předcházení sociálnímu vyloučení a k začleňování znevýhodněných a zranitelných skupin obyvatel do společnosti. Obsahové zaměření oboru vytváří předpoklady pro řídící metodickou, koncepční a analytickou práci absolventů, která je doplněna o potřebnou cizojazyčnou přípravu, diplomovou praxi, rozvíjí adekvátní úroveň počítačové gramotnosti a dovedností využívat informační a komunikační technologie, které ovlivňují tvorbu a řízení činností v sociální sféře a sociální správě. Profilace studenta na konkrétní zaměření je umožněna využitím modulární výuky a systémem závazných a volitelných předmětů. Absolventi získají také dostatečnou teoretickou a metodologickou průpravu pro pokračování v doktorandském studiu sociálně-ekonomického zaměření.

Absovent se uplatní jako profesně zdatný a eticky odpovědný pracovník v oblasti veřejné správy a sociální politiky. Je způsobilý pro výkon odborných a manažerských profesí v místní a regionální správě a kvalifikovaných profesí sociálních činností jak na střední úrovni, tak na makroúrovni v samosprávě, státní správě, v neziskových organizacích, v organizacích sociální politiky a sociální práce a pro řízení sociální práce a veřejné správy, tj. sociálních pracovníků, pracovníků veřejné správy nebo týmů specialistů, kteří poskytují subjektům, rodinám, skupinám či komunitám pomoc k usnadnění nebo řešení jejich sociální situace.

Specializace v pedagogice, Právo, Ekonomie, Sociální politika a sociální práce