Studijní program Historické vědy, studijní obor Moderní dějiny střední Evropy jsou koncipovány v souladu s principem strukturovaného třístupňového vysokoškolského studia. Nabízejí postgraduální vzdělávání absolventům magisterského studia v oblasti historických věd a příbuzných oborů zvláště se zaměřením na dějiny a současnost středoevropských zemí, kteří usilují o prohloubení svých teoretických znalostí a odborných dovedností historického i interdisciplinárního charakteru. Příprava studijního programu, oboru a jejich následná realizace je svěřena Ústavu středoevropských studií Fakulty veřejných politik v Opavě. Jeho kmenoví pracovníci se dlouhodobě a zevrubně věnují ve své badatelské a publikační činnosti problematice českých a československých dějin 20. století ve středo a východoevropském kontextu, zvláště se zaměřením na otázky vývoje postavení národností a národnostních menšin a národnostně smíšených regionů střední Evropy a na dějiny totalitních režimů, politické perzekuce a odškodňování jejich obětí. Svými výzkumy navazují na aktivity Slezského ústavu v Opavě, kde řada z nich dříve působila. Pracovníci ústavu úzce spolupracují s odborníky z dalších pracovišť Fakulty veřejných politik i Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, zejména s Ústavem historických věd. Badatelské kontakty udržuje Ústav středoevropských studií i další pracoviště Fakulty veřejných politik rovněž s řadou vědeckých a univerzitních pracovišť v České republice (Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Ústav právních dějin Univerzity Karlovy v Praze ad.), na Slovensku (Fakulta verejnej správy Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Spoločenskovedný ústav Slovenskej akadémie vied v Košiciach) a v Polsku (Uniwersytet Wrocławski, Uniwersytet Opolski w Opolu, Państwowy Instytut Naukowy – Instytut Śląski w Opolu ad.). V rámci pedagogických a studentských mobilit spolupracují s vysokými školami v Německu, Polsku, Slovensku, Slovinsku ad.

Podmínkou přijetí ke studiu do doktorského studijního programu je úspěšné absolvování ústní přijímací zkoušky organizované FVP SU. Podmínkou pro přijetí je: a)ukončené magisterské studium ve studijním programu Historické vědy, anebo v jiném příbuzném studijním programu, zvláště se zaměřením na středoevropská nebo areálová studia, b)úspěšné vykonání ústní přijímací zkoušky, která ověřuje znalosti z dějin střední Evropy, c)úspěšná rozprava nad projektem doktorské práce (návrh tématu, formální a obsahové ukotvení, plánovaný výzkumný postup).

Uchazeč bude přijat ke studiu na základě úspěšně vykonané ústní přijímací zkoušky, která se skládá ze dvou částí, a to z obhajoby projektu dizertační práce a ústní zkoušky, před zkušební komisí členů oborové rady. V případě, že uchazeč neobhájí projekt disertační práce, je výsledek celkového hodnocení přijímací zkoušky „neprospěl".

1

Studijní program, studijní obor jsou koncipovány v souladu s principem strukturovaného třístupňového vysokoškolského studia a patří k rozvojovým prioritám Slezské univerzity v Opavě. Nabízejí postgraduální vzdělávání absolventům magisterského studia v oblasti historických věd a příbuzných oborů zvláště se zaměřením na dějiny a současnost středoevropských zemí, kteří usilují o prohloubení svých teoretických znalostí a odborných dovedností historického i interdisciplinárního charakteru.

Příprava studijního programu, oboru a jejich následná realizace je svěřena Ústavu středoevropských studií Fakulty veřejných politik v Opavě. Jeho kmenoví pracovníci se dlouhodobě a zevrubně věnují ve své badatelské a publikační činnosti problematice českých a československých dějin 20. století ve středo a východoevropském kontextu, zvláště se zaměřením na otázky vývoje postavení národností a národnostních menšin a národnostně smíšených regionů střední Evropy a na dějiny totalitních režimů, politické perzekuce a odškodňování jejich obětí. Svými výzkumy navazují na aktivity Slezského ústavu v Opavě, kde řada z nich dříve působila.

Pracovníci ústavu úzce spolupracují s odborníky z dalších pracovišť Fakulty veřejných politik i Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, zejména s Ústavem historických věd. Badatelské kontakty udržuje Ústav středoevropských studií i další pracoviště Fakulty veřejných politik rovněž s řadou vědeckých a univerzitních pracovišť v České republice (Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Ústav právních dějin Univerzity Karlovy v Praze ad.), na Slovensku (Fakulta verejnej správy Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Spoločenskovedný ústav Slovenskej akadémie vied v Košiciach) a v Polsku (Uniwersytet Wrocławski, Uniwersytet Opolski w Opolu, Państwowy Instytut Naukowy - Instytut Śląski w Opolu ad.). V rámci pedagogických a studentských mobilit spolupracují s vysokými školami v Německu, Polsku, Slovensku, Slovinsku ad.

Absolventi budou disponovat znalostmi vývoje středoevropských zemí a jejich politických, ústavních a sociálních systémů s akcentem na dobu od sklonku 18. století do současnosti. Získají kompetence, znalosti a dovednosti potřebné k výkonu vědecké, výzkumné a jiné samostatné tvůrčí práce v oboru při dosažení relativně rozsáhlé adaptibility na pracovní začlenění. Při řešení problémů budou schopni implementovat historické metody a postupy, dokážou uplatnit také interdisciplinární přístupy z jiných společenskovědních disciplín, především politologie a sociologie. Dále budou schopni pracovat na potřebné úrovni s odbornou literaturou a prameny, stejně jako s informačními zdroji rozličného charakteru, analyzovat, vyhodnocovat a komparovat problémy historického vývoje na úrovni regionů, národních států i nadnárodních celků v kontextu mezinárodních vztahů. Rovněž budou disponovat jazykovými kompetencemi ve dvou cizích jazycích a díky zapojení do výuky v průběhu doktorského studia i pedagogickými zkušenostmi.

Absolventi mohou najít uplatnění na vysokoškolských či akademických pracovištích a v dalších institucích zaměřujících se na bádání historického, či jiného společenskovědního charakteru. Budou rovněž připraveni k samostatnému působení v diplomatických službách, na všech úrovních veřejné správy, v neziskovém sektoru i soukromé sféře, a to především v oblasti mezinárodních vztahů, přeshraniční spolupráce, aktivit evropských regionů, práce s národnostními menšinami, působení v mezinárodních organizacích i sdruženích i při přípravě a realizaci projektů Evropské unie. Absolvování doktorského studijního programu může být východiskem pro další kvalifikační růst včetně habilitačního řízení a další vědeckou práci v oboru.

akademický pracovník, manažer institucí a organizací se zaměřením na středoevropský prostor

Historické vědy nebo v příbuzném oboru, zvláště se zaměřením na středoevropská nebo areálová studia.