Audiovizuální tvorba

Cílem studia je poskytnout ucelené teoretické a praktické vzdělání v oblasti audiovizuální tvorby – napříč žánry, motivovat studenty k vlastní tvůrčí činnosti, zajistit jim nejen možnost konzultace, ale také pravidelné spolupráce s profesionálními tvůrci v profesionálních podmínkách, a dosáhnout tak vysoké míry připravenosti na praktické působení ve všech oblastech audiovizuální, zejména rozhlasové a televizní tvorby, nebo na práci v jiných kulturních a společenských institucích. Program je strukturován se záměrem prohloubit posluchačovy znalosti v oblastech umění, vizuálních studií, masové komunikace, historie a současnosti audiovize a kinematografie s tím, že se student může dále v rámci volitelných předmětů specializovat na scenáristiku, dramaturgii, kameru, střih zvukovou tvorbu či režii audiovizuálních děl napříč žánry. Smyslem je připravit na výkon povolání odborné pracovníky schopné odpovědného a samostatného provádění specifických tvůrčích činností v oblasti audiovize a kulturních institucí, kteří mají jak specializovanou průpravu, tak širší přehled v problematice kulturní historie, masové komunikace a škále uměleckých a publicistických žánrů. Jsou odborně erudovaní a zároveň přemýšliví a umělecky tvořiví. Zvládají televizní a rozhlasovou práci od zpravodajských základů přes publicistiku po tvůrčí a autorskou dramatickou tvorbu. Studijní program proto zahrnuje kromě výuky dějin a teorie umění a audiovizuální kultury také přednášky a semináře z oblasti základů estetiky, audiovizuálních a informačních technologií, produkce, autorského práva, sociologie kultury, managementu či marketingu. Velký důraz se přitom klade na praktickou výuku pod vedením specialistů z praxe se zázemím odborných pracoven a ateliérů Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Součástí studia je také praxe v tuzemských institucích.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v široké oblasti spojené s audiovizuálním průmyslem: základech produkční práce, základech kamery a střihové skladby, zvukové práce a tvorby, režie, scenáristiky, dramaturgie.
• přicházet s vlastními tvůrčími nápady, tyto ideje rozvíjet do vlastní umělecké tvorby, volit a obhájit vlastní postupy řešení.
• orientovat se v kánonu světové a české kinematografie a literatury, kriticky uvažovat nad uměleckým dílem a analyzovat jej.
• kriticky přistupovat k mediím, analyzovat mediální výstupy a pojmenovat současné problémy spojené s mediálním prostorem.
• analyzovat text z hlediska jeho stylistické stavby i komunikační funkce, kriticky číst odborné i profesní texty v oboru.
• založit a řídit vlastní kreativní společnost či projekt
• navrhnout plán distribuce a propagace kreativního projektu.

Absolvent najde uplatnění nejen v televizích či audiovizuálních studiích, ale také ve výzkumných ústavech, laboratořích, akademických i kulturních institucích zřízených soukromými i veřejnými subjekty, neziskovými organizacemi, kraji, městy a obcemi nebo v oblasti nově vznikajících digitálních děl šířených po internetu a prostřednictvím nových médií (chytré tablety, telefony apod.). A také v organizacích, které produkují kulturní projekty v širokém spektru oborů a žánrů, v galeriích, produkčních filmových společnostech, v elektronických i printových médiích, ve firmách, které spadají do oblasti kulturních průmyslů – nahrávací studia, světelný design, vývoj a výroba počítačových her, nakladatelství a hudební vydavatelství, fotoagentury atd.). Bude schopen pracovat v oblasti marketingových komunikací – vyhodnotí situaci na trhu, vytvoří swot analýzu a mediaplán, navrhne komunikační a mediální kampaň, bude schopen komunikovat s médii. Orientuje se v možnostech a typech kulturního fundraisingu, ve struktuře kompletní produkce kulturního projektu. Konkrétně se může absolvent uplatnit jako:

- lektor dramaturgie, dramaturg, asistent režie

- kameraman, střihač, zvukař v televizním či filmovém štábu

- produkční televizního štábu

- koordinátor filmových a televizních festivalů

- autor dramatických textů, autor televizních a rozhlasových adaptací (v případě výrazných tvůrčích schopností)

- tiskový mluvčí, expert pro komunikaci s veřejností, referent PR a Self Promotion

- redaktor tiskovin, redaktor televizního nebo rozhlasového zpravodajství a publicistiky, internetového portálu

- recenzent v denním tisku, kritik v odborných periodicích

- pracovník v kulturních střediscích, vedoucí filmového klubu.

Studijní program obsahuje 35 povinných předmětů (z toho 6 předmětů ZT, i tyto však koncipované s důrazem na uplatnění jejich principů v praxi, a 19 předmětů PZ). Na tento společný základ navazuje 19 povinně volitelných předmětů A (všechny PZ) ve dvou skupinách, z nichž je potřeba splnit minimálně 8 kreditů v každé ze skupin (první skupina jsou předměty, které pruhlubují specializaci studentů v oboru, druhá skupina rozšiřuje jazykovou kompetenci a společneský základ, který je potřebný pro orientaci ve všeobecných humanitních a kulturních znalostech a dovednostech), a skupina 17 povinně volitelných předmětů B, v rámci kterých se studenti mohou více profilovat. Součástí studijního programu je také povinná odborná praxe v každém ročníku. Student musí celkem získat 180 kreditů. V rámci povinných předmětů student získá 116 kreditů (z toho 22 ZT, 62 PZ), dalších 18 kreditů získá za povinnou odbornou praxi, dalších 16 kreditů musí student získat ze souboru povinně volitelných předmětů A, zbývajících 30 kreditů do povinných 180 student získá buď z dalších povinně volitelných předmětů A či z povinně volitelných předmětů B, a to dle svého výběru. Volitelné ateliéry (dokumentární, scenáristický, dramatický a zvukový) si mohou studenti zapisovat opakovaně, neboť jde o ateliéry, ve kterých se setkávají studenti programu napříč ročníky a pracují týmově na konkrétních tvůrčích úkolech, náplň předmětu se tedy neopakuje, studenti mají možnost si dokonale procvičit v praxi to, co se zatím naučili, zároveň se učí spolupracovat ve filmovém štábu. Studijní plán obsahuje dvě klauzurní práce, v rámci kterých student předkládá semestrální práci, v níž prokazuje nabytí znalostí a dovedností nabytých v dosavadním průběhu studia. V rámci semináře k této práci student s vedoucím pedagogem práce projekt konzultuje. Zkouška z této práce probíhá jako obhajoba projektu, a to před komisí pedagogů jmenovanou vedoucím pracoviště, a nelze ji v daném roce opakovat v opravném termínu. Lze ji 1x zapsat coby opakovanou povinnost v následujícím roce. Společný základ obsahuje předměty z oblastí dějin české a světové kinematografie, estetiky, kamerové, střihové a zvukové tvorby, žurnalistiky a publicistiky, scenáristiky, dramaturgie, filmové kritiky, dokumentaristiky, komunikace, dějin umění. Strukturu společného základu doplňují prakticky zaměřené ateliéry – dokumentaristický, scenáristický, zvukový a režijní –, předměty zaměřené na tvůrčí psaní, týmovou práci, vizualitu, filmové projekce prezentující fimový kánon a zaznamenáníhodné současné snímky či předměty zaměřené na dramaturgii kulturních projektů. Studenti na konci studia předkládají diplomovou práci a absolventský projekt – audiovizuální dílo, jehož explikace a popis vývoje a realizace je součástí bakalářské práce. Vytížení studentů v rámci jednotlivých ročníků a semestrů je vyvážené. U povinně volitelných předmětů byl doporučený ročník a semestr stanoven tak, aby v každém semestru byl dostatek předmětů k výběru a zároveň aby student měl možnost splnit stanovený minimální počet splněných kreditů potřebný pro řádné ukončení akademického roku. Kreditní systém ECTS, délka vyučovací hodiny 45 min.

1) Vztah režiséra a producenta v současném českém filmu

2) Obraz normalizace v českém filmu po roce 1990

3) Výrazové prostředky rozhlasové hry

4) Historie a současnost terénního nahrávání v ČR

5) Yorgos Lanthimos a jeho dílo v kontextu současného evropského filmu

6) Etika střihu mluveného slova v dokumentárním filmu

- Program je určen pro absolventy středních škol.

- Navazující magisterské studium programu Audiovizuální tvorba (akreditováno NAÚ v roce 2019 na 10 let)