Podrobný výpis o publikaci

KRŮL, Martin a Jan AL SAHEB. Nepravidelné ozbrojené útvary na Moravě a ve Slezsku v raném novověku. In Urbanová, Svatava, Dokoupil, Lumír, Ivánek, Jakub, Kadlec, Petr. Valašsko historie a kultura. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2014, s. 155-164. ISBN 978-80-7464-499-3.

Další formáty: BibTeX LaTeX RIS

TY  - CHAP
ID  - 30143
AU  - Krůl, Martin - Al Saheb, Jan
PY  - 2014
TI  - Nepravidelné ozbrojené útvary na Moravě a ve Slezsku v raném novověku
VL  - neuveden
PB  - Ostravská univerzita
CY  - Ostrava
SN  - 9788074644993
KW  - Vybranci
KW  - provincial border
KW  - Moravia
KW  - Silesia
KW  - early modern age
KW  - military
KW  - Wallachian
KW  - irregular armed
N2  - Téma obrany zemských hranic Moravy a Slezska v raném novověku vychází z geografického horizontu obou těchto geopolitických útvarů, ale bezprostředně souvisí především s mocenskopolitickým vývojem habsburského soustátí v daném období. Za užší chronologický rámec vycházející z válečných událostí jsme přitom zvolili období od poloviny 16. do počátku 18. století. Shrneme-li problematiku postulovanou v názvu příspěvku, můžeme konstatovat, že nepravidelné ozbrojené útvary představovaly jednu z doplňujících složek tehdejší vojenské struktury. Základním rysem byla nepravidelnost a jejich aktivizace na principu ad hoc. Pro obranu východních hranic Moravy a Slezska konce 16., 17. a prvních desetiletí 18. století sehrály nepravidelné ozbrojené útvary složené převážně z místního valašského obyvatelstva významnou roli. Od poloviny 17. století dochází v organizačních modelech těchto útvarů k jisté modifikaci tak, že jediným skutečně nepravidelným útvarem zůstávaly jednotky biskupské milice. Naopak oddíly vybranců ve Slezsku se během 2. poloviny 17. století via facti vyvinuli v pravidelnou ozbrojenou složku, po organizačně-správní stránce analogickou se sborem portášů. Během postupující centralizace a profesionalizace, signifikantní pro moderní armádu 18. století, se postupně stávaly anachronismem a jejich místo zcela převzaly stálé armádní sbory. Nepravidelné ozbrojené útvary na Moravě a ve Slezsku jsou však významným dokladem různorodosti obranných struktur a dokládají mnoho vrstevnatost vojenské problematiky raného novověku.
ER  -

Základní údaje
Originální název	Nepravidelné ozbrojené útvary na Moravě a ve Slezsku v raném novověku
Název česky	Nepravidelné ozbrojené útvary na Moravě a ve Slezsku v raném novověku
Název anglicky	Irregular armed units in Moravia ans Silesia in the early modern age
Autoři	KRŮL, Martin (203 Česká republika, garant, domácí) a Jan AL SAHEB (203 Česká republika).
Vydání	1. vyd. Ostrava, Valašsko historie a kultura, od s. 155-164, 10 s. 2014.
Nakladatel	Ostravská univerzita

Další údaje
Originální jazyk	čeština
Typ výsledku	Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor	60101 History
Stát vydavatele	Česká republika
Utajení	není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání	tištěná verze "print"
Kód RIV	RIV/47813059:19240/14:A0000191
Organizační jednotka	Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
ISBN	978-80-7464-499-3
Klíčová slova česky	Vybranci; zemská hranice; Morava; Slezsko; raný novověk; vojenství; Valaši; nepravidelné jednotky
Klíčová slova anglicky	Vybranci; provincial border; Moravia; Silesia; early modern age; military; Wallachian; irregular armed
Příznaky	Recenzováno
Změnil	Změnila: Zuzana Bergrová, učo 49004. Změněno: 21. 2. 2022 11:21.

Anotace
Téma obrany zemských hranic Moravy a Slezska v raném novověku vychází z geografického horizontu obou těchto geopolitických útvarů, ale bezprostředně souvisí především s mocenskopolitickým vývojem habsburského soustátí v daném období. Za užší chronologický rámec vycházející z válečných událostí jsme přitom zvolili období od poloviny 16. do počátku 18. století. Shrneme-li problematiku postulovanou v názvu příspěvku, můžeme konstatovat, že nepravidelné ozbrojené útvary představovaly jednu z doplňujících složek tehdejší vojenské struktury. Základním rysem byla nepravidelnost a jejich aktivizace na principu ad hoc. Pro obranu východních hranic Moravy a Slezska konce 16., 17. a prvních desetiletí 18. století sehrály nepravidelné ozbrojené útvary složené převážně z místního valašského obyvatelstva významnou roli. Od poloviny 17. století dochází v organizačních modelech těchto útvarů k jisté modifikaci tak, že jediným skutečně nepravidelným útvarem zůstávaly jednotky biskupské milice. Naopak oddíly vybranců ve Slezsku se během 2. poloviny 17. století via facti vyvinuli v pravidelnou ozbrojenou složku, po organizačně-správní stránce analogickou se sborem portášů. Během postupující centralizace a profesionalizace, signifikantní pro moderní armádu 18. století, se postupně stávaly anachronismem a jejich místo zcela převzaly stálé armádní sbory. Nepravidelné ozbrojené útvary na Moravě a ve Slezsku jsou však významným dokladem různorodosti obranných struktur a dokládají mnoho vrstevnatost vojenské problematiky raného novověku.

Anotace

Téma obrany zemských hranic Moravy a Slezska v raném novověku vychází z geografického horizontu obou těchto geopolitických útvarů, ale bezprostředně souvisí především s mocenskopolitickým vývojem habsburského soustátí v daném období. Za užší chronologický rámec vycházející z válečných událostí jsme přitom zvolili období od poloviny 16. do počátku 18. století. Shrneme-li problematiku postulovanou v názvu příspěvku, můžeme konstatovat, že nepravidelné ozbrojené útvary představovaly jednu z doplňujících složek tehdejší vojenské struktury. Základním rysem byla nepravidelnost a jejich aktivizace na principu ad hoc. Pro obranu východních hranic Moravy a Slezska konce 16., 17. a prvních desetiletí 18. století sehrály nepravidelné ozbrojené útvary složené převážně z místního valašského obyvatelstva významnou roli. Od poloviny 17. století dochází v organizačních modelech těchto útvarů k jisté modifikaci tak, že jediným skutečně nepravidelným útvarem zůstávaly jednotky biskupské milice. Naopak oddíly vybranců ve Slezsku se během 2. poloviny 17. století via facti vyvinuli v pravidelnou ozbrojenou složku, po organizačně-správní stránce analogickou se sborem portášů. Během postupující centralizace a profesionalizace, signifikantní pro moderní armádu 18. století, se postupně stávaly anachronismem a jejich místo zcela převzaly stálé armádní sbory. Nepravidelné ozbrojené útvary na Moravě a ve Slezsku jsou však významným dokladem různorodosti obranných struktur a dokládají mnoho vrstevnatost vojenské problematiky raného novověku.

Anotace anglicky
The defence of the provincial borders of Moravfia and Silesia in the early modern age was not only due to the geographical location of these geopolitical entities; it was also inextricably connected with the political development of the Habsburg Monarchy in this era. The focus of the paper is a specific period which was marked by frequent military conflicts – from the mid-16th century to the turn of the 18th century. Irregular armed units were supplementary components of the military structure at the time; instead of being a permanent force, they were called into action ad hoc, wherever needed. These units, which were mainly recruited from the local Wallachian population, playe dan important role in defending the eastern borders of Moraviaq and Silesia from the late 16th century to the first decades of the 18th century. In the mid-17th century the structure of the units was reorganized, leaving the Episcopal Militia as the only truly irregular unit. During the second half of the 17th century, the Silesian units in fact grew to become a regular military force, using a similar structure to the „Portáši“. In view of the ongoing centralization and professionalization which characterized modern armies in the 18th century, these units became increasingly anachronistic, and eventually their role was completely taken over by regular military units. Nevertheless, the Moravian and Silesian irregulars remain an important illustration of the diverse variety of defence structures and the complexity of the military sector in the early moderm age.

Anotace anglicky

The defence of the provincial borders of Moravfia and Silesia in the early modern age was not only due to the geographical location of these geopolitical entities; it was also inextricably connected with the political development of the Habsburg Monarchy in this era. The focus of the paper is a specific period which was marked by frequent military conflicts – from the mid-16th century to the turn of the 18th century. Irregular armed units were supplementary components of the military structure at the time; instead of being a permanent force, they were called into action ad hoc, wherever needed. These units, which were mainly recruited from the local Wallachian population, playe dan important role in defending the eastern borders of Moraviaq and Silesia from the late 16th century to the first decades of the 18th century. In the mid-17th century the structure of the units was reorganized, leaving the Episcopal Militia as the only truly irregular unit. During the second half of the 17th century, the Silesian units in fact grew to become a regular military force, using a similar structure to the „Portáši“. In view of the ongoing centralization and professionalization which characterized modern armies in the 18th century, these units became increasingly anachronistic, and eventually their role was completely taken over by regular military units. Nevertheless, the Moravian and Silesian irregulars remain an important illustration of the diverse variety of defence structures and the complexity of the military sector in the early moderm age.