V originále
The paper presents with its content the existing deficiencies in the current concept of the curriculum of school education and its implementation in the institutional conditions of the Czech Republic. School education is implemented in accordance with state-level curriculum documents. Schools as educational institutions in the development of school educational programmes must reflect this level. Their form can be continuously updated, always reflecting on the characteristics of the school, the objects and the subjects of the institution in which the school education takes place. Teachers provide cultural and social transmissions through the mediation of contents and their implementation in educational processes. By applying the curriculum, they form opinions, attitudes, values, and participate in creating relationships of the learning objects (children and pupils) to themselves, to people, to subjects, and to various phenomena. The primary objectives of this message are to present a subjective and subjectivized reflection of the author on the problem solved in the context of the Czech Republic.
In Czech
Příspěvek svým obsahem prezentuje existující nedostatky v současném pojetí kurikula školního vzdělávání a v jeho realizaci v institucionálních podmínkách České republiky. Školní edukace se uskutečňuje v souladu s kurikulárními dokumenty státní úrovně. Školy jako výchovně vzdělávací instituce při tvorbě školních vzdělávacích programů tuto úroveň musí reflektovat. Jejich podoba může být průběžně aktualizovaná, vždy s reflexí k charakteristice školy, objektům a subjektům dané instituce, na niž se uskutečňuje školní vzdělávání. Pedagogové zprostředkováváním obsahů a jejich realizací ve výchovně vzdělávacích procesech zajišťují transmisi kulturní, společenskou a sociální. Aplikací kurikula formují názory, postoje, hodnoty a podílejí se na vytváření vztahů objektů vzdělávání (dětí a žáků) k sobě sama, k lidem, k předmětům a k různým jevům. Kapitola v textu, prezentující výzkumná zjištění k připravenosti pedagogů pro práci s různými skupinami děti a žáků, interpretuje výstražně nízkou subjektivně vnímanou připravenost pedagogických profesionálů, na kterou by měl český školský systém adekvátně reagovat. K primárním cílům tohoto sdělení patří prezentace subjektivní a subjektivizované reflexe autora k řešenému problému v kontextu České republiky, jejichž záměr tkví především v ilustraci kvalitativně orientované individuální výzkumné úrovně a společensky či sociálně demonstrovaných konkrétních vybraných příkladů vztažných k tématu z terénu školské praxe.