2018
Brána památek otevřená: sociabilita a kulturní dědictví v Paříži v období konzulátu Napoleona Bonaparta
HOCHEL, MarianZákladní údaje
Originální název
Brána památek otevřená: sociabilita a kulturní dědictví v Paříži v období konzulátu Napoleona Bonaparta
Název česky
Brána památek otevřená: sociabilita a kulturní dědictví v Paříži v období konzulátu Napol
Název anglicky
Gate of Monuments Opened: Sociability and Cultural Heritage in Paris during the Consulate of Napoleon Bonaparte
Autoři
HOCHEL, Marian (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis, Opava, Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, 2018, 1803-411X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/47813059:19240/18:A0000338
Organizační jednotka
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Klíčová slova česky
Napoleon; Bonaparte; Konzulát; Družnost; Kulturní dědictví; Paříž
Klíčová slova anglicky
Napoleon; Bonaparte; Consulate; Sociability; Cultural Heritage; Paris
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 3. 3. 2021 13:44, PhDr. Marian Hochel, Ph.D.
V originále
Článek se zabývá kulturním dědictvím první Francouzské republiky v období konzulátu Napoleona Bonaparta v letech 1799–1804, které bylo poznačeno ideologickými excesy a politickými turbulencemi předchozího revolučního režimu. Je dílčí sondou do života pařížské společnosti a analýzou vybraných především obrazových a memoárových pramenů, které naznačují na konkrétních příkladech, v jakých intencích přistupoval ke kulturnímu bohatství minulosti Bonapartův konzulární režim a kterým jeho funkcím přisuzoval nejdůležitější význam.
Anglicky
This article deals with the cultural heritage of the first French Republic during the Napoleon Bonaparte Consulate in 1799–1804 which was marked by the ideological excesses and political turbulences of the previous Revolutionary regime. It is a partial probe into the life of the Parisian society and an analysis of selected pictorial and memoir sources in particular. These on concrete examples indicate the intentions of the Bonaparte Consulate and also the attribution of its functions to the cultural wealth of the past.