První kapitola se zaměřuje na studium vzniku, podmínek a příčin inovativního myšlení. Náš postup využívá schumpeterskou triádu novace + invence + implementace, ale především triádu idea + inovace + difúze, s níž pracuje například dvojice Müller Prothmann a Nora Dörr. Výzkum se zaměřuje na elementární charakteristiky oblasti vzniku inovujících idejí a invencí: klíčovým pojmem se stává kreativní destrukce, jejíž pomocí lze dobře komparovat triadický Schumpeterův postup s evolučním výkladem například Schmooklera. Kontextem je kultura jako celek: od popisu mozkových funkcí po technologické změny. Jde samozřejmě o ideální prezentaci procesu, jehož jednotlivé etapy se v průběhu formování inovací mohou vzájemně ovlivňovat. (Nápady a ideje mohou vznikat i v okamžiku marketizace nějakého produktu.) Druhá kapitola má spíše empirický charakter. Popisuje systémy inovací od makrosystémů fungujících v hospodářských velmocích, přes systémy inovací v EU, až po národní a regionální. Do této části byly včleněny i inovační profily vybraných zemí Evropy, a také Austrálie, Kanady a USA. V části, která se věnuje kvalitativní podpoře inovaci, je zdůrazněna vzájemná relace mezi kvalitou a inovacemi. Kapitolu uzavírají výsledky výzkumu pohledu MSP na inovace v Moravskoslezském kraji.