J 2019

Quasinormal modes, scattering, and Hawking radiation in the vicinity of an Einstein-dilaton-Gauss-Bonnet black hole

KONOPLYA, Roman, Antonina Frantsivna ZINHAILO a Zdeněk STUCHLÍK

Základní údaje

Originální název

Quasinormal modes, scattering, and Hawking radiation in the vicinity of an Einstein-dilaton-Gauss-Bonnet black hole

Autoři

KONOPLYA, Roman (804 Ukrajina, garant, domácí), Antonina Frantsivna ZINHAILO (804 Ukrajina, domácí) a Zdeněk STUCHLÍK (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Physical Review D, 2019, 2470-0010

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10308 Astronomy

Stát vydavatele

Spojené státy

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/47813059:19240/19:A0000417

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

UT WoS

000473027400016

Klíčová slova anglicky

quasinormal modes; Hawking radiation; Einstein-dilaton-Gauss-Bonnet black hole

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

Návaznosti

GA19-03950S, projekt VaV.
Změněno: 21. 4. 2020 10:28, Ing. Petra Skoumalová

Anotace

V originále

Classical (quasinormal) and quantum (Hawking) radiations are investigated for test fields in the background of a four dimensional, spherically symmetric and asymptotically flat black hole in the Einstein-dilaton-Gauss-Bonnet (EdGB) theory. The geometry of the EdGB black hole deviates from the Schwarzschild geometry only slightly. Therefore, here we observe that the quasinormal spectrum also deviates from its Schwarzschild limit at most moderately, allowing for a 9% decrease in the damping rate and up to a 6% decrease in the real oscillation frequency. However, the intensity of Hawking radiation of an electromagnetic and Dirac fields turned out to be much more sensitive characteristic than its quasinormal spectrum, allowing for a 57% and 48% increase of the energy emission rate respectively. The analytical formula for the eikonal regime of quasinormal modes is derived for test fields and it is shown that the correspondence between the eikonal quasinormal modes and null geodesics is indeed fulfilled for test fields, but is not expected for the gravitational one.