CZECHOWICZ, Boguslaw. „… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Elity polityczne Królestwa Czeskiego wobec Śląska i Ślązaków w pierwszej połowie XVI wieku. Historie. Otázky. Problémy. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019, roč. 11, č. 2, s. 100-112. ISSN 1804-1132. |
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{37500, author = {Czechowicz, Boguslaw}, article_location = {Praha}, article_number = {2}, keywords = {Crown of the Kingdom of Bohemia; Bohemia; Silesia; Estates monarchy; centralism; separatism}, language = {pol}, issn = {1804-1132}, journal = {Historie. Otázky. Problémy}, title = {„… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Elity polityczne Królestwa Czeskiego wobec Śląska i Ślązaków w pierwszej połowie XVI wieku}, url = {http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/}, volume = {11}, year = {2019} }
TY - JOUR ID - 37500 AU - Czechowicz, Boguslaw PY - 2019 TI - „… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Elity polityczne Królestwa Czeskiego wobec Śląska i Ślązaków w pierwszej połowie XVI wieku JF - Historie. Otázky. Problémy VL - 11 IS - 2 SP - 100-112 EP - 100-112 PB - Univerzita Karlova, Filozofická fakulta SN - 18041132 KW - Crown of the Kingdom of Bohemia KW - Bohemia KW - Silesia KW - Estates monarchy KW - centralism KW - separatism UR - http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/ L2 - http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/ N2 - W artykule ukazano pewne stałe tendencje stosunku czeskich elity politycznych do Śląska. Jedną z nich było dbanie o integralność Korony Czeskiej, zwłaszcza w dobie niemal trwałej nieobecności królów w państwie po 1490 roku. Czescy magnaci mieli jednak w polu widzenia także własny interes, a Śląsk był dla nich głównie obszarem spekulacji majątkowych. Instrumentalnie też traktowali śląskich książąt, z jednej strony starając się ograniczać ich pozycję, z drugiej – szukając ich wsparcia w realizacji swoich partykularnych celów (np. matrymonialnych). Nie byli jednak w stanie zdominować życia politycznego Śląska w takim stopniu, jak w przypadku Moraw czy Łużyc. Ważnym elementem „protokołu rozbieżności” pozostawała też odmienna nad Wełtawą i nad Odrą interpretacja sposobu kreowania monarchy (elekcyjnej czy dziedzicznej). Dała ona o sobie znać w latach 1526-1527. Czeska elekcja Ferdynanda I była ostatnią, która – dokonana bez udziału Ślązaków – budziła nad Odrą wyraźne kontrowersje. Ferdynand umiał wszakże doskonale wykorzystać swoją pozycję ponad stanami i ponad krajami koronnymi. ER -
CZECHOWICZ, Boguslaw. „… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Elity polityczne Królestwa Czeskiego wobec \'Sląska i \'Slązaków w pierwszej połowie XVI wieku. \textit{Historie. Otázky. Problémy}. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019, roč.~11, č.~2, s.~100-112. ISSN~1804-1132.
|