J 2019

„… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Elity polityczne Królestwa Czeskiego wobec Śląska i Ślązaków w pierwszej połowie XVI wieku

CZECHOWICZ, Boguslaw

Základní údaje

Originální název

„… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Elity polityczne Królestwa Czeskiego wobec Śląska i Ślązaków w pierwszej połowie XVI wieku

Název česky

„… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Politické elity Českého království ve vztahu k Slezsku a Slezanům v první polovině 16. století

Název anglicky

„…may our nations see it pass that we be Czechs, Moravians and Silesians…”. Political elites of the Kingdom of Bohemia in relation to Silesia and the Silesians in the first half of the 16th century

Autoři

CZECHOWICZ, Boguslaw (616 Polsko, garant, domácí)

Vydání

Historie. Otázky. Problémy, Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019, 1804-1132

Další údaje

Jazyk

polština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/47813059:19240/19:A0000649

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Klíčová slova česky

Koruna Království českého; Čechy; Slezsko; stavovská monarchie; centralismus; separatismus

Klíčová slova anglicky

Crown of the Kingdom of Bohemia; Bohemia; Silesia; Estates monarchy; centralism; separatism

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 10. 2020 11:13, prof. PhDr. Boguslaw Czechowicz, Dr.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

W artykule ukazano pewne stałe tendencje stosunku czeskich elity politycznych do Śląska. Jedną z nich było dbanie o integralność Korony Czeskiej, zwłaszcza w dobie niemal trwałej nieobecności królów w państwie po 1490 roku. Czescy magnaci mieli jednak w polu widzenia także własny interes, a Śląsk był dla nich głównie obszarem spekulacji majątkowych. Instrumentalnie też traktowali śląskich książąt, z jednej strony starając się ograniczać ich pozycję, z drugiej – szukając ich wsparcia w realizacji swoich partykularnych celów (np. matrymonialnych). Nie byli jednak w stanie zdominować życia politycznego Śląska w takim stopniu, jak w przypadku Moraw czy Łużyc. Ważnym elementem „protokołu rozbieżności” pozostawała też odmienna nad Wełtawą i nad Odrą interpretacja sposobu kreowania monarchy (elekcyjnej czy dziedzicznej). Dała ona o sobie znać w latach 1526-1527. Czeska elekcja Ferdynanda I była ostatnią, która – dokonana bez udziału Ślązaków – budziła nad Odrą wyraźne kontrowersje. Ferdynand umiał wszakże doskonale wykorzystać swoją pozycję ponad stanami i ponad krajami koronnymi.

Česky

Článek ukazuje některé stálé tendence v postoji české politické elity ke Slezsku. Jednou z nich byla snaha udržet integritu České koruny, zejména v době téměř trvalé absence králů v zemi po roce 1490. Čeští páni však měli také své vlastní zájmy a Slezsko pro ně bylo hlavně prostorem pro obchod s panstvími. Rovněž se slezskými knížaty zacházeli instrumentálně: na jedné straně se snažili omezit jejích postavení, na druhé straně hledali jejích podporu při dosahování svých cílů (např. sňatkových). Nedokázali však ovládnout politický život Slezska, na rozdíl od Moravy nebo Lužice. Důležitou roli hrála také odlišná interpretace „pražského“ a „vratislavského“ způsobu, jakým byl kreován panovník (volitelný nebo dědičný). Ukázalo se to v letech 1526-1527. Česká volba Ferdinanda I. byla poslední, která – uskutečněná bez účasti Slezanů – vzbudila nad Odrou jasný odpor. Ferdinand ostatně dokázal dokonale využít své postavení nad stavy a korunními zeměmi.