EVROPSKÁ U N I E
Evropské strukturální a investiční f o n d y
Operační p r o g r a m Výzkum, vývoj a vzdělávání M I N I S T E R S T V O Š K O L S T V Í ,
M L A D E 2 E A TĚLOVÝCHOVY
Název p r o j e k t u R o z v o j vzdělávání n a Slezské univerzitě v Opavě
Registrační číslo p r o j e k t u C Z . 0 2 . 2 . 6 9 / 0 . 0 . / 0 . 0 / 1 6 _ 0 1 5 / 0 0 0 2 4 0 0
Informační systémy v cestovním
ruchu
Distanční studijní text
Radim Dolák, Petr Suchánek
Karviná 2018
SLEZSKÁ
UNIVERZITA
OBCHODNĚ PODNIKATELSKÁ
FAKULTA V KARVINÉ
Obor:
Klíčová slova:
Anotace:
I n f o r m a t i k a , cestovní r u c h
Informační systémy, cestovní ruch, G P S , G I S , m a p y , rezervační systémy,
poptávkové systémy, e-turismus.
Studijní distanční t e x t v z n i k l v rámci řešení p r o j e k t u
C Z . 0 2 . 2 . 6 9 / 0 . 0 . / 0 . 0 / 1 6 _ 0 1 5 / 0 0 0 2 4 0 0 „Rozvoj vzdělávání n a Slezské
univerzitě v Opavě".
Informační systémy v cestovním r u c h u hrají v dnešním d y n a m i c k y se
měnícím světě nezastupitelnou roli. V rámci této distanční studijní opor
y b u d e p o úvodním seznámení se základními p o j m y z teorie systémů
a teorie informací věnována p o z o r n o s t možnostem využití informačních
technologií v cestovním r u c h u j a k o j s o u například rezervační a poptávkové
systémy, systémy p r o p o d p o r u řízení a p r o v o z u ubytovacích
a stravovacích zařízení, geografické informační systémy a m a p y . B u d e
probrána také p r o b l e m a t i k y realizace p r o j e k t u n a informační p o d p o r u
činností v podnicích orientovaných n a g a s t r o n o m i i , hotelnictví a turism
u s a vývojové t r e n d y v oblasti využití I S / I C T v g a s t r o n o m i i , h o t e l n i c tví
a t u r i s m u .
Autoři: Ing. Radim Dolák, Ph.D.
Doc. Mgr. Petr Suchánek, Ph.D.
Recenzenti: Doc. RNDr. František Koliba, CSc.
Ing. Filip Ježek, Ph.D.
ISBN 978-80-7510-294-2
T o t o dílo podléhá licenci:
Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0
Znění licence dostupné na:
http://creativecommons.Org/licenses/by-sa/4.0
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Obsah
ÚVODEM 7
RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ O P O R Y 8
1 ZÁKLADNÍ P O J M Y Z T E O R I E SYSTÉMŮ A T E O R I E INFORMACÍ 9
1.1 Systém 1 0
1.1.1 Základní charakteri štiky systémů 1 1
1.1.2 K l a s i f i k a c e systémů 1 2
1.2 Informační systém 13
1.2.1 Složky informačního systému 13
1.3 Informační technologie 1 4
1.4 Data, i n f o r m a c e , znalosti, m o u d r o s t 1 4
1.5 I S / I C T & p o d n i k 1 6
1.6 Systém řízení 17
1.6.1 Blokové schéma systému řízení 18
1.6.2 Systém řízení p o d n i k u 19
1.6.3 P o r u c h y systémů řízení 2 0
1.6.4 Systém řízení p o d n i k u j a k o informační systém 2 1
2 ZÁKAZNICKÉ PROSTŘEDÍ A ZÁKAZNICKY ORIENTOVANÉ SYSTÉMY...26
2.1 Závislosti m e z i cestovním r u c h e m a využitím I C T 2 7
2.2 Vývoj informačních technologií v cestovním r u c h u 2 8
2.3 Zákaznické prostředí 2 9
2.4 Zákaznicky orientované systémy v cestovním r u c h u 3 0
2.4.1 Internet 3 0
2.4.2 Informační systémy v cestovním r u c h u 3 1
2.4.3 Rezervační systémy 3 1
2.4.4 C R M 3 2
2.4.5 C I S 3 4
2.4.6 Celostátní turistický informační systém 3 5
2.4.7 Informační k i o s k y a lokální kontextové služby 3 6
2.4.8 Geografické informační systémy a o n l i n e m a p y 3 6
2.4.9 Mobilní technologie 3 7
2.4.10 Internetové bankovnictví a platební k a r t y 3 7
3
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
2.4.11 Bezdrátové technologie a dotykové technologie 3 8
3 A R C H I T E K T U R Y A S P E C I F I K A I S V E FIRMÁCH ZAMĚŘENÝCH N A
CESTOVNÍ R U C H A T U R I S M U S 4 2
3.1 A r c h i t e k t u r a IS 4 3
3.2 Globální architektura 4 4
3.2.1 T P S 4 4
3.2.2 M I S 4 5
3.2.3 E I S 4 6
3.2.4 O I S 4 6
3.2.5 E D I a služby internetu 4 7
3.3 Dílčí architektury I S 4 7
3.4 Vrstvená architektura I S 4 8
3.5 A r c h i t e k t u r a 4 + 1 pohledů 4 8
3.6 S p e c i f i k a I S zaměřených n a cestovní r u c h a t u r i s m u s 4 9
4 REZERVAČNÍ A POPTÁVKOVÉ SYSTÉMY 5 2
4.1 Počítačové rezervační systémy 5 3
4.2 Členění informačních a rezervačních systémů 5 4
4.2.1 Lokální rezervační systémy 5 4
4.2.2 Regionální informačně-rezervační systémy 5 4
4.2.3 Celostátní informačně-rezervační systém 5 5
4.2.4 Centrální rezervační systémy - C R S 5 5
4.2.5 Globální distribuční systémy - G D S 5 5
4.3 Stručná charakteristika vybraných rezervačních systémů 5 6
4.3.1 A m a d e u s 5 6
4.3.2 G a l l i l e o 5 6
4.3.3 Sabre 5 6
4.3.4 W o r d s p a n 5 6
4.4 Ukázky vybraných rezervačních systémů 5 7
4.4.1 Rezervační systémy-jízdenky 5 7
4.4.2 Rezervační systémy - l e t e n k y 6 1
4.4.3 Rezervační systémy - ubytování 6 4
4.4.4 Rezervační systémy - cestovní kanceláře 6 9
5 SYSTÉMY P R O P O D P O R U ŘÍZENÍ A P R O V O Z U UBYTOVACÍCH A
STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 7 3
4
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
5.1 S W O T analýza aplikace I C T v hotelnictví 7 4
5.1.1 Výhody (silné stránky) 7 4
5.1.2 Nevýhody (slabé stránky) 7 5
5.1.3 Příležitosti 7 5
5.1.4 H r o z b y 7 5
5.2 Hotelový informační systém 7 6
5.2.1 Přehled vybraných hotelových systémů 7 8
5.3 Informační systém p r o gastronomická zařízení 8 1
5.3.1 Přehled vybraných systémů p r o gastronomická zařízení 8 2
5.4 Systémy a standardy k v a l i t y služeb v oblasti cestovního r u c h u 8 3
5.5 Přehled vývoje n o r e m v oblasti cestovního r u c h u 8 3
5.5.1 řízení k v a l i t y podle n o r m y I S O 8 4
5.5.2 M o d e l T Q M 8 4
5.5.3 M o d e l excelence E F Q M 8 5
5.5.4 Český systém k v a l i t y služeb 8 5
5.6 E E T 8 6
5.6.1 P o v i n n o s t zavádění E E T podle s k u p i n C Z - N A C E 8 7
5.6.2 Technické zabezpečení E E T v souladu se zákonem 8 7
6 GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY ( G I S ) 9 2
6.1 Základní p o j m y z teorie geografických systémů a m a p 9 2
6.1.1 Geografické informační systémy 9 3
6.1.2 G e o o b j e k t y 9 3
6.1.3 Geodata 9 4
6.1.4 M a p y 9 5
6.2 P l ánování tras 9 7
6.3 G P S ( G l o b a l P o s i t i o n i n g S y s t e m ) navigace 1 0 0
6.4 G I S - software nástroje 1 0 2
6.5 Využití G I S v cestovním r u c h u 1 0 5
6.6 Geocaching 1 0 5
7 P R O J E K T Y N A INFORMAČNÍ P O D P O R U ČINNOSTÍ V E FIRMÁCH
ZAMĚŘENÝCH N A CESTOVNÍ R U C H A T U R I S M U S 1 0 9
7.1 Realizace výchozí analýzy 1 1 0
7.1.1 Výběr vhodného informačního systému 1 1 0
7.1.2 Vytváření informačního systému 1 1 1
5
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
7.1.3 Návrh a r c h i t e k t u r y 1 1 1
7.2 I m p l e m e n t a c e 1 1 3
7.3 E v a l u a c e 1 1 4
7.4 Zvýšení h o d n o t y služeb 1 1 5
8 VÝVOJOVÉ T R E N D Y V O B L A S T I VYUŽITÍ I S / I C T V CESTOVNÍM R U C H U
A T U R I S M U 1 1 9
8.1 Sdílená e k o n o m i k a 1 2 0
8.2 Sociální média 1 2 2
8.3 Mobilní technologie v cestovním r u c h u 1 2 2
8.4 Oblast ubytování 1 2 4
8.5 Oblast d o p r a v y 1 2 5
8.6 E - t u r i s m u s a virtuální cestovní r u c h 1 2 6
L I T E R A T U R A 1 3 6
SHRNUTÍ STUDIJNÍ O P O R Y 1 4 2
PŘEHLED DOSTUPNÝCH I K O N 1 4 3
6
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
ÚVODEM
Česká r e p u b l i k a v roce 2 0 1 5 v y d a l a n a cestovní r u c h 2 5 0 m i l i a r d k o r u n , stojí v analýze
magazínu Statistika & M y Českého statistického úřadu. Odpovídá t o 2,8 procentům H D P ,
světový průměr j e však deset procent. Tuzemský cestovní r u c h zaměstnával 2 2 7 tisíc
osob, pracoval v něm každý 23. Čech. Díky r o z v o j i informačních technologií v cestovním
r u c h u vznikají nové pracovní pozice, které vyžadují znalosti z oblasti praktické aplikace
využití I S / I C T v rámci činností zaměřených n a g a s t r o n o m i i , hotelnictví a turismus.
T e n t o distanční studijní text j e určený především studentům se zaměřením n a cestovní
ruch n a Slezské univerzitě v Opavě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné. T o
ovšem neznamená, že studijní t e x t n e m o h o u využít také studenti jiných studijních pro­
gramů.
Cílem studijní o p o r y j e nahlédnout d o p r o b l e m a t i k y informačních systémů
v cestovním r u c h u a dalších souvisejících pojmů, které j s o u podrobněji vysvětleny v j e d notlivých
kapitolách a nejsou tedy vyžadovány žádné předchozí znalosti z oblasti informačních
systémů. T a t o distanční studijní opora má přímou v a z b u n a oblast cestovního
r u c h u a předpokládá se základní znalost t e r m i n o l o g i e a základních procesů z oblasti cestovního
ruchu, hotelnictví a t u r i s m u . T y t o znalosti b y měli mít studenti již z e střední škol
y n e b o n a základě praxe v oblasti cestovního ruchu, hotelnictví a t u r i s m u . Z hlediska
i n f o r m a t i k y se v rámci studia této distanční studijní o p o r y předpokládají p o u z e základní
znalosti z úvodního k u r z u i n f o r m a t i k y p r o obor cestovního r u c h u a dále obecná informační
g r a m o t n o s t zahrnující především schopnost vyhledávat a zpracovávat i n f o r m a c e z e
všech dostupných elektronických zdrojů.
T a t o publikace se snaží v maximální míře usnadnit s t u d i u m z a p o m o c i využití různých
distančních prvků v t e x t u j a k o j e rychlý náhled d o k a p i t o l y , uvedení cílů k a p i t o l y , klíčová
slova k a p i t o l y a dále také v t e x t u jednotlivých k a p i t o l uvedených definic, shrnutí k a p i t o l y ,
otázek a odpovědí. M e z i rozšiřující p r v k y pro detailnější s t u d i u m pro ty, kteří chtějí získat
i další doplňující i n f o r m a c e j e využito případových studií, námětů n a tutoriál a sekce
pro zájemce.
Úvodní kapitola seznámí studenty se základními p o j m y z teorie systémů a teorie i n formace.
Druhá k a p i t o l a podává ucelenější přehled o zákaznickém prostředí a zákaznicky
orientovaných systémech. Dále j e studijní t e x t zaměřen n a architektury a specifika informačních
systémů v e firmách zaměřených n a cestovní r u c h a t u r i s m u s , rezervační a p o ptávkové
systémy, systémy pro p o d p o r u řízení a p r o v o z u ubytovacích a stravovacích zařízení,
geografické informační systémy a m a p y . Obsáhlá část j e věnována také p r o b l e m a tice
realizace p r o j e k t u n a informační p o d p o r u činností v podnicích orientovaných
na g a s t r o n o m i i , hotelnictví a t u r i s m u s a vývojovým trendům v oblasti využití I S / I C T
v g a s t r o n o m i i , hotelnictví a t u r i s m u .
7
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY
T e n t o distanční studijní t e x t j e určený především studentům zaměřených n a s t u d i u m
cestovního r u c h u n a Slezské univerzitě v Opavě, Obchodně podnikatelské fakultě v K a r viné.
Cílem studijní o p o r y j e nahlédnout d o p r o b l e m a t i k y informačních systémů
v cestovním r u c h u a dalších souvisejících pojmů.
V rámci první k a p i t o l y j e nezbytné seznámení se základními p o j m y z teorie systémů
a teorie informací. B u d e u v e d e n a podstata p o j m u systém, základní charakteristiky systémů,
definice informační systému, složky informačního systému, globální a dílčí architekt
u r y informačních systémů a také systém řízení.
Druhá k a p i t o l a j e věnována zákaznickému prostředí a zákaznicky orientovaným systémům.
P o z o r n o s t j e také zaměřena n a význam informačních technologií v cestovním
r u c h u a j e j i c h využití v podobě informačních systémů, Internetu, informačních kiosků,
lokálně kontextových služeb, mobilních průvodců, internetového bankovnictví a platebních
karet.
Třetí k a p i t o l a se zabývá architekturou informačních systémů zaměřených n a cestovní
ruch a t u r i s m u s a specifiky informačních systémů zaměřených n a cestovní ruch a turism
u s .
Čtvrtá k a p i t o l a se zabývá rezervačními a poptávkovými systémy pro zajištění k o m plexních
zájezdů, a l e i dílčích záležitostí v podobě rezervace ubytování, jízdenek nebo
letenek.
Pátá k a p i t o l a j e zaměřena n a systémy pro p o d p o r u řízení a p r o v o z u ubytovacích a stravovacích
zařízení, k d y bude zmíněna S W O T analýza aplikace I C T v hotelnictví, úloha
Property m a n a g e m e n t systému a CRJVI systémů v hotelových službách.
Šestá k a p i t o l a s názvem geografické informační systémy a m a p y přibližuje p r o b l e m a t
i k u geoobjektů, geodat, m a p a plánování tras, mobilní komunikační zařízení, G P S , d o stupný
G I S software a závěrem k a p i t o l y j e zmíněn populární geocaching.
Sedmá k a p i t o l a pojmenovaná realizace p r o j e k t u n a informační p o d p o r u činností
v podnicích orientovaných n a g a s t r o n o m i i , hotelnictví a t u r i s m u s se zabývá celým životním
c y k l e m informační podpory o d výběru vhodného informačního systému, j e h o zavedení
a údržby až po ukončení j e h o p o d p o r y a přechod na nový informační systém.
Poslední k a p i t o l a j e zaměřena n a vývojové trendy v oblasti využití I S / I C T v gastronom
i i , hotelnictví a t u r i s m u , j a k o j e zejména v l i v sdílené e k o n o m i k y n a oblast ubytování
a dopravy, E - t u r i s m u s a virtuální cestovní ruch.
8
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
1 ZÁKLADNÍ POJMY Z TEORIE SYSTÉMŮ A TEORIE
INFORMACÍ
R Y C H L Ý N Á H L E D K A P I T O L Y
Aniž si t o m n o h d y uvědomujeme, slova systém, data, i n f o r m a c e , řízení apod. používáme
a slyšíme každý den, aniž b y c h o m si uvědomovali j e j i c h důležitost a význam. F r e k vence
užívání těchto termínů m n o h d y pramenící z e snahy o m o d e r n o s t p r o j e v u často v e d
o u k t o m u , že j s o u uvedené a některé další termíny v celé řadě případů využívány neadekvátně
k danému k o n t e x t u . Význam těchto termínů j e a l e striktně daný a v z h l e d e m
k t o m u , že právě čtete 1. k a p i t o l u z distanční studijní o p o r y určenou p r o předmět I n f o r mační
systémy v cestovním ruchu, j e p r o t o zcela n a místě, a b y právě tato k a p i t o l a b y l a
zaměřena n a vysvětlení základních pojmů z teorie systémů, informací a částečně i řízení,
protože j d e o témata, která j s o u p r o oblast cestovního r u c h u a t u r i s m u ( a nejen p r o t u t o )
klíčová.
N a úvod j e nutné zmínit, že v z h l e d e m k e skutečnosti, že daná distanční studijní opora
j e určena zejména p r o studenty profesně orientovaného studijního p r o g r a m u Cestovní
r u c h a t u r i s m u s v bakalářském t y p u studia, j e tato k a p i t o l a zaměřena pouze n a vybraný
výčet důležitých oblastí, které autoři považují v e v z t a h u k tématu z a důležité a j e j i c h charakteristiky
j s o u pojaty tak, aby j i m porozuměli i studenti, jejichž zaměřením není i n f o r m
a t i k a j a k o taková.
CÍLE K A P I T O L Y
• chápat základní podstatu p o j m u systém,
• schopni definovat p o j e m informační systém,
• umět vysvětlit a správně používat v daných k o n t e x t e c h p o j m y data, i n f o r m a c e ,
znalosti,
• rozumět p o j m u architektura informačního systému a charakterizovat její dílčí části,
• rozumět základním principům řízení, v z t a h u informačního systému a systému řízení
a řízení informací resp. informačnímu m a n a g e m e n t u ,
• seznámeni s vybranými ukázkami i m p l e m e n t a c e informačních systémů p r o konkrétní
p o d p o r u cestovního r u c h u a t u r i s m u .
9
Základní pojmy z teorie systémů a teorie informací
(J) ČAS POTŘEBNÝ K E S T U D I U
Čas potřebný k e studiu této k a p i t o l y j e o k o l o 4 hodin.
E K L I C O V A S L O V A K A P I T O L Y
Systém, data, informace, znalosti, informační systém, architektura informačního systému,
řízení.
1.1 Systém
K a p i t o l u zvýše uvedeným názvem nelze začít j i n a k než definicí p o j m u systém. N e jedná
se o nic mimořádného, protože j d e o dosti frekventované s l o v o v celé řadě souvislostí.
Slyšíme h o z televize, rádia, přečteme si h o v novinách a z obecného hlediska j e
jedno, zda se hovoří n e b o píše například o systému důchodového připojištění n e b o systém
u řízení čtyřhvězdičkového hotelu.
B u s i n e s s
I n t e l l i g e n c
e
Systém j e množina elementů (prvků) účelově propojených v a z b a m i , která z hlediska
zkoumání tvoří celek, má společný funkční účel a v z t a h k e svému okolí.
C h a r a k t e r
i s t i k y
systémů
Vnitřní a
vnější
prostředí
systému
Příkladem systému může být auto, lidský organismus, strom, počítač, mobilní telefon,
ale i například systém sociálního zabezpečení, zdravotní systém apod.
P r v k y a vazby j s o u o h o d n o c e n y parametry prezentujícími j e j i c h podstatné vlastnosti
mající v l i v n a účel a f u n k c i systému. V e d l e těchto j e dále systém popsán množinou účelových
funkcí charakterizujících důvody existence systému a cílovými funkcemi, které
vyjadřují stav, který systém dosahuje n a svém výstupu.
Systémy j s o u vesměs zasazeny d o nějakého prostředí, k e kterému mají (pouze m i m o
izolované systémy) v z t a h . U systémů proto můžeme sledovat vnitřní prostředí (interní),
obsahující výše zmíněné p r v k y a v z t a h y a j d e vlastně o systém j a k o takový a vnější prostředí
(externí, okolí systému), se kterým systém interaguje. Interakce může představovat
výměnu dat, informací, h m o t y , energie apod. H r a n i c e m e z i vnějším a vnitřním prostředím
j e tzv. hranice systému.
10
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Vstupní
v a z b y
Obrázek 1: Vnitřní a vnější prostředí systému
1.1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY SYSTÉMŮ
Navážeme-li n a předchozí, můžeme konstatovat, že systémy j s o u charakterizovány s t r u k t u r a a
strukturou a chováním. S t r u k t u r a představuje interní uspořádání prvků a v a z e b m e z i systému
n i m i a chování p a k v z t a h k okolí (souhrn reakcí n a všech v s t u p e c h a výstupech). V s t u p y
systému považujeme z a podněty, které vyvolávají reakce systému (chování) projevujících
se n a výstupech. V s t u p y a výstupy d o systému dělíme n a hmotné, energetické
a informační.
V e d l e struktury a chování j e u systémů důležitým p o j m e m funkce. F u n k c i plní systém F u n k c e
j a k o celek i j e h o jednotlivé p r v k y . Hovoříme-li tedy o f u n k c i systému n e b o p r v k u , máme
tím n a m y s l i nějaký cíl, k e kterému činnost p r v k u a celého systému směřuje a projevuje
se n a j e h o výstupu.
Z hlediska funkce můžeme systém dále členit nejen n a p r v k y , ale i větší podmnožiny S u b s y s -
0 témy
p r v k u a vazeb, které označujeme j a k o subsystémy (podsystémy). Subsystém představuje
funkční celek plnící určitý účel. J a k o příklad můžeme uvést auto. A u t o j e systém. Subsystémem
auta j e m o t o r . M o t o r j e ale rovněž systémem složeným z e subsystémů resp. prvků.
Důležitým aspektem j e rozlišovací úroveň. Každopádně platí, že subsystém j e rovněž
systém.
S A M O S T A T N Ý U K O L
N a základě výše uvedeného příkladu si vyberte jakýkoliv systém a p o k u s t e se udělat
j e h o popis z hlediska struktury (členění n a p r v k y a subsystémy). Jinými slovy, proveďte
d e k o m p o z i c i vybraného systému. U systému j a k o c e l k u a jednotlivých subsystémů p a k
charakterizujte j e j i c h chování a uveďte j e j i c h účel a f u n k c i .
11
Základní pojmy z teorie systémů a teorie informací
1.1.2 KLASIFIKACE SYSTÉMŮ
z a k i a d m Systémy dělíme z různých hledisek, k d y základními jsou:
k l a s i f i k a c e J J J J J
systémů • P o d l e v z t a h u k realitě:
o reálné - s o u b o r y materiálních objektů ( t j . mechanické systémy, biologické systémy
apod.),
o abstraktní - systémy, které j s o u p r o d u k t e m lidského myšlení a nemají přímou anal
o g i i v reálném světě ( t j . hypotézy, j a z y k y , vědecké systémy apod.).
• P o d l e způsobu v z n i k u :
o přirozené (někdy přírodní) - j s o u p r o d u k t e m přírody, např. živé o r g a n i s m y ;
o umělé - vznikají j a k o výsledek činnosti lidí.
• P o d l e rozsahu:
o jednoduché - malý počet prvků většinou stejného d r u h u s existencí jednoznačných
vazeb m e z i n i m i ,
o složité - komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením
prvků, ale i tím, že systémy j s o u vždy řízené a nelze j e vždy zcela f o r m a l i z o v a t .
• P o d l e interakce s okolím:
o otevřené - interagují s okolím (výměna energie, dat, h m o t y ) ,
o uzavřené - nedochází k i n t e r a k c i s okolím.
• P o d l e chování v čase:
o statické - systém, jehož stav závisí n a okamžitých vnějších podnětech a nezávisí n a
předchozích stavech;
o dynamické - matematické m o d e l y , které j s o u závislé n a nějaké proměnné, většinou
to bývá n a čase. Dynamický systém vychází z počátečních podmínek a j e j i m i v čase
determinován.
• P o d l e t y p u systémových veličin:
o spojité - proměnné nabývají reálných h o d n o t a j s o u spojité v hodnotách. Proměnn
o u o b v y k l e bývá i čas, který se často záměrně odlišuje o d ostatních veličin.
o diskrétní - Proměnné nabývají h o d n o t z množiny celých čísel.
S A M O S T A T N Ý U K O L
Prohledejte dostupné literární n e b o lépe elektronické zdroje (internet) a v y h l e d e j t e
konkrétní příklady systémů odpovídajících výše uvedené kategorizaci.
12
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
P R Ů V O D C E T E X T E M * $ * \
O d základních pojmů obecné teorie systémů se můžeme p o s u n o u t k systémům, které
se využívají k e zpracovávání dat a informací, tedy systémům označovaným j a k o informační
systémy.
1.2 Informační systém
D E F I N I C E
Informační systém ( I S ) j e soubor lidí, technických prostředků a m e t o d , které zabezpe­
čují
• sběr;
• přenos;
• zpracování;
• prezentace;
• uchování;
dat a informací využívaných zejména p r o účely p o d p o r y rozhodování.
U v e d e m e - l i definici podle n o r m y ČSN/ISO I E C 2 3 8 2 1 , pak tato uvádí výše uvedené
následujícím, p r a k t i c k y stejným způsobem:
Informační systém j e systém zpracování informací spolu s návaznými organizačními
prostředky (personálem, technickými prostředky). Takový systém získává a distribuuje
i n f o r m a c e .
1.2.1 SLOŽKY INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
K Z A P A M A T O V Á N Í
Složkami informačního systému j s o u :
• H a r d w a r e - technické prostředky;
• S o f t w a r e - programové prostředky;
13
Základnípojmy z teorie systémů a teorie informací
• D a t a w a r e - datové zdroje;
• P e o p l e w a r e - lidé;
• O r g w a r e - organizační uspořádání a pravidla.
1.3 Informační technologie
Informační
t e c h n o l o g
i e
Informační
a k o m u n i ­
kační
t e c h n o l o g
i e
Technické prostředky, které j s o u v definicích informačních systémů uvedeny, j s o u tzv.
„informační technologie" ( z anglického Information Technology (IT)), což j s o u technické
a programové prostředky včetně j e j i c h metodického a znalostního zázemí sloužící
pro účely zpracování a poskytování dat a informací.
V e l m i často se běžně sekáváme s p o j m e m „informační a komunikační technologie"
(z anglického Information and Communication Technology (ICT)), což představuje
rozsáhlejší množinu obsahující nejen prostředky pro zpracování a poskytování dat a i n formací,
ale rovněž pro k o m u n i k a c i m e z i všemi subjekty systému. V e vazbě n a informační
systémy se v e l m i často setkáváme s označením I S / I T n e b o I S / I C T , k d y se vesměs tato
označení považují z a analogická. O d t o h o t o místa dále b u d e m e v t e x t u využívat označení
I S / I C T .
1.4 Data, informace, znalosti, moudrost
Volně řečeno, informační systémy zpracovávají data a i n f o r m a c e n a základě informací
a znalostí o datech, informacích a znalostech. T a t o věta se může zdát v e l m i nejasná,
ovšem po vysvětlení výše uvedených pojmů nebude o pravdivosti jejího obsahu sebemenších
pochyb.
• Data - popisují resp. odrážejí stav námi sledovaného světa
o signály z měřících přístrojů, vstupní/výstupní údaje z displejů, z v u k , obraz,
čísla a slova v e formulářích atd. (získávají se e x p e r i m e n t e m , měřením, p o z o rováním
n e b o šetřením);
o nemají závislost na uživateli;
o může j i c h být m n o h o (zacházení d o detailů);
o vyjadřují skutečnost formálním způsobem;
o „surovina", z e které se vytvářejí informace;
o data se nemusí stát i n f o r m a c e m i .
• Informace - data s významem určeným přímo n e b o vyplývajícím z k o n t e x t u
o j s o u data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam n a základě znalostí, z k u šeností
a vědomostí, kterými disponuje, a která u příjemce snižují entropii
(neurčitost, neuspořádanost) v z h l e d e m k j e h o potřebám a požadavkům ( V y m
e t a l a k o l , 2 0 0 5 ) .
o m o h o u být dále interpretovány, tříděny a sdělovány;
14
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
o j d e o konkrétní fakta (zprávy, sdělení, obrazová podoba, apod.);
o součástí životního c y k l u i n f o r m a c e j sou získávání informací (nebo také t v o r ba),
zpracování, pořádání, uchování, vyhledávání, zpřístupnění, distribuce,
používání, vyhodnocování, sdílení a aplikace.
• Znalosti - i n f o r m a c e s přidanou h o d n o t o u z n a l o s t i
o j s o u založené na zkušenostech, interpretaci, porozumění a poznání;
o j s o u ovlivněny souvisejícími i n f o r m a c e m i ;
o znalosti umožňují efektivnější pořízení dat a zpracování dat a informací;
o znalosti vznikají odvozením z informací j e j i c h porovnáváním, tříděním, v y hodnocováním,
ověřováním a zasazováním d o k o n t e x t u ostatních informací,
znalostí i zkušeností ( V y m e t a l a k o l , 2 0 0 5 ) ;
o znalosti vznikají n a základě znalostí z m i n u l o s t i (Gottschalk, 2 0 0 8 ) ;
o směs zkušeností, hodnot, informací vyplývajících z e souvislostí a odborného
pohledu, který poskytuje rámec p r o hodnocení a zařazování nových zkušeností
a informací ( D a v e n p o r t ; Prusac, 1998).
M o u d r o s t
• Moudrost - spojená s procesem individuálního učení
o soubor znalostí, vycházejících z pochopení podstaty p r o b l e m a t i k y v daných
souvislostech, z využití rozumové i emocionální inteligence j e d n o t l i v c e (znalostní
kompetence), j e h o hodnotících kritérií a individuálního v z t a h u k o k o l nímu
prostředí, resp. světu, a vycházející z vysokého stupně lidského poznání
( V y m e t a l a k o l , 2 0 0 5 ) .
Obrázek 2: Data, informace, znalosti, moudrost
Samoúčelná data, i n f o r m a c e , znalosti, vzdělání, apod. nemají žádný význam. Důleži- ?a
.t a
'
' ' ' ' Ť
J J J i n f o r m a c e ,
tým aspektem j e j e j i c h využití pro oblast řízení a rozhodování v systémech se zpětnou z n a l o s t i &
v a z b o u . Ačkoliv zatím ještě n e b y l a v t e x t u zmíněna p r o b l e m a t i k a zpětné v a z b y a řízení, r i z e n i
není nic proti ničemu, a b y c h o m si názorně vyjádřili v e zjednodušené podobě obecný k o n text
m e z i daty, i n f o r m a c e m i atd. a řízením.
15
Základnípojmy z teorie systémů a teorie informací
D a t a
r
I n f o r m a c e
Vzdělání Z n a l o s t i Zkušenost
r
Rozhodování
S t a v r e a l i t y p o
a p l i k a c i rozhodnutí
Obrázek 3: Data, informace a znalosti v kontextu řízení.
1.5 IS/ICT & podnik
I S / I C T &
p o d n i k
I n f o r m a c e
j a k o p o d ­
nikový
z d r o j
V dnešní době neexistuje podnik, který b y neobsahoval žádnou I S / I C T p o d p o r u p r o
realizaci svých aktivit. Přitom j e zcela j e d n o , zda j d e o p o d n i k výrobní n e b o p o u z e o firm
u zabývající se zprostředkování služeb n e b o obchodem. V e všech typech p o d n i k u j e
úkolem informační infrastruktury:
• p r o p o j i t pracovníky a technologie n a všech úrovních řízení, umožnit j i m vzájemn
o u k o m u n i k a c i a p o s k y t n o u t j i m aktuální i n f o r m a c e o stavu jednotlivých procesů,
útvarů, zákazníků apod.;
• p r o p o j i t p o d n i k s externím prostředím, d o kterého náleží obchodní partneři (dodavatelé,
zákazníci), informační zdroje (Český statistický úřad, věstníky státních i n stitucí,
zdroje vázané n a odborné zaměření p o d n i k u (nové informace, nové poznatk
y , vývojové t r e n d y ) apod.), finanční instituce, atd.
Potřeba využívání I S / I C T j e dána technologickým a společenským resp. celosvětovým
vývojem, k d y i n f o r m a c e a znalosti se staly pro p o d n i k (ale v zásadě pro všechny) významným
z d r o j e m což dokládá i skutečnost, že i n f o r m a c e b y l y zařazeny d o s k u p i n y základních
ekonomických zdrojů, kterými j s o u práce, půda, kapitál a informace. T a t o skutečnost
j e jedním z významných rozvojových trendů směřujících k i n f o r m a t i z a c i společnosti.
I S / I C T v p o d n i k u tedy na jedné straně umožňuje efektivnější správu a řízení interního
prostředí, n a straně druhé j e významným pomocníkem při k o m u n i k a c i s dodavateli
a zákazníky a i d e n t i f i k a c i a analýze změn, rizik, příležitostí apod. v externím prostředí
p o d n i k u .
16
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
P R Ů V O D C E T E X T E M
V t u t o chvíli již znáte základní t e r m i n o l o g i i vázanou n a oblast obecných a informačních
systémů. Jak již b y l o u v e d e n o , I S j s o u v podnicích využívány zejména pro podporu
rozhodování n a všech úrovních a řízení. V t u t o chvíli j e tedy zcela n a místě přejít právě
k problematice řízení podniků.
1.6 Systém řízení
D E F I N I C E
Řízení představuje cílené, plánované působení n a určitý objekt n e b o množinu objektů
s cílem dosažení j e j i c h požadovaného chování a funkčnosti, jinými s l o v y aby b y l splněn
cíl řízení.
K Z A P A M A T O V A N Í
0
Řízení musí být realizováno účelově a plně v souladu s časovými a rozsahovými p o třebami
vzniklými n a základě činností realizovaných v e vnitřním n e b o vnějším prostředí.
Z pohledu vlastní aplikace obecné definice řízení na řízení p o d n i k u lze řízení definovat
j a k o subjektivní, cílevědomou činnost lidí poznávající a využívající objektivní zákonitosti
přírody a společnosti a směřující na j e j i c h základě k e stanovení:
• cílů zaručujících úspěch p o d n i k u v k o n k u r e n c i ;
• nej vhodnějších prostředků a cest k j e j i c h dosažení;
• způsobu zabezpečení a k o n t r o l y takto stanovených činností.
Každý systém má vstup, funkční p r v k y , které realizují zpracování vstupu, a z e systému p
" n c i
?
řízeni
získáváme výstup. P r o každý systém j e typické řízení. Řízení může být založeno n a b i o logickém
principu ( u živých organismů - například regulace teploty organismu, k d y i n formace
o optimální teplotě j e „zapsaná" v genech), technickém principu (automatická
regulace průtoku - požadovaná hodnota nastavena j a k o vstupní parametr regulátoru) n e b o
myšlenkových pochodech, jež j s o u typické pro ekonomické a sociálně-ekonomické systémy,
které j s o u řízeny l i d m i resp. osobami činnými v systémech řízení. Všechny u v e d e né
příklady j s o u založené n a obecném principu řízení.
17
Základnípojmy z teorie systémů a teorie informací
V s t u p
( i n p u t )
Zpracování
( p r o c e s s i n g )
Řízení
Plán (cíle)
Výstup
( o u t p u t )
C h a r a k t e r
i s t i k a
řízení
Obrázek 4: Obecný princip řízení.
V s t u p e m systému m o h o u být data ( i n f o r m a c e ) j a k o například požadovaný počet v y r o bených
produktů z a směnu, energie (například ohřívač v o d y ) n e b o konkrétní o b j e k t y (například
dodávka zboží - přepravce převezme zboží z e skladu a doručí h o n a místo určení).
P r o specifické účely j e nej důležitějším p r v k e m o b j e k t „Zpracování", který musí být
vytvořen tak, a b y optimálním způsobem zpracoval v s t u p y a zajistil dosažení očekávaných
výstupů. V případě, že výstupy se liší o d plánovaných h o d n o t j e n v přípustných mezích,
j e p r v e k „Zpracování" vytvořen dobře a řízení p a k není režijně náročné. V případě, že
výstupy j s o u zcela m i m o předem požadované l i m i t y , p r v e k „Zpracování" není vytvořen
adekvátně systémovým potřebám a může nastat situace poruchy. V prvním případě j e
nutné provést redefinici p r v k u „Zpracování", v e druhém p a k o p r a v u n e b o výměnu.
1.6.1 BLOKOVÉ SCHÉMA SYSTÉMU ŘÍZENÍ
Každé řízení j e založeno n a p r i n c i p u zpětnovazebního systému, v e kterém existuje řídicí
prvek, řízený prvek, nástroj n e b o nástroje p r o měření výsledků a prvek, který p o r o v nává
plánovaný výstup s reálně dosaženým.
Řízený p r v e k
(regulovaná
s o u s t a v a )
y ( t ) Zpětná
v a z b a
Obrázek 5: Blokové schéma systému řízení
18
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Vysvětlivky k Obrázku:
w(t) - žádaná h o d n o t a výstupní veličiny
y(t) - výstupní veličina
u(t) - akční veličina
v(t) - poruchová veličina
e(t) - o d c h y l k a řízení
Cílem řízení j e , a b y y —> w, tedy a b y e —> 0. T o vyplývá z e základní r o v n i c e
u systémů řízení ( a n a l o g i c k y systému regulace), k t e r o u lze zapsat v e t v a r u :
e = w - y
K Z A P A M A T O V Á N Í
Uvedená r o v n i c e j e zapsaná v e skalárním t v a r u ovšem j e zřejmé, že jednotlivé o d c h y l k
y řízení, žádané a výstupní veličiny m o h o u být představovány množinami h o d n o t vyjádřenými
v e k t o r y .
1.6.2 SYSTÉM ŘÍZENÍ PODNIKU
Schéma systému řízení (Obrázek 5 ) j e běžně využitelné p r o modelování systému řízení f . y s ř e m
řízení &
obecného p o d n i k u a všech j e h o částí, včetně e l e k t r o n i c k y realizovaných obchodních p o d n i k
a podnikatelských aktivit, které j s o u hlavní o b s a h o v o u náplní této práce. Zpětná vazba,
která j e p r o systémy s regulací typická, j e prováděna porovnáváním řídicích informací,
informací souvisejících a informací majících vypovídající schopnost o výstupech I S . N a
základě t o h o t o porovnání a j e h o správné analýzy l z e poté přijímat různá opatření a k o r i govat
další řídicí postupy. Samotné řízení má p o v i n n o s t zabezpečovat o b j e k t i v i t u i n f o r mačního
obsahu dat j a k o významově rozhodujícího informačního zdroje. Dále rovněž
musí snižovat rizika rozhodovacích povinností lidí a tím také pravděpodobnost n e r o v n o vážných
stavů j e j i c h chování. B e z potřebných informací nemůže proběhnout žádná řídicí
aktivita. Můžeme tedy konstatovat, že proces řízení j e podmíněn kvalitními informačními
procesy.
P r o správné řízení j e tedy nezbytný systémový přístup a využívání nejnovějších p o - Pred
P°znatků
z e všech vědních disciplín, které mají k řídicímu systému jakýkoliv, i vzdálený, správného
vztah. Z a hlavní a klíčové oblasti můžeme v této souvislosti uvést: ř í z e n í
• obecnou teorii řízení;
• k y b e r n e t i k u ;
• teorii i n f o r m a c e ;
• matematické modelování;
19
Základnípojmy z teorie systémů a teorie informací
• I S / I C T .
S A M O S T A T N Ý U K O L
V y h l e d e j t e v informačních zdrojích definice n e b o charakteristiky pojmů „informatika"
a „kybernetika".
K Z A P A M A T O V A N Í
P r o účinný systém řízení j e nutné:
• stanovit cíle, kterých má být dosaženo,
• využít obecné p r i n c i p y řízení a k o n k r e t i z o v a t j e p r o dosažení specifických cílů,
• sestavit m o d e l systému řízení,
• určit parametry, pomocí kterých l z e úspěšnost řízení měřit,
• z v o l i t a o p t i m a l i z o v a t adekvátní systém monitorování,
• určit možné p o r u c h y systému, které m o h o u mít negativní v l i v n a výkon a stabilitu
systému,
• využít všechny moderní přístupy a technologie, které m o h o u podpořit efektivní
rozhodování a m i n i m a l i z o v a t n e b o v ideálním případě zcela e l i m i n o v a t chybná
rozhodnutí ( v této souvislosti bude dále zmíněna a n a příkladu prezentována p r o b
l e m a t i k a simulací).
1.6.3 PORUCHY SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ
Možné Již několikrát b y l o v t e x t u hovořeno o poruchách. N a každý reálný systém může půsosystému
b i t celá řada poruch. P r o popis systémů z hlediska řízení se vždy uvažují výchozí p o d n
z e n i m i n k y , které předpokládají zanedbání možných p o r u c h n a některé části. V y j d e m e - l i
z předpokladu správné definice požadovaných h o d n o t vstupních veličin a správně z v o l e ných
a použitých m e t o d spadajících d o působnosti diferenčního členu, můžeme uvažovat
p o u z e p o r u c h y působící n a řídicí a řízený člen.
P o r u c h o u můžeme rozumět:
• n a jedné straně v z n i k nestabilního stavu celého systému zapříčiněný t e c h n i c k o u
závadou, nevhodným n e b o nesprávným použitím, aktivním n e b o pasivním útokem;
• n a druhé straně p o r u c h u chápeme j a k o příčinu v z n i k u nestabilního stavu (nevhodná
definice vstupních hodnot, nesprávně navržená architektura systému, ekonomická
2 0
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
krize, nevhodný výběr technologií, nedostatečně zajištěná bezpečnost, změna legisl
a t i v y , změna aktuálního stavu t r h u v daném odvětví, apod.).
K Z A P A M A T O V Á N Í
K t o m u j e nezbytné přidat lidský faktor, který j e základní součástí všech e k o n o m i c kých
I S a z h l e d i s k a v z n i k u , monitorování, hodnocení a řízení p o r u c h ekonomických systémů
sehrává v e l m i významnou r o l i
1.6.4 SYSTÉM ŘÍZENÍ PODNIKU JAKO INFORMAČNÍ SYSTÉM
Systém řízení p o d n i k u j e informačním systémem. Řízení p o d n i k u (obecného nebo
pouze f i r m y zabývající se obchodními činnostmi) j e vždy založeno n a jednotlivých k r o cích
počínaje získáním i n f o r m a c e (např. výsledek k o n t r o l y ) a konče rozhodnutím. Jako
systém řízení l z e definovat jednotný způsob vedení a řízení p o d n i k u , který m i m o jiné
splňuje požadavky p r o řízení k v a l i t y , e n v i r o n m e n t u , bezpečnosti, o c h r a n y zdraví při práci
a informační bezpečnosti.
Řízení p o d n i k u představuje základní nezbytný předpoklad j e h o úspěšného fungování.
Jedním z cílů podnikového řízení j e funkční strategie dlouhodobého plánování investic
a strategie dlouhodobého r o z v o j e . K d y b y p o d n i k n e b y l řízen, p a k b y se p o d n i k vyvíjel
živelně nebo vůbec, nedošlo b y k naplnění požadovaných cílů a z p o h l e d u vnitřní s t r u k t u r
y b y n e b y l o možné dosáhnout efektivní součinnosti všech částí p o d n i k u . T o b y v e svém
důsledku v e d l o k j e h o jistému zániku.
PŘÍPADOVÁ S T U D I E
V cestovním r u c h u a t u r i s m u se v e l m i často využívají objednávkové a rezervační systémy.
T y t o systémy j s o u dostupné o n - l i n e prostřednictvím internetu a můžeme j e
z hlediska f u n k c i o n a l i t , které nabízejí, považovat z a speciální verze internetových obchodů
tedy systémů označovaných j a k o e-commerce systémy. Jde tedy o obchodní a k t i v i t y
spojené s nabídkou, rezervací a p r o d e j e m ubytovacích kapacit, lístků n a kulturní nebo
sportovní akce, výstavy, k o n c e r t y apod.
Systém
řízení j a k o
informační
systém
Řízení j a k o
předpok
l a d
úspěšnosti
p o d n i k u
21
Základnípojmy z teorie systémů a teorie informací
Obchodní prostředí
Domácí prostředí
Zákazníci & Dodavatelé
Potřeby
Požadavky
Legislativa
Kultura
Konvence
IS/ICT
Geografická lokalizace
Platební schopnost
Zahraniční prostředí
Zákazníci & Dodavatelé
Potřeby
IPožadavky
Legislativa
Kultura
Konvence
IS/ICT
Geografická lokalizace
Platební schopnost
Komunikační rozhraní
IS/ICT ( C R M , E R P )
Obchod
Management (operativní, taktický, strategický) •<
Manažeři
IS/ICT
Procesní řízeni
Manažerské
p r i n c i p y a
m e t o d y
S t a n d a r d y ,
předpisy
Plán
Obrázek 6: Schéma řízení obchodní firmy
V obecné rovině platí, že úspěšnost p o d n i k u se odvíjí o d j e h o schopnosti d y n a m i c k y
reagovat n a potřeby z vnějšího prostředí. Vnější prostředí j e tvořeno zákazníky (klasickými
maloodběrateli - například nákupy v internetových obchodech, objednávky d o v o l e ných,
rezervace lístků, letenek apod.), odběrateli (spolupracující prodejci, dealeři, apod.),
dodavateli (nasmlouvaní dodavatelé), finančními i n s t i t u c e m i , i n s t i t u c e m i státní správy,
dopravci, apod. T y t o subjekty se nacházejí vždy v e specifickém prostředí, které j e o v l i v ňováno
m n o h a faktory. Klíčovým úkolem systému řízení j e prostředí m o n i t o r o v a t , popsat
odpovídajícími, zejména kvantitativně vyjádřenými parametry, t y t o parametry analyzovat
a n a základě výsledků provádět příslušná rozhodnutí, která v e d o u k ovlivnění vnitřního,
ale i vnějšího prostředí.
D o v o l e n o u , lístky, l e t e n k y a c o k o l i v jiného si m o h o u objednat zákazníci j a k
z domácího prostředí, t a k například i z e zahraničí. Domácí prostředí j e o b v y k l e známé,
snáze a r y c h l e j i monitorovatelné a v y k a z u j e větší shodu všech subjektů z hlediska z v y k lostí,
k u l t u r y a legislativy. Samozřejmě m o h o u existovat i v domácím prostředí rozdíly
například v rámci krajů n e b o jiných geografických celků (jiné potřeby zákazníků, kraje
2 2
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
s vyšší nezaměstnaností a tudíž s menší platební schopností, oblasti s horší dostupností
(například horské oblasti), apod.).
P o r u c h y P o r u c h y
Požadovaná h o d n o t a
• H o d n o t a
p r o d u k c e
• Zisk
• Návratnost
i n v e s t i c
• Další
ekonomické
u k a z a t e l e
• Funkčnost
• S p o l e h l i v o s t
• Výkonnost
• D o s t u p n o s t
• Bezpečnost
• S t a b i l i t a
• Uživatelská
přívětivost
I O d c h y l k a •
Diferenční člen
• M a n a g e m e n t
• Firemní s t r a t e g i e
• Finanční u k a z a t e l e
• Analýzy
• L e g i s l a t i v a
• A d m i n i s t r a c e I S / I C T
• Účetnictví
Porovnání aktuálního
s t a v u , požadovaných
h o d n o t a výstupních
h o d n o t .
Akční
veličina
Řídicí člen (regulátor)
M a n a g e m e n t
• D e f i n i c e firemní
s t r a t e g i e
• R e e n g i n e e r i n g firemní
s t r a t e g i e
• I n v e s t i c e
• Řízení lidských zdrojů
• Spolupráce s
odběrateli , d o d a v a t e l i
a obchodními p a r t n e r y
• P o d p o r a I S / I C T
• Řízení procesů
• M a r k e t i n g
Řízený člen
(regulovaná s o u s t a v a )
E - c o m m e r c e systém
• A r c h i t e k t u r a
• E R P
• C R M
• H a r d w a r e
• S o f t w a r e
• Služby
• Lidský f a k t o r
• P r o c e s y
• Finančnítoky
Pomocná zpětná v a z b a podávající i n f o r m a c e o aktuálním
s t a v u c h o d u jednotlivých částí systému
M a n a g e m e n t
Ekonomický
úsek
Oddělení
správy I S / I C T
Kompetentní
• s o b y
• Počet úspěšně realizovaných obchodních transakcí
• Počet neúspěšně realizovaných obchodních transakcí
• Návratnost i n v e s t i c
• Celkový čas (časy) neočekávaného výpadku systému
• Úspěšnost S E O n e b o P P C
• Počet zpětnovazebních reakcí zákazníků (odběratelů)
• Počet selhání lidského f a k t o r u
• Výše z i s k u
• Další...
Výstupní veličina
• H o d n o t a
p r o d u k c e
• Z i s k
• Návratnost
i n v e s t i c
• Další
ekonomické
u k a z a t e l e
• Funkčnost
• S p o l e h l i v o s t
• Výkonnost
• D o s t u p n o s t
• Bezpečnost
• S t a b i l i t a
• Uživatelská
přívětivost
Obrázek 7: Blokové schéma systému elektronické komerce
Blokové schéma systému řízení j e výchozím m o d e l e m pro systémy automatické regulace.
V rámci řízení podniků a potažmo e - c o m m e r c e systému se obecně nejedná vždy
o plně automatické systémy. P o k u d b y b y l o řízení e - c o m m e r c e systému založeno n a filosofii
automatického řízení, došlo b y v rámci řídicího c y k l u k oscilacím, které b y b y l y nežádoucími.
J a k o příklad můžeme uvést situaci, k d y b y například výsledná h o d n o t a z i s k u
n e b o návratnosti investic b y l a vyšší než vstupní požadovaná hodnota, pak by jednoznačně
n e b y l o cílem diferenčního členu t y t o h o d n o t y zpětně m i n i m a l i z o v a t . Vlastní p r i n c i p y
a m e c h a n i s m y se v t o m t o případě odvíjejí o d využitých systémů, architektury, stupně
automatizace a zásahů uživatelů, apod. Jak j e patrné z Obrázek 7 a vyplývá to z reálných
stavů systémů, subsystémů a objektů a teorie řízení obecně, každý z uvedených prvků
může být ovlivněný c e l o u řadou poruch, které m o h o u být způsobené v l i v e m vnějšího
prostředí každého p r v k u (nebo i vnitřního - například technická p o r u c h a webového serve­
ru).
23
Základní pojmy z teorie systémů a teorie informací
O T Á Z K Y
1) C o j e t o systém?
2) Jak dělíme v s t u p y a výstupy d o systému?
3) C o j e informační systém?
4) Jak dělíme systémy podle v z t a h u k realitě?
5) Složkami informačního systému j sou:
6) C o j s o u to i n f o r m a c e ?
7) Vysvětlete princip zpětné v a z b y v systémech řízení.
8) V y j m e n u j t e základní východiska pro úspěšné řízení p o d n i k u .
S H R N U T Í K A P I T O L Y
Systém j e množina elementů (prvků) účelově propojených v a z b a m i , která z hlediska
zkoumání tvoří celek, má společný funkční účel a v z t a h k e svému okolí. P r v k y a v a z b y
j s o u o h o d n o c e n y parametry prezentujícími j e j i c h podstatné vlastnosti mající v l i v n a účel
a f u n k c i systému. V e d l e těchto j e dále systém popsán množinou účelových funkcí charakterizujících
důvody existence systému a cílovými f u n k c e m i , které vyjadřují stav, který
systém dosahuje n a svém výstupu.
Informační systém ( I S ) j e soubor lidí, technických prostředků a m e t o d , které zabezpečují
sběr, přenos, zpracování, prezentace, uchování dat a informací využívaných zejména
p r o účely p o d p o r y rozhodování. Informační systém j e systém zpracování informací spolu
s návaznými organizačními prostředky (personálem, technickými prostředky). Takový
systém získává a distribuuje informace.
Technické prostředky, které j s o u v definicích informačních systémů uvedeny, j s o u tzv.
„informační t e c h n o l o g i e " ( z anglického I n f o r m a t i o n T e c h n o l o g y ( I T ) ) , což j sou technické
a programové prostředky včetně j e j i c h metodického a znalostního zázemí sloužící p r o
účely zpracování a poskytování dat a informací. V e l m i často se běžně sekáváme s p o j
m e m „informační a komunikační t e c h n o l o g i e " ( z anglického I n f o r m a t i o n and C o m m u n i cation
T e c h n o l o g y ( I C T ) ) , což představuje rozsáhlejší množinu obsahující nejen p r o středky
p r o zpracování a poskytování dat a informací, a l e rovněž pro k o m u n i k a c i m e z i
všemi subjekty systému.
2 4
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
D a t a popisují, resp. odrážejí stav námi sledovaného světa. I n f o r m a c e j s o u data s výz
n a m e m určeným přímo n e b o vyplývajícím z k o n t e x t u . Z n a l o s t i j s o u i n f o r m a c e s přidan
o u h o d n o t o u . M o u d r o s t j e spojená s procesem individuálního učení.
Řízení představuje cílené, plánované působení n a určitý objekt n e b o množinu objektů
s cílem dosažení j e j i c h požadovaného chování a funkčnosti, jinými s l o v y aby b y l splněn
cíl řízení. Řízení musí být realizováno účelově a plně v souladu s časovými a rozsahovým
i potřebami vzniklými n a základě činností realizovaných v e vnitřním n e b o vnějším prostředí.
P r o správné řízení j e tedy nezbytný systémový přístup a využívání nejnovějších
poznatků z e všech vědních disciplín, které mají k řídicímu systému jakýkoliv, i vzdálený,
vztah. Z a hlavní a klíčové oblasti můžeme v této souvislosti uvést: obecnou teorii řízení,
k y b e r n e t i k u , teorii informace, matematické modelování, I S / I C T .
O D P O V Ě D I
1) Systém j e množina elementů (prvků) účelově propojených v a z b a m i , která z hledisk
a zkoumání tvoří celek, má společný funkční účel a v z t a h k e svému okolí.
2) V s t u p y a výstupy d o systému dělíme n a hmotné, energetické a informační.
3) Informační systém ( I S ) j e soubor lidí, technických prostředků a m e t o d , které z a bezpečují
sběr, přenos, zpracování, prezentaci a uchování dat a informací využívaných
zejména pro účely podpory rozhodování.
4) Reálné a abstraktní
5) H a r d w a r e , S o f t w a r e , D a t a w a r e , Peopleware, O r g w a r e
6) I n f o r m a c e j sou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam n a základě znalostí,
zkušeností a vědomostí, kterými disponuje, a která u příjemce snižují entropii (neurčitost,
neuspořádanost) v z h l e d e m k j e h o potřebám a požadavkům.
7) Zpětná vazba, j e typická pro systémy s regulací. Je prováděna porovnáváním řídicích
informací, informací souvisejících a informací majících vypovídající schopnost
o výstupech I S . N a základě t o h o t o porovnání a j e h o správné analýzy lze poté
přijímat různá opatření a k o r i g o v a t další řídicí postupy.
8) stanovit cíle, kterých má být dosaženo, využít obecné p r i n c i p y řízení a k o n k r e t i z o v
a t j e pro dosažení specifických cílů, sestavit m o d e l systému řízení, určit parametry,
pomocí kterých l z e úspěšnost řízení měřit, z v o l i t a o p t i m a l i z o v a t adekvátní
systém monitorování, určit možné p o r u c h y systému.
25
Zákaznické prostředí a zákaznicky orientované systémy
2 ZÁKAZNICKÉ PROSTŘEDÍ A ZÁKAZNICKY ORIENTOVANÉ
SYSTÉMY
R Y C H L Ý N Á H L E D K A P I T O L Y
R o l e informačních a komunikačních technologií ( I C T ) v současném pojetí cestovního
r u c h u j e nezastupitelná, protože I C T hraje v m n o h a případech doslova klíčovou roli.
V rámci této k a p i t o l y b u d e pozornost nejprve věnována definici cestovního r u c h u a problematice
závislosti m e z i cestovním r u c h e m a využitím I C T . Stručně bude také zmíněn
vývoj informačních technologií v cestovním ruchu. Dále se zaměříme n a zákaznické prostředí
a zákaznicky orientované systémy, které j s o u typické právě pro oblast cestovního
ruchu. Postupně b u d e pozornost věnována internetu, rezervačním systémům, celostátnímu
turistickému informačnímu systému, informačním kioskům, lokálním kontextovým službám,
geografickým informačním systémům a o n l i n e mapám, multimédiím, mobilním
technologiím, internetovému bankovnictví a platebním kartám a závěrem k a p i t o l y také
bezdrátovým a dotykovým technologiím.
CÍLE K A P I T O L Y
• Znát specifika zákaznického prostřední a zákaznicky orientovaných systémů
• P o c h o p i t role informačních a komunikačních technologií ( I C T ) v současném
pojetí cestovního r u c h u
• Znát jednotlivé aplikace I C T v oblasti cestovního r u c h u
• P o c h o p i t výhody bezdrátových a dotykových technologií pro cestovní r u c h
ČAS POTŘEBNÝ K E S T U D I U
Čas potřebný k e studiu této k a p i t o l y j e o k o l o 4 h o d i n .
KLÍČOVÁ S L O V A K A P I T O L Y
I C T , zákaznické prostředí, zákaznicky orientované systémy, C R M , cestovní ruch, i n ternet,
informační systémy, multimédia, bezdrátové a dotykové technologie
26
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
2.1 Závislosti mezi cestovním ruchem a využitím ICT
Kotíková ( 2 0 1 3 ) uvádí, že Evropská k o m i s e definovala j a k o j e d e n z deseti základních
trendů, které ovlivní cestovní r u c h v nejbližší budoucnosti m i m o jiné i informační technologie.
Dále se jedná o t y t o f a k t o r y : demografie, zdraví, vzdělání, volný čas, zkušenosti
s cestováním, životní styl, doprava, udržitelný r o z v o j , j i s t o t a a bezpečí.
V současné době j e všeobecně známý fakt, že využívání I T a aplikovaná znalost práce
s výpočetní t e c h n i k o u j e pro uplatnění se v cestovním r u c h u n e z b y t n o u podmínkou. P r a covníci
v cestovním r u c h u musí umět samostatně vyhledávat informace, k o m u n i k o v a t
s k l i e n t e m , pracovat s rezervačními systémy atd.
D E F I N I C E
Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a p o b y t u m i m o místo
j e j i c h obvyklého p o b y t u p o d o b u kratší j e d n o h o r o k u z a účelem využití volného času,
obchodu a jinými účely ( D e f i n i c e W T O i n Malá encyklopedie cestovního ruchu, 1998)
D E F I N I C E
Informační a komunikační technologie ( I C T ) j s o u množinou veškerých informačních
technologií, které j s o u využívané pro k o m u n i k a c i a práci s i n f o r m a c e m i . Významný fakt
o r e m j e skutečnost, že původní koncept informačních technologií ( I T ) b y l doplněn o prv
e k k o m u n i k a c e , k d y m e z i sebou začaly k o m u n i k o v a t jednotlivé počítače či uzavřené
sítě. V širším významu j e pak nutné I C T vnímat nejen j a k o hardwarové p r v k y (počítače,
servery, terminály, dotykové o b r a z o v k y atd.) ale také j a k o softwarové vybavení (operační
systémy, síťové p r o t o k o l y , internetové vyhledávače, informační systémy atd.)
Seifertova ( 2 0 1 3 ) uvádí, že závislost m e z i cestovním r u c h e m a využitím I C T stoupá
s t u r i s t i c k o u vyspělostí a e k o n o m i c k o u úrovní destinace. V l i v I C T a především internetu
na oblast cestovního r u c h u j e zásadní například v těchto oblastech:
• objednávka a platba zájezdů přes webové stránky cestovních kanceláří
• vyhledávání informací o turistických destinacích včetně ubytování a d o p r a v y
v e vlastní režii
• o n - l i n e rezervace dopravy a ubytování v e vlastní režii
• obrovský v l i v sociálních médií n a oblast cestovního r u c h u
27
Zákaznické prostředí a zákaznicky orientované systémy
Beránek ( 2 0 1 3 ) uvádí následující v l i v y I C T na m a r k e t i n g
ceny poskytovaných služeb - dochází k e snižování distribučních a propagačních
nákladů
způsob zprostředkování a distribuce služeb - zákazníci mají možnost výběru
služby, komparace služeb, výběru způsobu rezervace a platby
stimulace potenciálních zákazníků a v l i v na j e j i c h rozhodování
dosažená k v a l i t a služeb - rychlost, spolehlivost, k o m f o r t , k o m p l e x n o s t
podpora obchodních kontaktů a spolupráce m e z i subjekty, p o d p o r a regionální
a nadregionální spolupráce
2.2 Vývoj informačních technologií v cestovním ruchu
vývoj Podívejme se a vývoj informačních technologií v cestovním ruchu, který j e přehledně
informačních
t e c h - zobrazen v následující tabulce:
nologií
v cestovní j a b l k a \ . vývoj informačních technologií v cestovním ruchu
m n i c h u j j »
60. léta 20. století: V z n i k centrálních systémů rezervování
a globálních distribučních systémů (např.
A m a d e u s , Sabre, G a l i l e o )
80. léta 20. století: Pronikání informačních systémů d o odvětví
hotelnictví a cestovních kanceláří (např.
F i d e l i o )
90. léta 20. století: V z n i k manažerských informačních systémů
cílových míst (např. Feratel, T i s c o v e r ) ,
pronikání internetu d o domácností ( W e b
1.0)
p o l o v i n a 90. let 20. století: R o z v o j internetových systémů rezervování
a o n l i n e cestovních kanceláří ( B o o
k i n g . c o m , E x p e d i a )
začátek 2 1 . století: Využívání m e t a vyhledávačů (např. G o o gle
H o t e l Finder, T r i p A d v i s o r ) , rozšíření
W e b 2 . 0 a W e b 3 . 0 a sociálních médií
(např. Facebook, Y o u T u b e )
Z d r o j : zpracováno podle B u h a l i s ( 2 0 0 3 ) a B u h a l i s , Costa ( 2 0 0 6 )
28
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
2.3 Zákaznické prostředí
Zákaznické prostředí j e naprosto zásadním f a k t o r e m n a straně poptávky. Jak uvádí například
Palatková a Zichová ( 2 0 1 4 ) , t a k zákaznické prostředí v cestovním r u c h u se v y značuje
těmito důležitými aspekty:
trendy v poptávce po jednotlivých produktech a destinacích,
cenová elasticita poptávky,
způsob rozhodování o účasti na t u r i s m u ,
spotřební chování v t u r i s m u .
Právě z důvodu zákaznické poptávky se již v m i n u l o s t i začaly o b j e v o v a t první m a r k e tingové
průzkumy a výrobci a prodejci se začínají spíše o r i e n t o v a t n a to, c o si t r h žádá
a vymýšlí podle t o h o takové p r o d u k t y a služby, které zákazníci používají nebo b y chtěli
používat.
Z hlediska zákaznického prostředí se objevuje moderní termín „4C":
customer total cost (náklady),
customer v a l u e (hodnota),
convenience ( k o m f o r t ) ,
c o m m u n i c a t i o n ( k o m u n i k a c e ) .
V zásadě se každá společnosti v rámci p r o b l e m a t i k y zákaznického prostředí zabývá
těmito aspekty:
• udržení stávajících zákazníků,
• porozumění zákazníkům,
• schopnost j i m naslouchat,
• identifikace klíčových procesů,
• zvyšování spokojenosti zákazníků při zlepšování klíčových procesů,
• t v o r b a marketingové strategie k udržení stávajících zákazníků a získání zákazníků
nových,
• schopnost o s l o v i t nové zákazníky.
Právě díky informačním technologiím se m o h o u jednotlivé subjekty cestovního r u c h u
efektivně věnovat. Například B a s i a Blažíček ( 2 0 0 8 ) uvádí, že pomocí informačních systémů
j e jednodušší být v trvalejším k o n t a k t u se zákazníkem a využívají přitom rozličné
f o r m y , j a k o například:
zasílání různých publikací k l a s i c k o u poštou n a zákazníkovu adresu,
zasílání elektronické pošty,
• diskuse a konference n a w e b u ,
call centra umožňující aktuální řešení potřeb zákazníků f o r m o u vhodné k o m u ­
nikace.
Zákaznické
p r o ­
středí
4 C
29
Zákaznické prostředí a zákaznicky orientované systémy
2.4 Zákaznicky orientované systémy v cestovním ruchu
Zákaznicky orientované systémy, které j s o u využívány v cestovním ruchu, j s o u v e l m i
často založené n a p r i n c i p u internetu a jedná se o následující využití I C T : informační systémy
v cestovním ruchu, rezervační systémy, C R M , celostátní turistický informační systém,
informační k i o s k y a lokální kontextové služby, geografické informační systémy
a o n l i n e m a p y , mobilní technologie, internetové bankovnictví a platební karty, bezdrátové
technologie a dotykové technologie.
2.4.1 INTERNET
Internet a j e h o význam z hlediska využití p r o cestovní r u c h neustále d y n a m i c k y roste,
protože ovlivňuje m n o h o klíčových procesů v oblasti cestovního r u c h u j a k o j e o n l i n e
m a r k e t i n g , management, způsob realizace a distribuce služeb. Internet se stal také v e l m i
významným f a k t o r e m rozhodovacích procesů klientů - dostupnost informací, způsob
j e j i c h prezentace, důvěryhodnost a i m a g e subjektu a rychlost. Zásadní pro využití internetu
v cestovním r u c h u j e především j e h o rostoucí plošná dostupnost v rámci domácností
a také růst r y c h l o s t i připojení.
D E F I N I C E
Internet j e celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, které p r o k o m
u n i k a c i m e z i sebou používají sadu protokolů T C P / I P . Hlavní cílem uživatelů využívajících
internet j e zejména bezproblémová k o m u n i k a c e v podobě výměny dat. V rámci i n ternetu
existuje celá řada služeb, k d y nejznámější službou j e W W W (zkráceně w e b )
a e m a i l .
Následující f a k t o r y posilují p o z i c i internetu v rámci cestovního ruchu:
• nástup internetové telefonie a v i d e o k o m u n i k a c e ,
• dosažení stavu informační bezpečnosti pro E-business ( k r y p t o l o g i e , b i o m e t r i e )
• nástup nových generací uživatelů,
• plně virtuální a interaktivní návštěvy vybraných destinací,
• zapojení dalších médií j a k o j e např. digitální televize (pořady zaměřené n a cestovní
ruch).
V rámci využití internetu lze v y s l e d o v a t i určité trendy, které opět posilují pozici i n ternetu
v rámci cestovního ruchu:
• personalizace - různé f o r m y a p o d o b y (např. národnostní, podle a k t i v i t uživatele,
dostupnost informací a služeb podle j e h o preferencí),
• inteligentní vyhledávání a třídění výstupů vyhledávání,
30
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
• rostoucí i n t e r a k t i v i t a v e spojení s ovládáním - hypertext, hypermedia, i n t e r a k t i v i -
ta,
• r o z v o j grafického a multimediálního obsahu,
• komponování 3 D prezentací a j e j i c h propojení s m a p a m i a plány,
• rozšiřování o k r u h u uživatelů - různé věkové kategorie,
• aktuálnost informací - webové k a m e r y , i n f o r m a c e o poloze dopravních prostředků,
okamžitý stav disponibilní nabídky služeb,
• internacionalizace - vyhledávací služby, portály, vyhledávání dopravních spojení
v rámci makroregionů, angličtina j a k o standard.
Zajímavé j s o u statistiky o t o m , jakým způsobem internet ovlivňuje rozhodování a plánování
lidí. P o d l e statistiky konference „Internet a cestovní r u c h 2 0 1 4 " b y l a statistika
následující:
• 6 5 % lidí se rozhoduje n a w e b u , k a m a j a k pojede,
• 6 9 % v l i v n a plánování cesty mají o n l i n e recenze,
• 4 4 % turistů vyhledává během cesty i n f o r m a c e n a chytrých telefonech,
• 7 0 % lidí píše n a F a c e b o o k i z dovolené.
Z e statistiky j e patrné, že klasické tištěné nabídky cestovních kanceláří n e b o inzerce
v novinách již zaujímá daleko méně významné postavení než v m i n u l o s t i .
2.4.2 INFORMAČNÍ SYSTÉMY V CESTOVNÍM RUCHU
Informační systémy dnes zahrnují obrovský počet různorodých aplikací, m e z i který- l n f o r m a č
" i
m i j s o u i speciální t y p y aplikací, které j s o u vázány k určitým typům podniků, j a k o j s o u
např. rezervační aplikace p r o hotely, cestovní kanceláře, n e b o různé zákaznické systémy.
V posledních deseti letech j e podle Palatkové ( 2 0 1 3 ) využití informačních systémů
a počítačových technologií spojeno kromě zvýšení k v a l i t y a úspory nákladů s poskytováním
vysoké přidané h o d n o t y p r o k l i e n t a a schopností pružně reagovat n a splnění j e h o
přání.
Jak uvádí Gala, P o u r a Šedivá ( 2 0 1 5 ) , t a k j s o u využívány p r o komplexní služby v o b lasti
cestování aplikace, prostřednictvím kterých j e zajištěna p r o zákazníka cesta, a l e
i vhodný hotel a případně i rezervace a u t o m o b i l u , přičemž jednotlivé systémy (rezervační
systémy letenek, hotelů, autopůjčoven) j s o u provozovány různými organizacemi.
Rezervační
2.4.3 REZERVAČNÍ SYSTÉMY systémy
Jakubíková ( 2 0 1 2 ) podává členění počítačových rezervačních systémů d o d v o u skupin,
a t o informačně-rezervačních a rezervačních systémů.
3 1
Zákaznické prostředí a zákaznicky orientované systémy
• Informačně-rezervační elektronický systém poskytuje i n f o r m a c e o možnostech
využití služeb cestovního r u c h u ( a t r a k t i v i t y cestovního ruchu, i n f o r m a c e
o destinaci, dopravní spojení, aktuální stav nabídky ubytování, stravování, k u l turní
a sportovní akce, otevírací doby atd.) a současně umožňuje rezervaci některých
služeb. T e n t o systém využívají letecké společnosti, různí dopravci,
půjčovny aut, hotelové řetězce aj.
• Rezervační systémy, které nabízejí pouze možnost rezervací, j s o u stále častěji
nahrazovány informačně-rezervačními systémy.
Rezervační systém má z a úkol správu poptávek, rezervací a objednávek. Musí také
hlídat kapacity v ubytování a dopravě, generovat všechny potřebné tiskové sestavy,
umožnit k o m u n i k o v a t s k l i e n t y .
2.4.4 CRM
Řízení vztahů se zákazníky ( C u s t o m e r R e l a t i o n s h i p M a n a g e m e n t ) j e v e své základní
podstatě zákaznicky orientovaným m a n a g e m e n t e m , tedy určitým podnikatelským přístup
e m založeným n a aktivní tvorbě a také udržování dlouhodobě prospěšných vztahů se
zákazníky.
D E F I N I C E
C R M (Řízení vztahů se zákazníky) představuje podle G a l y , P o u r a a T o m a n a ( 2 0 0 6 )
k o m p l e x aplikačního a základního software, technických prostředků, podnikových procesů
a personálních zdrojů, určených pro řízení a průběžné zajišťování vztahů se zákazníky
f i r m y , a t o v oblastech p o d p o r y obchodních činností, zejména prodeje, m a r k e t i n g u a zákaznických
služeb.
E x i s t u j e celá řada definic C R M . Například někteří dodavatelé definují C R M j a k o „systémy
podporující efektivní k o o r d i n a c i vazeb n a zákazníka a podporující péči o zákazníka".
Další dodavatelé zase definují C R M j a k o „systémy podporující řízení celého c y k l u
k o n t a k t u se zákazníkem" n e b o „systémy podporující efektivní k o o r d i n a c i vazeb n a zákazníka".
K a t e g o r i e vztahů m e z i p o d n i k y a zákazníky podle j e j i c h t y p u j e znázorněna n a
další straně v T a b u l c e 2 .
32
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Tabulka 2: Kategorie vztahů mezi podniky a zákazníky podle jejich typu
B2B B2BC B2C B2G
Odborné služby
a produkty
Poskytování
konzultací
Bankovní služb
y
M a l o o b c h o d Stavebnictví
Produkty na
zakázku
Skolení Správa m a j e t k u Veřejné stra­
vování
Pečovatelská
služba
Hromadné pro­
dukty
Kancelářské
potřeby
Bankovní přev
o d y
Letecká doprav
a
Městská h r o madná
doprava
Vlastní zpracování podle L e h t i n e n , 2 0 0 7
Z technologického h l e d i s k a lze C R M definovat j a k o databázovou technologií, která
podporuje proces shromažďování, zpracování a využití informací o zákaznících firmy.
Cíle využití C R M j e pak především poznat, p o c h o p i t a předvídat potřeby a nákupní z v y k losti
zákazníků.
C R M softwarové nástroje j s o u většinou modulové systémy, které se dále člení n a j e d notlivé
aplikace, které j s o u vzájemně propojeny. M e z i jednotlivé aplikace patří především
následující:
• evidence obchodních partnerů a kontaktů
• obchodní případy a příležitosti
• m a r k e t i n g
• analýza a vyhodnocení
• k o m u n i k a c e
• plánování
V e l m i významným f a k t o r e m C R M j e n u t n o s t integrace s dalšími systémy, protože se
funkce C R M prolínají s dalšími systémy v e firmách. C R M se nejčastěji integruje s informačními
systémy t y p u E R P .
S o d o m k a a Klčová ( 2 0 1 0 ) uvádí, že standardní C R M aplikace nacházejí uplatnění především
u silných nadnárodních hotelových řetězců (např. M a r r i o t , L e M e r i d i e n , C h o i s e
H o t e l s n e b o B e s t W e s t e r n ) . T y t o společnosti se vyznačují silným kapitálovým zázemím,
velkým marketingovým a organizačním potenciálem a propojeným rezervačním systém
e m .
33
Zákaznické prostředí a zákaznicky orientované systémy
Podstata C R M pro organizace cestovního r u c h u
• Získávání, zpracovávání a využívání informací o potenciálních, i existujících
zákazníků, n a pochopení jejích chování, potřeb, lepší segmentaci, a zacílení.
• Získávání, zpracovávání a využívání informací o skutečných zákaznících n a
lepší uspokojování j e j i c h služeb a bližší k o n t a k t s n i m i
• Využívání a uchovávání informací o skutečných zákaznících na budování v z t a h
u se zákazníky, a automatické uspokojení j e j i c h specifických požadavků při
opakovaných návštěvách
• Využívání a uchovávání informací o skutečných zákaznících n a poskytování
slev a odměn za věrnost (budování věrnostního p r o g r a m u )
• Aktivní využívání údajů n a cílený m a r k e t i n g
• Reakce n a hodnocení zákazníků
Gala, P o u r a T o m a n ( 2 0 0 6 ) uvádějí, že aplikace C R M poskytují v podnikovém řízení
t y t o možnosti:
• nastavit podnikové procesy s důslednou pozorností na péči o zákazníka,
• j a k o hlavní ukazatel v této oblasti využít l o a j a l i t u zákazníka, tedy j e h o věrnost
n e b o stabilitu v obchodních vztazích k danému p o d n i k u ,
• využít informační a komunikační technologie k novým informačním službám
pro zákazníka.
Gala, P o u r a T o m a n ( 2 0 0 6 ) pak rozlišují následující tři základní oblasti řešení C R M :
• operační - orientované n a zefektivnění klíčových procesů " k o l e m " zákazníka,
• kooperační - představuje o p t i m a l i z a c i interakcí se zákazníkem a řešení vícekanálové
k o m u n i k a c e ,
• analytické - zahrnující již agregace a aplikace znalostí o zákazníkovi, aplikace
"customer intelligence" a rovněž speciální analytické aplikace C R M na bázi datových
skladů a dolování dat.
2.4.5 C I S
M i m o známějších systémů t y p u C R M se v poslední době objevují i systémy označované
p o d z k r a t k o u C I S ( C u s t o m e r I n f o r m a t i o n S y s t e m ) .
D E F I N I C E
P o d l e Interactive M e d i a ( 2 0 1 8 ) j e zákaznický informační systém otevřený systém, který
spravuje veškerou k o m u n i k a c i společnosti se svými zákazníky (koncoví uživatelé n e b o
i distribuční síť). Zákaznický systém musí být schopen shromažďovat všechny i n f o r m a c e
o zákaznících, j e j i c h aktivitách vůči společnosti a musí efektivně k o m u n i k o v a t se zákaz-
34
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
n i k y prostřednictvím komunikačních kanálů ( w e b , e m a i l , hlasové služby až p o S M S ) . C I S
v sobě zahrnuje řadu funkcí C R M systémů (řízení vztahů se zákazníky).
Úkoly zákaznického systému podle společnosti M A T E R N A ( 2 0 1 8 ) j s o u následující:
• sběr i d e n t i t y koncových zákazníků,
• profilace,
• řízení dalšího prodeje,
• řízení servisních operací,
• řízení k o m u n i k a c e .
2.4.6 CELOSTÁTNÍ TURISTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM
Celostátní turistický informační systém ( C T I S ) j e podle Z e l e n k y ( 2 0 0 8 ) „informační C e l o s t á t n i
systém s otevřenou s t r u k t u r o u , d o něhož j e z a h r n u t o vše, c o vytváří informační obraz informační
o aktivitách a službách cestovního r u c h u n a území daného státu a který může přímo pod- s
y s ř e m
pórovat poskytování služeb cestovního r u c h u . " T e n t o systém b y měl i n t e g r o v a t c o nejvíce
subjektů z oblasti cestovního r u c h u (orgány státní správy a samosprávy, národní a regionální
centrály cestovního ruchu, turistická informační centra, profesní organizace a asociace,
jednotlivé p o s k y t o v a t e l e služeb). Systém b y měl podle Z e l e n k y ( 2 0 0 8 ) splňovat následující
funkce:
• prezentovat stát, regiony, města a nej významnější p r o j e k t y C R d o m a i v ostatních
zemích a současně p o s k y t n o u t základní geografický, kulturní a historický přehled,
• p o s k y t o v a t kontaktní i n f o r m a c e a adresy důležitých turistických informačních
center, asociací, centrál cestovního ruchu, velkých C K , hotelových řetězců atd.,
• podávat návštěvníkům základní i n f o r m a c e - například m a p y , plány měst, nouzová
telefonní čísla, charakteristika ubytovacích služeb, dopravní i n f o r m a c e , směnný
k u r s n e b o místní k l i m a ,
• i n f o r m o v a t o významných atraktivitách - fotografie s krátkým popisem, otevírací
doba, m a p a p r o lepší orientaci, možnost d o p r a v y n a místo a poskytované služby,
• vyhledávat základní služby cestovního r u c h u j a k o j s o u možnosti ubytování, stravování
n e b o dopravy,
• zajistit dostatečně kvalitní síť p r o čerpání informací z terénu - značení objektů,
navigační směrovky a cedule, značení turistických stezek a cyklotras, turistické
m a p y ,
• zprostředkovat základní i n f o r m a c e p r o rezidenty, cestující d o zahraničí - nouzová
telefonní čísla, charakteristika ubytovacích služeb, dopravní i n f o r m a c e , směnný
k u r s a k o n t a k t y n a tamější centrály cestovního r u c h u a T I C ,
• i n f o r m o v a t důležité místní subjekty C R - n o v i n k y a a k t u a l i t y , statistiky cestovního
r u c h u n e b o marketingové analýzy.
35
Zákaznické prostředí a zákaznicky orientované systémy
2.4.7 INFORMAČNÍ KIOSKY A LOKÁLNÍ KONTEXTOVÉ SLUŽBY
Informační
k i o s k y
Lokálně
kontextové
služby
Informační kiosky j s o u mocným a neúnavným nástrojem p r o interaktivní předávání
informací, protože nemají n a rozdíl o d různých informačních kanceláří a středisek otevírací
d o b u a j s o u t a k k dispozici 2 4 h o d i n denně. Neznamená t o , že i n f o b o x y b y m o h l y
nahradit ústní předávání informací, ale m o h o u j e j určitě důstojně zastoupit.
Lokálně kontextové služby, a n g l i c k y L o c a t i o n based services ( L B S ) , j s o u definovány
j a k o lokálně kontextové aplikace, lokálně kontextové i n f o r m a c e , geograficky kontextové
i n f o r m a c e , i n f o r m a c e založené n a poloze. T y t o „lokálně kontextové i n f o r m a c e " umožňují
uživateli zjistit, k d e se nachází, jaká j e nabídka v j e h o okolí, či veškeré i n f o r m a c e o službách,
o b c h o d e c h i událostech v j e h o okolí. J a k uvádí Z e l e n k a a K y s e l a ( 2 0 1 3 ) , t a k j s o u
t y t o i n f o r m a c e dostupné především prostřednictvím mobilních zařízení, j a k o j s o u : m o b i l ní
t e l e f o n y a služba B l u e t o o t h , ale i zařízení G P S ( G l o b a l P o s i t i o n S y s t e m ) či P D A (Personál
D i g i t a l Assistant), přičemž tato zařízení zjistí, k d e se uživatel aktuálně nachází
a p o s k y t n e t a k veškeré i n f o r m a c e
Využití lokálně kontextových služeb j e podle Z e l e n k y a K y s e l y ( 2 0 1 3 ) následující:
informační služby v e v z t a h u k místu a j e h o různě rozsáhlému okolí (místní události,
a t r a k t i v i t y , dopravní i n f o r m a c e , regionální počasí s předpovědí),
vyhledávání objektů v okolí uživatele (např. ubytování, stravování, k u l t u r a ) ,
navigace p r o hledání známých objektů (mobilní zařízení ukáže směr a popíše tra­
su),
určování n a základě p o l o h y (definovat určité geografické oblasti a p r o ně nabídn
o u t speciální určovací tarify),
služby zvýšení bezpečnosti (lokalizace volajících n a tísňové l i n k y , lokalizace a u t
o m o b i l u v případě dopravní n e h o d y ) ,
sledovací služby (sledování nákladů, v o z i d e l , vyhledávání ukradených v o z i d e l vše
z a podmínky, že vybavení speciálním G S M m o d u l e m ) .
2.4.8 GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A ONLINE MAPY
G e o g r a f i c ký
i n f o r ­
mační
systém
O n l i n e
m a p y
Geografický informační systém j e počítačový systém, který umožňuje ukládat, sprav
o v a t a a n a l y z o v a t geografická (prostorová) data. T a t o data obsahují nejen i n f o r m a c i
o daných objektech a j e j i c h umístění, ale také o vzájemných prostorových souvislostech
m e z i objekty. P r a k t i c k y j e v e l m i důležité, že t y t o systémy zaznamenávají j a k vlastní údaj
e o objektu, t a k údaje o j e h o poloze.
Online mapy j s o u v podstatě vylepšenou moderní p o d o b o u klasických tištěných dat.
Hlavní výhodou o n l i n e m a p j e především j e j i c h aktuálnost a dostupnost. Naprostá většina
o n l i n e m a p j e navíc k dispozici zcela zdarma. O n - l i n e m a p y l z e načítat s přednastavenými
p a r a m e t r y p r o zobrazení vybraných tematických m a p (např., základní, turistická zimní
atd.). Díky parametrickému načítání j e možné m a p u o n - l i n e přizpůsobit vlastním potřebám.
O n l i n e m a p u si můžete n a cestu v y t i s k n o u t n e b o j i můžete mít jednoduše dostupnou
v e svém chytrém t e l e f o n u n e b o tabletu s možností navigace pomocí systému G P S .
36
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
GPS j e družicový polohový systém, který umožňuje určit g e o g r a f i c k o u p o l o h u přijímače
nacházejícího se k d e k o l i v n a Z e m i nebo n a d Zemí s přesností j e d n o t e k . Využívání
G P S výrazně zjednodušuje orientaci při cestování a tím přispívá i k bezpečnosti turistů.
Turisté m o h o u snadněji k o n t r o l o v a t trasu svého výletu, řidiči používají přenosné G P S
navigace. G P S podporují již téměř všechny chytré telefony, takže p r o snadnou n a v i g a c i
již není potřeba t a k j a k o v m i n u l o s t i speciální navigační zařízení s vyšší pořizovací cenou.
2.4.9 MOBILNÍ TECHNOLOGIE
Mobilní průvodce j e e k v i v a l e n t e m klasického tištěného průvodce p r o d a n o u oblast M o b l l n i
průvodce
nebo konkrétní místo. Využívá se mobilního značení naučných stezek, které může být
součástí kompletního mobilního průvodce, který nabízí další pokročilé f u n k c e j a k o interaktivní
m a p u stezky s G P S navigací, výběr zajímavých míst n a základě aktuální pozice
nebo p o d p o r u geocachingu. Díky zpětné vazbě pomocí komentářů o d návštěvníků a statistik
může mobilní průvodce posloužit j a k o dobrý p o d k l a d p r o další značení nebo b u d o vání
zcela nových naučných stezek.
Mobilní značení pomocí malých čárových QR kódů má praktické využití například
p r o značení zajímavých míst naučných stezek pomocí malých čárových Q R kódů p r o p o jených
s obsahem, který si návštěvník zobrazí n a mobilním t e l e f o n u . Výhodou j e , snadná
aktualizace a rozšiřování obsahu b e z fyzických zásahů d o značení míst. Návštěvník není
pouze pasivním příjemcem informací, ale využívá výhod j a k o mluvený průvodce, zasílání
elektronické pohlednice nebo propojení místa se sociálními sítěmi a sdílením přímo přispívá
k propagaci stezky. L z e také získat statistiky návštěvnosti n a základě zobrazení
průvodců a zpětnou v a z b u o d návštěvníků pomocí komentářů v o n l i n e návštěvní k n i z e .
2.4.10 INTERNETOVÉ BANKOVNICTVÍ A PLATEBNÍ KARTY
Internetové bankovnictví a platební k a r t y také hrají v e l m i velký význam v současném ' " t e r n e t o cestovním
r u c h u . Internetové bankovnictví j e j e d n a z nej oblíbenějších m e t o d o b s l u h y kovnictví
bankovních účtů a k o n t a k t u k l i e n t a s b a n k o u přes webové rozhraní. Platební karty j s o u a
P l a t e b n í
nástrojem určeným k bezhotovostním platbám. Z a vystavení platební k a r t y se o b v y k l e
platí p o p l a t k y . Z a výběry h o t o v o s t i z b a n k o m a t u platí p o p l a t k y k l i e n t b a n k y , transakce
k l i e n t a u obchodních partnerů b a n k y j s o u strhávány z částky, k t e r o u n a k o n e c obdrží o b chodní
partner. Součástí může být nadstandardní cestovní pojištění, slevy a další služby.
V cizině se vyplatí místo směňování peněz téměř vždy použít platební k a r t u (např. platby
v obchodech, restauracích, platba ubytování n a h o t e l u apod.), protože b a n k a přepočítá
měnu v e výhodnějším k u r z u než směnárna (používá devizový k u r z , nejčastěji "deviza
prodej", nebo "deviza střed"). Je potřeba si a l e dát p o z o r v případě, že vybíráte
z b a n k o m a t u , protože některé b a n k y si m o h o u účtovat p o p l a t k y .
37
Zákaznické prostředí a zákaznicky orientované systémy
2.4.11 BEZDRÁTOVÉ TECHNOLOGIE A DOTYKOVÉ TECHNOLOGIE
Bezdrátová
k o m u n
i k a c e
Nyní se zaměříme n a další přínos nových technologií v oblasti cestovního ruchu. N a příklad
Beránek ( 2 0 1 3 ) uvádí přínosy nových technologií a j e j i c h význam v cestovním
r u c h u a hotelnictví v souvislosti s t r e n d e m n a p o l i informačních systémů, k d e t o j s o u především
dotykové a bezdrátové technologie, např. dotykové m o n i t o r y pokladních systémů
společně s bezdrátovými pokladními terminály, W i - F i internetové připojení atd.
Bezdrátová komunikace j e takový způsob k o m u n i k a c e , který spočívá v e spojení
d v o u subjektů jiným způsobem, než m e c h a n i c k y (kabelem). P o d l e t y p u nosného média
můžeme rozlišovat m e z i komunikací o p t i c k o u (světlo), rádiovou a s o n i c k o u ( z v u k ) .
V současnosti patří m e z i nejvíce využívané způsoby bezdrátové k o m u n i k a c e v počítačových
a mobilních sítích technologie W i - F i a B l u e t o o t h .
D E F I N I C E
Wi-n W i - F i j e souhrnné označení p r o několik standardů I E E E 8 0 2 . 1 1 , které definují bezdrát
o v o u k o m u n i k a c i v počítačových sítích (též W i r e l e s s L A N , W L A N ) . T e c h n o l o g i e W i - F i
využívá „bezlicenčního frekvenčního pásma" a p r o t o j e ideální v o l b o u p r o budování l e v né,
ale dostatečně výkonné sítě b e z n u t n o s t i vedení strukturované kabeláže.
Z hlediska dosah a síly signálu j e určující především pásmo základních frekvencí, k d y
technologie W i - F i pracuje v pásmech 2 , 4 G H z (standardy b/g/n) a 5 G H z (a/n/ac). T a t o
pásma mají různé charakteristiky, které j s o u dané v l n o v o u délkou radiového signálu. Platí
pravidlo, že čím kratší délka, tím snáze se signál pohlcuje.
• 2 , 4 G H z signál má delší v l n u a tím také m n o h e m lepší prostupnost překážkami,
• 5 G H z signál j e n a překážky m n o h e m citlivější, proto funguje lépe v e velkých
prostorách (např. velké sály n e b o open space kanceláře).
V e "starším" 2 . 4 G H z pásmu se používají následující standardy:
• 802.1 l b - maximálně 1 1 M b / s
• 802.1 l g - maximálně 5 4 M b / s , průměrně cca 2 2 M b / s
• 802.1 l n - o d 5 4 d o 6 0 0 M b / s . Praktická rychlost j e 150 M b / s /
v „novějším" 5 G H z pásmu najdeme t y t o standardy:
• 8 0 2 . 1 1 a- maximálně 5 4 M b / s
• 802.1 l n - o d 5 4 d o 6 0 0 M b / s . Praktická rychlost j e 150 M b / s .
• 8 0 2 . 1 1 ac- o d 4 3 3 d o 1300 M b / s
38
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
D E F I N I C E
B l u e t o o t h j e jedním z e standardů p r o bezdrátovou k o m u n i k a c i , který umožňuje p r o p o j
i t dvě a více elektronických zařízení (např. mobilní telefon, P D A , P C nebo bezdrátová
sluchátka).
D E F I N I C E Df
Dotykové
t e c h n o l o g
i e
Dotyková o b r a z o v k a j e elektronický vizuální displej, který dokáže detekovat přítomnost
a místo d o t e k u n a zobrazovací ploše. Ovládání probíhá standardně prostřednictvím
dotýkání se p r s t e m nebo r u k o u nebo i dalšími způsoby, k d y dotykové o b r a z o v k y mají
schopnost r o z p o z n a t například stylus (předmět obdobný popisovači nebo kuličkové tužce
s nepíšícím h r o t e m ) .
M e z i hlavní důvody p r o využívání dotykové o b r a z o v k y patří následující dvě hlavní
vlastnosti:
• lepší možnost interakce přímo se zobrazenými údaji, než nepřímá interakce
pomocí k u r z o r u ovládaného myší nebo touchpadem,
• možnost ovládání bez n u t n o s t i držet v ruce j akékoliv zprostředkuj ící zařízení.
Dotykové displeje bývají často připojeny k počítači nebo d o počítačových sítí j a k o
terminály.
O T Á Z K Y
1) Čím j e určena závislost m e z i cestovním r u c h e m a využitím I C T ?
2) D e f i n u j t e p o j e m internet
3) V y j m e n u j t e možnou aplikaci informačních systémů v cestovním r u c h u .
4) C o j sou t o lokálně kontextové služby ( L B S ) ?
5) C o j e t o bezdrátová k o m u n i k a c e ?
6) Jaké znáte nej používanej ší technologie v oblasti bezdrátová k o m u n i k a c e ?
E l
39
Zákaznické prostředí a zákaznicky orientované systémy
S H R N U T Í K A P I T O L Y
R o l e informačních a komunikačních technologií ( I C T ) v současném pojetí cestovního
r u c h u j e nezastupitelná, protože I C T hraje v m n o h a případech doslova klíčovou roli.
Internet j e celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, které pro k o m
u n i k a c i m e z i sebou používají sadu protokolů T C P / I P . Hlavním cílem uživatelů využívajících
internet j e zejména bezproblémová k o m u n i k a c e v podobě výměna dat. V rámci
internetu existuje celá řada služeb, k d y nejznámější službou j e W W W (zkráceně w e b )
a e m a i l .
Informační systémy dnes zahrnují obrovský počet různorodých aplikací, m e z i kterými
j s o u i speciální t y p y aplikací, které j s o u vázány k určitým typům podniků, j a k o j s o u např.
rezervační aplikace pro hotely, cestovní kanceláře, n e b o různé zákaznické systémy.
Celostátní turistický informační systém ( C T I S ) j e podle Z e l e n k y ( 2 0 0 8 ) „informační
systém s otevřenou strukturou, d o něhož j e zahrnuto vše, c o vytváří informační obraz
o aktivitách a službách cestovního r u c h u n a území daného stáru a který může přímo p o d porovat
poskytování služeb cestovního ruchu.
Informační k i o s k y j s o u mocným a neúnavným nástrojem pro interaktivní předávání i n formací,
protože nemají n a rozdíl o d různých informačních kanceláří a středisek otevírací
dobu a j s o u tak k dispozici 2 4 h o d i n denně.
Lokálně kontextové služby, anglicky L o c a t i o n based services ( L B S ) , j s o u definovány
j a k o lokálně kontextové aplikace, lokálně kontextové informace, geograficky kontextové
informace, i n f o r m a c e založené n a poloze.
Multimédia j s o u významnou oblastí informačních a komunikačních technologií, která
j e charakteristická sloučením textu, obrázků, grafiky, z v u k u , a n i m a c e a v i d e a z a účelem
zprostředkování dané reality, informací n e b o smyslových vjemů.
Mobilní značení pomocí malých čárových Q R kódů má praktické využití například pro
značení zajímavých míst naučných stezek pomocí malých čárových Q R kódů propojených
s obsahem, který si návštěvník zobrazí n a mobilním telefonu.
Internetové bankovnictví j e j e d n a z nej oblíbenějších m e t o d obsluhy bankovních účtů
a k o n t a k t u k l i e n t a s b a n k o u přes webové rozhraní. Platební k a r t y j s o u nástrojem určeným
k bezhotovostním platbám.
Bezdrátová k o m u n i k a c e j e takový způsob k o m u n i k a c e , který spočívá v e spojení d v o u
subjektů jiným způsobem, než m e c h a n i c k y (kabelem).
V současnosti patří m e z i nejvíce využívané způsoby bezdrátové k o m u n i k a c i v počítačových
a mobilních sítích technologie W i - F i a B l u e t o o t h .
4 0
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Dotyková o b r a z o v k a j e elektronický vizuální displej, který dokáže detekovat přítomnost
a místo d o t e k u na zobrazovací ploše.
O D P O V Ě D I
1) t u r i s t i c k o u vyspělostí a e k o n o m i c k o u úrovní destinace
2) Internet j e celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, které p r o
k o m u n i k a c i m e z i sebou používají sadu protokolů T C P / I P .
3) rezervační aplikace pro hotely, cestovní kanceláře, n e b o různé zákaznické systémy
4) Lokálně kontextové služby umožňují uživateli zjistit, kde se nachází, jaká j e nabídka
v j e h o okolí, či veškeré i n f o r m a c e o službách, obchodech i událostech v j e h o okolí.
5) Bezdrátová k o m u n i k a c e j e takový způsob k o m u n i k a c e , který spočívá v e spojení d v o u
subjektů jiným způsobem, než m e c h a n i c k y (kabelem).
6) V současnosti patří m e z i nejvíce využívané způsoby bezdrátové k o m u n i k a c i v počítačových
a mobilních sítích technologie W i - F i a B l u e t o o t h .
4 1
Architektury a specifika IS vefirmách zaměřených na cestovní ruch a turismus
3 ARCHITEKTURY A SPECIFIKA IS VE FIRMÁCH ZAMĚŘENÝCH
NA CESTOVNÍ RUCH A TURISMUS
Y C H L Ý N Á H L E D K A P I T O L Y
A r c h i t e k t u r a I S . O b j e k t y a datové a informační t o k y . Využití I S v g a s t r o n o m i i , hotel nictví
a t u r i s m u - informační centra, hotely, stravovací zařízení, cestovní agentury, letecké
společnosti, dopravní společnosti.
C I L E K A P I T O L Y
Seznámení s o b e c n o u a r c h i t e k t u r o u informačních systémů
Seznámení s globální a r c h i t e k t u r o u informačních systémů
P o z n a t základní b l o k y globální architektury informačních systémů
D e f i n o v a t dílčí architektury informačních systémů
D e f i n o v a t v r s t v e n o u architekturu informačních systémů
Znát architekturu 4 + 1 pohledů
Být si vědom specifik informačních systémů zaměřených n a cestovní r u c h a t u ­
rismus
(J) ČAS POTŘEBNÝ K E S T U D I U
Čas potřebný k e studiu této k a p i t o l y j e o k o l o 4 h o d i n .
KLÍČOVÁ S L O V A K A P I T O L Y
A r c h i t e k t u r a informačních systémů, globální, dílčí a vrstvená architektura informačních
systémů, specifika informačních systémů zaměřených n a cestovní r u c h a turismus.
4 2
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
P R Ů V O D C E T E X T E M
Cílem této kapitole j e seznámení se se základními a r c h i t e k t u r a m i informačních systémů,
j a k o j e globální, dílčí a vrstvená architektura. Je zmíněna i architektura 4 + 1 pohledů
a závěr k a p i t o l y j e věnován specifikům informačních systémů zaměřených n a cestovní
ruch a t u r i s m u s .
3.1 Architektura IS
D E F I N I C E
A r c h i t e k t u r a I S vyjadřuje c e l k o v o u koncepci I S , tedy všechny j e h o p r v k y ( k o m p o n e n ty),
v a z b y m e z i n i m i , v a z b y n a organizační s t r u k t u r u a v a z b y n a okolí I S .
A r c h i t e k A
r c h i t e k t u r a I S jinými s l o v y představuje rámec pro t v o r b u informačního systému z o - t u r a i s
hledňující všechny souvislosti: Důležité j e , aby b y l a navržena taková architektura I S , aby
tento p l n i l všechny funkce, které se o d něj očekávají. Z hlediska o b j e k t u lze architekturu
chápat j a k o definici veškerých částí a součástí I S v e všech souvislostech. A r c h i t e k t u r a I S
by měla být navržena tak, aby:
• I S obsahoval všechny nutné, vhodně propojené k o m p o n e n t y tak, a b y t y t o b y l y
schopné vzájemně k o m u n i k o v a t a p l n i t požadované funkce v e vnitřním prostředí
p o d n i k u a k o m u n i k o v a t s vnějším prostředím p o d n i k u ;
• I S nabízel uživatelům uživatelsky přívětivé komunikační rozhraní;
• data v I S b y l a uložena efektivně ( m i n i m a l i z a c e duplicit, p r o b l e m a t i k a granularity
apod.) a dostupná v rozumném čase a požadované struktuře;
• I S umožňoval rozšiřitelnost a dostatečnou parametrizovatelnost;
• k o n c e p c e IS b y l a v souladu se strategií r o z v o j e p o d n i k u .
U architektury závisí n a úhlu pohledu. V klasickém pojetí hovoříme o tzv. globální architektuře,
dílčích architekturách, vrstvené architektuře (vnitřní systémová architektura
I S ) a v moderním pojetí se stále častěji setkáváme s tzv. architekturou 4 + 1 pohledů.
43
Architektury a specifika IS vefirmách zaměřených na cestovní ruch a turismus
Vertikální
d i m e n z e
3.2 Globální architektura
Globální architektura I S představuje p o d o b u I S s vynecháním všech detailů.
V obecném případě j e globální architektura prezentována s t r u k t u r o u tří vertikálních úrovní
(tzv. vertikální d i m e n z e ) , což koresponduje se standardní třívrstvou s t r u k t u r o u řízení
v podobě operativního řízení (nejnižší úroveň), taktického řízení (střední m a n a g e m e n t )
a řízení strategického (top m a n a g e m e n t ) .
Technologie
H o r i z o n tální
d i m
e n z e
Obrázek 8: Základní bloky globální architektury IS
V e d l e vertikální d i m e n z e prezentované n a obrázku existuje i tzv. d i m e n z e horizontální,
přičemž tato j e odpovídá organizační struktuře p o d n i k u a funkcím jednotlivých útvarů
( m a r k e t i n g , výroba, l o g i s t i k a , účetnictví, apod.).
Při definici architektury se bere v potaz celá řada souvislosti počínaje s t r u k t u r o u , l o kalizací
pracovišť (celý p o d n i k na j e d n o m místě n e b o geograficky dislokovaná pracoviště),
způsobem řízení (centrální n e b o decentralizované), až p o způsob k o m u n i k a c e se zákazníky,
l o g i s t i k u apod.
3.2.1 T P S
T P S j e s o u h r n činností p o d n i k u n a nej nižším, operativním stupni řízení. T y t o činnosti
mají přímou v a z b u n a základní výrobní a obchodní činnosti p o d n i k u (konstrukce, technologie,
kapacitní plánování, operativní řízení výroby, dílenské řízení výroby, montáže,
servis, atd.). Z hlediska personálního zabezpečení n a této úrovni pracují mistři, vedoucí
oddělení atd. N a úrovni T P S se zpracovávají vstupní data d o p o d o b y základních přehledů
a probíhá j e j i c h evidence. Programové aplikace n a této úrovní j e rozmanitá a odvíjí se o d
zaměření p o d n i k u (výrobní p o d n i k , obchodní firma, p o d n i k se sériovou výrobou n e b o
výroba n a zakázku apod.). Vybrané typické aplikace n a úrovni T P S j s o u u v e d e n y v T a b
u l k a 3.
4 4
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Tabulka 3: Vybrané typické aplikace na úrovni TPS
Aplikace Charakteristika
C A D ( C o m p u t e r A i d e d D e s i g n )
Umožňuje činnosti spojené s návrhem resp.
projektováním produktů. Jde o pokročilé
grafické p r o g r a m y s rozsáhlými možnostmi
modelování, výpočtů, analýz a řízení systé­
mů.
C A M ( C o m p u t e r A i d e d M a n u f a c t u r i n g )
S o f t w a r e využívaný zejména pro p r o g r a m o vání
C N C ( C o m p u t e r N u m e r i c a l C o n t r o l )
strojů (stroje pro výrobu).
M R P ( M a t e r i a l R e q u i r e m e n t s P l a n n i n g )
Softwarová podpora plánování a řízení výr
o b y z hlediska zásobování materiálem
a m e z i p r o d u k t y
E R P (Enterprise Resource P l a n n i n g )
Softwarová p o d p o r a všech útvarů organizace
na všech úrovních řízení. Jde o modulární
systémy, k d y jednotlivé m o d u l y j s o u využívány
n a p o d p o r u jednotlivých útvarů (marketing,
finance, účetnictví, personalistika,
atd.). Důležitou vlastností j e integrace a p l i kací
umožňující k o m u n i k a c i a sdílení dat
a informací se všemi ostatními aplikacemi.
C R M ( C u s t o m e r R e l a t i o n s h i p M a n ­
agement)
Jedná se o software, databázovou technologii
a m e t o d o l o g i i zákaznicky orientovaného
m a n a g e m e n t u .
G I S (Geographic I n f o r m a t i o n S y s t e m )
Systémy n a p o d p o r u pořizování, zpracování
a ukládání geografických dat (mapy, lidé,
G P S ( G l o b a l P o s i t i o n i n g S y s t e m ) , státní
správa a samospráva, cestovní ruch, plánování
l o g i s t i k y , plánování tras apod.)
R I S ( R e s e r v a t i o n I S )
Informační systém p r o řízení dostupnosti
a rezervace libovolných k o m o d i t v reálném
čase (rezervace h o t e l u v cestovním ruchu,
rezervace vstupenek d o k i n a , rezervace auta
v autopůjčovně apod.)
3.2.2 MIS
M I S fungují n a úrovni taktického řízení p o d n i k u . Jde o řízení střednědobého časového
h o r i z o n t u . Z d r o j e m dat j s o u sumarizované a ucelené údaje z T P S . T y t o údaje j s o u n a
úrovni M I S analyzovány a vytvářejí se z n i c h přehledy a zprávy. Činnosti j s o u zaměřené
na t v o r b u analýz, plánů, modelů a administrace a správy zdrojů, řízení j a k o s t i , m a r k e t i n gu,
personalistiky, legislativy, m e z d , účetní agendy, finančního řízení apod. Z hlediska
softwarové p o d p o r y j s o u n a úrovni M I S využívány příslušné m o d u l y E R P a C R M , a dále
systémy n a p o d p o r u rozhodování označované j a k o D S S ( D e c i s i o n Support S y s t e m ) , E S
( E x p e r t S y s t e m ) .
45
Architektury a specifika IS vefirmách zaměřených na cestovní ruch a turismus
• DSS - jedná se o systémy představující nadstavbu M I S , jejichž výstupy j s o u
přímou p o d p o r o u pro realizaci řídicích resp. regulačních zásahů. Poskytují uživateli
soubor variant, k v a n t i f i k a c i rizik, zpřesnění výpočtů apod.
• ES - p r o g r a m , který s i m u l u j e rozhodovací činnost experta zejména při řešení
složitých úloh.
3.2.3 EIS
E I S
N a této úrovni se využívají aplikace pro p o d p o r u strategického a vrcholového řízení.
Jde o řízení pro dlouhodobý časový horizont. Jako zdroj se zde využívají data a i n f o r m a c e
z nižších úrovní řízení a rovněž data z externích zdrojů. Klíčovými činnostmi z hlediska
softwarové p o d p o r y j e t v o r b a analýz zpracovaných z historických dat a z n i c h odvozených
analýz možného budoucího vývoje s výstupy v podobě prognóz a trendů.
V současné době j s o u n a této úrovni běžně využívány nástroje Business Intelligence
(BI), což j s o u technologie, znalosti, aplikace, m e t o d y apod. pro získávání podkladů pro
strategická rozhodnutí n a základě analýzy velkých objemů dat, kterými dnešní p o d n i k y
a j e j i c h okolí disponují. B I j s o u důležité i pro to, že obsahují nástroje a m e t o d y pro nalézání
nových souvislostí m e z i různými o b l a s t m i , které b y pouhým běžným zpracováváním
údajů n e b y l o možné objevit.
B u s i n e s s g j ; e z a i o z e n o n a práci s multidimenzionálními databázemi uloženými v datových
I n t e l l i g e n - J f J J
c e skladech ( D a t a W a r e h o u s e ) . N a d m u l t i dimenzionálními databázemi se pracuje
s technologií O L A P ( O n - l i n e A n a l y t i c a l Processing), která umožňuje vytvářet různé pohledy
n a data n a základě různých dimenzí. D i m e n z e m i m o h o u být čas, zákaznické segm
e n t y , obrat, zisk, jednotlivé útvary p o d n i k u apod. T e c h n o l o g i e B I umožňují r y c h l o u
t v o r b u reportů vycházejících z e zpracování velkých objemů dat, tzv. B i g Data.
3.2.4 O I S
O I S j e souhrn kancelářských aplikací zaměřených n a běžné administrativní činnosti,
p o d p o r u zpracování dat a j e j i c h prezentaci, k o m u n i k a c i , p o d p o r u týmové práce apod. N a
této úrovni pracujeme s textovými editory, tabulkovými procesory, s o f t w a r e m pro t v o r b u
prezentací, e l e k t r o n i c k o u poštou ( e - m a i l ) , plánovacími kalendáři, a p l i k a c e m i pro správu
dokumentů a obsahu ( C M S ( C o n t e n t M a n a g e m e n t S y s t e m ) apod.).
S A M O S T A T N Ý ÚKOL
N a základě dosavadních zkušeností v y j m e n u j t e konkrétní softwarové nástroje
z jednotlivých výše uvedených kategorií (textové editory, tabulkové procesory, apod.).
4 6
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
3.2.5 EDI A SLUŽBY INTERNETU
E D I a
služby
E D I dnes představuje spíše již j e n obecné označení p r o aplikace umožňující elektron
i c k o u k o m u n i k a c i s okolím p o d n i k u (dodavatelé, odběratelé, zákazníci, finanční i n s t i t u - i n t e r n e t u
ce, instituce státní správy apod.). Původně se j e d n a l o o přesně vyhrazené komunikační
kanály, m n o h d y realizované i j a k o soukromé sítě. D n e s se již t o t o t r a n s f o r m o v a l o d o p l ného
využívání technologií a služeb internetu, která nabízí plnohodnotné a široké možnosti
k o m u n i k a c e a přenosu dat.
•S A M O S T A T N Ý U K O L
V y h l e d e j t e v dostupných informačních zdrojích i n f o r m a c e o službách i n t e r n e t u (služby
v y j m e n u j t e a uveďte j e j i c h základní charakteristiky a oblasti využití zejména v oblasti
cestovního r u c h u a t u r i s m u ) .
3.3 Dílčí architektury IS
Dílčí architektury navazují n a globální architekturu, k t e r o u rozšiřují d o m n o h e m větších
detailů. Dílčí architektury a j e j i c h charakteristiky j s o u obsaženy v T a b u l k a 4.
Tabulka 4: Typy architektur IS
Architektura Charakteristika
Procesní
P o p i s klíčových procesů, které probíhají v interním prostředí p o d n i k u
(vnitřní prostředí) a v e v z t a h u k vnějšímu prostředí (okolí) p o d n i k u .
Procesní architektura j e prezentována kontextovými n e b o procesními
d i a g r a m y .
Funkční
Východiskem j e globální architektura. Provádí se r o z k l a d na j e d n o t l i vé
funkce, které musí jednotlivé k o m p o n e n t y I S plnit. P r o prezentaci
se často využívají t z v . d i a g r a m y datových toků ( D a t a F l o w D i a g r a m )
n e b o slovní vyjádření.
Datová
Představuje návrh datové základy I S . Vytváří se z d e logický návrh,
který představuje datové entity s v a z b a m i a atributy a fyzický návrh,
který zahrnuje již konkrétní databázové soubory a j e j i c h místo a způsob
uložení. P r o zobrazení datové architektury j e možné využít tzv.
E - R diagramy.
Softwarová
Konkrétní softwarové p r o d u k t y s charakteristikou j e j i c h vstupů a výstupů.
Každý softwarový m o d u l j e popsán a definován minimálně
f u n k c e m i , a l g o r i t m e m přechodu vstup - výstup, vývojovým prostředím
a provozním prostředím (operační systém, databáze).
Hardwarová Technické prostředky I S .
47
Architektury a specifika IS vefirmách zaměřených na cestovní ruch a turismus
Technologická
Propojení datové, softwarové a hardwarové architektury. Jde o definici
zpracování (dávkové, interaktivní, řízení událostmi, zpracování
v reálném čase), uspořádání (centralizovaná, decentralizovaná, distribuovaná,
kooperativní) a vrstvení (monolitická, dvouvrstvá, třívrst-
vá).
3.4 Vrstvená architektura IS
v r s t v e n a Vrstvená architektura představuje vnitřní systémovou architekturu a s t r u k t u r u i m p l e a
r c h i t e k t u ra
is mentačních vrstev. Současné poj etí pracuj e se třemi v r s t v a m i , kterými j sou v r s t v a datová,
aplikační a prezentační (Obrázek 9 ) .
Prezentační v r s t v a
Aplikační v r s t v a
í
Datová v r s t v a
Obrázek 9 Třívrstvá architektura
• Datová vrstva - databázový systém představující společnou d a t o v o u základn
u pro všechny subsystémy komplexního I S . T a t o v r s t v a má z a úkol získávat,
vkládat, m o d i f i k o v a t , k o n t r o l o v a t i n t e g r i t u dat a provádět j e j i c h agregaci d l e
systémových požadavků. T a t o v r s t v a j e z hlediska informatické t e r m i n o l o g i e
označována j a k o backend;
• Aplikační vrstva - úkolem j e realizace všech transformací vstupních dat n a
data výstupní. T r a n s f o r m a c e j sou realizovány prostřednictvím aplikací n e b o
speciálně definovaných filtrů n a úrovních serverů ( v databázích, datových
skladech apod.). V r s t v a se označuje j a k o m i d d l e w a r e (prostředník m e z i datov
o u a prezentační v r s t v o u ) ;
• Prezentační vrstva - k o m u n i k a c e s uživatelem (frontend).
3.5 Architektura 4 + 1 pohledů
A r c h i t e k - A r c h i t e k t u r a 4 + 1 j e v souladu s m o d e l e m systému, který j e obsažen v d o k u m e n t a c i
t u r a 4 + 1
systému. S t r u k t u r a této architektury j e následující:
48
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
• Logické hledisko - logická struktura I S z hlediska funkčnosti s definicí j e d n o t livých
subsystémů a j e j i c h vzájemných vazeb. T o t o h l e d i s k o j e důležité zejména
p r o a n a l y t i k y a designéry;
• Implementační hledisko - h l e d i s k o organizace softwarových modulů a členění
jednotlivých k o m p o n e n t celého I S . H l e d i s k o j e důležité p r o programátory;
• Procesní hledisko - klíčovými o b l a s t m i v této kategorii j e chování systému
a j e h o subsystémů, realizace a běh procesů, možnosti rozšíření I S , celková
a dílčí výkonnost a i m p l e m e n t a c e funkcí pro zotavování se z chyb. T e n t o poh
l e d j e důležitý p r o systémové integrátory;
• Hledisko nasazení - p r o b l e m a t i k a instalace a zavedení I S a namapování I S n a
t o p o l o g i i H W a S W k o m p o n e n t . T o t o h l e d i s k o j e důležité pro všechny, kteří se
na tvorbě I S podílejí;
• Hledisko užití resp. použitelnosti - ačkoliv j s o u I S implementovány
v různých podnicích j e zřejmé, že i m e z i n i m i lze nalézt celou řadu univerzálně
použitelných vzorů struktur a funkcí (například p r i n c i p y účetnictví j s o u stejné
pro všechny p o d n i k y ) . T o t o h l e d i s k o j e obecně nazýváno j a k o use-case hledisk
o .
3.6 Specifika IS zaměřených na cestovní ruch a turismus
Jistá specifika informačních systémů zaměřených n a cestovní r u c h a t u r i s m u s vyplývají
z e samotné podstaty služeb, které j s o u n a rozdíl např. o d výrobků pomíjivého charakteru.
P o k u d neprodáme výrobek dnes, t a k se o t o můžeme bez nějakých významných ztrát
p o k u s i t zítra. P o k u d máte dnes poloprázdný hotel n e b o poloprázdné letadlo, t a k se jedná
o nenávratnou ztrátu v rámci neprodané kapacity.
Ryglová, B u r i a n a Vajčnerová ( 2 0 1 1 ) uvádí, že díky zavedení integrovaného manažerského
nástroje řízení p o d n i k u služeb lze m a x i m a l i z o v a t p r o f i t a b i l i t u p o d n i k u optimálním
nastavením ceny při maximálním využití kapacity služeb (neprodaná kapacita j e nenávratně
ztracena-služby mají pomíjivý charakter) s pochopením potřeb příslušného zákaznického
segmentu a s o h l e d e m n a aktuální a předpovídanou poptávku.
Integrovaný manažerský nástroj řízení p o d n i k u služeb vychází z k o m b i n a c e následujících
přístupů:
• R e v e n u e m a n a g e m e n t ( R M ) - manažerský postup optimalizující výnos, často
založený n a řízení výnosů z kapacity při řízeném časování, p r o určité tržní
segmenty n e b o z různých zdrojů financování.
• Y i e l d m a n a g e m e n t ( Y M ) - proces porozumění, odhadování a ovlivňování spotřebitelského
chování z a účelem m a x i m a l i z a c e výnosů n e b o zisků z pomíjivých
zdrojů ( j a k o sedadla v letadle, hotelový p o k o j ) .
49
Architektury a specifika IS vefirmách zaměřených na cestovní ruch a turismus
P o d l e Ryglové, B u r i a n a a Vajčnerové ( 2 0 1 1 ) j s o u následující předpoklady v p o d n i k u
služeb p r o uplatnění výše uvedených principů:
• pevná kapacita pomíjivého charakteru (např. lůžka v p o k o j i , sedadla v dopravním
prostředku),
• vysoké fixní náklady,
• nízké variabilní náklady,
• fluktuující poptávka (proměnlivé v z o r c e poptávky).
S o d o m k a a Klčová ( 2 0 1 0 ) podávají výčet následujících specifik hotelových služeb:
• nehmotný charakter služeb
• místní a časovou vázanost nabízených služeb
• pomíjivost služeb
• f y z i c k o u neexistenci distribučního systému
• pomíjivost nákladů
• vázanost služeb na j ej i c h poskytovatele
O T Á Z K Y
1) C o v y j adřuj e architektura informačního systému?
2) Čemu odpovídá v rámci globální architektury horizontální dimenze?
3) Jaké znáte typické aplikace na úrovni T P S ?
4) V y j m e n u j t e alespoň čtyři t y p y dílčích architektur informačního systému
5) V y j m e n u j t e tři v r s t v y , se kterými pracuje vrstvená architektura
S H R N U T Í K A P I T O L Y
A r c h i t e k t u r a I S vyjadřuje c e l k o v o u koncepci I S , tedy všechny j e h o p r v k y ( k o m p o n e n ty),
v a z b y m e z i n i m i , v a z b y n a organizační s t r u k t u r u a v a z b y n a okolí I S .
U architektury závisí n a úhlu pohledu. V klasickém pojetí hovoříme o t z v . globální architektuře,
dílčích architekturách, vrstvené architektuře (vnitřní systémová architektura
I S ) a v moderním pojetí se stále častěji setkáváme s tzv. a r c h i t e k t u r o u 4 + 1 pohledů.
Globální architektura I S představuje p o d o b u I S s vynecháním všech detailů. V obecném
případě j e globální architektura prezentována s t r u k t u r o u tří vertikálních úrovní (tzv.
vertikální d i m e n z e ) , což koresponduje se standardní třívrstvou s t r u k t u r o u řízení v podobě
5 0
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
operativního řízení (nejnižší úroveň), taktického řízení (střední m a n a g e m e n t ) a řízení strategického
(top management).
V e d l e vertikální d i m e n z e prezentované n a obrázku existuje i tzv. dimenze horizontální,
přičemž tato odpovídá organizační struktuře p o d n i k u a funkcím jednotlivých útvarů
( m a r k e t i n g , výroba, logistika, účetnictví, apod.).
Dílčí architektury navazují n a globální architekturu, k t e r o u rozšiřují d o m n o h e m větších
detailů.
Vrstvená architektura představuje vnitřní systémovou architekturu a s t r u k t u r u i m p l e mentačních
vrstev. Současné pojetí pracuje se třemi v r s t v a m i , kterými j s o u v r s t v a datová,
aplikační a prezentační.
O D P O V Ě D I
1) A r c h i t e k t u r a I S vyjadřuje c e l k o v o u koncepci I S , tedy všechny j e h o p r v k y ( k o m p o n e n ty),
v a z b y m e z i n i m i , v a z b y n a organizační s t r u k t u r u a v a z b y n a okolí I S .
2) horizontální d i m e n z e odpovídá organizační struktuře p o d n i k u a funkcím jednotlivých
útvarů ( m a r k e t i n g , výroba, logistika, účetnictví, apod.).
3) C A D , C A M , M R P , E R P , C R M , G I S , R I S
4 ) Procesní, Funkční, Datová, Softwarová, Hardwarová, Technologická.
5) Datová, Aplikační a Prezentační.
5 1
Rezervační apoptávkové systémy
4 REZERVAČNÍ A POPTÁVKOVÉ SYSTÉMY
R Y C H L Ý N Á H L E D K A P I T O L Y
O b s a h e m této k a p i t o l y j e přehled možností využití rezervačních a poptávkových systému
v cestovním ruchu. V rámci k a p i t o l y bude podrobněji zmíněna t e c h n o l o g i e rezervačních
a poptávkových systémů a také charakteristika vybraných systémů j a k o j e napřík
l a d A m a d e u s , G a l i l e o , M e v r i s , W o r d s p a n apod. M i m o t y t o systému bude u v e d e n také
přehled vybraných rezervačních systémů p r o jízdenky, l e t e n k y a ubytování.
CÍLE K A P I T O L Y
• seznámení s možnostmi využití rezervačních a poptávkových systémů
v cestovním ruchu,
• podrobněji zmínit technologie rezervačních a poptávkových systémů a j e j i c h
vývoj a dělení,
• uvést charakteristiky vybraných systémů j a k o j e například A m a d e u s , G a l i l e o ,
M e v r i s , W o r d s p a n apod.,
• uvést přehled vybraných rezervačních systémů p r o jízdenky, l e t e n k y a u b y t o ­
vání.
ČAS POTŘEBNÝ K E S T U D I U
Čas potřebný k e studiu této k a p i t o l y j e o k o l o 4 h o d i n .
KLÍČOVÁ S L O V A K A P I T O L Y
rezervační systém, poptávkový systém, A m a d e u s , G a l i l e o , M e v r i s , W o r d s p a n .
5 2
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
P R Ů V O D C E T E X T E M
Informační systémy dnes zahrnují obrovský počet různorodých aplikací, m e z i kterými
j s o u i speciální t y p y aplikací, které j s o u vázány k určitým typům podniků, j a k o j s o u např.
rezervační aplikace pro hotely, cestovní kanceláře, n e b o různé zákaznické systémy.
Jak uvádí Gala, P o u r a Šedivá ( 2 0 1 5 ) , t a k j s o u využívány pro komplexní služby v oblasti
cestování aplikace prostřednictvím kterých j e zajištěna p r o zákazníka cesta, a l e
i vhodný hotel a případně i rezervace a u t o m o b i l u , přičemž jednotlivé systémy (rezervační
systémy letenek, hotelů, autopůjčoven) j s o u provozovány různými organizacemi.
4.1 Počítačové rezervační systémy
Jakubíková ( 2 0 1 2 ) podává členění počítačových rezervačních systémů d o d v o u skupin, ^ z e r v a c m
a t o informačně-rezervačních a rezervačních systémů.
• Informačně-rezervační systém poskytuje i n f o r m a c e o možnostech využití
služeb cestovního r u c h u ( a t r a k t i v i t y cestovního ruchu, i n f o r m a c e o destinaci,
dopravní spojení, aktuální stav nabídky ubytování, stravování, kulturní a sportovní
akce, otevírací doby atd.) a současně umožňuje rezervaci některých služeb.
T e n t o systém využívají letecké společnosti, různí dopravci, půjčovny aut,
hotelové řetězce aj.
• Rezervační systémy, které nabízejí pouze možnost rezervací, j s o u stále častěji
nahrazovány informačně-rezervačními systémy.
Palatková ( 2 0 1 3 ) uvádí, že vnitřní informační systém j e v cestovní kanceláři (agentuře)
představován zejména rezervačním systémem v propojení n a systém účetní, poskytujícím
hlavně i n f o r m a c e o počtu a struktuře rezervací, o cenách a nasmlouvaných kapacitách,
o dodavatelích, o základních charakteristikách klientů (věk, pohlaví, bydliště apod.),
o pohledávkách a dalším.
D E F I N I C E Df
Rezervační
Rezervační systém má z a úkol správu poptávek, rezervací a objednávek. Musí také s
> ř S ř e m
hlídat kapacity v ubytování a dopravě, generovat všechny potřebné tiskové sestavy,
umožnit k o m u n i k o v a t s k l i e n t y .
Vaštíková ( 2 0 1 4 ) uvádí, že z hlediska p r o v o z u služeb umožňuje systém rezervací o r ganizaci
zjistit, k d y může nastat v r c h o l poptávky. Je-li nabídka z krátkodobého hlediska
53
Rezervační a poptávkové systémy
elastická, p a k j i l z e přizpůsobit poptávce. R e z e r v a c e zájezdů v cestovních kancelářích
umožňují získat další charterové l e t y n e b o hotelové kapacity a naopak, nadměrně d o h o d nuté
kapacity lze včas zrušit.
V z n i k
globálních
distribučních
s y s ­
témů
Jak uvádí například Palatková ( 2 0 1 4 ) , t a k v z n i k globálních distribučních systémů v 5 0 .
letech b y l spojen s rostoucí potřebou leteckých společností distribuovat efektivněji své
p r o d u k t y a z k v a l i t n i t služby p r o své k l i e n t y . Systémy obsahují nabídky leteckých společností,
hotelů, cestovních kanceláří, půjčoven a u t a dalších subjektů. Systémy původně
vyhrazené p r o užívání cestovními kancelářemi a půjčovnami a u t a dalšími nabízejícími
j s o u dnes přístupné i koncovému k l i e n t o v y b e z potřeby využít zprostředkovatele.
Členění
níc°hTc
4.2 Členění informačních a rezervačních systémů
rezervačních
s y s - Členění informačních a rezervačních systémů z hlediska j e j i c h plošného pokrytí l z e
témů
rozdělit podle V y s t o u p i l a a k o l . ( 2 0 0 5 ) n a následující s k u p i n y systémů:
lokální rezervační systémy,
regionálně informačně-rezervační systémy,
celostátní informačně-rezervační systémy,
centrální rezervační systémy,
globální distribuční systémy.
4.2.1 LOKÁLNÍ REZERVAČNÍ SYSTÉMY
Lokální N a nejnižším stupni pokrytí j s o u lokální rezervační systémy, které pracují o b v y k l e n a
rezervační
systémy izolovaném počítači, lokální počítačové síti nebo intranetu. Takovéto systémy j s o u p a k
přístupné pouze určité skupině individuálních subjektů v rámci cestovního r u c h u , j a k o
j s o u zejména cestovní kanceláře, h o t e l y n e b o turistická informační centra. Nevýhodou j e ,
že nejsou zpřístupněny veřejnosti. M e z i příklady lokálních rezervačních systémů l z e
uvést systémy, které umožňují provádět například rezervace a prodej vstupenek.
Regionální
rezervační
systémy
4.2.2 REGIONÁLNÍ INFORMAČNĚ-REZERVAČNÍ SYSTÉMY
Regionální informačně-rezervační systémy se vyznačují o p r o t i lokálním rezervačním
systémům již různou úrovní propojení a k o o r d i n a c e s dalšími systémy, které se skládají
z různých částí, které se nacházejí v r e g i o n u , případně i m i m o r e g i o n (např. různé i n f o r mační
systémy, síť turistických informačních center). T y t o systémy umožňují různé způsoby
přenosu a sdílení d a t v rámci jednotlivých subjektů cestovního r u c h u a v některých
případech i p r o veřejnost.
5 4
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
m a c n e -
rezervační
systémy
4.2.3 CELOSTÁTNÍ INFORMAČNĚ-REZERVAČNÍ SYSTÉM
Celostátní informačně-rezervační systém má z a úlohu zajistit vzájemné propojení j e d - celostátní
notlivých regionálních informačně-rezervačních systémů pomocí internetové sítě. Hlavní
funkce t o h o t o systému spočívá v okamžitém nalezení i n f o r m a c e o volných kapacitách
poskytovaných služeb s následnou možností rezervace.
4.2.4 CENTRÁLNÍ REZERVAČNÍ SYSTÉMY - C R S
Centrální rezervační systémy ( C R S ) j sou systémy mezinárodního měřítka, které b y l y C e n t r á l n i
rezervační
založeny leteckými společnostmi v 7 0 . letech 2 0 . století. V této době b y l y zpočátku p r o - systémy
vozovány n a intranetové počítačové síti a hlavním cílem b y l a podpora vnitřní organizace
letecké společnosti (např. řízení zásob, a d m i n i s t r a t i v a atd.). T e p r v e p o s t u p e m času
a z důvodu rostoucí k o n k u r e n c e b y l y t y t o rezervační systémy zpřístupněny i partnerským
subjektům z oblasti cestovního ruchu. Technické řešení t o h o t o zpřístupnění b y l o realizováno
nejprve přes extranet, a později také přes internet. Díky t o m u měli také smluvní d o davatelé
a partneři rychlý přístup k aktuálním informacím z databází leteckých společnosti
(např. letecká spojení, letecké řády, ceny atd.). Zavedením těchto systémů v podstatě
započala digitalizace letecké dopravy.
4.2.5 GLOBÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SYSTÉMY - G D S
Globální distribuční systémy ( G D S ) souvisí s nástupem globalizace a snahou získat G l o b á l n i
J J v
' f b distribuční
nové a hlavně udržet si stávající zákazníky. T y t o systémy v z n i k l y v 8 0 . letech 20. století systémy
když letecké společnosti z počítačových rezervačních systémů v y v i n u l y tzv. globální distribuční
systémy ( G D S ) . T y t o systémy měli z a úkol primárně rozšířit f u n k c i centrálních
rezervačních systémů ( C R S ) rozšířením a zkvalitněním nabízených služeb p r o své zákazníky.
G D S se vyznačují tím, že umožňují nejen přístup k databázím s aktuálními i n f o r m a c
e m i o letecké dopravě, a l e nabízejí také i n f o r m a c e a rezervace dalších služeb v rámci
komplexního cestovního ruchu, j a k o j e například ubytování, zapůjčení auta, nabídky zájezdů
atd. T y t o systémy zabezpečují nejen efektivní k o m u n i k a c i m e z i zřizovateli systému
a cestovními kancelářemi a l e také neustálý zákaznický servis ( i n f o r m a c e o odletech
a příletech, cílových destinacích atd.). Realizace globálních distribučních systémů j e z a jištěna
díky globální internetové síti a terminálům, jenž j s o u dislokovány p o celém světě
a propojují t a k jednotlivé subjekty cestovního r u c h u (letecké společnosti, letiště, cestovní
kanceláře atd.). Práce se systémem j e založena n a znalosti využívání kódů letišť, leteckých
společností, tarifů apod.
K hlavním globálním distribučním systémům patří A m a d e u s ( E v r o p a , Latinská A m e rika),
Sabre (Severní A m e r i k a , A s i e a P a c i f i k ) , G a l i l e o (Severní A m e r i k a , Velká Británie,
Střední Východ), W o r l d s p a n (zejména Severní A m e r i k a ) a další.
55
Rezervační a poptávkové systémy
4.3 Stručná charakteristika vybraných rezervačních systémů
Dále v t e x t u následuje stručná charakteristika vybraných systémů A m a d e u s , G a l i l e o ,
Sabre, M e v r i s , W o r d s p a n , apod.
4.3.1 AMADEUS
S y s t e m y s o u c a s n é době ovládá 6 5 % evropského t r h u . Je největším rezervačním a informačA
m a d e u s
ním systémem v Evropě, největší e v r o p s k o u s o u k r o m o u databankou. Zpracovává cca šest
tisíc operací z a sekundu. Je p r o p o j e n s dalšími desítkami jiných systémů. P r o p o j u j e deset
tisíc cestovních kanceláří, 7 0 0 leteckých společností, 5 1 tisíc hotelů, má 1 4 4 tisíc t e r m i nálů
a 4 8 půjčoven aut. D o systému j s o u zapojeny také pojišťovny. Centrální systém
A m a d e u s představuje o b r o v s k o u databázi produktů. (Křížek a N e u f u s , 2 0 1 4 , s. 1 8 1 ) .
4.3.2 GALLILEO
Systém G a l l i l e o b v l založen k o n c e m 8 0 . l e t 2 0 . století společnostmi B r i t i s h A i r w a y s , A l i t a l i a ,
G a l l i l e o J ť J
K L M a Swissair. Celý systém v roce 1 9 9 2 fúzoval se severoamerickým rezervačním
a informačním systémem A p o l l o . V z n i k l a společnost G a l l i l e o I n t e r n a t i o n a l se sídlem
v Chicagu. Nabízí služby 4 0 0 leteckých společností, 4 0 půjčoven aut, spojuje třicet tisíc
cestovních kanceláří a má 1 2 0 tisíc terminálů.
V roce 2 0 1 2 se spojil s W o r d s p a n e m , který zaujímal druhé místo n a t r h u v Severní
A m e r i c e . Vlastníky W o r d s p a n u j sou letecké společnosti D e l t a A i r l i n e s , N o r t h W e s t A i r l i nes
a T W A . Účast má asijský rezervační systém Abacus. Nabízí služby 4 0 0 leteckých
společností, 2 6 tisíc hotelů atd. (Křížek a N e u f u s , 2 0 1 4 , s. 1 8 1 ) .
4.3.3 SABRE
s
y s
* é m
Jedná se o nej starší a největší komerční distribuční systém v severní A m e r i c e a v e světě.
Má 4 0 % podíl n a všech světových rezervacích. Zprostředkovává 4 0 0 milionů rezervací
ročně. Nabízí služby 7 0 0 leteckých společností, 4 5 tisíc hotelů, spojuje 2 1 0 tisíc t e r m i nálů
a j e n a něj napojeno 2 8 tisíc cestovních kanceláří. (Křížek a N e u f u s , 2 0 1 4 , s. 1 8 1 ) .
4.3.4 WORDSPAN
systém Jedná se o nej mladší z e čtveřice světově nej známějších a nej používanějších globálních
W o r d s p a n o
distribučních systému. T e n t o systém b y l založen v roce 1 9 9 0 americkými leteckými přepravci
( D e l t a A i r L i n e s , Inc., N o r t h w e s t A i r l i n e s , T r a n s W o r l d A i r l i n e s , Inc.). Zastoupení
systému zahrnuje přes 9 0 zemí světa (především E v r o p a , A f r i k a a Střední Východ. Přístup
d o systému W o r l d s p a n má cca 2 0 0 0 0 cestovních kanceláří, kterým j e umožněno
rezervovat l e t e n k y u 4 5 5 leteckých společností, u více než 4 0 společností p r o půjčování
aut a 3 9 0 0 0 hotelů.
5 6
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
4.4 Ukázky vybraných rezervačních systémů
Následující p o d k a p i t o l y reprezentují jednotlivé vybrané rezervační systémy p r o jízdenky,
l e t e n k y , ubytování a cestovní kanceláře.
Jízdenky
4.4.1 REZERVAČNÍ SYSTÉMY - JÍZDENKY
V této p o d k a p i t o l e se b u d e m e zabývat nákupem jízdenek n a vlakové a autobusové
spoje. Nákup jízdenek n a vlakové spoje v rámci cestování p o České republice l z e rozdělit
n a rezervační systémy jednotlivých vlakových dopravců, kterými j s o u např. České dráhy,
Regiojet, L e o expres a A r r i v a . Díky velké k o n k u r e n c i n a trase O s t r a v a - P r a h a l z e v e l m i
často najít v e l m i levné jízdenky ( v závislosti n a různých akcích, rezervaci jízdenek hodně
dopředu atd.)
České dráhy
České dráhy j sou národní železniční společnost, která má dominantní postavení v ČR
z h l e d i s k a dopravce v osobní přepravě. Rezervační systém, přes který zákazníci m o h o u
n a k u p o v a t jízdenky j e dostupná přes internetový o b c h o d n a adrese
https://www.cd.cz/eshop/
Hlavní výhodou nákupu přes e-shop j e vyhledání nejnižší ceny, n a vybrané spoje míst
e n k y z d a r m a a také například věrnostní p r o g r a m , k d y věrnostní b o d y můžete směnit z a
jízdenky z d a r m a nebo v s t u p y d o vybraných památek, muzeí atd.
České dráhy P R O F I R M Y P
Národní d o p r a v t e
< • k r o k zpět
1 [ Přihlásit J n e b o r e a i s t r o v a t
0 položek
" OKč
Výběr spojení p r o c e s t u t a m
y»- F i l t r o v a t výsledky
< Dříve Později >
o Karviná h l . n .
Nástupiště 2 / 2 ~
Bez přestupu
° P r a h a h l . n .
O D J E Z D I „ . „
17 2 2 0 1 ? - » I B
' 1 1 1
PŘÍJEZD
1 7 . 2 . 2 0 1 8 S C
( X ) 3 h o d 5 0 m i n f* 3 7 9 k m Q B E Z OMEZENÍ N A T R A S E
3 4 0 Kč Wf
Koupit
C h c i j e n místenku
K o u p i t zrychlené
dvojnásobek bodů
+ Místenka z d a r m a
M o j e jízdenka
Q Dospelý 26-69 let
Bez slevového '
CESTA TAM
Karviná h l . n . — > P r a h a h l . n .
O d j . 1 7 J 2 . 2 u 1 8 S o / r j 7 : G 0
Obrázek 10: E-shop Českých drah
57
Rezervační apoptávkové systémy
Další možností j e nákup jízdenek přes mobilní aplikaci „Můj v l a k " , která j e vytvořena
pro chytré mobilní telefony n e b o tablety s mobilním operačním systémem A n d r o i d a i O S .
Hlavním cílem aplikace j e komplexní informační servis pro cestu v l a k e m . S n a d n o s i v y hledáte
spojení, zakoupíte jízdenku a p a k můžete průběžně sledovat i n f o r m a c e o jízdě
vašeho v l a k u . A p l i k a c e vás s a m a upozorní n a výluky, mimořádnosti a opatření s n i m i
souvisejícími. Dozvíte se také nástupiště a kolej, o d k u d odjíždí váš v l a k . A p l i k a c e vás
upozorní i n a blížící se přestup n e b o nově v z n i k l o u mimořádnost, která ovlivní jízdu v a šeho
v l a k u .
Základní funkce:
• Spojení - slouží pro vyhledání spojení, zjištění kompletních informací o spojení
a také k přímému nákupu jízdenky
• V l a k - snadno zjistíte kompletní i n f o r m a c e o v l a k u a průběžné i n f o r m a c e o j e h
o jízdě
• Stanice - kompletní přehled informací o zvolené stanici, včetně aktuálních odjezdových
tabulí (přehled odjezdů vlaků včetně informací o j e j i c h případném
zpoždění, nástupišti a k o l e j i )
• Jízdenky - správce zakoupených jízdenek pro j e j i c h snadné zobrazení průvodčímu
při k o n t r o l e v e v l a k u a pro rychlé opakování nákupu již j e d n o u zakoupených
jízdenek
Regiojet
RegioJet a.s. j e p r o v o z o v a t e l osobní železniční a autobusové d o p r a v y v Česku, sídlící
v Brně. Sesterská společnost shodného názvu RegioJet a. s. se sídlem v Bratislavě j e prov
o z o v a t e l e m osobní železniční a autobusové dopravy n a S l o v e n s k u .
Jízdenky si můžete rezervovat v přehledném rezervačním systému n a stránkách
w w w . r e g i o j e t . c z n e b o přes mobilní aplikaci v telefonu, která j e dostupná n a G o o g l e P l a y
i A p p Store. A p l i k a c e umožňuje následující:
• vyhledávání autobusových a vlakových spojů p o ČR i Evropě
• rezervace j í z d e n e k
• výběr sedadla
• přehled rezervací
• změna a storno rezervace
• zobrazení zastávky n a mapě
• historie hledání
58
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
PRONÁJEM VOZŮ
R E Z E R V A C E AKČNÍ NABÍDKY JÍZDNÍ ŘÁDY A ZASTÁVKY C E N Y A JÍZDENKY S E R V I S (SKUPINY) ZPOŽDĚNÍ SPOJŮ O N Á S
jednosměrná zpáteční
Odjezd z Havířov
Příjezd d o 3
r a h a , hl.n.
1 7 . 0 2 . 2 0 1 8
1 7 . 0 2 . 2 0 1 8 m
Počet o s o b 1 2 5 6
Dospělý
Náš t i p ! Jezděte levněji s K r e d i t o v o u jízdenkou.
Vaše poslední vyhledáváni
Obrázek 11: Vyhledávání spoje pro vlak RegioJet
Vyhledané spoje na trase Havířov —* Praha, hl.n., 17.2.2018
Sobota 17.2.18
Odjeid Příjezd Prestjp Volných míst
2:07 5:52 E
i n \ 2 399 CZK
5:07 3:52 s
n 329 — 439 CZK
e:07 9:52 - 2 a < / Q .
s i n 329 — 439 CZK
7:07 10:52 - n - y o .
E i n 329 — 439 CZK
8:07 11:52 - 5 ^ 0 . A E I D 399 — 559 CZK
10:07 13:52 - 7 ^ 0 . A E I 1 249 — 329 CZK
12:07 15:52 - o X A E D
12:07 10:42 2 1 - / Q . © A E I D \ 2 523 CZK
14:07 17:52 - OX Á S n
Ä . 16:07 19:52 - A E D 132 — 379 CZK
a . 13:07 21:52 - E D 132 — 379 CZK
Interval vyhledávání: 17.2.10 0:00-1! .2.13 3:00
V y h l e d a t
Obrázek 12: Vyhledané spoje pro vlaky RegioJet
Leo Express
L E O Express a. s. j e český železniční a autobusový dopravce, který o d r o k u 2 0 1 2 p r o v
o z u j e osobní železniční d o p r a v u v l a k y kategorie I n t e r C i t y n a tratích n a Česku. A u t o b u s y
L E O E x p r e s s a L E O E x p r e s s E a s y navazují n a jízdní řády vlaků v klíčových železničních
stanicích
Jízdenku si jednoduše koupíte n a w e b u https://www.leoexpress.com/cs. Jízdenku n e musíte
t i s k n o u t , stačí ukázat j e n číslo sedadla a P D F jízdenku v e - m a i l u . Zaplatíte j e d n o duše
platební k a r t o u , přes platební bránu n e b o l e o k o r u n a m i . Opět se setkáváme
s věrnostním systémem, který j e nastaven tak, že čím více jste ujeli z a minulý r o k , tím
větší může být sleva n a jízdné (až 10 % ) .
59
Rezervační apoptávkové systémy
l e o
x e x p r e s s
V L A K O V É A A U T O B U S O V É J Í Z D E N K Y
Odkud jedete?
R E Z E R V A C E N A S E S L U Z B Y K A M J E Z D Í M E Č A S T Ě O T Á Z K Y K O N T A K T c z
" ers 'W
« Pľedchäzející spojení
1 Karviná Hlavní Nádraží, Karviná, Českc
•
Kam jedete?
1 Praha,
•
Odjezd Návrat
1 1 7 . 0 2 . 2 0 1 8
• + •(Uš&rete až 20 %)
Kdo všech no pojede?
1 Osoby: 1
•
U f Přidat lyže
K J
( T ) Aktuální
03JO Karviná,hl. n.
0739 Praha, hl. n.
5 ) 3 h 49 min | 409 Kč -1 309 Ke
09 J O Karviná,hl. n.
1339 Praha, hl. n.
3 h 49 min | 429 Kč -1169 Ke
12:53 Karvinár hl. n.
1639 Praha, hl. n.
3 h 46 min | 349 Kč -1159 Kč
DETAIL SPO)ENÍ ^ )
^ DETAIL SPOJENÍ ^ Vyprodání
DETAIL SPOIENÍ ^)
Obrázek 13: Rezervační systém společnosti Leo Express
ARRIVA
A R R I V A v l a k y s.r.o. j e česká obchodní společnost, železniční dopravce, jejímž j e d i ným
společníkem (vlastníkem) b y l a A R R I V A h o l d i n g Česká r e p u b l i k a s.r.o. z původně
britské s k u p i n y A r r i v a , vlastněné o d r o k u 2 0 1 0 německou společností D e u t s c h e B a h n .
h t t p : / / w w w . a r r i v a - v l a k y . c z / j i z d n i - r a d /
A a r r i v a tíf Košík fi Při hlásí: s e
sobote 24. únor 2013 10:00 cestující
4 P r a h a ~~* A O l o m o u c
^ / U p r a v i t
R a d i t d l e : g . o d j e z d u ( $ Délky • • C e n y
f Předchozí
s o b o t a . 2 4 . Únor2018
P r a h a , h l . n .
14:30 '
AEx 1063 ARRIVA EXPRESS
O l o m o u c , h l . n .
— 16:56 1 9 0 , 0 0 KČ
50 voiních sedadel
Obrázek 14: Rezervační systém na vlak společnosti ARRIVA
Nákup jízdenek n a autobusové spoje v rámci cestování p o České republice a střední
Evropě l z e rozdělit n a rezervační systémy jednotlivých autobusových dopravců, kterými
j s o u často stejné společnosti provozující i vlakové spoje (např. R e g i o j e t , L e o Express,
60
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
A R R I V A ) . V nedávné době se o b j e v i l n a českém t r h u i mezinárodní autobusový dopravce
F l i x b u s
Flix bus
F l i x B u s poskytuje denně meziměstskou a u t o b u s o v o u d o p r a v u p o celé Evropě. Společnost
zahájila s v o u činnost v roce 2 0 1 3 p o deregulaci německého t r h u m o b i l i t y . V roce
2 0 1 5 začal F l i x B u s r y c h l e expandovat p o celé Evropě. První l i n k y v Česku v z n i k l y v roce
2 0 1 5 , spojují P r a h u nebo Plzeň s německými městy j a k o Berlín, M n i c h o v nebo F r a n k f u r t .
V roce 2 0 1 6 začal F l i x B u s s denními jízdami d o hlavních evropských měst j a k o j s o u B r u sel,
Londýn nebo Paříž. V roce 2 0 1 7 p a k F l i x B u s rozšířil svoji síť v České republice i n a
S l o v e n s k u a začal nabízet spojení d o více destinací s častými přeshraničními spojeními se
sousedními zeměmi j a k o j e například R a k o u s k o .
https://shop.flixbus.cz/
S A M O S T A T N Ý U K O L
Najděte n a internetu nejlevnější jízdenku z O s t r a v y d o P r a h y b e z využití jakýchkoliv
slev n a následující víkend a porovnejte víkendový ceny s c e n a m i uprostřed pracovního
týdne.
L e t e n k y
4.4.2 REZERVAČNÍ SYSTÉMY - LETENKY
P o d l e T T G ( 2 0 1 3 ) j s o u prodejci letenek označování někdy j a k o elita či šedá e m i n e n c e
cestovního ruchu, protože j e najdete úplně v e všech sférách cestovního r u c h u (cestovní
kanceláře, touroperátoři, letecké vyhledávače) Hlavním úkolem j e připravit nejlepší spojení
p r o j e d n o t l i v c e i celé f i r m y a právě p r o t o j s o u nedílnou součástí celého turistického
systému.
Z a posledních deset l e t se letecký p r o v o z výrazně zvýšil. V roce 2 0 0 7 přepravily l e tecké
společnosti n a celém světě z h r u b a 2,5 m i l i a r d y cestujících, v roce 2 0 1 7 d o k o n c e už
čtyři m i l i a r d y cestujících. L e t e n k y l z e vyhledávat přímo u leteckých společností, přes
webové stránky letišť, přes specializované rezervační internetové portály (vyhledávají
nejlevnější k o m b i n a c e o d různých leteckých společností) nebo také přes specializované
cestovatelské portály, které uvádějí t i p y n a levné l e t e n k y d o zajímavých destinací.
6 1
Rezervační apoptávkové systémy
Příklady vyhledávání letenek přímo u leteckých společností:
České aerolinie
České aerolinie, a.s. ( z k r a t k a ČSA j s o u česká vlajková letecká společnost s hlavní zák
l a d n o u n a letišti Václava H a v l a v Praze. Navazují na tradici, i d e n t i t u a původně i značku
československé národní letecké společnosti Československé státní aerolinie, která b y l a
v l e d n u 1991 transformována n a dnešní České aerolinie. V letní sezóně 2 0 1 7 p r o v o z o v a l y
ČSA pravidelné l i n k y d o 5 0 destinací v 2 5 zemích v Evropě a A s i i . Společnost v roce
2 0 1 7 přepravila 2,67 milionů cestujících
https://www.csa.cz/cz-cs/rezervovat/
Travel Service
T r a v e l Service a. s. j e česká soukromá charterová letecká společnost se sídlem v Praze
a s hlavní leteckou základnou n a Letišti Václava H a v l a v Praze. P o d l e přepravených cestujících
a v e l i k o s t i flotily j e t o největší letecká společnost České republiky. Jako další
základny využívá letiště v Brně, Ostravě a Pardubicích. T r a v e l Service vlastní také České
aerolinie a nízkonákladové S m a r t W i n g s . V roce 2 0 1 7 T r a v e l Service přepravil n a svých
charterových letech 2,64 m i l i o n u cestujících. Společnost S m a r t W i n g s j i c h přepravila 2,86
milionů.
h t t p s : / / w w w . s m a r t w i n g s . c o m /
Ryanair
R y a n a i r j e irský nízkonákladový letecký dopravce se sídlem v D u b l i n u . V roce 2 0 1 6
byl R y a n a i r největší a e r o l i n k o u podle přepravených cestujících v Evropě, přepravil 1 1 7
milionů cestujících. Destinace R y a n a i r se nachází převážně v Evropě, dále v A f r i c e ( M a r
o k o ) a n a Středním východě (Izrael). Strategie společnosti j e založená n a c o nej nižších
cenách letenek. Společnost se snaží c o nejvíce spořit, o d letiště žádá c o nejnižší poplatky,
používá j e d e n t y p letadla, p o k u d j e t o možné, využívá letiště n a okrajích n e b o m i m o cílových
měst.
https://www.ryanair.com/cz/cs/
Wizz Air
W i z z A i r H u n g a r y L t d j e maďarská nízkonákladová letecká společnost. B y l a založena
v roce 2003 a v současné době j e významným evropským d o p r a v c e m s m n o h a základnam
i napříč střední, východní E v r o p o u a n a letišti Londýn-Luton. Jedná se o největší leteck
o u společnost Maďarska. V roce 2 0 1 6 W i z z A i r přepravil 2 3 milionů pasažérů, což
představovalo nárůst 19 % oproti předchozímu r o k u
https://wizzair.com/cs-cz
6 2
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Příklady vyhledávání přes webové stránky letišť:
Letiště Václava Havla Praha
Mezinárodní letiště Václava H a v l a P r a h a n e b o l i Praha/Ruzyně j e veřejné mezinárodní
letiště umístěné n a severozápadním okraji P r a h y . Letiště j e určeno pro mezinárodní i v n i trostátní,
pravidelný i nepravidelný letecký p r o v o z . L e t e c k o u základnu z d e mají České
aerolinie, T r a v e l Service, S m a r t W i n g s , R y a n a i r , W i z z A i r a slovenská nákladní společnost
A i r C a r g o G l o b a l .
V zimní sezóně 2 0 1 8 z něj létá 6 1 dopravců d o 122 destinací v Evropě a A s i i . Jedná se
o největší a nejrušnější letiště v Česku. V roce 2 0 1 7 o d b a v i l o rekordních 15,4 milionů
cestujících při 148 tisících vzletech/přistání letadel a 7 1 tisících t u n přepraveného nákladu.
Zařadilo se t a k m e z i 4 0 nejvytíženějších letišť E v r o p y .
http://www.prg.aero/cs/sluzbv-cestujicim/online-sluzby/rezervace-on-line/rezervace-
letenky/
Mezinárodní letiště Katowice
Mezinárodní letiště K a t o w i c e j e mezinárodní veřejné civilní letiště, nacházející se
v Pyrzowicích nedaleko K a t o w i c , hlavního města Slezského vojvodství. O b s l u h u j e nejvíce
rozvinutý průmyslový r e g i o n P o l s k a , j e d n o z nejvíce zalidněných území v Evropě. V e
vzdálenosti o průměru 100 k m o d letiště bydlí k o l e m 11 m i l . lidí. Katowické letiště patří
m e z i letiště s nejlepší dopravní dostupností v P o l s k u .
h t t p s : / / w w w . k a t o w i c e - a i r p o r t . c o m / c s /
Letiště Leoše Janáčka Ostrava
Letiště Leoše Janáčka O s t r a v a j e veřejné mezinárodní letiště obsluhující především
české město O s t r a v u . R o z l o h o u j e mošnovské letiště druhé největší v Česku. Z letiště d o
centra Frýdku-Místku j e t o 2 0 k m a d o centra O s t r a v y 23 k m . Jeho vlastníkem j e M o r a v skoslezský
kraj.
http://www.airport-ostrava.cz/cz/page-rezervace-letenek/
Příklady vyhledávání přes specializované rezervační internetové portály:
Pelikán
Pelikan.cz j e internetový portál, který nabízí bezplatnou rezervaci a následný nákup l e tenek
i b e z kreditní karty, k d y k o l i v potřebujete. Najdete z d e nejlepší ceny letenek více
než 8 0 0 tradičních a nízkonákladových leteckých společností. Nabídky j s o u tříděny o d
nejnižší ceny včetně letištních poplatků.
https://www.pelikan.cz/cs
63
Rezervační apoptávkové systémy
Letuška
Letuska.cz j e populárni letenkový portál, který A s i a n a úspešne p r o v o z u j e řadu let. N a
Letušce si zákazníci rezervují l e t e n k y a objednávají veškeré možné služby spojené s cestováním
p o celém světě.
https://www.letuska.cz/
Tripsta
Tripsta.cz j e o n l i n e cestovní agentura nabízející svým návštěvníkům levné l e t e n k y p o
celém světě. Nalezněte a zarezervujte si levné l e t e n k y v České R e p u b l i c e Evropě, A s i i ,
A m e r i c e a v celém světě.
http://www.tripsta.cz/
Kiwi
K i w i . c o m (dříve S k y P i c k e r ) j e český internetový vyhledávač letenek p o celém světě
umožňující j e j i c h rezervaci a k o u p i . Vyhledávač se zaměřuje n a nízkonákladové lety,
které zobrazuje vždy o d těch nej nižších
h t t p s : / / w w w . k i w i . c o m / c z /
Příklady vyhledávání přes specializované cestovatelské portály:
h t t p s : / / w w w . c e s t u j l e v n e . c o m /
http://zaletsi.cz/
https://honzovyletenky.cz
S A M O S T A T N Ý ÚKOL
Najděte n a internetu nej levnější l e t e n k u z České r e p u b l i k y n a F l o r i d u d o M i a m i a p o rovnejte
ceny také s počtem přestupů a časem strávených n a cestě. P o r o v n e j t e cenu leten
e k také s možností, že byste letěli z libovolného německého letiště.
4.4.3 REZERVAČNÍ SYSTÉMY - UBYTOVÁNÍ
ubytovaní y r á m c i této p o d k a p i t o l y b u d o u u v e d e n y vybrané w e b y a rezervační systémy p r o v y hledávání
a rezervace ubytování z p o h l e d u mezinárodního i českého a slovenského p r o středí.
T y t o systémy j s o u uživatelsky v e l m i přívětivé a umožňují r y c h l e v y h l e d a t dostupné
ubytování v dané destinace a dané cenové kategorii. Přesto j e nutné zmínit, že levnější
6 4
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
cenu j e často možné získat, p o k u d přímo rezervujte ubytování přímo přes webový rezervační
systém daného ubytovacího zařízení. T a t o skutečnost j e daná tím, že h o t e l y
v případě zarezervování přes rezervační portály třetích stran platí z a zprostředkování určité
provize. L z e tedy doporučit rychlé vyhledání ubytování přes např. B o o k i n g . c o m a následné
srovnání ceny n a B o o k i n g u s cenou n a webových stránkách daného ubytovacího
zařízení. P o k u d dané ubytovací zařízení nemá vlastní rezervační systém, pak nezbývá nic
jiného než zarezervovat ubytování např. přes B o o k i n g nebo jiný o n - l i n e globální rezervační
systém.
Mezinárodní vyhledávání a rezervace ubytování
Booking.com
B o o k i n g . c o m j e agentura pro o n - l i n e rezervaci ubytování, která j e součástí s k u p i n y
P r i c e l i n e . c o m , založené v roce 1996 a se sídlem v A m s t e r d a m u v N i z o z e m s k u . Webová
stránka B o o k i n g . c o m j e k dispozici v e 4 2 jazykových verzích (včetně češtiny) a nabízí
více než 1 6 0 0 0 0 0 aktivních možností ubytování p o celém světě ( 2 2 6 zemí a teritorií).
Web: https://www.booking.com/
Booking Registrace ubyto'
Ubytování L e t y V l a k y Pronájem a u t Letištní taxi
Využijte nabídek p r o všechny sezóny
O d útulných venkovských chalup až p o stylové apartmány
Pronajměte své ubytování a využijte vydělané peníze, n a co c h c e t e
Nabídněte své ubytování na Booking.com
Z a r e g i s t r u j t e s e k odběru tajných nabídek
Přihlaste se k odběru zpravodaje a ceny budou hned nižší!
. r
Obrázek 15: Vyhledávání ubytovaní pomocí služby Booking
Trivago
T r i v a g o j e internetový vyhledávač se specializací n a porovnávání cen ubytování (hotely,
hostely, apartmány, B & B , atd.). Stránka srovnává ceny n a 7 0 0 0 0 0 hotelů na více než
2 0 0 rezervačních stránek j a k o např. B o o k i n g . c o m , E x p e d i a či Priceline. Sídlo firmy j e
v německém Diisseldorfu. T r i v a g o porovnává ceny hotelů a zkušenosti, které s j e d n o t l i -
65
Rezervační apoptávkové systémy
vými ubytovacími zařízeními návštěvníci mají. Vyhledávání zahrnuje geografická kritéria,
např. město, region či turistické atrakce, ale také vybavení jednotlivých hotelů a penzionů
(např. lázně, sportovní či kongresové vybavení, dostupnost internetu pomocí W i - f i ) .
P o výběru konkrétního ubytovacího zařízení j e uživatel přesměrován n a internetovou rezervační
stránku, která pro daný hotel či p e n z i o n nabízí nej levnější cenu.
Web: https://www.trivago.cz/
trivago C Z K Můj prolil v
1 Budapešť
H c = i Příjezd
1 ' 1
Neděle, 01.04.18
fl = = Odjezd
| ^ S o b o l a , 07.04.18
Dvoulůžkový po...
M a p a
N e j f i l t r y V i c e filtrů
C e n a
m a x 2 0 3 1 Kč
241 Kc 8 983 KC
405 z 8 3 3 4 hotelů • Zobrazené c e n y j s o u z a n o c a p o k o j ( e ) J e n oblíbenosti
[7] Z o b r a z i t j e n dostupné h o t e l y
Hodnocení hostů
K a t e g o r i e h o t e l u
• r
i * **
»» * *
Vzdálenost o d místa
C e n t r u m města v
m a x 2 0 k m
0-5 k m 20 k m
D a n u b i u s Helia Webová
stránka hotelu
1 840 KČ
W e b hotelu
B u d a p e s t . 3 . 4 k m » Východní nádraží
Budapešť
2 V e l m i dobré ( 9 8 6 recenzí)
^ W i - f i z d a r m a
Hotels c o m
1 845 Kč
A m o m a . c o m
1 873 Kč
1 8 4 0 Kč
B u d a p e s t . 3 . 4 k m » Východní nádraží
Budapešť
2 V e l m i dobré ( 9 8 6 recenzí)
^ W i - f i z d a r m a Další nabídky
od 1 771 Kč I Ukázat nabídku > |
The Aquíncum Hotel Budap...
B u d a p e s t . 4 , 6 k m » B u d a C a s t l e
3 V e l m i dobré ( 4 1 2 1 recenzí)
^ W i - f i z d a r m a
Booking.com
1 909 KČ
Agoda
1 911 KČ
Prestigia
2 601 Kč
Dalši nabídky od
1 856 Kč
Hotels.com
2 6 0 1 Kč
1 8 5 6 Kč
The Aquíncum Hotel Budap...
B u d a p e s t . 4 , 6 k m » B u d a C a s t l e
3 V e l m i dobré ( 4 1 2 1 recenzí)
^ W i - f i z d a r m a
Booking.com
1 909 KČ
Agoda
1 911 KČ
Prestigia
2 601 Kč
Dalši nabídky od
1 856 Kč J Ukázat nabídku > |
Mirage Medic
B u d a p e s t . 1,5 k m » Východní nádraží
B u d a p e s t
2 Vynikající ( 7 3 6 recenzí)
^ W i - f i z d a r m a
Booking.com
2 4 6 2 KČ
Hotels.com
2 333 KČ
Prestigia
2 917KČ
Dalši nabidky od
1 838 Kč
otel.com
2 9 1 7 Kč
1 8 3 8 Kč
Mirage Medic
B u d a p e s t . 1,5 k m » Východní nádraží
B u d a p e s t
2 Vynikající ( 7 3 6 recenzí)
^ W i - f i z d a r m a
Booking.com
2 4 6 2 KČ
Hotels.com
2 333 KČ
Prestigia
2 917KČ
Dalši nabidky od
1 838 Kč
Snídaně zdarma
Mirage Medic
B u d a p e s t . 1,5 k m » Východní nádraží
B u d a p e s t
2 Vynikající ( 7 3 6 recenzí)
^ W i - f i z d a r m a
Booking.com
2 4 6 2 KČ
Hotels.com
2 333 KČ
Prestigia
2 917KČ
Dalši nabidky od
1 838 Kč
Mirage Medic
B u d a p e s t . 1,5 k m » Východní nádraží
B u d a p e s t
2 Vynikající ( 7 3 6 recenzí)
^ W i - f i z d a r m a
Booking.com
2 4 6 2 KČ
Hotels.com
2 333 KČ
Prestigia
2 917KČ
Dalši nabidky od
1 838 Kč I Ukázat nabídku > |
Obrázek 16: Vyhledávání ubytování pomocí služby Trivago
Agoda
A g o d a . c o m j e online rezervační platforma, která nabízí ubytování v hotelech p o celém
světě, především pak v A s i i . Služba b y l a založena již v roce 1998 a sídlo společnosti se
nachází v Singapuru, jednotlivá oddělení j s o u dislokována také v B a n g k o k u , K u a l a L u m pur,
T o k y o , Sydney, H o n g K o n g u , Londýně, N e w Y o r k u a Budapešti. Menší pobočky
j s o u pak po celém světě v A s i i , A f r i c e , n a Blízkém Východě a v Severní a Jižní A m e r i c e .
Služba se pyšní tím, že zaručuje nej nižší cenu ubytování a p o k u d zákazník prokáže, že j e
schopen r e z e r v o v a t stejný pokoj z a nižší cenu vyrovná nebo překoná t a k o v o u nabídku.
N a webové stránce A g o d a se nachází i několik milionů původních hodnocení zákazníku,
která umožňují vybrat s i nej lepší ubytovací zařízení. Telefonická n e b o emailová zákaznická
p o d p o r a j e k dispozici nonstop p o celý r o k v 17 jazycích.
Web: https://www.agoda.com
66
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
3 O O čJ 3
Pokoje Letenky Taxi z/na letiště Dnešnínab-ídky
7 DNI S L E V
Vypršfza:3:57:22
I r-\ B a n g k o k
^ 2 459 ubytován
S l e v a 5 % n a všechny p o b y t y u m o r e
Život je idyla, když jste na pláži. Zjistitvíce
5 bře 2018
aondé
ö 6 bře 2018
1C-.. R *
'—1
utery
Cena (za noc)
0 Kc - 72 401 Kc
- Hodnocení
hvězdičkami
* * * * * (117)
* * * * (3*3)
* * * (964)
Hodnocení lokality
9+ Výjimečná poloha
8+ Vynikající poloha
7+ Velmi dobrá poloha
Název ubytování/klíčové slovo
DoporLIČenénejlepěíatrakce: GrandPalaoe | Wat Phra Kaew I ChrámWatPho | Khao San Road
HODNOCENÍ
SEŘADIT
Z O B R A Z I T M A P U
Oblíbené filtry v destinaci Bangkok
CO
Platba na místě (2010)
Sukhumvit (oblast) (587)
bazén (654)
Siam (oblast) (93)
internet (2002)
CENA HVĚZDIČKY
HOSTY
• TAJNE NABÍDKY
G r e a t Residence Suvarnabhumí Hotel velmi dobré
* * * © Letiště Suvarnabnumi., Bangkok-Zobrazit na map£ 6202 hodnocení
3T Snídaně
Zr ušenírezervacezdarma .:% Platba v hotov... 2+
Toto ubytovinľje přivě; • 18 cestovateli.
DNES 71% SLEVA
449 Kč
Obrázek 17: Vyhledávání ubytování pomocí služby Agoda
S A M O S T A T N Ý ÚKOL
C e n y z a ubytování v e stejném h o t e l u a stejném t y p u p o k o j e se m o h o u lišit. P o k u s t e se
pomocí služby T r i v a g o p o r o v n a t ceny z a ubytování v e stejných 3 hotelech v destinaci
N e w Y o r k . Pokuste se nalezené ceny ještě p o r o v n a t přímo s cenou n a webových stránkách
daného hotelu.
České a slovenské vyhledávání a rezervace ubytování
P r o vyhledávání ubytování v Česku a n a S l o v e n s k u můžete kromě výše uvedených
mezinárodních vyhledávačů využít rovněž domácí vyhledávače. M e z i nejznámější domácí
služby patří:
LevneUbytovani.net
P r o j e k t L e v n e U b y t o v a n i . n e t b y l prvním svého d r u h u n a českém a slovenském internetu.
V současné době obsahuje nej rozsáhlejší databázi levného ubytování v Česku a n a
S l o v e n s k u a nabízí i nej větší český přehled ubytování n a Zakarpatské Ukrajině. W e b b y l
založen v roce 2 0 0 0 . W e b j e orientován především n a t u r i s t i c k o u veřejnost, studenty,
r o d i n y s dětmi či dojíždějící pracovníky. Cílem w e b u j e p o m o c i jednoduše a přehledně
nalézt s o h l e d e m n a k v a l i t u cenově výhodné ubytování k d e k o l i v v Česku, n a S l o v e n s k u
i n a Zakarpatské Ukrajině. Je z d e přes 2.000 možností p r o levné ubytování n a horách,
v e městech, u rybníků, zveřejňování nabídek ubytování d o 1 5 0 Kč (6,5 E U R ) z a n o c
67
Rezervační apoptávkové systémy
zdarma, zajištěn t a k komplexní přehled ubytování, budete překvapeni často velkým k o m f
o r t e m i v této cenové relaci
W e b : h t t p : / / w w w . l e v n e u b y t o v a n i . n e t /
Ubytovani.NET
U b y t o v a n i . N E T j e vyhledávač ubytování v ČR a n a S l o v e n s k u . Jedná se o j e d e n
z nejdéle úspěšně působících serverů n a internetu, v oblasti vyhledávání ubytování o d
r o k u 2 0 0 5 . Obsahuje věrnostní p r o g r a m n a míru, j a k pro ubytovatele, t a k pro své věrné
k l i e n t y .
W e b : h t t p : / / w w w . u b y t o v a n i . n e t /
u b y t v a r n NET
Registrace® Pro ub>-= . r* ž A
Vyhledávač ubytování v ČR a na Slovensku
Česká republika
(V) Kraj
Vyberte kraj Vyberte horskou oblast [»j Vyberte lokalitu Q Tematické ubytování Q ]ííí[
Rozšířeně
Hledejte objekt, město, obec, lokalitu, kraj, okres V y h l e d a t u b y t o v á n í 1
(^^) Našim cílem jsou spokojení zákazníci,
kteří se k nám budou dlouhodobě
.>£-5f> Jsm e jeden s nejdéle úspěšně
působících servetu na internetu, v
oblasti vyhledávání ubytování.
^•w^ Pripravujem e pro vas chytrý vernostní
program na míru, jak pro ubytovatele,
tak pro naše věrné klienty.
Obrázek 18: Ukázka rezervačního systému Ubytování.NET
Ukázky dalších rezervačních systémů:
h t t p s : / / w w w . h o t e l . c z
h t t p s : / / w w w . h o t e l y . c z
68
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
4.4.4 REZERVAČNÍ SYSTÉMY - CESTOVNÍ KANCELÁŘE
Rezervační systémy v cestovní kanceláři plní podle Palatkové ( 2 0 1 3 ) o b v y k l e následující
funkce:
• administrace nakoupených služeb (ubytovací, dopravní a další kapacity),
• t v o r b a zájezdů a k a l k u l a c e cen,
• administrace prodejců (přehled s m l u v , provizí, obchodních případů apod.)
i dodavatelů (přehled s m l u v ) .
• administrace klientů ( f i r m y i koncoví k l i e n t i ) ,
• prodejní (rezervační) m o d u l - volné kapacity a realizované obchodní případy,
• generování sestav,
• propojení n a webové stránky,
• m o d u l účetní a m o d u l fakturace,
• C R M systémy (sledování a statistika klientů, těžení dat, možnost hromadného
m a i l i n g u apod.),
• propojení n a vnitřní manažerský systém ( m o d u l ) ,
• publikační systém.
Příkladem rezervačních systémů n a českém t r h u j e S T O V K A - n x T r a v e l , I n f o T o u r
( B S C ) , I n f o m a t e ( S m a r t i s ) , O r b i s ( W i n t e r n e t ) , I n f i n i t y , Ister a další.
STOVKA
S T O V K A j e o n - l i n e internetový systém, který j e cestovní kanceláři k dispozici 2 4 h
denně. Všechny f u n k c i o n a l i t y systému j s o u přístupné přes webový prohlížeč k d y k o l i v
a o d k u d k o l i v .
P o d l e oficiálního w e b u systému S T O V K A ( 2 0 1 8 ) tento o n - l i n e rezervační systém z a jišťuje
komplexní agendu cestovní kanceláře ( o d k a l k u l a c e a sestavení zájezdů, přes e v i denci
rezervací klientů, fakturaci, odbavení, sledování ekonomických ukazatelů). Systém
umožňuje také o n - l i n e propojení a e x p o r t y X M L n a pobočky, agentury, prodejce, partnerské
C K a partnery. Součástí systému j e nástroj p r o t v o r b u webových stránek, dílčí e k o nomický
systém, rozsáhlé manažerské f u n k c e a také C R M systém n a p o d p o r u prodeje.
69
Rezervační apoptávkové systémy
R O Z Á J E M C E
Podrobný popis funkcí systému S T O V K A najdete n a oficiálním w e b u distributora t o h
o t o systému: h t t p : / / w w w . s t o v k a . c z / f u n k c e / .
P o registraci máte možnost vyzkoušet si v e zkušební v e r z i práci se všemi m o d u l y
a f u n k c e m i , které S T O V K A p o s k y t u j e v y j m a exportů a importů dat. Registrace zkušební
verze j e dostupná na následujícím o d k a z u : http://www.stovka.cz/zkusebni-verze/.
S T O V K A umožňuje podle T R A V E L S U P P O R T S Y S T E M S ( 2 0 1 8 ) následující funkce
rezervačního systému:
• t v o r b a zájezdů a k a l k u l a c e cen,
• správa objednávek a rezervací,
• evidence úkolů, přehled úprav objednávek,
• plánování kapacit a cen v ubytování a v dopravě,
• možnost usazování cestujících na konkrétní sedadla v dopravě,
• automatické generování dokumentů a sestav pro delegáty a dopravce,
• automatické generování s m l o u v y , letenky, v o u c h e r u , pojištění a pokynů n a ces­
tu.
S T O V K A umožňuje podle T R A V E L S U P P O R T S Y S T E M S ( 2 0 1 8 ) následující funkce
prodejního systému:
• prodej zájezdů na internetu,
• o n - l i n e prodej zájezdů a služeb přes vlastní w w w stránky,
• o n - l i n e platby k a r t o u ,
• úpravy cen, označení l a s t - m i n u t e - okamžitá aktualizace na internetu.
7 0
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Obrázek 19: Schéma systému STOVKA. Zdroj: http://www.stovka.cz/
W e b : h t t p : / / w w w . s t o v k a . c z /
MAGIC WARE
Společnost M a g i c W a r e působí n a českém t r h u o d r o k u 1994 a zaměřuje se n a vývoj
rezervačních systémů a webů p r o cestovní ruch. V rámci p o d p o r y cestovních kanceláří
j s o u m i m o t v o r b u webových stránek a mobilní aplikace nabízeny následující balíčky:
M a g i c B O X - A i r T o u r s
M a g i c B O X - B u s T o u r s
M a g i c B O X - A d v e n t u r e & R o u n d T o u r s
M a g i c B O X - A c c o m m o d a t i o n & W e l l n e s s
M a g i c B O X - I n c o m i n g
M a g i c B O X - D M C
W e b : h t t p : / / w w w . m a g i c w a r e . c z / p r o d u k t y /
O T Á Z K Y
1) N a jaké dvě skupiny j e možné členit počítačové rezervační systémy?
2) V y j m e n u j t e hlavní úkoly rezervačního systému.
3) Jaké j e členění informačních a rezervačních systémů z hlediska plošného pokrytí?
4) V y j m e n u j t e hlavní globální distribuční systémy.
5) V y j m e n u j t e hlavní globální o n l i n e rezervační p l a t f o r m y pro ubytování.
71
Rezervační apoptávkové systémy
S H R N U T Í K A P I T O L Y
Informačně-rezervační elektronický systém poskytuje i n f o r m a c e o možnostech využití
služeb cestovního r u c h u ( a t r a k t i v i t y cestovního ruchu, i n f o r m a c e o destinaci, dopravní
spojení, aktuální stav nabídky ubytování, stravování, kulturní a sportovní akce, otevírací
d o b y atd.) a současně umožňuje rezervaci některých služeb. T e n t o systém využívají letecké
společnosti, různí dopravci, půjčovny aut, hotelové řetězce aj.
Rezervační systém má z a úkol správu poptávek, rezervací a objednávek. Musí také
hlídat kapacity v ubytování a dopravě, generovat všechny potřebné tiskové sestavy,
umožnit k o m u n i k o v a t s k l i e n t y . Rezervační systémy, které nabízejí p o u z e možnost rezervací,
j s o u stále častěji nahrazovány informačně-rezervačními systémy.
Členění informačních a rezervačních systémů z hlediska plošného pokrytí můžeme
rozdělit n a následující s k u p i n y systémů: lokální rezervační systémy, regionálně i n f o r mačně-rezervační
systémy, celostátní informačně-rezervační systémy, centrální rezervační
systémy, globální distribuční systémy.
K hlavním globálním distribučním systémům patří A m a d e u s ( E v r o p a , Latinská A m e r i ka),
Sabre (Severní A m e r i k a , A s i e a P a c i f i k ) , G a l i l e o (Severní A m e r i k a , Velká Británie,
Střední Východ), W o r l d s p a n (zejména Severní A m e r i k a ) a další.
O D P O V Ě D I
1) informačně-rezervační systém a rezervační systém
2) Rezervační systém má z a úkol správu poptávek, rezervací a objednávek. Musí také
hlídat kapacity v ubytování a dopravě, generovat všechny potřebné tiskové sestavy,
umožnit k o m u n i k o v a t s klienty.
3) lokální rezervační systémy, regionálně informačně-rezervační systémy, celostátní
informačně-rezervační systémy, centrální rezervační systémy a globální distribuční
systémy.
4) A m a d e u s ( E v r o p a , Latinská A m e r i k a ) , Sabre (Severní A m e r i k a , A s i e a P a c i f i k ) , G a l
i l e o (Severní A m e r i k a , Velká Británie, Střední Východ), W o r l d s p a n (zejména Severní
A m e r i k a ) .
5) B o o k i n g . c o m , E x p e d i a , A g o d a
72
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
5 SYSTÉMY PRO PODPORU ŘÍZENÍ A PROVOZU UBYTOVACÍCH
A STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ
R Y C H L Ý N Á H L E D K A P I T O L Y
Cílem této k a p i t o l y j e nejprve díky S W O T analýze aplikace I C T v hotelnictví najít výh
o d y a nevýhody nasazení I C T v t o m t o segmentu. Dále bude popsán hotelový informační
systém a u v e d e n y konkrétní dostupné systémy n a českém t r h u . V rámci cestovního r u c h u
j s o u významné také gastronomické informační systémy, které b u d o u popsány z hlediska
f u n k c i o n a l i t y a b u d o u také u v e d e n y konkrétní dostupné systémy n a českém trhu.
V oblasti cestovního r u c h u existuje několik systémů a standardů k v a l i t y služeb. Závěrem
k a p i t o l y b u d e zmíněna p r o b l e m a t i k a elektronické evidence tržeb ( E E T ) včetně uvedení
dostupných technických řešení.
CÍLE K A P I T O L Y
• S W O T analýza aplikace I C T v hotelnictví
• Popsat hotelový informační systém a uvést konkrétní dostupné systémy
• Popsat gastronomické informační systémy a uvést konkrétní dostupné systémy
• znát systémy/standardy k v a l i t y služeb v oblasti cestovního ruchu.
• o r i e n t o v a t se v problematice E E T
ČAS POTŘEBNÝ K E S T U D I U
Čas potřebný k e studiu této k a p i t o l y j e o k o l o 4 h o d i n .
KLÍČOVÁ S L O V A K A P I T O L Y
Hotelový informační systém, P M S , E E T , I S O , T Q M , E F Q M , E E T
Z a v e l m i významnou funkční moderních technologií považuje Beránek ( 2 0 1 3 ) integrace
dat či dokonce celých systémů, k d y se jedná v oblasti hotelnictví o komplexní hotelové
73
Systémypro podporu řízení a provozu ubytovacích a stravovacích zařízení
systémy, které zahrnují rezervační systém, účetnictví, restaurační systém, zásobovací systém,
systém skladového hospodářství atd.
T r e n d e m n a p o l i informačních systémů p r o oblast hotelnictví a cestovních r u c h u j s o u
p a k zejména dotykové a bezdrátové t e c h n o l o g i e j a k o např. dotykové o b r a z o v k y p o k l a d ních
systémů společně s bezdrátovými pokladními terminály, W i - F i internetové připojení
atd.
A p l i k a c e I T technologií má podle Křižíka a N e u f u s e ( 2 0 1 4 ) následující převažující
výhody o p r o t i manuální administraci:
• nepřetržité fungování,
• obstarání rutinní práce,
• snížený výskyt chyb,
• možnost předpovídat,
• možné modelování scénářů,
• lepší přístup k informacím,
• zvýšení e f e k t i v i t y řízení,
• lepší k v a l i t a informací,
• lepší přehled p r o pracovníky,
• lepší služby zákazníkům,
• snížení nákladů,
• zvýšení příjmů,
• ekologičnost,
• lepší účelnost nákladů,
• prostor p r o další r o z v o j .
5.1 SWOT analýza aplikace ICT v hotelnictví
S W O T analýza podle Z e l i n k y ( 2 0 0 8 ) má následující výhody a nevýhody, které j s o u rozepsány
v následujících podkapitolách.
5.1.1 VÝHODY (SILNÉ STRÁNKY)
• trvalý přístup zákazníků k e spolehlivým informacím,
• výrazné zkvalitnění služeb, j e j i c h zrychlení ( o n - l i n e ) , zpřesnění (např. aktuální
i n f o r m a c e o obsazenosti), vyšší pohodlí - nákupy z d o m u ,
• zvýšení e f e k t i v i t y práce a výrazné zlevnění-pro distribuci produktů, o p t i m a l i zace
dopravy,
• možnost získání slev při rezervaci a nákupu online-souvisí s nižšími náklady
elektronické distribuce v porovnání s k l a s i c k o u distribucí v kamenných obcho­
dech,
7 4
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
• j e d n o t l i v e c / f i r m a má kompletní k o n t r o l u procesu vyhledávání informací,
• m a r k e t i n g "jeden k j e d n o m u " - supersegmentace t r h u , flexibilní a zákazníkovi
maximálně přizpůsobené p r o d u k t y ,
• výrazný potenciál z a u j m o u t a přesvědčit potenciální hosty - multimediální prezentace,
virtuální realita atd.
5.1.2 NEVÝHODY (SLABÉ STRÁNKY)
• vysoké počáteční finanční nároky i m p l e m e n t a c e I C T (projekt, H W , S W , školení
a vzdělávání),
• větší nároky n a přípravu i m p l e m e n t a c e - projektový přístup, m a n a g e m e n t změny,
příprava lidí, propojení n a okolní informační systém, m o d i f i k a c e n e b o náhrada
stávajících produktů atd.,
• vyšší t l a k n a k v a l i t u produktů - podpora j e j i c h snadného srovnání z e strany zá­
kazníků,
• neosobní způsob prezentace služeb, zákazníkovi může chybět názor experta například
referenta C K / C A při výběru h o t e l u a porovnání k v a l i t y ,
• v l i v "digitální reality" n a očekávání hostů (fotografie, v i d e o ) - hosté m o h o u při
reálném p o b y t u zažít zklamání.
5.1.3 PŘÍLEŽITOSTI
• nové m e t o d y podnikání a příležitosti i p r o malé subjekty cestovního ruchu,
• nové technologie p r o m a r k e t i n g a udržitelnost cestovního r u c h u (např. e v i d e n ce
p r o o c h r a n u přírodního a kulturního dědictví, modelování toků návštěvníků),
• dosažení převahy n a d konkurencí efektívnej ším využitím I C T a podpora k o o perace
subjektů,
• zvýšení z i s k u vyšším využitím kapacity a dosažením vyšší ceny, efektivní
segmentací zákazníků, vyšší obsazeností díky rezervačním systémům,
• možnost i m p l e m e n t a c e sofistikovaných kvantitativních m e t o d - statistika, data
m i n i n g , m a n a g e m e n t znalostí, simulace a modelování,
• podpora správných rozhodnutí klienta, podnikatelského subjektu, veřejné správ
y a samosprávy z a pomocí expertních a znalostních systémů, modelování,
predikce vývoje,
• zvyšování e f e k t i v i t y l o g i s t i k y (skladové hospodářství, řízení d o p r a v y ) ,
• potenciál z a u j m o u t a přesvědčit účastníky cestovního r u c h u díky multimediální
prezentací, virtuální realitě atd.
5.1.4 HROZBY
• náhrada klasického" cestovního r u c h u virtuální realitou,
• nedůvěra starších účastníků cestovního r u c h u k novým technologiím,
75
Systémypro podporu řízení aprovozu ubytovacích a stravovacích zařízení
• náhrada tradičních distribučních cest a snížení zaměstnanosti,
• neosobní způsob distribuce,
• bezpečnostní ohrožení I S externími i interními průniky (počítačové v i r y , hackerské
útoky, únik dat a j e j i c h případné zneužití n e b o zničení,
• v l i v „digitální reality" n a očekávání zákazníka (fotografie, v i d e o , nejen virtuální
reality), může být zklamáno očekávání zákazníka p o špičkové kvalitě služeb
a vnímání (prožití, percepci) destinace.
5.2 Hotelový informační systém
Hlavním pilířem hotelového I T j e hotelový informační systém (Property M a n a g e m e n t
S y s t e m - PMS), jehož cílem j e z a z n a m e n a t potřebné i n f o r m a c e o činnostech vykonávaných
v hotelu. T y t o i n f o r m a c e j e třeba skladovat j a k o p o d k l a d pro další rozhodování.
Typickými f u n k c e m i P M S (property m a n a g e m e n t systém) těchto systémů j s o u :
• recepce,
• restaurační systém,
• skladové hospodářství,
• účetnictví,
• Sales & M a r k e t i n g .
P o k u d se hotel rozhodne zavést P M S , měl b y uvážit zejména následující faktory:
• jaké má h o t e l kapacity (různé systémy podle v e l i k o s t i h o t e l u )
• finanční možnosti
Hotelový I S má modulární strukturu, která umožňuje m o d i f i k o v a t systém n a základě
požadavků daného hotelového p r o v o z u .
Hotelový informační systém
Obrázek 20: Struktura hotelového informačního systému. Vlastní zpracování podle
Kučera (2014)
76
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
M o d u l y
hotelovéh
o I S
• Ubytovací agenda - vedení agendy rezervací a pobytů klientů, vyúčtování pobytů
všech typů klientů (individuální k l i e n t i , cestovní kanceláře, zdravotní pojišťovny,
firemní k l i e n t i a další) a recepčních služeb.
• Zdravotní agenda - vedení lékařské, sesterské a laboratorní agendy, evidence
a t v o r b a zdravotnické dokumentace.
• Rehabilitační agenda - vedení agendy spojené s plánováním a prodejem léčebných
procedur a wellness služeb klientům.
• Stravovací a skladová agenda - vedení agendy skladů, restaurací, jídelen
a normování stravy.
• Manažerský informační systém - komplexní nástroj p r o o n - l i n e sledování
a k o n t r o l u výkonnosti, efektivnosti, dodržování definovaných normativů a celk
o v o u p o d p o r u manažerského a marketingového rozhodování.
• Možnosti integrace - integrace s ekonomickým informačním systémem, k a r t o vými
systémy a systémy pro k o n t r o l u vstupů (např. t u r n i k e t y ) , registračními
p o k l a d n a m i a telefonními ústřednami.
Základními f u n k c e m i P M S j s o u podle S v s t e m O n l i n e ( 2 0 1 2 ) následující:
• k o m u n i k a c e s externími subsystémy (účetním, zámkovým, telefonním systém
e m , systémem placeného internetu a televize pro hosty).
N a základní f u n k c i o n a l i t u se l z e podívat také z p o h l e d u hosta, který se chystá h o t e l
navštívit a strávit v něm několik dní. První k o n t a k t s hotelovým informačním systémem
standardně nastává již v okamžiku, k d y potenciální host prostřednictvím webového formuláře
n e b o rozhraní zjišťují obsazenost h o t e l u v e zvoleném termínu a případně následně
provede rezervaci pokoje. Následuje práce rezervačního oddělení, které musí došlé požad
a v k y z různých zdrojů ( e - m a i l , telefon, webový formulář) zaevidovat, zadat a zpracovat
do hotelového informačního systému. J a k m i l e host přijede d o hotelu, t a k v závislosti n a
t o m j a k hodně hotel využívá informační technologie, se může setkat s tím, že při check-in
na recepci obdrží elektronický klíč, který n a d o b u p o b y t u umožní vstup d o p o k o j e a dalších
společných prostor, popřípadě j e možné se jím i d e n t i f i k o v a t při čerpání některých
hotelových služeb. P o k u d host uskuteční telefonní h o v o r z e svého p o k o j e n e b o povečeří
v hotelové restauraci, informační systém t y t o skutečnosti zaznamená a n a k o n c i p o b y t u
provede vyúčtování.
Významnou roli v hotelech mají stále klasické telefony, které mají stále z a úkol zajištění
celé řady dalších procesů a služeb j a k o j e např. služba buzení t e l e f o n e m , tzv. w a k e správa
rezervací, pobytů a účtů,
pokladní systém a systém pro skladové hospodářství,
banketní systém,
C R M ,
77
Systémypro podporu řízení a provozu ubytovacích a stravovacích zařízení
up call. Požadavek hosta j e zadán d o systému a přes interface odeslán telefonní ústředně,
která v požadovanou d o b u buzení provede. T e l e f o n y hojně využívá také pokojová služba
(housekeeping). Během úklidu p o k o j e k o n t r o l u j e stavy minibarů a spotřebované položky
zadává hostům pomocí t e l e f o n u a ústředny n a j e j i c h účty v P M S . P o úspěšném odhlášení
hosta se v P M S objeví i n f o r m a c e p r o housekeeping o t o m , že j e p o k o j prázdný a j e možné
provést úklid. P o úklidu p o k o j e j e pomocí t e l e f o n u j e h o stav změněn a v P M S označen
j a k o p o k o j , který j e připraven n a příjezd dalšího hosta.
Beránek ( 2 0 1 3 ) u hotelových systémů se rozlišuje:
• základní f u n k c i o n a l i t a (základem j e ubytovací a stravovací úsek) - typické o b lasti
p r o v o z u hotelového informačního systému j s o u recepce, restaurační systém,
účetnictví, směnárna, p r o v o z hotelu, správa systému, korespondence, f r o n t
office, pokladní systém, F o o d a n d Bevarage M a n a g e m e n t
• f u n k c i o n a l i t a externích systémů j a k o j e telefonní systém, zámkový systém, systém
P a y - T V a internetu, systém měření a regulace, výčepní zařízení
• rozšiřující f u n k c i o n a l i t u
5.2.1 PŘEHLED VYBRANÝCH HOTELOVÝCH SYSTÉMŮ
FIDELIO SUITE 8
^ I D E L I O Výhoda systému F i d e l i o j e daná silným zázemím, j a k o j e j e h o silná integrovanost d o
ostatních oblastí, jakými j s o u property m a n a g e m e n t , sales a n d catering, centrál reservations,
revenue m a n a g e m e n t , materiál m a n a g e m e n t a n d b a c k office aplikace. Systém
umožňuje propojení n a další systémy j a k o například: rezervační systém N E T W R S ( W e b
R e s e r v a t i o n S y s t e m ) , zámkové systémy, P a y - T V , telefonní ústředny, skladové hospodářství,
účetnictví, internet n a pokojích v h o t e l u .
M e z i základní charakteristiky systému patří následující:
• C R M m o d u l , mailingové a marketingové a k t i v i t y přímo z F i d e l i a
• O R A C L E databáze
• neomezená historie, spolehlivost, rychlost
• pružná t v o r b a c e n (balíčky)
• jedinečné a uživatelsky příjemné interaktivní grafické prostředí
• 6 0 0 rozhraní p r o integraci s dalšími systémy
HORES 10
S y s t e m H O R E S 10 j e moderním prostředkem p r o řízení ubytovacích zařízení se stabilní platH
O R E S
f o r m o u p r o další inovativní vývoj.
Web: https://www.horesplus.cz/
78
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
it o Sk ffl Ä * o * [> * i ^ a? s ť a y • * ~ i o
Odjezdy© Příjezdy 0 Prijaté rezervace 1 2 : 1 6 5 1 17.5.2017
U JOHNOVÁ ALŽBĚTA 6 7 5 MoriartJUáji D B L 1/2 6 7 9 V 2 1 7 . 0 5 . 1 7 2 1 . 0 5 . 1 7 vohŕpoto1
e: 8 D n e W o p t e ; 3
3 1 HOFMANOVÁ J A R M I L A 6 5 8 S k o d a A u t o D B L 3 / 6 6 7 6 1/1 1 7 . 0 5 . 1 7 2 0 . 0 5 . 1 7 O b w e n é pokoje: 1 1 W M » y : 0
6 7 2 S v e n s w n P e r N f c T R I 1/4 6 7 5 N O M I D M 1/2 1 7 . 0 5 . 1 7 2 1 . 0 5 . 1 7 TÉihiWri •u. 1 80C 0 0
6 7 9 X a v t e r D B L 1/2 6 7 4 A U D I GfSGL 2 / 2 1 5 . 0 5 . 1 7 1 7 . 0 5 . 1 7
0 0
6 7 4 A U D I G r D B L 1/1 1 5 . 0 5 . 1 7 1 7 . 0 5 . 1 7 • • • • M
6 7 2 1/4 1 7 . 0 5 . 1 7 2 0 . 0 5 . 1 7
6 7 1 O C o n n S Q . 1/1 1 5 . 0 5 . 1 7 2 0 . 0 5 . 1 7 £L IB. to Úl
6 7 0 .,. . v v ; 1/2 1 2 . 0 5 . 1 7 1 6 0 5 . 1 7 vx t u . t u . t u m . nx
6 6 9 O H N O V T R ] 1/4 1 2 . 0 5 . 1 7 1 6 . 0 5 . 1 7
6 6 6 K o l b a X T R j 1/2 1 7 . 0 5 . 1 7 1 8 . 0 5 . 1 7
6 6 3 N e y m a y T R ] 1/4 0 1 . 0 5 . 1 7 0 5 . 0 5 1 7
6 6 2 .:.:..ľ.)' ra 1/2 0 4 . 0 5 . 1 7 0 6 . 0 5 . 1 7
6 6 0 K a c k W S G L 1/1 3 1 . 0 3 . 1 7 0 4 . 0 4 . 1 7
6 5 8 M M 3 / 6 1 7 . 0 5 . 1 7 2 0 . 0 5 . 1 7 • • • J
6 5 7 R A O W A T S G L 1/1 0 9 . 0 4 . 1 7 1 8 . 0 4 . 1 7
6 5 6 S M r T M J D t t . 1/2 3 1 . 0 3 . 1 7 0 4 . 0 4 . 1 7
6 5 5 RirXEY SGL V I 2 8 , 0 3 . 1 7 0 2 . 0 4 . 1 7
6 5 4 MOLEČETRI 1/4 1 4 . 0 3 . 1 7 2 1 . 0 3 . 1 7 H É H w
6 5 3 T e t graSGt. 2 / 2 0 2 - 0 3 . 1 7 0 6 . 0 3 . 1 7
6 5 3 graOBJ 3 / 6 0 2 . 0 3 . 1 7 0 6 . 0 3 . 1 7
ô6 5 2 vJiUvľ DBL 1/2 0 1 . 0 2 . 1 7 0 6 . 0 2 . 1 7
6 5 1 K w * * r a * G L 4 / 4 1 3 . 0 1 . 1 7 2 2 . 0 1 . 1 7
6 5 1 K * r t o r o 5 G t 1/2 1 3 . 0 1 . 1 7 2 3 . 0 1 . 1 7
ótind 2 3 % ( 6 ) tuiemú 7 7 % ( 2 0 ) r * M j j L - c < t t S 8 % ( l l ) f4rmd»0%(0)
Obrázek 21: Prostředí systému HORES
hotelovy-system
MEVRIS
10. Zdroj: https://www.horesplus.cz/
Systém M e v r i s j e další ukázkou hotelového rezervačního a recepčního systému. Jádro
t o h o t o systému tvoří moderní hotelový systém, který současně umí distribuovat ceny n e j
e n o m n a webové stránky h o t e l u , ale rovněž n a w e b y různých prodejních kanálů. Systém
a u t o m a t i c k y k o n t r o l u j e požadavky ohledně rezervací a a u t o m a t i c k y hlídá a i n f o r m u j e
o vyprodání kapacity určitého t y p u p o k o j e nebo celé kapacity h o t e l u . Díky modernímu
rezervačnímu systému t a k m o h o u zákazníci objednávat ubytování přímo přes webové
stránky h o t e l u a h o t e l tím ušetří n a provizích p r o globální rezervační systémy t y p u B o o
k i n g . c o m .
Systém
M e v r i s
Web: h t t p : / / w w w . m e v r i s . c z /
S A M O S T A T N Ý U K O L
Projděte si i n f o r m a c e o rezervačním systému M e v r i s , který j a k j e u v e d e n o n a oficiálním
w e b u obsahuje vše, c o j e potřeba k vedení recepce a efektivnímu řízení Vašich u b y tovacích
kapacit. Více o systému se dozvíte zde: h t t p : / / w w w . m e v r i s . c z / c o - m e v r i s - u m i
Systém j e možné si i vyzkoušet z d a r m a zde: h t t p : / / w w w . m e v r i s . e z / c e n i k # c o n t a c t - f o r m
79
Systémypro podporu řízení aprovozu ubytovacích a stravovacích zařízení
AGNIS
S
A G N I S Společnost A g n i s s.r.o. vyvíjí hotelové informační systémy již více než dvacet let. Z a
t u d o b u se stala významným d o d a v a t e l e m n a t r h u s hotelovým s o f t w a r e m . Systémy j s o u
modulární a nabízí t a k možnost se přizpůsobit individuálním podmínkám tak, aby h o t e l o vý
p r o g r a m odpovídal požadavkům, které j s o u n a hotelový informační systém kladeny.
M e z i nej významnější m o d u l y patří následující: pokladna, sklady, kuchyně, mobilní číšník,
recepce, o n - l i n e rezervace, časování služeb, směnárna.
Web: h t t p : / / w w w . a g n i s . c z /
Obrázek 22: Schéma systému Agnis. Zdroj: http://www.agnis.cz/
Systém Mefisto
M e f i s t o
M E F I S T O S O F T W A R E , a.s. j e držitelem certifikátu Garantovaný dodavatel A s o c i a c e
hotelů a restaurací ČR. Společnost nabízí komplexní technologické řešení pro hotelové
a restaurační p r o v o z y , k d y široké s p e k t r u m služeb zahrnuje kromě dodávky software
i dodávky hardware, systémové a poradenské služby a procesní analýzy.
V rámci nabídky produktů hotelových informačních systémů j s o u dostupné například
tato produktová řešení:
• M e f i s t o G R A N D
• M e f i s t o H O T E L
• M e f i s t o C A M P U S
80
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Mefisto GRAND j e software pro řízení větších hotelů a hotelových řetězců a j e h o součástí
j s o u veškeré dostupné m o d u l y informačního systému. Jádro systému tvoří: M o d u l
R E C pro správu ubytovacího úseku, M o d u l P O S pokladní systém a M o d u l F & B skladové
hospodářství.
Mefisto HOTEL j e software vhodný pro menší a střední h o t e l y a penziony. T e n t o prod
u k t j e dále rozdělen n a řadu M e f i s t o H O T E L a M e f i s t o H O T E L + . O b a j s o u pak určeny
zejména pro potřeby menších a středních ubytovacích zařízení. V závislosti n a p o s k y t o vaných
službách l z e z v o l i t v a r i a n t u s m o d u l e m p r o restaurace n e b o b e z restauračního
m o d u l u .
Mefisto CAMPUS j e software pro správu velkých ubytovacích kapacit ( u b y t o v n y , internáty,
koleje, atd.).
Web: h t t p : / / w w w . m e f i s t o . c z /
5.3 Informační systém pro gastronomická zařízení
Informační systémy pro gastronomická zařízení zahrnují p o d p o r u gastronomických za- l s
P r o
řízení o d příjmu zásob přes výdej zásob a přípravu pokrmů až inventarizaci atd. m i c k a
zařízeni
V dnešní době j e již běžné využití informačních technologií v kuchyních. Které pomáhají
zajistit správný, efektivní a hygienického p r o v o z gastronomických zařízení. Využívání
počítačů umožňují vést veškerou evidenci v elektronické podobě. N a výběr j e rozsáhlý
sortiment softwaru., které j e určen pro zajištění k o n t r o l y veškerých nutných operací
pro výrobu pokrmů. T y t o p r o g r a m y j s o u v e l m i sofistikované a zpracovávají údaje o d nák
u p u , přes skladování, výdej p o t r a v i n d o kuchyně až po výdej hotových pokrmů z k u c h y ně
k hostům. Současné systémy navíc umožňují provádět kalkulace jídel.
Obrázek 23: Přehled funkcí gastronomického informačního systému
81
Systémypro podporu řízení aprovozu ubytovacích a stravovacích zařízení
Prenosné Přenosné terminály v podobě chytrých telefonů, tabletu n e b o případně P D A zařízení
terminály
j s o u běžnou mobilní výbavou, k t e r o u má obsluhující číšník k dispozici. Hlavním cílem
těchto mobilních zařízení j e podle Hlinského a Čížka ( 2 0 0 8 ) zaznamenat objednávku hostů,
která se h n e d m a r k u j e d o p o k l a d n y a tím j e umožněna finanční k o n t r o l a činnosti p r o váděné
obsluhujícím personálem. Výhoda těchto zařízení j e především v případě o b s l u h y
hostů n a terasách, letních zahrádkách a venkovních posezeních. Základním požadavkem
je, a b y zařízení b y l o malých rozměrů, což umožňuje snadnou m a n i p u l a c i s ním. Pokladní
systém musí být schopen provádět účetní operace pro více středisek, které j s o u navazující
na činnost kuchyně.
Jak uvádí A W I S ( 2 0 1 8 ) t a k díky těmto moderním komunikačním prostředkům dochází
k t o m u , že obsluhující personál může r y c h l e j i účtovat. Důsledkem j e větší spokojenost
zákazníků n a r y c h l o s t i obsluhy.
Hlavním cílem gastronomického informačního systému j e zejména následující:
z e f e k t i v n i t práci pracovníků stravovacího zařízení n a všech pozicích,
v maximální možné míře odbourávat časově náročnou a často nepřehlednou
evidenci,
standardizovat a zjednodušovat procesy a t v o r b u výkazů v gastronomických
zařízeních.
5.3.1 PŘEHLED VYBRANÝCH SYSTÉMŮ PRO GASTRONOMICKÁ ZAŘÍZENÍ
Pokladní systém Septim
Pokladní systém S e p t i m podle A S W Systems ( 2 0 1 8 ) m a j i t e l i nebo p r o v o z o v a t e l i r e stauračních
zařízení umožňuje r y c h l o u k o m u n i k a c i m e z i všemi subjekty, které se podílejí
na poskytování služeb v restauraci, včetně kuchyně a obsluhujícího personálu. Výhodou
je, že systém nemusí být napojen n a místní počítačovou síť, p o k l a d n y fungují samostatně,
lze h o využívat v restauračních zařízeních počínaje malým r o z s a h e m a konče velkým
r o z s a h e m nabízených služeb. Pokladní systém S e p t i m může být využit i j a k o registrační
pokladna.
Web: h t t p : / / w w w . s e p t i m . c z /
Stravovací systém GOLDCAR
Stravovací systém G O L D C A R zabezpečuje řízení p r o v o z u gastronomických zařízení
různých velikostí a typů. P o d l e způsobu o b s l u h y strávníků může být využíván n a p r o v o zech
následovně:
82
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
• objednávkovou o b s l u h o u , k d y stravník předem objednává jídlo z denní nabídk
y ,
• b e z objednávkové obsluhy, k d y stravník vybírá z okamžité nabídky jídel n a
lince,
• restaurační o b s l u h o u , k d y j s o u jídla objednávána u číšníků o d stolů,
• k o m b i n o v a n o u o b s l u h o u , která j e kombinací výše uvedených způsobů obsluhy.
P o d l e t y p u platby n a prodejních pokladnách může být využíván na zařízeních s:
• bezhotovostním prodejem,
• p r o d e j e m z a hotové,
• k o m b i n o v a n o u platbou.
Web: http://www.goldcard.cz/cs/stravovaci-system/
Datalock BlueGastro
Restaurační systém A s s e c o B l u e G a s t r o j e určen p r o všechny d r u h y gastronomických
provozů. Systém j e vhodný o d malých provozů t y p u kavárna, vinárna přes p r o v o z střední
v e l i k o s t i t y p u restaurace, fastfood, závodní jídelna až p o velké hotelové zařízení
a wellness-centra s desítkami odbytových, výrobních středisek a pokladen.
Web: http://www.prodata.sk/bluegastro
5.4 Systémy a standardy kvality služeb v oblasti cestovního ru­
chu
E x i s t u j e celá řada obecných systémů a standardů k v a l i t y , k d y nejznámějšími systémy
j s o u n o r m y řady I S O . V této podkapitole se zaměříme n a specifické systémy a standardy
k v a l i t y služeb v oblasti cestovního r u c h u .
5.5 Přehled vývoje norem v oblasti cestovního ruchu
V rámci Evropské organizace cestovního r u c h u lze najít první systémy m a n a g e m e n t u
k v a l i t y podle I S O n o r e m v devadesátých letech minulého století. V první dekádě t o h o t o
stolení b y l y v řadě evropských zemí postupně vytvořeny a uplatněny tzv. „Národní systémy
k v a l i t y služeb cestovního r u c h u " , které j s o u založeny n a principech manažerských
modelů I S O 9 0 0 0 n e b o E F Q M a respektují místní podnikatelské prostředí a specifika
konkrétního sektoru cestovního ruchu.
83
Systémy pro podporu řízení aprovozu ubytovacích a stravovacích zařízení
5.5.1 ŘÍZENÍ KVALITY PODLE NORMY ISO
P o d l e D o u c k a ( 2 0 1 0 ) patří m e z i nej známější systémové nástroje řízení k v a l i t y n o r m y
I S O řady 9 0 0 0 , kde j e možné nalézt i univerzálni o b e c n o u definici j a k o s t i ( k v a l i t y ) .
D E F I N I C E
P o d l e Úřadu p r o t e c h n i c k o u n o r m a l i z a c i , m e t r o l o g i i a státní zkušebnictví j s o u I S O
n o r m y mezinárodní, celosvětově platné n o r m y vydávané Mezinárodní organizací p r o
standardizaci. Systémy řízení k v a l i t y tvoří specifickou s k u p i n u standardů. Požadavky I S O
n o r e m j s o u univerzální, l z e j e využít o r g a n i z a c e m i b e z o h l e d u n a j e j i c h t y p , v e l i k o s t
a sektor působnosti. Většina n o r e m j e koncipována tak, a b y umožňovala integraci s dalšími
systémy řízení.
ČSN E N I S O 9 0 0 0 : 2 0 0 1 j e například n o r m a , která uvádí základy a obecné zásady systémů
m a n a g e m e n t u j akosti:
• zaměření n a zákazníka
• vedení a řízení zaměstnanců
• zapojení zaměstnanců
• procesní přístup
• systémový přístup m a n a g e m e n t u
• neustálé zlepšování
• vzájemně prospěšné dodavatelský v z t a h y .
5.5.2 MODEL TQM
Dalším systémem p r o hodnocení k v a l i t y a výkonnosti j e m o d e l T Q M .
D E F I N I C E
T Q M ( T o t a l Q u a l i t y M a n a g e m e n t ) , česky Totální m a n a g e m e n t k v a l i t y vychází P o d l e
Nenadála ( 2 0 0 8 ) z Japonského pojetí řízení k v a l i t y , které b y l o aplikováno v 5 0 . letech
minulého století, založené n a vysoké kvalitě výrobku, která b y l a zajištěna v e všech m o m
e n t e c h výrobního procesu - o d k o n t r o l y k v a l i t y , přes regulaci výroby, až k uplatnění
řízení všech činností p o d n i k u , které n a k v a l i t u měly v l i v . O d zjištění požadavků zákazníka,
přes návrh, vývoj, nákup, výrobu, skladování, prodej, dopravu, instalaci, až p o zpětn
o u v a z b u v podobě spokojenosti zákazníka.
84
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
M o d e l T Q M b y l modifikován n a m o d e l excelence E F Q M a j e o d 90. let minulého století
využíván evropskými organizacemi.
5.5.3 MODEL EXCELENCE E F Q M
Dalším systémem p r o hodnocení k v a l i t y a výkonnosti j e m o d e l excelence E F Q M .
D E F I N I C E
E F Q M M o d e l excelence E F Q M patří v současnosti podle České společnosti p r o j a k o s t ( 2 0 1 6 )
m e z i j e d e n z nej propracovanějších moderních přístupů k měření výkonnosti p o d n i k u .
M o d e l excelence E F Q M vychází z p r i n c i p u trvalého zlepšování výkonnosti organizací
uplatňovaného prostřednictvím pravidelného sebehodnocení a následné realizace činností
zlepšování.
5.5.4 ČESKÝ SYSTÉM KVALITY SLUŽEB
Standard Českého systému k v a l i t y služeb (ČSKS) b y l podle ČSKS ( 2 0 1 5 ) vytvořen
expertním týmem v rámci veřejné zakázky realizované v p r o j e k t u Národní systém k v a l i t y
služeb cestovního r u c h u v ČR (dále j e n N S K S ) , financovaném z e strukturálních fondů
E U a státního rozpočtu. Realizátorem p r o j e k t u j e M i n i s t e r s t v o p r o místní r o z v o j ČR. T e n t
o standard j e pravidelně aktualizován.
N a tvorbě standardu se dále podílely svými oborovými standardy, které j s o u v případě
relevantnosti p r o subjekt, p o v i n n o u součástí požadavků standardu t y t o zainteresované
strany:
• Asociace hotelů a restaurací ČR
• Asociace kempů ČR
• Asociace turistických informačních center ČR
• Asociace lanové d o p r a v y ČR
• ČCCR C z e c h T o u r i s m
Aktuální v e r z e Technických předpokladů k v a l i t y j s o u k disposici n a w w w stránce
ČSKS ( w w w . c s k s . c z )
Nyní se zaměříme n a technické předpoklady k v a l i t y vybraných sektorů cestovního r u chu,
k d y nás b u d u zajímat organizace, p r o které j s o u stanoveny technické předpoklady
k v a l i t y , musí v rámci plnění požadavků ČSKS splňovat i t y t o sektorové předpoklady.
Požadavek se týká těchto sektorů:
85
Systémypro podporu řízení aprovozu ubytovacích a stravovacích zařízení
• sektor Hotelnictví (kategorie ubytovacího zařízení - H o t e l , h o t e l garni, m o t e l ,
botel a p e n z i o n - Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení organizace
se musí prokázat platným certifikátem O J K U Z ČR vydané Asociací
hotelů a restaurací ČR
• sektor kempů a chatových osad (kategorie k e m p , chatová osada) - organizace
se musí prokázat platným certifikátem kategorizace vydané Asociací kempů
ČR
• sektor služeb lanovek a skiareálů - organizace se musí prokázat platným certifikátem
klasifikace vydané Asociací lanové dopravy
• sektor turistických informačních center (kategorie Turistické informační
c e n t r u m ) - organizace se musí prokázat platným certifikátem klasifikace v y d a né
A . T . I . C . ČR v e spolupráci s ČCCR - C z e c h T o u r i s m .
• sektor průvodců - organizace se musí prokázat platným certifikátem k l a s i f i kace
vydané Asociací průvodců České republiky.
• Cyklisté vítáni - organizace se musí prokázat platným certifikátem Cyklisté
vítáni a zároveň platným certifikátem z výše uvedených sektorů, p o k u d d o něj
svým předmětem podnikání patří.
Zásadním f a k t o r e m j e nutnost zaměřit se n a „poznání potřeb zákazníka", k d y vedení
dané organizace v cestovním r u c h u musí systematicky zjišťovat, jaká j s o u očekávání zákazníků
a j aká j e j e j i c h spokojenost. Platí následující pravidla:
• Z n a l o s t očekávání zákazníků j e základním předpokladem pro plánování a poskytování
kvalitních služeb.
• Z n a l o s t spokojenosti j e důležitá p r o řízení procesu poskytování služby a j e
u k a z a t e l e m úspěšnosti péče o k v a l i t u .
5.6 E E T
Elektronická evidence tržeb ( E E T ) se týká z e zákona celé řady podnikatelských subjektů
a segmentů podle klasifikace C Z - N A C E (http://www.nace.cz/).
D E F I N I C E
Elektronická evidence tržeb ( E E T ) podle A M S P ČR spočívá v t o m , že j e evidována
každá platba a zákazník obdrží o d obchodníka účtenku s unikátním kódem. Postup j e takový,
že nejpozději při uskutečnění evidované tržby odešle obchodník d a t o v o u zprávu
prostřednictvím internetového připojení n a server Finanční správy, kde j s o u i n f o r m a c e
uloženy, a j e vygenerován unikátní kód. T e n t o kód j e odeslán zpět obchodníkovi na j e h o
koncové zařízení, které jej v y t i s k n e společně s dalšími údaji na účtence.
86
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
S A M O S T A T N Ý U K O L
Najděte n a internetu průzkumy, které popisují dopad E E T n a firmy v cestovním ruchu.
5.6.1 POVINNOST ZAVÁDĚNÍ E E T PODLE SKUPIN C Z - N A C E
P o v i n n o s t elektronická evidence tržeb j e rozdělena n a jednotlivé fáze podle segmentů
podnikatelské činnosti klasifikované d l e s k u p i n C Z - N A C E . Jedná se o k l a s i f i k a c i e k o n o mických
činností podle Evropské unie, k d y C Z - N A C E j e česká národní verze. Podle
Asociace malých a středních podniků a živnostníků České r e p u b l i k y ( A M S P ČR) l z e p o v
i n n o s t zavádění E E T k l a s i f i k o v a t následovně:
• 1. fáze od 1. prosince 2016: E E T týká segmentu Ubytování, Stravování a p o hostinství
- C Z - N A C E s k u p i n a 5 5 = ubytování (převážně krátkodobé ubytování,
hotely, k e m p y , p e n z i o n y , tábořiště, u b y t o v n y . . . ) a 5 6 = stravování a pohostinství,
j d e - l i o stravovací služby - (podnikatelé, kteří nabízejí jídla a nápoje
k okamžité k o n z u m a c i n a místě, t j . restaurace, hospody, kavárny, kantýny...).
• 2. fáze od 1. března 2017: segment M a l o o b c h o d y a v e l k o o b c h o d y - C Z N
A C E s k u p i n a 4 5 , 4 6 a 4 7 .
• 3. fáze od 1. 3. 2018: podnikatelé provozující všechny ostatní činnosti, které
nejsou vyjmenované v 1 . , 2 . nebo 4 . fázi, t j . např. svobodná povolání (lékaři,
právníci, účetní), autoservisy a pneuservisy ( C Z N A C E 4 5 . 2 - O p r a v y a údržba
motorových v o z i d e l , kromě motocyklů a C Z N A C E 4 5 . 4 - O p r a v y a údržba
motocyklů, j e j i c h dílů a příslušenství) dále doprava či zemědělství, výroba p o t
r a v i n či nápojů a další výrobní činnosti, pořádání sportovních a kulturních akcí
atd.
• 4. fáze od 1. 6. 2018: podnikatelé provozující vybraná řemesla a výrobní činnosti
C Z - N A C E s k u p i n a 13-17, 20.4, 2 2 , 2 3 , 2 5 , 3 1 - 3 3 , 4 3 , 9 5 , 9 6
5.6.2 TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ E E T v SOULADU SE ZÁKONEM
Se zavedením p o v i n n o s t E E T n e b o l i elektronické evidence tržeb se n a t r h u o b j e v i l o
m n o h o rozmanitých pokladních systémů, s o f t w a r u i h a r d w a r u , které mají z a úkol zabezpečit
p o v i n n o s t i a potřeby podnikatelů j a k v různých oborech, t a k i podle různého o b j e m u
obratu.
87
Systémypro podporu řízení aprovozu ubytovacích a stravovacích zařízení
D f D E F I N I C E
Technické řešení p r o E E T j e podle w e b u jaknaetrzby.cz určeno p r o jakýkoli elektronický
přístroj, tedy n e j e n o m p o k l a d n u anebo pokladní systém, ale také pro počítače, tablety
anebo chytré mobilní telefony. Záleží vždy n a v e l i k o s t i p o d n i k u a n a volbě p o d n i k a ­
tele.
Hlavní výhoda těchto systémů podle w e b u jaknaetrzby.cz spočívá především v nabídce
m n o h a specifických funkcí, které podnikatelům šetří nejen čas, a l e především peníze.
Jedná se především o t y t o následující funkce:
• systémy k o n t r o l y prodeje a objednávek,
• nastavení práv uživatelů,
• synchronizace dat a j e j i c h zálohování či i m p o r t z předchozího systému,
• zasílání provozních reportů e - m a i l e m j s o u funkce, které ocení většina provozů.
S A M O S T A T N Ý ÚKOL
Zpracujte vzorový p r o j e k t zavedení E E T p r o m a l o u restauraci, která má kapacitu
z h r u b a 4 0 hostů. P o k u s t e se najít cenově c o možná nejvýhodnější řešení.
S výše uvedeným úkolem Vám m o h o u p o m o c i i n f o r m a c e obsažené v této kapitole,
k d y například v následujícím obrázku 2 4 j e u v e d e n o srovnání E E T pokladen. P r o Váš
projekt ale vždy vycházejte z aktuálních informací, protože nabídka řešení E E T a ceny se
mění.
88
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
D o t y k a č ka M a r k E E T a H e l l o C a s h M i n i P O S K a s a F i k
^ D o o b c h o d u j D o o b c h o d u j D o o b c h o d u j I D o o b c h o d u | • o o b c h o d u |
t n e j
Recenze Recenze Recenze Recenze Recenze
t n e j
[MÄRKEET/Sj:
• K A S A
•1 . Místo 2. Místo 3. Místo Finalista Finalista
TariF Neomezeně Pro Gastro Komplet Plus
Finální hodnocení S,7 s.i 8,0 7,1 7
Poměr cena/výkon
C e n a nejvyššího tariřu 6 9 3 Kč b e z D P H / m ě s 7 5 0 Kč b e z D P H / měs 2 9 9 Kč b e z D P H / měs 4 5 0 Kč b e z D P H / m ě s 4 9 9 9 Kč b e z D P H
Časově neomezená licence O O O O ©
C e n a 2 . nejvyššíha tariřu 4 1 3 Kč b e z D P H / m ě s 4 9 0 Kč b e z D P H / měs 1 9 9 Kč b e z D P H / m ě s 3 5 0 Kč b e z D P H / m ě s 3 9 9 9 Kč b e z D P H
C e n a 3 . nejvyššího tariři_ 2 7 3 Kč b e z D P H / m ě s 2 5 0 Kč b e z D P H / měs 8 9 Kč b e z D P H / měs 2 5 0 Kč b e z D P H / měs OKČ
NejlevnějšítariF OKČ 0 Kč + c e n a zařízení OKČ 2 5 0 Kč b e z D P H / m ě s OKČ
Možnost zápůjčky tiskárny / p o k l a d n y 0 e O O O
Obrázek 24: Srovnání E E T pokladen. Zdroj: https://www.5nej.cz/srovnani-eet-
pokladen/
N a t r h u existují i cenově v e l m i dostupné řešení p r o malé živnostníky k d y hardwarové
a softwarové řešení pokladního systému fungují prostřednictvím tabletu a odpovídající
aplikace n a platformě A n d r o i d .
Odkazy na příklady řešení EET pokladen:
h t t p s : / / w w w . d o t y k a c k a . c z / p o k l a d n i - s y s t e m y /
https ://w w w . elektronickaevidencetrzeb. cz/e- shop/
h t t p : / / w w w . e e t - p o k l a d n y . c z /
O T Á Z K Y
1) C o znamená z k r a t k a P M S ?
2) Jaké m o d u l y (subsystémy) může obsahovat hotelový informační systém?
3) Jaké j sou základní funkce hotelového informačního systému?
4) Jaké j s o u hlavní cíle gastronomického informačního systému?
5) Jaké znáte systémy a standardy k v a l i t y služeb v oblasti cestovního ruchu?
6) Jaký j e princip fungování elektronické evidence tržeb (EET)?
89
Systémypro podporu řízení aprovozu ubytovacích a stravovacích zařízení
S H R N U T Í K A P I T O L Y
Z a v e l m i významnou funkční moderních technologií považuje Beránek ( 2 0 1 3 ) integrace
dat či dokonce celých systémů, k d y se jedná v oblasti hotelnictví o komplexní hotelové
systémy, které zahrnují rezervační systém, účetnictví, restaurační systém, zásobovací systém,
systém skladového hospodářství atd. T r e n d e m n a p o l i informačních systémů p r o
oblast hotelnictví a cestovních r u c h u j s o u pak zejména dotykové a bezdrátové technologie
j a k o např. dotykové o b r a z o v k y pokladních systémů společně s bezdrátovými pokladními
terminály, W i - F i internetové připojení atd.
Hlavním pilířem hotelového I T j e hotelový informační systém (Property M a n a g e m e n t
S y s t e m - P M S ) , jehož cílem j e zaznamenat potřebné i n f o r m a c e o činnostech vykonávaných
v hotelu. T y t o i n f o r m a c e j e třeba skladovat j a k o p o d k l a d p r o další rozhodování.
Typickými f u n k c e m i P M S j s o u : recepce, restaurační systém, skladové hospodářství,
účetnictví, Sales & M a r k e t i n g .
Informační systémy pro gastronomická zařízení zahrnují p o d p o r u gastronomických zařízení
o d příjmu zásob přes výdej zásob a přípravu pokrmů až inventarizaci atd. Nyní j e
již běžné využití informačních technologií v kuchyních, které pomáhají zajistit správný,
efektivní a hygienického p r o v o z gastronomických zařízení. Využívání počítačů umožňují
vést veškerou evidenci v elektronické podobě.
V rámci Evropské organizace cestovního r u c h u lze najít první systémy m a n a g e m e n t u
k v a l i t y podle I S O n o r e m v devadesátých letech minulého století. V první dekádě t o h o t o
stolení b y l y v řadě evropských zemí postupně vytvořeny a uplatněny tzv. „Národní systémy
k v a l i t y služeb cestovního r u c h u " , které j s o u založeny n a principech manažerských
modelů I S O 9 0 0 0 n e b o E F Q M a respektují místní podnikatelské prostředí a specifika
konkrétního sektoru cestovního ruchu. E x i s t u j e i Standard Českého systému k v a l i t y služeb,
který b y l vytvořen expertním týmem v rámci veřejné zakázky realizované v p r o j e k t u
Národní systém k v a l i t y služeb cestovního r u c h u v ČR.
Elektronická evidence tržeb spočívá v t o m , že j e evidována každá platba a zákazník
obdrží o d obchodníka účtenku s unikátním kódem. Postup j e takový, že nejpozději při
uskutečnění evidované tržby odešle obchodník d a t o v o u zprávu prostřednictvím internetového
připojení n a server Finanční správy, kde j s o u i n f o r m a c e uloženy, a j e vygenerován
unikátní kód. T e n t o kód j e odeslán zpět obchodníkovi na j e h o koncové zařízení, které jej
v y t i s k n e společně s dalšími údaji na účtence.
9 0
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
O D P O V Ě D I
1) P r o p e r t y M a n a g e m e n t S y s t e m j e hotelový informační systém
2) ubytovací agenda, zdravotní agenda, rehabilitační agenda, stravovací a skladová
agenda, manažerský informační systém
3) správa rezervací, pobytů a účtů, pokladní systém a systém pro skladové hospodářství,
banketní systém, C R M , k o m u n i k a c e s externími subsystémy
4) z e f e k t i v n i t práci pracovníků stravovacího zařízení n a všech pozicích, v maximální
možné míře odbourávat časově náročnou a často nepřehlednou evidenci, standardizov
a t a zjednodušovat procesy a t v o r b u výkazů v gastronomických zařízeních.
5) I S O , E F Q M , T Q M
6) Je evidována každá platba a zákazník obdrží o d obchodníka účtenku s unikátním kódem.
Postup j e takový, že nejpozději při uskutečnění evidované tržby odešle obchodník
d a t o v o u zprávu prostřednictvím internetového připojení n a server Finanční správ
y , k d e j s o u i n f o r m a c e uloženy, a j e vygenerován unikátní kód. T e n t o kód j e odeslán
zpět obchodníkovi n a j e h o koncové zařízení, které jej v y t i s k n e společně s dalšími
údaji na účtence.
9 1
Geografické informační systémy (GIS)
6 GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY (GIS)
R Y C H L Ý N Á H L E D K A P I T O L Y
V rámci k a p i t o l y b u d o u zmíněny nejprve základní p o j m y , j a k o j s o u geoobjekty, geodata
a m a p y . B u d e zmíněna také p r o b l e m a t i k a plánování tras, využití mobilních k o m u nikačních
zařízení, G P S ( G l o b a l P o s i t i o n i n g S y s t e m ) navigace.
Z hlediska s o f t w a r u bude p o z o r n o s t věnována G I S geografickým informačním systémům)
a o n - l i n e G I S a využití těchto technologií v cestovním ruchu. Závěrem k a p i t o l y
bude zmíněn populární geocaching.
CÍLE K A P I T O L Y
• Seznámení s p r o b l e m a t i k o u G I S (geoobjekty, geodata, m a p y , plánování).
• Seznámení s navigačním systémem G P S .
• Seznámení s využitím G I S v cestovním r u c h u .
• Seznámení s geocachingem.
ČAS POTŘEBNÝ K E S T U D I U
Čas potřebný k e studiu této k a p i t o l y j e o k o l o 4 h o d i n .
KLÍČOVÁ S L O V A K A P I T O L Y
G I S , G P S , geoobjekty, geodata, m a p y
6.1 Základní pojmy z teorie geografických systémů a map
N a úvod k a p i t o l y se zaměříme n a definici základních pojmů, j a k o j e geografický i n formační
systém, geodata, geoobjekty a m a p y .
9 2
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
6.1.1 GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
D E F I N I C E
Geografické informační systémy ( G I S ) podle Gajdošíka, Gajdošíkové a Marčekové
( 2 0 1 7 ) v sobě spojují geografii, m a t e m a t i k u , statistiku, management, k a r t o g r a f i i a počítačové
vědy. V porovnání s jinými informačními systémy obsahují i prostorové údaje, n a
základě kterých pomocí H W a S W sbírají, ukládají, řídí, upravují, modelují a zobrazují
t y t o údaje v j e d n o m přehledném uživatelském prostředí.
Další definice p o j m u j e uvádí např. společnost D I G I S , která definuje geografický i n formační
systém ( G I S ) j a k o určitý t y p informačního systému p r o zobrazení a správu geografických
dat (geodat). G I S j e technologie a zároveň nástroj, který používá a zpracovává
údaje polohově vázané k p o v r c h u Země. T e n t o systém j e schopný vykonávat t y t o základní
funkce:
• pracovat s digitálními m a p a m i i s popisnými databázemi,
• propojit prostorové (grafické) a popisné (negrafické) databázové údaje,
• v y h o d n o c o v a t požadavky, které kombinují klasické databázové dotazy s geografickými
údaji,
• vyhledávat a a n a l y z o v a t databázové údaje prvků,
• přehledně zobrazit výsledky vyhledávání v e formě mapových výstupů, sestav.
G I S se uplatňuje všude o d návrhu umístění benzinové stanice, spádovosti školského
zařízení, až p o návrh r o z v o j e města, případně sledování vývoje k r a j i n y v čase.
6.1.2 GEOOBJEKTY
G e o o b j e k t y j s o u prostorové objekty. Prostorové o b j e k t y mají p r o potřeby geometrie- G e o o í ,
M kého
modelování následující (rozměry):
• o b j e k t y bezrozměrné ( 0 - D ) : mají p o l o h u , a l e n e délku n e b o p l o c h u (nejspíše
hodně záleží n a úrovni zjednodušení) - umístění telefonní b u d k y
• o b j e k t y jednorozměrné ( 1 - D ) : j s o u t o přímé úseky čar, které mají konečnou
délku, ale n e p l o c h u - úsek silnice.
• o b j e k t y dvojrozměrné ( 2 - D ) : p o l y g o n y mající konečnou p l o c h u - např. j e z e r o
• 3 - D tělesa
93
Geografické informační systémy (GIS)
Příklady:
• Obce, města.
• Sítě: dopravní, c y k l o s t e z k y , potrubní, elektrizační.
• Síť V V N s bezpečnostní zónou.
• Význačné b u d o v y .
• Orientační body.
Většina objektů, jevů a činností reálného světa se v z t a h u j e k některému místu zemskéh
o p o v r c h u (např. stavba, p o z e m e k , les, vodní plocha, silnice) nebo má v z t a h k některému
o b j e k t u n a zemském p o v r c h u (dům j e postaven n a určitém p o z e m k u ) . T y t o o b j e k t y se
vyskytují v daném prostoru společně s m n o h a dalšími o b j e k t y a navzájem se ovlivňují.
P r o t o znalost umístění a vzájemných prostorových souvislostí m e z i objekty j e v e l m i významná
a může sehrát důležitou r o l i v řadě oborů lidské činnosti.
Gajdošík, Gajdoši ková a Marčeková ( 2 0 1 7 ) uvádějí následující o b j e k t y cestovního r u c
h u v G I S , které znázorňuje T a b u l k a 5.
Tabulka 5: Objekty cestovního ruchu v GIS
bodové ubytovací zařízení, restaurační zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení,
lázeňská zařízení, turistická informační centra
liniové turistické trasy, c y k l o t r a s y a cyklochodníky, lyžařské sjezdové trasy
a běžecké trasy, vodní trasy, cesty p r o motorová v o z i d l a , železnice
plošné chráněná území, vodní plochy, nepřístupná území
Z d r o j : Zpracováno podle Gajdošík, Gajdošíková a Marčeková ( 2 0 1 7 )
6.1.3 GEODATA
G e o d a t a se n e b o l i také geografická data j s o u data s implicitním n e b o explicitním v z t a h
e m k místu na Z e m i .
G e o d a t a j s o u data následujícími složkami:
• P r o s t o r o v o u
• A t r i b u t o v o u
9 4
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Prostorová složka j e standardně definována j a k o souřadnice n e b o v a z b a na jiný e x i s t u jící
a definovaný prostorový p r v e k
Atributová složka uvádí popisné i n f o r m a c e prostorové složky j a k o j e např. záznam i n formací
v databázové tabulce, externí d o k u m e n t fotografie n e b o k o m b i n a c e předchozích
uvedených.
V rámci zpracování geodat n a počítačích m o h o u tato data být uložena v různých t y pech
souborů:
• rastrová geodata (např. C I T , G e o T I F F )
• vektorová geodata (např. C A D : D G N , D X F , aj.; G I S : S H P , G M L )
• (ne)vektorová geodata (s p o l o h o u např. souřadnic X Y ) soubory T X T , X L S , aj.
6.1.4 MAPY
D E F I N I C E
M a p a j e zjednodušený m o d e l reálného světa, který v žádném případě není dokonalým
o b r a z e m reality, protože n a mapě nelze v žádném případě znázornit všechny o b j e k t y
a j e v y reálného světa. M a p a j e v e své podstatě zmenšené a zevšeobecněné znázornění
objektů a jevů na Z e m i , ostatních nebeských tělesech n e b o nebeské sféře.
P o d l e ČSN 7 3 0 4 0 2 j e m a p a „zmenšený generalizovaný konvenční obraz Země, n e beských
těles, k o s m u či j e j i c h částí, převedený d o r o v i n y pomocí m a t e m a t i c k y d e f i n o v a ných
vztahů (kartografickým zobrazením), ukazující podle zvolených hledisek p o l o h u ,
stav a v z t a h y přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů."
Dalším p o j m e m , který b u d e definován j e kartografie.
D E F I N I C E
K a r t o g r a f i e j e podle ČSN 7 3 0 4 0 6 vědní obor zabývající se znázorněním zemského po- K a r t o g r a o
o o fí&
v r c h u a nebeských těles a objektů, jevů n a n i c h a j e j i c h vztahů v e formě kartografického
díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map.
Voženílek ( 1 9 9 9 ) uvádí, že p r v k y tvořící obsah m a p y lze členit podle j e j i c h původu,
charakteru a významu následovně:
95
Geografické informační systémy (GIS)
Matematické prvky
• kartografické zobrazení,
• geodetické p o d k l a d y (bodové pole),
• merítko m a p y ,
• souřadnicové sítě,
• rám m a p y ,
• k l a d listů,
• k o m p o z i c e (uspořádání) m a p y .
Fyzickogeografické prvky
• v o d s t v o (oceány, moře, řeky, jezera, umělé vodní plochy, atd.),
• reliéf (výškopis, kóty, atd.),
• vegetace (a její t y p y ) ,
• půdy,
• podložní h o r n i n y ,
• další přírodní složky krajinné sféry.
Socioekonomické prvky
• sídla,
• k o m u n i k a c e (pozemní, námořní, letecké, atd.),
• socioekonomické j e v y a o b j e k t y (průmyslové, zemědělské, správní, atd.),
• hranice,
• jiné lidské výtvory.
Doplňkové a pomocné prvky
• popis,
• legenda a vysvětlivky,
• tiráž,
• další doplňující i n f o r m a c e .
M a p y lze členit z m n o h a hledisek j a k o j e např. účel použití, způsob v z n i k u , měřítko,
územní rozsah atd. Níže j e u v e d e n o dělení podle obsahu, r o z s a h u zobrazeného území
a měřítka.
9 6
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Dělení podle obsahu
• topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména g e o g r a f i c k o u realitu
co nejpodrobněji),
• všeobecně zeměpisné (zobrazují rozsáhlé geografické c e l k y s v y s o k o u mírou
generalizace základních fyzicko-geografických i socioekonomických prvků),
• tematické (účelové, speciální, s přednostně v y m e z e n o u t e m a t i k o u v rozsahu
j e d n o h o n e b o s k u p i n y obsahových prvků, ostatní p r v k y m o h o u být potlačeny
n e b o vynechány),
• katastrální (zachycují katastr a p o z e m k y )
Dělení podle rozsahu zobrazeného území
• m a p y světa,
• m a p y zemských polokoulí,
• m a p y kontinentů, moří a oceánů,
• m a p y států, j e j i c h s k u p i n či částí.
Dělení podle měřítka
• m a p y malého měřítka (měřítko větší než 1:1 0 0 0 0 0 0 , znázorňují obrovské
území, j s o u značně zkreslené - zkreslení působí hlavně zakřivení Země),
• m a p y středního měřítka (měřítka 1:200 0 0 0 až 1:1000 0 0 0 ) ,
• m a p y velkého měřítka (měřítka menší než 1:200 0 0 0 , zobrazují pouze malá
území, j s o u minimálně zkreslené).
P R O Z Á J E M C E | ^ |
Český úřad zeměměřický a katastrální p o s k y t u j e bezplatný přístup k grafickým datům K a t a s t r
katastru nemovitostí prostřednictvím W M S ( W e b M a p Services) v i z "£™°VI
h t t p : / / w w w . c u z k . c z / K a t a s t r - n e m o v i t o s t i / P o s k y t o v a n i - u d a j u - z - K N A V e b o v e - m a p o v e s
l u z b y - p r o - k a t a s t r a l n i - m a p y - ( W M S - K N ) . a s p x
Katastr nemovitostí a katastrální m a p a j e dostupná také na w e b u h t t p : / / w w w . i k a t a s t r . c z
6.2 Plánování tras
Plánování tr as n a základě tištěné a u t o m a p y či autoatlasu j e stále více nahrazováno v y hledáváním
a plánováním tras pomocí o n l i n e m a p , která nabízejí celou řadu výhod o p r o t i
tištěným automapám či autoatlasům.
97
Geografické informační systémy (GIS)
Nevýhody plánování tras n a základě tištěné a u t o m a p y či autoatlasu:
• předpokládá se určitá znalost orientace v mapách,
• časově náročné vypočítat ideální trasu, počet ujetých kilometrů, čas, který n a
cestě strávíte n e b o náklady na pohonné h m o t y .
T o vše služby n a i n t e r n e t u m o h o u udělat z a vás, a plánování se t a k z m n o h a h o d i n
strávených nad m a p a m i přesouvá d o oblasti několika m i n u t u počítače. K plánování l z e
využít řadu internetových aplikací. V následujícím t e x t u se zaměříme n a o n l i n e mapové
služby G o o g l e M a p s a M a p y . c z
GOOGLE MAPS
https://www.google.cz/maps/
http ://maps. goo gle. c o m / g a l l e r y
M a p y G o o g l e ( a n g l i c k y G o o g l e M a p s ) j s o u j e d n o u z nej známějších z d a r m a dostupných
internetových mapových aplikací p r o nekomerční použití společností G o o g l e . Obsahuje
m a p y celého světa. T a t o služba b y l a spuštěna v roce 2 0 0 5 a nabízí základní funkce,
j a k o j s o u m a p y ulic, panoramatické snímky u l i c (Street V i e w ) , plánovač cest p r o cestování
pěšky, a u t o m o b i l e m n e b o veřejnou d o p r a v o u a p o l o h u důležitých bodů turistického
zájmu (památky, ubytovací a gastronomická zařízení, obchody atd.) v m n o h a zemích p o
celém světě. Kromě klasické m a p y nabízejí m a p y G o o g l e také satelitní a letecké snímky
v e vysokém rozlišení.
Zajímavé a užitečné f u n k c e dostupné přes G o o g l e m a p y podle M o b i l m a n i a ( 2 0 1 6 ) :
• Obvyklá doprava v libovolném čase
• Jízda veřejnou d o p r a v o u
• Přibližování věrného 3 D m o d e l u (především u větších světových měst)
• Hlasové vyhledávání
• O f f - l i n e m a p y
• Rychlé měření vzdálenosti
• Přepnutí j a z y k a (vícej azyčnost)
• Souřadnice místa
• Recenze místa či p o d n i k u
• Přidávejte své fotografie
• Hledání v okolí (hotel, restaurace atd. v daném městě)
• Sdílení vlastní p o l o h y (potřebujete-li někomu poslat místo setkání n e b o j i n o u
l o k a l i t u )
• Časová osa (záznam dané cesty/trasy)
98
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
• M o j e m a p y (možnost vytvořit si vlastní m a p u s místy, která plánujeme navští­
vit)
• Plánování trasy n a P C a její odeslání d o m o b i l u
• Prohlídky uvnitř b u d o v
MAPY.CZ
https://mapy.cz/
M a p y . c z se v současné době právem řadí m e z i nej aktuálnější a nej používanější internetové
mapové p o d k l a d y u nás. Služba M a p y . c z společnosti Seznam.cz umožňuje p r o střednictvím
webových stránek n e b o mobilního t e l e f o n u čí tabletu přístup k mapám
a vyhledávání p o celém světě. V současnosti již a n i nemusíte být a n i přihlášení
k internetu, abyste m a p y a vyhledáváni m o h l i používat. Existují off-line verze m a p p r o
mobilní t e l e f o n y ( A n d r o i d , I O S ) i stolní počítače, n o t e b o o k y a tablety s W i n d o w s 10.
A p l i k a c e j e dostupná zcela z d a r m a v českém i anglickém jazyce. V e l m i praktické n a
této aplikaci j e , že lze stáhnout m a p y světa p o jednotlivých státech, případně u datově
obsáhlých zemí lze z v o l i t pouze r e g i o n y n e b o konkrétní oblasti, které Vás zajímají. N i c
vám tedy nebrání, abyste m o h l i plánovat, n a v i g o v a t n e b o cestovat p o celém světě. Navíc
aplikace n a základě určení Vaší aktuální p o l o h y umožňuje v y h l e d a t atraktivní místa
v okolí n e b o p o s k y t n e t i p y n a zajímavé výlety (pěšky, n a k o l e , a u t e m , v l a k e m i autobusem).
A p l i k a c e umí najít a doporučit i nejbližší restauraci, h o t e l n e b o zastávku autobusu,
v l a k u či městské hromadné dopravy.
Nyní se podíváme, jaké možnosti M a p y . c z nabízejí
Nabídka změnit m a p u :
• základní,
• turistická,
• zimní,
• fotografická,
• letecká ( p r o r o k y 2 0 1 5 , 2 0 1 2 , 2 0 0 6 a 2 0 0 3 ) ,
• dopravní,
• zeměpisná,
• historická (19. století),
• haptická,
• textová,
Nabídka nástroje:
• sdílet m a p u ,
• poslat m a p u e - m a i l e m ,
• stáhnout j a k o obrázek,
99
Geografické informační systémy (GIS)
• vložit m a p u do vlastních stránek,
• tisk,
• vlastní b o d n a mapě,
• měření vzdálenosti a plochy,
• i m p o r t G P X .
Zajímavé služby:
• hledání (např. wellness služby v okolí, restaurace, t i p y na výlet atd.)
• plánování (start a cíl, výběr dopravního prostředku, nejrychlejší a nejkratší cesta
a u t e m )
• batůžek (můžete s i ukládat své výlety zaznamenané pomocí stopaře v mobilní
aplikaci)
R O Z Á J E M C E
Plánování trasy přes M a p y . c z nám umožňuje v y h l e d a t trasu p r o cestování a u t e m , v l a k y
a autobusy, M H D , n a k o l e , pěšky nebo i na běžkách.
V e l m i užitečným nástrojem j e také tzv. batůžek, kde j e možné ukládat výlety zaznamenané
pomocí stopaře v mobilní aplikaci. Je možné zaznamenat celý průběh trasy a získat
statistiku k o l i k kilometrů jste n a výletu n a c h o d i l i nebo ujeli (na k o l e , autem, v l a k e m
atd.), j e zde i i n f o r m a c e o nastoupených m e t r e c h a klesání, přehled bodů z hlediska nadmořské
výšky (nej vyšší a nej nižší), přehled i o dosažené maximální a průměrné r y c h l o s t i .
6.3 GPS (Global Positioning System) navigace
D E F I N I C E
GPS GPS ( G l o b a l P o s i t i o n i n g S y s t e m , česky Globální polohový systém) j e globální družicový
polohový systém, díky kterému j e možno určit geografickou p o l o h u přijímače nacházejícího
se k d e k o l i v na Z e m i nebo nad Zemí s přesností jednotek.
Prozatím existují tři plně funkční satelitní systémy: G P S , G L O N A S S a G A L I L E O .
• G P S - americký vojenský satelitní systém; 2 4 satelitů
• G L O N A S S - ruský vojenský satelitní systém
• G A L I L E O - evropský výhradně civilní satelitní systém; 3 0 satelitů
100
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Další navigační systém s názvem B e i D o u j e p r o j e k t e m globálního družicového p o l o hového
systému Čínské lidové r e p u b l i k y , který j e prozatím funkční n a území Cíny. Systém
se má postupně rozšiřovat vypouštěním dalších satelitů n a oběžnou dráhu a j e
v plánu, že po roce 2 0 2 0 b y měl být tento systém dostupný již n a celém p o v r c h u Země.
Celý systém G P S lze rozdělit d o 3 segmentů:
• kosmický,
• řídící,
• uživatelský.
Využití systému G P S v p r a x i
• Vojenské účely
• Zemědělství
• Letectví
• Životní prostředí
• Námořní doprava
• Záchranný systém
• Železniční doprava
• Volný čas
• Vesmírné p r o j e k t y
• Pozemní doprava
• Zeměměřičství, mapování
Zařízení pro navigaci pomocí GPS
• Navigační zařízení - specializovaný přístroj s m a p a m i a navigací
• S m a r t p h o n y a tablety - nabízejí m a p y a p o d r o b n o u navigaci (často z d a r m a )
Využití systému GPS v chytrém mobilním telefonu nebo navigaci
Pomocí G P S v mobilním t e l e f o n u lze v e l m i snadno a r y c h l e určit přesná p o l o h a přístroje.
Díky t o m u lze mobilní přístroj přeměnit například n a G P S navigaci. Mobilní telef
o n y signál p o u z e přijímají a G P S ani nepotřebuje internetové připojení. G P S v telefonech
j s o u tedy pasivní a t o znamená, že p o u z e údaje z družic přijímají a mobilní telefon
žádným způsobem nevysílá a n e k o m u n i k u j e s družicemi.
Mobilní telefony a tablety nejčastěji používají operační systém A n d r o i d , kde spousta
aplikací v A n d r o i d u využívá G P S k e svému běhu či pokročilejším funkcím. Například
aplikace s počasím n a ploše díky G P S rychle zjistí vaši p o l o h u a i h n e d nabídne aktuální
předpověď v e vaší oblasti. Díky G P S můžete snadno sdílet s v o u p o l o h u tak, aby vás m o h -
101
Geografické informační systémy (GIS)
li přátele najít. T o h o se dá využít i v případě, že ztratíte svůj mobilní telefon, protože díky
G P S a mobilní síti jej lze zaměřit i n a dálku.
A b y c h o m m o h l i G P S pro přesné zaměření využívat, j e potřeba provést patřičná nastavení
telefonu. A k t i v a c i této f u n k c i naleznete v Nastavení p o d položkou Přístup k poloze
(případně P o l o h a ) a Z a p n o u t (přepínač v horní části o b r a z o v k y )
Důležité j e také určit, pomocí jakých systémů a m e t o d bude mobilní t e l e f o n p o l o h u
zjišťovat. K dispozici j s o u tři režimy:
• vysoká přesnost - použita j e nejen G P S , ale také zrychlení určování p o l o h y
pomocí mobilní sítě či W i - F i .
• šetření baterie - v t o m t o případě j e G P S v y p n u t a a telefon zaměřuje s v o u p o l o h
u pouze pomocí mobilní sítě a W i - F i . Přesnost j e značně nižší, t o ale také spotřeba
baterie.
• pouze zařízení - v t o m t o případě slouží k zaměření p o l o h y pouze G P S .
Několik důležitých vlastností G P S v bodech:
• družice j s o u umístěny n a 6 kruhových drahách a vzdálenost o d země činí 2 0
190 k m
• družice se pohybují rychlostí 11 3 0 0 k m / h a z a j e d e n den oběhnou planetu dva­
krát
• n a oběžné dráze j e 3 0 aktivních družic, k plnému p r o v o z u a l e stačí pouze 2 4
satelitů
• z každého místa n a z e m i j sou viditelné alespoň 4 satelity
• v České republice j e běžně k dispozici 7-8 družic v daném okamžiku
• přesnost G P S v ČR se pohybuje m e z i 5-10 m e t r y
6.4 GIS - software nástroje
V současnosti l z e nalézt celou řadu geografických informačních systémů. Některé
z n i c h j s o u dostupné i zdarma. Jiné j s o u placené.
S A M O S T A T N Ý ÚKOL
Podívejte se n a přehled geografických informačních systému n a uvedeném odkazu:
h t t p s : / / e n . w i k i p e d i a . o r g / w i k i / L i s t _ o f _ g e o g r a p h i c _ i n f o r m a t i o n _ s y s t e m s _ s o f t w a r e
102
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
QGIS
Q G I S (do verze 2 . 0 označovaný také j a k o Q u a n t u m G I S ) j e svobodný a m u l t i p l a t formní
geografický informační systém ( G I S ) .
Web: https://www.qgis.org/en/site/
Project F-dt View Lover Settings Plugins Vector Raster Database Web Processing Help
ft
a
l a v e - j Panel
X bbox
X lines
X roods
X motorway
X motorway bridge
X • motorway bridge 12
X " motorway bndqe H
X • motorway
X motorway tunnel
X trunk & primary
X trunk Si primary bridge
X trunk & primary bridge 12
X trunk & primary bridge 11 •
V - • __: 3
B-cnser fend * CJ
O T * ©
Project home
favourites
I D:yOocuments.'Geodata,''Natura
created maps
Natural Earth qutck start
10m cultural
ne 10m admin 1 states
ne 10m admin 0 boui *
\s— ne 10m admin 0 boui <
ne 10m admin 0 bout, h
T-*re is a p ugi- upcate avalable * crdira'
U
G r e e n Lake
North &Jrt Sť«« *
: . : : . G : : : X RerxJer OEPSG:102M8 {OTF)
Obrázek 25: Ukázka QGIS
GRASS GIS
G R A S S G I S j e svobodný geografický informační systém umožňující práci s rastrovým
i a vektorovými geografickými daty n a m n o h a platformách.
Web: http://grass.osgeo.org/
103
Geografické informační systémy (GIS)
Obrázek 26: Ukázka GRASS GIS
MapWindow GIS
M a p W i n d o w G I S j e klasická desktopová aplikace nabízející prohlížení, editaci i analýzu
prostorových dat. P r o g r a m j e dostupný v e více jazycích včetně češtiny.
Web: h t t p : / / w w w . m a p w i n d o w . o r g /
Obrázek 27: Map Window GIS
104
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
6.5 Využití GIS v cestovním ruchu
Možnosti využití G I S v cestovním r u c h u j s o u podle G I S C o m ( 2 0 1 8 ) následující: G / s
v cestovní
m r u c h u
1) Cestovní kanceláře m o h o u G I S využít snadno například p r o následující činnosti:
• Snadná v i z u a l i z a c e nabídky cestovních destinací a doprovodných informací n a
mapovém podkladě
• Intuitivní ovládání s možností přibližování m a p y , zobrazování detailů a dalších
informací (ubytování, k u l t u r a , historie, ceny, fotografie atd.)
• Zobrazování libovolných prvků (ubytování, památek, hotelových resortů, l o k a lit
pláží, fotografie atd.)
• Zpracování dat o p o h y b u a d e m o g r a f i i Vašich zákazníků, j e j i c h vyhodnocení,
analýza a v i z u a l i z a c e n a mapě
• T v o r b a m a p n a míru o d orientačních plánů p o velké přehledové m a p y n a bázi
satelitních snímků (ukázka v p r a v o )
2) Obce, města, r e g i o n y
• Grafická prezentace r e g i o n u pomocí mapového serveru na vlastních stránkách
• Možnost zahrnutí informací důležitých pro cestovní ruch: památek, sportovišť,
kulturních zařízení, ubytování, restaurací atd.
6.6 Geocaching
P o d l e oficiálního serveru w w w . g e o c a c h i n g . c o m existují n a světě n a 2 m i l i o n y geokeší.
T e n t o w e b patří společnosti Groundspeak, americké firmě založené v létě 2 0 1 0 , p o s k y t u jící
zázemí p r o h r y s G P S . Hráčům n e b o l i soutěžícím se v České republice říká nejčastěji
kačer ( z anglického p o j m u cacher). Skrytá schránka se nazývá cache (čti „keš" nebo
„keška"). T y t o schránky j s o u umísťovány zejména n a zajímavá místa p o celém světě
včetně České republiky.
D E F I N I C E
G e o c a c h i n g (čti „geokešing") j e moderní celosvětová h r a někde n a pomezí sportu a t u ristiky,
jejímž obsahem j e hledání ukryté schránky pomocí předem daných zeměpisných
souřadnic.
G e o c a c
h i n g
Existují seznamy keší, kde j e podrobněji vysvětleno, čím j e dané místo zajímavé a
proč zde b y l a keška založena. V p o p i s u keše ( l i s t i n g u ) b y každý zakladatel měl uvést dův
o d , proč zde danou keš umístil a co j e n a t o m t o místě zajímavého. P r i n c i p e m j e , že něk
d o někam schová krabičku, d o které vloží l o g b o o k , tužku a případně také další předmě-
105
Geografické informační systémy (GIS)
ty. I n f o r m a c e o poloze této keše j s o u publikovány n a oficiálním w e b u této h r y w
w w . g e o c a c h i n g . c o m aby jí další soutěžící („kačeři") m o h l i nalézt. P o l o h a kešky j e definována
pomocí geografických souřadnic, které j s o u z p r a v i d l a v e formátu
49°51'15.381"N, 18°32'54.649"E ( v t o m t o případě se jedná o zeměpisné souřadnice O P F
v Karviné). Konkrétní místo p a k hráči hledají pomocí jakéhokoliv zařízení schopného
přijímat družicový signál G P S .
G e o c a c h i n g j e oblíbený podle serveru K E S K Y . C Z zejména z těchto důvodů:
• Zajímavá místa - obecné p r a v i d l o j e takové, že keška (krabička) se umísťuje n a
zajímavém místě j a k o např. místo nějaké historické události, přírodní zajímavost,
tradiční či naopak netradiční objekt atd.
• Cíl - v rámci hledání se hráči dostanou v rámci procházky n a určitý cíl j a k o j e
např. zajímavá turistická destinace n e b o zákoutí.
• P o h y b - kešky j s o u umisťovány také podle pravidel tak, aby se n a j e d n o m místě
nenacházelo více keší, a tím nutí hráči k p o h y b u a přesunům m e z i j e d n o t l i vými
kešemi. Je možné využít celou řadu dopravních prostředků ( k o l o , auto či
městskou h r o m a d n o u dopravu), a l e nejvíce zdraví určitě prospěje pěší p r o ­
cházka.
• Zábava - hráči uvádí, že j e často hra pohltí a snaží se najít více a více nových
keší. Někdy se stane hledání zábavou i p r o celou r o d i n u , k d y zejména děti se
těší, že n a l e z n o u třeba nějakou zajímavou hračku. Předměty se dají v e skrýši
vyměňovat ( p r a v i d l o výměny vždy z a předměty minimálně stejné n e b o vyšší
h o d n o t y ) .
• Soutěžení - celá řada lidí náleží m e z i soutěživé t y p y a v geocachingu se počítají
nalezené keše, takže se v rámci k o m u n i t y můžete porovnávat s ostatními sou­
těžícími
R O Z Á J E M C E
Geocaching j e v e své podstatě hra, která se celá t e c h n i c k y odehrává n a w e b u Geocac
h i n g . c o m . A b y c h o m m o h l i využívat j e h o služeb, musíme se z d e zaregistrovat přes
w w w . g e o c a c h i n g . c o m . Nezbytné j e dodržovat etiku, která j e podrobněji zmíněna např.
v článku „Geocaching aneb j a k respektovat t u t o h r u a její pravidla", který j e dostupný
zde: http://kesky.cz/zaciname-s-geocachingem/etika-geocachingu/
Poutavé v i d e o zachycující základní p r i n c i p y G e o c a c h i n g u j e dostupné např. z d e :
h t t p s : / / w w w . y o u t u b e . c o m / w a t c h ? v = l Y T q i t V K - T s
106
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
S A M O S T A T N Ý U K O L
Najděte na w w w . g e o c a c h i n g . c o m nejbližší cache pro oblast Karviné a O s t r a v y .
O T Á Z K Y
1) C o j s o u t o geoobjekty a j a k se dělí?
2) Jaké znáte bodové objekty cestovního r u c h u v rámci G I S ?
3) C o j s o u to geodata?
4) C o j e to m a p a ?
5) Jaké znáte socioekonomické p r v k y v mapách?
6) C o j e to G P S ?
7) C o j e to geocaching?
S H R N U T Í K A P I T O L Y
Geografické informační systémy ( G I S ) v sobě spojují geografii, m a t e m a t i k u , statistiku,
m a n a g e m e n t , kartografii a počítačové vědy. V porovnání s jinými informačními systémy
obsahují i prostorové údaje n a základě sbírají, ukládají, řídí, upravují, modelují a zobrazují
t y t o údaje v j e d n o m přehledném uživatelském prostředí.
G e o o b j e k t y j s o u prostorové objekty. Prostorové objekty mají pro potřeby geometrickéh
o modelování následující (rozměry): objekty bezrozměrné, objekty jednorozměrné, o b j
e k t y dvojrozměrné a 3 - D tělesa.
Geodat a se neboli také geografická data j s o u data s implicitním n e b o explicitním v z t a h
e m k místu na Z e m i .
M a p a j e zjednodušený m o d e l reálného světa, který v žádném případě není dokonalým
o b r a z e m reality, protože n a mapě nelze v žádném případě znázornit všechny o b j e k t y
a j e v y reálného světa. M a p a j e v e své podstatě zmenšené a zevšeobecněné znázornění
objektů a jevů n a Z e m i , ostatních nebeských tělesech n e b o nebeské sféře. M a p y lze členit
z m n o h a hledisek j a k o j e např. účel použití, způsob v z n i k u , měřítko, územní rozsah atd.
Níže j e u v e d e n o dělení podle obsahu, rozsahu zobrazeného území a měřítka.
107
Geografické informační systémy (GIS)
G P S ( G l o b a l P o s i t i o n i n g System, česky Globální polohový systém) j e globální družicový
polohový systém, díky kterému j e možno určit geografickou p o l o h u přijímače n a cházejícího
se k d e k o l i v n a Z e m i nebo nad Zemí s přesností jednotek. Prozatím existují tři
plně funkční satelitní systémy: G P S , G L O N A S S a G A L I L E O .
Pomocí G P S v mobilním t e l e f o n u lze v e l m i snadno a rychle určit přesná p o l o h a přístroje.
Díky t o m u lze mobilní přístroj přeměnit například n a G P S navigaci. Mobilní telef
o n y signál p o u z e přijímají a G P S ani nepotřebuje internetové připojení. G P S v telefonech
j s o u tedy pasivní a t o znamená, že p o u z e údaje z družic přijímají a mobilní telefon
žádným způsobem nevysílá a n e k o m u n i k u j e s družicemi.
Geocaching j e moderní celosvětová hra někde n a pomezí sportu a t u r i s t i k y , jejímž obsahem
j e hledání ukryté schránky pomocí předem daných zeměpisných souřadnic.
O D P O V Ě D I
1) G e o o b j e k t y j s o u prostorové objekty. Prostorové objekty mají pro potřeby geometrického
modelování následující (rozměry):objekty bezrozměrné, objekty jednorozměrné,
objekty dvojrozměrné a 3 - D tělesa
2) ubytovací zařízení, restaurační zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, lázeňská
zařízení, turistická informační centra
3) Geodata se neboli také geografická data j s o u data s implicitním n e b o explicitním
v z t a h e m k místu na Z e m i .
4) M a p a j e zjednodušený m o d e l reálného světa, který v žádném případě není dokonalým
o b r a z e m reality, protože n a mapě nelze v žádném případě znázornit všechny objekty
a j e v y reálného světa.
5) sídla, k o m u n i k a c e , socioekonomické j e v y a objekty (průmyslové, zemědělské, správní,
atd.), hranice, jiné lidské výtvory.
6) G P S ( G l o b a l P o s i t i o n i n g System, česky Globální polohový systém) j e globální družicový
polohový systém, díky kterému j e možno určit geografickou p o l o h u přijímače
nacházejícího se k d e k o l i v na Z e m i n e b o nad Zemí s přesností jednotek.
7) Geocaching j e moderní celosvětová hra někde n a pomezí sportu a t u r i s t i k y , jejímž
o b s a h e m j e hledání ukryté schránky pomocí předem daných zeměpisných souřadnic.
108
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
7 PROJEKTY NA INFORMAČNÍ PODPORU ČINNOSTI
VE FIRMÁCH ZAMĚŘENÝCH NA CESTOVNÍ RUCH
A TURISMUS
R Y C H L Ý N Á H L E D K A P I T O L Y
Předmětem k a p i t o l y j e podat ucelený p o h l e d n a realizaci p r o j e k t u n a informační podp
o r u činností v podnicích orientovaných n a g a s t r o n o m i i , hotelnictví a t u r i s m u s . N e j p r v e
j e n a začátku takovéto realizace nutné provést výchozí analýzy. Dále následuje samotný
návrh architektury, i m p l e m e n t a c e a následná hodnotící evaluace. Jedním z cílů úspěšné
realizace p r o j e k t u n a p o d p o r u činnosti j e zvýšení h o d n o t y služeb.
CÍLE K A P I T O L Y
• Znát podmínky realizace výchozí analýzy
• P o s o u d i t v h o d n o s t daného návrhu a r c h i t e k t u r y
• P o c h o p i t zákonitosti i m p l e m e n t a c e
• P o c h o p i t význam evaluace
• Uvést možné příklady zvýšení h o d n o t y služeb
ČAS POTŘEBNÝ K E S T U D I U
Čas potřebný k e studiu této k a p i t o l y j e o k o l o 4 h o d i n .
KLÍČOVÁ S L O V A K A P I T O L Y
informační podpora, realizace výchozí analýzy, návrh architektury, i m p l e m e n t a c e ,
evaluace, zvýšení h o d n o t y služeb.
109
Projekty na informačnípodporu činností ve firmách zaměřených na cestovní ruch
a turismus
7.1 Realizace výchozí analýzy
V e l m i důležité j e věnovat p o z o r n o s t specifikům služeb cestovního ruchu, protože se
díky specifickým v l a s t n o s t e m služeb značně odlišují například o d výrobních n e b o logistických
procesů, které j s o u typické p r o průmyslové p o d n i k y , k d e j e v rámci informační
p o d p o r y využíván podnikový systém t y p u E R P .
K obecným specifickým v l a s t n o s t e m služeb patří podle Rašovské a Ryglové ( 2 0 1 7 )
následující:
• nehmatatelnost (nehmotný charakter služby)
• pomíjivost (neskladovatelnost)
• proměnlivost (heterogenita)
• neoddělitelnost
dále se uvádí
• vlastnictví - nemožnost službu vlastnit, získáme j e n užitek n e b o zážitek
• krátká expozice služby - v y h r a z e n limitovaný čas (např. návštěva m u z e a )
• spotřebitel, a l e i p o s k y t o v a t e l , distribuční servis zaměstnanci f i r m y a ostatní
k l i e n t i j s o u součástí p r o d u k t u
• reprodukovatelnost inovací
• vzájemná propojenost produktů cestovního ruchu, závislost n a dodavatelích
• sezónnost
• časování propagace
• velký význam ústní r e k l a m y
• význam psychologických faktorů
Realizace výchozí analýzy j e v I T t e r m i n o l o g i i označována také j a k o analýza p r o v e d i telnosti
nebo předimplementační analýza. V rámci analýzy j e nezbytné se zabývat následujícími
body:
• specifikovat cíle p r o j e k t u ( p o r o v n a t současný a cílový plánovaný stav),
• definovat požadavky nového I S ,
• n a v r h n o u t řešení celých procesů i konkrétních potřeb,
• přehledně v i z u a l i z o v a t a slovně popsat návrh řešení,
• naplánovat jednotlivé fáze průběhu realizace (časová a finanční náročnost),
• p r o d i s k u t o v a t navržený koncept n a schůzce klíčových osob j a k objednatele, t a k
dodavatele informačního systému.
7.1.1 VÝBĚR VHODNÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
M e z i kritéria výběru vhodného I S a j e h o dodavatele j e možné zařadit podle Gajdošíka,
Gajdošíkové a Marčeková ( 2 0 1 7 ) následující:
110
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
• shodnost zaměření funkčnosti systému s potřebami organizace,
• možnost rozšířit systém o další m o d u l y ,
• k o m p a t i b i l i t a a možnost propojení systému s ostatními systémy organizace,
• počet a t y p referencí daného systému,
• orientace dodavatele systému n a p o d o b n o u v e l i k o s t a t y p organizace,
• tuzemské zastoupení dodavatele a j e h o zkušenosti,
• v e l i k o s t dodavatelské organizace a p o r t f o l i o j e j i c h produktů,
• preference H W a S W p l a t f o r m y ,
• možnost garance j e d n o h o dodavatele (systémového integrátora),
• shodnost systému s l e g i s l a t i v o u státu.
7.1.2 VYTVÁŘENÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
K o n c e p t t v o r b y a udržování informačního systému cestovní kanceláře se podle Palat- T v o r b a 3
udržování
kové ( 2 0 1 3 ) odvíjí v první řadě o d nároků a informačních potřeb manažerů c o d o množ- / s
ství a k v a l i t y informací. K e klíčovým požadavkům n a k v a l i t u informací patří spolehlivost,
aktuálnost, důvěryhodnost, solidnost, k o m p l e x n o s t , relevantnost, včasnost, dostupnost,
přiměřenost o b j e m u , vhodný formát atd.
Informační systém podle Palatkové ( 2 0 1 3 ) p o s k y t u j e jednoduchý přístup k obsažným,
časově a obsahově přesným informacím. Cestovní kancelář (agentura) buď nakupuje
software s určitým přizpůsobením dané touroperátorské činnosti n e b o má možnost vyvíjet
svůj vlastní systém, což bývá většinou dražší a b e z záruky výsledku. Při i m p l e m e n t a c i I S
musí být využito systémového přístupu, který využívá m n o h a dalších disciplín a odvětví
(týmová práce) a zkoumá a řeší problémy v k o m p l e x u a j e j i c h vzájemných vnitřních
i vnějších souvislostech.
7.1.3 NÁVRH ARCHITEKTURY
Obecně architektura systému roste se složitostí a r o z s a h e m činnosti, a t o nejen z h l e - N a v r h
a r c h i t e k t u diska
zabezpečovaných úloh ( f a k t o r funkčnosti systému) a datové architektury (datová r y / s
základna, provázání dat), ale i z h l e d i s k a technologické architektury (technické prostředk
y a j e j i c h p a r a m e t r y ) .
Návrh vhodné architektury p r o systémy v cestovním r u c h u b y měl splňovat c o nejvíce
následující praktické požadavky:
• Strategická orientace - nej důležitější j e otázka p o d p o r y podnikatelské strategie,
jenž j e cílem p r o dosažení strategických cílů
• Funkční spektrum - zvážit pokrytí ideálně všech uživatelských požadavků n a
funkce systému, případně v y b r a t t y zásadní, které přinesou konkurenční výhod
u a přidanou h o d n o t u služeb
111
Projekty na informačnípodporu činností ve firmách zaměřených na cestovní ruch
a turismus
• Integrovatelnost - systém musí být integrovatelný (propojitelný) s dalšími
systémy z hlediska H W , S W , funkčního, datového a uživatelského rozhraní
• Otevřenost - otevřenost znamená schopnost systému díky vhodné architektuře
přijímat další technologické k o m p o n e n t y ( S W , H W ) b e z ovlivnění samotné
funkčnosti systému
• Flexibilita - n a proměnlivé prostředí (legislativa, vývojové trendy, požadavky
uživatelů a obchodních partnerů) j e nezbytné r y c h l e reagovat pro udržení k o n kurenceschopnosti
bez nutnosti velkých změn systému
• Nenáročná údržba - systém musí být možné p r o v o z o v a t dlouhodobě se záruk
o u relativně snadné a cenově přijatelně technické úpravy
• Efektivní provozuschopnost - rychlé zpracování transakcí, spolehlivost, bezpečnost
dat a ochranu dat před neautorizovaným užitím
Příklady architektur, které se dají využít pro systémy v cestovním ruchu
Klient-server řešení
Jedním z e starších typů architektury informačních systémů j e architektura k l i e n t -
server.
D E F I N I C E
Jedná se o tzv. d v o u v r s t v o u architekturu, kde zajišťuje uživatelské rozhraní a aplikační
l o g i k u k l i e n t a n a serveru p a k běží relační databáze. T e n t o m o d e l se stal jedním
z hlavních myšlenek síťové technologie.
N e j častější p o d o b o u této architektury j e využívání klientů v podobě webového prohlížeče.
Druhá strana architektura j e pak tvořena většinou různými t y p y serverů, j a k o j s o u
např. webové, databázové n e b o e-mailové. Obě strany m e z i sebou komunikují a předávají
si vzájemně data. Server zpracovává data a dotazy v databázi a k l i e n t j e pouze prezentuje,
zajišťuje aplikační l o g i k u a zprostředkovává rozhraní pro uživatele.
Třívrstvá architektura
Pokročilejší architekturou informačního systému j e třívrstvá architektura, k d y j e aplikace
rozdělena m e z i to, c o vidí a používá uživatel (tzv. prezentační v r s t v a ) a to, c o se
odehrává n a pozadí n a straně serveru (aplikační a datová v r s t v a ) . V p r a x i pak tuto architekturu
využívá množství aplikací, které pracují s daty (např. moderní podnikové aplikace,
některá portálová řešení a webové stránky).
112
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Cloud computingová řešení
Význačným t r e n d e m poslední dekády v e vývoji I T j e možnost využívání c l o u d c o m p u tingových
řešení pro široké p o r t f o l i o I C T systémů a produktových řešení.
D E F I N I C E
C l o u d c o m p u t i n g j e komplexní m o d e l služeb v oblasti I S / I T , který umožňuje vývoj
a používání počítačových technologií n a základním principu, který spočívá v e sdílení
hardwarových a softwarových prostředků prostřednictvím Internetu. Takovéto p o s k y t o vání
služeb či programů n a serverech dostupných z internetu umožňuje, že uživatelé m o h
o u přistupovat vzdáleně k e svým programům a službám např. pomocí webového prohlí­
žeče.
0
C l o u d
C o m p u t i n g
V p r a x i existují různé distribuční m o d e l y pro služby poskytované v rámci C l o u d C o m putingu.
Rozdělení j e podle t o h o , co j e v rámci služby nabízeno ( o b v y k l e software n e b o
hardware či j e j i c h k o m b i n a c e ) . L z e definovat následující distribuční m o d e l y :
• IaaS — infrastruktura j a k o služba - jedná se o poskytnutí i n f r a s t r u k t u r y (např. v i r tualizace).
Hlavní výhoda spočívá v e skutečnosti, že se o veškeré problémy
s h a r d w a r e m stará přímo poskytovatel.
• PaaS — p l a t f o r m a j a k o služba - kompletní prostředky pro p o d p o r u celého životníh
o c y k l u t v o r b y a poskytování webových aplikací a služeb plně k dispozici n a I n ternetu,
bez možnosti stažení softwaru.
• SaaS — software j a k o služba - aplikace j e licencována j a k o služba pronajímaná
uživateli. Uživatelé si tedy kupují přístup k aplikaci, n e aplikaci samotnou.
Poslední typ SaaS (software j a k o služba) j e v e l m i zajímavý především pro malé cestovné
kanceláře a další malé subjekty cestovního ruchu, které nemají I T speciality a nechtějí
řešit jednorázový nákup drahého h a r d w a r e a softwaru.
7.2 Implementace
I m p l e m e n t a c e j e další z klíčových fází v průběhu realizace p r o j e k t u n a informační
p o d p o r u činností v podnicích orientovaných n a g a s t r o n o m i i , hotelnictví a t u r i s m u s
D E F I N I C E
I m p l e m e n t a c e j e obecně definována j a k o proces uskutečňování teoreticky stanovené
myšlenky n e b o p r o j e k t u z a účelem jejího dalšího použití. Samotná i m p l e m e n t a c e nemůže
i m p l e m e n t
a c e
113
Projekty na informačnípodporu činností ve firmách zaměřených na cestovní ruch
a turismus
být v žádném případě nahodilým procesem, ale musí j i vždy předcházet kvalitní analýza
zadání, plánování postupu a očekávaných výsledků.
V rámci i m p l e m e n t a c e rozsáhlejších p r o j e k t u j e využito rozdělení ( d e k o m p o z i c e ) p r o blému
n a dílčí celky, které lze snadněji i m p l e m e n t o v a t a k o n t r o l o v a t . Provedená a d o k o n čená
i m p l e m e n t a c e p r o j e k t u musí být před uvedením d o plného p r o v o z u ještě zodpovědně
otestována v souladu s podmínkou vhodně zvolené vstupní testovací m e t o d y , vhodnéh
o s o u b o r u dat a s o u b o r u očekávaných výsledků.
Nyní se přesuneme o d obecného vysvětlení p o j m u i m p l e m e n t a c e n a vysvětlení p o j m u
i m p l e m e n t a c e informačního systému.
D E F I N I C E
i m p i e m e n - I m p l e m e n t a c e informačního systému j e postupné zavádění vybraného systému d o dané
formální- firm
y> které spočívá v e vytvoření technického a systémového prostředí pro p r o v o z inforhosysté-
mačního systému, nastavení jednotlivých modulů systému, i m p o r t důležitých dat, proškom
u
lení uživatelů systému.
Někdy se uvádí, že d o i m p l e m e n t a c e lze zařadit i otestování systémů a uživatelů n a
připravenost p r o ostrý p r o v o z , případně poskytnutí p o d p o r y uživatelům v rámci startu
práce s novým systémem.
Implementací samozřejmě životní c y k l u s I S nekončí a systému j e nutné nadále věnovat
p o z o r n o s t v podobě r o z v o j e znalostí práce se systémem, aktualizace systému v souladu
s n o v o u legislativou, rozšiřování o nové požadované f u n k c e atd.
7.3 Evaluace
P o i m p l e m e n t a c i informačního systému n e b o ukončení p r o j e k t u n a informační podpor
u činností nejen v podnicích orientovaných n a g a s t r o n o m i i , hotelnictví a t u r i s m u s b y
mělo následovat vyhodnocení, které se označuje odborným p o j m e m evaluace.
D E F I N I C E
E v a l u a c e
E v a l u a c e j e určitá definovaná f o r m a vyhodnocení v podobě systematického posouzení
k v a l i t y , h o d n o t y nebo významu určitého p r o j e k t u nebo o b j e k t u .
114
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
N a p r o s t o zásadním m o m e n t e m každé evaluace j e zajištění nestranného a věcného
zhodnocení. P o k u d není tento předpoklad splněn t a k j e evaluace zbytečná, protože n e v y povídá
o reálném stavu t o h o , c o a j a k kvalitně b y l o provedeno.
E v a l u a c i může provádět externí subjekt (specializovaná firma, nezávislá instance, tisk,
občanské sdružení) n a objednávku např. vedení podnikatelského subjektu n e b o může být
provedena t z v . auto evaluace (hodnocená instituce sebe sama n a základě jasně d e f i n o v a ných
podmínek a pravidel).
P r o provedení evaluace j e možné využít celou řadu kvantitativních i kvalitativních m e t
o d a technik, j a k o j s o u např. následující:
• kvalitativní analýza,
• kvalitativní výzkum,
• statistika,
• experiment,
• testování hypotéz,
• verifikace,
• dotazníkové šetření,
• průzkum veřejného mínění.
E x i s t u j e celá řada členění podle různých kritérií, k d y můžeme evaluační procesy r o z l i šovat
například:
P o d l e t o h o na jaký d r u h informací j e evaluace zaměřena:
• evaluace cílů,
• evaluace procesů,
• evaluace kvalitativních změn,
P o d l e toho, jakým má sloužit účelům:
• vědecké účely,
• praktické účely.
7.4 Zvýšení hodnoty služeb
Cílem realizace p r o j e k t u na informační p o d p o r u činností v podnicích orientovaných n a Z v
Ý s e n i
g a s t r o n o m i i , hotelnictví a t u r i s m u s b y mělo být zvýšení h o d n o t y služeb, protože p o s k y t o - služeb
vání vysoké přidané h o d n o t y zákazníkům j e podmínkou úspěšného podnikání.
Zákazník j e o b v y k l e hodně citlivý n a pomalé reakční časy a dlouhé prostoje a t a k j e j e d n
o u z možností zvýšení h o d n o t y služeb větší flexibilita a vyšší rychlost zajištění služeb.
Dalším zvýšením h o d n o t y služeb j e vyšší kvalita služeb oproti konkurenci a lepší poměr
cena/kvalita služby.
115
Projekty na informačnípodporu činností ve firmách zaměřených na cestovní ruch
a turismus
O T Á Z K Y
1) C o patří k obecným čtyřem základním specifickým v l a s t n o s t e m služeb?
2) Jaká j sou základní kritéria výběru vhodného I S ?
3) Jaká j e obecná definice p o j m u i m p l e m e n t a c e ?
4) Jaká j e obecná definice p o j m u evaluace?
5) Jaké znáte možnosti zvýšení h o d n o t y služeb?
6) C o j e to c l o u d c o m p u t i n g ?
7) Jaké distribuční m o d e l y znáte v rámci cloud computingových řešení?
S H R N U T Í K A P I T O L Y
Realizace výchozí analýzy j e v I T t e r m i n o l o g i i označována také j a k o analýza p r o v e d i telnosti
nebo předimplementační analýza.
K o n c e p t t v o r b y a udržování informačního systému cestovní kanceláře se odvíjí v první
řadě o d nároků a informačních potřeb manažerů c o d o množství a k v a l i t y informací.
Cestovní kancelář (agentura) buď nakupuje software s určitým přizpůsobením dané
touroperátorské činnosti n e b o má možnost vyvíjet svůj vlastní systém, což bývá většinou
dražší a bez záruky výsledku. Při i m p l e m e n t a c i I S musí být využito systémového přístupu,
který využívá m n o h a dalších disciplín a odvětví (týmová práce) a zkoumá a řeší p r o blémy
v k o m p l e x u a j e j i c h vzájemných vnitřních i vnějších souvislostech.
Obecně architektura systému roste se složitostí a r o z s a h e m činnosti, a t o nejen z h l e diska
zabezpečovaných úloh (faktor funkčnosti systému) a datové architektury (datová
základna, provázání dat), ale i z hlediska technologické architektury (technické prostředk
y a j e j i c h p a r a m e t r y ) .
Význačným t r e n d e m poslední dekády v e vývoji I T j e možnost využívání c l o u d c o m p u tingových
řešení p r o široké p o r t f o l i o I C T systémů a produktových řešení. C l o u d c o m p u t
i n g j e komplexní m o d e l služeb v oblasti I S / I T , který umožňuje vývoj a používání počítačových
technologií n a základním principu, který spočívá v e sdílení hardwarových a softwarových
prostředků prostřednictvím Internetu.
I m p l e m e n t a c e j e obecně definována j a k o proces uskutečňování teoreticky stanovené
myšlenky n e b o p r o j e k t u z a účelem jejího dalšího použití. Samotná i m p l e m e n t a c e nemůže
116
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
být v žádném případě nahodilým procesem, ale musí j i vždy předcházet kvalitní analýza
zadání, plánování postupu a očekávaných výsledků. I m p l e m e n t a c e informačního systému
j e postupné zavádění vybraného systému d o dané f i r m y , které spočívá v e vytvoření technického
a systémového prostředí pro p r o v o z informačního systému, nastavení j e d n o t l i vých
modulů systému, i m p o r t důležitých dat, proškolení uživatelů systému.
E v a l u a c e j e určitá definovaná f o r m a vyhodnocení v podobě systematického posouzení
k v a l i t y , h o d n o t y nebo významu určitého p r o j e k t u nebo objektu. N a p r o s t o zásadním m o m
e n t e m každé evaluace j e zajištění nestranného a věcného zhodnocení. P o k u d není tento
předpoklad splněn t a k j e evaluace zbytečná, protože nevypovídá o reálném stavu t o h o , c o
a j a k kvalitně b y l o provedeno.
Cílem realizace p r o j e k t u n a informační p o d p o r u činností v podnicích orientovaných n a
g a s t r o n o m i i , hotelnictví a t u r i s m u s b y mělo být zvýšení h o d n o t y služeb, protože p o s k y t o vání
vysoké přidané h o d n o t y zákazníkům j e podmínkou úspěšného podnikání. Zákazník
j e o b v y k l e hodně citlivý n a pomalé reakční časy a dlouhé prostoje a t a k j e j e d n o u z možností
zvýšení h o d n o t y služeb větší flexibilita a vyšší rychlost zajištění služeb. Dalším
zvýšením h o d n o t y služeb j e vyšší k v a l i t a služeb o p r o t i k o n k u r e n c i a lepší poměr cen
a / k v a l i t a služby.
O D P O V Ě D I
1) nehmatatelnost (nehmotný charakter služby), pomíjivost (neskladovatelnost), proměnl
i v o s t (heterogenita), neoddělitelnost
2) shodnost zaměření funkčnosti systému s potřebami organizace, možnost rozšířit systém
o další m o d u l y , k o m p a t i b i l i t a a možnost propojení systému s ostatními systémy
organizace.
3) I m p l e m e n t a c e j e obecně definována j a k o proces uskutečňování t e o r e t i c k y stanovené
myšlenky nebo p r o j e k t u za účelem jejího dalšího použití.
4) E v a l u a c e j e určitá definovaná f o r m a vyhodnocení v podobě systematického posouzení
k v a l i t y , h o d n o t y nebo významu určitého p r o j e k t u nebo objektu.
5) větší flexibilita a vyšší rychlost zajištění služeb, vyšší k v a l i t a služeb oproti k o n k u r e n c i
a lepší poměr cena/kvalita služby.
6) C l o u d c o m p u t i n g j e komplexní m o d e l služeb v oblasti I S / I T , který umožňuje vývoj
a používání počítačových technologií n a základním principu, který spočívá v e sdílení
hardwarových a softwarových prostředků prostřednictvím Internetu.
117
Projekty na informačnípodporu činností vefirmách zaměřených na cestovní ruch
a turismus
7) IaaS — infrastruktura j a k o služba, P a a S — p l a t f o r m a j a k o služba, SaaS — software
j a k o služba
118
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
8 VÝVOJOVÉ TRENDY V OBLASTI VYUŽITÍ IS/ICT V
CESTOVNÍM RUCHU A TURISMU
R Y C H L Ý N Á H L E D K A P I T O L Y
Vývojové trendy v oblasti využití I S / I C T v cestovním r u c h u a t u r i s m u j s o u v e l m i často
založeny n a takzvané sdílené e k o n o m i c e , která umí dokonale využít možnosti I S / I C T
v podobě flexibility, vyhledávání, fakturace a hodnocení nabízených služeb. M e z i základní
trendy lze uvést především rychle se rozvíjející služby využívají I S / I C T v oblastech
ubytování ( A i r b n b , C o u c h S u r f i n g ) a d o p r a v y (Uber, L i f t a g o , T a x i f y ) . T y t o nové
a dynamické služby m n o h d y komplikují podnikání tradičním hotelům a taxislužbám. Výh
o d o u těchto služeb j e , že j s o u schopny m i n i m a l i z o v a t především čas a náklady. R i z i k e m
pro t y t o služby j e j e j i c h možná regulace a zpoplatnění. Již nyní se o b j e v i l a celá řada l o kálních
soudních sporů, zákazů a restrikcí. Dalším vývojem t r e n d e m j e tzv. „virtuální
cestovní ruch", který známé destinace či památky přibližuje v podobě 3 D prohlídek.
ČAS POTŘEBNÝ K E S T U D I U Q)\
Čas potřebný k e studiu této k a p i t o l y j e o k o l o 4 h o d i n .
CÍLE K A P I T O L Y
• Naučit čtenáře orientovat se v moderních trendech v oblasti využití I S / I C T
v cestovním r u c h u
• P o c h o p i t potenciál sdílené e k o n o m i k y v cestovním r u c h u
• P o c h o p i t r i z i k a sdílené e k o n o m i k y v cestovním r u c h u
KLÍČOVÁ S L O V A K A P I T O L Y
trendy, sdílená e k o n o m i k a , virtuální cestovní ruch, e - t o u r i s m
119
Vývojové trendy v oblasti využití IS/ICT v cestovním ruchu a turismu
8.1 Sdílená ekonomika
Sdílená e k o n o m i k a umí d o k o n a l e využít možnosti I S / I C T v podobě flexibility, v y h l e dávání,
fakturace a hodnocení nabízených služeb.
D E F I N I C E
Sdílená Sdílená e k o n o m i k a j e t r e n d e m , který efektivně využívá možnosti informačních a k o e
k o n o m i k a m u n [ ] í a ^ n [ c [ l technologií. Hlavní podstatou sdílené e k o n o m i k y j e pronájem, výměna či
sdílení m a j e t k u . Například v ubytovacích službách se jedná o krátkodobé užívání buď
celé n e m o v i t o s t i , nebo pouze její části.
Moderní informační technologie ideálně podporují tento způsob směny, protože j s o u
schopné v e velkém měřítku p r o p o j o v a t nabídku s poptávkou lidí, kteří nesdílí stejný f y zický
prostor.
Podívejme se alespoň n a pár příkladů v rámci turistického ruchu: carsharing nebo půjčovny
jízdních k o l , dále j s o u známými příklady služby A i r b n b nebo C o u c h s u r f i n g n a
sdílení ubytovacích kapacit n a d o v o l e n o u nebo alternativní taxislužba Uber. Důležitým
p r i n c i p e m sdílené e k o n o m i k y j e myšlenka, že mít přístup k věci j e lepší než j i vlastnit,
protože j e t o m n o h e m levnější a rovněž ekologičtější.
Hlavní příčiny současného v z e s t u p u sdílené e k o n o m i k y :
• r o z v o j digitální e k o n o m i k y , která vyžaduje v y b u d o v a n o u i n f r a s t r u k t u r u p r o v y sokorychlostní
internet, dostupnost h a r d w a r u i s o f t w a r u . Počet uživatelů intern
e t u j e globálně již zhruba p o l o v i n a veškeré lidské populace,
• vzestup sociálních médií, který umožňuje neustálou k o n e k t i v i t u .
P R Í P A D O V Á S T U D I E
V České republice se sdílená e k o n o m i k a již prosazuje v oblastech j a k o j e osobní přeprava,
ubytování, realitní t r h a také sdílení aut (carsharing). Sdílená e k o n o m i k a j e současným
t r e n d e m , k d y v posledních letech roste zájem o placené alternativní ubytovací služby,
j a k o j e A i r b n b nebo couchsurfing. U těchto služeb si fyzické osoby přivydělávají
krátkodobým pronájmem vlastních volných ubytovacích kapacit: bytů, domů a chat. P o d le
Asociace hotelů a restaurací nyní segment sdíleného ubytování v e l m i rychle roste
a představuje z h r u b a 2 5 procent celkového počtu přenocování v ČR. P o d l e asociace a l e
není patrný dopad t o h o t o . Většina hoteliérů prozatím nevolá p o silné regulaci sdílených
služeb, ale spíše po jasně definovaném systému vymáhání a k o n t r o l y daní a poplatků. Jiné
zdroje ale uvádějí pravý opak, že tedy k l i e n t i ubývají právě hotelům a penzionům.
120
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Z d r o j :http://ekonomika.idnes.cz/turistika-cina-cestovni-ruch-utraty-dv4/
e k o n o m i k a . a s p x ? c = A 1 7 0 6 0 8 1 1 4 6 4 0 e k o n o m i k a f i h
Podíl sdílené e k o n o m i k y b y podle odhadů m o h l během deseti let vzrůst n a dvě procenta
H D P Česka, t j . o k o l o 9 0 m i l i a r d Kč. V rámci Evropské u n i e činil l o n i hrubý příjem
z jednotlivých p l a t f o r e m sdílené e k o n o m i k y z h r u b a 28 m i l i a r d eur.
Z d r o j : h t t p s : / / w w w . f i n a n c e . c z / 4 8 2 0 7 8 - s d i l e n a - e k o n o m i k a /
Níže následuje stručný přehled příkladů sdílené e k o n o m i k y z analýzy koordinátora
P r o u z y ( 2 0 1 7 ) .
globální:
• U b e r (alternativní taxislužba)
• T a x i f y (alternativní taxislužba)
• C a r 2 G o (carsharing)
• A i r b n b (krátkodobé pronájmy nemovitostí)
• D e s k N e a r M e (sdílení kanceláří)
• K i c k s t a r t e r ( c r o w d f u n d i n g )
• I n d i e g o g o ( c r o w d f u n d i n g )
• L e n d i n g C l u b ( P 2 P l e n d i n g )
• I n n o c e n t i v e ( c r o w d s o u r c i n g )
• T a s k R a b b i t ( d o m l u v a jednorázových brigád)
• Coursera (vzdělávání o n - l i n e )
• K h a n A c a d e m y (vzdělávání o n - l i n e )
české:
• L i f t a g o (taxiaplikace)
• R e k o l a (sdílení bicyklů)
• Z o n k y ( P 2 P l e n d i n g )
• S e d u o (vzdělávání o n - l i n e )
• N o s t i s (vzdělávání o n - l i n e )
• LidskáSíla.cz (úklid domácností)
• D o g i n n i (věnčení a hlídání psů)
121
Vývojové trendy v oblasti využití IS/ICT v cestovním ruchu a turismu
8.2 Sociální média
Sociální média j s o u všeobecně prostředkem, který umožňují uživatelům m e z i sebou
a také se společností navzájem sdílet textové, obrazové a audiovizuální materiály.
D E F I N I C E
D e f i n i c e podle K a p l a n a a H a e n l e i n a ( 2 0 1 0 ) p a k uvádí, že sociální média j s o u skupina
internetové orientovaných aplikací, založených n a ideových a technických základech
p l a t f o r m y W e b 2.0 a umožňují t v o r b u a výměnu obsahu generovaného uživateli.
Sociální média slouží k propagaci i v rámci cestovního ruchu. Navíc se v rámci sociálních
sítí j e j i c h uživatelů často chlubí, k d e b y l i n a dovolené n e b o n a výletě a t o t o má zase
v l i v n a j e j i c h známé, kteří se právě n a základě t o h o , k d e b y l i j e j i c h přátelé často r o z h o d n
o u navštívit stejné destinace.
P o d l e K o t l e r a a K e l l e r a ( 2 0 1 3 ) existují tři hlavní p l a t f o r m y sociálních médií:
• o n l i n e k o m u n i k a c e a fóra,
• b l o g y (individuální n e b o centralizované),
• sociální sítě.
8.3 Mobilní technologie v cestovním ruchu
S narůstajícím t r e n d e m využívání mobilních technologií v rámci cestovního r u c h u
v z n i k l nový p o j e m a t o mobilní cestovní ruch.
D E F I N I C E
Mobilní cestovní ruch ( m - t o u r i s m ) j e založený n a využívání mobilních informačních
a komunikačních technologií a zařízení n a plánování a vykonávání a k t i v i t v rámci cestovního
ruchu. S r o z v o j e m mobilního cestovního r u c h u se zvyšuje pohodlí p r o návštěvník
y , kterým j s o u poskytovány i n f o r m a c e v kratším čase.
M e z i základní technologické prostředky p r o m - t o u r i s m patří zejména: chytrý t e l e f o n
(smartphone), tablet, G P S navigace a nositelná elektronika.
V l a s t n o s t i mobilních technologií v cestovním r u c h u znázorňuje T a b u l k a 6 n a další
straně.
122
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Tabulka 6: Vlastnosti mobilních technologií v cestovním ruchu
Bezprostřednost Zákazníci m o h o u vykonávat okamžitá rozhodnutí,
protože mají i n f o r m a c e v reálném
čase
L o k a l i z a c e Díky lokalizačním službám j e možné zjistit
konkrétní geografickou p o l o h u mobilního
zařízení
Všudepřítomnost I n f o r m a c e j sou díky bezdrátovému internetovému
připojení dostupné téměř k d e k o l i v
Personalizace I n f o r m a c e m o h o u být přizpůsobeny požadavkům
zákazníka ( i n f o r m a c e z dané o b lasti,
i n f o r m a c e v rodném j a z y c e atd.)
Oslovení velkého počtu lidí I n f o r m a c e j e možné šířit velkému počtu
lidí, kteří se o ně m o h o u podělit s ostatními
Identifikace Mobilní zařízení j e možné i d e n t i f i k o v a t
využívat t a k n a marketingové a výzkumné
účely
Propojení Mobilní technologie umožňují propojit
zákazníky s jinými zařízeními.
Z d r o j : Zpracováno podle U N W T O , 2 0 1 4
V rámci mobilního cestovního r u c h u j s o u využívány také Q R kódy.
D E F I N I C E
E l
Q R kódy j s o u prostředkem pro automatizovaný sběr dat. Z k r a t k a vychází z anglického Q R kódy
„Quick Response", tedy kódy rychlé reakce. Q R kód dokáže zakódovat m n o h e m větší
množství dat, než klasický E A N čárový kód.
Q R kód j e nástroj určený především pro mobilní t e l e f o n y a p r o t o j e j e h o e f e k t i v i t a vázána
n a místa, kde lze mobilní telefon použít. V případě, že tento kód odkazuje n a w e b ,
pak se musí jednat o webové stránky optimalizované pro mobilní zařízení. Zásadou j e
123
Vývojové trendy v oblasti využití IS/ICT v cestovním ruchu a turismu
n i k d y neodkazovat n a d e s k t o p o v o u v e r z i w e b u , která není přizpůsobena pro prohlížení n a
mobilních zařízeních.
Umístění Q R kódu v tiskovinách ( n o v i n y , časopisy, letáky, v i z i t k y ) j e bezproblémové.
Problémy však nastávají u venkovní r e k l a m y a n a různých informačních cedulích, k d y j e
potřeba zajistit přístup k e kódu, aby se tento kód m o h l načíst mobilním zařízením.
Využití:
• Kódy n a informačních tabulích
• Kódy n a památkových objektech
• Q R kódy použité n a cestovních dokladech (např. jízdenky n a v l a k )
8.4 Oblast ubytování
M e z i moderní trendy v oblasti ubytování patří například projekt C o u c h S u r f i n g , který
umožňuje, že z d a r m a nabízíte ubytování jiným členům zaregistrovaným v p r o j e k t u a o n i
zase nabízejí z d a r m a ubytování Vám. Dalším t r e n d e m j e služba A i r b n b , která řeší u b y t o vání
v soukromí u lidí, kteří mají třeba volný p o k o j n e b o b y t a rádi b y si přivydělali. Tímt
o způsobem j e d n a k ušetříte oproti dražším hotelům a navíc máte možnost najít nové přátele
v z e m i , d o které cestujete a lépe pochopit místní z v y k l o s t i , k u l t u r u a běžný život prostřednictvím
p o b y t u tzv. p o d j e d n o u střechou s místními l i d m i .
P r o j e k t CouchSurfing spojuje nové trendy informačních technologií a j e j i c h aplikaci
v cestovním ruchu. Jedná se o v současnosti největší i n t e r n e t o v o u službu bezplatného
ubytování. Jedná se v e své podstatě o sociální síť. P r o j e k t b y l zahájen v roce 2 0 0 4 . Již
během prvních týdnů a měsíců se jasně ukázalo, že j e t o služba, k t e r o u lidé chtějí a v y hledávají.
Ostatně t o dokazují také současná čísla, jelikož poslední statistiky zmiňují přes
2 0 0 0 0 0 0 registrovaných členů v e více než 2 3 0 zemích n a světě. Celá p o l o v i n a členů j e
přitom z evropských zemí, což j e určitě dobrá zpráva třeba pro milovníky takzvaných
euro víkendů.
Členové p r o j e k t u si domlouvají ubytování a setkání skrze webové stránky projektu.
Veškerá k o m u n i k a c e j e kvůli bezpečnosti archivována. Každý člen si vyplní profil (jazykové
znalosti, záliby, popis ubytování), nahraje své fotografie, případně fotografie místa,
které nabízí. Systém umožňuje vytvořit m e z i členy přátelství (musí p o t v r d i t obě strany).
P o k u d se j e d e n člen setká n e b o u b y t u j e u jiného člena, vyplní vzájemně o p o b y t u zprávu
(pozitivní, neutrální či negativní) a podrobnější informace. T a t o reference j e pak zobrazena
u p r o f i l u o b o u členů. T o j e důležité, protože podle těchto referencí pak lze poznat, o
k o h o se v e skutečnosti jedná (důvěra). Členové se m o h o u nechat ověřit pomocí zaslání
příspěvku platební k a r t o u (jméno musí souhlasit se jménem n a platební kartě). Z těchto
příspěvků projekt funguje. Dalším stupněm ověření j e nechat si zaslat dopis n a udávanou
adresu. T e n t o dopis obsahuje kód, který člen zadá n a webových stránkách projektu. Členové
m o h o u později v systému přidávat důvěru (ověření) pro určitou osobu.
124
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Airbnb j e webová služba zprostředkující pronájem ubytování. Základní p r i n c i p e m j e
ubytování v soukromí u lidí, kteří mají třeba volný p o k o j n e b o b y t a rádi b y si přivydělali
j e h o pronájmem. A i r b n b nabízí levnější ubytování v lepší lokalitě a při dobré volbě také
možnost nahlédnout d o života místních. N e j s t e anonymní hotelový host, j s t e host pána
d o m u .
A i r b n b nabízí tři t y p y rezervací:
• Společný p o k o j - o b d o b a hostelu, v místnosti spolu s vámi spí buď majitel, nebo
jiní hosté.
• Soukromý p o k o j j a k o alternativa k h o t e l u , k d y máte vlastní p o k o j , ale v domě
bydlí další lidé.
• Celý dům/byt - pronájem celé n e m o v i t o s t i j e d n o m u zájemci.
A i r b n b
8.5 Oblast dopravy
M e z i moderní trendy v oblasti d o p r a v y patří například následující projekty, které j s o u
alternativou k e klasické taxislužbě: Uber, L i f t a g o a T a x i f y . Všechny t y t o p r o j e k t y mají
společné především to, že využívají moderních technologií a mobilní aplikace p r o usnadnění
procesu přepravy osob, k d y si zákazník vůz si jednoduše objedná (zadá místo v y zvednutí
i cílovou adresu). P l a t i t lze v h o t o v o s t i n e b o platební k a r t o u . Není ani nezbytně
nutná k o m u n i k a c e s řidičem, protože uživatel všechny podstatné i n f o r m a c e vidí v e své
mobilní aplikaci.
P r i n c i p fungování těchto služeb lze definovat v následujících třech krocích:
• Požadavek - v y b e r t e si vůz, který vám v y h o v u j e cenou a k o m f o r t e m , pak z v o l te
vaši p o l o h u a objednejte si o d v o z ,
• Jízda - sledujte vašeho řidiče přijíždět n a mapě,
• Platba & Hodnocení - řidiče můžete o h o d n o t i t a z a cestu zaplatit a u t o m a t i c k y
přímo v aplikaci.
Uber Technologies j e americká nadnárodní dopravní a mobilní společnost umožňující U b e r
objednání přepravy osobním a u t o m o b i l e m . U b e r představuje a l t e r n a t i v u t a x i služeb, k d y
j e h o řidičem může být k d o k o l i v a nemusí se j e d n a t o „profesionálního" taxikáře s koncesí
a oprávněním. Startup v z n i k l v San F r a n c i s c u a v současnosti má p o celém světě více j a k
1 m i l i a r d u uživatelů. O d r o k u 2 0 1 4 j e U b e r dostupný i n a území P r a h y , v únoru 2 0 1 7 b y l
spuštěn v Brně.
Liftago funguje j a k o p l a t f o r m a p r o „klasické" řidiče taxi, která propojuje cestující L l f t a a o
a taxikáře, kteří mají veškerá legální oprávnění p r o poskytování t a x i služeb. V podstatě se
jedná o náhradu t a x i dispečinku prostřednictvím mobilní aplikace. L i f t a g o v Praze f u n g u -
125
Vývojové trendy v oblasti využití IS/ICT v cestovním ruchu a turismu
j e o d r o k u 2013 a postupně se rozšířilo d o dalších měst v České republice, nedávno napřík
l a d do Ostravy.
T a x i f y Taxify j e v podstatě založeno n a stejném principu, j a k o U b e r (řidičem může být k d o k
o l i v s platným řidičským průkazem). Startup původem z E s t o n s k a se snaží prosadit
zejména n a Evropských trzích. V Praze působí teprve o d r o k u 2 0 1 5 a ostatním k o n k u r e n tům
se snaží k o n k u r o v a t zejména agresivní c e n o v o u p o l i t i k o u (například jízdné z a 7,10,Kč
z a k i l o m e t r ) .
8.6 E-turismus a virtuální cestovní ruch
E - t u r i s m u s j e jedním z významných globálních trendů v cestovním ruchu. J a k uvádí
Z e l e n k a ( 2 0 0 8 ) , t a k n a k o n c i prvního desetiletí 2 1 . století se projevují především následující
trendy e-turismu: dynamický r o z v o j aplikací I C T pro cestovní r u c h n a internetu, vzájemné
propojování m n o h a médií, p l a t f o r e m , technologií a aplikací. T y t o trendy j s o u v y tvářeny
a ovlivňovány celou řadou faktorů, které úzce souvisí s typickými r y s y cestovníh
o r u c h u a j e h o produktů, dále s globálními trendy r o z v o j e společnosti a také s rychlým
technologickým r o z v o j e m , k d e mají své zásadní postavení I C T a největší potenciál n a
další revoluční změnu aplikace I C T v podobě např. umělé inteligence, datamingu, k o n cepce
w e b 2.0, sémantického w e b u atd.
Autoři B u h a l i s a O ' C o n n o r ( 2 0 0 5 ) uvádějí následující vybrané změny v e - t u r i s m u
v souvislosti s budoucím r o z v o j e m I C T :
• vytvoření uživatelsky příjemných a personalizovaných rozhraní pro k o m u n i k a ci
s prostředky I C T ,
• výrazné zvýšení dostupnost informací, k d y zákazníci m o h o u využít podstatně
většího rozsahu možností dostupnosti a nabídky služeb.
• pravidelný a sofistikovaný marketingový výzkum, vycházející z e shromažďování
dat z e všech transakcí, požadavků (dotazů) a z výzkumu chování zákazníků
a data m i n i n g u s cílem lepšího porozumění potřebám zákazníků a zajištění
diferencované zákaznické služby, vycházející z osobních preferencí, postojů
a chování.
• stanovení cen se stane více flexibilní a přehlednější,
• snížení byrokracie a papírování (např. již dnes j d e o elektronické letenky, a u tomatizované
odbavování a k o n t r o l a na letišti),
• vytváření produktů n a míru (super segmentace t r h u ) a personalizace služeb
(např. příprava jídla v letadle podle dietních zvyklostí k l i e n t a či nabídka informačních
kanálů podle preferencí hosta v hotelu),
• m a r k e t i n g zacílený n a zákazníka prostřednictvím věrnostních programů,
• automatizace činností s využitím I C T (např. autorizace v s t u p u d o ubytovacích
zařízení, automatické načítání služeb n a účet hosta při využívání hotelového
průkazu),
126
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
• snížení jazykové bariéry zavedením rozhraní s automatickým překladačem.
S r o z v o j e m dostupnosti informačních a komunikačních technologií nabývá n a význam
u virtuální cestovní ruch, který j e jedním z významných moderních trendů v oblasti
cestovního ruchu. N a rozdíl o d klasických multimédií j e v případě virtuálního cestovního
r u c h u k l a d e n důraz n a i n t e r a k t i v i t u , která j e charakterizována j a k o a k t i v i t a uživatele se
stroji nebo technologickém zařízení. T a t o zařízení následně reagují n a podněty, které j i m
uživatel dává. M e z i takové podněty můžeme zařadit například pohyb, dotek tlačítka n e b o
slovní příkazy. Díky těmto v l a s t n o s t e m se můžete volně p o h y b o v a t v daném prostoru
a z k o u m a t okolí a tím získat v e l m i reálnou přestavuje o konkrétní turistické destinaci
(městě, místě, budově, m u z e u , výstavě, ubytování či restauraci atd.). Základním prostředk
e m virtuálního cestovního r u c h u j s o u zejména panoramatické a 360° fotografie a v i r t u ální
prohlídky.
Klíčovou r o l i v e - t u r i s m u zastává především využití Internetu j a k o hlavního k o m u n i kačního
kanálu p r o přenos informací. Právě díky i n t e r n e t u máme totiž přístup k aktuálním
informacím, které j s o u při cestování v e l m i důležité. L z e si t a k v e l m i snadno zjistit napřík
l a d i n f o r m a c e o podnebí a aktuálním počasí v dané destinaci, k a m hodláme cestovat, lze
si ověřit dopravní situaci a dostupnost. Dále si samozřejmě můžeme předem zajistit
a rezervovat ubytování i stravování a naplánovat si své volnočasové a k t i v i t y . Díky technologiím
j a k o j s o u w e b k a m e r y pak můžeme dokonce sledovat o n l i n e situaci v reálném
čase (lze najít zajímavá místa p o celém světě). Můžete se t a k podívat například d o světových
velkoměst, ale také do přírody.
P o d l e výzkumu E u r o p e a n C o m m i s i o n ( 2 0 1 5 ) j e oblast e - t u r i s m u a využívání internetu
v cestovním r u c h u zcela zásadní, protože Internet patří k e druhému nejčastěji použitému
informačnímu z d r o j i p r o plány v cestování. P o d l e výše uvedeného výzkumu existuje následující
výčet nejčastějších zdrojů pro plánování cestování v Evropské u n i i :
• doporučení přátel, kolegů a příbuzných: 5 6 %
• internetové stránky: 4 6 %
• osobní zkušenosti: 3 3 %
• cestovní kanceláře n e b o agentury: 1 9 %
• katalogy či brožury zdarma: 1 1 %
• n o v i n y , rádio, televize: 8 %
• placení průvodci n e b o magazíny: 7 %
• stránky sociálních médii: 7 %
P o d l e výzkumu stejné organizace j e pak trend využití I n t e r n e t u pro plánování cestování
v České republice ještě výraznější. M e z i pět nejvíce využívaných zdrojů v ČR patří:
• osobní doporučení: 6 6 %
• internetové stránky: 5 6 %
• osobní zkušenosti: 4 5 %
127
Vývojové trendy v oblasti využití IS/ICT v cestovním ruchu a turismu
• katalogy či brožury zdarma: 1 5 %
• cestovní kanceláře n e b o agentury: 1 2 %
Je tedy patrné, že n a I n t e r n e t u lze získat velké množství informací nejen z e strany návštěvníků,
ale také, j a k uvádí Z e l e n k a a K y s e l a ( 2 0 1 3 ) , z e strany subjektů cestovního r u c
h u (touroperátoři, cestovní kanceláře, cestovní agentury, h o t e l y a hotelové řetězce, stravovací
zařízení atd.). Internet a j e h o využitá v rámci e - t u r i s m u p a k umožňuje v rámci
cestovního r u c h u následující:
• prezentaci destinací cestovního r u c h u ,
• o n l i n e vyhledávání dopravního spojení,
• prezentaci nabídky subjektů cestovního ruchu.
V y z n a n o u r o l i v e - t u r i s m u hrají především technologie j a k o např. W e b 2.0, t e c h n o l o gie
H D R , w e b k a m e r y , panoramatické fotografie a virtuální realita.
Web 2.0 j e podle Čecha a Otčenáškové ( 2 0 1 1 ) j e d n o u z dalších etap vývoje w e b u , k t e rá
j e charakteristická přechodem z e statických textů n a internetových stránkách k e sdílení
a společnou t v o r b o u obsahu w e b u . P o d l e těchto autorů j s o u typickými v l a s t n o s t m i W e b u
2.0:
• i n t e r a k t i v i t a ,
• otevřená k o m u n i k a c e ,
• podpora zapojení k o m u n i t ,
• kvalitněji organizovaný obsah,
• důraz n a propojenost.
H D R
HDR j e z k r a t k o u p o j m u H i g h D y n a m i c R a n g e (vysoký dynamický rozsah), jehož podstatou
j e "skládání" výsledné fotografie z několika různě naexponovaných (různě světlých
a tmavých) dílčích snímků. H D R tedy umožňuje fotografovat i tehdy, když už t o tradičním
p o s t u p e m nejde n e b o j e t o obtížné. Navíc t a k t o upravené fotografie mají v e l m i syté
b a r v y a v rámci propagace dané destinace se hodně v současnosti využívají.
Webkamery j sou v i d e o k a m e r y , jejichž záběry j s o u dostupné prostřednictvím sítě I n W
e b k a m e ry
ternet, počítačové v i d e o k o n f e r e n c e atd. Výhodou j e , že záběry z w e b k a m e r y m o h o u být
dostupné o n l i n e (streamovaně) n e b o v pravidelných intervalech. Máte t a k okamžitý přeh
l e d o situaci v daném místě. Prostřednictvím w e b k a m e r se dají vytvářet obrázky a j e j i c h
časové posloupnosti a následně lze vytvářet v i d e o s o u b o r y - např. zrychlený průběh p r o běhlého
dne. W e b k a m e r y umí a l e v případě vybavení digitálním teploměrem n e b o d o k
o n c e m e t e o r o l o g i c k o u stanicí zobrazovat průběh a aktuální stav různých veličin j a k o j e
teplota, rychlost a směr větru, tlak, v l h k o s t atd.)
128
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Z celorepublikových portálů zobrazujících záběry z w e b k a m e r lze uvést:
• h t t p s : / / w w w . i n - p o c a s i . c z / w e b k a m e r y /
• http ://w w w . slunecno. c z / w e b k a m e r y
Z celosvětových portálů zobrazujících záběry z w e b k a m e r lze uvést:
• https://cz.webcams.travel/
• h t t p s : / / w w w . e a r t h c a m . c o m /
• https://worldcams.tv/
Kromě klasických fotografií j sou v e l m i oblíbené panoramatické fotografie, které se dělí P a n o r a m a
~
na následující tři druhy: g r a f j e
• castecna panoramata,
• 360° fotografie,
• sférické 360° fotky.
Částečná panoramata j e širokoúhlý záběr, jenž v z n i k n e spojením několika fotografií doh
r o m a d y , a který b y n e b y l o možné vytvořit p o u z e j e d n o u f o t k o u .
360° f o t k y pak zachycují celý záběr (prostor) k o l e m fotografa na všechny strany. Při v y tváření
těchto f o t e k j e tedy nezbytné zachytit celý prostor k o l e m dokola.
Sférické 360° f o t k y j s o u nej kvalitnějším t y p e m panoramatických fotografií a zachycují
i p o h l e d n a h o r u a dolů (někdy i takovým způsobem, že n a fotce není vidět fotograf, stativ
ani žádné jiné zařízení).
Panoramatické fotografie z celého světa si můžete prohlížet například na těchto webech:
• https://www.360cities.net/
• h t t p : / / w w w . a i r p a n o . c o m /
Virtuální prohlídka j e v e l m i rozšířenou f o r m o u interaktivní prezentace prostoru. N a V l r t u á l n i
ľ J
r r prohlídka
rozdíl o d simulované 3 D v i z u a l i z a c e se jedná o prezentaci reálně nasnímaných míst a t o
buď interiérů, nebo exteriérů. V e l k o u výhodou j e zorný úhel 360° horizontálně a 180°
vertikálně díky čemuž lze získat m n o h e m lepší představu o prezentovaném prostoru o p r o ti
klasické běžné fotografii. Hlavní výhodou této prohlídky o p r o t i fotografiím j e ten, že
uživatel sledující virtuální prohlídku n a obrazovce nabývá d o j e m , že j e f y z i c k y přítomen
na prezentovaném místě a může interaktivně pomocí myši či klávesnice v o l i t směr, k t e rým
se chce podívat. V rámci spojení více virtuálních prohlídek můžeme procházet celé
b u d o v y popřípadě dokonce části města.
129
Vývojové trendy v oblasti využití IS/ICT v cestovním ruchu a turismu
Virtuální prohlídka se využívá v cestovním r u c h u zejména v následujících oblastech:
• ubytovací a gastronomická zařízení,
• historické památky, jiné turistické atraktivity a cíle,
• procházky městy a o b c e m i ,
• prohlídky sportovišť, kulturních objektů.
Virtuální prohlídka se využívá m i m o cestovní r u c h například v těchto oblastech:
• prodej realit, developerské firmy,
• prezentace firem, obchodů, komerčních objektů,
Z hlediska virtuálního cestovního r u c h u můžeme zmínit známý turistický portál V i r tualTravel.cz,
který u k a z u j e různá místa České r e p u b l i k y a zahraničí pomocí nejmodernějších
zobrazovacích technologií - virtuálních prohlídek. V rámci virtuálních prohlídek
j e možné přes o d k a z Výlety z v o l i t danou kategorii, která Vás t e m a t i c k y zajímá. N a výběr
máte například hrady, zámky, jeskyně, kolonády, kostely, mešity, m o s t y , náměstí, památk
y U N E S C O a další, j a k d o k u m e n t u j e následující obrázek.
Obrázek 28: Virtuální turistický ruch - portál VirtualTravel.cz
Další virtuální prohlídky lze najít například na těchto internetových stránkách:
• h t t p : / / w w w . p r a h a . c z / v i r t u a l n i - p r o h l i d k y
• h t t p : / / w w w . b r n o 3 6 0 . c z
• h t t p : / / 3 6 0 v i r t u a l t o u r i s t . c o m
• h t t p : / / w w w . f u l l s c r e e n 3 6 0 . c o m
• h t t p : / / w w w . a i r p a n o . c o m
130
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Google Street View j e aplikace v rámci G o o g l e M a p s a G o o g l e E a r t h , která nabízí pa- ^ ° 0 9 l
(
e
noramatické p o h l e d y ( 3 6 0 ° horizontálně a 2 9 0 ° vertikálně) v m n o h a městech a státech v i e w
v různých částech světa. V e d l e venkovních prostranství j sou nafocena také známá m u z e a ,
galerie, u n i v e r z i t y , p o d n i k y a jiná veřejná místa.
V České republice můžeme slavit veliký úspěch, G o o g l e z d e totiž nasnímal většinu
hlavních i vedlejších tras, včetně některých pěších. Snímky se pořizují z e speciálně upravených
aut, které disponují zcela unikátními k a m e r a m i . T y j s o u umístěny v e výšce 2,5 až
3 metrů a snímají plných 360° o k o l o sebe.
G o o g l e Street V i e w také umožňuje se podívat, j a k se některá místa v posledních letech
mění, protože v o z y G o o g l e Street V i e w se n a nej atraktívnej ší místa p o čase vrací. P o k u d
si takové místo zobrazíte, objeví se v l e v o nahoře i k o n k a h o d i n se šipkami. P o kliknutí se
objeví časová osa, n a které můžete r y c h l e cestovat časem a pozorovat, j a k se dané místo
změní
P R O Z Á J E M C E
G o o g l e Street V i e w - O b j e v u j t e přírodní d i v y a světové památky
https://www.google.ez/intl/cs/streetview/#unesco-world-heritage
G o o g l e Street V i e w - hra: poznejte místa n a světě
https://geoguessr.com/
G o o g l e
Další zajímavou aplikací s praktickým významem p r o cestovní r u c h j e Google Earth. E a r t h
A p l i k a c e G o o g l e E a r t h po instalaci d o počítače umožňuje p o h l e d na Z e m i j a k o z e satelitu.
Můžeme j i libovolně otáčet a přibližovat, známá a často navštěvovaná místa j s o u většinou
v dobrém rozlišení.
Dále můžeme vyhledávat města, místa, a t r a k t i v i t y , firmy, prostorové m o d e l y známých
b u d o v n e b o si naplánovat trasu. Přímo n a mapě lze zobrazit fotografie, 3 D fotografie nebo
videa, které nahráli d o databáze ostatní uživatelé a označili místo, kde b y l y pořízeny.
Virtuální realita j e moderní technologie umožňující uživateli interakci se s i m u l o v a - V i r t u a l n i
ľGdlitd
ným prostředím. T e c h n o l o g i e virtuální reality vytvářejí i l u z i skutečného světa (např. při
výcviku pilotování, lékařství, prohlídka reálných míst n e b o fiktivního světa počítačových
her).
Z hlediska virtuální reality a cestovního r u c h u j e zajímavá služba Google Earth VR, G o
° s / e
J
J J ř, E g r t h V R
která j e z d a r m a a umožňuje cestovat napříč c e l o u planetou p o nej zajímavějších místech.
C e l o u Z e m i t e x y budete mít j a k o n a dlani a máte možnost pomocí speciálních brýlí n e b o
131
Vývojové trendy v oblasti využití IS/ICT v cestovním ruchu a turismu
h e l m y procházet p o nej známějších památkách, městech nebo přírodních úkazech. Je
možné využít některou z celé řady následujících záložek:
T o u r s - obsahuje několik prohlídek vybraným prostředím (například známá
města, pouště nebo vodní t o k y , prohlídka j e doprovázena příjemnou uklidňující
h u d b o u . Čas prohlídky j e z h r u b a o k o l o pěti m i n u t .
Cities - nabízí o k o l o 5 0 významných měst z celého světa, k d y n a vybraném
místě můžete d o s l o v a létat prostředím, přibližovat a oddalovat si jednotlivá
místa nebo projíždět u l i c e m i města. Nechybí možnost prohlédnout si například
sochu s v o b o d y a L i b e r t y island v N e w Y o r k u , E i f f e l o v u věž v Paříži nebo K o l
o s e u m v Římě.
N a t u r e - nabízí o k o l o 50 nej krásnějších míst naší planety, j a k o j s o u pouště, k a ňony,
vodopády. Opět se v daném místě můžete volně pohybovat.
Featured - obsahuje nejlepší výběr z C i t i e s a N a t u r e .
Saved - zachycuje oblíbené uložené pozice.
^ G o o g l e E a r t h FEATURED TOURS CITIES NATURE SAVED
M o n u m e n t V a l l e y
Arizona
R i o d e J a n e i r o
Brazil
Obrázek 29: služba Google Earth VR
O T Á Z K Y
1) N a čem j e založení t z v . sdílená e k o n o m i k a ?
2) C o j sou t o sociální média?
3) D e f i n u j t e p o j e m m - t o u r i s m
4 ) Jak lze využít v cestovním r u c h u Q R kódy?
132
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
5) C o j e to projekt C o u c h S u r f i n g ?
6) Jaké p r o j e k t y založené n a sdílené e k o n o m i c e j s o u a l t e r n a t i v o u k e klasické taxislužbě?
7) C o j e t o virtuální prohlídka?
S H R N U T Í K A P I T O L Y
Sdílená e k o n o m i k a umí d o k o n a l e využít možnosti I S / I C T v podobě flexibility, v y h l e dávání,
fakturace a hodnocení nabízených služeb. Je trendem, který efektivně využívá
možnosti informačních a komunikačních technologií. Hlavní podstatou sdílené e k o n o m i k
y j e pronájem, výměna či sdílení m a j e t k u . Například v ubytovacích službách se jedná
o krátkodobé užívání buď celé n e m o v i t o s t i , n e b o pouze její části.
Sociální média j s o u skupina internetové orientovaných aplikací, založených n a ideových
a technických základech p l a t f o r m y W e b 2 . 0 a umožňují t v o r b u a výměnu obsahu
generovaného uživateli. Sociální média slouží k propagaci i v rámci cestovního ruchu.
Mobilní cestovní r u c h ( m - t o u r i s m ) j e založený n a využívání mobilních informačních
a komunikačních technologií a zařízení n a plánování a vykonávání aktivit v rámci cestovního
ruchu. S r o z v o j e m mobilního cestovního r u c h u se zvyšuje pohodlí pro návštěvníky,
kterým j s o u poskytovány i n f o r m a c e v kratším čase.
Q R kódy j s o u prostředkem pro automatizovaný sběr dat. Z k r a t k a vychází z anglického
„Quick Response", tedy kódy rychlé reakce. Q R kód dokáže zakódovat m n o h e m větší
množství dat, než klasický E A N čárový kód.
M e z i moderní trendy v oblasti ubytování patří například projekt C o u c h S u r f i n g , který
umožňuje, že z d a r m a nabízíte ubytování jiným členům zaregistrovaným v p r o j e k t u a o n i
zase nabízejí z d a r m a ubytování Vám. Dalším t r e n d e m j e služba A i r b n b , která řeší u b y t o vání
v soukromí u lidí, kteří mají třeba volný pokoj n e b o b y t a rádi b y si přivydělali.
M e z i moderní trendy v oblasti dopravy patří například následující projekty, které j s o u
alternativou k e klasické taxislužbě: Uber, L i f t a g o a T a x i f y . Všechny t y t o p r o j e k t y mají
společné především to, že využívají moderních technologií a mobilní aplikace pro usnadnění
procesu přepravy osob, k d y si zákazník vůz si jednoduše objedná (zadá místo v y zvednutí
i cílovou adresu). P l a t i t lze v h o t o v o s t i nebo platební kartou.
E - t u r i s m u s j e jedním z významných globálních trendů v cestovním ruchu, kde se projevují
především následující trendy: dynamický r o z v o j aplikací I C T pro cestovní r u c h n a
internetu, vzájemné propojování m n o h a médií, p l a t f o r e m , technologií a aplikací. T y t o
trendy j s o u vytvářeny a ovlivňovány celou řadou faktorů, které úzce souvisí s typickými
133
Vývojové trendy v oblasti využití IS/ICT v cestovním ruchu a turismu
r y s y cestovního r u c h u a j e h o produktů, dále s globálními trendy r o z v o j e společnosti
a také s rychlým technologickým r o z v o j e m , kde mají své zásadní postavení I C T a nej větší
potenciál n a další revoluční změnu aplikace I C T v podobě např. umělé inteligence, datam
i n g u , koncepce w e b 2.0, sémantického w e b u atd.
Virtuální prohlídka j e v e l m i rozšířenou f o r m o u interaktivní prezentace prostoru. N a
rozdíl o d simulované 3 D v i z u a l i z a c e se jedná o prezentaci reálně nasnímaných míst a t o
buď interiérů, nebo exteriérů. V e l k o u výhodou j e zorný úhel 360° horizontálně a 180°
vertikálně díky čemuž lze získat m n o h e m lepší představu o prezentovaném prostoru o p r o ti
klasické běžné f o t o g r a f i i .
Virtuální realita j e moderní technologie umožňující uživateli interakci se simulovaným
prostředím. T e c h n o l o g i e virtuální reality vytvářejí i l u z i skutečného světa (např. při výcvik
u pilotování, lékařství, prohlídka reálných míst nebo fiktivního světa počítačových her).
O D P O V Ě D I
1) N a možnosti využití I S / I C T v podobě flexibility, vyhledávání, fakturace a hodnocení
nabízených služeb. Hlavní podstatou sdílené e k o n o m i k y j e pronájem, výměna či sdílení
m a j e t k u .
2) Sociální média j s o u skupina internetové orientovaných aplikací, založených n a ideových
a technických základech p l a t f o r m y W e b 2.0 a umožňují t v o r b u a výměnu obsah
u generovaného uživateli.
3) Mobilní cestovní r u c h ( m - t o u r i s m ) j e založený n a využívání mobilních informačních
a komunikačních technologií a zařízení n a plánování a vykonávání a k t i v i t v rámci
cestovního ruchu. S r o z v o j e m mobilního cestovního r u c h u se zvyšuje pohodlí p r o návštěvníky,
kterým j sou poskytovány i n f o r m a c e v kratším čase.
4) Kódy n a informačních tabulích, n a památkových objektech, kódy použité n a cestovních
dokladech (např. jízdenky n a v l a k )
5) P r o j e k t C o u c h S u r f i n g spojuje nové trendy informačních technologií a j e j i c h aplikaci
v cestovním ruchu. Jedná se o v současnosti největší i n t e r n e t o v o u službu bezplatného
ubytování. Jedná se v e své podstatě o sociální síť.
6) Uber, L i f t a g o a T a x i f y
7) Virtuální prohlídka j e v e l m i rozšířenou f o r m o u interaktivní prezentace prostoru. N a
rozdíl o d simulované 3 D v i z u a l i z a c e se jedná o prezentaci reálně nasnímaných míst
a t o buď interiérů, nebo exteriérů. V e l k o u výhodou j e zorný úhel 360° horizontálně
134
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
a 180° vertikálně díky čemuž l z e získat m n o h e m lepší představu o prezentovaném
prostoru oproti klasické běžné fotografii.
135
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
LITERATURA
KNIHY
B A S L , J. a R . BLAZÍČEK, 2 0 0 8 . Podnikové informační systémy - podnik v informační
společnosti. Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 2 2 7 9 - 5 .
BERÁNEK, J., 2 0 1 3 . Moderní řízení hotelového provozu. Praha: M A G C o n s u l t i n g . I S B N
9 7 8 - 8 0 - 8 6 7 2 4 - 4 5 - 4 .
B U H A L I S , D . , 2 0 0 3 . eTourism. Information Technologyfor Strategie Tourism Management.
E d i n b u r g h : Pearson E d u c a t i o n L i m i t e d . I S B N 9 7 8 - 0 5 8 2 - 3 5 7 4 0 - 2 .
B U H A L I S , D . , a C . C O S T A , 2 0 0 6 . I n f o r m a t i o n T e c h n o l o g y and M a n a g e m e n t I n f o r m a t i o
n S y s t e m s i n T o u r i s m . I n B E E C H , J. a C H A D W I S C K , S. (eds.) The Business of Tourism
Management. Essex: Pearson E d u c a t i o n L i m i t e d . I S B N 9 7 8 - 0 - 2 7 3 - 6 8 8 0 1 - 3 .
C E C H , J., 1998. Malá encyklopedie cestovního ruchu: vybrané pojmy v češtině a angličtině,
definice, zkratky. Praha: Idea servis. I S B N 8 0 - 8 5 9 7 0 - 1 9 - 8 .
D A V E N P O R T , T . H . a L . PRŮSAK, 1998. Working knowledge: how organizations manage
what they know. B o s t o n : H a r v a r d Business S c h o o l .
GAJDOŠÍK, T . , GAJDOŠÍKOVÁ, Z . , a R . MARČEKOVÁ, 2 0 1 7 . Informačné technológie
v cestovnom ruchu. B r a t i s l a v a : W o l t e r s K l u w e r . I S B N 9 7 8 - 8 0 - 8 1 6 8 - 5 8 7 - 3 .
G A L A , L . , J. P O U R a P. T O M A N , 2 0 0 5 . Podniková informatika: počítačové aplikace
v podnikové a mezipodnikové praxi. Praha: G r a d a P u b l i s h i n g . I S B N 8 0 - 2 4 7 - 1 2 7 8 - 4 .
G A L A , L . , P O U R , J. a Z . ŠEDIVÁ, 2 0 1 5 . Podniková informatika: počítačové aplikace
vpodnikové a mezipodnikové praxi. Praha: G r a d a P u b l i s h i n g . I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 5 4 5 7 - 4 .
HLINSKÝ, Z . a M . ČÍŽEK, 2 0 0 8 . Kvalitní kuchyně. Praha: M M R ČR. B e z I S B N .
CHROMÝ, J., 2 0 0 8 . Informační a komunikační technologie pro hotelnictví a cestovní
ruch. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 8 6 5 7 8 - 7 6 - 7 .
JAKUBIKOVÁ, D . , 2 0 1 2 . Marketing v cestovním ruchu:jak uspět v domácí i světové
konkurenci. Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 4 2 0 9 - 0 .
KOTIKOVÁ, H . , 2 0 1 3 . Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada. I S B N
9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 4 6 0 3 - 6 .
K R I Z E K , F . a J. N E U F U S , 2 0 1 4 . Moderní hotelový management: nové trendy a metody
v řízení hotelu, aktualizovaně informace o hotelovém provozu ajeho organizaci, optimalizace
provozu s ohledem na ekologii a etiku, praktické příklady afotografická příloha.
Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 4 8 3 5 - 1 .
136
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
KUČERA, L . , 2 0 1 4 . Využití manažerských informačních systémů v e sféře hotelnictví. I n
Nové trendy v gastronomii, hotelnictví a cestovním ruchu: sborníkpříspěvků. B r n o : V y soká
škola obchodní a hotelová B r n o . I S B N 9 7 8 - 8 0 - 8 7 3 0 0 - 5 5 - 8 .
L E H T I N E N , J., 2 0 0 7 . Aktivní CRM: řízení vztahů se zákazníky. Praha: Grada. I S B N 9 7 8 -
8 0 - 2 4 7 - 1 8 1 4 - 9 .
N E N A D A L , J., 2 0 1 3 . Moderní managementjakosti: principy, postupy, metody. Praha:
M a n a g e m e n t Press. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 7 2 6 1 - 1 8 6 - 7 .
P A L A T K O V A , M . , 2 0 1 1 . Marketingový management destinací: strategický a taktický
marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace ajeho financování,
řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 -
3 7 4 9 - 2 .
P A L A T K O V A , M , 2 0 1 3 . Management cestovních kanceláří a agentur. Praha: Grada.
I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 3 7 5 1 - 5 .
P A L A T K O V A , M . , 2014. Mezinárodní turismus: analýzapozice turismu ve světové ekonomice,
změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a
mezinárodní turismus. Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 4 8 6 2 - 7 .
P A L A T K O V A , M . a J. ZICHOVÁ, 2 0 1 4 . E k o n o m i k a t u r i s m u : t u r i s m u s České r e p u b l i k y .
Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 3 6 4 3 - 3 .
RAŠOVSKÁ, I . a K . RYGLOVÁ (2017X Management kvality služeb v cestovním ruchu:
Jak zvýšit kvalitu služeb a spokojenost zákazníků. Praha: Grada. I S B N 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 5 0 2 1 - 7 .
RYGLOVÁ, K . , B U R I A N , M . a I . VAJČNEROVÁ., 2 0 1 1 . Cestovní ruch -podnikatelské
principy a příležitosti vpraxi. Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 4 0 3 9 - 3 .
S E I F E R T O V A , V . , 2 0 1 3 . Průvodcovské činnosti. Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 4 8 0 7 -
8.
S O D O M K A , P. a H . KLČOVA, 2 0 1 0 . Informační systémy vpodnikové praxi. B r n o :
C o m p u t e r Press. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 5 1 - 2 8 7 8 - 7 .
ŠVARC, I , ŠEDA, M . a M . VÍTEČKOVÁ, 2 0 0 7 . Automatické řízení. Praha: B E N . I S B N
9 7 8 - 8 0 - 2 1 4 - 3 4 9 1 - 2 .
U N W T O , 2 0 1 4 . Handbook of E-Marketingfor Tourism Destination. M a d r i d : U N W T O .
I S B N 9 7 8 - 9 2 - 8 4 4 - 1 5 7 4 - 8 .
VAJČNEROVÁ, I . a K . RYGLOVÁ, 2 0 1 7 . Management kvality služeb v cestovním ruchu:jak
zvýšit kvalitu služeb a spokojenost zákazníků. Praha: Grada. I S B N 9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 -
5 0 2 1 - 7 .
VAŠTÍKOVÁ, M . , 2 0 1 4 . Marketing služeb: efektivně a moderně. Praha: Grada. I S B N
9 7 8 - 8 0 - 2 4 7 - 5 0 3 7 - 8 .
137
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
VOZENÍLEK, V . , 1999. Aplikovaná kartografie I : Tematické mapy. O l o m o u c : U n i v e r zita
Palackého v O l o m o u c i . I S B N 8 0 - 7 0 6 7 - 9 7 1 - 9 .
V Y M E T A L , J., DIAČKOVÁ, A . a M . VÁCHOVÁ, 2 0 0 5 . Informační a znalostní
management v praxi. Praha: L e x i s N e x i s C Z . I S B N 8 0 - 8 6 9 2 0 - 0 1 - 1 .
NORMY
ČSN 7 3 0 4 0 2
ČSN 7 3 0 4 0 6
ČSN/ISO I E C 2 3 8 2 1
ČSN E N I S O 9 0 0 0 : 2 0 0 1
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
A i r b n b , 2 0 1 8 . A i r n b M a p [online], [ v i d 8. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
h t t p s : / / w w w . a i r b n b . c o m / m a p
Aktuálně.cz, 2 0 1 7 . T a x i f y může opět j e z d i t po Praze. Vrchní soud zrušil předběžné opatření,
[online], [ v i d 8. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/taxify-muze-opet-jezdit-po-praze-vrchni-soudz
r u s i l - p r e d b e z n / r ~ 8 9 8 d b 0 c e 8 e 5 b l l e 7 8 2 f 9 0 0 2 5 9 0 6 0 4 f 2 e / ? r e d i r e c t e d = 1 5 2 3 8 9 3 9 2 8
A M S P ČR, 2 0 1 8 . Elektronická evidence tržeb ( E E T ) : p r o k o h o . [online], [ v i d 8. února
2 0 1 8 ] . Dostupné z: h t t p : / / w w w . e l t r z b y . c z / c z / p r o - k o h o
A W I S , 2 0 1 8 . Mobilní sestava-Mobilní číšník, [online], [ v i d 6. ledna 2 0 1 8 ] . Dostupné z
h t t p : / / w w w . p o k l a d n y - s y s t e m y . c z / m o b i l n i - c i s n i k - s e s t a v a /
A S W Systems, 2 0 1 8 . Pokladní systém S E P T I M , [online], [ v i d 4. ledna 2 0 1 8 ] . Dostupné z
h t t p : / / w w w . s e p t i m . c z / p r o d u k t y / p o k l a d n i _ s y s t e m _ s e p t i m
Česká společnost pro jakost. M o d e l excelence E F Q M [ o n l i n e ] . Praha: Česká společnost
pro jakost, 2 0 1 6 [ v i d 8. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: http://www.csq.cz/model-excelencee
f q m /
Český systém k v a l i t y služeb, 2 0 1 8 . [online], [ v i d 8. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z
http://www.csks.cz
Český úřad zeměměřický a katastrální, 2 0 1 8 . Webové mapové služby p r o katastrální m a py,
[online], [ v i d 8. ledna 2 0 1 8 ] . Dostupné z: h t t p : / / w w w . c u z k . c z / K a t a s t r n
e m o v i t o s t i / P o s k y t o v a n i - u d a j u - z - K N / W e b o v e - m a p o v e - s l u z b y - p r o - k a t a s t r a l n i - m a p y (
W M S - K N ) . a s p x
138
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
D I G I S , 2 0 1 8 . G I S - geografický informační systém, [online], [vid. 16. února 2 0 1 8 ] . D o stupné
z: http://www.digis.cz/co-je-to-gis/
Finance.cz , 2 0 1 6 . Sdílená e k o n o m i k a v Česku: Chybějí p r a v i d l a p r o její regulaci, [ o n l i ne],
[ v i d 28. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: https://www.finance.cz/482078-sdilenae
k o n o m i k a /
G O T T S C H A L K , P., 2 0 0 8 . K n o w l e d g e m a n a g e m e n t . I n Jennex, M u r r a y E . (ed.). Knowledge
management: concepts, methodologies, tools, and applications [ o n l i n e ] . Hershey:
I n f o r m a t i o n Science Reference, s. 130-143. [vid. 1 0 . března 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
h t t p : / / g o . g a l e g r o u p . c o m / p s / s t a r t . d o ? p = G V R L & u = k a r l o v a & a u t h C o u n t = l .
Geocaching-kesky.cz, 2 0 1 8 . C o j e to G e o c a c h i n g ? [ o n l i n e ] , [ v i d 10. února 2 0 1 8 ] . D o stupné
z: http://kesky.cz/zaciname-s-geocachingem/co-je-to-geocaching/
G E O C A C H I N G , 2 0 1 8 . Připoj se k celosvětově největší hře zaměřené n a hledání pokladů,
[online], [ v i d . 16. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: w w w . g e o c a c h i n g . c o m
G I S c o m , 2 0 1 8 . Využití G I S : G I S přináší nové možnosti analýzy dat i firemní prezentace
[online], [ v i d . 15. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: h t t p : / / w w w . g i s c o m . c z / p r i k l a d y - v y u z i t i - g i s /
Hořčík, J., 2 0 1 3 . L i f t a g o T a x i - nová česká služba, která chce změnit svět dopravy, [ o n l i ne].
H Y B R I D . c z [vid. 3. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: h t t p : / / w w w . h y b r i d . c z / l i f t a g o - t a x i -
nova-ceska-sluzba-ktera-chce-zmenit-svet-dopravy
ICS-systémy, 2 0 1 8 . Hotelový informační systém, [ o n l i n e ] , [ v i d 5. února 2 0 1 8 ] . Dostupné
z: h t t p : / / w w w . i c s - k v . c z / ? h o t e l o v y - i n f o r m a c n i - s y s t e m , 7 7
I D N E S . c z , 2 0 1 7 . PŘEHLED: R u m u n i v Česku utrácejí víc než Němci, spořiví j s o u S l o váci,
[online], [ v i d . 3. února 2 0 1 8 ] . I S B N 9 7 8 - 8 0 - 8 7 1 4 7 - 0 7 - 8 . Dostupné z:
http://ekonomika.idnes.cz/turistika-cina-cestovni-ruch-utraty-dv4/
e k o n o m i k a . a s p x ? c = A 1 7 0 6 0 8 _ 1 1 4 6 4 0 _ e k o n o m i k a _ f i h
I D N E S . c z , 2 0 1 7 . C o j e sdílení a co už podnikání? U b e r a spol. nejspíš změní i české zák
o n y , [online], [ v i d . 3. února 2 0 1 8 ] . I S B N 9 7 8 - 8 0 - 8 7 1 4 7 - 0 7 - 8 . Dostupné z:
h t t p : / / e k o n o m i k a . i d n e s . c z / p r o u z a - z p r a c o v a l - a n a l y z u - s d i l e n e - e k o n o m i k y - f m 3 /
e k o n o m i k a . a s p x ? c = A 1 7 0 2 1 1 _ 1 8 0 3 5 5 _ e k o n o m i k a _ r n y )
I H N E D . C Z , 2 0 1 8 . [ o n l i n e ] . Hospodářské n o v i n y , [vid. 3. února 2 0 1 8 ] . I S B N 9 7 8 - 8 0 -
8 7 1 4 7 - 0 7 - 8 . Dostupné z: https://byznys.ihned.cz/tagy/sdilena-ekonomika-324244
i K A T A S T R , 2 0 1 8 . K a t a s t r nemovitostí a katastrální mapa. [ o n l i n e ] , [ v i d 20. února 2 0 1 8 ] ,
Dostupné z: h t t p : / / w w w . i k a t a s t r . c z
Interactive M e d i a , 2 0 1 8 . Zákaznické informační systémy, [ o n l i n e ] , [ v i d 20. února 2 0 1 8 ] ,
Dostupné z: https://www.i-media.cz/cs/cis
139
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Jak na E-tržby, 2 0 1 5 . Řešení pro malé p r o v o z y , [ o n l i n e ] , [ v i d 20. února 2 0 1 8 ] . Dostupné
z: h t t p : / / w w w . j a k n a e t r z b y . c z / e e t / r a d i m e - v a m / r e s e n i - p r o - m a l e - p r o v o z y /
M a g i c W A R E , 2 0 1 8 . P r o d u k t y [ o n l i n e ] , [ v i d 20. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
h t t p : / / w w w . m a g i c w a r e . c z / p r o d u k t y /
M A T E R N A , 2 0 1 8 . C I S - Zákaznické systémy, [online], [ v i d 22. února 2 0 1 8 ] . Dostupné
z: h t t p : / / w w w . m a t e r n a c z . c o m / c i s - z a k a z n i c k e - s y s t e m y
Seznam.cz, 2 0 1 8 . Nápověda, [online], [ v i d 22. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
https://napoveda.seznam.cz/cz/planovani-tras-autem-na-kole-na-lyzich-na-vode-pesky/
S T O V K A V I S I O N , 2 0 1 8 . Rezervační systém, [online], [ v i d 5. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
http://www.stovka.cz/funkce/rezervacni-system/
S T O V K A V I S I O N , 2 0 1 8 . Rezervační systém S T O V K A , [ o n l i n e ] , [ v i d 5. února 2 0 1 8 ] ,
Dostupné z: h t t p : / / w w w . s t o v k a . c z / f u n k c e /
S y s t e m O n l i n e . c z , 2 0 1 2 . Specifika hotelového p r o v o z u z hlediska I T podpory, [ o n l i n e ] ,
[vid 22. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: h t t p s : / / w w w . s y s t e m o n l i n e . c z / c r m / s p e c i f i k a h
o t e l o v e h o - p r o v o z u - z - h l e d i s k a - i t - p o d p o r y . h t m
ŠROT, K . 2 0 0 6 . Informační a rezervační technologie v cestovním ruchu: Informační a
rezervační systémy, [online], [ v i d 20. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: http://cgi.math.muni.cz/
k r i z / p r e v o d / i n f o 5 . h t m l
T R A V E L S U P P O R T S Y S T E M S , 2 0 1 8 . S T O V K A S O F T W A R E , s.r.o. [ o n l i n e ] , [ v i d 5.
února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: https://www.travsupsys.sk/partners_stovka.php
T T G . 2 0 1 3 . Letenkáři j sou e l i t o u v cestovním ruchu, [online], [ v i d 2. února 2 0 1 8 ] . D o stupné
z: h t t p : / / w w w . t t g . c z / l e t e n k a r i - j s o u - e l i t o u - v - c e s t o v n i m - r u c h u /
U b e r T a x i , 2 0 1 8 . Velké srovnání: U b e r vs. L i f t a g o vs. T a x i f y . [ o n l i n e ] , [ v i d 10. února
2 0 1 8 ] . Dostupné z: https://www.ubertaxi.cz/co-je-uber/srovnani-konkurence/
virtualtravel.cz, 2 0 1 8 . V I R T U A L T R A V E L - virtuální prohlídky, letecké fotografie, [ o n line],
[ v i d 20. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z: h t t p : / / w w w . v i r t u a l t r a v e l . c z /
V Y S T O U P I L , J., ŠAUER, M . , HOLEŠFNSKÁ, A . A P. METELKOVÁ, 2 0 0 5 . Informační
a rezervační technologie v cestovním r u c h u (distanční studijní opora), [ o n l i n e ] . B r n o :
M a s a r y k o v a u n i v e r z i t a , Ekonomicko-správní fakulta, [ v i d 8. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
h t t p : / / c g i . m a t h . m u n i . c z / k r i z / p r e v o d / i n f o . h t m l
Webový portál W i k i p e d i e . C o u c h S u r f i n g [online], [ v i d 12. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
h t t p s : / / c s . w i k i p e d i a . o r g / w i k i / C o u c h S u r f i n g
Webový portál W i k i p e d i e . A i r b n b [online], [ v i d 12. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
https ://cs . w i k i p e d i a . o r g / w i k i / A i r b n b
140
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
Webový portál W i k i p e d i e . U b e r [ o n l i n e ] , [ v i d 12. února 2 0 1 8 ] . Dostupné z:
h t t p s : / / c s . w i k i p e d i a . o r g / w i k i / U b e r
Z E L E N K A , J., 2 0 0 8 . e - T o u r i s m v oblasti cestovního ruchu, [ o n l i n e ] . Praha: M i n i s t e r s t v o
p r o místní r o z v o j ČR. [ v i d . 3. února 2 0 1 8 ] . I S B N 9 7 8 - 8 0 - 8 7 1 4 7 - 0 7 - 8 . Dostupné z:
h t t p s : / / w w w . m m r . c z / g e t m e d i a / a 7 2 4 0 2 8 c - 5 a d 8 - 4 e a 3 - a e 4 5 - c 6 f b 8 4 4 0 e f l 9 / G e t F i l e l 3 _ l . p d f
141
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY
Cílem této distanční studijní o p o r y b y l o seznámit studenty se způsoby i m p l e m e n t a c e
a možnostmi využití informačních systémů ( I S ) a informačních a komunikačních technologií
( I C T ) v cestovním ruchu. V e d l e teoretického přehledu b y l k l a d e n důraz také n a
praktické dovednosti, které studenti získají při práci s vybranými a p l i k a c e m i .
Informační systémy v cestovním r u c h u pokrývají oblast nejen ubytovacích a stravovacích
služeb ale také oblast d o p r a v y a geografie. V současné éře informační společnosti j e
i pro oblast cestovního r u c h u v e l m i významný informační m a n a g e m e n t , který zahrnuje
následující informační procesy: získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a v y u žívání
informací. I n f o r m a c e se v současné éře informační společnosti staly strategickým
f a k t o r e m p o d p o r y podnikání a stávají se často významnou konkurenční výhodou. Zásadní
j e mít k dispozici p r o správné a rychlé rozhodování včasné i n f o r m a c e , které vytváří podmínky,
ale m n o h d y i pravidla, p r o činnost organizací v cestovním r u c h u .
Obsahově j e tato distanční studijní opora zaměřena nejprve n a seznámení se základním
i p o j m y z teorie systémů a teorie informací. Dále j s o u k a p i t o l y věnovány zákaznickému
prostředí a zákaznicky orientovaným systémům, architektuře a specifikům informačních
systémů v e firmách zaměřených n a cestovní r u c h a t u r i s m u s . Studijní text j e zaměřen také
na rezervační a poptávkové systémy, systémy p r o p o d p o r u řízení a p r o v o z u ubytovacích
a stravovacích zařízení n e b o geografické informační systémy ( G I S ) a m a p y . Obsáhlá část
j e věnována také problematice projektů n a informační p o d p o r u činností v e firmách zaměřených
n a cestovní r u c h a t u r i s m u s a závěrečná k a p i t o l a j e zaměřena n a vývojové trendy
v oblasti využití I S / I C T v cestovním r u c h u a t u r i s m u .
142
Radim Dolák, Petr Suchánek - Informační systémy v cestovním ruchu
PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON
(T) I Čas potřebný k e studiu
E l
Klíčová slova
Průvodce studiem
<S> I Rychlý náhled
l?7 ?l
Tutoriály
K zapamatování
Řešená úloha
Kontrolní otázka
\7\ Odpovědi
Samostatný úkol
Prozá
-^-1 Cíle k a p i t o l y
m
zájemce ES
Nezapomeňte n a odpočinek
1 Průvodce t e x t e m
V I Shrnutí
D e f i n i c e
Případová studie
Věta
Korespondenční úkol
Otázky
Další zdroje
Úkol k zamyšlení
143
Název:
Autoři:
V y d a v a t e l :
Určeno:
Počet stran:
Recenzenti:
Tiskárna:
Náklad:
ISBN
Informační systémy v cestovním ruchu
Ing. Radim Dolák, Ph.D.
Doc. Mgr. Petr Suchánek, Ph.D.
Slezská u n i v e r z i t a v Opavě
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
studentům S U O P F Karviná
144
doc. R N D r . František K o l i b a , CSc.
Ing. F i l i p Ježek, P h . D .
X - M E D I A servis s.r.o.
5 0 k s
978-80-7510-294-2
T a t o publikace neprošla j a z y k o v o u úpravou.