EVROPSKÁ UNIE
Evropské strukturální a investiční fondy
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání M I N I S T E R S T V O Š K O L S T V Í ,
M L A D E 2 E A TĚLOVÝCHOVY
Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě
Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400
Trendy v cestovním ruchu
Distanční studijní text
Pavlína Pellešová
Karviná 2018
S L E Z S K Á
U N I V E R Z I T A
OBCHODNĚ PODNIKATELSKÁ
FAKULTA V KARVINÉ
Cestování, turismus a volný čas.
Trendy v cestovním ruchu, chataření, golf, cykloturistika, agroturistika,
hipoturištika, glamping, adrenalinový cestovní ruch, gastronomický cestovní
ruch, léčebný turismus, Darktourism, dobrodružný cestovní ruch,
event turismus, svatební turistika, filmový turismus, kosmická turistika,
voluntarismus, náboženský cestovní ruch, Geocaching, cestovní ruch seniorů,
cestování osob se zdravotním postižením, cestovní ruch sexuálních
menšin, cestovní ruch zaměřený na segment LOHAS, cestovní ruch
košer a halal, YouthTravel, generace Y , dovolená pro jednotlivce, dámské
individuální cestování, industriálni cestovní ruch, montánní turistika,
poznávací turistika, aktivní dovolená, odpovědný cestovní ruch, asketická
dovolená, Responsible Travel, Couch Surfing, mobilní aplikace, internet
v cestovním ruchu, trendy nabídky v mezinárodním cestovním ruchu,
trendy poptávky v mezinárodním cestovním ruchu.
Studijní opora Trendy v cestovním ruchu se zabývá trendy, jejich vývojem.
Popisuje implementaci trendů do nabídky podniků cestovního ruchu.
Trendyj sou charakterizovány jako nové formy využití krajiny v cestovním
ruchu (např. chataření, golf, cykloturistika, agroturistika, glamping),
z pohledu motivace účastníků (např. léčebný turismus, dobrodružný
cestovní ruch, Geocaching) a z pohledu potřeb cílových skupin
(cestovní ruch seniorů a cestování osob se zdravotním postižením, cestovní
ruch košer). Další trendy cestovního ruchu vymezují např. industriálni
cestovní ruch, montánní turistiku, asketickou dovolenou. Poslední
kapitola se věnuje trendům cestovního ruchu podle Vize 2020.
doc. Ing. Pavlína Pellešová, Ph.D.
doc. Ing. Lubomír Schellong, Ph.D.
Ing. Halina Kotíková, Ph.D.
978-80-7510-302-4
Toto dílo podléhá licenci:
Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0
Znění licence dostupné na:
http://creativecommons.Org/licenses/by-sa/4.0
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Obsah
ÚVODEM 5
RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY 6
1 TRENDY V CESTOVNÍM RUCHU A JEJICH VÝVOJ 7
1.1 Pojetí trendu, trendy z pohledu teorie 7
1.2 Implementace trendu do nabídky 36
2 NOVÉ FORMY VYUŽITÍ KRAJINY V CESTOVNÍM RUCHU 45
2.1 Chataření a chalupaření 47
2.2 Golf 49
2.3 Cykloturistika 52
2.4 Agroturistika 54
2.5 Hipoturistika 57
2.6 Glamping 58
2.7 Skanzeny 59
2.8 Sportovní areály a adrenalinový cestovní ruch 61
3 TRENDY Z POHLEDU MOTIVACE ÚČASTNÍKŮ 67
3.1 Gastronomický cestovní ruch 67
3.2 Léčebný turismus, zdravotní cestovní ruch 70
3.3 Darktourism 76
3.4 Dobrodružný cestovní ruch 80
3.5 Event turismus 83
3.6 Svatební turištika 88
3.7 Filmový turismus 89
3.8 Kosmická turistika 92
3.9 Voluntarismus 95
3.10 Náboženský cestovní ruch 96
3.11 Geocaching 100
4 TRENDY Z POHLEDU POTŘEB CÍLOVÝCH SKUPIN 105
4.1 Cestovní ruch seniorů 106
4.2 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením 110
4.3 Cestovní ruch sexuálních menšin, LGBT tourism 113
4.4 Cestovní ruch zaměřený na LOHAS 116
3
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
4.5 Cestovní ruch KOŠER a H A L A L 119
4.6 Youth Travel (cestovní nach mládeže) 123
4.7 Generace Y 125
4.8 Dovolená pro jednotlivce 127
4.9 Dámské individuální cestování 129
5 DALŠÍ TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU 134
5.1 Industriálni cestovní ruch 134
5.2 Montánní turistika 138
5.3 Poznávací turistika 139
5.4 Aktivní dovolená 142
5.5 Evropa na otočku 143
5.6 Asketická dovol ená 145
5.7 Responsible Travel 147
5.8 Couchsurfmg 149
5.9 Využití mobilních aplikací a internetu v cestovním ruchu 150
6 TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU PODLE VIZE 2020 163
6.1 Vize 2020 (2030) 163
6.2 Nabídkové trendy cestovního ruchu 168
6.3 Poptávkové trendy cestovního ruchu 169
LITERATURA 173
SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY 180
PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON 181
4
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
ÚVODEM
Studijní opora je určena je studenty studijního programu Cestovní ruch a turismus a pro
další zájemce z ostatních studijních programů, jak prezenční, tak i kombinované formě studia,
které problematika trendů poutá. Distanční studijní opora je určena primárně pro studenty
předmětu Trendy v cestovním ruchu. Rovněž mohou problematiku trendů studovat
zájemci z řad odborné veřejnosti a může být pro ně obohacením. Studenti by měli již mít
povědomí o základních pojmech z oblasti cestovního ruchu, aby se v oblasti trendů mohli
orientovat.
Při studiu opory doporučuji seznámit se nejprve se značkami a symboly používanými
v opoře. V textu opory byly použity distanční prvky cíle kapitoly, klíčová slova, definice,
k zapamatování, které slouží pro zapamatování nej důležitějších pojmů z probíraného učiva.
Součástí distanční studijní opory je rovněž distanční prvek samostatný úkol, který slouží
pro samostatnou práci studentů, která může být konfrontována na seminářích nebo tutoriálech.
Prvek pro zájemce rozšiřuje základní znalosti uvedené problematiky. Distanční prvek
otázky a odpovědi na konci každé kapitoly slouží studentům k opakování probírané oblasti
a cílem je zjistit, kde mají studenti mezery. Rovněž distanční prvek kontrolní otázka slouží
k opakování probrané látky. Text každé kapitoly v distanční studijní opoře je zakončen
distančním prvkem shrnutí kapitoly, který obsahuje nej důležitější informace z probírané
problematiky. Komplexní seznam je uveden na konci opory.
Cílem distanční studijní opory je naučit studenty orientovat se a získat znalosti v oblasti
trendů v cestovním ruchu. Studenti se naučí odlišovat a specifikovat trendy v cestovním
ruchu z pohledu vývoje, z pohledu motivace účastníků cestovního ruchu, z pohledu potřeb
cílových skupin, ale i další trendy. Pozornost je zaměřena také na to, jaký vliv mají trendy
na tvorbu nabídky poskytovaných služeb podniky cestovního ruchu. Závěrem jsou představeny
trendy cestovního ruchu podle Vize 2020.
Vážení studenti přeji Vám mnoho úspěchů při studiu trendů v cestovním ruchu.
Autorka
5
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY
Studijní opora je tvořena šesti kapitolami. První kapitola se zabývá pojetím trendu,
trendy v cestovním ruchu a jejich vývojem. Popisuje možnosti vyhledávání trendů a jejich
implementaci do nabídky podniků cestovního ruchu. Specifikuje také postup při sestavování
úspěšného produktu.
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu jsou předmětem druhé kapitoly.
Ta se podrobně zabývá vybranými formami využití krajiny v cestovním ruchu, jako jsou
chataření a chalupaření, golf, cykloturistika, agroturistika, hipoturistika, glamping, skanzeny,
sportovní areály a adrenalinový cestovní ruch.
Třetí kapitola se věnuje trendům z pohledu motivace účastníků cestovního ruchu, kde
charakterizuje vybrané trendy j ako j e gastronomický cestovní ruch, léčebný turismus, Dark
tourism, dobrodružný cestovní ruch, event turismus, svatební turistika, filmový turismus,
kosmická turistika, Voluntarismus, náboženský cestovní ruch, Geocaching.
Čtvrtá kapitola se zabývá problematikou trendů z pohledu potřeb cílových skupin, kde
specifikuje cestovní ruch seniorů a cestování osob se zdravotním postižením, cestovní ruch
sexuálních menšin, cestovní ruch zaměřený na segment LOHAS, cestovní ruch košer a halal,
YouthTravel, generace Y, dovolená pro jednotlivce, dámské individuální cestování.
Pátá kapitola umožňuje studentům zabývat se dalšími trendy cestovního ruchu, mezi
které řadíme industriálni cestovní ruch, montánní turistiku, poznávací turistiku, aktivní
dovolenou, Evropu na otočku, odpovědný cestovní ruch, asketickou dovolenou, Responsible
Travel, Couch Surfing. Kapitola je ukončena problematikou využití mobilních aplikací
a internetu v cestovním ruchu.
Šestá kapitola soustřeďuje pozornost na trendy cestovního ruchu podle Vize 2020.
Zabývá se prognózou vývoje mezinárodního cestovního ruchu, regionálními trendy mezinárodního
cestovního ruchu. Studenti se dozvědí rovněž o klíčových trendech nabídky
a poptávky v mezinárodním cestovním ruchu i v regionech.
6
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
1 TRENDY V CESTOVNÍM RUCHU A JEJICH VÝVOJ
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Studenti budou seznámeni s vymezením pojmu trend, pohledem mezinárodních institucí
na trendy v cestovním ruchu, ale i trendy dle Strategie cestovního ruchu Moravskoslezského
kraje. Popsán bude vývoj trendů v cestovním ruchu, na který navazují možnosti vyhledávání
trendů, jejich implementace do nabídky podniků cestovního ruchu a postup při
sestavování úspěšného produktu.
CÍLE KAPITOLY
Konkrétní výčet schopností, dovedností, kompetencí, které by měl student po prostudování
kapitoly ovládat nebo dosáhnout:
• definovat pojem trend,
• popsat vývoj trendů v cestovním ruchu,
• pojmenovat trendy cestovního ruchu z pohledu mezinárodních institucí,
• klasifikovat trendy podle Strategie cestovního ruchu Moravskoslezského kraje,
• popsat problémy při vyhledávání trendů,
• vysvětlit implementaci trendu do nabídky podniku.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Trend, trendy v cestovním ruchu, megatrendy, příčiny trendů, poptávkové trendy, nabídkové
trendy, technologie, komfort, dobrodružství, cílová místa, organizace cestovního
ruchu, proces tvorby produktu.
1.1 Pojetí trendu, trendy z pohledu teorie
Trend lze vymezit z pohledu několika hledisek:
• všeobecná definice - trend jako obecný směr, kterým se něco ubírá či mění
(http://www.oxforddictionaries.com/),
7
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
• statistické hledisko - zachycuje dlouhodobou tendenci časové řady růst nebo
klesat (trend ovlivňují síly jako populační změna, inovace, změna cen, růst pro­
duktivity)1
.
DEFINICE - TREND
Trend je jev, projev, znak, charakteristika, které se v rostoucí míře v souvislosti s různými
typy příčin projevují v současnosti a v budoucnosti ve společnosti " Zelenka a Pásková,
2012).
Trendy vznikají i v oblasti cestovního ruchu a působí na motivaci a pohnutky budoucích
návštěvníků k cestování. Výkladový slovník cestovního ruchu dle UNWTO (Zelenka
a Pásková, 2012) uvádí některé motivy cestování:
1. rekreace, dovolená a trávení volného času (aktivní trávení volného času),
2. profesní a obchodní cesty (kongresový a incentivní cestovní ruch),
3. návštěva přátel a příbuzných (návrat ke kořenům),
4. zdraví (wellness pobyty, prevence, odpočinek, lékařský zákrok)
5. víra (poznávání cizích kultur a tradic, poutě, návštěva svatých míst),
6. jiné.
Trendy obecně chápeme j ako dlouhodobé tendence vývoj e cestovního ruchu na určitém
území, které vznikají vlivem různých činitelů např. vlivem demografických změn, sociálních
změn, vývojem hospodářství, politických a legislativních změn, bezpečnosti cestování,
technického rozvoje apod. Ovlivňuje je také aktuální poptávka a nabídka na trhu cestovního
ruchu. Respektování trendů na trhu cestovního ruchu znamená myslet na budoucí
prosperitu území v podmínkách rostoucího vlivu globalizace a udržení se na národním,
či mezinárodním trhu cestovního ruchu v souladu s pravidly trvale udržitelného rozvoje
cestovního ruchu2
.
Dwyer et. al. (2009) považuje za klíčové faktory, které ovlivňují podobu trendů: ekonomické,
politické, environmentálni, technologické, demografické a sociální prostředí.
Tyto činitele působí dlouhodobě na podobu politiky cestovního ruchu, na její plánování
i rozvoj. Trendy můžeme členit z různých hledisek, například Palatková (2006) je člení na
megatrendy a další trendy nebo Goytia Prat3
(2000) je člení na poptávkové a nabídkové
1
ČSÚ, 2018. [online] [vid. 20.1.2018]. Dostupné z http://www.czso.ez/csu/redakce.nsf/i/sezonne_ociS"
tena_data
2
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA, K A T E D R A CESTOVNÍHO RUCHU, 2014. Analýza
potenciálu cestovního ruchu v Kraji Vysočina a míra jeho využití, [online] [vid. 20.1.2018]. Dostupné
z http://www.kr-vysocina.cz/VismoOnline_Actioncripts/File.ashx?id_org=450008&id_doumenty=4062758
3
GOYTIA PRAT, A., 2000. New trends in leisure tourism. Leisure Studies Institute. University of Bilbao
(Spain).
8
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
trendy (podrobněji níže). V rámci obecného pojmu můžeme trendy rozlišovat na (Nordin,
2005):
tzv. megatrendy - představují dlouhodobé trendy velkého rozsahu a následků,
u nichž nepředpokládáme, že by znenadání vymizely - např. globalizace, stárnutí
populace či individualismus,
přechodnými výstřelky - jsou krátkodobé, neočekávané a nemají žádný ekonomický,
politický či sociální význam. Zpravidla se velice rychle objevují i mizí.
Palatková a Zichová (2014) prezentují trendy v nabídce a poptávce destinací.
Poptávkové trendy v sobě odráží vnímání turismu jako trávení volného času, získávání nových
zážitků. Trendy nabídkové se vztahují k turismu jako k průmyslovému odvětví.
Klasifikace trendů cestovního ruchu se vyvíjí z pohledu jednotlivých autorů, institucí
nebo organizací. Trendy v cestovním ruchu jsou předmětem zkoumání mnoha autorů, například
Darcy a Buhalis (2011) hovoří o trendu univerzálního designu, vhodného
pravšechny kategorie návštěvníků cestovního ruchu, pro zajištění bezpečnějšího prostředí
a snazšího přístupu ke službám. Conrady a Buck (2011), Gúčik (2010), Goeldner a Ritchie
(2014) prezentují růst významu propagace rozvoje ekologického cestovního ruchu a etiky,
Ryglová, Burian a Vajčnerová (2011) uvádí pomalý zánik tradičních kamenných cestovních
kanceláří z důvodu nových technologických vylepšení a vyšší účast franchisingových
společností, Kotíková (2013) zmiňují význam eventů a event marketingu pro podporu cestovního
ruchu, atp.
Světové megatrendy, které souvisí se vzájemným podmiňováním globalizace a lokalizace,
informačními a komunikačními technologiemi, ovlivňujícími výběr cílového místa
a distribuci produktu, s důrazem na komfort, ulehčení a zrychlení cestování a rozvoj dopravních
technologií prohlubují polarizaci preferencí turistů. Gúčik (2010, s. 99) uvádí megatrendy,
které stanovila Světové organizace cestovního ruchu v roce 1998 a které budou
ovlivňovat mezinárodní cestovní ruch do roku 2020. Výrazně se na trhu cestovního ruchu
bude prosazovat zejména zdravotní, ekologický, kulturní, tematický a dobrodružný cestovní
ruch a další vývoj budou ovlivňovat megatrendy:
• vzáj emná podmíněnost globalizace a lokalizace,
• informační a komunikační technologie budou ovlivňovat výběr cílového místa
a distribuci produktu,
• důraz se bude klást na komfort, ulehčení a zrychlení cestování, a rozvoj dopravních
technologií,
• prohloubí se polarizace preferencí turistů, orientovaných na komfort a dobrodruž­
ství,
• globalizace způsobí, že čím dál tím více cestovního ruchu se bude odehrávat
na netradičních místech a zaznamená se nástup cestovního ruchu do blízkého ves­
míru,
• módním se stane cílové místo,
9
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
• dojde k rozvoji tematicky zaměřeného tržního produktu s jedním nebo kombinací
tří prvků, a to zábava, zážitek, poznávání,
• cílová místa se budou více zaměřovat na image, jako předpoklad své diverzifikace
a expanze příležitostí,
• převládne snaha o získání asijského turisty,
• vzroste význam propagace rozvoje ekologického cestovního ruchu a etického
obchodování v cestovním ruchu.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaký je rozdíl mezi přechodnými výstřelky a megatrendy?
T R E N D Y V CESTOVNÍM RUCHU Z P O H L E D U R Ů Z N Ý C H AUTORŮ
Mezi základní trendy ovlivňující cestovní ruch podle Kolektivu autorů (2006,
s. 6-13) patří obdobné trendy, jako uvádí Kotíková (porovnejte, viz níže), a to:
• demografie - změny spojené s důchodovou reformou a zvyšování věkové hranice
pro odchod do důchodu by však mohly tento rozvoj v dlouhodobějším výhledu zpomalit,
významným segmentem jsou i nadále mladí lidé - jejich příjmy stále rostou,
zvyšuje se věk zakládání rodiny i počet jednočlenných domácností; příjmy mladé
generace se zvyšují i na „nových" mimoevropských trzích, kde tito lidé tvoří
významný podíl populace. Důsledky pro cestovní ruch:
o rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti,
o rostoucí poptávka po j ednoduchých způsobech dopravy,
o rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf),
o rostoucí poptávka po produktech zaměřených na j ednotlivce,
o rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty),
o v marketingových aktivitách by měl být kladen důraz méně na věk a více na
pohodlí,
o rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších
pobytech (prodloužené víkendy),
o roste význam zahraničních cest za přáteli a příbuznými,
o zdrojovými zeměmi budoucnosti j sou mimo jiné Čína, Indie, Rusko a Brazílie
- zatímco v nadcházejících letech přijedou z těchto zemí zejména příslušníci
starších věkových skupin, v delším výhledu nabude na významu
mladší generace,
o vzrůstající pracovní mobilita - výhodou je bezproblémové zajištění pracovní
síly během hlavní sezóny ve velkých turistických destinacích, což se negativně
projevuje na kulturní „autenticitě" poskytovaných služeb.
10
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
zdraví- nebude ovlivňovat objem poptávky, bude ale ovlivňovat rozhodovací proces
ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí. Důsledky pro cestovní
ruch:
o turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako
méně zdravé,
o poptávka po pouze letních dovolených bude klesat,
o poroste popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách
s ní spojených,
o poroste poptávka po wellness pobytech, lázeňských pobytech a fitness cen­
trech,
vnímavost a vzdělání- s růstem úrovně vzdělanosti při plánování dovolené rostoucí
role umění, kultury historie, včetně zvýšeného významu výchovných a duchovních
hodnot. Důsledky pro cestovní ruch:
o rostoucí poptávka po speciálních produktech,
o stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky
umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování,
o poroste potřeba lepšího a tvorivej šího způsobu poskytování informací,
o poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy,
volný čas - moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a stimuluje
jeho poptávku po volném času a relaxaci. Tento trend má opačný vliv na volné
disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Důsledky
pro cestovní ruch:
o rostoucí poptávka po levněj ších produktech;
o rostoucí poptávka po relaxačních pobytech;
o zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších
dovolených.
zkušenosti s cestováním - zkušenější spotřebitelé si budou stále více zajišťovat
cesty sami podle potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality
a ceny. Důsledky pro cestovní ruch:
o dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času,
o mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb,
o bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá,
další rok luxusní dovolená, nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá
dovolená,
o preference dovolených budou stále více roztříštěné,
o věrnost destinacím bude nadále oslabovat; - zkušenosti budou stimulovat
turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, se kterými byli
spokojeni,
o bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách
aut, motocyklů a kol,
o poroste preference regionů, které nabízí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou
koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu,
11
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
• informační technologie - nejen k získávání informací, ale i nákupu turistických produktu
a služeb bude i nadále růst. Neustále poroste i význam vizuálních prezentací.
Důsledky pro cestovní ruch:
o penetrace internetu a jeho využití k získávání informací a objednávkám služeb
cestovního ruchu nadále poroste,
o dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy
vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu;
o zkušeněj ší turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím
přímé rezervace přes internet,
o význam cestovních agentur (CA) poklesne, balíky služeb budou stále více
nakupovány přes internet,
o internet pozmění roli národních turistických organizací, posílí roli e-marketingu
a na významu nabude aplikace strategie C R M (řízení vztahů se zákazníky)
v destinačním managementu,
o základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších
informací jak o produktech, tak o destinacích a přístupná propojení
a pralinky,
o možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace,
o vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany zkušeněj ších
a sebejistějších turistů,
• doprava - lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízko-nákladových přepravců
ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení
a nahromadění. Důsledky pro cestovní ruch:
o destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě
krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány
v období mimosezóny,
o lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku
po prodloužených víkendech a krátkodobej ších pobytech ve městech
v zahraničí,
o vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které jak převezmou vysoký
podíl letecké dopravy v současné době,
o přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy,
zejména v hlavní sezóně (účastníci silniční dopravy se častěji potýkají s ko­
lonami),
o lidé si na cestách častěji půjčují auta rostoucí potřeba mobility); -klesne význam
autobusové dopravy,
o bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou
budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí
poptávku po snadné dostupnosti,
o okružní plavby, ať už levněj ší, či nákladné, narostou na významu, především
u populace starší 50 let,
12
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• trendy v ekonomice - s postupující globalizací se prohlubuje regionální charakter
světového hospodářství, dochází k prohloubení mezinárodního obchodu, což zvyšuje
šance na sbližování kultur a hodnot. Důsledky pro cestovní ruch:
o význam služeb ve světové ekonomice dále vzroste,
o dále vzroste konkurence ve světovém měřítku - více spotřebitelů bude využívat
možnosti snadno porovnávat konkurenční nabídky na internetu a budou
odstraněny další překážky volného obchodu,
o v rozvíjejících se zemích vzniknou nové turistické destinace, tyto země se
budou snažit využít propagaci své země jako turistického cíle,
o rostoucí ekonomiky se budou zároveň stávat i zdroj ovými zeměmi pro rozvoj
cestovního ruchu,
o evropské destinace budou muset posílit svůj destinační marketing a spolupráci
při propagaci cestovního ruchu,
o také by měly vytvořit nové turistické produkty a upravit prezentaci tradičních
produktů, kterou zacílí na nové zdrojové trhy,
o hodnoty a očekávání mladé generace v souvislosti s cestováním budou ovlivněny
jejich dospíváním v globalizovaném světě,
o pro splnění těchto očekávání bude důležité, aby veškeré informace a objednávky
služeb byly dostupné prostřednictvím nejnovějších komunikačních
kanálů,
• udržitelný rozvoj, životní prostředí - význam ekologie nadále poroste, což působí
zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda
a populace. Důsledky pro cestovní ruch:
o znečištění ovzduší a klimatické měny mohou významně ovlivnit destinace,
jejichž přitažlivost je založena na přírodních krásách, přímořská letoviska,
o dle výzkumů klimatické změny ovlivnily cestovní ruch v Evropě - průměrné
teploty na celém kontinentu stoupají, v severní části kontinentu se dešťové
úhrny zvyšují, v jižních oblastech naopak srážek ubývá - důsledkem toho
dochází ve Středomoří častěji k lesním požárům, turistická sezóna ve Skandinávii
je naopak delší díky příznivějším teplotám,
o vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace,
o politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím
kontinuálnejšího a důslednějšího plánování,
o preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva
a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících
turistů,
o zvyšují se náklady na udržování přírodních zdrojů pro cestovní ruch - tedy
pláží, jezer, areálů pro zimní sporty atd.,
o vlády evropských zemí pravděpodobně přistoupí k zavedení ekologických
daní, což zvýší ceny dopravy,
o vzhledem k rostoucí pozornosti ke stavu životního prostředí a potřebě chránit
je roste zájem o zbylé nezničené destinace,
o zvyšuje se poptávka po ekoturistice a cestovnímu ruchu zaměřeném na přírodní
krásy, což se odráží v nabídce v této oblasti,
13
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
o ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního
ruchu,
• jistota a bezpečí - teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další
kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní jak zvýšenou
potřebu jistoty a bezpečí. Zvyšující se bezpečnostní, zdravotní a imigrační obavy
pravděpodobně povedou k větší kontrole cestování ze strany státu. Příslušné orgány
by měly propracovat varovný a informační systém a plány krizového řízení spolu
s programy obnovy. Důsledky pro cestovní ruch:
o turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně
bezpečné,
o při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody,
o turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt
nebude splňovat očekávané standardy,
o významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost,
o průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat
poptávku v krizových obdobích,
o image destinací bude pravděpodobně více ovlivněna bezpečnostními a zdravotními
otázkami,
o počet turistů ze vzdálených trhů, kteří budou muset žádat o víza, patrně
poroste,
o určité problémy mohou vzniknout na vnitřním trhu Evropské unie - příkladem
může být ochrana spotřebitele při přeshraničních nákupech služeb přes
internet,
o nová směrnice o službách v E U pozmění dosavadní způsob fungování trhu,
koncept „národních" produktů bude stále irelevantnější, poskytovatelé služeb
budou muset přijít s novými způsoby, jak si udržet zákazníky,
o poroste potřeba certifikace a klasifikace v mezinárodním cestovním ruchu,
• městský cestovní ruch - kultura bývá hlavním motivem pobytů ve městech, přestože
relativně málo návštěvníků se považuje za kulturně zaměřené turisty, účastníci často
využívají leteckou dopravu, k ubytování obvykle volí hotely, nej důležitějším zdrojem
informací j sou osobní doporučení od příbuzných nebo přátel, nicméně stále větší
vliv získává internet,
• kongresový a incentivní cestovní ruch - stále častěji jsou do programu incentiv
začleňovány činnosti podporující rozvoj osobnosti, tvořivosti a mezilidských
vztahů, vzdělávání a také adrenalinové aktivity, v posledních letech se objevily termíny
concentive (conventions + incentives) a meetcentives (meetings + incentives),
které vyjadřují trend propojování pracovních a motivačních cest, s účastníky incentiv
častěji cestují jejich životní partneři, incentivy j sou více orientovány na střední
a nižší management.
14
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jmenujte světové megatrendy v cestovním ruchu a porovnejte se základními trendy
ovlivňujícími cestovní ruch.
Foret a Foretová (2001) uvádějí stále aktuální vývojové trendy:
• změna věkové struktury,
• změna velikosti a struktury domácností, kde je čím dál tím více menších nebo
neúplných rodin;
• účastníci cestovního ruchu cestují společně s „domácími mazlíčky", při cestách
využívají osobní automobil,
• ženy, většinou samostatně ekonomicky aktivní, mají potřebu alespoň víkendových
cest,
• trend péče o zdraví, fyzickou kondici,
• trend sebevzdělávání a zdokonalování.
Podle Páskové a Zelenky (2002), Páskové (2003) - v rovině kvalitativní lze možné globální
vlivy cestovního ruchu na krajinu ilustrovat pomocí trendů:
• rostoucí oblibou a vybaveností pro „motorizované" outdoorové aktivity - jízdy
terénním automobilem, na motocyklu či čtyřkolových vozítkách, mimo zpevněné
cesty, což způsobuje či zesiluje erozi krajiny, poškozování vegetačního krytu, rušení
či přímo usmrcování živočichů a emise skleníkových plynů, heliskiing (doprava
vrtulníky na hřebeny hory a následné lyžování ve volném terénu),
• cestováním do vzdálenějších destinací, což způsobuje růst emisí skleníkových
plynů,
• kratšími, ale častějšími dovolenými s rostoucími nároky na dopravu, jejímiž
důsledky jsou nárůst emisí skleníkových plynů, další růst dopravní infrastruktury,
fragmentace krajiny a s tím související pokles biodiverzity,
• pokračující expanzí výstavby špičkově vybavených lyžařských areálů s lanovkami,
vleky, komplexy sjezdových tratí (v noci často osvětlenými), hlučnými děly na zasněžování
a často vícepatrovými hotely do zranitelných horských ekosystémů, jejímiž
důsledky jsou nežádoucí změny krajinného rázu, fragmentace krajiny, pokles
biodiverzity, zvyšování eroze, ztráta či poškozování vegetačního krytu, apod.
• pokračující expanzí výstavby špičkově vybavených turistických letovisek se související
infrastrukturou na ekologicky zranitelných mořských pobřežích (a na pobřeží
vnitrozemských vodních ploch a toků) s následnými dopady na litorální a vodní
ekosystémy (poškozování vegetace, ohrožování vodních organismů, eroze, znečišťování
vody, rušení migrujících ptáků),
15
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
• rostoucí oblibou exotických suvenýrů z přírodnin nebo obsahujících přírodniny
(korály, mušle, peří, kožešiny, slonovinu atd.), ohrožující místní ekosystémy a biodiverzi
tu,
• unifikovaným prosazováním mezinárodní kuchyně v cestovním ruchu, pro kterou
jsou suroviny a polotovary dováženy a letecky dopravovány na velkou vzdálenost
s využitím chladírenské techniky, což vede k růstu emisí skleníkových plynů,
• zvyšujícím se zájmem o původně ochranářskou známku světového dědictví
UNESCO, která nyní funguje do značné míry jako mezinárodní značka kvality cestovního
ruchu. Označení určité krajiny takovou značkou představuje reálnou hrozbu
spontánního nárůstu masového turismu se všemi výše popsanými důsledky.
Palatková (2006, s. 72) se zmiňuje o nej výraznější odlišností, kterou je možnost
komerčních aktivit, tedy prodej produktů destinace, což je všeobecně uznávaný trend
managementu dsetinace a trendu generovíní vlastních příjmů v daleko větší míře zejména
na úrovni regionálních turistických organizací.
Globální poptávkové trendy se odrážejí v charakteru a kvalitě poptávky po destinaci
v ČR. Palatková, M . (2006, s. 197-199) představuje poptávkové trendy, kde řadí:
• demografické prostředí:
o posuny ve věkové struktuře klientů - početní nárůst segmentu třetího
věku (senioři) a mladého věkového segmentu (do 25 let),
o změna struktury domácností - zmenšování počtu členů domácností,
nárůst počtu domácností nerodinného typu,
o měnící se role a odpovědnost v domácnosti - role ženy (dětí při rozho­
dování,
o rostoucí význam menšin - rozvoj tzv. etnického turismu,
o výrazný nárůst počtu obyvatel v určitých oblastech světa (zejména Asie),
• společenské prostředí:
o měnící se kulturní zvyklosti a životní styl - zájem o zlepšení fyzické
kondice, vzhledu, zdraví, dále nárůst fondu volného času a větší důraz na
jeho hodnotné využívání k vlastnímu sebezdokonalování, hedonistický
životní styl a dovolená, nárůst zaměstnanosti žen a v neposlední řadě
trend k návratu k přírodě (aktivní dovolená, zážitky), důraz na emocionálně
silné a smysly podporující produkty,
o důraz na bezpečnost mentální, sociální, fyzická), omezení zdravotních
rizik a čistotu,
o důraz na kvalitu v širokém pojetí - životní prostředí, komunikace, sociální
vztahy,
• zákaznické prostředí:
o rostoucí vzdělání klienta a jeho zkušenosti s cestováním,
o růst mobility na straně poptávky,
o nárůst segmentů speciálních zájmů, resp. nikových trhů,
o nárůst segmentu městského (kulturního) turismu,
16
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
o nárůst segmentu aktivního turismu,
o růst segmentu obchodního turismu (a podílu žen v rámci segmentu),
o silné sezónní výkyvy poptávky,
o rostoucí podíl individuálních cest,
o klesající průměrná délka pobytu při růstu četnosti cest během roku,
• technické a technologické prostředí:
o růst významu nízkonákladových leteckých přepravců,
o větší využívání pozemní dopravy, zejména silniční a železniční (rychlo­
vlaky),
o rostoucí počet rezervací na poslední chvíli díky CRS (computerized reservation
systems), GDS (globál distribution systems) a internetu,
o rozvoj internetu šetřícího čas i peníze klienta,
• ekonomické prostředí:
o poměr kvalita/cena,
o nárůst poptávky v některých rozvojových zemích díky zvýšené ekonomické
úrovně,
• ekologické prostředí:
o důraz na „čisté" produkty,
o rostoucí zodpovědnost účastníků cestovního ruchu vůči fyzickému
a socio-kulturnímu prostředí.
Palatková a Zichová (2014, s. 47) zmiňují vybrané současné trendy v oblasti poptávky.
Jako první trend bývá zmiňována velmi často globalizace. V souvislosti s turismem jsou
uváděny dva prvky globalizace. Prvním je teritoriální expanze turismu v globálním měřítku,
souvisí s rozvojem technologií, které urychlí procesy globalizace. Druhým je vzrůstající
standardizace a homogenizace trhu jako důsledek celosvětové sjednocení vkusu,
životních stylů a oblíbených produktů. Dalším trendem v oblasti poptávky v turismu
je fragmentace, projevuje se delší dobu. Celá řada účastníků cestovního ruchu uskuteční
během jednoho roku více cest, avšak počet přenocování v rámci jedné cesty se snižuje.
Růst počtu dovolených během roku může být důsledkem růstu životní úrovně, ale také rozložením
fondu volného času. Značná část populace je vystavena velkému pracovnímu vypětí,
což vyžaduje častější regeneraci psychických a fyzických sil. Ohleduplnost k životnímu
prostředí je dalším trendem v oblasti turismu. Udržitelný turismus není možné chápat
jako specifický typ turismu, ale jako určitý přístup k cestovnímu ruchu založený
na znalostech a respektu k hodnotám cílové destinace. Nestoupá poptávka pouze po ekologických
produktech, ale poptávka po tzv. regionálních produktech využívající zdroje dané
destinace a mající pozitivní ekonomický dopad v tomto hostitelském regionu.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Uveďte příklady poptávkových trendů v oblasti zákaznického a ekonomického prostředí.
17
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
Trendy, které se v Evropě projevují, vytvářejí podle Hornera a Swarbrooka (2003)
cílové skupiny, na něž se lze zaměřit bez ohledu na hranice. Je to podstatné pro odborníky
cestovního ruchu, národní hotelové řetězce stejně jako pro provozovatele rychlého občerstvení.
Mezi trendy v chování zákazníku uvádějí „zelené" zákazníky, autentické produkty,
touhu po celkovém využití času, hledání nových zážitků, přání učit se a hledání slev.
K nejvýznamnějším nabídkovým trendům dle Palatkové (2008) náležejí trendy konkurenčního
prostředí (cenová konkurence, nové destinace, snaha o zvýšení loajality klienta
k destinaci, produktu ...), trendy společenského prostředí (kratší a častější dovolené,
programování ...), zákaznické prostředí (dodatečné výhody, např. turistické karty, produkty
zaměřené na „well-being", relaxaci a rekreaci ...), trendy technického a technologického
prostředí (zejména internet, rezervační systémy, pokrok v dopravě), ekonomické prostředí
(např. tlak na snižování ceny, konkurence levných mimoevropských destinací) i ekologické
prostředí (zdravý životní styl, ekoturismus, udržitelný turismus, produkty orientované
na zdravý životní styl ...).
Ryglová (2009) uvádí, co je hlavní příčinou pokračujícího pozitivního trendu v rozvoji
cestovního ruchu v České republice:
• růst fondu volného času,
• změny v životním stylu u větší části obyvatelstva,
• růst mobility,
• odstraňování bariér volného pohybu osob mezi státy,
• nové nároky na způsob cestování.
Podle Palatkové (2011) se rozvíjí cestování mladých, kteří nadšeně cestují do destinací
v rámci vlastního rozpočtu, emocionální význam pro ně mají mobilní fotografie. Ryglová,
Burian a Vajčnerová (2011) uvádějí současné trendy v cestovním ruchu v ČR:
• díky státní agentuře CzechTourism dochází k velké propagaci všech krajů,
• snaha o prezentaci České republiky jako bezpečné destinace,
• nové rozvojové strategie na úrovni regionů, popř. mikroregionů,
• nárůst investicí z fondů E U na rozvoj cestovního ruchu,
• podpora sdružení v různých regionech (např. informační centra),
• pomalý zánik cestovních agentur v kamenných kancelářích, užší zaměření
na produkt cestovního ruchu,
• vyšší účast franchisingových společností v České republice, které pomáhají
v rozvoji cestovního ruchu (Hilton hotely, atd.),
• snadněj ší informovanost turistů,
• nárůst požadavků a standardů zákazníka na rozsah a kvalitu,
• vývoj nových specifických forem cestovního ruchu.
18
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
SAMOSTATNÝ UKOL
Zamyslete se nad tím, jak se změnily současné trendy v České republice.
Provozování tzv. gastronomické turistiky je v současné době také trendem, lidé se cíleně
vypravují za konzumací jídla a pití, v souvislosti s nějakým regionem, jako například moravské
víno (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011).
Trendy související s cestovním ruchem vyjmenovává Jakubíková (2012, s. 126 - 129):
• demografie,
• kultura,
• sociální prostředí,
• životní styl,
• měnící se administrativní technika, telekomunikační technika, informační technologie,
dopravní prostředky j sou rychlejší a bezpečnější, pohodlnější, objevují se stále
novější technologie pro přípravu jídel a jejich zpracování, pro přípravu polotovarů,
nové technologie v oblasti stavebnictví, vytápění, využití tepelné energie, nové čistící
technologie, roste vliv automatizace,
• dostatek volného času a atraktivního přírodního rekreačního prostoru, přírodní
atraktivity, příznivé klima, čistota ovzduší a vody jsou podmínkou rozvoje cestovního
ruchu, narušené prostředí znamená ohrožení rozvoje cestovního ruchu, uvědomován
si významu ekologie nadále roste, nastane zvýšený zájem o destinace se zachovalou
přírodou, větší pozornost bude věnována samostatnému chování firem....,
• voluntarismus - spojené s aktivní pomocí navštívené oblasti,
• zodpovědné cestování ve vztahu k životnímu prostředí,
• léčebný turismus,
• couch surfing - bezplatné sdílené ubytování a pohostinnost, s cílem minimalizace
nákladů, navázání přátelství, mezikulturní porozumění,
• asketická dovolená,
• dark tourism (temný turismus),
• mladí cestovatelé,
• gay tourismus - významný segment, představuje příležitost pro podniky cestovního
ruchu,
• cestování seniorů,
• slow travel - intenzívnej ší poznávání a zážitky,
• singltrek - pohyb v přírodě, většinou na kolech.
Cestovní ruch prochází poslední desetiletí velkými změnami. V roce 2003 definovala
Evropská komise deset základních trendů, které ovlivní cestovní ruch v nejbližší budoucnosti.
Některé trendy v cestovním ruchu se projevují dlouhodobě, například demografické
19
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
trendy, využití komunikačních a informačních technologií. Jedná se o následující faktory
(Kotíková, 2013, s. 25):
• demografie,
• zdraví,
• vzdělávání,
• volný čas,
• zkušenosti s cestováním,
• životní styl,
• informační technologie,
• doprava,
• udržitelný rozvoj,
• jistota,
• bezpečí.
P O H L E D NA TRENDY V CESTOVNÍM R U C H U
Pohled na trendy v cestovním ruchu se vyvíjí jak z hlediska času, tak i z pohledu jednotlivých
institucí, agentur, apod.
Evropská komise cestovního ruchu4
(ETC - European Travel Commission) uvádí,
že cestovní ruch prošel během posledních let významnými změnami, velmi rychle se vyvíjí
a je stále více ovlivňován hlavními globálními trendy. Mezi nejvýznamnější trendy současného
cestovního ruchu v Evropě patří:
• změna věkové struktury obyvatelstva, kdy dochází ke stárnutí populace a zvyšujícímu
se podílu starších věkových skupin obyvatel, které se mohou díky kvalitní zdravotní
péči, fondu volného času a finančnímu zabezpečení více účastnit cestovního
ruchu,
• zvyšující se poptávka po kvalitních produktech cestovního ruchu, zdravotním,
lázeňském a kulturním cestovním ruchu,
• s rozvojem nízkonákladových leteckých společností se zvýší dostupnost letecké přepravy
pro širší okruh lidí (nové cílové skupiny) a dojde ke změnám navštěvovaných
destinací v Evropě,
• častější individuální cesty, protože roste počet lidí, kterým nevyhovuje tradiční
dovolená a hledají neobvyklé a autentické zážitky, a také nárůst cest do neobjevených
destinací,
• vzrůstající počet dovolených mimo letní sezónu a letní destinace budou častěji
navštěvovány v průběhu celého roku,
4
EUROPEAN TRAVEL COMMISSION, 2006. Tourism trends for Europe [online], [vid. 27.1.2018].
Dostupne z http://www.etc-corporate.org/resources/uploads/ETC_Tourism_Trends_for_Europe_09-
2006_ENG.pdf
20
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• internet a rozvoj informačních technologií bude hrát výraznou roli v distribuci a prodeji
produktů a služeb cestovního ruchu, možnosti vyhledání širokého spektra informací
o destinacích předem zvýší znalosti a očekávání návštěvníků,
• vzrůstající poptávka po udržitelném cestovním ruchu.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Zapamatovali jste si deset základních trendů, které byly definovány Evropskou komisí?
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR, 2008) spatřuje trendy
v těchto oblastech: cestovní ruch mládeže, senioři, trendy v oblasti komerčních programů
a pobytů v lázních a trend zdravějšího způsobu života.
Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 - 20205
uvádí, že na
změnu spotřebního chování budou mít vliv i demografické trendy, zejm. stárnutí populace
vyspělé Evropy. Segment seniorů s jejich specifickými potřebami bude narůstat. Tržní hodnota
tohoto segmentu však není v budoucnu zcela jednoznačná. Rizika je třeba hledat
ve stavu evropských veřejných rozpočtů a v jejich schopnosti zajistit dostatečně vysoký
důchod. V kapitole 5 SWOT analýza je uvedeno v Koncepci jaké vidí současné trendy
cestovního ruchu v ČR, viz následující tabulka. Nosné typy cestovního ruchu Koncepce
státní politiky cestovního ruchu na období 2007 - 2013 jsou představeny v kapitole 3.1.2
výčet forem cestovního ruchu, pro které má ČR dobré předpoklady. Situace se v základní
orientaci nabídky ČR během posledních let příliš nezměnila. Identifikované nosné prvky
nabídky jsou platné i dnes, nicméně s tím, že uvnitř jednotlivých témat dochází ke zdůraznění
některých jejich specifických aspektů. Nejvýznamnější formy cestovního ruchu,
pro které má Česká republika nejlepší předpoklady, jsou:
• Městský a kulturní cestovní ruch - i přes všechny aktuální trendy v cestovním ruchu
zůstává klíčovým prvkem nabídky. V posledních letech se velmi silně profiluje směrem
k zahraniční poptávce. Městský a kulturní cestovní ruch je základním prvkem všech
poznávacích forem cestovního ruchu.
• Dovolená v přírodě - nejtypičtěj ší j sou letní a zimní pobyty na horách, dovolená u vody,
kempování, venkovský cestovní ruch a agroturištika, spotřeba regionálně typických
produktů cestovního ruchu, apod. Trendem posledních několika let je stagnace letních
pobytů na horách, na druhou stranu se ale pomalu rozvíjí venkovský cestovní ruch.
• Sportovní a aktivní dovolená - těžiště poptávky po našich horských střediscích se
v průběhu posledních dvaceti let v některých regionech z části přesunulo na zimní
5
M M R ČR, 2013. Koncepce politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020. [online], [vid. 27.1.2018].
Dostupný z http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d4-4344-8d38-f8de43cec24d/Koncepce-statni-poli-
tiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-2014-2020.pdf?ext=.pdf
21
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
sezónu. V tomto ohledu však možnosti rozvoje našich zimních středisek ohrožuje zahraniční
konkurence. V řadě regionů se v letní sezóně velmi dynamicky rozvíjí pěší
turistika a cykloturistika, nejen v horských, ale i podhorských oblastech spojená s poznáváním
kulturních a přírodních hodnot, popř. s ostatními sportovními aktivitami.
• Lázeňský cestovní ruch - v celkové nabídce hraje lázeňství významnou roli. Je zde
lokalizováno asi 8 % celkových kapacit, avšak výkony j sou cca dvojnásobné. Lázeňství
jako celek v posledních letech spíše stagnuje.
• Kongresový a veletržní cestovní ruch - nejlepším potenciálem pro realizaci kongresového
cestovního ruchu, tj. kapacitou zařízení a jejich vybaveností, disponuje Hlavní
město Praha, které se jako jediné v ČR řadí do kategorie mezinárodního významu.
Středisky nadregionálního významu jsou například Brno, Karlovy Vary, Mariánské
Lázně, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové a Špindlerův Mlýn. Mezinárodního
významu dosahuje ve veletržním cestovním ruchu pouze výstaviště v Brně. Střediskem
národního významu je Hl. město Praha. Mezi města s regionálním významem veletržního
cestovního ruchu patří České Budějovice, Litoměřice, Olomouc, Lysá nad Labem,
Ostrava a Pardubice.
Studie TripBarometer webu TripAdvisor6
uvádí online průzkum z roku 2015 globální
výzkumnou společností Ipsos, kdy bylo realizováno 44 782 rozhovorů, a prezentují šest
klíčových trendů na rok 2016:
• hledání nových zážitků - v nadcházej ícím roce budou cestovatelé všech věků vyhledávat
věci, které ještě nikdy nezažili, od plaveb na výletních lodích přes cestování j ednotlivců
a podobně,
• utratit více peněz, protože to „stojí za to" - na celém světě budou cestovatelé v roce
2016 ochotní utratit více peněz než v minulosti, a to nejen kvůli růstu cen; jeden ze tří
cestovatelů má v úmyslu utratit v roce 2016 více peněz než v roce 2015,
• výběr destinace podle kultury a speciálních nabídek - dnešní cestovatelé si volí destinace
podle různých kritérií, včetně speciálních nabídek od ubytovacích zařízení,
• chládek apřipojení - mezi vybavením, které budou cestovatelé při rezervaci ubytování
v roce 2016 hledat, zaujímá přední místa klimatizace a Wi-Fi,
• rostoucí ceny pokojů (a optimismus) - řada ubytovacích zařízení se chystá v příštím
roce zvýšit ceny pokojů a většina hoteliérů uvádí, že cítí optimismus ohledně zisků
v roce 2016, 3 ze 4 majitelů podniků cítí optimismus ohledně zisků v roce 2016,
• péče o dobrou reputaci online - stále velký význam má přítomnost v online prostoru:
v roce 2016 budou podniky pečlivě sledovat, co o nich lidé píšou na webu.
6
TRIPADVISOR, 2017. 6 klíčových trendů v cestování na rok 2016. [online] [vid. 20.1.2018]. Dostupné
z https://www.tripadvisor.cz/TripAdvisorInsights/n2670/6-klicovych-trendu-v-cestovani-na-rok-
2016#sthash.nJSy2BRH.dpuf
22
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Tabulka č. 1: Současné trendy cestovního ruchu v České republice
Sončdí né trendy cestovního ruchu v ČR
Silné stránky Slabé stránky
tematicky bohatá nabídka cestovního ruchu, obecné
pomé rn ě vysoká spokojenost s trávením d ovalené v ČR,
postupný nárůst aktŕvni turistiky
prílišná sezón nost nabídky cestovního ruchu
ČR jako bezpečná destinace stagnace objemu domácí i zahraniční poptávky
at rakti vn i n abídka památek ĽN ESCO, vysoký kulturněhistorický
a přirodni potenciál
zkratová ní délky pobytu domácich i zahraničních turistu
rostoucí láje m nových zdrojových trh ú o destinací ČR
(Rusko, Ukrajina, Čína, Austrálie)
nízká kvalita poskytovaných služeb v cestovního ruchu
staletá tradice českého lázeňství, tradice českého
kul in á íství, pivovarnictví a vinařství
velmi výrazná koncentrace zahraničních návštěvníků do
Prahy
h ustá a dokonal e in ačená síť turistických tras a stezek, ve
světovém měřítku unikátní
pokles návštěvnosti německých turistů
Praha jako fenomén světového významu
zaostávání za dynamickým rozvojem nabídky šetrných
forem cestovního ruchu v konkurenčních destinackh
IRakousko, Německo, a pod.)
geo* rafická poloha ČR ve stredni Evropě ja ko idea lni místo
pro kongresový cestovní ruch
Ohrožení
pozitivně se měnící kvalita nabídky ubytovací
infrastruktury
zhoršení image a značky destinace Česká republika
koná ní tradičnkh kulturně-spo lečenských a spo rtovních
akcí regionálního, národního {výberové i mezinárodního)
významu
sil ná a a ktivní kon ku rence v sousedních zemích, propad
v kvalité nabídky oproti těmto destinacím
živá tradice a folklor v mnoha turistických regionech
příchod další hospodářské krize, výraznější kolísání
návštev íosti c v ivřcva íe zl-tuá n i H trsndy ia které
nebude schopna nabídka ČR reagovat
Příležitostí
zhoršení zahraničné-politické situace, zavádén i restrikci
pro příjezdy zahraničních návštěvníků
tvorba a nabídka nových inovativních produktů cestovního
ruchu, zachyceni aktuálních trendů v cestovním ruchu
ihoršené legislativní prostředí pro cestovní ruch
zkvalitňováni služeb jako zásadnífaktor růstu spokojenosti
návštěvníků
ned ostatek finan čního ka pitá lu pro další rozvoj cestovního
ruchu
výraznější kultivace lidského kapitálu v cestovním ruchu
přetížení vybraných středisek cestovního ruchu jejich
rostoucí návštěvností
aktivace hlubší spolupráce jednotlivých subjektů
v cestovním ruchu
prohlubující se rozdíl v návštěvnosti mezi Prahou a regiony
•ČF
rozvoj IT technologií ve všech oblastech cestovního ruchu
obecný růst daňového zatížení obyvatelstva, výraznější
propady příjmů domácnosti
další rozvoj venkovské a vinařské turistiky
ned ostatečná kva lita, struktura a využití i nfrastruktury
cestovního ruchu liejména veřejné)
rozvij ejirí se fenom én well ness a golf
CzechTourism prezentuje tyto trendy globálního cestovního ruchu (2013-2014)8
:
• online rezervace sice rostly v roce 2013 o 10 %, ale jejich podíl okolo 70 % pravděpodobně
spěje ke svému vrcholu. Nepatrně rostly také podíly rezervací přes cestovní
agentury. Rozvojové trhy s vysokým podílem turistů cestujících poprvé však stále potřebují
podporu cestovních kanceláří.
• v období posledních čtyř let se zvyšoval podíl letecké dopravy, vyšplhal na 57 %.
Podíly ostatních typů dopravy vykazovaly klesající tendenci v pořadí: automobily
(26 %), autobusy (7 %) a vlaky (5 %).
7
MMRČR, 2013. Koncepce politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020. [online], [vid. 27.1.2018].
Dostupný z http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d4-4344-8d38-f8de43cec24d/Koncepce-statni-poli-
tiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-2014-2020.pdf?ext=.pdf
8
CZECHTOURISM, 2014. Trendy globálního cestovního ruchu (2013/2014). [online] [vid. 27.1.2018]. Dostupné
z http://www.czechtourism.cz/institut-turismu/aktuality/trendy-globalniho-cestovniho-ruchu-2013-a-
2014/
23
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
• zajímavé trendy byly registrovány ve výběru ubytování. Vývoj posledních let jasně
ukazuje úbytek podílu ubytování v hotelech na úkor ostatních ubytovacích zařízení, jejichž
podíl za období od roku 2009 do roku 2013 vzrostl téměř o třetinu. Je však nutné
zdůraznit, že hotely stále dominují podílem okolo 60 %.
V roce 2016 CzechTourism představuje nové trendy v destinačním marketingu9
: press
trip složený pouze z Instagram influencerů. V únoru hostila newyorská pobočka agentury
CzechTourism press trip složený výhradně z influencerů působících na sociální síti
Instagram. Cílem bylo jednak využít toho, že Instagram je jednou z nejrychleji rostoucích
sociální sítí co do počtu uživatelů, ale také vyzkoušet, jak na tuto formu propagace zareagují
české subjekty.
OECD v publikací OECD Tourism Trends and Policies 20161 0
uvádí trendy:
• dochází ke stárnutí populace,
• 23% turistů je ve věku nad 55 let,
• nejvíce lidé cestují do zahraničí za účelem dovolené (71%), poté až následují
služební cesty a návštěvy přátel a příbuzných,
• v zemích OECD vznikají nové specializované trhy - jde například o: dovolenou
pro jednotlivce, dovolenou pro seniory, dovolenou pro chudé nebo bohaté,
• rozvíjející výklenky zahrnují trendy, jako: extrémní zážitky, požitkářské a luxusní
cestování (např. výletní turistika), hledání jedinečných zážitků, seberealizaci
a poptávka po autentičnosti; cestující j sou stále více experimentální, ochotní
zkoušet nové produkty, potraviny a atrakce.
TrekkSoft v Tourism Trend Report 20161 1
uvádí šest trendů v globálním cestovním
ruchu:
1. Pokračování síly čínského trhu
Čínský turistický trh je nejrychleji rostoucím zdrojem cestovního ruchu v posledním
desetiletí, který utratil neuvěřitelných 498 miliard $ v roce 2014 za zahraniční cesty.
Čínští turisté hledají hotely prostřednictvím sociálních sítí. Také mají zájem o prestižní
značky hotelů.
9
CZECHTOURISM, 2016. Nové trendy v destinačním marketingu, [online] [vid. 27.1.2018]. Dostupné
z http://www.czechtourism.cz/clanky/nove-trendy-v-destinacnim-marketingu-press-trip-s/
1 0
KEEPEK.COM, 2018. [online] [vid. 20.1.2018]. General trends in tourism and transport. Dostupné
z http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/industry-and-services/oecd-tourism-trends-
and-policies-2016_tour-2016-en#page64
1 1
TREKKSOFT, 2017. Travel Industry Trend s 2016. [online] [vid. 27.1.2018]. Dostupné
z https://www.trekksoft.com/en/blog/travel-industry-trends-2016
24
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
2. Cestující, kteří se chtějí odpojit
Jedná se o rostoucí trend turistů, kteří se chtějí doslova odpojit od své práce v období
dovolené. WiFi zůstává klíčovým požadavkem pro mnoho turistů, což vytváří složitou
rovnováhu. Některé hotely využívají absenci WiFi k jejímu prodeji.
3. Objevování nedotčených ajedinečných míst
Turisté v roce 2016 budou hledat příležitosti k prozkoumání méně známých destinací.
Zejména se jedná o destinace, které jsou jedinečná a beze změny. Rok 2016 bude obrovský
pro dobrodružné cestování, přičemž mnozí turisté chtějí:
obj evit nedotčená a j edinečná místa,
vytvořit si nezapomenutelné vzpomínky,
posouvat hranice své komfortní zóny.
4. Méně překážek v cestování
S každým rokem se svět stáváještě více propojený. Levné letenky usnadňují víkendové
pobyty v zahraničních destinacích. Chytré překladatelské aplikace pomáhají k překonání
jazykové bariéry. V roce 2016 bude zaznamenán nárůst mezinárodních obchodních
cest v důsledku globalizace a růstu počtu mezinárodních organizací.
5. Millennials (GeneraceY) hledají dobrodružství
Je důležité sladit výlety a aktivity tak, aby odpovídaly potřebám mladých cestujících.
V roce 2020 bude tento trh uskutečňovat o 47% více zahraničních cest než v roce 2013.
Mnoho mladých cestujících hledají:
jedinečné a autentické zážitky,
příležitosti naučit se něco nového,
doporučení z úst j iných,
společnosti, které poslouchají jejich zpětnou vazbu.
6. Staycations, nebo cestování blíže k domovu
Nejde vždy jen o přilákání zahraničních turistů. Další spokojený zákazník může být
z blízkého okolí. Google prohlídky "staycation" vzrostly o 10% meziročně od roku
2011-2014. Trend cestování blíže k domovu se předpokládá i v roce 2016.
Trendy v globálním cestovním ruchu v roce 201612
:
• Trend č. 1 - Hledání nových zážitků - v nadcházejícím roce budou cestovatelé všech
věků vyhledávat věci, které ještě nikdy nezažili, od plaveb na výletních lodích přes
cestování jednotlivců a podobně. Globálně platí, že 69 % cestovatelů má v plánu
vyzkoušet v roce 2016 něco nového. 1 z 5 globálních cestovatelů uvedl, že v příštím
1 2
TRIPADRISOR.CZ, 2017. 6 klíčových trendů cestování na rok 2016. [online] [vid. 29.1.2018]. Dostupné
z https://www.tripadvisor.cz/TripAdvisorInsights/n2670/6-klicovych-trendu-v-cestovani-na-rok-2016
25
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
roce poprvé vyzkouší plavbu na výletní lodi. 17 % cestovatelů v roce 2016 poprvé vyzkouší
cestování jako jednotlivci a 15 % cestovatelů poprvé vyrazí na dobrodružnou
cestu.
• Trend č. 2 - Utratit více peněz, protože to „stojí za to " - na celém světě budou cestovatelé
v roce 2016 ochotní utratit více peněz než v minulosti, a to nejen kvůli růstu cen.
1 ze 3 cestovatelů má v úmyslu utratit v roce 2016 více peněz než v roce 2015.
Jeden ze tří cestovatelů (33 %) se chystá utratit v roce 2016 za cestování více peněz než
v uplynulém roce. Až 49 % respondentů, kteří plánují navýšit svůj rozpočet na cestování,
tak činí proto, „protože si to já nebo moje rodina zasloužíme". 31 % uvedlo, že za
cestování utratí více, protože „je to důležité pro mé zdraví a spokojenost".
• Trend č. 3 - Výběr destinace podle kultury a speciálních nabídek - dnešní cestovatelé
si volí destinace podle různých kritérií, včetně speciálních nabídek od ubytovacích zařízení.
47 % globálních cestovatelů uvádí, že navštívili určitou destinaci kvůli kultuře
a obyvatelům dané země. 1 z 5 cestovatelů (21 %) si vybral určitou destinaci, protože
měl daný hotel speciální nabídku nebo balíček. Na vzestupu je „televizní turismus"
- 1 z 5 globálních cestovatelů navštívil určitou destinaci proto, že o ní viděl pořad
v televizi.
• Trend č. 4 - Chládek a připojení - mezi vybavením, které budou cestovatelé při rezervaci
ubytování v roce 2016 hledat, zaujímá přední místa klimatizace a Wi-Fi. 63 %
globálních cestovatelů uvedlo, že při výběru ubytování je pro ně klimatizace zásadním
kritériem. Z toho vyplývá, že jí přikládají větší důležitost než snídani (40 %) nebo bazénu
(26 %). 46 % cestovatelů uvedlo, že se neobejdou bez bezplatného připojení
k Wi-Fi na pokoji - to znamená, že kdyby ho určité ubytovací zařízení nenabízelo,
hledali by jinde. 26 % cestovatelů uvedlo, že v ubytování vyžadují supenychlé připojení
Wi-Fi, a 11 % cestovatelů je ochotných si za tuto službu připlatit.
• Trend č. 5 - Rostoucí cenypokojů (a optimismus) - řada ubytovacích zařízení se chystá
v příštím roce zvýšit ceny pokojů a většina hoteliérů uvádí, že cítí optimismus ohledně
zisků v roce 2016. Téměř polovina hoteliérů z celého světa hodlá v roce 2016 zvýšit
ceny pokojů (47 %). Většina ubytovacích zařízení zvyšuje ceny, aby se vykompenzovaly
rostoucí režijní náklady (65 %), ačkoli více než třetina z nich k tomuto kroku sáhne
kvůli nedávno dokončené rekonstrukci (37 %) nebo zvýšení poptávky (35 %). Tri ze
čtyř majitelů podniků cítí optimismus ohledně zisků v roce 2016. Většina z nich svůj
optimismus přičítá tomu, že se na jejich trzích budou v příštím roce konat místní události
a konference (65 %). 91 % hoteliérů vidí klíč k budoucnosti svého podnikání
v rostoucím objemu přímých rezervací.
• Trend č. 6 - Péče o dobrou reputaci online - stále velký význam má přítomnost v online
prostoru: V roce 2016 budou podniky pečlivě sledovat, co o nich lidé píšou na webu.
93 % hoteliérů uvádí, že jsou pro budoucnost jejich podnikání důležité online recenze
cestovatelů. Péče o dobré jméno online bude i v roce 2016 patřit k největším oblastem
investic majitelů ubytovacích zařízení - 59 % z nich bude do této oblasti investovat
více než v předchozím roce.
26
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Na rok 2017 TrekkSoft popisuje sedm trendů v globálním cestovním ruchu13
:
1. Millennials (GeneraceY) - Millennials jsou oficiálně největším generací v historii.
Jedná se o nejmladší generaci s disponibilním příjmem. Generace je považována
za vůdce cestovního ruchu. Pomáhají rozhodnout, jaké budou hlavní trendy cestovního
ruchu. Chtějí dostat přesně to, co si přejí. Požadují možnost zkoumat a rezervovat své
výlety a zájezdy online. Budou také největším trhem v cestování v příštích několika
letech.
2. Aktivní a dobrodružné výlety - druhý trend pro rok 2017 je aktivní a dobrodružné cestování.
Tento typ cestování zahrnuje: "africké safari, plavání se žraloky v Mexiku
a Austrálii nebo pěší švýcarské Alpy". Severní a Jižní Amerika jsou top destinace pro
dobrodružné cestování.
3. Dámské individuální cestování - v současné době 80% cestovních rozhodnutí provádějí
ženy. Ať už jsou ženaté, svobodné nebo rozvedené. Dnešní cestující ženyjsou nezávislé
a chtějí získat nové a neobjevené zážitky. Mají svůj vlastní názor o tom, kde si udělají
dovolenou ajak se tam dostanou. Mnoho z nich se rozhodne pro individuální cestování.
V roce 2014 se 72% amerických žen rozhodlo k sólovému dobrodružství. Toto číslo
se bude v příštích několika letech zvyšovat.
4. Potravinový cestovní ruch - potravinový cestovní ruch se stal novým trendem mezi cestovateli
všude po světě. Potravinové zkušenosti nejsou omezeny jen na stolování.
Zahrnuje kurzy vaření, zemědělské výlety a klasické potravinové trhy, které tvoří asi
95% z těchto zkušeností. Tyto zkušenosti j sou úzce spojeny s kulturou v dané lokalitě.
Mnoho cestovatelů to považuje za jeden z nej lepších způsobů, jak poznat příběh
o místě, ve kterém se nachází.
5. Odpovědný cestovní ruch - cestující budou mít větší zájem o životní prostředí, hospodářský
a sociální dopad na cílové místo, které navštěvují. Je pravděpodobné, že dojde
k podpoře společnostem, které ztělesňují tyto hodnoty.
6. Mobilní fotografie - nemělo by být překvapením, že turisté v roce 2017 si hledají způsoby,
jak dokumentovat své cesty. Vzhledem ke geniálním mobilním telefonům
se jedná o přirozenou věc. Stále více a více cestovatelů používají svá zařízení k zachycení
pozoruhodných okamžiků.
7. Práce a odpočinek - práce a odpočinek je oblíbené téma mezi odborníky v oblasti cestovního
ruchu v tomto roce. Po celé generace, lidé rozšiřují své obchodní cesty o odpočinek.
Nelze tedy přesně říci, zda se jedná o nově vznikající trend.
Z pohledu podniků cestovního ruchu je možné prezentovat názor zástupce mezinárodního
autobusového dopravce Eurolines.cz14
- cestovatelské trendy na rok 2017: Evropa
na otočku, poznávat co nejvíce, i s ubytováním na pár kliknutí, za poznáním velkoměst
i na cyklostezky, Evropa vlastním tempem.
1 3
TREKKSOFT, 2018. 7travel trends for 2017. [online] [vid. 27.1.2018]. Dostupné z https://www.trekk-
soft.com/en/blog/7-travel-trends-for-2017-that-will-drive-the-global-tourism-industry
1 4
LAUERMANNOVÁ, P., 2017. Cestovatelské trendy na rok 2017. [online] [vid. 27.1.2018]. Dostupné
z https://www.toato.cz/cestovatelske-trendy-pro-rok-2017/
27
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
Časopis Cestovatel.cz prezentuje v seriálu Světové trendy v cestovním ruchu 2017
tyto trendy: Youth Travel, Dark Tourism, Diaspora Tourism, asketická dovolená,
CouchSurfing, léčebný turismus, dovolená na venkově, Responsible Travel, Voluntaris-
mus.
CzechTourism (TTG1 5
, 2017) řadí mezi trendy:
• změnu ve výběru ubytování - vývoj ukazuje úbytek podílu ubytování v hotelech
na úkor ostatních zařízení, roste význam alternativního ubytování j ako Airbnb a ubytování
v soukromí, patrný hlavně u turistů, přijíždějících k nám z evropských zemí
a z USA,
• mezi další zaznamenané trendy patří slevovéportály, které nepřímo ovlivňují cestovatelské
zvyklosti českých turistů, kteří v rámci ČR jezdí častěji na kratší dovolené,
mimo hlavní sezónu a rádi poznávají nové destinace,
• jako hlavní komunikační nástroj pro oblast domácího cestovního ruchu používají
portál www.kudyznudy.cz,
• asociace cestovních kanceláří ČR uvádí jako rostoucí trend v celé Evropě „prodlužování
léta" a dovolenou i mimo hlavní sezónu.
Tipy a trendy v cestování pro rok 201716
1. Na Kubu! - očekává se, že zájem cestovatelů o tento karibský ostrov poroste. Po uvolnění
dříve velice napjatých vztahů s USA se na Kubu pravděpodobně vydá hodně
Američanů. Otázkou je, zda se politický postoj USA po zvolení Donalda Trumpa prezidentem
nezmění. Nechal se totiž slyšet, že jednostranně výhodnou dohodu s Kubou
zruší. Kdo chce ale zažít z Kuby to romantické z uplynulých, jinak velice problematických
desetiletí, měl by si pospíšit.
2. Spojené království dlouho nebylo levnější - po britském referendu se libra již částečně
vzpamatovala, ale rozhodně se nevrátila na původní úroveň. To si přímo říká o nákup
letenek nebo jízdenek do Británie.
3. Nízkonákladové aerolinky stále expandují - do USA se například chystají vstoupit
islandské Wow Airlines či nízkonákladové spoje Air France. Konkurence roste, z čehož
by zákazníci měli těžit. Je patrné, že zisky generuje aerolinkám doplňkový prodej.
Samotné ceny letenek jsou poměrně nízké, ale vše ostatní bývá zpoplatněno, včetně
příručního zavazadla či možnosti vybrat si sedadlo.
4. Hotely zdražují - kvůli nedávným fúzím hotelových řetězců rostou například v USA
ceny ubytování. Očekává se, že tam letos ceny poskočí o 4 %. Hotely se navíc začínají
chovat podobně jako aerolinky - nabízejí třeba levnější přespání, ale zpoplatňují
například wi-fi nebo vstup do fitness centra.
15 ^YG, 2017. Praha je v rezervacích na Airbnb devátá na světě. [cit. 2017-06-22]. Dostupné
z http://www.ttg.cz/praha-je-v-rezervacich-na-airbnb-devata-nejzadanejsi-na-svete/
1 6
IVESTIČNÍWEB, 2017. Tipy a trendy v cestováni pro rok 2017. [cit. 2017-07-27]. Dostupné
z http://www.investicniweb.ez/2017/l/12/tipy-trendy-v-cestovani-pro-rok-2017/
28
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
5. Věrnostní programy aerolinek již nebudou tak štědré - letecké společnosti přestávají
zohledňovat nalítané míle, zajímá je cena letenek. Pokud chcete využívat letištní
salónky, budete si mnohdy muset více připlatit.
6. Cestovatelé baží po zážitcích - pryč jsou doby, kdy se většina dovolenkám chtěla jen
válet na pláži. Lidé jsou aktivnější, zajímají je hory, rafty na divoké vodě a podobně.
Touží poznávat přírodní i kulturní památky. Snaží se proniknout pod povrch a poznat
skutečný život místních obyvatel.
7. Nadále roste význam alternativního ubytování - možná i díky rostoucím cenám hotelových
služeb se ubytovací službyjako Airbnb stávají stále populárnějšími. Nové technologie
tento trend jednoznačně podporují. Ubytování přes Airbnb si lze zamluvit
stejně jednoduše jako hotelový pokoj.
Co Češi a cestovatelské trendy v roce 2017 prezentuje BusinessInfo.cz17
:
• Bulharská renesance - kombinace výhodných cen a minimálních bezpečnostních
rizik pomohla k renesanci zájmu tuzemských návštěvníků,
• Hledání nových šampiónů - ztráta tradičních turistických destinací (Turecko,
Egypt, Tunis) nutí CK hledat nové a bezpečnější cíle pro české turisty - například
jihoamerická Kolumbie, lákají na rozmanitost země od písečných pláží přes historická
města až po vysoké hory; i když mezinárodní terorismus posledních let souvisí
především s radikalizací obyvatel z arabských zemí, některé destinace se těší rostoucímu
zájmu turistů, například Omán; před několika lety rozhodovali o cílech
dovolené českých turistů především jejich finanční možnosti, preference výrazně
změnily mezinárodní situace a vzestup terorismu,
• Doma nejlépe - tuzemské lokality, z trendu domácích dovolených těží památky, ale
i další cíle tuzemských turistů, raketový nárůst návštěvnosti zaznamenává v posledních
letech například zábavně-naučný park Mirakulum ve středočeských Milovi­
cích,
• Památky praskají ve švech - rekordy v roce 2016 lámaly také tuzemské památky,
nejvyšší návštěvnost zaznamenávají tradičně Český Krumlov a zámek Lednice,
které patří na seznam UNESCO, mezi rekordmany v návštěvnosti přitom patří i řada
historických objektů, které památkáři nespravují, především některé církevní stavby
- kutnohorská Kostnice.
• Češi doma šetří - rostoucí návštěvnost tuzemských památek přitom nezpůsobuje
pouze strach z cest do zahraničí, ale také bohaté doprovodné programy, na které
se správci historických objektů v posledních letech zaměřují, více návštěvníků loni
přilákaly také české hory,
• Umakart už nestačí - provozovatelé lyžařských areálů investovali v minulých letech
do zlepšení zázemí, velká část majitelů horských chat s nimi nezvládá držet
krok, návštěvníky v mnoha penzionech a chatách stále vítá letité a poničené vybavení
ze sedmdesátých či osmdesátých let, ale třeba i společné sociální zařízení
1 7
BUSINESSINFO.CZ, 2017. Češi a cestovatelské trendy v roce 2017. [online] [vid. 28.1.2018]. Dostupné
z http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cesi-a-cestovatelske-trendy-v-roce-2017-86986.html
29
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
či sprchy pro celé patro a další žijící vzpomínky na pravěk cestovního ruchu, kromě
zlepšování standardu ubytovacích zařízení mohou přinést vyšší zisky z tuzemského
cestovního ruchu také služby s vyšší přidanou hodnotou, jako je zážitková turistika
nebo gastroturistika.
Hotelový trh v České republice prošel v uplynulém období překotným vývojem. Rychlý
růst střídal náhlý propad a nejistota. To vše vzorně kopírovalo hospodářskou situaci celé
země. Ukazuje se, že za nezbytné předpoklady úspěchu lze považovat správnou interpretaci
a včasnou reakci nejen na hospodářské, ale také socioekonomické trendy. Oživení cestovního
ruchu bylo v minulém roce potvrzeno a další vyhlídky jeho vývoje jsou pozitivní.
Fenomén sdílené ekonomiky ovlivňuje cestovní ruch zejména v některých českých tradičních
destinacích cestovního ruchu. Inovace v podobě moderních technologií stále intenzivněji
promlouvají do hotelového prostředí a rozhodují o úspěšnosti hotelových zařízení
na trhu. Špaček a Chaloupka18
(2017) uvádějí současné trendy v cestovním ruchu
s důrazem na hotelnictví:
• Milník: sdílená ekonomika - nazveme-li fenomén sdílené ekonomiky novou velkou
proměnou v odvětví, která nabourává zaběhnuté pořádky, nebude toto tvrzení přehnané.
Airbnb je největším poskytovatelem ubytování na světě. Dosud platilo, že fixní náklady
pro vstup do odvětví byly relativně vysoké. To však s příchodem Airbnb přestává platit.
A mění-li se letitá paradigmata, bude se s největší pravděpodobností měnit celé odvětví.
Mezi hlavní důvody růstu obliby Airbnb a obdobných platforem můžeme zmínit možnost
rychlého cenového srovnání, propracovaný systém referencí, široký výběr služeb
a především možnost vyzkoušet si zcela nový rozměr cestování, na který tradiční nabídka
ubytovacích služeb nedokáže pružně reagovat. Ve fenoménu sdílené ekonomiky
stávajícím hotelovém businessu přibyla významná konkurence. Problémem je stávající
stav legislativního prostředí. Podnikatelské prostředí zejména v ubytovacích službách
je velmi svázané celou řadou právních předpisů, což vede k rozdílným výchozím podmínkám
pro podnikání. Hlavní dopady sdílené ekonomiky na cestovní ruch lze shrnout
v několika bodech a záleží jen na ubytovatelích, zda dokáží včas a správně zareagovat
na tento nový trend:
o zvýšení diverzity trhu,
o tlak na inovace tradičních poskytovatelů - nezbytnost změny nabídky,
o nárůst významu Online Reputation Managementu,
o bezpečnost, chybějící právní rámec a regulace,
o vstup nových a nárůst současných poskytovatelů sdílené ekonomiky,
o úspora a zároveň možnost vydělávání peněz,
o pohodlná rezervace, snadné doporučení.
1 8
ŠPAČEK, O. a R. CHALOUPKA, 2017. Současné trendy v cestovním ruchu s důrazem na hotelnictví.
[online] [vid. 28.1.2018]. Dostupné z http://artn.cz/soucasne-trendy-v-cestovnim-ruchu-s-durazem-na-hotel-
nictvi/
30
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• Oživení potvrzeno - z dostupných dat vyplývá, že česká ekonomika již definitivně překonala
globální hospodářský útlum a většinu jeho negativních dopadů. Odvětví cestovního
ruchu reagovalo na toto oživení přibližně s dvouletým zpožděním. Zvýšení poptávky
v cestovním ruchu umožňuje hoteliérům postupně zvyšovat ceny. To pomáhá
zvyšovat celkovou rentabilitu podnikání. Hotely se tak opět postupně stávají žádanou
investiční komoditou.
• Nové technologie - průmyslová revoluce spojená s automatizací, internet věcí, sociální
sítě, big data... To vše jsou aktuální témata, která zároveň představují příležitost také
v hotelnictví. Každý poskytovatel ubytovacích služeb, který chce být dlouhodobě
úspěšný, by se měl uvedeným tématům aktivně věnovat. Nové technologie a moderní
trendy jsou zkrátka součástí životů zákazníků. Pohodlí a standard, který technologický
pokrok dopřává, začínáme ve svém každodenním fungování vyžadovat. V současné
době již nestačí nabídnout pouze bezplatné internetové připojení nebo možnost sdílení
vlastního obsahu na interaktivních hotelových televizích. Kvalitní technické vybavení
samotných pokojů je standardem. Trendem je vznik chytrých pokojů, které jsou kompletně
ovládané smartphonem. Nové technologie mohou napomoci k řešení situace
s nedostatkem pracovních sil. Nové technologie a množství dat umožňují také mnohem
lépe řídit zákaznickou spokojenost, zavádět a využívat nové prodejní kanály. Výsledkem
je také rostoucí popularita referenčních a bookingových portálů (tripadvisor,
booking nebo foursquare).
• Bezpečnost především - globální bezpečnostní krize je citlivým a aktuálním tématem.
Bezpečnost světa se v poslední době snižuje a je otázkou, jaký dopad to bude mít
na cestování. Z výzkumů navázaných na významné incidenty dob nedávno minulých
je patrné, že na celkový výkon cestovního ruchu je vliv minimální. Zásadně se mění
výběr konkrétní destinace, nikoliv celková ochota cestovat: přímo v konflikty zasažených
oblastech se celkový počet příjezdů dramaticky snižuje. Z toho mohou těžit nejen
doposud méně preferované destinace, ale také regiony, ve kterých je zejména vnímané
nebezpečí nižší. Dle žebříčku Global Peace Index (GPI) patří Česká republika mezi
deset nejbezpečnějších oblastí světa.
Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech (18. - 21. 1. 2018) REGIONTOUR
představil Interaktivitu, to je trend v cestovním ruchu19
. Budoucnost vidí především
v interaktivních médiích. „Ještě před pár lety bylo nemyslitelné, abychom si ve fastfoodu
naťukali na dotykové obrazovce objednávku svého hamburgeru a zaplatili to kartou.
Dneska je to normální. V Londýně kupříkladu existuje restaurace, kde si ingredience
na svou pizzu vybíráte přes digitální panel zasazený do stolní plochy. Obsluha vám ji už
jenom zčerstva donese a popřeje dobrou chuť. Díky chytrým telefonům mají dnešní cestovatelé
mnohem rozšířenější možnosti poznávat. „Rozšířenou realitu si ještě nedávno nedokázal
nikdo představit a byla považovaná za science fiction. Dnes si díky chytrým telefonům
můžete okamžitě zobrazit informace o historii katedrály, před kterou právě stojíte,
1 9
B V V , 2018. Interaktivita, to je trend v cestovním ruchu, [online] [vid. 2.2.2018]. Dostupné
z https://www.bvv.cz/go-regiontour/aktuality/interaktivita-to-je-trend-v-cestovnim-ruchu/
31
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
zatímco pořizujete j ej í fotku. Informovat se stejným způsobem o ceně vstupného a otevírací
dobu se stává obvyklostí," myslí si. Není to jen o očích - jako další tip radí zaměřit se na
práci se smysly. „Při propagaci turismu se soustředíme především na vizuální podobu.
Chyba! Výletníci si v poslední době oblíbili třeba zvukové nahrávky, které zachycují
atmosféru daného místa, a pak je sdílí na k tomu určených sociálních sítích. Chcete si poslechnout,
jak zní starobylý hrad, slunečná pláž nebo přelidněná městská třída? Žádný problém,"
upozorňuje na nový trend. Pracujte s místními - cestovatelé chtějí zážitek, emoce
a sžití se s navštěvovanou lokalitou. A toho lze docílit díky místním autentickým osobnostem.
„Když to hodně přeženu, tak po příjezdu do Bystřice nad Perštejnem se půjdu do hospody
opít s místním ožralou, ne se svým známým. S místním rybářem si pro změnu zarybařím,"
vysvětluje tento koncept.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Se kterými trendy pro rok 2017 se ztotožňujete?
Jaké změny můžeme očekávat v cestovním ruchu? Jaká bude turistika budoucnosti?
Autoři Goeldner a Brent Richie (2014, s. 514-521) uvádějí následující změny:
K ZAPAMATOVÁNÍ
• nástup „knowledge-based society" a pracovní síly,
• od ekonomiky služeb k ekonomice zážitků,
• demografické přesuny,
• čínský slon se stává realitou,
• diverzita v homogenním světě,
• boj o stabilitu a bezpečnost,
• migrace vyvolaná cestovním ruchem,
• všichni turisté nehovoří místním jazykem,
• dichotomie pohodlí versus autentičnost,
• nástup extrémní, dobrodružné, katastrofické či „temné" turistiky.
Nástup „knowledge-based society" apracovní síly. Éra, kdy jednu z konkurenčních výhod
zemí jsou informace a znalosti. Přední ekonomiky světa objeví tento typ trendů, můžeme
32
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
očekávat, že cestovatelé z „knowledge-based society" ekonomik budou zkušenější, kritičtější,
náročnější - stručně řečeno, sofistikovanější. Lze očekávat, že budou vyhledávat
individualizovanější cestovní zážitky, které se často označují jako zájmové cestování:
• cestovatelé se více zaj ímaj í o obohacení svého života prostřednictvím zkušeností než
neosobní zábavy,
• cestovatelé touží po autentických, interaktivních a kvalitních cestovních zážitcích
zaměřených na hloubkové zpracovávaní určitého tématu nebo destinace.
Někteří jednotlivci a skupiny nyní hlásají potenciál virtuální reality jako náhrady
za cestování. Potenciál virtuální reality:
• technologie = mezní hranice znalostní společnosti - usiluje poskytovat simulované
zážitky koncepčně ekvivalentní skutečným,
• do roku 2039 bude stačit nasadit potřebná zařízení a zažít destinaci bez návštěvy,
• do té doby - osobní počítače pokročilé - schopny zprostředkovávat tzv. full immersion
virtual reality (FIVR) - patrně dojde k revoluci cestovního ruchu - lidé nebudou
muset cestovat na dlouhé vzdálenosti a utrácet velké sumy peněz, aby zažili
zvuky a obrazy míst - bude stačit, aby se připojili k internetu - proto množství firem
v cestovním ruchu ukončí podnikání, nebo zásadně změní podnikatelský model
s tímto novým médiem.
Online prázdniny nejsou nezbytně stejně dobré nebo z podstaty lepší než skutečné zážitky.
Technicky nyní na jiné úrovni než realita - omezené v přesnosti zobrazení virtuálně
navštívených míst. Než bude virtuální realita skutečně přesvědčivá - je zapotřebí zdokonalování.
Nový fenomén je hluboce interaktivní - pohodlně dostupný, snadno ovladatelný
a je závažnou hrozbou tradičním cestovním kancelářím.
Od ekonomiky služeb k ekonomice zážitků - turisté zítřka budou vyhledávat vzrušení,
budou chtít zážitky. Trh CR se štěpí, silný růst zaznamenalo aktivní cestování (jachting,
surfing, safari, zábavní akce) a tento trend bude pokračovat i v budoucnu. Lze sledovat
trend směrující od cestování založeného na destinacích k cestování založeného na zážitcích.
Nestačí říct „jedu do Francie" nebo „do Keni" - zákazníci se chtějí hlouběji vnořit do místní
kultury a aktivit, aby získali skutečně uspokojující cestovní zážitek - > letečtí dopravci
a C K - začít uvažovat o letecké dopravě jako o zážitku, nikolivjen jako o funkčním přesunu
z bodu A do bodu B.
Demografické přesuny - stárnutí populace přinese množství významných změn ohledně
výběru destinací a cestovního chování turistů, například vzroste počet odpočinkových
zájezdů, bude cestovat více prarodičů s dětmi, hlavním kritériem bude pohodlí, poroste
zájem o zdravotní a lázeňské cesty, cestovatelé budou vyhledávat domácké hotely, vzdělávací
hotely naplní rostoucí touhu turistů, přizpůsobování turistických zařízení a aktivit nesezdaným
párům, vývoj etnického složení severoamerické populace mění rozhodování
chování turistů.
33
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
Dlouho očekávaný „čínský slon" se stává realitou. Cestovní obyvatel Cíny - jeden
z nej větších zdrojů výjezdového cestovního ruchu na světě (dle UNWTO - očekává do
r. 2020 - 100 milionů Číňanů do zahraničí). Návštěvníci z Číny mají - ekonomický význam,
ochota více utrácet než občané jiných států Asie a Tichomoří. Čína systém udílení statusu
schválené destinace (Approved Destinantion Status - ADS) - destinace „schvalovány" vládou,
nyní uzavřeno ADS s více než 120 zeměmi světa. Čína - brzy stát světově nej významnější
ekonomickou silou; faktory, které by mohly klasifikaci ovlivnit:
• vnitřní faktory - čínská politika jednoho dítěte (1979) - generová nerovnováha
v populaci, mužské potomstvo prioritou - úspěch v krátkodobém horizontu, dlouhodobé
prognózy - negativní důsledky,
• vývoj v Indii - vliv demografické filozofie volného podnikání.
Diverzita v homogenním světě - navzdory, že Cocca-Cola a McDonald přispívají
k trendu stejnosti ve světě, existují silné protitlaky usilující o zachování individuálních kulturních
odlišností.
Boj o stabilitu a bezpečnost - po desetiletích ekonomického růstu a relativní stability lidé
čelí dopadům recese a vyhlídkám na snížení životní úrovně - nechuť utrácet i u těch,
kdo peníze mají. Riziko fyzického ohrožení zmenší vyhlídky turistické destinace či společnosti.
Válka na Středním východě ovlivnila cestovní ruch lokálně i celosvětově. Terorismus
zaměřený na americké letecké společnosti odklonil provoz ke konkurenci. Roste zájem
o zdraví, zvláště u starších cestovatelů - otázka, hrozba AIDS a choroby u mladší části
populace. Rozumný turista v určitých regionech vyhledá spolucestovatele se stejnou krevní
skupinou pro případ potřeby transfuze krve. Události z 11. září 2001 oživily zásadní význam
bezpečnosti pro ochotu lidí cestovat, a tedy i pro celkovou prosperitu odvětví cestovního
ruchu - znovunastolení všudypřítomné důvěry turistů ohledně všech aspektů cestovního
zážitku.
Migrace vyvolaná cestovním ruchem — zanikající hranice usnadňují pohyb osob v rámci
obchodních bloků a jistě se objeví lidé, kteří budou prosit a později vyžadovat, aby bylo
právo na stejnou svobodu pohybu rozšířeno.
Digitální nomádi - využití příležitosti v mobilních a online technologiích - bude klíčové
pro interakce klientů s leteckými společnostmi. Cestovní zážitky se budou stále více digitalizovat.
Digitální nomádi vyrůstali s internetem a nyní se vydávají na cesty - chuť komunikovat
a přistupovat na web bude hlavní hnací sílou měnících se preferencí. Cestovní rozhodování
bude záviset - ubytovací zařízení má Wi-Fi síť, z auta či kánoe lze chytit signál.
Míra digitalizace - otázka nakolik se budou muset změnit služby „reálných" pracovníků
cestovní kanceláře. Tyto trendy mohou být ovlivněny dalšími faktory: nové daně, environmentálni
otázky - dopady na růst globálního cestovního ruchu.
Všichni turisté hovoří místním jazykem? - mnoho turistů se necítí příjemně při cestování
do cizojazyčných destinací. Očekává se, že strojový překlad dosáhne takového
pokroku, že učiní z hlasového překládání v reálném čase běžnou realitu.
34
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Dichotomiepohodlí versus autentičnost — lidé ze Západu budou pravděpodobně vyhledávat
nové zkušenosti a lze předpokládat, že dojde k jakémusi kompromisu, co se týče poskytované
infrastruktury. Země s vyšší kvalitou infrastruktury budou atraktivnější pro cestovatele,
kteří jsou čím dál unavenější z náročnosti cestování. Země s méně kvalitní infrastrukturou
mohou nabídnout méně přelidněné destinace a autentičtější zážitky.
Nástup extrémní, dobrodružné, katastrofické či „temné" turistiky - další extrémní
forma cestovního ruchu, touha navštěvovat místa hromadných neštěstí. Vzniká unikátní
druh cestovních zážitků, který některým cestovatelům připadá vzrušující. Přestože není
možné temný cestovní ruch plánovat, není neobvyklé všimnout si obchodníků, která každého
upozorní, že jejich majitel navštívil místo neštěstí.
I v regionech České republiky je možné seznámit se s trendy v cestovním ruchu.
Například v Moravskoslezském kraji jsou trendy obsaženy ve Strategii cestovního ruchu
v Moravskoslezském kraji. Kompletní verze 2015 (Hruška, 2015):
• internet jako nej frekventovanější a nejvýznamnější zdroj informací, dále pak „šeptanda"
a osobní doporučení,
• internet jako hlavní komunikační kanál - vliv na rozhodování mají on-line recenze,
webové stránky ubytovacích zařízení, turistických oblastí a turistických atrakcí,
• růst on-line prodeje individuálních produktů a služeb cestovního ruchu a růst počtu
přímých rezervací - bez využití cestovních kanceláří,
• růst počtu turistů ve vyšším věku a mladých lidí,
• individualizace cestovního ruchu - růst poptávky po menších ubytovacích jednotkách,
po individuálním cestování,
• dominantní roli hraje automobilová doprava,
• zkracování „hlavní" dovolené, větší počet krátkodobých dovolených (např. prodloužené
víkendy),
• růst poptávky po mimosezónních aktivitách,
• růst požadavků turistů/návštěvníků na služby (poměr kvalita/cena), rozvoj zážitkového
turismu,
• růst zájmu o aktivní dovolené, wellness produkty, lázeňské pobyty a fitness centra,
• růst poptávky po aktivitách ve volném čase a relaxaci,
• poskytování produktových balíčků, zejména aktivní a mladí lidé si chtějí svůj balíček
poskládat sami,
• rozvoj nových forem cestovního ruchu, např. městský cestovní ruch, event turismus,
industriálni, gastronomický, zážitkový cestovní ruch, couchsurfing, geoca-
ching,
• využívání mobilních aplikací (satelitní navigace, informační SMS o nabídce a aktualitách
v regionu, M M S pohlednice),
• brand management - klíčovým prvkem již není značka konkrétní destinace, ale
značka celé lokality - města, regionu,
• sezónní návštěvnost kraje - nejvyšší návštěvnost v letní sezóně.
35
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
Odborná veřejnost prezentuje trendy v cestovním ruchu, např. doc. RNDr. Jiří Vaniček,
CSc. (Filosof!cko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě) na stránkách
TRAVELFESTU tyto trendy20
:
1. Obecné trendy v cestovním ruchu - prognózy UNWTO z hlediska růstu mezinárodního
cestovního ruchu ve světě, hlavní trendy z hlediskajednotlivých makroregionů ve světě.
2. Obecné trendy v cestovním ruchu v ČR - domácí, výjezdový a příjezdový cestovní
ruch.
3. Nové formy masového cestovního ruchu (zážitkový a poznávací cestovní ruch, art turismu,
heritage turismus, event turismus, MICE turismus, cruises industry, adrenalinové
aktivity, hotelový a lázeňský wellness, geocouching, trendy v cykloturistice,
formy gastroturismus, renesance poutního turismu, geoturismus ad.).
4. Služby pro turisty a sdílená ekonomika.
5. Formy marketingové komunikace v cestovním ruchu (fam a press trip, road and street
show, filmový turismus).
6. Nové individuální formy cestovního ruchu (sponzorství, humanitární cesty, dobrovolnická
práce, přírodní turismus ad.).
7. Nové formy řízení destinace, přeshraniční destinace, produkt destinace ap.
8. Formy trvale udržitelného cestovního ruchu.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Jmenujte trendy, které byly implementovány ve Vašem regionu a porovnejte je s ostatními
studenty ve skupině.
1.2 Implementace trendu do nabídky
Trendem označujeme určitou proměnlivost, vývoj. Důležité je si uvědomit, že trendy
se stále mění a je vhodné a potřebné o nich vědět. Vyhodnocování trendů zahrnuje metody
a postupy sledování a vyhodnocování vybraných veličin procesu. Cílem všech činností
je odhalit v získaných datech signály, že existují podmínky, které mohou způsobit odchylku
od ustáleného stavu procesu a identifikovat nepříznivé vlivy, které mohou mít negativní
dopad na produkt. Veškeré lidské činnosti podléhají z hlediska času evoluci, a proto i cestovní
ruch je podroben trendovým vlnám. Mění se různé aspekty turismu, například rozsah
aktivit, které jsou podstatnou částí cestování, dále také druhy aktivit. Změny i trendy
se vztahují k demografii, věkovému složení návštěvníků, jejich počtu, četnosti výjezdů,
respektive příjezdů.
2 0
TRAVELFEST, 2017. Jihočeské fórum cestovního ruchu. Trendy v cestovním ruchu, [online] [vid.
12.2.2018]. Dostupné z https://www.travelfest.cz/lecture/43-trendy-v-cestovnim-ruchu
36
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Při zjišťování trendů se můžeme setkat s problémy. Vznikají podle Hornera a Swarbrooka
(2003) z nedostatku dlouhodobějších studií, protože extrapolace trendu by byla cennou
metodou pro předpověď krátkodobých budoucích trendů. Pokud je můžeme s nějakou jistotou
předpovídat, schopnost efektivního marketingového plánování je značně snížena.
Dalším důvodem je nedostatek znalostí o chování jednotlivců a nedostatečné prostředky
realizované na marketingový výzkum.
Dopad trendů je patrný podle Palatkové (2006, s. 198) zejména v přizpůsobování nabídky,
ať již nabídky destinací či jednotlivých poskytovatelů služeb, a sice ve všech „P"
marketingového mixu s důrazem na produkt, cenu, distribuci i propagaci.
DEFINICE - PRODUKT CESTOVNÍHO RUCHU
Produkt cestovního ruchu - souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu
podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovního ruchu koordinujícího. Dle CzechTourism
je turistický produkt exaktně definovaný (časem, místem, rozsahem a kvalitou služeb
a cenou) balíček služeb, určených pro konzumaci konečným spotřebitelem, distribuovaný
prostřednictvím organizovaného prodeje v systému cestovních kanceláří. Produkt cestovního
ruchu můžeme pojem vymezit ve dvou rovinách - můžeme hovořit o primární a/nebo
sekundární nabídce destinace nebo o službě či kombinaci služeb v destinaci. Produkt můžeme
rozdělit do dvou rovin, přičemž výsledná podoba produktu vzniká nezbytně jejich
kombinací (Palatková, 2006):
• rovina fyzická - souhrn předpokladů destinace, ubytovací kapacity, infrastruktura,
• rovina symbolická - souhrn představ a fantazií o destinaci.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Produkt cestovního ruchu můžeme také rozdělit do pěti složek (Middleton, 2009, s. 123):
1. atraktivity a prostředí destinace,
2. vybavení a služby v destinaci,
3. přístup do destinace,
4. představy o destinaci,
5. cena produktu pro spotřebitele.
Do pojmu produkt lze zahrnout i služby poskytované před zahájením pobytu (např. rezervační
systém, způsob poskytování informací a jejich kvalita) a po ukončení pobytu
(např. vyvolání fotografií). Forma produktu cestovního ruchu může být podle Páskové
a Zelenky (2002) trojího typu:
37
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
• produkt jako témata - se skládá z nabídky místních atraktivit, (lázeňský, veletržní,
vinařská turistika), produkty spojené se jmény osobností nebo kulturní a sportovní
události,
• produkt jako program - má podobu volně sestaveného programu návštěvy destinace,
který slouží k inspiraci zákazníka, může být prezentován např. pomocí webových stránek.
Neprovádí se kalkulace ceny. Cílem je seznámit zákazníka s atraktivitami, které
destinace nabízí, a vytvořit tak žádoucí image destinace a souhrn místní nabídky,
• produkt jako package (balíček) - balíček je složen ze dvou a více komponent, resp.
služeb. Často bývá součástí ubytování a další doprovodné služby, jeho součástí
je i kalkulace ceny.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Vyberte si trend, který Vás zaujal a vytvořte produkt jako téma nebo jako balíček.
Na seminářích porovnejte výhody a nevýhody vytvořených produktů.
T V O R B A V H O D N Ý C H PRODUKTŮ
Proměna destinace cestovního ruchu na dostupnou pro všechny je dlouhodobý proces,
který je možné dle Neumanna (2007) rozdělit do tří fází:
• startovací fáze - informování podnikatelů v cestovním ruchu o principech cestovního
ruchu pro všechny; hodnocení dostupnosti destinace a definování kroků potřebných
ke zpřístupnění destinace; příprava koncepce s definovanými cíli a akčním plánem;
příprava a plánování zařízení a způsobu distribuce informací,
• rozvojová fáze - zpřístupnění hlavních atraktivit a atrakcí destinace pro všechny;
další rozvoj služeb a zařízení; cílená distribuce informací je součástí marketingové
strategie,
• fáze diferenciace a konsolidace - k dispozici jsou vysoce kvalitní zařízení a služby
pro všechny, které se silně diferencují; nastává specializace na specifické segmenty
trhu.
Destinace, která se chce zpřístupnit své atraktivity a atrakce pro všechny, by si měla,
v souladu s uvedeným, vybrat pro začátek ten vhodný produkt dle své, již existující primární
a sekundární nabídky. V podmínkách České republiky to může být například zdravotně
orientovaný cestovní ruch, organizovaná turistika a venkovský cestovní ruch.
Tvorbu produktu cestovního ruchu zaštiťují organizace cestovního ruchu (nebo také
destinační společnosti či koordinátoři), které se zabývají destinačním managementem a destinačním
marketingem. Pokud je jejich činnost úspěšná, dochází ke zlepšení konkurence-
38
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
schopnosti destinace. Tvorba produktu, resp. řízení nabídky v destinaci, je procesem orientovaným
na klienta (návštěvníka) destinace, založeným na existenci vertikální a horizontální
spolupráce s cílem zajištění potřebných kvalit a atributů vytvářených produktů
(nabídky). Produkt představuje v cestovním ruchu službu a služby turismu jsou z pohledu
zákazníka zastupitelné, tzn., mají na trhu cestovního ruchu (ale i ostatních trzích) množství
substitutů a typický je pro ně rovněž výrazně sezónní charakter.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Na tvorbě produktu cestovního ruchu se podle Palatkové a Zichové (2011) se podílí tři
klíčoví aktéři:
• soukromý (podnikatelský) sektor,
• veřejný sektor a
• občanský (neziskový) sektor.
Podnikatelský sektor je představován zejména poskytovateli ubytování a stravování
a zprostředkovateli volnočasových aktivit (divadla, lyžařské areály apod.), ale také např.
soukromými dopravci.
Do veřejného sektoru řadíme především orgány veřejné správy, a to jak na národní, tak
i na regionální a místní úrovni. Orgány veřejného sektoru se na tvorbě produktu podílí především
ustanovením legislativního a institucionálního rámce a přerozdělováním finančních
zdrojů.
Třetím sektorem je sektor neziskový. Sem spadají subjekty, jejichž primárním cílem
není maximalizace zisku, nýbrž přímé dosažení užitku. Bývají financovány prostřednictvím
dotací pocházejících z podnikatelského i z veřejného sektoru. Jako příklad si můžeme
uvést např. Klub českých turistů nebo některé sportovní organizace.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Proces tvorby nového produktu/produktové řady destinace tvoří (Kiráľová, 2003):
1. identifikace možností, výběr trhu, vznik idey, realizace,
2. tvorba nového produktu/produktové řady, výzkum trhu, koncepce strategie,
3. testování na trhu, tržní testy,
4. zavedení na trh, plánování, realizace.
Podoba turistického produktu měla být založena na marketingovém výzkumu. Výzkum
by měl destinaci (resp. destinační společnosti, která zpravidla výzkumy zadává) poskytnout
odpovědi na zásadní otázky - na jaké atraktivity se zaměřit, na jakou segmentační skupinu
39
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
návštěvníků zacílit, jakým způsobem produkt propagovat, které turistické regiony jsou zvolené
destinaci největšími konkurenty apod.
Pro tyto účely bývají nejčastěji podle Palatkové (2011) využívány tři typy analytických
nástrojů:
• SWOT analýza produktu - poskytuje destinaci informaci o jejích silných a slabých
stránkách a definuje také příležitosti a hrozby, které přicházejí z vnějšího prostředí,
• analýza charakteristik produktu ajejich přínosů pro návštěvníka (atributy, přínosy
a hodnoty produktu) - se pokouší vymezit podstatu produktu, která by měla
návštěvníkovi přinést kýžený zážitek,
• analýza životního cyklu produktu - umožňuje uvědomit si, v jaké fázi se produkt
právě nachází, a tomu pak přizpůsobit marketingovou strategii destinace.
Jiní autoři hovoří o analýze potřeb a požadavků návštěvníků, která bývá zaměřena jak
na návštěvníky stávající, tak na ty potencionální. Cílem této analýzy je stimulovat, popř.
vytvářet poptávku po produktu, který je destinací nabízen. Data pro analýzy mohou být
buď primárního, nebo sekundárního charakteru. Primární data j sou shromažďována za účelem
využití v konkrétním výzkumu, což je vzhledem k nutnosti oslovit velké množství
respondentů poměrně finančně nákladné. Sekundární data jsou informace, které byly shromážděny
již dříve za nějakým jiným účelem.
Na základě provedených analýz pak destinační společnost posoudí (Kiráľová, 2003,
s. 100):
• ekonomickou náročnost,
• sociální kompatibilnost,
• fyzickou atraktivnost,
• komplementaritu,
• prodejnost nového produktu/produktové řady v rámci produktového mixu.
Svou roli při rozhodování o podobě produktu hrají také veřejné zájmy, např. ochrana
životního prostředí či udržitelnost rozvoje turismu. Následně může destinační společnost
rozhodnout, jakým způsobem svůj stávající produktový mix upraví - zda jej rozšíří, či zúží.
Důležitou součástí procesu tvorby produktu je řízení kvality služeb. V praxi může být tento
proces zajištěn např. pomocí (Kiráľová, 2003):
• standardizace (normy ISO - International Standard Organisation),
• TQM (Total Quality Management), pomocí certifikace kvality, která bývá zpravidla
v kompetenci destinačních společností.
40
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
KONTROLNÍ OTÁZKA
Čím je tvořen proces tvorby nového produktu?
Tvorba produktu je spojena s činností destinačních společností a problémy, které jsou
spojeny s tvorbou produktu, jsou zároveň problémy znesnadňujícími činnost těchto organizací.
Příčiny těchto problémů lze rozdělit podle Holešinské (2007, s. 48) do dvou skupin:
• vnitřní příčiny - problémy způsobené vnitřními příčinami vznikají v destinaci působením
samotných aktérů cestovního ruchu. Aktéři tedy mají možnost eliminovat
vznik těchto příčin nebo napravovat problémy, které již nastaly.
• vnější příčiny - problémy způsobené vnějšími příčinami vznikají působením externích
faktorů. Destinace nemá možnost ze své pozice zabránit jejich vzniku. Může
se jen snažit ovlivnit činitele, kteří vnější prostředí vytvářejí, aby příčiny těchto problémů
odstranili.
Problémy způsobené vnitřními příčinami jsou často zapůsobeny nedostatečnou úrovní
spolupráce mezi organizací cestovního ruchu a soukromými subjekty. Příčinou je často nedůvěra
poskytovatelů vůči destinačnímu managementu. Podnikatelé nemusí být ochotni
spolupracovat - mohou se například obávat o ztrátu své konkurenceschopnosti, zejména
pokud jsou nedostatečně informováni o fungování a cílech destinačního managementu.
Příčinou problémů v destinaci může být rovněž i nedostatek schopností a zkušeností aktérů
(Holešinská, 2007, s. 48 - 49).
Někdy dochází také k nejednoznačnému vymezení kompetencí jednotlivých subjektů,
kdy některé činnosti nejsou vykonávány vůbec a naopak u jiných činností dochází k duplicitám.
Problémy způsobené vnějšími příčinami jsou zpravidla způsobeny působením politického
prostředí.
Problémové oblasti můžeme rozdělit do tří skupin (Holešinská, 2007, s. 49):
• legislativa: právní forma, komerční/nezisková činnost, financování,
• institucionální uspořádání: administrativní hranice,
• postavení destinační společnosti: akceptace, autonomie.
Volba právní formy závisí na podnikatelském subjektu Například destinační společnost
Moravian-Silesian Tourism s.r.o. je společnost založená Moravskoslezským krajem, jejímž
hlavním úkolem je koordinace destinačního managementu a realizace marketingových
aktivit v České republice i zahraničí za účelem posílení povědomí o turistickém regionu
Severní Morava a Slezsko jako atraktivní turistické destinace.
41
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
Dalším problémem podle Holešinské (2007), s kterým se lze setkat při tvorbě produktu
- turistické regiony nejsou geograficky totožné s administrativním vymezením správních
celků. Stává se tedy, že turistický region leží např. ve dvou různých krajích, což komplikuje
činnostjeho destinační společnosti arozvoj území. Problém může vzniknout také v případě,
že destinační společnost zamýšlí čerpat finanční prostředky z dotačních fondů Evropské
unie (dále EU) a turistický region leží ve více oblastech NUTS. Jedním z turistických regionů,
které náleží do dvou oblastí NUTS 2 jsou Beskydy, které leží zčásti v oblasti Střední
Morava a zčásti v oblasti Moravskoslezská.
Třetí problematická oblast zahrnuje problémy týkající se postavení destinační společnosti
v regionu. Můžeme se setkat se situací, kdy působení destinační společnosti není akceptováno
veřejností. V jiném případě může být společnost závislá na politickém rozhodování,
zde pak hovoříme o neexistenci autonomie této organizace.
Některé autoři ve svých studiích také uvádí, že nedochází pouze ke změnám v turistických
praktikách, ale především ke změnám v tzv. obchodní filozofii, na které je založen
management turismu. Úkolem destinačního managementu je tedy nejen uzpůsobit povahu
produktu aktuálním požadavkům návštěvníků, ale také ji prezentovat prostřednictvím
vybraných komunikačních kanálů.
OTÁZKY
1. Členíme trendy na megatrendy a přechodové výstřelky?
2. Je interaktivita vnímána rovněž j ako trend v cestovním ruchu?
3. Patří mezi základní trendy ovlivňující cestovní ruch přechod k ekonomice zážitků?
4. Je důležitou součástí procesu tvorby produktu řízení kvality služeb, které může být
tento zajištěno pomocí standardizace nebo komplementarity?
5. Podílí se na tvorbě produktu cestovního ruchu tři klíčoví aktéři: soukromý, veřejný
a podnikatelský sektor?
6. Existují různé formy produktu: produkt jako téma, produkt jako program a produkt
jako balíček?
7. Mohou země s vyšší kvalitou infrastruktury nabídnout méně přelidněné destinace
a autentičtější zážitky?
8. Mohou nové technologie napomoci k řešení situace s nedostatkem pracovních sil?
42
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
SHRNUTÍ KAPITOL Y
Trend je obecný směr, kterým se něco ubírá či mění. Trendy vznikají i v oblasti cestovního
ruchu a působí na motivaci a pohnutky budoucích návštěvníků k cestování. Mezi klíčové
faktory, které ovlivňují podobu trendů, patří ekonomické, politické, environmentálni,
technologické, demografické a sociální prostředí. Trendy členíme na megatrendy a další
trendy nebo na megatrendy a přechodové výstřelky nebo na trendy v nabídce a poptávce
destinací. Na trhu cestovního ruchu se bude výrazně prosazovat zejména zdravotní, ekologický,
kulturní, tematický a dobrodružný cestovní ruch a další vývoj budou ovlivňovat
megatrendy.
Pohledy na trendy v cestovním ruchu se liší z pohledu jednotlivých autorů, ale také
z pohledu různých institucí. Mezi základní trendy ovlivňující cestovní ruch se řadí demografie,
zdraví, vnímavost a vzdělání, volný čas, zkušenosti s cestováním, informační technologie,
doprava, trendy v ekonomice, udržitelný rozvoj, životní prostředí, jistota a bezpečí,
městský cestovní ruch, kongresový a incentivní cestovní ruch. K poptávkovým trendům
patří demografické, společenské, zákaznické, technické a technologické, ekonomické
a ekologické prostředí. Nabídkové trendy zahrnují trendy konkurenčního prostředí, trendy
společenského prostředí, zákaznické prostředí, trendy technického a technologického
prostředí, ekonomické prostředí i ekologické prostředí.
Evropská komise cestovního ruchu zahrnuje mezi nejvýznamnější trendy současného
cestovního ruchu v Evropě změnu věkové struktury obyvatelstva, zvyšující se poptávku po
kvalitních produktech cestovního ruchu, zdravotním, lázeňském a kulturním cestovním ruchu,
zvyšující se dostupnost letecké přepravy pro širší okruh osob, častější individuální
cesty, vzrůstající počet dovolených mimo letní sezónu a letní destinace, internet a rozvoj
informačních technologií i vzrůstající poptávku po udržitelném cestovním ruchu. Studie
TripBarometer uvádí 6 klíčových trendů ro rok 2016, stejný počet uvádí i Tourism Trend
Report 2016. Pro rok 2017 prezentuje CzechTourism tyto trendy: změnu ve výběru ubytování,
slevové portály, jako hlavní komunikační nástroj pro oblast domácího cestovního ruchu
se používá portál www.kudyznudy.cz a prodlužování léta. Češi vidí tyto cestovatelské
trendy narok2017: bulharská renesance, hledání nových šampiónů, domanejlépe, památky
praskají ve švech, Češi doma šetří, umakart už nestačí. Budoucnost turistiky lze spatřovat
v nástupu „knowledge-based society" a pracovní síly, v ekonomice zážitků, demografických
přesunech, čínský slon se stává realitou, v diverzitě v homogenním světě, v boji
o stabilitu a bezpečnost, migraci vyvolané cestovním ruchem, všichni turisté nehovoří místním
jazykem, v dichotomii pohodlí versus autentičnosti, nástupu extrémní, dobrodružné,
katastrofické či „temné" turistiky. Také v regionech je možné zjistit trendy, např. internet,
individualizaci cestovního ruchu, zkracování hlavní dovolené, růst poptávky po mimosezónních
aktivitách, růst zájmu o aktivní dovolené, využívání mobilních aplikací, apod.
Trendy se stále mění, je dobré o nich vědět a zařazovat je do nabídky podniků poskytujících
služby cestovního ruchu. Vyhodnocování trendů zahrnuje metody a postupy sledo-
43
trendy v cestovním ruchu ajejich vývoj
vání a vyhodnocování vybraných veličin. Produkt, který chce podnik změnit, má dvě roviny:
fyzickou a symbolickou. Lze nabízet různé formy produktu: produkt jako téma, produktjako
program a produkt jako package. Na tvorbě produktu se podílejí tři klíčoví aktéři:
soukromý sektor, veřejný sektor a neziskový sektor. Tvorbu produktu cestovního ruchu
zaštiťují také organizace cestovního ruchu, které se zabývají destinačním managementem
a destinačním marketingem. Proces tvorby nového produktu destinace zahrnuje: identifikaci
možností, výběr trhu, vznik idey, realizaci; tvorbu nového produktu, výzkum trhu,
koncepci strategie; testování na trhu, tržní testy; zavedení na trh, plánování, realizaci.
Při tvorbě produktu se mohou projevit problémy, které lze členit na vnitřní a vnější.
0 ODPOVĚDI
1. ano, 2. ano, 3. ne, 4. ne, 5. ne, 6. ano, 7. ne, 8. ano.
44
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
2 NOVÉ FORMY VYUŽITÍ KRAJINY V CESTOVNÍM RU­
CHU
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu jsou předmětem druhé kapitoly.
Ta se podrobně zabývá vybranými formami využití krajiny v cestovním ruchu, jako jsou
chataření a chalupaření, golf, cykloturistika, agroturištika, hipoturištika, glamping, skanzeny,
sportovní areály a adrenalinový cestovní ruch.
CÍLE KAPITOLY
Konkrétní výčet schopností, dovedností, kompetencí, které by měl student po prostudování
kapitoly ovládat nebo dosáhnout:
• klasifikovat trendy, které patří mezi nové formy využití krajiny v cestovním ruchu,
• definovat chataření, chalupaření,
• popsat golf,
• charakterizovat cykloturistiku a extrémní formy cykloturistiky,
• vysvětlit, co znamená hipoturistika,
• charakterizovat základní formy j ezdecké turistiky,
• popsat, co patří do stravování a ubytování v rámci agroturištiky,
• vymezit podstatu glambingu,
• rozlišit mezi skanzeny a archeoparky,
• klasifikovat typy sportovních areálů,
• specifikovat adrenalinový cestovní ruch.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Chataření, chalupaření, golf, cykloturistika, agroturistika, hipoturistika, glamping, skanzeny,
sportovní areály, adrenalinový cestovní ruch.
45
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
Podle Páskové a Zelenky (2002), Páskové (2003) krajina představuje geosystém, který
je dynamickým živým „jevištěm" geologických, biologických, hydrologických, pedologických,
atmosférických i antropických procesů, jejichž příčina, forma, intenzita, rytmičnost,
cykličnost i účel se mění a vyvíjejí v kontextu historických epoch i geografických oblastí.
Některé scenérie člověkem ovlivněné, přetvořené (zemědělsky a lesnicky kultivované,
urbanizované), komponované kulturní krajiny, typy přírodních krajin (především pobřeží
moře, horské oblasti, vodní toky a vnitrozemské vodní plochy), a zejména vzácné „divoké,
panenské" krajiny (či přírodě blízké krajiny) již po staletí přitahují návštěvníky.
S rozvojem masového cestovního ruchu zejména od poloviny 20. století byl zahájen
trend, který významně přispíval k zásadním změnám krajiny a v ní více či méně integrovaných
komunit vlivem výstavby infrastruktury cestovního ruchu, ekonomických dopadů návštěvnosti
i přítomnosti a aktivit návštěvníků.
Příspěvky cestovního ruchu ke globálním změnám:2 1
• Cestovní ruch posiluje růst mobility (včetně sociální), čímž významně přispívá k nárůstu
skleníkových plynů, a tudíž ke změně klimatu, fragmentaci krajiny a zavlékání
nemocí ohrožujících lidskou populaci i biodiverzitu.
• Pro cestovní ruch je typický demonstrační efekt, stírající rozdíly mezi kulturami a napomáhající
vzniku globální kultury, globální architektury (univerzální turistické areály,
hotelové komplexy, vesničky; nekritický přenos architektonického stylu včetně nepůvodní
vegetace) a globální, unifikované krajiny. Tento efekt ovlivňuje gastronomii, životní
styl a životní hodnoty (včetně měřítka úspěšnosti ve společnosti) i vkus.
• Cestovní ruch prohlubuje společenské rozdíly (štěpení společnosti na bohaté a chudé)
a marginalizaci místních obyvatel, tlakem na místní zdroje (pitnou vodu, potraviny atd.)
může posílit vysídlování venkova.
• Tlak cestovního ruchu na ekosystémy způsobuje pokles biodiverzity, a to přímo
návštěvníky (lov, rybolov, poškozování korálových útesů, získávání surovin pro některé
přírodní suvenýry, rušení zvěře v přírodě, sešlap, trhání endemických či ohrožených
rostlin atd.), nepřímo výstavbou infrastruktury potřebnou pro návštěvníky oblasti
(zábor a poškozování stanovišť místní fauny a flóry, fragmentace krajiny a jejích ekosystémů)
a nepřímo návštěvníky využíváním této infrastruktury (hluk z dopravních komunikací,
emise skleníkových plynů, světelné znečištění atd.).
2 1
GEOGRAPHY.CZ, 2017. Krajina vyhledávaná, konzumovaná, či tvořená cestovním ruchem? Geografické
rozhledy 4/06-07. [online] [vid. 15.2.2018]. Dostupné z http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-con-
tent/uploads/2007/04/6-9.pdf
46
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
SAMOSTATNÝ UKOL
Uveďte konkrétní globální změny, které způsobil cestovní ruch ve Vašem regionu,
a na seminářích prodiskutujte.
2.1 Chataření a chalupaření
Češi jsou národem chatařů a chalupářů, tento fenomén je v České republice nejrozšířenější.
Chaty, chalupy, bungalovy navštěvují milovníci přírody o z jiných zemí, například
na severu Evropy, v Rusku i USA. Chataření a chalupaření souvisí s tzv. druhým bydlením.
DEFINICE- DRUHÉ BYDLENÍ
Druhé bydlení je podle Bičíka a kol. (2001) souhrnjevů a procesů spojených s objektem
nebo jeho částí, který je přechodným místem pobytu vlastníka či uživatele, využívajícího
tento objekt převážně k rekreačním účelům.
Druhé bydlení také jako druhý domov, či anglicky second houses, second home,
holiday home, residences nebo second housing. Pod pojmem druhé bydlení se skrývají
nejen objekty individuální rekreace, tedy chaty, rekreační chalupy, nově i rekreační apartmánové
byty a objekty v rekreačních areálech, ale také procesy spojené s jejich využíváním
(Pásková a Zelenka, 2012).
DEFINICE - CHALUPAŘENÍ
Chalupaření je součástí domácího cestovního ruchu České republiky, jde o aktivit spojené
s užíváním vlastních chalup a jejich okolí k rekreaci. Chalupaření oživuje venkov,
přispívá k udržování objektů a okolí a prospívá celkové identitě venkovských obcí (Zelenka
a Pásková, 2012).
Chataření je formou druhého bydlení odehrávající se na chatě a v jejím blízkém okolí,
spočívající především v odpočinkovém pobytu, který bývá doplněn volnočasovými aktivitami
v okolní, většinou přírodně hodnotné krajině, jako jsou např. procházky, sportovní
rybolov, koupání, sběr lesních plodin. Jako zvláštní případ se také uvádí zahrádkaření jako
volnočasová aktivita. Chataření je podle Kubeše (2011) nekomerční, hromadně neorganizovanou,
rodinnou, převážně víkendovou a dovolenkovou a obvykle letní rekreací.
47
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
S druhým bydlením souvisí osady a chatové oblasti. Kubeš (2011) definuje chatovou
osadu jako shluk či linie alespoň pěti chat ležících nedaleko od sebe. Chatovou oblast má
dle Kubeše (2011) ve své ploše charakteristickou hustotu chat a charakteristický typ krajiny
vyhledávaný chataři. Charakteristický typ krajiny je daný kombinací geomorfologických,
krajině pokryvných, hydrografických, estetických a příslušných volnočasových charakteristik
krajiny.
Oblast chalupaření a chataření ovlivnila například prvorepubliková vlna trampingu
se sruby a chatovými osadami skrytými v lesích. Pak tady byla další věc: po válce, když
se vylidnilo pohraničí, se dala třeba v Lužických horách v padesátých letech koupit chalupa
za pět set korun. Do hor se postupně místo chalupníků - hospodářů stěhovali novodobí
chalupáři. Nové chaty se hojně začaly stavět také kolem měst. Lidem po několik desetiletí
nahrazovaly zahraniční dovolené, tehdy skoro nedosažitelné. Kolem chat a chalup rostly
okrasné i užitkové zahrady a lidé tady trávili stále více času. Rozrůstaly se chatové kolonie
(Montana ve Všenorech) nebo známé chalupářské obce (severočeská Kytlice)2 2
.
Po druhé světové válce začalo trampské hnutí stagnovat. První trampove už byli s přibývajícím
věkem pohodlnější a trávili čas na osadě spíše rozšiřováním a zdokonalováním
chat. S nástupem dalších generací se chataření změnilo v méně náročnou víkendovou rekreaci,
která již s původní ideou splynutí s přírodou neměla mnoho společného. Z některých
chatek se staly domy a v osadách se místo potlachů pořádají spíše diskotéky. Ale objevil
se další český fenomén: chalupaření. Bylo třeba zalidnit prázdné domy v oblasti vysídlených
Sudet a ne všichni zde chtěli zakotvit natrvalo. Touze koupit na venkově chalupu
a trávit takto volný čas v přírodě nahrála i politická situace, trampingu a skautingu nepřející.
V 70. letech minulého století bylo postaveno až 8 000 nových rekreačních objektů ročně.
Stále rostl i počet chátrajících venkovských stavení, která chalupáři zachránili před demolicí.
V letech 1970 až 1991 se počet rekreačních objektů v ČR zvýšil dvaapůlkrát, což nemá
ve světě obdoby. Ke konci zmíněného období statistiky uvádějí 267 632 rekreačních objektů,
z toho 213 865 chat. Od té doby se tento počet drží zhruba na stejné úrovni.2 3
Po roce 1989 na krátký čas doba chalupářství polevila: začaly jsme objevovat nové destinace,
navštěvovat a objevovat svět. Chaty se méně stavěly, ale skalní chalupáři, kteří byli
se svým víkendovým obydlím a jeho okolím už srostlí, se stále navštěvovali. Podle sčítání
lidu v roce 1991 mělo chatu nebo chalupu téměř 400 tisíc rodin, v roce 2001 už 432 tisíc.
Nejvíce rekreačních domů má stabilně Středočeský kraj, následují jižní Čechy, ale také
tradiční chalupářské oblasti, jakými jsou hory, pohraničí nebo Vysočina.
2 2
EXXTRA.CZ, 2018. Český fenomén chataření a chalupaření, [online] [vid. 15.2.2018]. Dostupné
z http://exxtra.cz/cesky-fenomen-chatareni-a-chalupareni/
2 3
HRUBEŠOVÁ, M . , 2013. Století trampských osad aneb chatařská romantika stále láká. [online] [vid.
15.2.2018]. Dostupné z https://www.ireceptar.cz/zajimavosti/stoleti-trampskych-osad-aneb-chatarska-ro-
mantika-stale-laka/
48
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Nikde jinde na světě jich tolik nemají, s výjimkou Švédska. Přírody milným Švédům
v tomto ohledu šlapeme na paty. U nás je hustota chalup, chatových městeček a osad hustší
a jsou typickým znakem naší krajiny.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Je rozdíl mezi chatařením a chalupařením?
2.2 Golf
Golfová turistika je součástí sportovního cestovního ruchu, který definuje Pásková
a Zelenka (2002, s. 275) jako formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou diváky nebo
aktivními sportovci (příležitostnými, rekreačními, výkonnostními nebo vrcholovými) různých
druhů outdoorových i indoorových, letních i zimních sportovních soutěží, závodů
nebo sportovních masových akcí. Aktivní účastí se tedy rozumí cestování, kdy hlavním
účelem cesty je hraní golfu.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Golfová turistika je součástí sportovně orientovaného cestovního ruchu, jenž „zahrnuje
krátkodobé či dlouhodobější pobyty se sportovní náplní, zaměřené především na udržování
a posilování zdraví a prohlubování morálních vlastností člověka." V praxi bývá do tohoto
typu cestovního ruchu zařazováno tzv. sportovní diváctví, čili pasivní účast na různých
sportovních akcích, pokud se jedná o jejich návštěvu mimo místo bydliště účastníka
(Indrová a kol, 2004).
DEFINICE - GOLF
Golf je „sport, v němž se hráči snaží dopravit míček z odpaliště přes travnatou plochu
s několika přírodními a umělými překážkami (vodní plochy, pískové bunkry, stromy a kroviny
aj.) do jamky umístěné na greenu (Pásková a Zelenka, 2002, s. 98).
Golf má význam jako atraktivita cestovního ruchu, a to z pohledu množství diváků
na golfových turnajích, ale zejména jako motivace pro cestování pro hráče golfu, popř.
rodinné příslušníky.
49
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
Kořeny mnoha dnešních sportů sahají až do antiky. Podle zachovaných popisů trávili
Peršané, ale i Egypťané, Rekové a Římané čas hrami, v nichž byl míč postrkován ranami
holí po určené trase. Z těchto starých her se vyvinuly během času mnohé druhy her hrané
holemi a míči. Jeu de Mail ve středověké Francii, Kolven v Holandsku a Chole v Belgii
a ve Francii. Hry Jeu de Mail, Chole, Kolven mají jenom málo společného s golfem, jak jej
známe dnes. Jeden z největších rozdílů spočívá v tom, že se při těchto hrách hrávalo
najeden určitý pozemní cíl a nikoliv najamky. Hra, popisovaná ve skotských písemnostech
z 15. století, vykazuje naproti tomu již mnohé podobnosti s dnes hraným golfem. První
doklad o golfu pochází z roku 1457. Skotský král James II. tehdy svým vojákům zakázal
hrát „gowf'. V písemnostech z roku 1553 se poprvé objevuje jméno St. Andrews. Arcibiskup
městečka ve Skotsku povolil obyvatelům na takzvaných „links" - otevřené krajině
v dunách - hrát golf. V roce 1754 byl v St. Andrews založen golfový klub. O osmdesát let
minulého století později udělil král William IV. tomuto klubu status „Royal and Ancient".
Dnes je Royal and Ancient Golf Club of St. Andrews spolu s United States Golf Association
(USGA) dvě jediné instance pro všechny otázky pravidel. USGA pro území Spojených
států a Kanady a Royal and Ancient pro všechny ostatní místa (Babický, Witassek, Gřešek
a Kudělová, 2007).
• V roce 1754 byla ustanovena The St Andrews Society of Golfers a byla publikována
první pravidla golfu.
• V roce 1764 zde bylo postaveno osmnáctijamkové hřiště. Jedná se o nej významnější
golfový klub světa.
• V roce 1857 byla uveřejněna první učebnice o golfu a jeho technice. Má titul
„The Golfers's Manual" (Návod pro golfistu) a napsal ji skotský hráč Henry B. Fernie.
• V roce 1880 bylo ve Velké Británii asi 60 golfových klubů, odhadoval se jejich počet
za dalších dvacet let asi na 2 330.
• První golfový klub mimo Velkou Británii byl založen v roce 1829 v Kalkatě v Indii.
• První golfový klub otevřený i ženám byl založen v roce 1867 v St. Andrews.
• První mistrovský turnaj - tzv. „Open" - se konal v roce 1860 v Prestwicku ve Skotsku.
• Roku 1926 vznikl Golf-Club Praha a v roce 1929 byla zahájena výstavba nového golfového
hřiště u vesnice Olšová Vrata u Karlových Var.
• Golfový život se začal znovu probouzet až v roce 1946. V tomto roce se hrálo první
poválečné Amatérské mistrovství ČSR o Masarykův pohár.
• Jako první znamení časů příštích se v roce 1994 na Karlštejně objevuje golfový areál
postavený podle nej modernějších světových designérských standardů.
První hřiště na území Česka bylo postaveno až v roce 1904 v Karlových Varech. Jednalo
se o devítijamkové hřiště. Edward VII. Otevřel 21. srpna 1905 devítij amkové hřiště v Mariánských
Lázních. První golfový klub, Golf Club Praha, byl založen v Praze v roce 1926.
Klub vybudoval hřiště v Praze-Motole, kde uspořádal první soutěž. V padesátých letech
50
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
minulého století byl golf považován za projev západního způsobu životu. Některá hřiště
byla zrušena a osázena stromy. Pouze v Mariánských Lázních golf nezanikl. V šedesátých
letech minulého století se golf začlenil do Českého svazu tělesné výchovy a začala se hrát
celostátní liga. Po polických změnách v roce 1989 se jednotlivé golfové kluby osamostatňují.
Roste jejich počet, a stejně tak roste počet hráčů. Konec devadesátých let je symbolizován
další prudkou vlnou rozvoje golfu ve světě především zásluhou Tigera Woodse.
V roce 1992 vzniká Asociace českých profesionálních golfistů (PGA Czech). V roce 2017
bylo v Česku 106 golfových hřišť (mapa hřišť viz následující obrázek) a stavějí se další.
České golfové federace a v aktuálním roce 2018 má okolo 75 členů.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Za nej zajímavější golfová hřiště jsou považována:
• Royal Golf Club Mariánské Lázně,
• Astoria Golf Resort Cihelny,
• Golf Club Karlštejn,
• Golf Club Konopiště.
Obrázek 1: Mapa golfových hřišť v České republice
Zdroj: https://www.bavsegolfem.cz/golfova-hriste-v-cr
51
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
Mimo sezónu, kdy počasí neumožňuje hrát pod širým nebem, lze provozovat indoor
golf. Jedná se o golfovou hru v hale. Standardně vybavené indoor centrum obsahuje dvě až
čtyři odpaliště s jedním bankrem, která jsou obehnána sítí, aby nedošlo k úrazu. Golfoví
hráči zde nacvičují švih.
Proč je golf takovým hegemonem cestovního ruchu (Babický, Witassek, Gřešek a Kudělová,
2007, s. 10):
• povaha a podstata golfu se všemi dále specifikovanými parametry (možnost hry
ve všech věkových kategoriích, mírná fyzická zátěž na rekreační úrovni, soutěž
a pobyt v přírodě atd.),
• vhodná náplň volného času pro ty, co hledají aktivní dovolenou,
• prodloužení sezóny či poznání slavných hřišť pro vášnivé golfisty,
• golfisté jsou obvykle silnější kupní síla,
• golf j ako samoj ediná zábava postačí j ako náplň i delší dovolené - podobně j ako
např. lyžování. Golfová hra s přepravou a přípravou snadno zaplní podstatnou
část denní doby,
• z globálního či kontinentálního pohledu je vlastně nikdy nekončící golfová se­
zóna,
• v Evropě j e neopominutelným důvodem i sezónnost - za sluncem v zimních měsících
a za mírnějším klimatem na severu v tropických létech.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Najděte golfová hřiště ve Vašem okolí a zjistěte, jaké služby nabízí.
2.3 Cykloturistika
DEFINICE - CYKLOTURISTIKA
Cykloturistika je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví cestovního ruchu
a je zahrnuta do dopravního systému. Cykloturistika je svým významem zcela jasné
„slovo" a každý ví, jaký typ turistiky si má pod ním představit (Gúčik, 2004, s. 86, Soulek
a Martinek, 2000, s. 7).
Cykloturistika představuje podle Páskové a Zelenky (2002, s. 50) aktivní cestování zaměřené
na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole, nejčastěji
pomocí speciálně upraveného trekingového nebo horského) cestovního kola.
52
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Pro účely cestovního ruchu dochází často ke kombinaci dopravy (vlak, jízda na kole),
pro cyklisty jsou poskytovány speciální servisní služby apod. Cyklistika je podporována
budováním nových cyklotras a cyklostezek.
Cykloturistika je z angl. cycling, cyclo - touring, biking - jedna z forem turistiky, aktivní
cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti
na kole, nejčastěji pomocí speciálně upraveného cestovního kola (trekingové kolo) nebo
horského kola.
Pásková a Zelenka (2002) také uvádějí, že čím dál více populární se stávají package
bike and ride (kombinace dopravy vlakem a jízdy na kole). Zvyšuje se kvalita služeb pro
cykloturistiku, budovány jsou cyklostezky, cykloturistické trasy, místní cyklotrasy, dálkové
cyklotrasy a naučné stezky pro cykloturisty.
Cykloturistika je jedním z nejlepších způsobů, jak cestovat po světě a na rozdíl od jízdy
motorovým vozidlem neznečišťuje ovzduší. K upřednostnění kol jako dopravního prostředku
je nutné odůvodnit a dát do povědomí veřejnosti klady z pohledu ekologického
i ekonomického. Tento dopravní prostředek neničí a nezatěžuje přírodu a jeho předností
jsou nízké náklady.
Cykloturistika je odnož ekologické turistiky provozovaná na kole, jejímu rozvoji pomáhá
stále větší počet cyklotras a cyklostezek. V Evropě existuje síť dálkových evropských
cyklotras EuroVelo, viz European Cyclists Federation, http://www.ecf.com/3195_l. EuroVelo
je projekt Evropské cyklistické federace24
. „Cílem projektu je podpora cykloturistiky,
která se v posledních letech stala důležitým ekonomickým faktorem. Celková délka projektovaných
tras je 63 505 km, ze kterých je již přes 20 000 km v provozu.25
K ZAPAMATOVÁNÍ
Extrémní formou cykloturistiky jsou dálkové jízdy na vzdálenosti několika tisíc km napříč
kontinentem, pořádané expediční formou.
V ČR jak uvádí Kajzar (2015), existuje síť cyklotras, které jsou součástí sítě Eurovelo.
Celkem 14 mezinárodních dálkových cyklistických tras v celkové délce přesahující
70.000 km - to je mezinárodní síť s názvem EuroVelo propojující všechny země Evropy.
Cykloturistika je realizována na cyklostezkách, což je společná stezka pro cykloturistiku
a pěší turistiku. Jedná se o účelovou komunikaci s vyznačením pruhu na vozovce.
2 4
European Cyclists Federation (ECF) byla založená dvanácti cyklistickými organizacemi v roce 1983.
Od roku 2006 sídlí v Bruselu. V současné době reprezentuje zájmy 51 národních cyklistických asociací v 36
zemích Evropy a dalších kontinentů včetně USA, Kanady, Austrálie a Japonska.
2 5
CYKLOSTRATEGIE.CZ, 2017. Evropská cyklistická federace. Nadace Partnerství, [online] [vid.
15.2.2018]. Dostupné z http://www.cyklostrategie.cz/download/aktuality/ECF_info.CJ.pdf
53
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
Může mít zpevněný povrch a většinou je oddělena od frekventované silniční dopravy.
Vedle dopravních značek pro motoristy jsou zde umístěny i speciální značky pro cyklisty.
K ZAPAMATOVÁNÍ
S cykloturistikou a pěší turistikou je podle Páskové a Zelenky (2002) velmi úzce spojen
i pojem greenway - jsou podle definice European Greenways Associations - komunikace,
které jsou určené pro bezmotorovou dopravu, tj. zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku,
turisty pohybujících se na kolečkových bruslích, dále pro jízdu na koni nebo pro vozíčkáře.
Jde tedy o přirozený nebo uměle vytvořený koridor využitelný pro rekreaci, který často
vede podél říčních toků, vyhlídkových tras apod.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Uveďte příklady produktů cestovních kanceláří nebo cestovních agentur, které jsou
zaměřeny na nabídku cykloturistiky.
2.4 Agroturistika
Agroturistĺka je součástí venkovského cestovního ruchu, kdežto kulinářský cestovní
ruch je považován za součást kulturního cestovního ruchu a obsahuje daleko širší počet
aktivit (Kotíková, 2013, s. 23).
Agroturistika (agroturismus) je podle Páskové a Zelenky (2002) specifickou formou
venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny
venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem
se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě a slouží jim
jako hlavní nebo další zdroj k udržení nebo rozšíření hlavního podnikatelského programu,
tj. výroby zemědělských produktů (rostlinných nebo živočišných). Umožňuje poskytnout
zájemcům pobyt a stravu na venkovských statcích a možnost účastnit se prací souvisejících
se zemědělskou výrobou či chovem zvířat (především koní).
DEFINICE - AGROTURISMUS
Agroturismus představuje specifickou formu venkovského cestovního ruchu. Vedle bezprostředního
využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem
k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí kolektiv autorů (2007).
54
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Specifickým rysem agroturištiky je podle Pourové (2002) především možnost turisty
volně se pohybovat v pracovním prostředí zemědělského podnikatele a seznámit se tak
se vším, co tvoří zemědělskou usedlost. Jde zejména o domácí a hospodářská zvířata
a hospodářské objekty a movitosti (stáje, chlévy, stodoly, zemědělské stroje).
Agroturi štika představuje produkt cestovního ruchu vázaný na zemědělskou farmu
či hospodářství. Je provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako dodatečný
finanční zdroj k udržení či rozšíření hlavní zemědělské činnosti. Je ideálním typem
rodinné dovolené. Umožňuje poskytnout zájemcům pobyt a stravu na venkovských statcích
a možnost účastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvířat, především
koní. Mnozí turisté si velice váží osobního kontaktu s farmářskou rodinou, oceňují
například společné stravování. Dalším důležitým aspektem pro mnohé návštěvníky je kulturní
bohatství venkova: staré vesnice, kostely, hrady, zámky, lidové umění či tradiční řemesla.
Farmář také může doporučit či zajistit hostům i další aktivity jako je např.: jízda na
koni, na kole, na loďce, plavání, horolezectví, pěší túry, sběr hub či lesních plodů, pozorování
zvěře nebo třeba folklórní slavnosti. Charakteristické rysy agroturistiky26
:
• ohleduplný vztah k přírodě a krajině,
• decentralizované ubytování s omezenou kapacitou,
• rodinné zázemí, osobní vztah ke klientovi,
• nabídka speciálních služeb pro individuální aktivity turistů: projížďky na koních,
lov zvěře, rybaření, sběr lesních plodů, letní a zimní sporty, cyklistika, atd.,
• základní nabídka služeb nabízená zemědělskými podnikateli (provozovateli agro­
turistiky):
o ubytování,
o stravování,
o zázemí farmy, tj. provozní prostředí podnikatele, ve kterém se turista může
volně pohybovat a seznamovat se vším, co tvoří zemědělskou usedlost
(např. domácí a hospodářská zvířata: kočky, psi, krávy, prasata, ovce, kozy,
drůbež apod., anebo hospodářské objekty: stáje, chlévy, stodoly, zemědělské
stroje, nářadí apod.),
o účast turistů na zemědělských pracích v rámci rekondičních programů (pomoc
turistů při senoseči, žních, pasení hospodářských zvířat, úklidu
stáji,...),
o nabídka speciálních služeb pro individuální aktivity turistů:
- projížďky na koních,
- lov zvěře a rybaření,
- letní a zimní sporty,
- ostatní doprovodné programy ve vazbě na okolní krajinu, folklór, místní
pamětihodnosti apod.
2 6
I S M E N D E L U , 2018. [online] [vid. 20.2.2018]. Dostupné z https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zob-
raz_cast.pl?cast=2772
55
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
V rámci agroturistiky je ubytování poskytováno v zemědělské usedlosti (na rodinné
farmě) nebo v rekreačních objektech ve vlastnictví nebo užívání zemědělského podnikatele
(Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE, 2007, s. 10):
• chaty,
• sruby,
• chalupy,
• rekreační domky.
Stravování rámci agroturistiky nabízí široký prostor pro odbyt vlastních výrobků, v podobě
surovin (brambory, maso, mléko, zelenina, ovoce) nebo polotovarů. Hosté si mohou
vařit sami nebo se stravovat v místních restauracích a hostincích. Nabídka stravy se soustřeďuje
na stravu a obyčeje spjaté s vesnicí a zemědělstvím. Příkladem jsou biopotraviny,
krajová jídla, posvícenské slavnosti, zabijačkové hody, vinobraní apod.
Ekoagroturistika se podle Pourové (2002) odehrává na ekologicky hospodařících farmách
produkujících bio-produkty, které jsou umístěny ve zdravotně příznivém životním
prostředí. Ekologická farma nepoužívá při výrobě rostlin a chovu zvířat žádné syntetické
chemikálie, hnojiva, hormonální přípravky, umělá barviva či konzervační látky. Produkty
ekologického zemědělství podléhají přísné kontrole a splňují mezinárodní standardy a mohou
používat ochrannou známku BIO.
Ekoturistika je vymezována jako putování přírodou a její poznávání. Tato forma cestovního
ruchu se zaměřuje především na poznávání přírodních rezervací, národních parků,
chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás tak, aby nebyly cestovním ruchem
narušovány (Moravec a kol., 2006). Rozvíjí se především v krajinářsky a přírodně hodnotných
oblastech s trasami pro jedno a vícedenní pochody.
Podle definice WTO (World Tourism Organization - Světová organizace cestovního
ruchu) se ekoturistika rozděluje do dvou oblastí, a to na turistiku založenou na přírodě, jejíž
hlavním cílem je pozorování a obdivování přírody (pěší turistika, cykloturistika) a turistiku,
která v sobě obsahuje vzdělávací a předváděcí prvky (agroturistika).
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké jsou charakteristické rysy agroturistiky?
56
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
2.5 Hipoturistika
Jezdecká turistika se objevila v Evropě roku 1950 nejprve ve Francii, odkud se rozšířila
po celém kontinentu (Minodier, 2012). Bylo to v době, kdy koňskou sílu nahradila technika.
Koně se tak začali využívat k trávení volného času a došlo k rozvoji hipoturištiky.
V posledních čtyřiceti letech se společnost naučila více věnovat svému volnému času
a jezdecká turistika je jednou z disciplín, která tento čas dokáže příjemně vyplnit. Dochází
k navyšování počtu jezdců na koních a přilákání široké veřejnosti k této formě turistiky.
DEFINICE - HIPOTURISTIKA
Hipoturistika (turistika na koni, jezdecká turistika) je nová, dynamicky se rozvíjející
forma rekreace, kterou mohou praktikovat všechny skupiny obyvatel s rozdílným životním
stylem. Jedná se o kombinaci složky sportovní a rekreační a nabízí téměř ideální možnost
spojení zdravého využití volného času, pobytu v přírodě a zájmu k ochraně životního prostředí
(Spičáková, 2009).
V současné době je jezdectví stále více vyhledávanou formou aktivní relaxace a rozvíjí
se zejména v souvislosti s rostoucí popularitou chovu koní jako domácích zvířat a také
se vstupem do Evropské unie a podporou zakládání hipostezek v podobě dotací. U hipoturistiky
se klade důraz nejen na vytrvalostní zatížení organismu, jako je tomu u jakékoliv
jiné formy turistiky, ale také na citovou stránku člověka - na vnímání okolí (Spičáková,
2009).
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Uveďte příklady hipoturistiky a porovnejte s ostatními studenty ve skupině.
Základní formy jezdecké turistiky preferují ve větší míře stránku poznávací před
stránkou pohybovou a technickou. Holý (2003) aktivity dělí na:
1. vycházky na koni - jízda v terénu trvající 1-4 hodiny, při kterém se překoná vzdálenost
7-30 km, a které má svoji složku pohybovou, technickou a poznávací,
2. výlety a túry - cesty trvající zpravidla celý den. Překonána je vzdálenost od 30 do
70 km. Mají všechny obsahové složky, důraz je kladen zejména na složku pohybovou
a poznávací,
3. putování na koni - hovoříme o něm, pokud je spojeno několik celodenních túr do
jednoho celku. Svoji dominantní roli má složka poznávací. Je organizačně náročné
a je k němu potřeba zázemí služeb na trase.
57
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
Součástmi jezdecké turistiky mohou být i její soutěžní formy, jako jsou zápočtové testy
a výkonnostní odznaky či pomocné distanční jízdy, dostihy nebo westernové hry.
2.6 Glamping
V České republice je řada ubytovacích zařízení, která umožní strávit noc velmi netradičně.
Originální „glamping" ubytování v dřevěných chatičkách situovaných na vodní hladině
a ve stromech nabídne nevšední zážitek. Luxusní stany jsou vybaveny lépe než hotely
a veškeré aspekty přírody jsou pokud možno eliminovány. Stany už jsou postaveny, nemusí
se stavět.
DEFINICE - GLAMPING
Slovo glamping vzniklo z anglických výrazů "glamorous" a "camping" - představuje tedy
spojení krásy, luxusu a kempování. Tento styl kempování je určen pro ty, kdo milují kempování
a chtějí být v bezprostředním kontaktu s přírodou, ale současně si chtějí užívat luxusu
a moderních vymožeností, na které jsou zvyklí.
Kajzar (2015, s. 15) uvádí, že glamping spojuje klasické kempování v přírodě s přednostmi
hotelů nebo apartmánů, jejich komfortem a novými technologiemi. Glamping stany
jsou přepychové samostatné jednotky s kuchyní, pohodlnou ložnicí, vlastním sociálním zařízením
a rozlehlou terasou. Někdy nechybí ani jídelna či obývací pokoj. Bývají postaveny
v atraktivní přírodní lokalitě, která je sama o sobě výjimečná. Jejich konstrukce klade důraz
na moderní design a na citlivou kombinaci přírodních a moderních materiálů.
Glamping2 7
je trend posledních deseti let. První glampingové stany a resorty vznikly
v exotických destinacích, např. Tanzánii, Namibii, Jihoafrické republice, Thajsku, Malajsii
a na Bali, ale později se rozšířily i do zemí západní Evropy. Jedním z nej pozoruhodnějších
glampů je Koh Kong na hranici Kambodže a Thajska. Na pozadí hor a uprostřed bujné
džungle je Koh Kong první plovoucí kemp na světě. Turisté bydlí v tradičních khmerských
obydlích, oblast kromě odpočinku nabízí i množství aktivit, včetně trekkingu a jízdy
na kajaku. Základním předpokladem kvalitního glampingového resortu je jeho dokonalé
umístění. Výběr lokality je nedílnou součástí úspěchu. Vždy se musí jednat o originální
přírodní místo, které má samo o sobě vysokou kvalitu. Ať se jedná o indickou poušť, africkou
savanu, chilské náhorní jezero, americký ranč, amazonský prales nebo břeh řeky na
jihu Čech, vždy se jedná o krásné čisté přírodní místo. Glampingové areály v Africe patří
2 7
CHORVATSKO.CZ, 2017. Víte, coje glamping? [online] [vid. 20.2.2018]. Dostupné z https://www.chor-
vatsko.cz/aktual/170329-vite-co-je-glamping.html
58
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
k tomu nej lepšímu, co tento nový styl přinesl. Příkladem je Machteš Ram on jedinečný geologický
kráterovitý útvar v Negevské poušti, kde je možné ubytování v luxusních stanech
s kuchyní i koupelnou.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Uveďte příklady glampingu a porovnejte s ostatními studenty ve skupině.
Jak glampingprobíhá?28
Při glampingu vlastně bydlíte v luxusních stanech, mini chatičkách
nebo třeba jurtách, které se ale vybavením mohou směle rovnat běžnému hotelovému
pokoji. Přítomnost postele, zásuvek, topení nebo Wi-Fi připojení bývá samozřejmostí.
Prostor je dost velký, abyste se v něm mohli pohodlně postavit a vybalit si věci.
Rozhodně se vám nestane, že by vám při bouřce nateklo do spacáku. Vlastně ve spacáku
určitě spát nebudete - v klasické posteli budete spát pod klasickou peřinou.
2.7 Skanzeny
Výraz skanzen pochází ze švédského skansen, to znamená hradby, a to podle parku
ve Stockholmu, kde bylo první takovéto muzeum lidových staveb v roce 1891 založeno.
Muzeum v přírodě nebo též skanzen je specializovaná národopisná muzejní expozice,
nacházející se pod širým nebem. Každá vesnice má charakteristické kulturní bohatství,
které nabízí turistům nevšední zážitky a odlišuje je od okolních vesnic. Jedná se především
o návrat k tradiční kultuře provázející naše dějiny po staletí. Na klasickou prohlídku lidových
interiérů v muzeích lidové architektury navazují tematické expozice a atraktivní kulturní
programy. O úspěchu těchto doprovodných akcí samozřejmě rozhoduje odpovídající
propagace, informovanost turistů a kvalita provedení.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Podle M M R ČR dědictví v České republice vytvořené za tisíce let za sebou zanechalo
nejen hmotné stopy (stavby historického významu), ale také mnoho památek nehmotného
charakteru, například folklór, hudbu, tanec, gastronomické speciality, řemeslnictví a tradiční
zvyky.
28 '
K R A M P L O V A , T., 2016. Vyzkoušeli jste už glamping, luxusní kempování v přírodě? [online] [vid.
20.2.2018]. Dostupné z https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/slovinsko/26220-glamping-pohodli-s-
vuni-outdooru/
59
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
Skanzeny a archeoparky České republiky. V posledních desetiletích je tak jednou
ze snah památkářů a etnografů toto dědictví uchovat a dosáhnout toho, aby je mohly obdivovat
i budoucí generace. Vzhledem k tomu, že není možné tyto vzpomínky na minulost
ponechat v místech jejich původního umístění a takéje není možné pro jejich velké rozměry
soustřeďovat v klasických muzeích, jsou od 60. let 20. století vytvářena muzea pod širým
nebem. Takovýmto muzeím se říká skanzeny ajejich počet i obliba neustále roste. Nej starší
český skanzen, nebo jinými slovy národopisné muzeum, bylo založeno arcivévodou Ludvíkem
Salvátorem Toskánským už okolo roku 1900 v Přerově nad Labem. Později našel
své následovníky. K těm nejznámějším patří jistě Valašské muzeum v přírodě v Rožnově
pod Radhoštěm či Strážnici.
V posledních desetiletích je tak jednou ze snah památkářů a etnografů toto dědictví
uchovat a dosáhnout toho, aby je mohly obdivovat i budoucí generace. Vzhledem k tomu,
že není možné tyto vzpomínky na minulost ponechat v místech jejich původního umístění
a také je není možné pro jejich velké rozměry soustřeďovat v klasických muzeích, jsou
od 60. let 20. století vytvářena muzea pod širým nebem. Takovýmto muzeím se říká skanzeny
a jejich počet i obliba neustále roste. Nejstarší český skanzen, nebo jinými slovy
národopisné muzeum, bylo založeno arcivévodou Ludvíkem Salvátorem Toskánským
už okolo roku 1900 v Přerově nad Labem. Později našel své následovníky. K těm nejznámějším
patří jistě Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (v roce 1925
založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové, viz Dvořáček (2008)) či Strážnici. Mezi dalšími
lze jmenovat například: Skanzen Doubrava, Skanzen Hoslovice, Skanzen Kosmonosy Altamira,
Skanzen Možděnice, Skanzen Pertoltice - Lidové stavby, Skanzen Rapotín,
Podorlický skanzen Krňovice, Hrad, muzeum a skanzen Červený Újezd, Hornický skanzen
Březové Hory, Hornický skanzen Mayrau ve Vinařících u Kladna, Skanzen Svobodné
Hamry, Skanzen Solvayovy lomy, Skanzen výroby dřevěného uhlí ve Lhotě, Skanzen
Záluží u Vlastiboře, Skanzen gotiky a středověkého života2 9
.
Velmi oblíbenými, především mezi dětmi, se staly archeoparky či repliky pravěkých
vesnic nebo středověkých sídel. Zde doslova před očima ožívá historie a v nabídce těchto
obj ektů většinou bývá i možnost si vypůj čit dobové kostýmy či si na vlastní kůži vyzkoušet
původní výrobní postupy. Příkladem může být např. Archeopark Prášily, Curia Vítkov,
pražská Repora nebo Archeopark Chotěbuz-Podobora, Areál Matice slezské v Dolní
Lomné, Archeopark Netolice, Archeoskanzen Modrá u Velehradu, Archeologický skanzen
Březno u Loun3 0
.
Jednou z nej významnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska
je Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora. Archeopark vznikl tam kde dříve bývalo
opevněné hradisko z doby ještě před příchodem Slovanů, v tzv. halštatském období.
Bylo to mohutné trojdílné hradiště, pod kterým tekla řeka Olše. Hradisko v Podobore bylo
osídleno ve dvou fázích. První byla fáze pravěká, která zabírá období starší doby železné,
2 9
ATLASCESKA.CZ, 2018. Skanzeny, [online] [vid. 21.2.2018]. Dostupné z http://www.at-
lasceska.ez/ceska-republika/skanzeny/#list
3 0
dtto
60
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
konkrétně slezsko-platěnickou kulturu (cca 800 - 400 let př. n. 1.). Druhá fáze osídlení
spadá do období slovanského. V této době zde postupně vyrostlo mohutné hradisko, které
sloužilo jako mocenské a hospodářské centrum, kde pravděpodobně sídlila tehdejší
společenská elita. Hradisko bylo Slovany opuštěno postupně v i l . století, kdy se správní,
obranné a obchodní aktivity přesunuly do Polska. Pozůstatky po hradišti byly podrobeny
systematickému archeologickému průzkumu teprve v polovině 20. století. Nyní patří
k nej významnějším archeologickým lokalitám České republiky.31
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Jmenujte skanzeny ve Vašem region a najděte, jaký program nabízí.
2.8 Sportovní areály a adrenalinový cestovní ruch
Sport je institucionalizovaná, kompetitivní aktivita, která obsahuje důslednou aplikaci
nebo použití relativně komplexních fyzických schopností jejími účastníky, kteří jsou motivování
vnitřním nebo vnějším prospěchem. Uspořádaná a hravá aktivita založená na soutěživosti
a orientovaná na určitý cíl.
Sportj e celá řada soutěžních i nesoutěžních aktivit vyžadující dovednosti, strategie nebo
šance, kterých se lidé zúčastňují, na své výkonnostní úrovni, za účelem zábavy a cvičení,
nebo aby zlepšili své výkony na úroveň, která je všeobecně uznávána jako nadprůměrná
či vynikající.
Sportovní cestovní ruch lze definovat jako všechny formy aktivní i pasivní účasti
ve sportovních aktivitách, jež vyžadují vycestování z domácího i pracovního prostředí,
do kterých se osoba zapojuje příležitostně nebo organizovaně z neobchodní ch i obchodních
důvodů. Sportovní areál, jak uvádí Vore (1991), je soubor budov a technického vybavení
soustředěných na jediném místě tak, aby umožnily provozování sportovních aktivit.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Běžně se vyskytující typy sportovních areálů:
• akvapark,
• atletická sportovní hala,
• lyžařský areál (zimní středisko),
• lyžařská sjezdovka,
• jachetní přístav,
3 1
ATLASCESKA.CZ, 2018. Archeopark Chotěbuz, [online] [vid. 21.2.2018]. Dostupné z http://www.at-
lasceska.cz/moravskoslezsky-kraj/archeopark-chotebuz/
61
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
• tenisové kurty,
• golfové hřiště,
• víceúčelová sportovní hřiště apod.
V původním významu je adrenalinovým sportem ten, při jehož provozování nám hrozí
vyšší bezpečnostní riziko a jeho provozování je tedy domněle doprovázeno s vyšším zvýšením
adrenalinu v krvi.
Sportovní akce můžeme podle Kotíkové a Schwartzhoffové (2008) rozdělit na akce
v oblasti vrcholového nebo výkonnostního sportu a na akce v oblasti rekreačního sportu.
Velké sportovní akce a „mega" akce. Tyto akce jako např. olympijské hry, mistrovství světa
ve světově populárních sportech jsou určitým zvláštním druhem akcí. Mají celosvětový
význam, zúčastňuje se jich veliký počet sportovců i diváků, vyžadují dlouhodobou a profesionální
přípravu spojenou často s vybudováním potřebné infrastruktury, přitahují mimořádný
zájem médií, mají řadu sponzorů. Autorky člení z pohledu návštěvnosti akce, které
jsou orientované na návštěvníky, a akce, které jsou orientované na účastníky.
Eventy orientované na návštěvníky - přitahují zájem návštěvníků, jedná se o akce týkající
se sportů, které mají řadu fanoušků a jsou populární - zejména fotbal, hokej, tenis.
V České republice není návštěvnost i těchto divácky vděčných sportů nijak významná.
Divácky atraktivní j sou mezinárodní a reprezentační utkání a exhibiční zápasy.
Eventy orientované na účastníky - jsou zaměřené na účastníky, divácky nejsou příliš
zajímavé. Jako příklad můžeme uvést např. maratónský běh, u nás masové akce jako
Běchovice nebo pochod Praha - Prčice, které jsou otevřené i rekreačním sportovcům.
Eventy v oblasti rekreačního sportu - akce se dělí na akce divácky atraktivní a na akce,
které vyžadují aktivní zapojení účastníků. Mezi akce v oblasti „pasivní" účasti patří např.
snowboardová exhibice., mezi akce s „aktivní" účastí můžeme zařadit rekreační soutěže.
Jedná se o „náhodnou" účast turistů, kteří se nacházejí v dané destinaci. I akce v oblasti
rekreačního sportu mohou patřit mezi velké akce, a to j ak co do počtu účastníků, tak co do
počtu návštěvníků, ale i z pohledu výše rozpočtu a profesionální přípravy. Příkladem mohou
být známé „spartakiády". Ne každá sportovní akce může být považována za event
v cestovním ruchu. Některé akce mají význam pouze pro místní obyvatele nebojsou zaměřené
na tak úzký okruh sportovců a fanoušků, že se v návštěvnosti destinace nijak neodrazí.
Podle Machové (2010) biologického hlediska jde však ve skutečnosti o zvýšené vylučování
dávek endorfinu, dopaminu a serotoninu. Mezi extrémní sporty jsou v dnešní době
řazeny i sporty nepříliš propagované a podporované, které jsou provozovány pouze malými
skupinami nadšenců a ač jejich provozování není nutně spjato s vyšším rizikem, širší veřejnosti
se to takto může jevit. Postupem času se ovšem i tyto sporty mohou stát masovou
záležitostí, příkladem může být snowboarding a jeho zařazení na seznam disciplín olympijských
her v roce 2002.
62
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Adrenalinový cestovní ruch (nazývaný také jako dobrodružný cestovní ruch) je podle
Černé (2014) poměrně novým druhem cestovního ruchu, není však možné přesně určit jeho
počátek, neboť se odvíjí od vzniku jednotlivých adrenalinových sportů. Jejich nej větší rozmach
nastal až ve 20. století zejména po druhé světové válce. Lidé se začali zaměřovat na
překonávání svých vlastních možností a vyhledávat nebezpečí. Ve 21. století roste počet
zájemců o adrenalinový cestovní ruch a posouvají se hranice nebezpečí. S nově vznikajícími
adrenalinovými a extrémními sporty se začaly rozvíjet a zdokonalovat technologie či
způsoby jejich výkonu. Díky tomuto rozvoji je dnes člověk schopen dosáhnout mnohonásobně
vyšší rychlosti a nebezpečnějších výkonů.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Podle Černé (2014) nejčastěji využívají adrenalinové sporty fungování fyzikálních
zákonů aplikovaných v přírodě.
Lidé se oddávají podle Tomlinsona (2000) adrenalinovému vytržení, jelikož jim to jejich
schopnosti dovolují pohybovat se bezpečně v podmínkách, které by pro jiné znamenaly
velké nebezpečí, ne-li i ohrožení života. Zkoušejí věci, které by je mohly zabít, protože
se obětovali té touze poznat, kam až sahají jejich možnosti a cítí šanci o kousek posunout
jejich hranice.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Adrenalinový cestovní ruch můžeme rozdělit podle Tomlinsona, (2000) Kudrny, (2011)
podle toho, zda probíhá:
• ve vzduchu,
• na zemi,
• ve vodě,
• na vodě.
V E VZDUCHU PROBÍHÁ:
> Balónové létání - je jedním z nej starších extrémních sportů. První balón do vzduchu
vyslali v srpnu roku 1783.
> Tandemový paragliding - neboli tandemový seskok s padákem, je určen pro všechny,
kteří si chtějí vyzkoušet, jaké to je být na chvíli parašutistou.
> Volný pád (skydiving) - je to obdoba tandemového seskoku, opouštíte letadlo vysoko
nad zemí a před tím, než otevřete padák, padáte volným pádem. Právě volný pád je to,
co dělá skydiving skydivingem.
63
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
N A ZEMI PROBÍHÁ:
> Inline skating - neboli inline bruslení - jízda na bruslích s kolečky v jedné řadě.
> Horská kola - už před druhou světovou válkou se používala terénní kola, byla ale tak
těžká, že se s nimi nedalo jezdit do kopce a člověk je musel tlačit.
> Segway - unikátní dvoukolové vozítko, je řízeno elektronicky, není potřeba žádných
speciálních dovedností.
> Vysokohorská turistika - jestliže se při turistice pohybujeme ve vyšších polohách,
jedná se o vysokohorskou turistiku.
> Via ferrata - druh vysokohorské turistiky se zajištěnými cestami a to ocelovými lany,
žebříky, umělými chyty a stupy.
> Bouldering - druh lezení provozovaný bez lana na malých skalních blocích nebo nízkých
skalách několik metrů nad zemí. Název je z anglického slova boulder (balvan).
> Paintball - j e bezkontaktní adrenalinový sport, j e simulací boj e. K eliminaci protihráčů
se používají zbraně, které střílejí biologicky odbouratelné kuličky.
> Airsoft - akční hra podobná paintballu pocházející z Japonska. Jedná se o taktickou
simulaci reálného boje s využitím vzduchových nebo plynových maket, které jsou většinou
1:1 repliky skutečných zbraní. Střelivem j sou plastické kuličky, jejich zásah je
často obtížně prokazatelný.
> Zorbing - lehce extrémní sport, který vznikl v roce 1995 na Novém Zélandu. Je určen
pro každého od 14 do 100 let. Jedná se o jízdu svahem dolů ve speciální průhledné 3,5
metrové zorbingové kouli, která je vyrobena z materiálu TPU nebo PVC.
> Snowkiting - v ČR poměrně nový, nejrychleji se rozvíjející zimní sport.
Při snowkitingu se využívá síly tažného řiditelného draka poháněného větrem tzv. kitu.
> Telemark - jedná se o techniku lyžování s volnou patou pocházející z Norska.
> Buggykiting - patří do skupiny adrenalinových sportů jako je snowkiting nebo kiteboarding.
Jedná se o jízdu na travnaté ploše ve speciální terénní čtyřkolce s drakem v ruce.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jak lze definovat adrenalinový cestovní ruch?
V E VODĚ I NA VODĚ PROBÍHÁ:
> Potápění s dýchacími přístroji - v roce 1819 byly vynalezeny objemné potápěčské
přilby z mosazi a téměř o 130 let později byl vynalezen dýchací přístroj.
> Rafting - základem je raft, což je nafukovací plavidlo neboli člun z gumového nebo
gumotextilního materiálu.
> Vznášedla - j sou velmi šetrná k přírodě, nezanechávají žádné poškození porostů. Jezdí
po souši, vodě i po sněhu. K jejich řízení není potřeba žádný speciální řidičský průkaz.
64
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
> Aquazorbing - jedná se o zorbing na vodní hladině. Na vodní zorbing se používá průhledná,
j ednoplášťová plastová koule o průměru 2 metry. Je možné dělat v ní přemety,
kotouly, šlapat vodu, snažit se chodit po hladině.
> Kiteboarding - neboli kitesurfing, tj. letní obdoba snowkitingu, je provozovaná na
vodní hladině, je těžší k naučení než snowkiting. Ke kiteboardingu potřebujete většinou
silnější vítr, což vyžaduje daleko vyšší koncentraci.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Vyhledejte podniky, které nabízejí adrenalinové sporty dle výše uvedeného členění
v České republice.
OTÁZKY
1. Nachází se nej starší český skanzen ve Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod
Radhoštěm?
2. Může adrenalinový cestovní ruch probíhat ve vzduchu, na zemi, ve vodě a na vodě?
3. Představuje glamping styl kempování, tedy spojení krásy, luxusu a kempování?
4. Patří mezi základní formy j ezdecké turistiky vycházky na koni, dostihy a putování
na koni?
5. Probíhá ve vzduchu adrenalinový cestovní ruch jako například balónové, tandemový
paragliding, airsoft?
6. Patří mezi typy sportovních areálů akvapark, lyžařský areál a tenisové kurty?
7. Představují projížďky na koních, lov zvěře a rybaření, letní a zimní sporty součást
nabídka speciálních služeb pro individuální aktivity turistů v rámci agroturištiky?
SHRNUTÍ KAPITOL Y
Kapitola obeznámila studenty s vybranými formami využití krajiny v cestovním ruchu.
Chataření a chalupaření souvisí s tzv. druhým bydlením, což jsou objekty individuální
rekreace, tedy chaty, rekreační chalupy, nově i rekreační apartmánové byty a objekty
v rekreačních areálech, ale také procesy spojené s jejich využíváním. Chalupaření zahrnují
aktivity spojené s užíváním vlastních chalup a jejich okolí k rekreaci. Další formou cestovního
ruchu je golfová turistika zahrnující krátkodobé či dlouhodobější pobyty se sportovní
náplní, zaměřené především na udržování a posilování zdraví a prohlubování morálních
vlastností člověka. Mimo sezónu, kdy počasí neumožňuje hrát pod širým nebem, lze provozovat
indoor golf.
65
Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu
Aktivní cestování je zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí
v určité oblasti na kole, představuje cykloturistiku, realizovanou na cyklostezkách.
Specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která využívá přírodu a krajinu venkova
je agroturistika, je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě, poskytuje
stravu a pobyt, účast turistů na zemědělských pracích a nabízí speciální služby pro individuální
aktivity turistů. Především na venkově se realizuje hipoturištika, která znamená
kombinaci složky sportovní a rekreační a spojení zdravého využití volného času, pobytu
v přírodě a zájmu k ochraně životního prostředí. Mezi základní formy patří vycházky na
koni, výlety a túry a putování na koni.
Glamping spojuje klasické kempování v přírodě s přednostmi hotelů nebo apartmánů,
jejich komfortem a novými technologiemi. Pod širým nebem nalezneme muzeum v přírodě
nebo skanzen, což je specializovaná národopisná muzejní expozice. Oblíbené jsou i archeoparky
nebo repliky pravěkých vesnic nebo středověkých sídel.
Sportovní cestovní ruch je další formou aktivní i pasivní účasti ve sportovních aktivitách,
může být příležitostná nebo organizovaná z neobchodních i obchodních důvodů.
Sportovní aktivity mohou být realizovány v různých typech sportovních areálů, jako jsou
akvapark, atletická sportovní hala, lyžařský areál, lyžařská sjezdovka, jachetní přístav, tenisové
kurty, golfové hřiště, víceúčelová sportovní hřiště apod. Adrenalinové sporty využívají
fungování fyzikálních zákonů aplikovaných v přírodě a mohou probíhat ve vzduchu,
na zemi, ve a na vodě.
0 ODPOVĚDI
1. ne, 2. ano, 3. ano, 4. ne, 5. ne, 6. ano, 7. ano
66
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
3 TRENDY Z POHLEDU MOTIVACE ÚČASTNÍKŮ
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Třetí kapitola se věnuje trendům z pohledu motivace účastníků cestovního ruchu, kde
charakterizuje vybrané trendy j ako j e gastronomický cestovní ruch, léčebný turismus, Dark
tourism, dobrodružný cestovní ruch, event turismus, svatební turistika, filmový turismus,
kosmická turistika, Voluntarismus, náboženský cestovní ruch, Geocaching.
CÍLE KAPITOLY
Konkrétní výčet schopností, dovedností, kompetencí, které by měl student po prostudování
kapitoly ovládat nebo dosáhnout, zvyšuje jistotu studenta při samostudiu:
• klasifikovat a vymezit jednotlivé trendy z pohledu motivace účastníků cestovního
ruchu,
• vyjmenovat enenty, které patří do gastroturištiky,
• vyjmenovat lázeňská střediska, kde je nabízen léčebný turismus,
• kategorizovat oblasti zájmu Dark tourismu,
• popsat hlavní rysy svatebního cestovního ruchu,
• charakterizovat kulturní eventy,
• rozlišit mezi náboženským cestovním ruchem a poutním turismem.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Gastronomický cestovní ruch, léčebný turismus, Dark tourism, dobrodružný cestovní
ruch, event turismus, svatební turistika, filmový turismus, kosmická turistika, Voluntarismus,
náboženský cestovní ruch, Geocaching.
3.1 Gastronomický cestovní ruch
Gastronomický cestovní ruch je mnohými autory nazýván jako gastroturistika, gastronomický
turismus, gurmánsky cestovní ruch nebo také kulinářský cestovní ruch. Je však
chybou, jak je níže uvedeno ztotožňovat gastronomický cestovní ruch s gurmetským cestovním
ruchem.
67
Trendy z pohledu motivace účastníků
Df DEFINICE- GASTRONOMICKÝ CESTOVNÍ RUCH
Gastronomický/kulinářský cestovní ruch představuje podle Kotíkové (2013) takovou
formu cestovního ruchu, u které je hlavním motivem gastronomie a kulinářské zážitky.
Může sejednat o účast na specializovaných gastronomických akcích nebo o zážitky spojené
s konzumací, s přípravou a prezentací jídla, seznámení se s gastronomickými tradicemi
v dané destinaci. Zároveň je nutné doplnit, že je velkou chybou chápat gastronomický cestovní
ruch pouze jako „gurmetský" cestovní ruch. Nejedná se o cestování do prvotřídních
exkluzivních restaurací, ale o návštěvu jakéhokoliv stravovacího zařízení (například i nákup
u stánku), která přináší nezapomenutelný a unikátní zážitek.
Kulinářský cestovní ruch představuje podle Wolfa (2006) rozvoj a propagaci připravovaného
jídla/pití jako atraktivity pro návštěvníky. Mezinárodní asociace kulinářského
cestovního ruchu definuje kulinářský cestovní ruch jako dosažení jedinečných a nezapomenutelných
kulinářských zážitků všech druhů během cestování. Mezinárodní asociace kulinářského
cestovního ruchu (World Food Travel Organization), která dbá na podporu rozvoje
gastronomického cestovního ruchu a v současné době nemá obdoby.
Gurmánsky cestovní ruch je forma cestovního ruchu, při které jsou účastníci motivováni
buďto přímo požitkem z konzumace, testováním a poznáváním vybraných pokrmů
či konzumací nápojů; typické je např. pivo, víno či whisky (Pásková a Zelenka, 2012),
DEFINICE- GURMÁNSKY CESTOVNÍ RUCH
Gurmánsky cestovní ruch - zaměřeno na poznávání jídel a nápojů v cizích zemích
a krajích. V České republice: vepřové, zvěřinové hody, vinobraní. Exotická jídla v cizích
zemích jsou často součástí poznávání místní kultury a životní úrovně (Gavlovský, 2002).
Gurmánsky cestovní ruch zahrnuje taktéž kulturu stolování, do které patří celková atmosféra,
vybavení i výzdoba stravovacího zařízení Jedná se o produkt nabízený s využitím
atmosféry specifického místa. Gurmánsky cestovní ruch je označován jako zážitková
gastronomie, kdy typickými atraktivitami jsou:
• návštěvy výjimečných restaurací,
• rybářské lodní výlety,
• pivní slavnosti,
• exkurze do výroben potravin apod.
68
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Kotíková a Schartzhoffová (2008) řadí eventy v oblasti hotelnictví a gastronomie
mezi specifické eventy v cestovním ruchu. Jsou součástí eventů, které umožňují propagovat
určitý podnik cestovního ruchu nebo jeho produkty. Zahrnují bohatý doprovodný program,
propojování s kulturními eventy. Patří k nim: dny národních a regionálních kuchyní,
ochutnávky vín, letní nebo vánoční party, soutěže a přehlídky. Jsou považovány za součást
kulturního cestovního ruchu, kdy národní kuchyně tvoří významnou součást každé kultury,
Jako samostatný produkt cestovního ruchu jsou populární tyto eventy:
• Znojemské vinobraní,
• Vizovické trnkobraní,
• Prague Food Festival,
• dožinky,
• místní „košty" slivovice či jiných pálenek,
• zabijačky, masopustní hody apod.
Není důležitá pouze konzumace samotných lokálních specialit, ale účastníci získají znalosti
nejen o místní kuchyni, ale i o kultuře, mohou zde získat nové kulinářské zkušenostiJedná
se rovněž o příležitost pro rozvoj cestovního ruchu a ekonomiky v zaostalých či periferních
venkovských oblastech. Eventy jsou důležitou součástí agroturištiky, kdy specifické
jídlo či nápoje se stávají hlavním motivem pro návštěvu oblasti. Příkladem je Tábor,
který proslavily Slavnosti piva a minerálních vod, na Výstaviště v Českých Budějovicích
zase lákají Pivní slavnosti atd. Typickým produktem je zážitková gastronomie - návštěva
restaurací, rybářské lodní výlety, pivní slavnosti nebo exkurze do výroben potravin. Souvisí
s rozvojem agrofarem a ekofarem, které se orientují na místní speciality a bio výrobky
z vlastní produkce. Předmět gastroturištiky je primárně ochutnávka tradičních lokálních
kulinářských specialit, vhodné je doplnit ji o další pro turisty, velmi atraktivní jsou ukázky
tradičních způsobů zpracování zemědělských a ovocnářských produktů, výroby potravin
(surovin i výsledných produktů) a jejich prodeje, na popularitě získávají kuchařské kurzy.
Gastronomický zážitek umocňuje i místo a atmosféra. Kulinářské cesty probíhají v historických
centrech měst, u moře, v přírodě apod., a to ve všech ročních obdobích. Jedná se
o moderní trend, ve kterém se kuchaři snaží přiblížit tradiční národní kuchyni zahraničním
hostům. Pro tuzemské hosty může být zajímavá nabídka přípravy exotických pokrmů
či návštěva gastronomických festivalů, masopustů a hodů (Kotíková, 2013).
V České republice hraje velkou roli projekt Czech Specials aneb Ochutnejte Českou
republiku, podporuje českou gastronomii, české speciality v regionech. V pivovarnictví
jsou nejvýznamnější trasy Plzeňského Prazdroje. Jižní Morava je rájem pro vinaře spoustu
turistů každoročně lákají vinařské stezky.
69
Trendy z pohledu motivace účastníků
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Uveďte konkrétní příklady pořádání eventů v oblasti gastronomie ve Vašem regionu.
Jaké jsou trendy ve vývoji menu?
Každoroční průzkum N R A u šéfkuchařů členských restaurací American Culinary Federation
představuje komplexní prognózu vývoje stravovacího segmentu a nabídky pokrmů.
V roce 2010 více než 1 800 profesionálních šéfkuchařů řadilo 214 pokrmů na žebříčku mezi
žhavé trendy:
• prvních 5 míst - místní produkty: maso a mořské plody z místního chovu, produkty
získávané trvale udržitelným způsobem, minidezerty a místní víno a pivo,
• v první 10 - výživná dětská jídla a poloviční či menší porce za menší ceny, produkty
organického zemědělství, bezlepková či nealergická jídla a mořské plody získávané
trvale udržitelným způsobem.
3.2 Léčebný turismus, zdravotní cestovní ruch
Pod pojmem zdravotní turismus chápeme cestování za lékařskou péčí mimo své běžné
území, a povětšinou také za hranice své země, za účelem získání zdravotní péče. Počátky
zdravotně orientovaného cestovního ruchu můžeme zpozorovat již v antice, kdy byly budovány
první lázeňská území, kam lidé putovali za relaxací a očistou. Za kolébku zdravotní
turistiky historici považují území řeckého Epidauru, kde žil učený Asklepius, který vyléčil
kdejakou nemoc, a pro své zázračné schopnosti byl později prohlášen za boha léčitelství.3 2
DEFINICE-ZDRAVOTNÍ CESTOVNÍ RUCH
Zdravotní cestovní ruch představuje cestování a pobyt osob v místě mimo místa jejich
bydliště (nejčastěji v zahraničí), přičemž hlavním cílem návštěvy je provedení plánovaného
léčebného zákroku nebo léčebné péče (Kotíková, 2013, s. 56).
3 2
NEWS-MEDICAL.NET, 2014. What is medical tourism? [online] [vid. 24.2.2018]. Dostupné
z http://www.news-medical.net/health/What-is-Medical-Tourism.aspx.
70
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
DEFINICE-ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÝ CESTOVNÍ RUCH
Zdravotně orientovaný cestovní ruch definuje Benešová a Kruisová (2015) jako nadřazenou
kategorii, do které se dále řadí lázeňský léčebný cestovní ruch, wellness cestovní
ruch, rekreační cestovní ruch a cestovní ruch se zdravotními výkony. Všechny tyto typy
se ale vzájemně prolínají a doplňují.
Někteří autoři používají pojem lázeňský cestovní ruch, který podle Vystoupila a kol.
(2006) patří mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu v České republice díky vysoké
kvalitě přírodních léčivých zdrojů. Účelem je léčení, rehabilitace, relaxace, odpočinek, rekondiční
pobyty.
DEFINICE- CESTOVÁNÍ NA SVATÁ MÍSTA
Podle Gavlovského (2002, s. 19) zahrnuje cestování na svatá místa s uzdravujícím
účinkem, lázeňský cestovní ruch a pobyt u moří s očekávaným účinkem Slunce a slané
vody na kožní onemocnění.
O zdravotním cestovním ruchu hovoříme podle Kotíkové (2013) kdy se léčebná péče
nebo léčebný zákrok stává hlavním motivem pro návštěvu a rozhodnutí postoupit léčbu
v zahraničí je projevem vlastního rozhodnutí a svobodné vůle pacienta.
Hlavním důvodem realizace zdravotní turistiky je cestování za účelem lékařské péče,
která je spojena s dentálními zákroky, esteticko-chirurgickými zákroky, operacemi srdce,
apod. Mezi faktory, které zvyšují oblíbenost tohoto cestovního ruchu, jsou úspora vynaložených
nákladů na zdravotní péči, vyšší kvalita, zákroky nehrazené pojišťovnou, speciální
zákroky, kratší čekací lhůty na zákrok, větší péče o pacienta, kouzlo nového prostředí, dostupnost,
zlepšení technologií, lepší standardy péče, apod. Watson a Stoley (2012) uvádějí
tyto faktory: nižší náklady, kratší čekací lhůty, kvalitnější lékařská péče, léčebné postupy
a procedury, které nejsou k dispozici v domovské zemi, možnost spojení léčebného zákroku
s dovolenou, určitá anonymita pacienta.
V rámci zdravotní turistiky si můžeme vybírat z různých typů lázeňských zařízení.
Existuje návrh pro jednotnou klasifikaci lázeňských zařízení, která souvisí s poskytováním
lázeňských služeb. Rozeznáváme (Dědina, J., 2004):
• urbalneoprovozy,
• lázeňský penzion,
• lázeňský hotel,
71
Trendy z pohledu motivace účastníků
• lázeňské sanatorium,
• lázeňské kliniky.
Lázeňství upravuje Zákon č. 164/2001 Sb., zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech
a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)3 3
. Zákon se zabývá využíváním
zdrojů, povolením k využívání zdrojů, charakterizuje účastníky řízení o povolení
k využívání zdroje (je jím i obec), vymezuje postup změny a zrušení povolení k využití
zdroje, zabývá se rovněž ochranou zdrojů, upravuje podmínky pro stanovení přírodních
léčebných lázní, hranice lázeňského místa, povinnosti vlastníků a pokuty.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Jmenujte zařízení, která poskytují v ČR služby lázeňského cestovního ruchu.
RO ZÁJEMCE
V § 26 Návrh na stanovení přírodních léčebných lázní.3
§ 41odstavec (1) Ministerstvo
může uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč tomu, kdo:
a) nesplní oznamovací povinnost podle § 8,
b) využívá zdroj bez povolení ministerstva nebo jej využívá v rozporu s tímto povolením,
c) nesplní povinnost uživatele zdroje,
d) nesplní povinnost stanovenou poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lázeňskou
péči uvedenou v § 27,
e) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,
f) vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě,
g) neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo
na území lázeňského místa,
3 3
ZÁKONY PRO LIDI.CZ, 2018. [online] [vid. 24.2.2018]. Zákon č. 164/2001 Sb. Dostupné
z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164
3 4
Obsahuje:
a) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích a údaje o dalších nemovitostech, které vymezují území léčebných
lázní,
b) odborný posudek o stavu životního prostředí,
c) údaje o přírodních léčivých zdrojích navrhovaných k využití v přírodních léčebných lázních, u přírodních
léčebných lázní využívajících klimatické podmínky příznivé k léčení podrobný popis bioklimatických
podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek na lidské zdraví a o jejich
využitelnosti pro klimatickou lázeňskou léčbu,
d) údaje o zdravotnických a jiných zařízeních a objektech potřebných k poskytování lázeňské péče,
e) indikační zaměření přírodních léčebných lázní v návaznosti na charakter využívaného přírodního léčivého
zdroje a klimatických podmínek příznivých k léčení včetně odůvodnění indikačního zaměření,
f) návrh statutu lázeňského místa (§ 28 odst. 3), pokud si ho ministerstvo vyžádá.
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
h) ztěžuje vyhledávání a průzkum přirozeně se vyskytující minerální vody, plynu nebo
peloidu,
i) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byl ministerstvem nebo
osobou pověřenou podle § 39 vyzván.
Lázeňství je podle Nigrinové (2011) obor lidské činnosti, který je charakteristický:
• využitím přírodních léčivých zdrojů,
• zdravotní odbornou péčí (balneoterapeuti, fyzioterapeuti, zdravotní sestry atd.),
• změnou místa a komplexním vlivem jednotlivých složek prostředí (lázeňské léčebné
zařízení, lázeňské místo),
• dlouhodobým působením výše uvedených faktorů na lidský organismus.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Lázeňství má význam trojího charakteru (Nigrova, 2011): zdravotní, ekonomický, environmentálni
a regionální. Z pohledu vývoje trendů v cestovním ruchu je důležitý nejen
zdravotní význam:
• léčení, doléčování, rehabilitace, rekondice, léčba chronických onemocnění, rehabilitace,
léčení poúrazových stavů, rekonvalescence,
• péče o speciální věkové, sociální skupiny (děti, mládež, senioři),
• prevence,
• edukace (kouření, obezita).
Environmentálni význam spočívá v ochraně životního prostředí (zákon 164/2001 Sb.,
tzv. „Lázeňský zákon"), ochraně přírodních léčivých zdrojů, ochraně lázeňských zón
(míst), lázeňském statutu a zdravém životním stylu.
Regionální význam je dán poplatky do místních rozpočtů (lázeňský poplatek), vytvářením
pracovních míst a multiplikačním efektem (2-3x více dalších pracovních míst), zvýšením
podnikatelských příležitostí, zlepšením kulturní infrastruktury a kulturnosti prostředí,
zlepšením infrastruktury a občanské vybavenosti, zlepšením image daného místa, regionu.
Ekonomický význam: podíl na hrubém domácím produktu (HDP), daňové odvody
do státního rozpočtu, podíl na zaměstnanosti, podíl na devizovém inkasu, úspora dávek
nemocenského pojištění, snížení spotřeby léčebných výkonů v nemocnicích a léků, snížení
důchodových dávek.
Zdravotní turistika je realizována například v zemích, jako jsou Filipíny, Indie, Kuba,
Malajsie nebo Thajsko je operace možná často již druhý den po příletu. Mezi populární
destinace navštěvované pro zdravotní turistiku patří také Argentina, Kolumbie, Hong
73
Trendy z pohledu motivace účastníků
Kong, Singapur, Maďarsko a Litva. Propagaci české zdravotní turistiky provádí CzechTourism,
např. marketingové kampaně Cesty za zdravím. Lázeňská místa s mezinárodním společenským
a kulturním významem se nacházejí v městech, jako jsou Karlovy Vaty, Mariánské
Lázně, Luhačovice, Jánské Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady, Teplice a Třeboň.
Mezi významná lázeňská střediska v ČR patří:
• severozápadní Čechy - Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov,
Lázně Kynžvart, Konstantinovy Lázně,
• severozápadní Čechy - Teplice, Lázně Kundratice, Jánské Lázně, Velichovky,
Poděbrady,
• Jesenicko - Jeseník, Karlova Studánka, Velké Losiny,
• severovýchodní Morava a Slezsko - Lázně Darkov, Klimkovice, Teplice
nad Bečvou,
• jihovýchodní Morava - Kostelec, Luhačovice, Ostrožská Nová Ves, Hodonín,
• jižní Čechy - Bechyně, Třeboň.
KONTROLNÍ OTÁZKA
V čem podle Vašeho názoru spočívá environmentálni význam lázeňství?
V českém lázeňství rozlišujeme klienty podle tří základních kritérií (kol. autorů,
2008, Cestovní ruch pravšechny, s. 51 - 52):
1. podle způsobu úhrady lázeňské péče - 3 základní skupiny klientů:
• pacienti vyslaní na léčení zdravotní pojišťovnou - s plnou, či částečnou úhradou
z prostředků veřejného zdravotního pojištění,
• čeští samoplátci,
• cizinci - rovněž samoplátci,
2. podle charakteru onemocnění - u pacientů, vyslaných do lázní zdravotní pojišťovnou,
je sledován charakter onemocnění ve spojitosti s věkem (význam z hlediska
medicínského i marketingového),
3. podle věku - 3 skupiny:
• děti do 15 let,
• dorost do 18 let,
• dospělí klienti.
V rámci lázeňského cestovního ruchu jsou rovněž poskytovány ubytovací a stravovací
služby, které podrobněji popisuje Nigrinová (2011, s. 35-36). Kromě těchto služeb jsou
poskytovány služby kulturního, sportovního a zábavního charakteru. Ubytovací služby
musí nabízet celou škálu hotelových služeb, obohacenou o služby ošetřovatelské péče
(služby zdravotního personálu, speciálně vybavené pokoje pro akutní stavy). V pokojích
74
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
lázeňských domů a hotelů bývá signalizace pro zdravotnický dozor. Tyto služby musí
ve svém komplexu zajistit: - administrativní služby (příjem pacienta, umístění, informace)
- hospodářsko-sanitární ubytovací služby (vybavení pokoje, úklid a výměna prádla tzv.
housekeeping, zajištění provozu hotelových a ostatních ubytovacích kapacit) - kulturní
a společenské služby, recepci, denní tisk, telefonické spojení, prodej suvenýrů, směnárenskou
činnost apod.
Stravovací služby jsou podle Nigrinové (2011) vedle lázeňské služby a ubytovací třetí
rozhodující složkou, kterou klient lázní hodnotí. I zde platí, že přísné spojení režimových
ubytovacích pobytů s léčením a dietním stravováním se dostává do volnějších vztahů.
Cílem je dnes spokojený zákazník, což lze zajistit jeho větší svobodnou volbou. Z ekonomického
hlediska představují pro provozovatele lázní stravovací služby nemalou zátěž
vhledem k materiálové (surovinové) a energetické náročnosti. Důležitý je správný poměr
režimových a nerežimových zařízení, optimální počet zaměstnanců atd.
DEFINICE - WELLNESS
Wellness zahrnuje především pět prvků: fitness, výživa, překonání stresu, osobních návyků
a pozitivnímu přístupu ke svému životu (Nigrinová, 2011).
Wellness na rozdíl od balneológie nebo lázeňství patří podle Kotíkové (2011) do oblasti
rekreace a sportovních aktivit. Nevyžaduje tedy žádná složitá předchozí vyšetření. Hlavním
rozdílem wellness oproti lázeňství je, že wellness není závislé na přírodních pramenech
a nevyžadují žádná složitá zdravotnická vyšetření. Jedná se o nekomerční princip pobytů.
V lázeňství je wellness spíše doplňkovou aktivitou lázeňských procedur. Lázeňství splňuje
tyto aspekty (Nigrinová, 2011, s. 14-15):
• založené na přírodních léčivých zdrojích,
• nutná lékařská léčebná péče (balneologové, fyzioterapeuti, zdravotní sestry
apod.),
• pouze v lázeňských místech (zákonná ochrana),
• funguje na principu dlouhodobých pobytů,
• má léčebnou funkci (dále rehabilitace, relaxace,,...),
• slouží k následnému léčení a doléčování,
• stát lázeňství podporuje, je součástí zdravotního systému řady zemí.
Produktem wellness mohou, být služby počínaje produkty lázeňského cestovního ruchu
které někdy zasahují do medicíny až po produkty psychologických a duševních dimenzí.
75
Trendy z pohledu motivace účastníků
Wellness je charakteristické těmito aspekty (Nigrinová, 2011):
• nezávislé na přírodních léčivých zdrojích,
• lékařská péče není nezbytná, píše výjimečná,
• v j akémkoliv vhodném prostředí,
• funguje na principu krátkodobých pobytů,
• zpravidla nemá léčebnou funkci,
• má více preventivní charakter,
• stát wellness nepodporuje, není součástí léčebného systému.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Najděte hotely v MSK, které poskytují wellness.
3.3 Darktourism
Termín dark tourism (temný cestovní ruch) byl poprvé použit v roce 1996, kdy na rozšíření
tohoto fenoménu upozornili badatelé Malcolm a Lennon. Někdy bývá používáno také
spojení Grief Tourism (grief = zármutek). Zájem o místa spojená s násilnou smrtí se nazývá
Thanatourism (z řeckého slova thanatos, personifikace smrti)35
. Dark tourism je také nazýván
temným cestovním ruchem a je definován jako akt cestování do míst souvisejících
se smrtí, utrpením a zdánlivě děsivými místy (Sharpley, 2009, s 10). Účastníci jsou motivováni
poznáním míst lidských tragédií, spojených se smrtí, neštěstím, utrpením, brutalitou,
mučením, zabíjením či vězněním i míst spojených s válečnými konflikty, odklánějí od
masového turismu a vyhledávají nové destinace a autentické zážitky. Předmětem jejich zájmu
hřbitovy, místa bojů a konfliktů, místa úmrtí slavných osobností, apod. tato forma cestovního
ruchu je často považována za kontroverzní.
DEFINICE- TEMNÝ CESTOVNÍ RUCH
Temný cestovní ruch se tedy orientuje na návštěvu míst spojených se smrtí či nějakou
tragickou událostí. Může se jednat o koncentrační tábory, míst a bitev, hřbitovy, ale i různá
míst a zasažená přírodními pohromami. Za významné se považuje pozorování chování
a emocí, které návštěvníci daného míst a prožívají. Tato forma cestovního ruchu také může
sloužit ke vzdělávání nebo může působit (Pásková a Zelenka, 2012).
3 5
ŠINDELÁŘOVÁ, L. 2008. Dark Tourism - temné cestování na místa katastrof a neštěstí, [online] [vid.
24.2.2018]. Dostupné z https://www.cestovatel.cz/clanky/dark-tourism-temne-cestovani-na-mista-katastrof-
a-nestesti/
76
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Formy dark tourismu definují Pásková a Zelenka (2012):
• Hyenistický cestovní ruch - jeho účastníci jsou motivováni přírodními katastrofami
(povodněmi, výbuchy sopek, pády lavin, požáry aj.), válkou, se sledováním utrpení
druhých a případně i vykrádáním, odpovídá pojmům disaster tourism, částečně thanatourism
a battlefield tourism,
• Slumový cestovní ruch - pochází z anglického slum tourism, jeho účastníci jsou motivováni
pozorováním života ve slumech., zpravidla se realizuje v rozvojových zemích touha
po netradičních, nevšedních zážitcích na hranici lidské důstojnosti,
• Vojenský cestovní ruch - účastníci jsou motivováni vyhledáváním a návštěvou památek
na historické bitvy a vojenské stavitelství - prohlídka opevnění, podzemních pevností,
vojenských muzeí, památníků, hřbitovů, míst bitev atd.
Sedm druhů produktů ve spektru temného turismu lze identifikovat pomocí turistických
cílů (Kotíková, 2013, s. 82):
• hřbitovy,
• věznice a mučírny,
• místa genocidy, úmrtí a poprav,
• místa katastrof,
• muzea, památky, výstavy,
• rekonstrukce bitev, tragických událostí,
• po stopách otroků.
Existují i tzv. zábavní centra hrůzy, jejichž cílem je turisty pobavit a prezentovat smrt
na základě skutečných historických událostí či fikce, například centra v Hamburku,
Edinburgu. V nej širším pojetí lze do dark tourismu řadit i tzv. asketickou dovolenou,
tj. několikadenní pobyty v autentických prostorách a podmínkách věznic, nebo návštěvy
chudých slumových oblastí v rozvojových zemích (Indii, Brazílii, Mexiku) formou prohlídky
s průvodcem. Mezi nejznámější místa ve světě jsou uváděna: Ground Zero v New
Yorku, kde se namístě katastrofy z l l . září 2001, koncentrační tábor AuschwitzBirkenau
v Polsku, Muzeum Anne Frank, Amsterdam vězení Alcatraz, Arlingtonský hřbitov
v USA, Památník Hiroshima, Vražedná pole v Kambodži, Černobyl v Ukrajině, Hrad
Bran v Rumunsku, London Dungeon, Pearl Harbour, ruské gulagy na Sibiři, Osvětim-Březinka
v Polsku.
Dark tourism neboli temný turismus přivádí podle portálu kudyznudy.cz36
návštěvníky
na místa, kde se v minulosti - ať již dávné či poměrně nedávné - udála nějaká tragédie,
neštěstí. Do kategorie dark turismu spadají i místa spojená se smrtí slavné osoby nebo zábavní
centra hrůzy:
3 6
KUDYZNUDY.cz, 2017. 30 tipů na temné cestování v Česku, [online] [vid. 24.2.2018]. Dostupné
z http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/10-tipu-na-temne-cestovani-v-Cesku.aspx
77
Trendy z pohledu motivace účastníků
• Hrad Houska - tajemný hrad s cestou do pekla, zaujme návštěvníky především pověstí
o průrvě do pekla a o odsouzenci, který do ní byl spuštěn.
• Památník Mohyla míru - byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy
u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slovákajako naplnění jeho myšlenky
učinit z centra někdejšího bojiště pietni "místo světla", memento válek.
• Památník Lidice - vzpomínka na obec vypálenou nacisty - pietni území, které připomíná
obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté, osudy vsi poznamenala
okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora
Reinharda Heydricha.
• Barokní hřbitov ve Střílkách - neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou
výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci
považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.
• Památník Terezín - nahlédněte do temné minulosti pevnostního města - město Terezín,
založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, známé především jako tragický
symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační
tábor židovského obyvatelstva, jako přestupní stanice do vyhlazovacích táborů.
• Kapucínská hrobka v Brně - za hranicí času - hrobka je neobvyklým dokladem dějin
kapucínského řádu; vypráví také o přátelství mezi komunitou bratří a lidmi, kteří jim
pomáhali a kteří s nimi zůstali i ve smrti. Nejznámějším dobrodincem je patrně slavný
velitel pandurů František baron Trenek.
• Býčí skála - tajuplné místo pravěkých rituálních vražd - ve střední části Moravském
Krasu, v dolní části Křtinského údolí, vysoká bílá skála s puklinou a několika otvory
v dolní části je opředená legendami a stále v sobě ukrývá mnohá tajemství.
• Kostnice u sv. Jakuba v Brně - druhá největší kostnice v Evropě - unikátní kostnice se
nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě, prvenství drží pařížská
kostnice. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc.
• Bazilika sv. Jakuba v Praze - kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, váže se
k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na
řetězu v interiéru kostela.
• Zbytky pohraničních opevnění v okolí Strážného na Šumavě - byla budována po druhé
světové válce na hranicích tehdejšího Československa.
• Krematorium a židovský hřbitov v Terezíně - expozice „Úmrtnost a pohřbívání v terezínském
ghettu". Židovský terezínský hřbitov je v současnosti upraven jako pietni
místo.
• Památník životické tragédie v Havířově-Zivoticích - byl vybudován k uctění obětí nacistické
likvidační akce, která proběhla 6. 8. 1944. Během této akce bylo jako odplata
za partyzánskou akci a zabití 3 příslušníků gestapa zastřeleno 36 mužů ze Životic
u Havířova a okolních obcí.
78
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Památník Ploština v blízkosti Valašských Klobouk - dominantou je památník obětem
II. světové války a okupace ze zlínského okresu, byl vybudován v roce 1975 k 30.
výročí osvobození.
Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou - místo odpočinku posledního českého upíra Pochybujete
o existenci nemrtvých? V záznamech žďárské i jihlavské kroniky najdeme
záznam o podivuhodném protivampyrskému zásahu, který se odehrál v 19. století.
Dolní hřbitov byl postaven podle kabalistických symbolů.
Muzeum koncentračního tábora podzemní letecké továrny Rabštejn - poté, co byl
3. 12. 1941 vydán Hitlerův výnos "O zefektivnění zbrojní výroby", stalo se Rabštejnské
údolí předmětem zájmu fašistické válečné mašinérie.
Nej menší hřbitov v České republice - vesnička Hluboké na Třebíčsku se v roce 2007
zapsala do českých rekordů.
Kasematy na Spilberku v Brně - stavební kuriozita hradu Spilberku, představují jednu
z nej navštěvovanějších turistických atraktivit, byly vybudovány v roce 1742 v rámci
závěrečné etapy přestavby hradu na barokní pevnost, prováděné pod vedením zemského
pevnostního inženýra plukovníka Rochepina.
Expozice Věznice Uherské Hradiště v podkroví budovy Reduty - expozice věnovaná
dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického
režimu. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout prostřednictvím
video dokumentu.
Hrob Anežky Hrůzové u Polné - pietni místo se nachází na místě nálezu těla Anežky
Hrůzové v lese Březina, která zde byla v dubnu roku 1899 zavražděna.
Funerální stezka Brnem - ojedinělá trasa, které nemá žádné jiné město v Evropě.
Kostnice u kostela svatého Bartoloměje v Kolíně - barokní kostnice se čtyřmi půlkruhovými
apsidami byla postavena v Kolíně v letech 1732-33 podle projektu neznámého
architekta, s využitím zdiva raně gotické nárožní bašty městského opevnění. Uvnitř se
nachází pylóny z kosterních pozůstatků a barokní oltář.
Naučná stezka Olšanské hřbitovy - největší současné pražské pohřebiště na místě bývalé
osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.
Naučná stezka Uranová golgota - po stopách těžby uranu v Horním Slavkově - mapuje
dobu padesátých let minulého století, kdy se zde těžily uranové rudy. Na celkem
13 tabulích se dozvíte o důlních dílech a dalších zajímavostech, které s těžbou uranu
v Horním Slavkově souvisejí.
Památník Vojna Lešetice u Příbrami - jediný dochovaný komunistický lágr v Česku v
lesích za obcí Lešetice, 5 km od Příbrami se nachází zrekonstruované zbytky bývalého
zajateckého tábora pro německé válečné zajatce, přeměněného na tábor nucených
prací a poté na vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu.
79
Trendy z pohledu motivace účastníků
• Muzeum prusko-rakouské války 1866 na Chlumu - památkový areál připomínající
bitvu, která byla největší a nejkrvavější bitvou prusko-rakouské války. Na bojišti se
nachází více než 400 pomníků, památníků, křížů a individuálních i hromadných hrobů.
Součástí areálu je i válečné muzeum a rozhledna.
• Kostnice Kutná Hora - Sedlec - j e vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi, ostatky
celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.
• Rudá věž smrti v závodu Skoda Ostrov - Národní kulturní památka v areálu bývalé
Škodovky, věžovitá stavba určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských
dolů, která se stala symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století.
• Noční prohlídky sedlecké kostnice - prohlídka hřbitovního kostela Všech svatých
v Sedlci u Kutné Hory začíná návštěvou dolní kaple - hrobky tohoto kostela.
• Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku - v kryptě proboštského kostela sv.
Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice, je strohou gotickou místností s pozůstatky
10 až 15 tisíců lidí.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké formy temného cestovního ruchu rozlišujeme? Uveďte příklady.
Black spots jsou místa spojená s náhlou smrtí, která přitahují velký počet osob nebo
místa uměle spojená se smrtí (ve starověku gladiátorské zápasy, ve středověku putovali
poutníci na místa spojená s násilnou smrtí náboženských mučedníků a místa, kde se nacházely
ostatky a relikvie těchto mučedníků, lidé se také často shromažďovali na místech veřejných
poprav, které byly společenskou událostí a zdrojem zábavy, obdobně i pranýřování
bylo veřejnou zábavou).
3.4 Dobrodružný cestovní ruch
Průkopníkem v oblasti dobrodružného cestovního ruchu je americký horolezec Geoffa
Tabin (studoval filozofii na Oxfordu) a David Kirka (člen Oxfordského klubu nebezpečných
sportů), kteří vyzkoušeli liánový skok (starý rituál) a v roce 1979 předvedli první
bungee-jump z Cliftonského mostu v Bristolu. Od roku 1984 se tento nový druh sportu
rozšiřoval. Dobrodružný cestovní ruch je podle Páskové a Zelenky (2002, s. 298) aktivní
forma účasti návštěvníků na cestovním ruchu. Termín turistika se často nesprávně používá
i pro označení činností, v nichž pohyb vlastní silou neprevažuje nebo není jejich hlavním
smyslem, a měly by být označovány jako cestovní ruch (případně turismus).
80
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Na dobrodružný cestovní ruch lze nahlížet jednak jako z pohledu motivu účastníku, tak
z pohledu prostředí, ve kterém se odehrává (proto se vyskytuje i v kap. 2.8).
DEFINICE - DOBRODRUŽNÝ CESTOVNÍ RUCH
Hesková (2006) definuje dobrodružný cestovní ruch jako součást sportovního cestovního
ruchu jako výsledek touhy po neznámém, po objevování, s cílem zažít nějaké dobrodružství
s jistou mírou kontrolovaného rizika.
DEFINICE - DOBRODRUŽNÝ CESTOVNÍ RUCH
Odlišnou definici používá Pásková a Zelenka (2002): Dobrodružný cestovní ruch je
forma cestovního ruchu, jejíž hlavním rysem je neočekávanost, neexistence pevně daného
programu, nové zkušenosti, případně i míra kontrolovaného rizika a nebezpečí.
Za typické aktivity dobrodružného cestovního ruchu označují Pásková a Zelenka
(20002, s. 448) horolezectví, vysokohorskou turistiku, safari v Africe, zájezdy a pobyty
s prvky extrémních a adrenalinových sportů, skoky volným pádem ze skal s padákem, bungee-jumping
(skok z výšky na pružném laně hlavou nebo nohama napřed, nad zemí nebo
nad vodou), rafting (sjíždění divoké vody na velkých, nejčastěji gumových člunech pro
obvykle 6-8 osob), extrémní lyžování (sjezdové lyžování v mimořádně obtížném, neupraveném
terénu, s velkým sklonem a s různými přírodními překážkami), paragliding (využívá
klouzavého nebo svahového padáku pro sportovní nebo rekreační účely), snowboarding na
extrémních svazích aj. Součástí dobrodružného cestovního ruchu může být hipoturistika
(vyjížďky na koních, pobyt na koňské farmě).
Dobrodružný cestovní ruch a rostoucí oblíbenost CK Livingstone Brno, která se zaměřuje
na produkty dobrodružného cestovního ruchu. Může být spojen s dobrodružnými cestami,
ale také provozováním stále oblíbenějších adrenalinových sportů (Kotíková, 2013).
Členění dobrodružného cestovního ruchu se liší podle autorů. Hesková (2006) řadí
dobrodružný cestovní ruch mezi druhy cestovního ruchu a dále klasifikuje na: rekreační
cestovní ruch, sportovní cestovní ruch, myslivecký a rybářský cestovní ruch, náboženský
(poutní) cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, zdravotní cestovní ruch, obchodní cestovní
ruch, kongresový cestovní ruch a stimulační cestovní ruch. Druhy cestovního ruchu mohou
být kombinovány, dobrodružný cestovní ruch je proto často spojován se sportovním cestovním
ruchem.
81
Trendy z pohledu motivace účastníků
Pásková a Zelenka (2002) dobrodružný cestovní ruch zařazují mezi formy cestovního
ruchu. Dále jej zařazují mezi formy venkovského cestovního ruchu společně s agroturismem,
ekoagroturismem, ekoturismem a kulturním cestovním ruchem.
Drobná a Morávková (2004, s. 142) člení aktivity dobrodružného cestovního ruchu
do tří skupin:
1. horolezectví, alpinismus, vysokohorská turistika a trekking,
2. zájezdy a pobyty s prvky extrémních sportů v extrémních podmínkách. V těchto případech
hovoříme o extrémní turistice. Jedná se o fyzicky, psychicky i materiálně náročnou
turistiku. Příkladem jsou pobyty v jeskyních, v přírodě na přežití, např. v polárních
oblastech, na Sahaře,
3. záj ezdy a pobyty s prvky adrenalinových sportů j ako j e paragliding, canyoning, rafting,
bungee jumping, parašutismus, skoky volným pádem ze skal s padákem, lety balonem,
bezmotorové létání, potápění, extrémní lyžování, snowboarding aj.
Dále lze dělit dobrodružný cestovní ruch podle:
• intenzity na: nízké, střední, vysoké,
• charakteru na: tělesní, duševní, sociální, finanční,
• reality na: skutečné, zdánlivé.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Najděte příklady nabídky aktivit dobrodružného cestovního ruchu a porovnejte s ostatními
studenty na seminářích.
Dobrodružné činnosti zařazuje Orieška (1999) do animačních programů, kdy Animační
obor dobrodružných činností úzce souvisí s činnostmi vzdělávání a objevování a často
se k nim i přiřazuje. Má vlastní aspekty, kde patří:
• změna - střídání, s přívlastky nové, neočekávané, živelné, neobyčejné,
• výzva - vyzvání, s přívlastky nepohodlné, náročné, těžké, očekávající nebezpečí,
• romantika z návratu k přírodě, spoj ená s j ednoduchým, až primitivním způsobem života
během dovolené.
Charakteristickými rysy dobrodružné turistiky jsou (Drobná-Morávková 2004):
• individuální charakter,
• značná rizika, vyžadující dokonalé organizační a technické zabezpečení,
• speciální vybavení účastníků výzbrojí a výstrojí, která je určena pro jednotlivé
dobrodružné aktivity.
82
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Autorky uvádějí i charakteristické motivy účasti na dobrodružné turistice, kde patří:
• získání neobvyklých zážitků,
• chuť po poznání sebe sama a hledání hranic svých možností,
• romantika spojená s pobytem v přírodě (i v jednoduchých až primitivních pod­
mínkách),
• změna prostředí, touha zažít něco neobvyklého.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jak členíme dobrodružný cestovní ruch?
3.5 Event turismus
DEFINICE - EVENT
AIEST, tedy Association Internationale d'Experts Scientifiques du Tourisme, charakterizujte
eventy jako jednorázovou nebo opakující se akci omezeného trvání. Tyto akce mají
zvýšit povědomí, atraktivitu a zisk dané destinace jak z dlouhodobého, tak krátkodobého
hlediska. Úspěch eventů je potom založen na jejich prestiži, jedinečnosti, aktuálnosti
a atraktivitě s cílem zaujmout a vyvolat pozornost (Kotíková, 2013).
DEFINICE- EVENT TOURISM
Event tourism můžeme definovat jako systematické plánování a rozvoj faktorů budujících
image atraktivit a destinací. Tržní segment zahrnuje účastníky cestovního ruchu, kteří
cestují, aby navštívili určitou událost, nebo kteří mohou být motivováni k návštěvě určité
události mimo domov (Getz, 1997).
Event v cestovním ruchu můžeme podle Jakubíkové (2012) charakterizovat jako jedinečné,
dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizačně zabezpečené akce nebo události
s dopadem na cestovní ruch. Tržní segment zahrnuje účastníky cestovního ruchu, kteří
cestují, aby navštívili určitou událost, nebo kteří mohou být motivováni k návštěvě určité
události mimo domov. Jde o masovou formu cestovního ruchu spojenou s významnými
kulturními, sportovními či společenskými akcemi (nejde o akční = adrenalinový turismus),
formu, která mívá výrazné dopady na životní prostředí a kvalitu života rezidentů.
83
Trendy z pohledu motivace účastníků
Jakákoli destinace v cestovním ruchu potřebuje potenciál, musí disponovat určitými
předpoklady k potenciálnímu růstu. Privátním potenciálem jsou atraktivity, které se dělí
na přírodní a ty, které jsou vytvořeny člověkem, tj. antropogenní, které se dále dělí na
hmotné a nehmotné. Eventy jsou antropogenními podmínkami a díky nim lze ještě zvýšit
potenciál cestovního ruchu. Eventy, tedy akce a události, jsou významnou komoditou
v nabídce daných destinací a velmi často se stávají motivací i důvodem cestování. Jejich
důležitost zvýrazňuje i skutečnost, že vůbec nemusí být spojeny s dalšími prvky cestovního
ruchu a u jejich zrodu stojí pouze dobrý a velmi originální nápad. Event je přeložen jako
událost nebo akce, ale přesto se spíše setkáváme s pojmem event i v české, německé nebo
rakouské odborné literatuře, kde se tento pojem nepřekládá. Sám o sobě ukrývá mnoho
významů a je poměrně složitý, což dokládá i různorodost jeho funkcí. Pro event turismus
je charakteristické především to, že jeho hlavním motivem na účasti v cestovním ruchu
je návštěva určité konkrétní a předem zvolené události (Kotíková, 2013).
| V I K ZAPAMATOVÁNÍ
Podle Kotíkové a Schwartzhoffové (2008) má každý event svoje znaky:
• jedinečnost a originálnost,
• vymezeny v čase, tedy mají danou dobu trvání předem,
• spojen s konkrétním místem, kde se koná,
• jedná se o uměle vytvořenou, dopředu naplánovanou událost,
• event má místní přesah,
• činitelem zvyšujícím poptávku - dochází k výraznému zvýšení návštěvnosti dané
destinace,
• event vyžaduj e osobní přítomnost návštěvníků,
• event je spojen se silným zážitkem,
• má pevný harmonogram, který obsahuje část přípravnou, realizační a vyhodnoco­
vání,
• event má předem stanovený rozpočet,
• u větších eventů se na jejich pořádání i financování podílí zpravidla více subjektů.
KLASIFIKACE EVENTŮ V CESTOVNÍM RUCHU
Existují dva typy eventů, které souvisí s cestovním ruchem (Kotíková, 2013). První
z nich je ten event, který je samotným cílem, tudíž lidé cestují proto, aby se ho mohly
zúčastnit. Ve druhé skupině jsou potom takové eventy, které jsou navštěvovány turisty,
kteří se v daném místě již nachází. V tomto případě event netvoří motivaci pro cestování
do dané destinace, ale účast na eventu rozšiřuje a dělá nabídku atraktivnější, a tím přispívá
k větší spokojenosti návštěvníků dané destinace.
84
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Eventy můžeme klasifikovat z několika hledisek (Kotíková, 2013, s. 94 - 98):
• Členění podle obsahové zaměření (tematické) - je nejvýznamnějším členěním, např.
Getz (2007) člení eventy na kulturní, umělecké a zábavné, politické, sportovní, rekreační,
obchodní, vzdělávací a soukromé. Freyer (1999) člení eventy na kulturní, sportovní,
obchodní (ekonomické), společensko-politické a přírodní eventy. Kotíková
a Schwartzhoffová (2008) dělí eventy na kulturní eventy; sportovní eventy; eventy
zaměřené na místní zvyky a tradice, historii, mýty, povídky a legendy; společenské
a zábavní eventy; náboženské; přírodní a specifické eventy - incentivní akce, kongresy,
konference, semináře, veletrhy, výstavy, eventy v oblasti hotelnictví a gastronomie.
Do eventů podle obsahu můžeme zařadit různé kulturní eventy. No této skupiny můžeme
zařadit různé festivaly a přehlídky a to jak filmové, hudební či divadelní. Příkladem
mohou být Cannes v Berlíně, Filmový festival v Karlových Varech, Pražské jako
nebo Divadlo evropských regionů v Hradci Králové. Další eventy podle obsahu jsou
kulturní eventy pro mladé, tedy letní hudební festivaly, které jsou v oblibě mladých lidí
v poslední době. Příkladem může být Woodstock v USA nebo Love Paráde v Německu,
u nás je to Rock for People v Hradci Králové. Venkovní představení. Sem řadíme hudební
nebo třeba divadelní představení. Charakteristické je, že se konají pod širým nebem
a velmi často v přírodním nebo historickém prostředí. Koncerty a muzikály jsou
další formou eventů. Muzikály se do cestovního ruchu dostaly v posledních letech, ale
získávají si oblibu. Co se ostatních kulturních eventů týče, jedná se například o výstavy.
Příkladem může být vídeňská Albertina. Dále jsou to akce na hradech a zámcích nebo
muzea.
Dalšími eventy jsou sportovní eventy, kdy se jedná o sportovní akce a události. Zájem
o tyto eventy není pouze ze stran sportovců, ale i jejich fanoušků. Tyto eventy dále
dělíme na Velké a mega sportovní akce, kterými jsou například Olympijské hry, eventy
orientované na návštěvníky - jsou to akce, které souvisejí se sportem, například s fotbalem,
tenisem nebo hokejem. Eventy orientované na účastníky j sou potom takové,
které jsou zaměřené na účastníky, ale divácky nejsou moc zajímavé, například masové
akce jako pochod Praha - Prčice. A v neposlední řadě jde o eventy v oblasti rekreačního
sportu. Tyto eventy dělíme na pasivní a aktivní. Pasivním příkladem je snowboardová
exhibice a aktivní příklad je účast na rekreačních soutěžích.
Další eventy se zaměřují na místní zvyky a tradice. Do této skupiny řadíme folklorní
akce, festivaly, přehlídky a místní zvyky. Dále se turisté s velkou oblibou zúčastňují
rekonstrukcí bitev a vojenských událostí nebo historických představení. Velké oblibě
se v posledních letech těší i gastronomické akce, například Znojemské vinobraní.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Najděte příklady eventů zaměřených na místní zvyky ve Vašem kraji.
85
Trendy z pohledu motivace účastníků
Zábavní a společenské eventy jsou zvláštní skupinou, jež tvoří eventy společenské
a zábavné. Zařadit se můžeme venkovní zábavné akce jako oslavy Silvestru ve veřejných
prostranstvích. Dále soutěže a recesistické akce, které jsou velmi atraktivní a jako
příklad se dá uvést Valachyjáda. Dále se sem řadí plesy - příklad: ples v Opeře ve Vídni
nebo tematické parky a volnočasová centra, například: Prater ve Vídni, Vidámpark
v Budapešti, z České republiky IQ park Liberec.
Další obsahové eventy jsou eventy náboženské. Do této skupiny patří významné církevní
svátky a události. Mnozí účastníci cestovního ruchu cestují do Vatikánu nebo
jsou to cesty během Vánoc, Velikonoc anebo na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Důvodem cestování je účast na bohoslužbách např. na Velehradu. Pouti, ve významu
poutnictví, mají dlouhou tradici. Nej populárnější je Francouzská cesta, která vede přes
Pyreneje a měří asi 800km. Dále sem spadají návštěvy významných církevních představitelů
a setkání věncích.
Dalšími eventy jsou přírodní eventy a specifické eventy v cestovním ruchu. Do specifických
eventů můžeme zařadit akce tzv. MICE, Fam trip - poznávací zájezdy pro
touroperátoy nebo street show.
Při tomto členění musíme brát v potaz především to, kdo je návštěvníkem eventu.
Můžeme se setkat s eventy, které jsou určeny pro přesně definovanou cílovou skupinu,
naopak některé eventy mohou být pro širokou veřejnost. Příkladem eventu pro přesně
definovanou skupinu lidí může být eventy okrajových sportů, alternativního umění
nebo pro děti a příkladem eventu pro širokou veřejnost jsou například slavnosti.
• Členění podle cílových skupin - důležité hledisko, hledisko jejich účastníci, rozlišujeme
eventy uzavřené a otevřené. Uzavřené eventy jsou ty, které jsou určeny pro
přesně vymezený okruh pozvaných účastníků. Mohou to být akce soukromé, pořádané
firmou nebo institucí, neziskovou organizací nebo subjektem veřejné správy. Otevřené
eventyjsou eventy pro jakéhokoli zájemce, takže jsou přístupné všem účastníkům, kteří
se rozhodnou tento event navštívit. Mohou být placené anebo zdarma, což ale není totožné
s členěním na otevřené a otevřené eventy.
• Členění podle místa - eventy se mohou konat tzv. „pod střechou" a outdoorové, nebo
také open air, tedy venku (velmi závislé na počasí). Velice často netradiční prostředí
místa, jako jsou například hrady, kláštery, zámecké zahrady nebo vodní plochy, přispívají
k umocnění zážitků. Běžná akce tak stává výjimečnou a velice zajímavou.
Jako příklad se dá uvést hit posledních několika let festival Hrady.cz
• Členění podle pořadatelského subjektu - eventy mohou pořádat a zároveň financovat
různé instituce v oblasti veřejné správy (města, obce, kraje), neziskové organizace
(školy, muzea nebo různá sdružení), obchodní společnosti nebo fyzické osoby. Neopomenutelnou
pozici mají soukromé eventy, jako jsou například svatby, oslavy nebo soukromé
koncerty. Nezbytnou součástí je financování akcí, kdy eventy může financovat
více zdrojů. Stejně tak se na realizaci tohoto eventu může podílet více spolupracujících
subjektů.
86
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• Členění podle velikosti (podle počtu účastníků) - velikost eventu by se měla hodnotit
ve vztahu k destinaci, firmě nebo instituci, které akci pořádá. Odborná literatura člení
eventy podle počtu účastníků a to na:
o mega eventy - nad 500 000 účastníků,
o velké eventy - 100 0000 - 500 000 účastníků.
Uvedené členění bychom mohli doplnit o:
o střední eventy - 10 000 - 100 000 účastníků,
o malé eventy - méně než 10 000 účastníků.
• Členění podle významu - podle Gatze (2007) lze rozdělit eventy podle významu
a jejich dopadu na danou destinaci na eventy:
o mezinárodní - mívají velmi často globální význam,
o „značkové" - úzce spjaty s daným místem, dotvářejí jeho image a mají celostátní
nebo mezinárodní význam,
o regionální - význam pro určitý region a jsou méně navštěvovány účastníky z větší
vzdálenosti,
o místní - významná událost pro místní obyvatele dané destinace.
• Členění podle doby trvání - eventy mohou trvat několik hodin, dní, ale i týdnů. Akce,
které zpravidla trvají několik hodin, jsou převážně koncert nebo divadelní představení.
Několika denní akce mohou být festivaly nebo výstavy a týdenní eventy mohou být
například MS ve fotbale. Podle z tohoto hlediska můžeme eventy členit na:
o eventy krátké, které trvají 1 den,
o eventy střednědobé trvající několik dní,
o eventy dlouhodobé, které trvají déle než týden.
Samozřejmě nesmíme zapomenout na eventy, které mohou trvat i několik měsíců. Jedná
se tedy nejčastěji o dlouhodobé výstavy, například světová výstava EXPO nebo v České
republice výstava plakátů Alfonse Muchy.
• Členění podle periodicity realizace - některé eventy se konají v pravidelných intervalech,
jedná se o každoroční akce, např. Pražské jaro, mistrovství světa v hokeji.
Výjimečně se akce konají vícekrát do roka, např. flora Olomouc, některé se pravidelně
konají v delších intervalech, např. olympijské hry, Kongres geografické společnosti,
Pravidelně pořádané akce mohou být pořádány na stejném místě. Některé eventy jsou
jednorázovou a neopakovanou událostí. Zpravidla doprovázejí výjimečnou událost
kulturní, sportovní, politickou či náboženskou.
DOPADY EVENTŮ NA DESTINACE
Eventy mají podle Kotíkové (2013) pozitivní i negativní dopad. Pozitivní dopad můžeme
spatřovat v oblasti: zvýšení návštěvnosti destinace a zlepšení image destinace.
87
Trendy z pohledu motivace účastníků
Velkou výhodou eventů je, že se mohou konat i mimo sezónu, což mnohdy ukazuje danou
destinaci i v jiném světle. Mimořádně úspěšné eventy, stejně jako opakující se eventy mohou
ovlivnit image destinace. Je to především díky médiím, sociálním sítím a ústní reklamě,
které se považuje za nej efektivnější. Negativní dopady eventů se projevují především
v přetěžování dopravní infrastruktury, tvorbě odpadu nebo zvýšených požadavcích na bezpečnost
účastníků i místních obyvatel.
3.6 Svatební turistika
Svatební turistika je forma cestovního ruchu, v rámci níž účastníci přijíždějí do jiné
země za účelem zúčastnit se zde svatebního obřadu (Kotíková a Schartzhoffová, 2008),
patří mezi soukromé akce. Do tohoto druhu cestovního ruchu zahrnujeme pobyt snoubenců
i jejich svatebních hostů. Svatební obřad může, ale i nemusí být úředně legální. Existují
i případy, kdy si snoubenci nechají zorganizovat tzv. požehnání, kdy svatba probíhá přesně
podle známých tradic a pravidel, avšak v úřední platnost vstupuje až při oficiálním obřadu
ve své zemi. Svatební eventy patří mezi soukromé akce. K svatebnímu cestovnímu ruchu
jsou někdy přiřazovány i pobyty v rámci líbánek nebo rozlučky se svobodou.
| V I K ZAPAMATOVÁNÍ
Hlavní rysy svatebního cestovního ruchu:
• svatba je hlavní motivací návštěvy země,
• pobyt j e dopodrobna organizovaný,
• využívá reprezentativních prostor,
• využívá luxusního ubytování,
• využívá luxusních cateringových služeb,
• využívá doprovodných služeb,
• využívá organizované dopravy,
• hromadný příjezd velké skupiny.
V České republice jsou zatím pro svatební eventy využívány destinace jako Praha, jižní
Čechy, jižní a střední Morava. Česká republika s množstvím nádherných hradů, zámků
a církevních památek má výborné předpoklady pro další rozvoj svatebních eventů.
Omezujícím činitelem je omezená dopravní dostupnost, hlavně mezinárodní letecké spojení.
Do České republiky se jezdí za svatební turistikou z těchto důvodů:
• jedná se o neutrální území,
• výhodný kurz koruny,
• přijíždějí cizinci z Ruska, Izraele, občas z Hongkongu,
88
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• Český Krumlov - novomanžele z Ruska, Británie, Ukrajiny, Moldávie, Francie,
Německa, Nizozemí, Finska,
• Kroměříž - Bulhaři, Moldavci, Ukrajinci, Ghanci, Irové, Indonésani,
• Karlovy Vary - Rusové, Arméni, Italové, Francouzi, Indové, Gruzínci, Ukrajinci,
Maročané, Alžířani, Chorvati, ...
• Praha, jižní Čechy, jižní a střední Morava - hrady, zámky, církevní památky, ...
• roste obliba venkovních svateb na louce, v botanických zahradách, zámeckých
parcích, kde mají svatebčané zajištěné zázemí v případě nepříznivého počasí.
3.7 Filmový turismus
DEFINICE- FILMOVÝ TURISMUS
Filmový turismus je specifickým typem cestovního ruchu, pro který je příznačné cestování
na místa, která své návštěvníky přivábila skrz kinematografická plátna či televizní
obrazovky (Roesch, 2009).
Filmový turismus je cestovní ruch, jehož hlavním motivem je návštěva míst, se kterými
je spjatý určitý film či jiné audiovizuální dílo, nebo návštěva atraktivit a událostí, které se
vztahují k filmu, seriálu či jiným obdobným audiovizuálním dílům. Filmový i literární cestovní
ruch mají obdobnou schopnost ovlivňovat turistická očekávání o destinaci a stimulují
turistickou návštěvnost prostřednictvím emoční vazby s vyprávěným příběhem (Kotíková,
2013).
Filmový turismus je podle Hudsona a Ritchie (2006) návštěva destinací nebo turistických
zajímavostí jako důsledek toho, že byla lokalita představena ve filmu, v televizi, na
videu nebo v kině. Filmový turismus má dle Connela (2012) tyto součásti, viz následující
obrázek.
Filmový turismus patří mezi kulturní eventy a zahrnuje:
festivaly a přehlídky - představuje pro danou destinaci určitou značku a pořádající
město se dostává do povědomí potenciálních návštěvníků,
kulturní eventy pro mladé,
venkovní představení,
jednotlivá výjimečná koncertní a divadelní představení,
muzikály,
eventy v muzeích, hradech, zámcích a jiné eventy.
89
Trendy z pohledu motivace účastníků
Obrázek 2: Vymezení rozsahu filmového cestovního ruchu
Zdroj: Connell, 2012, s. 1010.
Produkty filmového cestovního ruchu mohou zvýšit návštěvu a atraktivitu desetince
(Karmádková, 2013):
• tematická prohlídka objektu,
• animační program na místě natáčení,
• ubytování v objektu, kde se film natáčel,
• stezka Po stopách filmu,
• geocaching s keškami ukrytými na filmových místech,
• mobilní aplikace provázející místem a filmem s možností přehrát si danou pa­
sáž,
• informační panely s obrázky z filmu s pohledem na reálné místo,
• setkání s herci, kteří hráli v daném filmu,
• tematické akce zaměřené na daný film určená uzavřené skupině účastníků,
• možnost nákupu tematických suvenýrů,
• výstava spojena s filmem,
• procházka na místa spojená s filmem.
90
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
FILMOVÉ DESTINACE JAKO MAGNET 2015
Skrze oblíbené filmy promlouvají také filmové lokace. Málokdo přehlédl novozélandské
kopce v trilogii Pána Prstenu či severoirské pobřeží v seriálu Hra o trůny nebo zapomene
na newyorský nákupní ráj v seriálu Sex ve městě. Promítání zajímavých lokací
s oblíbeným příběhem/postavou je trendy a působí na turisty jako magnet. Marketingovou
ideu filmového cestovního ruchu najdete snad všude: výlety lodí na Mondriki, fidžijský
ostrov, kde se natáčel Trosečník s Tomem Hanksem, švýcarský Schilthorn s muzeem
Jamese Bonda, kde se točil díl V tajné službě Jejího Veličenstva, a řada dalších kopců,
stezek, pobřeží a mostků, které nejen lákají, ale hlavně zvyšují atraktivitu daného místa.
Server USA Today věnoval anketu také žebříčku nejlepších filmových destinací, kde čtenáři
vybrali deset nejlepších: Skotsko, následují Petra v Jordánsku, Nový Zéland, Salcburk
v Rakousku, Dyersville ve státě Iowa, Albuquerque v Mexiku, Dubrovník v Chorvatsku,
Bruggy v Belgii, Santa Barbara a Las Vegas v USA. Pro turisty také agentura CzechTourism
vydala novou aplikaci Czech Film Trips propojenou s webem Zemefilmu.cz zaměřeným
právě na filmové lokace v České republice. Portál funguje v českém, anglickém, německém
a polském jazyce. Pro filmaře jsou pak hlavním vodítkem stránky filmcenter.cz.
Jak se filmařům daří v Česku, můžete posoudit sami3 7
.
Mezi nejznámější místa u nás patří například pivovar v Dalešicích z filmu Postřižiny,
hrady a zámky z různých pohádek - Telč, Pernštejn či Bouzov. V ČR se natáčely i velkofilmy
jako Amadeusči Edith Piaf, akční filmy Casino Royale a Mission Impossible.
Portál filmovamista.cz38
funguje mnoho let, má svou stránku i na sociální síti Facebook.
Projekt databáze filmových míst vznikl na základě jednoduché otázky, kterou si jistě každý
z nás alespoň jednou položil: „kde se jen tato překrásná scéna natáčela?" Webové stránky
umožňují registraci a uživatelé mohou následně přidávat konkrétní místa z filmů, jejich
přesnou lokaci a také současné fotografie daného místa. Na stránkách najdete i interaktivní
mapu, kde můžete prozkoumat všechna místa. Filmová místa jsou také provázány s geocachingem,
proto na stránkách najdete seznam ukrytých keší v okolí.
37 TTG.CZ, 2015. Filmové destinace jako magnet, [online] [vid. 20.2.2018]. Dostupné
z http://www.ttg.cz/filmove-destinace-jako-magnet/
3 8
FILMOVAMISTA.CZ, 2018. O projektu filmová místa, [online] [vid. 20.2.2018]. Dostupné z https://filmo
vamista.cz/proj ekt
91
Trendy z pohledu motivace účastníků
3.8 Kosmická turistika
Df DEFINICE - VESMÍRNÝ CESTOVNÍ RUCH
Vesmírný cestovní ruch je organizované cestování do vesmíru, které zajišťuje za úplatu
vysoce specializovaná organizace disponující špičkovou technikou pro tuto činnost.
Vesmírný cestovní ruch je nejnovější a nejnáročnější ze všech moderních trendů cestovního
ruchu. Technické prostředky pro jeho uskutečnění j sou v současném stádiu vývoje lidstva
na samé hranici lidských technických možností (Kotíková, 2013, s. 143).
Vesmírný cestovní ruch je trend, který je velice náročný, ale do budoucna má silný potenciál.
V současnosti je dostupný velmi bohatým klientům. Podniknuté cesty slouží také
k dalšímu rozvoji technologií potřebných k zajištění těchto cest.
Součástí kosmického ruchu jsou činnosti, realizované na zemském povrchu nebo v určitých
nadmořských výškách v zemské atmosféře, například návštěvy míst spjatých s vesmírem,
jeho výzkumem a kosmonautikou, aktivity, které lidem přibližují pomocí různých
zážitků pocity, které zažívají kosmičtí turisté, simulováním fyzikálních podmínek ve vesmíru
a při pohybu v něm. Vesmírný cestovní ruch lze členit podle Kotíkové (2013,
s. 145-147) na:
• virtuální vesmírný turismus - jedná se pouze o zprostředkování zážitků spojených
s vesmírným letem prostřednictví virtuálního obrazu. Důvody pro tento typ j sou vysoká
finanční náročnost, striktní fyzické a psychologické požadavky na astronauty.
• pozemní vesmírný turismus - speciální kempy, zábavní parky a jiná zařízení,
ve kterých mohou zájemci prožít pocity spojené s vesmírnými cestami bez opuštění
povrchu země. Nabídku tvoří např. Národní letecké a vesmírné muzeum ve Washingtonu,
stálá výstava v Powerhouse muzeu v Sydney, návštěvnické centrum
NASA v Houstonu. Patří sem i nabídka různých aktivit spojených s lety do vesmíru
- např. společnost Space Adventures vyvinula vlastní prostory, kde mohou zájemci
na speciálních simulátorech zakusit stav beztíže. Dále speciální tábory Space Camp
v Alabamě, určené pro účastníky se zájmem o astronautiku - varianty pro mládež,
dospělé i rodiny s dětmi. Program zahrnuje simulaci vystřelení do vesmíru, promítání
filmů, tréninkové simulátory, přednášky a besedy, apod.
• předvesmírný turismus - lety ve velké nadmořské výšce a ve velké nadzvukové
rychlosti. Možnost dosáhnout stavu beztíže při velké rychlosti a vhodné dráze.
Vysoce nadzvukové lety ve velké nadmořské výšce. Maximální délka zážitku bývá
přibližně 25 sekund. Mikrogravitální lety v současné době pořádají např. Russian
Space Agency.
92
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• suborbitální vesmírný turismus - dosažení takové výšky, ze které je naše planeta
viděna jakoby zvenčí, z vesmíru. Zahrnuje též pocit beztíže. Musí být ve výšce nad
100 km nad povrchem země.
• orbitální vesmírný turismus - opravdové vesmírné lety na oběžnou dráhu Země,
na Měsíc a časem i dál.
Způsoby cestování do kosmu představují lety (Ciba, T.3 9
, 2010):
1. ruskými kosmickými loděmi Sojuz TMA8 na oběžnou dráhu kolem Země s následným
pobytem kosmického turisty spolu profesionálními astronauty/kosmonauty na Mezinárodní
kosmické stanici,
2. komerčně vyvíjenými plavidly konající suborbitální lety na hranici kosmu,
3. prostřednictvím specializovaných cestovních agentur nabízející let „ruským stíhacím
letounem MIG-25, se kterým má cestující ve výšce 25 km nad mořem možnost zhlédnout
temný vesmír nad sebou a zakřivenou linii planety Země pod sebou a poté při
přistání následuje tzv. volný pád, při kterém pasažér zažije po dobu pár vteřin stav beztíže"4
0
,
4. pomocí běžných dopravních letadel „se speciálně upraveným interiérem konající tzv.
parabolické skoky neboli lety, kde po dobu pár vteřin je možné okusit stav beztíže"
(Kubala, P., 2008),
5. prostřednictvím služby Earthview od pohřební společnosti Celestis, která již od roku
1997 posílá skleněná pouzdra s popelem nebožtíků na oběžnou dráhu na Měsíc nebo
do hlubin temného vesmíru4 1
,
6. cestování pomocí odolné konstrukce z uhlíkových nanovláken, tzv. kosmických výtahů
„vedených ze zemského povrchu přes atmosféru Země až do výšky 35 900 km na tzv.
geostacionární oběžnou dráhu j ako v současnosti důmyslný teoretický koncept výrazně
technologicky odlišný od výše uvedených pěti způsobů4 2
.
První vesmírní turisté se již do beztížného stavu na orbitě dostali. Primát drží Američan
Dennis Tito, který využil potíží s financováním ruského kosmického programu a v roce
2001 se podíval na palubě lodi Sojuz TM-32 na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, kde
strávil sedm dní. První vesmírný turista Dennis TitoAutor: Profimedia.cz Plná penze na
palubě ISS, a především pocit výsady, které se dostalo jen málokomu ze smrtelníků, určitě
mnoha lidem stojí za to, aby miliony dolarů za takový výlet zaplatili.4 3
3 9
CIBA, T., 2010. Vesmírná turistika. Diplomová práce, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné
z https://vskp.vse.cz/24318_vesmirna_turistika
4 0
SPACEADVENTURES, 2010. [online] [vid. 22. 3. 2018]. Dostupný z http://www.spaceadventures.com/index.cfm?fuseaction=suborbital.
welcome
4 1
CELESTIS.COM, 2010. Celestis Memoriál Spaceflights. [online] [vid. 22. 3. 2010]. Dostupný
z http://www.celestis.com/services.asp
4 2
SPACE ELEVÁTOR, 2010. [cit. 22. 3. 2018]. Dostupný z http//:www.spaceelevator.com/details
4 3
E15.CZ, 2014. Vesmírná turistikaje stále zatím v plenkách, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné z http://ma-
gazin.el5.cz/zen/na-ceste/vesmirna-turistika-je-stale-zatim-v-plenkach-1052964
93
Trendy z pohledu motivace účastníků
Největší japonská cestovní kancelář JTB totiž zařadila do svého katalogu zájezdy do
vesmíru. JTB ve svém katalogu nabízí tři druhy zájezdů do vesmíru. Nejdražší je cesta na
Měsíc, za kterou zájemce zaplatí 100 milionů dolarů. V ceně je však zahrnut i osmiměsíční
výcvik v Gagarinove městečku v Rusku. Cesta k Měsíci a zpět trvá devět dní a na palubě
lodi mají být vždy dva turisté. Ikdyž si mohou zaplatit tento zájezd již nyní, první turistický
let na Měsíc se dle konstatování cestovní kanceláře (v roce 2006) uskuteční v roce 2008,
upozorňuje kancelář na svých internetových stránkách. Samotná vesmírná turistika se začala
rozvíjet počátkem tisíciletí jako čistě individuální. Jednotlivci z řad dolarových miliardářů
si platí výlety do kosmu u ruské kosmické agentury Roskosmos nebo u jejího amerického
partnera Space Adventures (SA). SA však není klasickou cestovní kanceláří.4 4
Číňané otestovali prototyp kapsle, kterou by jednoho dne mohli lidé cestovat do vesmíru.
Úspěšný zkušební let zařízení se uskutečnil ve středu 25. října 2017. Minikapsli,
zmenšenou věrnou kopii finálního plavidla jménem Traveller 3, vynesl do výšky 20 kilometrů
nad zemský povrch balón naplněný héliem. Na palubu výzkumníci umístili malou
želvu, která přežila let4 5
V ČR jsou možnosti pro kosmický cestovní ruch omezené, jedná se o virtuální a pozemní
stupeň kosmického cestovního ruchu, například návštěva pražského planetária
(4D simulátory zprostředkovávající zážitek jízdy vozítka na Měsíci nebo na Marsu).
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jak se liší definice orbitálního a suborbitálního vesmírného turismu?
4 4
ČTK, 2006. Výlety do vesmíru začala nabízet první běžná cestovní kancelář, [online] [vid. 25.2.2018].
Dostupné z https://www.novinky.cz/cestovani/102174-vylety-do-vesmiru-zacala-nabizet-prvni-bezna-ces-
tovni-kancelar.html
4 5
NOVINKY.CZ, 2017. Čína úspěšně otestovala kapsli pro vesmírný turismus. Na palubě byla želva, [online]
[vid. 25.2.2018]. Dostupné z https://www.novinky.cz/veda-skoly/453216-cina-uspesne-otestovala-
kapsli-pro-vesmirny-turismus-na-palube-byla-zelva.html
94
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
3.9 Voluntarismus
DEFINICE - VOLUNTARISMUS
Termín volunturismus (z anglického „Voluntourism"), vznikl spojením slov volunteer
(dobrovolník) či voluntary (dobrovolný) a turismus. Česky bychom tedy mohli říci: dobrovolnická
turistika. Jednoduše řečeno jde o spojení dovolené s aktivní pomocí navštíveným
oblastem. Tato forma dovolené poskytuje jedinečnou životní zkušenost, možnost obohatit
sebe sama i místní komunitu. Formy pomoci mohou být různé - od neodborných manuálních
prací, přes výuku jazyků až po např. vysoce odbornou lékařskou pomoc.
Kromě humanitárně zaměřených cest existují také další, spojené s péčí o životní prostředí,
vědeckými průzkumy či vzděláváním.4 6
Volunturismus z anglického „Voluntourism" vznikl spojením slov volunteer (dobrovolník)
či voluntary (dobrovolný) a turismus. Česky bychom tedy mohli říci: dobrovolnícká
turistika. Spojení dovolené s aktivní pomocí navštíveným oblastem.
Původně byly dobrovolnické cesty podnikány lidmi s přímou vazbou na danou oblast
či problém a byly spíše vnímány jako krátkodobé, intenzivní dobrovolnické programy než
jako dovolená. Během 90. let minulého století začaly vznikat produkty a firmy nabízející
toto spojení. V praxi to nejčastěji znamená, že během týdne se pracuje a o víkendech je
možnost poznávat danou zemi jako běžný turista. Účastníci zájezdů bývají velmi různorodí,
ale zpravidla je spojuje touha „udělat něco dobrého" a zároveň poznat nová místa, kam by
se jinak pravděpodobně nedostali. Typy pomoci mohou být různé - od neodborných manuálních
prací, přes výuku jazyků až po např. vysoce odbornou lékařskou pomoc. Ceny
dobrovolných pobytů se liší v závislosti na typu destinace a službách, které jsou poskytovány
zprostředkující organizací. Výše nákladů závisí také na tom, zda je účastník ubytován
v rodině či speciálním zařízení hotelového typu s lokálními zaměstnanci. Balíčky většinou
neobsahují letenku, kterou si účastník hradí zvlášť. Zdánlivě jednoduchý princip „neplať
za dovolenou - odpracuj si ji" je však zavádějící.4 7
Mezi osm nej žhavějších dobrovolnických
destinací podle portálu Forbes (březen 2008) patří: Ekvádor, Bolívie, Malawi, Dominikánská
republika, Tanzanie, Čína, Indie a Thajsko.
V ČR se nejvýrazněji začal dobrovolnícký cestovní ruch projevovat projektem Prázdniny
s Brontosaurem, který vznikl v roce 1974. Původní roční kampaň, která sloužila jako
ekologická výchova prostřednictvím různých akcí, funguje až dodnes. Nyní se zaměřují
především na ochranu přírody a opravy památek v ČR, ale jako dobrovolník můžete jet pod
4 6
KUDYZNUDY.CZ, 2018. Dovolená jinak aneb dobrovolnická dovolená, [online] [vid. 25.2.2018].
Dostupné z http://www.kudyznudy.cz/Cestovani-po-CR/Rady-a-tipy/Je-libo-dovolena-nebo-vylet-/Dovo-
lena-jinak-aneb-dobrovolnicka-dovolena.aspx
4 7
ŠINDELÁŘOVÁ, L., 2018. Volunturismus - dobrovolnická turistika, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné
z https://www.cestovatel.cz/clanky/volunturismus-dobrovolnicka-turistika/
95
Trendy z pohledu motivace účastníků
tímto družením i do Indie nebo do Himalájí (Kotíková, 2013). Česká republika jako destinace
tohoto typu turistiky přichází v úvahu, podobně jako Slovensko, v souvislosti s ochranou
přírody. Nabídka není příliš široká. Na serveru http://www.vo-lunteerabroad-.com/ je
v nabídce např. obnova ekosystémů zničených kyselými dešti v Jizerských horách.
Volunturismus je pro turisty atraktivní, protože umožňuje lépe než jiné způsoby cestování
poznat danou zemi, její obyvatele a kulturu tím, že se účastník stane přímou součástí
určité komunity. Turista cestuje za účelem pomoci bez možnosti zisku, např. pomáhá při
zlepšování životního prostředí, při ekologických či humanitárních katastrofách, vědeckými
průzkumy, se vzděláváním. INEX je sdružení dobrovolných aktivit, organizuje dobrovolných
aktivit doma i ve světě.
3.10 Náboženský cestovní ruch
Náboženský turismus je obvykle považován za součást kulturního turismu, nicméně
z pohledu účastníků ajejich motivů i z pohledu rozsahu a způsobu čerpání služeb a způsobu
trávení volného času představuje jeho výrazně specifickou součást. Jde o segment cestovního
ruchu, který obecně pomáhá zmírňovat sezónní výkyvy; v regionech Česka pak může
zajišťovat i rovnoměrné rozmístění turistů využití dosud často nedoceněného potenciálu
sakrálních památek. Alternativními termíny (synonymickými pojmy) jsou náboženský
cestovní ruch či religiózní cestovní ruch. Je to forma cestovního ruchu zaměřena na 1. cestování,
jehož hlavními důvody jsou poutě nebo náboženské obřady (tj. turismus poutní)
nebo na 2. cestování, jehož hlavním cílem a motivem je návštěva religiózních památek,
např. kostelů, kaplí, hřbitovů, katedrál, poutních míst apod. (tj. turismus církevní), (Hermanová,
E., 201348
).
Náboženský cestovní ruch (religiózní) je zaměřený na návštěvu místa spjatého s náboženským
významem či obřadem (poutní místa, místa náboženských shromáždění). Věřící
cestují na svatá místa (Mekka, řeka Ganga, Les Lourdes, Svatý Kopeček, Hostýn) nebo na
místa církevních slavností, ale též na místa návštěvy význačné církevní osobnosti (papež,
biskup). V Čechách je dlouhá tradice tzv. poutí, kdy věřící pěšky a organizovaně putovali
i několik dní (Gavlovský, 2002, s. 30).
DEFINICE - NÁBOŽENSKÝ CESTOVNÍ RUCH
Náboženský cestovní ruch je jednou z nej starších forem turismu, v současné době
i fenoménem, jak poznávat náboženskou historii, která se prolíná i celkovým historickým
vývojem (Rinschede, 1992, pp. 51-67).
4 8
HERMANOVÁ, E., 2013. Turismus náboženský, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné z http://artslexi-
kon.cz/index.php/Turismus_n%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%BD.)
96
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
DEFINICE- CÍRKEVNÍ TURISMUS
Pater Vladimír vymezuj e církevní turismus j ako poj em, se kterým j sme se u nás dosud
nesetkávali, ale vracíme se opět k osvědčenému - k putování po starých a slavných poutních
místech, které jsou rozsety po naší zemi, poutní turistika je dnes v popředí zájmu
i u tzv. nevěřících spoluobčanů - souvisí s poznáváním přírody, krás umění, které v sobě
poutní místo vždy zahrnoval.
„Církevní turista sejde podívat na církevní zajímavost, poznávat historii a souvislosti.
Nemusí tam jít s tím, že ho tam vede modlitba a víra, ale samozřejmě má možnost se setkat
s duchovním rozměrem a nejeden z nich se tady právě setká i s Božím tajemstvím."
- arcibiskup Graubner.
Křesťanství má hluboké kořeny v dnešní evropské kultuře, ovlivňuje i lidi nevěřící.
Např. jeden z nejvýznamnějších církevních svátků - Vánoce slaví téměř všichni. Počátky
náboženské turistiky tvoři individuální cesty poutníků za účelem naděje v zázrak či za pouhou
modlitbou a snahou přiblížit se Bohu. V křesťanské církvi se putovalo od 4. stol.
k posvátným místům v Palestině. Na našem území je náboženský turismus spojen s Velkomoravskou
říší a počátky a následným rozvojem křesťanství u nás. Společnost přináší velkou
toleranci od roku 1989 a přichází i rozvoj víry, náboženství a cestování za kořeny náboženství.
S procesem globalizace roste povědomí o poutních místech ve světě, vznikají
nová náboženství, budují se nové církevní stavby.
Pro věřící bývají církevní svátky, vedle Vánoc např. i Velikonoce, svátek věrozvěstů
Cyrila a Metoděje, důvodem k účasti na slavnostních bohoslužbách. Mnozí cestují do Vatikánu,
v České republice se účastní slavností mše např. na Velehradu. Mezi významné
církevní svátky může patřit i stavba nebo vysvěcení kostela či jiného církevního objektu.
Je prostředek výchovy člověka i celého národa k národnímu povědomí, úctě, k historii,
ke kulturním památkám a tradicím. Církevní cestovní ruch zvyšuje společenskou, kulturní
a všeobecnou úroveň člověka. Tato forma cestovního ruchu je odolná vůči ekonomickým
výkyvům, má individuální i skupinový charakter. Kompletní výčet církevních památek
a poutních míst na území České republiky49
, které tvoří významnou součást architektonického
dědictví naší země. Těšit se můžete na souhrn římskokatolických kostelů, klášterů,
kaplí a kapliček, poutních míst, stejně jako desítek pravoslavných a židovských památek.
Motivy cestování spojené s náboženstvím existují podle Kotíkové a Schwartzhoffové
(2008) od doby antické, přetrvaly středověk a jsou významnou součástí cestovního ruchu
i v dnešní době. Náboženský cestovní ruch je často považován za součást kulturního cestovního
ruchu, nicméně představuje určitou specifickou oblast cestovního ruchu, a to nejen
4 9
ATLASCESKA.CZ, 2018. Církevní památky, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné z http://www.at-
lasceska.cz/ceska-republika/cirkevni-pamatky/
97
Trendy z pohledu motivace účastníků
z pohledu motivu vedoucího k účasti na cestovním ruchu, ale i z pohledu na jeho účastníky
a často i na rozsah a způsob čerpání služeb a způsob trávení volného času. V Evropě se
nejvýznamněji uplatňuje cestovní ruch spojený s křesťanstvím, ostatní náboženství mají
určitě spíše okrajový význam. Mezi náboženské eventy se řadí:
• významné církevní svátky a události,
• poutě - poutnictví má zejména v Evropě dlouhodobou tradici rozvíjející se přibližně
od 8. století. Známá poutní místa jsou např. Rím v Itálii, Jeruzalém
v Izraeli, Lurdy ve Francii či Czestochowa v Polsku. Fenoménem se stala pouť
do Santiaga de Compostella ve Španělsku, v ČR je nejznámějším poutním místem
Velehrad na Moravě, známá je i Matějská pouť („pouť" označuje pouliční
zábavné atrakce),
• návštěvy významných církevních hodnostářů - nej významnější náboženská
událost byla návštěva papeže Jana Pavla II. v Olomouci v roce 1995,
• speciální eventy, jako např. setkání věřících.
Součást kulturně-poznávacího cestovního ruchu se svými specifiky50
:
• z pohledu motivu vedoucího k účasti,
• z pohledu na j eho účastníky,
• rozsah a způsob čerpání služeb,
• způsob trávení volného času.
V ČR je podporován v rámci projektů, např.:
• celonárodní projekt Magni - Cesty s příběhem,
• regionální projekt Otevřené brány,
• projekt Evropské kulturní stezky svatých Cyrila a Metoděje.
Poutní turismus51
představuje součást náboženského cestovního ruchu; jde o cestování
na posvátné (poutní) místo, obvykle v době, kdy se na něm uskutečňuje určitá náboženská
událost nebo kvůli určitému zázraku či uložené relikvii. Poutní cestou je cesta využívaná
(často i historicky, dlouhodobě, po staletí) k návštěvě posvátných míst různých náboženství;
nej delší poutní cesty mohou dosahovat až dvaceti tisíc kilometrů. Poutník je osobou,
která se po této cestě pohybuje za různým účelem (hluboká víra, zdravotní důvody apod.).
Pouť je samotným putováním věncích osob do posvátných míst v zahraničí nebo v domovském
státě. Je třeba odlišovat od jiného (málo užívaného) pojmu, jímž je turismus sakrální,
který představuje cestování, jehož cílem je návštěva bohoslužeb či jiných náboženských
5 0
CINKÁNOVÁ. L., 2018. Specifický cestovní ruch-městský, za uměním, gastronomický, náboženský, [online]
[vid. 25.2.2018]. Dostupné z https://www.multiedu.tul.cz/.../7_prednaska_FCR-specificky_mest-
sky_za_umenim_gurmansky_nabozensky.
5 1
HEŘMANOVA, E., 2013. Turismus poutní, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné z http://www.artslexi-
kon.cz/index.php?title=Turismus_poutn%C3%AD
98
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
aktivit odehrávajících se v sakrálních památkách. Poutní turismus i turismus sakrální lze
zahrnout pod obecnější pojem turismu spirituálního, tj. turismu s duchovním rozměrem.
Poutní cesta je cesta využívaná (často i historicky, dlouhodobě, po staletí) k návštěvě
posvátných míst různých náboženství; nej delší poutní cesty mohou dosahovat až dvaceti
tisíc kilometrů. Poutník se po cestě pohybuje za různým účelem, jako je: hluboká víra,
zdravotní důvody apod. Poutní místa na českém venkově je znázorněn na následujícím obrázku.
Základní struktura věřících osob v Praze podle církve či náboženské společnosti,
ke které se přihlásily, byla při cenzu 1991 a 2001 podobná. Nejvýraznější změna spočívala
v poklesu relativního významu římskokatolické církve: při posledním sčítání uvedlo tuto
církev 71,9% věncích, před deseti lety to bylo o deset procentních bodů více.5 2
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké jsou motivy cestování spojené s náboženstvím?
Poutních místa ve světě přibývá, mezi stávající patří například v oblasti:
• Křesťanství: Francie - Lurdy, Portugalsko - Fátima, Španělsko - Santiago
de Compostela, Mexiko - Guadalupe,
• Islám: Saudská Arábie - Mekka, Medina,
• Hinduismus: Indie - Kaši Višvanáth,
• Sintoismus: Japonsko - Meidži,
• Budhismus: Japonsko - Sensódži, Indie - Lumbini, Kušinagara,
• Židovství: Izrael - Jeruzalém.
5 2
ČSÚ, 2017. [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/13-llll-03-rok_2001-
3 obyvatelstvo
99
Trendy z pohledu motivace účastníků
Obrázek 3: Poutní místa na českém venkově
Zdroj: Kučerová, Reeves, Kučera, aHupková, 2011.
3.11 Geocaching
DEFINICE - GEOCACHING
Geocaching je velmi rychle se rozrůstající aktivita založená na principu systému GPS.
Schválně zde bylo použito slovíčko aktivita, neboť existuje mnoho názorů. Někteří mluví
o hře, jiní posunuli tento báječný druh pohybu na úroveň sportu. Zřejmě záleží, s jakým
nasazením se na něj vrháte (Hojgr a Stankovič, 2007).
Počátek Geocachingu je úzce spjatý s prvním květnem rok 2000. Tehdy americký prezident
Bili Clinton nechal zrušit záměrné zpřesňování signálu GPS, které mělo znemožnit
útoky na vybrané cíle (Hojg a Stankovič, 2007).
Geocaching je turistická, navigační, outdoorová aktivita, jejíž hlavním úkolem je nalézt
podle přesných zeměpisných souřadnic a GPS navigace ukrytou schránku. V anglickém
originálu je tato schránka označována jako cache. Geocaching vznikl v USA (2004), rozvinul
se po celém světě i v České republice. Velký rozvoj způsobily:
• stále 1evněj ši GPS přístroj e,
• touha lidí hledat a objevovat poklady.
100
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Cílem geocachingu je pomocí oblíbených technologií, j ako j sou mobilní telefony s GPS,
zvednout lidi od televizí a počítačů a dopřát jim zábavu a pohyb v přírodě. Hráči mohou
hře věnovat, kolik času chtějí. Jedinou podmínkou je dodržování určitých pravidel.
Cíle hledačů se velice liší:
• stanovují počet cachí, které by chtěli za rok "odlovit,"
• jiní se svými "geopřáteli" snaží pokořit jeden druhého počtem nalezených
cachí,
• nalezení cachí v cizině,
• nalezení cachí v co nejvíce položených místech s obtížnou dostupností.
Postup při geocachungu:
• cache objevíme,
• zapíšeme se to logbooku,
• vyměníme obsah, drobnost, která se v krabičce nachází.
• cache znovu schováme a zamaskujeme, ukryjeme.
Cache (keše, kešky) jsou nádoby, vodotěsné schránky, obsahují zápisník s tužkou a nějaké
drobné předměty. U keše jsou známy přesné zeměpisné souřadnice K získání souřadnic
je nutná registrace na internetových stránkách Geocachingu, více na www.geocaching.com.
Keše, kešky jsou zpravidla ukryty na zajímavých turistických či přírodních místech,
nebo u kulturní atraktivity, aby účastník hledání spojil s výletem za poznáním místních
zajímavostí. Hráč se nazývá Kešer, je to kdokoliv, kdo se registruje na stránkách
www.geocaching.com. Nový hráč si musí založit účet, na základě účtu na Facebooku nebo
přes email, zvolí si přezdívku, heslo, odsouhlasí podmínky ochrany osobních údajů
a stiskne "Pokračovat." Po odeslání žádosti se hráči zobrazí informace, že na zadaný email
byl odeslán ověřovací email. Potvrzením emailuje nový hráč ve světě geocachingu a může
za dobrodružstvím. Poloha kešky je dána geografickými souřadnicemi, které jsou zpravidla
ve formátu 49°51'15.381"N, 18°32'54.649"E (v tomto případě se jedná o zeměpisné souřadnice
OPF v Karviné). Co obsahuje cache?
• možné nalézt několik druhů předmětů,
• nej důležitěj ší j e tzv. logbook - zápisník, do kterého účastník zapisuj e nález cache, může
uvést věci, které ve schránce vyměnil,
• cache mohou být nejrůznější figurky, autíčka, odznaky aj.,
• některé předměty v cache nejsou určeny na výměnu, slouží k tomu, aby cestovaly
po světě, ze skrýše ke skrýši -označují se jako trackables,
• nej rozšírenej šími typy trackables j sou travel bug a geocoin,
• velikosti cache:
o Micro (velikost jako krabička od filmu, obsahuje pouze logbook),
o Small (malé nádoby pro menší předměty na výměnu a logbook, objem do 11),
o Regular (nádoba pro větší předměty a logbook, objem větší než 11),
o Large (dvacetilitrová i větší nádoba).
101
Trendy z pohledu motivace účastníků
Obtížnost se pohybuje na stupnici od 1 do 5, kdy 1 = nejlehčí a proto by ji měl najít
i začátečník a obtížnost 5 = velmi rafinované ukrytí. Terén používá stejnou škálu 1-5, kde
1 - by měla být přístupná i vozíčkářům, 5 je na speciální výbavu, například horolezeckou
nebo potápěčskou. Velikost keše je od 1 cm až po extrémní velikosti, kdy se keší může stát
i jeskyně. Geocoin je sledovatelná mince, zpravidla kovová, opatřena jedinečným kódem slouží
k zalogování sledovaného předmětu. Českou specialitou jsou CWG, Czech Wood
Geocoin dřevěné mince. Trackovatelné předměty představují předměty sledovatelné a bývají
označeny unikátním kódem. Čeští geocacheři jsou čtvrtými nej aktivnějšími geocachery
na světě. Komunity hledačů organizují mimo hledání i kolektivní akce s programem
- například: úklidy v přírodě, geosetkání nebo geohry.
Typy cache53
• Tradiční cache - původní z typů cache. Souřadnice uvedené na internetových stránkách
jsou přesnými souřadnicemi cache, bývají zakládány u turisticky zajímavých míst.
• Multi-stage cache - existuje mnoho variant. Nej obvyklejší je taková, kdy první cache
(stage) obsahuje souřadnice následující cache a tak dále. Další variantou je série několika
bodů, každý poskytuje částečné souřadnice závěrečné cache. Zveřejněné výchozí
souřadnice jsou pouze pro první zastávku, ne pro uložení cache. Účelem je provést
účastníka po více zajímavých místech, nebo tam, kde umístění cache přímo u zajímavého
objektu není vhodné.
• Mystery cache - tento druh cache často zahrnuje různě složité logické úlohy, které je
nutno vyluštit k získání souřadnice cache.
• Earthcache - tato cache se zakládá se v místech s geologickou či jinou zajímavostí týkající
se naší Země. Úkolem není najít cache, ale dojít na dané místo, zjistit zajímavé
informace o místě a pořídit z místa fotografie.
• Eventcache - setkání účastníků Geocachingu. Slouží k seznamování a výměně zkušeností,
travel bugů a geooinů. Pokudje setkání plánováno pro 500 účastníků a více, jedná
se o tzv. mega event. Eventy mohou být organizovány za účelem úklidu odpadků
v přírodě. Tyto eventy se nazývají CITO (Cache In Trash Out).
Vlastní přehledy a veškeré informace týkající se keší obhospodařuje internetový portál
www.geocaching.com.
5 3
LEPKOVÁ, H., 2009. Nové netradiční formy cestovního ruchu, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné
z https://is.muni.cz/th/212590/esf_b/bakalarska_prace.pdf
102
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
OTÁZKY
1. Organizují hledači kolektivní akce s programem úklid v přírodě?
2. Je luxusní ubytování hlavním účelem svatební turistiky?
3. Využívají posvátná místa různých náboženství poutní cesty?
4. Patří návštěvy významných církevních hodnostářů do náboženských eventů?
5. Je kosmický cestovní ruch definován jako virtuální a pozemní stupeň kosmického
cestovního ruchu?
6. Clení se velikost cache na micro, small a regular?
7. Představuje dobrovolnická turistika dovolenou spojenou pouze s návštěvou oblastí?
SHRNUTÍ KAPITOL Y
Kapitola charakterizovala vybrané trendy z pohledu motivace účastníků cestovního
ruchu. Zde patří gastronomický cestovní ruch, který je formou cestovního ruchu, jejíž hlavním
motivem je gastronomie a kulinářské zážitky. Gurmánsky cestovní ruch je formou cestovního
ruchu, při které jsou účastníci motivováni buďto přímo požitkem z konzumace,
testováním a poznáváním vybraných pokrmů či konzumací nápojů; typické je např. pivo,
víno či whisky. Mezi typické paří atraktivity jako návštěvy výjimečných restaurací, rybářské
lodní výlety, pivní slavnosti, exkurze do výroben potravin apod. Dalším trendem je
zdravotně orientovaný cestovní ruch jako nadřazená kategorie zahrnující lázeňský léčebný
cestovní ruch, wellness cestovní ruch, rekreační cestovní ruch a cestovní ruch se zdravotními
výkony. Hlavním cílem návštěvy je provedení plánovaného léčebného zákroku nebo
léčebné péče. Lázeňství má zdravotní, environmentálni a regionální význam. Rozlišujeme
klienty podle tří základních kritérií: způsobu úhrady lázeňské péče, charakteru onemocnění
a věku. V rámci lázeňského cestovního ruchu jsou také poskytovány ubytovací a stravovací
služby. Wellness patří do oblasti rekreace a sportovních aktivit. Darktourism se zaměřuje
na návštěvu míst spojených se smrtí či nějakou tragickou událostí, má 3 formy a poskytuje
7 druhů produktů. Dobrodružný cestovní ruch jako další trend a součást sportovního cestovního
ruchu je výsledek touhy po neznámém, po objevování, s cílem zažít nějaké dobrodružství
s jistou mírou kontrolovaného rizika a zahrnuje 3 skupiny aktivit. Event tourism
je systematické plánování a rozvoj faktorů budujících image atraktivit a destinací, zahrnuje
účastníky cestovního ruchu, kteří cestují, aby navštívili určitou událost, nebo kteří mohou
být motivováni k návštěvě určité události mimo domov. Eventy členíme podle obsahového
zaměření, cílových skupin, místa, pořadatelského subjektu, velikosti, významu, doby
trvání, periodicity realizace.
V rámci svatební turistiky přijíždějí účastníci cestovního ruchu do jiné země za účelem
zúčastnit se svatebního obřadu, který patří mezi soukromé akce. Hlavním motivem filmového
turismu je návštěva míst, se kterými je spjatý určitý film nebo jiné audiovizuální dílo,
103
Trendy z pohledu motivace účastníků
nebo návštěva atraktivit a událostí, které se vztahují k filmu, seriálu nebo jiným obdobným
audiovizuálním dílům, zahrnuje festivaly, kulturní eventy pro mladé, venkovní představení,
koncertní a divadelní představení, muzikály a eventy na hradech, zámcích a jiné eventy.
Vesmírný cestovní ruch znamená organizované cestování do vesmíru, které zajišťuje za
úplatu vysoce specializovaná organizace disponující špičkovou technikou pro tuto činnost.
Rozlišujeme virtuální, pozemní, orbitální, suborbitální vesmírný cestovní ruch a předvesmírný
turismus. Voluntarismus poskytuje jedinečnou životní zkušenost, možnost obohatit
sebe sama i místní komunitu. Náboženský cestovní ruch je zaměřen na cestování, jehož
hlavními důvody jsou poutě nebo náboženské obřady (tj. turismus poutní) nebo na cestování,
jehož hlavním cílem a motivem je návštěva religiózních památek, např. kostelů, kaplí,
hřbitovů, katedrál, poutních míst apod. (tj. turismus církevní). Geocaching je rychle se rozrůstající
aktivita založená na principu systému GPS, jehož hlavním úkolem je nalézt podle
přesných zeměpisných souřadnic a GPS navigace ukrytou schránku.
0 ODPOVĚDI
Lano. 2. ne, 3. ano, 4. ano, 5. ne, 6. ne, 7. ne
104
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
4 TRENDY Z POHLEDU POTŘEB CÍLOVÝCH SKUPIN
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Čtvrtá kapitola se zabývá problematikou trendů z pohledu potřeb cílových skupin, kde
charakterizuje cestovní ruch seniorů a cestování osob se zdravotním postižením, cestovní
ruch sexuálních menšin, cestovní ruch zaměřený na segment LOHAS, cestovní ruch košer
a halal, YouthTravel, generaci Y, dovolenou pro jednotlivce, dámské individuální
cestování.
CÍLE KAPITOLY
Konkrétní výčet schopností, dovedností, kompetencí, které by měl student po prostudování
kapitoly ovládat nebo dosáhnout:
• vysvětlit pojem senior a kategorizovat seniory,
• definovat hendikep a vymezit cestování tohoto segmentu,
• kategorizovat turisty spadající do cestovního ruchu sexuálních menšin,
• specifikovat cestovní ruch spojený s LOHAS,
• rozlišit mezi cestovním ruchem zaměřeným na košer a halal,
• vymezit YouthTravel a generaci Y,
• popsat charakteristické znaky dovolené pro jednotlivce,
• charakterizovat dámské individuální cestování.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Cestovní ruch seniorů, cestování osob se zdravotním postižením, cestovní ruch sexuálních
menšin, cestovní ruch zaměřený na segment LOHAS, cestovní ruch košer, cestovní
ruch halal, YouthTravel, generace Y, dovolená pro jednotlivce, dámské individuální
cestování.
105
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
4.1 Cestovní ruch seniorů
Df DEFINICE - SENIOR
Pojem senior nelze ztotožňovat s pojmem důchodce, k čemuž velmi často dochází, neboť
z hlediska důchodového pojištění je seniorem člověk starší 65 let (kol. autorů, 2008).
Sak a Kolesárová (2012) definují seniora jako člověka, který završuje životní fázi se
specifickým postavením ve společnosti.
Stáří, pojímané jako etapa lidského vývoje v životě, je obvykle determinována na základě
vývojové psychologie. Sýkorová (2007) aHaškovcová (2010) člení stáří na:
• 60 -74 let (rané stáří),
• 75 - 89 let (pravé stáří),
• 90 a více let (dlouhověkost).
Stárnutí lze primárně rozdělit na tzv. stochastické - nahodilé a nestochastické - tedy deterministické.
Podle Troena (2003) se tyto dvě teorie stárnutí se navzájem nevylučují, neboť
v průběhu života dochází postupně k poklesu vlivu aktivní genetické kontroly a zvyšuje
se vliv stochastického působení. Projevuje se posun v důležitosti působení genů od obecných
k druhově specifickým. V zahraničí se můžeme setkat s mnoho názvy pro seniory,
jako například: Older adults, Woppies (Well-off older people), Muppies (Mature, upscale,
post-professional). V angličtině se nejčastěji využívá termínu: Senior citizen, older people
nebo elderly. Paradoxně má tento výraz i jiný význam. Zatím co u nás si pod pojmem senior
představíme osobu důchodového věku, například v Anglii význam pochopí tak, že daná
osoba je zkušenější nebo služebně starší, ale samozřejmě záleží na tom, v jakém kontextu
je výraz použit.
Seniory můžeme rozdělit do několika etap (Kotíková, 2013):
• mladší senioři: 55 -65 let,
• starší senioři: 66 - 75 let,
• nej starší senioři: 76 a více let.
První etapa - mladší senioři- zahrnuje osoby ve věku 55 - 65 let a tyto osoby se nijak
výrazně neliší od běžné populace. Je to dáno především tím, že alespoň jeden z páru je
stále zaměstnán, tudíž jim příjmy vystačí k tomu, aby se věnovali svým koníčkům a zálibám
nebo investovat do bydlení či cestování. Z marketingového hlediska můžeme tuto skupinu
osob označit za osoby zkušené a uvědomělé, kteří vědí, co chtějí. Co se životního cyklu
týče, tato skupina lidí spadá pod „prázdné hnízdo," což znamená, že jejich děti s nimi již
nebydlí a j sou samostatné.
106
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Druhá etapa se věnuje starším seniorům ve věku od 66 do 75 lety. Zpravidla jsou to lidé,
kteří již nejsou v produktivním věku a jsou v důchodu. V této etapě se lidem mění životní
podmínky, a to velmi zásadně, avšak lidé tohoto věku j sou často zdraví a vitální. V důchodu
mají čas věnovat svým koníčkům a zálibám a cestování. Charakteristickým rysem ve spotřebitelském
chování těchto osob je šetrnost a zvažování nutnosti výdajů.
Třetí etapa s lidmi ve věku 76 a více let je charakteristická především omezením dosavadního
způsobu života. Nej častější omezení se týkají zdraví, jež brání jednotlivci v jeho
oblíbených aktivitách. Velkým negativním faktorem a zátěží může být i ztráta partnera.
Mezi další negativní faktory patří osamělost, špatná finanční situace nebo různé nemoci.
Nej častějšími výdaji jsou potom výdaje na léky, léčebné kůry, výdaje za bydlení a potraviny.
Z pohledu cestovního ruchu jsou patrné změny v cestování této skupiny lidí. Jedná se
o úbytek cestujících v tomto věku a záleží také na výběru destinace, možnostech účastníka
- fyzických, psychických i finančních, termínu a v neposlední řadě také dopravy.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Nepatrně odlišné členění uvádí kolektiv autorů (2008, s. 76) a do podskupin:
• 55-64 let,
• 65-74 let,
• nad 74 let.
Existuje i alternativní členění seniorů , a to z pohledu chování:
• dynamičtí senioři - jsou dobře trénovaní, nevyžadují žádný zvláštní režim, ale často
přeceňují své síly,
• pasivní senioři - jsou zvyklí na ohledy nebo pomoc při namáhavém programu a také
ji vyžadují.
Proto, aby se senioři mohli zapojit do cestovního ruchu, je důležité jejich zdraví a vitálnost.
Podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization = WHO)
je zdraví definováno jako nikoli pouhá absence nemoci, ale jako stav komplexní fyzické,
psychické a sociální pohody. Zdraví je podle WHO stav komplexní fyzické, psychické
i sociální pohody Všechny již zmiňované aspekty ovlivňují, ať už negativně, či pozitivně,
5 4
Členění seniorů: 60 - 74 let (ranné stáří), 75 - 80 let (pravé stáří), 90 a více let (dlouhověkost).
Cestování seniorů - členění:
mladší senioři (věk 50 - 64 let, neliší se od běžné populace, jeden z páru zaměstnán, z marketingového
hlediska: osoby zkušené a uvědomělé, životní cyklus: prázdné hnízdo),
starší senioři (věk 65 - 70 let, neproduktivní věk, důchod, zásadní změna životních podmínek, věnují se
koníčkům, zálibám, vnoučatům),
nej starší senioři (věk nad 70 let, důchod, omezení způsobu života - zdraví, osamělost, špatná finanční
situace, příp. ztráta partnera, nejčastější výdaje: léky, léčebné kúry, bydlení, potraviny,...).
107
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
nejen seniory, ale i osoby mladšího věku. Ekonomická situace této skupiny osob je velice
klíčová pro jejich spotřebitelské chování. Pochopitelně cestovat mohou, a nejspíše budou,
pouze jedinci, kteří si takové výdaje mohou dovolit. Tito jedinci si mohou dovolit zpravidla
i cestu do zahraničí. Senioři s nižšími příjmy nebo horší finanční situací volí domácí cestovní
ruch tzv. druhého bydlení (Kotíková, 2013).
ZÁKLADNÍ ZNAKY SENIORŮ JAKO ÚČASTNÍKŮ NA CESTOVNÍM RUCHU
Senioři se v posledních letech stávají zajímavou cílovou skupinou účastníků cestovního
ruchu. Podle některých autorů můžeme definovat znaky seniorů:
• rozdíly podle věku,
• dlouho přehlížený, ale významný segment,
• cítí se mladší, než jsou,
• dostatek volného času,
• cestují mimo hlavní sezónu a využívají služeb cestovních kanceláří.
O seniorech nemůžeme mluvit jako o homogenní cílové skupině. Nejméně se liší cestování
seniorů od dospělé populace ve věku 55 - 65 let. K rozdílům od dospělých osob dochází
ve věku 66 - 75 let a v letech nad 75 let dochází k omezení, případně úplnému
vypuštění cestování. Segment seniorů byl dlouho přehlíženým segmentem. Díky stále se
prodlužující délce života se senioři se stávají zákazníky budoucnosti. Senioři se sami cítí
mladší, než jsou. Velmi častější berou na dovolenou a děti, vnoučata. Disponují dostatkem
volného času, mohou cestovat mimosezónně, zejména v červnu i září. Cestují obzvláště
v rámci organizovaného cestovního ruchu, upřednostňují zájezdy s pevně daným
programem.
| V I K ZAPAMATOVÁNÍ
Základní znaky seniorů jako účastníků cestovního ruchu prezentuje řada autorů, například
Reidl (2012), Kotíková (2013):
• rozdíly podle věku,
• dlouho přehlížený, ale významný segment,
• cítí se mladší, než jsou,
• relativní dostatek finančních prostředků,
• dostatek volného času,
• cestují mimo hlavní sezónu,
• využívají služeb cestovních kanceláří.
108
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Existují různé důvody cestování jako například odpočinek, relaxace, regenerace organismu,
návštěva známých a příbuzných, apod. Mezi zájmy seniorů pro cestování patří:
• pohybové a dobrodružné aktivity,
• vzdělávání,
• zdraví a zdravotní styl,
• socializace.
V posledních letech roste počet seniorů, zapojujících se do aktivního sportovního a dobrodružného
cestovního ruchu. Nej častější zájem mají o aktivity v přírodě jako jsou cykloturistika,
lyžování, plavání a stále oblíbenější pěší turistiku. U dobrodružných aktivit se
zajímají hlavně o aktivity jako např. rafting, jízda na koni, potápění či golf. Trendem posledních
let je tzv. Univerzita třetího věku (U3V). V rámci celoživotního vzdělávání se
dozvídají nové věci, učí se nové dovednosti a rozvíjí se. Roste jejich zájem o zdraví
a zdravý životní styl, poptávají speciální pobyty, wellness pobyty a často v lázních.
Jaké jsou zájmy seniorů (kolektiv autorů, 2008):
• pohybové a dobrodružné aktivity,
• vzdělávání,
• zdraví a zdravotní styl,
• socializace,
• pohybové a dobrodružné aktivity,
• vzdělávání,
• zdraví a zdravý životní styl,
• socializace potlačuje osamělost a podporuje navazování kontaktů,
• spojení aktivního a dobrodružného cestovního ruchu,
• nejčastěji zájem o aktivity v přírodě - cykloturistika, lyžování, plavání, pěší turistika
atd.,
• dobrodružné aktivity - rafting, jízda na koni, potápění, golf atd.,
• trend: U3V a CŽV,
• pobyty v lázních,
• důležité j sou zážitky a vzpomínky.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Mezi nej častější formy cestovního ruchu seniorů zařazuje kolektiv autorů (2008):
• rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích,
• zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační
lázeňské léčby, případně za účelem vykonání lékařského zákroku (i z oblasti
plastické chirurgie),
• sportovní cestovní ruch, především pěší turistika,
• kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie,
109
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
• poznávací cestovní ruch, obvykle realizovaný jako autokarový zájezd,
• dobrodružné cesty do vzdálených míst s cílem užít si život,
• okružní plavby,
• náboženský cestovní ruch, obvykle v rámci poutních akcí,
• nákupní cestovní ruch do okolních zemí.
Podpora cestovního ruchu pro seniory je nabízena podnikatelskými subjekty (jedná
se o slevy poskytované dopravci, kulturními a společenskými organizacemi, CK, ubytovacími
zařízeními, lázeňskými zařízeními). Existuje státní podpora např. v rámci dávek
státní sociální podpory a dávek sociální péče je možné získat příspěvek na rekreaci a lázeňskou
péči, dále příspěvek na lázeňskou, rekreační pobyty válečných veteránů. Další možnosti
podpory jsou ze strany zdravotních pojišťoven ve formě příspěvku na lázeňskou péči,
ale také podpory ze strany bývalých zaměstnavatelů.
4.2 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením
Za osoby se zdravotním postižením jsou považovány osoby, u kterých díky zdravotnímu
poškození dochází ke snížení některých funkcí a následně k znevýhodnění, tedy hendikepu.
DEFINICE- ZDRAVOTNĚ HANDICAPOVANÝ ČLOVĚK
Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) definuje zdravotně hendikepovaného
člověka, jako člověka, jehož fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována,
a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té
míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena
(Indrová a kol. 2008).
Hendikep znamená omezení některých funkcí, dlouhodobou změnu zdravotního stavu,
která je nezvratná. Rozlišujeme vrozený a získaný hendikep; mentální, smyslový a tělesný
hendikep. Hendikep lze členit dle jednotlivých handicapů na podsegmenty:
• lidé s handicapem mobility - na kolečkovém křesle nebo s limitovanou schopností
hybnosti,
• lidé se senzorickým handicapem - se ztrátou nebo omezením zraku a sluchu,
• lidé s mentálním handicapem - s těžkostmi v učení a s Downovým syndromem,
• lidé s jiným typem handicapu - s alergiemi, diabetem, respiračními problémy, růstovými
problémy apod.
110
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
K ZAPAMATOVÁNÍ
Základní znaky cestovního ruchu postižených jedinců:
• pobyty rezervované předem,
• stavební úpravy,
• správný přístup počet hendikepovaných j e vysoký -> vysoký i počet lidí se zdravotním
postižením, kteří j sou potencionálními účastníky cestovního ruchu,
• obvykle cestují s přáteli, rodinnými příslušníky, sociálními pracovníky,
• díky informačním technologiím se dostávají snáze k informacím, a mohou si tak
snadněji svoji účast na cestovním ruchu zorganizovat,
• mohou cestovat kdykoli mimo hlavní sezónu, což umožňuje celoroční využití
jednotlivých zařízení i destinace cestovního ruchu jako celku.
Nej častější formy cestovního ruchu lidí s handicapem:
• poznávací cestovní ruch,
• okružní plavby lodí,
• rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích,
• zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační
lázeňské léčby,
• kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie,
• náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutnických míst,
• nákupní cestovní ruch do okolních zemí.
Zdravotně postižení se setkávají nejčastěji s bariérami jejich účasti na cestovním
ruchu v následujících oblastech (kolektiv autorů, 2008):
• v ubytovacích zařízeních,
• ve stravovacích zařízeních,
• v dopravě,
• v kulturních zařízeních a historických objektech.
Účastníci cestovního ruchu se setkávají s mnohými bariérami a překážkami. Dle některých
autorů můžeme postižení rozdělit na vnitřní a vnější. Vnitřní bariéry jsou takové, které
má člověk v sobě a sám se sebou j e musí vyřešit dřív, než se rozhodne vycestovat. Za vnější
bariéry jsou označovány materiální a fyzické překážky, které mohou znemožnit účast na
cestovním ruchu (CR) nebo snížit jejich spokojenost.
Indrová (2008) uvádí znaky cestovního ruchu lidí se zdravotním postižením:
• počet lidí s hendikepem je vysoký, a tak je vysoký i počet lidí se zdravotním postižením,
kteří jsou potencionálními účastníky cestovního ruchu,
111
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
• hendikepovaní lidé obvykle cestují s přáteli, rodinnými příslušníky nebo sociálními
pracovníky, a tak se počet potencionálních zákazníků CR může lehce lišit,
• hendikepovaní lidé se díky informačním technologiím dostávají snáze k informacím,
a mohou si tak snadněji svoji účast na cestovním ruchu zorganizovat,
• hendikepovaní lidí mohou cestovat kdykoli mimo hlavní sezónu, což umožňuje celoroční
využití jednotlivých zařízení i destinace cestovního ruchu jako celku.
Tento segment rezervuje pobyty nejčastěji předem, čímž vytvářejí určitou jistotu. Podnik,
který se zaměří na uvedený segment, musí dodržovat určitá pravidla stavebních úprav,
zvolit správný přístup, který zohledňuje zdravotní stav, sociální stav a porozumění.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Mezi nej častější formy cestovního ruchu lidí se zdravotním postižením patří podle
Indrové (2008):
• poznávací cestovní ruch,
• zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační
lázeňské léčby,
• kulturní cestovní ruch, směřující především do hlavních měst Evropské unie,
• náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutních míst,
• okružní plavby lodí,
• rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích,
• nákupní cestovní ruch do okolních zemí.
I přes některá postižení, i tato skupina osob vyhledává sport. Nejčastěji jsou to vodní
sporty, turistika, lyžování nebo jízda na kole. Moderní doba nabízí hendikepovaným začlenění
i do extrémních sportů - například horolezectví, potápění nebo parašutismus. Mimo
klasické sporty však existují i sporty šité na míru tělesně postiženým - sledge hokej nebo
monoski.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Uveďte příklady forem cestovního ruchu lidí se zdravotním postižením, popř. vlastní
zkušenosti v této oblasti.
112
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
4.3 Cestovní ruch sexuálních menšin, LGBT tourism
DEFINICE - SEXUÁLNÍ TURISMUS
Světová organizace cestovního ruchu UNWTO (1995), specializovaná agentura OSN,
definuje sexuální turismus jako „cesty organizované zevnitř odvětví cestovního ruchu
nebo zvenčí tohoto odvětví, ale s využitím jeho struktura sítí, s primárním cílem ovlivnit
sexuální vztah turisty a osob trvale žijících v dané destinaci". Tento termín byl zaveden již
v roce 1995 na světové m kongresu věnovaném sexuálnímu turismu, do kterého jsou zapojovány
děti.
DEFINICE - SEXUÁLNÍ TURISMUS
Sexuální turismus je tedy vnímán jako okrajová forma cestovního ruchu a může být
spojen s jinými formami pseudo-cestovního ruchu, tedy gamblerským, drogovým nebo pašeráckym
turismem a také se může prolínat např. se služebním turismem. Pseudo-cestovní
ruch lze definovat jako souhrn nepravých forem cestovního ruchu, které nevycházejí ze
základních motivací cestovního ruchu (cestování za odpočinkem, poznávání, kontakty
s lidmi). Jedná se zpravidla o cestování motivované sociálně patologickými jevy nebo spekulaci.
Mezi takové formy patří: azylový, benzínový, drogový, gamblerský, interrupční,
hyenistický, nákupní či pašerácky cestovní ruch (Zelenka, Pásková, 2002).
V angličtině se používají dva pojmy a to Gay Tourism a Lesbian Tourism. Gay Tourism
označuje cestovní ruch homosexuálních mužů i žen, zatím co Lesbian Tourism se zaměřuje
pouze na cestovní ruch homosexuálních žen (Hudges, 2002, Visser, 2002).
Sexuální turismus lze podle Kůrka (2007) vymezit jako turismus, kde hlavním cílem
nebo motivací alespoň části výletuje uskutečnění sexuálního vztahu, např. pomocí využití
prostituce. Vztahy vzniklé v rámci prostituce jsou většinou komerční povahy a jsou dočasné,
omezené místem a časem. Sexuální cestovní ruch ze sociálního hlediska je nežádoucím
jevem, protože může obsahovat určitá zdravotní, sociální a morální rizika pro jeho
účastníky z obou stran zavíraného obchodu. Mnohdy prostituující osoby jsou oběťmi.
Někdy je sexuální turismus hlavní příčinou návštěvy, někdy je ale součástí trávení volného
času v destinaci.
Ve výkladovém slovníku Zelenka a Pásková (2012) je služební neboli profesní cestovní
ruch formou cestovního ruchu, účast, na níž souvisí s výkonem povolání nebo profesními
zájmy. Tato forma cestovního ruchu se koná mimo místo trvalého pobytu a zahrnuje různé
113
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
formy jako kongresový, vědecký nebo incentivní turismus. Do skupiny aktivit během takového
turismu patři pasivní a aktivní účast na pracovních schůzkách, seminářích, veletrzích,
výstavách, kongresech aj.
LGBT turismus obecně představuje aktivity v rámci cestovního ruchu, které jsou speciálně
připraveny pro trh LGBT (lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby), nebo takové
aktivity, které trh LGBT oslovují (Kotíková, 2013).
LGBT nebo také GLBT jsou zkratky pro lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby,
popřípadě osoby, které se vymykají genderovému řádu. Do této skupiny také spadají osoby
s menšinovou - minoritní sexuální orientací vůči většinové (majoritní heterosexuální orientaci).
Jedná se o cestovní ruch osob s minoritní sexuální orientací.
Hudges v roce 2005 vydal první ucelenou publikaci o cestovním ruchu sexuálních menšin,
kterou nazval Pink Tourism. Název vysvětluje tím, že růžová je snad odjakživa barva
této skupiny osob, i když v posledních letech ji nahrazují barvy duhy. Některé další souhrnné
publikace jmenují Gay Tourism: Culture and Context nebo třeba Queer Tourism, kde
přídavné jméno queer je volně přeloženo jako podivný, zvláštní, homosexuální nebo podezřelý.
I přes to, že je z těchto přívlastků cítit určitá negativita či hanlivost, LGBT komunita
si jej přivlastnila a používá ho v anglickém znění - tedy queer. Queer je potom označení
nejen gayů a lesbiček, ale i dalších ne-normativních a ne-heterosexuálních osob či vztahů.
Termín tedy zahrnuje bisexualitu, intersexualitu (intersexuálové j sou osoby s biologickou
kombinací mužských i ženských pohlavních orgánů), gaye, lesby a trans identity. Mezi
trans identity se řadí transvestiti, transsexuálové, transgendefi nebo tzv. „třetí pohlaví."
Mezi jednotlivými, výše zmíněnými pojmy, existují pouze drobné nuance, a že každý
z nich se dá použít pro označení osob se sexuální menšinovou orientací.
LGBT turismus je nová forma cestovního ruchu, není v žádném případě „patologická".
Tento druh turismu se začal intenzivně rozvíjet zároveň se zrovnoprávňováním sexuálních
menšin. Některá období byla vstřícná více, některá méně a některá, třeba středověk nebo
fašistický režim, ji úplně zatracoval. Velký zvrat nastal po roce 1992, kdy byla homosexualita
vyřazena ze seznamu nemocí Světovou zdravotnickou organizací. V novodobé historii
je homosexialita stále více medializována, začíná se vyučovat v předmětu Rodinná
výchova.
Některé země cíleně zaměřují svůj marketing nejen v oblastech cestovního ruchu právě
na příslušníky TGBT komunity. Mezi města, která se prezentují jako „gay friendly" patří
New York, Londýn, Amsterdam nebo Berlín. Mezi oblíbené destinace této cílové skupiny
se v posledních letech probojovalo i Kapské město.
114
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Podle Fialové (2013) jsou následující důvody pro rozvoj LGBT turismu:
• gayové cestují více než lesby, ale celkově LGBT komunita cestuje častěji než hete-
rosexuálové,
• gayové a lesby často nemají děti, a proto utratí za služby na dovolené více peněz,
• léto je nej oblíbenějším ročním obdobím LGBT komunity,
• většina cestuje z důvodu odpočinku a relaxace v kombinaci s návštěvou městských
center,
• mezi oblíbené a navštěvované komunitní akce patří především festivaly, karnevalové
reje a happeningy.
Mezi turisty v oblasti sexuálního cestovního ruchu lze identifikovat několik segmentů
(Lenderová, 2001):
• Náhodní klienti - tato skupina klientů využívá sexuálních služeb občas a příležitostně,
prostituce je pro ně především dočasným řešením z důvodů absence trvalého
vztahu.
• Stálí klienti - zákazníci vyhledávají sexuální služby pravidelně, mezi nimi se vyskytují
muži mající zvláštní sexuální potřeby, které raději svěřují profesionálkam. Mezi
stálé zákazníky patří na první pohled normální muži, kteří ovšem nedosáhli své sexuální
zralosti nutné pro navázání běžného monogamního vztahu se ženou. Mezi
stálé klienty lze zahrnout také muže, kteří nemají čas navazovat běžný partnerský
vztah.
• Klienti na víkend nebo celou noc - často se j edná o stálého klienta, pro tuto kategorii
zákazníků je prostitutka nejen sexuálním objektem, ale hlavně společnicí. Intimní
služby často nejsou hlavním motivem, často jde jenom o společenský doprovod, příjemně
strávený večer nebo víkend s osobou, která pěkně vypadá, je vzdělaná, má
široký přehled o světě a umí se chovat ve slušné společnosti,
• Hodní strýčkové - klienty jsou muži, pro které samotný sex není podstatný, klienti
si koupí rozhovor, možnost se svěřit, otevřít svou duši, zaplatí si čas, aby se ocitli ve
společnosti ženy, která ho obdivuje a stará se o něj.
Nejenom města, podnikatelé nebo státy se zaměřují na cestovní ruch sexuálních menšin,
ale v současné době existují i organizace, řešící cestování této skupiny účastníků:
• Mezinárodní gay a lesbická cestovní asociace (IGLTA) - International Gay & Lesbian
Travel Association, - globální organizace, světová síť určená k propojení
a vzdělávání cestovatelů a podniků v cestovním ruchu sexuálních menšin, funguje
od roku 1983 jako cestovní agentura pro tuto cílovou skupinu a v současné době
působí ve více níže 80 zemích světa na všech kontinentech. Nabízí výměnu cestovatelských
zážitků a zkušeností s ostatními LGBT podniky, které jsou připojeni
k IGLTA komunitě.
• ESO travel - cestovní kancelář, nabízí produkt PinkGo, hlavními nabízenými kategoriemi
jsou pobyty u moře, plavby nebo poznávací zájezdy do evropských i světových
metropolí. V současnosti rozšířila nabídku o lyžařské pobyty a pobyty v České
115
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
republice a na Slovensku. Také se zaměřuje na pořádání svateb a pobyty v exotických
destinacích.
LGBT turismus je rozvíjející se segment, kdy důvodem rozvoje je více cestují než heterosexuálové,
nemají děti a více utrácejí za služby, léto je pro ně nej oblíbenější, preferují
relaxaci a odpočinek s návštěvou městských center, festivaly, karnevalové reje a happe­
ningy.
Dopady na společnost
Sexuální turistika přináší potěšení, zábavu a rozkoš, ale jsou s ní spojená určitá rizika,
a může vyvolat násilnou kriminalitu. Jedná se o sociální rizika, která tlačí poskytovatele
služeb do bludného kruhu ekonomické závislosti, dále zvyšuje rizika sebevražedného chování,
agrese, deprese a dalších nestabilních psychologických stavů. Zdravotní rizika, kdy
hlavním rizikem je přenos pohlavních nemocí a jejich šíření do lokalit mimo původní zdroj
výskytu. Další vážným rizikem je možnost traumatického postižení oběti, a to jak fyzického,
tak i duševního. Morální rizika, kdy dodržování morálky hodnotí každý sám dle
svých morálních hodnot a může mít pocit viny, stud a výčitky svědomí.
4.4 Cestovní ruch zaměřený na LOHAS
V širším pojetí můžeme chápat LOHAS jako trh zboží a služeb, který oslovuje zákazníky
vyznávající hodnota jako je zdraví, životní prostředí, sociální spravedlnost, osobní
rozvoj a trvale udržitelným život (Everage, 2002). Dalším znakem segmentu je podle Gallaghera
(2008) fakt, že jsou málo ovlivněni cenou výrobků a že jsou loajálními zákazníky.
Mezi zastánce tohoto životní stylu patří především zástupci střední a vyšší společenské
třídy, kteří dbají o své zdraví, ale zároveň jim není lhostejná udržitelnost životního stylu.
I proto vnímají sociální odpovědnost a berou ohled na životní prostředí. Podle Brookse
(2009) je segment LOHAS segmentem „zelených" zákazníků.
LOHAS zasahuje podle Kotíkové (2013) do širokého spektra výrobního odvětví, produktů
či služeb. Díky tomuto vytvořil zcela nový tržní systém, který zahrnuje oblast potravin
- Fair Trade produkty a biopotraviny, kosmetiky - přírodní a bioprodukty, dopravy vozidla
na alternativní pohon, cestování na ekofarmy, bydlení díky ekologickým domům
nebo energeticky úsporné elektronice a medicíny - například přírodní léčba. Tyto produkty
dle konceptů jejich výroby nepoškozují životní prostředí a jsou společensky zodpovědné
a také trvale udržitelné. Požadavky segmentu LOHAS v oblasti cestovního ruchu:
K ZAPAMATOVÁNÍ
ekologická doprava do destinace, po destinaci i zpět,
ekologické ubytování,
úspora v čerpání energie a spotřebě vody,
biopotraviny,
116
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• fair trade produkty,
• zájem o životní prostředí,
• zájem o hostitelskou komunitu,
• zájem o místní tradice, zvyky, kulturu a jazyk,
• nákup suvenýrů od místních obyvatel.
Trendy termín - spotřebitelé typu LOHAS (Lifestyle of Health and Sustainability). Jedná
se o životní přístup, jehož stoupenci dbají o zdraví, životní prostředí, osobní rozvoj, trvale
udržitelné chování, etiku a sociální spravedlnost. Termín vznikl spolu s trendem v USA,
nicméně jeho působnost se zdárně šíří v globálním měřítku. Principem životního stylu
LOHAS je konzumní chování, někteří hovoří o zeleném hédonismu - spotřebitelská neskromnost
má jasná pravidla. LOHAS chtějí prostřednictvím spotřeby změnit svět k lepšímu.
Nákup bioproduktů či výrobků etického původu se pro LOHAS stává nejen otázkou
prestiže a utvrzování statusu, ale také skutečného přesvědčení, jak uvádí studie německé
agentury Sinus Sociovision. LOHAS jsou nároční a chtějí vše: kvalitu, luxus a ekologičnost,
etiku a zodpovědnost. Vyžadují vysoce kvalitní produkty na přírodní bázi s využitím
nejnovějších receptur a technologií, biologickou odbouratelnost látek, obnovitelnost využitých
zdrojů a recyklaci obalů. Dbají na zdravý životní styl a ekologické přemýšlení, ale
nehodlají se vzdát moderního stylu života, nejnovějších technologií a designu.55
K ZAPAMATOVÁNÍ
Segment LOHAS se podle Kotíkové (2013) chová jako udržitelný, ekologický a odpovědný
cestovní ruch.
Udržitelný cestovní ruch - má vést k řízení všech zdrojů tak, aby byly uspokojeny ekonomické,
sociální a estetické potřeby při zachování kulturní integrity, nej důležitějších ekonomických
procesů, biologické různorodosti a procesů, jež umožňují život. Veškeré produkty
fungují v souladu s místním prostředím, společností a kulturou. To všechno je prováděno
tak, aby z nich jak životní prostředí, tak společnost a kultura měla užitek. Můžeme
ho také chápat jako cestovní ruch, kdy aktivity návštěvníků ovlivňují přírodní životní prostředí,
místní komunitu a biosféru jako celek pouze v takové míře a kvalitě, která neobnovitelně
negativně nemění globální ani lokální životní prostředí, místní komunitu a biosféru
jako antropogenní využité destinace v budoucnosti stejně jako funkce biosféry (Zelenka
a Pásková 2012).
Odpovědný cestovní ruch - jedná se spíše o přístup a postoj k rozvoji cestovního ruchu,
při jeho realizaci jeho organizátoři i účastníci respektují svou odpovědnost ve vztahu
5 5
ENVIWEB, 2010. Jste Lohas? [online] [vid. 1.3.2018]. Dostupné z http://www.enviweb.cz/clanek/ar-
chiv/80843/
117
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
k přírodnímu a kulturnímu dědictví, místní komunitě a i k ostatním účastním cestovního
ruchu (Zelenka, Pásková 2012). Projevuje se ve volbě destinace, zvoleném způsobu dopravy
do dané destinace, ubytování a získávání znalostí a informací o místní kultuře i komunikaci
s místním obyvatelstvem při nákupu suvenýrů.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Co rozumíme pod pojmem LOHAS?
Ekologický cestovní ruch - tzv. Ecotourism představuje odpovědné cestování do přírodních
oblastí. Šetří životní prostředí a zlepšuje podmínky místních obyvatel. Propojuje
tak ochranu přírody, místní komunitu a odpovědné cestování. Mezi 6 aspektů ekologického
cestovního ruchu patří příroda, uchování, vzdělání, udržitelnost, rozdělení zisků a odpovědnost,
etika, uvědomělost. Základní principy ekoturistiky:
• minimalizace negativním dopadů,
• budování enviromentálního a kulturního povědomí a respektu,
• poskytování pozitivních zkušeností návštěvníkům a hostitelské komunitě,
• poskytování finančních prostředků a dalších výhod místním komunitám,
• poskytování finančních prostředků na ochranu životního prostředí,
• zabezpečení růstu vnímavosti k politickému, environmentálnímu a sociálnímu klimatu
v hostitelské zemi.
Americká agentura Natural Marketing Institute, zveřejnila v roce 2006 pěti segmentovou
typologii spotřebitelů LOHAS vycházející z americké populace:
• LOHAS (16 %) - patří k nej aktivnějším spotřebitelům produktů, vyžadují čím dál
větší senzitivitu výrobců a dodavatelů k tématům etiky, zdraví a ekologie, vedle vysoké
kvality. Jde o vášnivé a činorodé spotřebitele, řadí se k early adopters, jsou
vlivní ve skupině svých přátel a v rodině, jsou méně citliví na cenu a věrní značce.
• Lehce přírodně orientovaní (24 %) - největší skupina spotřebitelů v rámci segmentace.
Dbají o své zdraví, užívají řadu přírodních produktů. Jsou aktivními konzumenty
etického spotřebního zboží, avšak nemají motivaci pouštět se do nákupů zboží
dlouhodobé spotřeby ve stylu LOHAS. Často inklinují k filozofiím rovnováhy mezi
duší a tělem, meditují a vnímají své zdraví nejen jako projev fyzické pohody, ale
také v dimenzích duchovních a duševních.
• Váhaví (23 %) - tvoří pomezní část mezi běžnou populací a spotřebiteli LOHAS.
Jde spíše o mladší věkovou skupinu, která má větší finanční bariéry a dosud si nevytvořila
jasnou hodnotovou strukturu a standardy etické spotřeby - je zde tedy žádoucí
určitá edukace a vedení. Téměř polovina váhavých by ráda udělala něco pro
životní prostředí, ale neví jak. Váhaví si chtějí volit zboží přátelské životnímu prostředí,
ale často volí to, které není. Jsou navíc přesvědčeni, že svým chováním ke
118
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
změně nepřispějí, a pro některé je rozhodování podle environmentálních kritérií příliš
složité.
• Konvenční (23 %) - kromě zdravotních témat hodně se orientují také na finančně
úsporné produkty jako energeticky úspornou elektroniku a spotřebiče či zelené bydlení.
Zaměřují se na praktické aktivity v oblasti LOHAS, tj. častěji jsou ochotni přispět
finančně environmentálním skupinám nebo častěji než průměrná populace se
angažují v recyklaci odpadů.
• Nezaujatí, bez zájmu (14 %) - podíl americké populace se tématy etiky, zdraví
a zodpovědnosti vůči sobě a přírodě nezabývá, neboť v životě řeší jiná témata a věnuje
se raději jiným aktivitám.
Někteří autoři v souvislosti s ekologickým cestovním ruchem hovoří o komunitním cestovním
ruchu. Podle těchto autorů jedná o cestovní ruch, který se rozvíjí za účasti místní
komunity a v její prospěch. Horner a Swarbrooke (2013) poukazují na skutečnost, že segment
není jednotný a to ani z hlediska svých potřeb ani svého tržního chování.
4.5 Cestovní ruch KOŠER a HALAL
V některých zemích se náboženství a víra v Boha nebo Bohy vytrácí, ale cestovní ruch
je tím velmi ovlivněn. Putování na poutní místa patří k nej starším formám cestování.
Náboženství, ale i uspokojení duševních potřeb jedinců během cest jsou motivem cestování.
Náboženské zvyky a zvyklosti, ale i rituály ovlivňují chování turistů bez ohledu na
motiv cest, na které se vydají - projevují se jak při rekreaci, tak při pracovních cestách.
V cestovním ruchu se nejvíc potom projevují islámské a židovské tradice, mluvíme tak
o košer a halal turismu. Halal turismus obsahuje cestování, které respektuje chování i
činnosti dle islámského práva, zatím co košer turismus uznává činnosti a chování dle
práva židovského.
PRO ZÁJEMCE
Židovské náboženství, tedy judaismus patří spolu s křesťanstvím a islámem mezi tři
světová náboženství. Jelikož má judaismus základy již ve 13. stoletím před naším letopočtem,
je nej starším náboženstvím vůbec a jeho stavebním a základním kamenem je Starý
zákon. Nej posvátnějším textem je text Pěti knih Mojžíšových. Jako výklad těchto knih
vznikla Tóra - náboženský zákon, který se předával ústně a později byl zachycen v Mišně
a talmudu. V současné době se k této víře hlásí přes 15 milionů světové populace (AJC
Aechives, 2007). Judaismus Židé neoznačují jako náboženství, nýbrž jako kulturu s vlastní
historií, jazykem, kterým je hebrejština, zemí předků, liturgií, filozofií a souborem etnických
zásad nebo náboženských praktik.
119
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
Hlavními znaky židovského náboženství jsou obřízka, slavení sabatu a bohoslužby
v synagogách, ale také různé předpisy týkající se například stravy. Košer znamená vhodný,
rituálně způsobilý, což vychází z Tóry, ale nemá zdůvodnění. Židé toto pravidlo dodržují
nikoli proto, že by to bylo zdravé, ale protože to řekl Bůh. Co se týká jídla a stolování,
v zákoně je dohromady 50 z 613 božských příkazů, které se aspoň zmiňují o daném problému.
Pravidla tohoto košer stravování je třeba dodržovat! Židé vždy rozlišují mezi čistým
a nečistým, správným a špatným (nesprávným) a pozemským a svatým. Opakem košer
potravin jsou potraviny označovány jako trejfe. Jsou to všechna zvířata a potraviny, které
zakazuje Tóra. Zvířata, která jsou košer, ale nejsou zabita rituálním způsobem, jsou označovány
jako nevela a proto jsou zakázána ke konzumaci (Kotíková, 2013).
KOŠER TURISMUS
DEFINICE- KOŠER TURISMUS
Košer turismus je takový druh turismu, v jehož rámci jsou poskytovány služby odpovídající
judaismu. Zahrnuje služby, které respektují pravidla kašrutu (pravidla stravování)
a jsou zacíleny na židovskou populaci. Během cest je pro Židy důležitá blízkost synagogy
a košer jídlo. Hodně cest se odehrává během judaistických svátků, včetně Pesah, Sukot
a Chanuka (Kotíková, 2013).
Mezi současné trendy a budoucí vývoj košer turismu dle Kotíkové (2013) patří:
• počet košer hotelů a cestovních zprostředkovatelů je podstatně nižší, než množství
košer restaurací po celém světě,
• roste světový obchod s košer produkty,
• poptávka po zdravé, přírodní a kvalitní stravě roste,
• životní košer styl přestává být pouze židovskou záležitostí, získává si více příznivců
napříč kulturami.
Hlavní město Praha má nespočet židovských památek a dlouhou historii židovství, což
připomínají nejen památky, ale také restaurace v jejich blízkosti. V ČR je 200 synagog,
z nichž j en jedna v Brně a dvě v Praze (Staronová a Jubilejní) slouží dodnes k bohoslužbám.
Jsou zde židovské čtvrti, nej zachovalejší je ta v Třebíči, která je i na Seznamu památek
UNESCO. V restauraci King Solomon Restaurant v Praze, která se pyšní přívlastkem nejstarší,
se zpracovávají a podávají pouze maso prvotřídní kvality, přičemž způsob porážky
a zpracování se řídí striktně židovským rituálem a velký důraz je kladen na následnou
úpravu. Na jídelním lístku5 6
se nachází tradiční židovské pokrmy, ale restaurace také nabízí
5 6
Povolena je domácí drůbež, kachny, husy, holubi, bažanti, krocani, atd. Naopak zakázány jsou draví ptáci,
mrchožrouti a netopýr. Košer ryba musí mít 2 základní znaky a to jsou šupiny a ploutve. Nekošer je tedy
úhoř, žralok, rejnok, jeseter a dravé ryby. Úplně zakázáni jsou všichni plazi, obojživelníci, měkkýši, korýši
120
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Šabatové menu, které si host musí předplatit. Aby byla dodržena garance kvality - kašrutu,
jídlo kontroluje vyškolený mašgiach nad nímž má dozor Rabín. Při vstupu proběhne osobní
bezpečností prohlídka.
CESTOVNÍ RUCH HALAL
Islám je známý jako druhé největší náboženství. Vznikl v 7 století podle učení proroka
Muhammada a navázal na židovství a staroarabské prvky. Islám zahrnuje i společenské
instituce a kulturní vzory a samozřejmě náboženství, v neposlední řadě. Mnoho lidí se domnívá,
že islám je víra arabského světa, ale opak je pravdou. Stoupenci toho náboženství
jsou po celém světě a zemí s nej větším zastoupení je Indonésie. Sária (právo islámské) je
soubor islámských právních norem, jež vyjadřují Bohem daný zákon. Uplatňuje se především
v otázkách práva rodinného a dědického. Veškeré činy, skutky, ale i jednání jsou
rozděleny do pěti skupin. Halal není možné omezit pouze na jídlo, je to vše, co je vhodné
pro muslima. Jedná se o fenomén, který zasahuje do mnoha činností a odvětví. Jednotu
islámu udržují víra, korán, šária a 5 základních pilířů islámské víry (Kotíková, 2013,
s. 187-188):
• Sahádatain, neboli dosvědčení - není Bůh, ale Alláh a Muhammad coby Alláhův
prorok,
• Saláh = Modlitba - modlitby probíhají 5x denně,
• Zakáh, tedy Dobročinnost, náboženská daň - činit dobro a odvést jednou ročně
částku ve prospěch potřebných,
• Saum, čili Půst- světit měsíc Ramadán - nejde pouze o půst, ale také o vyhýbání se
špatným úmyslům a touhám,
• Hadždž, což je Pouť do Mekky - alespoň lx za život.
Cestovní kancelář HalalTrip nabízí muslimům ubytování a další služby. Nabízí více než
tisíc hotelů a mezi oblíbené země se řadí Turecko, Malajsie, Spojené Arabské Emiráty, ale
i Velká Británie. Muslimové preferují zdravotní cestovní ruch. Nemocnice se snaží vybavit
své pokoje kompasem ukazujícím směr Mekky. Největší potřebou a zásadní starostí muslimů
cestujících do zahraničí je mít halal a místo k modlitbě. Například hotel Hilton má
pokoje uzpůsobené pro tyto návštěvníky, nabízí modlitební místnost nebo pronajímá propojené
pokoje, kde může bydlet celá rodina i s příbuznými. Všechny, pro muslimy důležité
informace, které se týkají Prahy a České republiky, se dají na webové stránce www.al-
islam.cz.
Pojem halal označuje vše co je v souladu s islámem a jeho tradicemi, zvyklostmi a činnostmi.
Nejčastěji je tento pojem užíván ve spojitosti se stravováním.
(všechny plody moře) a hmyz s výjimkou 4 druhů kobylek. Základní příkaz kašrutu je nejíst masitou a mléčnou
stravu dohromady, proto se při posuzování košernosti potraviny nebo nápoje kontrolují všechny ingredience
daného produktu. Zelenina a ovoce jsou povoleny všechny druhy, ale před požitím se musí zkontrolovat,
jestli v nich není hmyz ani červi.
121
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
Cílem halal turismu je zajistit muslimům takové podmínky, aby mohli bez jakéhokoli
omezení provozovat svoji víru. Vzhledem rozvoji a počtu muslimů skrývá tento směr veliký
potenciál. Mnoho zemí se logicky snaží nalákat co nejvíce příjezdních turistů, takže se
zaměřuje i na nabídku služeb či činností pro muslimy. Hotely, které podléhají právu šária
uvádějí v nabídce, zda nabízejí či nenabízejí (Kotíková, s. 188):
• bazény oddělené pro muže a ženy,
• halal stravu,
• modlitební místnost,
• alkohol.
PRO ZÁJEMCE
Islám je náboženství, které má své místo a stoupence po celém světě. Mylnou domněnkou
je, že muslimové jsou pouze lidé žijící na Blízkém východě. Každý pátý člověk ze
světové populace muslimů žije v zemi, kde islám není majoritním náboženstvím. Muslimům
korán respektive Sáría definuje, co jejich víra přímo dovoluje, toleruje a zakazuje.
Ve světě muslimů jsou pro tato slova výrazy haram (zakazuje), mushtabeh (pochybuje)
a halal (povoluje). Cílem halal turismu je zajistit muslimům takové podmínky, aby mohli
cestovat bez omezení. Rozvoj halal turismu je novým dynamickým trendem a nabízí obrovský
potenciál. Významnou roli v dynamice cestování hraje populační růst, rostoucí
střední třída, mladší populace, snadný přístup k informacím a rozmach tzv.muslim-friendly/halal
friendly destinací. V posledních několika letech byl zaznamenán nárůst podniků
a destinací zaměřující se na muslimskou klientelu a přizpůsobování služeb jejich potřebám,
tedy muslim-friendly neboli halal-friendly.(www.crescentrating.com).
Muslimský trh cestovního ruchu je dle Global Muslim Travel Index2016 (GMTI) jedním
nejrychleji rostoucích segmentů v cestovním ruchu. V roce 2015 bylo evidováno
zhruba 118 milionů muslimů, kteří se podíleli na mezinárodním cestovním ruchu.
A z toho nejvíce přitahuje muslimy region Asie a Evropa. Na rok 2020 GMTI odhaduje
nárůst až na 168 milionů s očekávanými výdaji na více než 200 miliard dolarů.
Potřeby muslimů při cestování j sou založeny na náboženství a na základě svých specifických
požadavků si vybírají svou cílovou destinaci. HalalBooking®je globální značkou
s nej modernějšími internetovými stránkami, které poskytují zákazníkům informace o halal
hotelech. HalalBooking.com je světovým lídrem v oblasti halal turismu, který nabízí kvalitní
halal služby a cesty spojené s islámem po celém světě (http://en.halalbooking.com/).
Na webových stránkách infomuslim.cz jsou uváděny praktické informace pro muslimy
a jsou uvedeny halal obchody s potravinami a restaurace v ČR (Praha, Brno a Teplice).
122
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
KONTROLNÍ OTÁZKA
Co je typické pro cestovní ruch KOŠET a co pro cestovní ruch HALAL?
4.6 Youth Travel (cestovní ruch mládeže)
DEFINICE- CESTOVNÍ RUCH MLÁDEŽE
Mládež volí zpravidla náročnější, méně pohodlné a levnější formy cestovního ruchu
(ubytování, doprava, stravování). Jsou značně přizpůsobiví změněným podmínkám pobytu
v cizích krajích. Snadno se seznamují (vytvářejí kompaktní skupiny) a jsou více hluční.
Z důvodu nižších cen mládež stejně jako senioři volí často mimosezónní termíny. Patří sem
výlety, dětské tábory, studijní pobyty, workshopy atd. (Gavlovský, 2002, s. 30).
Segment mladých cestovatelů je vymezován různě. Nejčastěji však ve věkové rozpětí
18 - 25 let. Tento segment je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejícího segmentu světového
cestovního ruchu. Proto, aby mohl být cestovní ruch mladých cestovatelů úspěšný, musí se
podnikatelé dobře seznámit s požadavky této skupiny osob a s jejich názory. Podle
UNWTO mladí cestovatelé tvoří 20% mezinárodních příjezdů a utrácejí za cestování nejvíce
ze všech možných skupin.
Youth Travel sektor je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích v rámci světového
cestovního ruchu. Velmi důležitým pojmem v souvislosti s cestováním mladých lidí je
i tzv. Gap Year. Výraz Gap Year, česky by se dal přeložit jako přelomový rok („gap" doslova
znamená „mezera"). Fenomén Gap Year se však nevztahuje jen na mladou generaci.
Byly identifikovány tři věkové skupiny57
:
K ZAPAMATOVÁNÍ
• 18 - 24 let (před, během či po ukončení univerzitního studia),
• 25 - 35 let (přestávka v kariéře, zároveň období před založením rodiny),
• 55-65 let (před či po odchodu do důchodu).
5 7
ŠINDELÁŘOVÁ, L., 2007. Youth Travel - mladí cestovatelé, [online] [vid. 1.3.2018]. Dostupné
z https://www.cestovatel.cz/clanky/youth-travel-mladi-cestovatele/
123
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
Mladého cestovatele můžeme charakterizovat jako většinou ještě studenta, starého
v průměru 24,5 roku. Jeho hlavní motivací je poznávat jiná místa a kultury, dalšími důvody
jsou pak rekreace a zábava. Obvykle se mladí vydávají na jednu kratší a jednu delší cestu
ročně. Čím zkušenějšími cestovateli j sou, tím více se vydávají mimo hlavní turistické destinace,
objevují okrajové části nepříliš poznamenané turismem. Nej důležitějším zdrojem
informací je pro ně pochopitelně internet, dále rodina a známí. Ve větší míře než jiní turisté
využívají internetu také k rezervacím. Nej důležitějším faktorem, který ovlivňuje plány mladých
cestovatelů, je cena. Nej oblíbenějšími regiony, které navštíví více než polovina mladých
cestovatelů, jsou jižní a severní Evropa. Více než 40 % jich navštíví také severní
Ameriku a východní Evropu. Vzrostla obliba jihovýchodní Asie, Australasie, Číny
a Japonska. Nej oblíbenější státy jsou Austrálie, USA a Francie (Sedlářova, L., 2007).
Proč jsou právě mladí lidé hybnou silou a nadějí současného cestovního ruchu, se snažil
osvětlit průzkum New Horizons II, který provedla WYSE (The World Youth Student &
Educational) Travel Confederation v roce 2007. Motivace k cestování mladých lidí:
• objevovat svět,
• objevovat jiné kultury - zvyky, obyčeje,
• cestovat za hranice za prací nebo studiem,
• hnací motor mladých,
• utváří vlastní styl cestování.
Motivace mladých lidí cestovat bývá různá a velice rozmanitá. Podle UNWTO je nejsilnější
motivací chuť objevovat svět ajiné kultury, jejich zvyky a obyčeje, ale také cestovat
za hranice za prací nebo studiem. Mladí cestovatelé se také velice zaměřují na navazování
kontaktů s místními obyvateli, což se jim často daří a velmi dobře se tak zapojují do života
místních komunit.
Organizace podporující cestovní ruch mladých:
• Organizace FIYTO - Federation of International Youth Travel Organisatin, je organizace
založena v roce 1951 a jejím hlavním úkolem je slučovat organizace, které se
zabývají turismem mladých lidí a snaží se pomáhat spolupráci mezi podobně zaměřenými
organizacemi. Mimo další činnosti pořádá každý rok konference, které by se
měli stát inspirací a také má svoji vlastní kartu - IYTC - International Youth Travel
Card (obdoba zelené ISIC karty, aleje modrá). FIYTO propaguje turismus mládeže
jako takový, tedy obecně, naproti tomu se ISTC zaměřuje na podporu a rozvoj slev
pro mladé cestovatele. Největším specialistou na cestovní ruch mladých lidí je STA
Travel, která se na tento segment zaměřuje již od roku 1979.
• Organizace KMC - Klub mladých turistů působí ve dvou rovinách. První rovinou
jsou Youth Hotels, Jungenherbergen (tzv. mládežnické ubytovny) poskytující solidní
ubytování za nízké ceny na všech kontinentech. Díky rezervačnímu systému je
pak možné provádět rezervace, které je možné provést okamžitě nebo nejdéle
do 24 hodin.
124
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• Projekt IOP (jedná se o projekt Evropské unie) - Česko jako cool destinace pro
mladé cestovatele - agentura CzechTourism je státní příspěvkovou organizací, kterou
zřizuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Základním cílem této organizace je propagace
ČR jako destinace cestovního ruchu jak na domácím, tak i na zahraničním
trhu. V roce 2015 byl touto agenturou realizován projekt IOP - Česko jako cool destinace
pro mladé cestovatele. Cílem celého projektu bylo zvýšit povědomí o České
republice u mladých cestovatelů a oslovení skupiny mladých lidí, nejčastěji studentů
ve věku od 18 do 26 let, kteří cestují po Evropě a navštěvují zajímavé akce, touží po
netradičních zážitcích a místech a během toho využívají internet a mobilní aplikace.
Za tímto účelem byl zřízen web www.coolczechguide.com a mobilní aplikace
CoolCzechGuide. Celá kampaň probíhala v 8 zemích: v Německu, Polsku,
Rakousku, Francii, Španělsku, Nizozemsku, Anglii a Itálii dosáhla 10,8 milionů uživatelů
(http://czechtourism.cz).
4.7 Generace Y
První zmínka o generaci y se poprvé objevil v časopisu Advertising Age v roce 1993,
kdy popisoval generaci dětí narozených v letech 1985 až 1995. Jsou to lidé mezi 20. a 30.
rokem života. Jsou sebevědomější a bezstarostnější než byly generace před nimi. Sportují,
baví se, cestují, denně jsou na internetu. Často jsou to bezstarostní studenti, špatně placení
absolventi nebo lidé pořizující si vlastní bydlení a zakládající rodiny.
DEFINICE- GENERACE Y
Generace Y označuje všechny narozené v letech 1977 až 1994. Jedná se o první generaci,
která již od útlého věku používá ICT technologie a jejich používání je pro ni samozřejmostí.
5 8
Je to první generace, která vyrostla v obklopení moderními technologii a zatímco starší
generace se musely s moderními technologiemi naučit zacházet, pro tuto generaci je to
samozřejmost. Informačního náskoku umí dobře využít a zdá se, že svět je vzdálen „na
jedno kliknutí myši". Generace Yje také první „globální" generací. Lidé z Generace Y jsou
si vlastnostmi velmi podobní, i když pocházejí z různých států. V době, kdy jsi vyrůstal, se
uklidnila světová politika i ekonomika - Sametová revoluce Čechům přinesla svobodu
a demokracii, ale celý svět si oddychl, že skončila Studená válka. Ekonomika zažívala
v 90. letech boom. To všechno způsobilo, že Generace Y, j sou veskrze optimisti, kteří věří,
že zítra bude lépe.5 9
5 8
GENERACEY.CZ, 2018. Generace Y. [online] [vid. 1.3.2018]. Dostupné z http://www.generacey.cz
5 9
dtto
125
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
V současné době jsou označováni i jako Millenials, jsou nyní ekonomicky aktivní, požadují
vyšší životní úroveň a chtějí být více zodpovědní za sociální jistoty. Chtějí využít
všech možností, které jsou jím nabízeny, ale zároveň nechtějí obětovat osobní život.
Výhodou pro cestovní ruch je především to, že generace Y miluje cestování. Velmi často
pro své cesty volí vzdálené a exotické destinace. Chtějí si užívat, než se usadí a založí
rodiny, ale i potom v cestování nepřestávají a na své výlety a cesty berou i svoji rodinu.
Obecně s rodinou cestují po tuzemských destinacích, ale vrací se na místa, která navštívili
sami nebo se svými rodiči.
Dalším typickým rysem generace je fakt, že padla železná opona, tím se otevřely hranic,
nabízí mnoho míst k poznávání a nespočet zážitků. Výběr destinací je pestřejší a volba
destinace je závislá na věku a rodinném statutu. Mladí lidé touží po poznání, dobrodružství,
co největším počtu zážitků. Cestování generace Y se mění s postupem informačních technologií.
Nové technologie a rostoucí přístup k informacím se staly hlavními důvody, proč
se hýbe poptávka a celý trh vůbec. Generace Y se velice brzy nejspíše stane dominující
skupinou v sektoru business travel.
Příručka Buteeq popisuje generaci Y a uvádí i to, co od ní očekávat, například:
• Očekávání, které mají a své nejen životní hodnoty přenáší také do cestování. Jejich
cílem není nej vyšší poskytnutá hodnota za peníze, ale pocit štěstí. Zajímají
se o nové zkušenosti, ekologii, otevřenost a rádi své zkušenosti sdílejí.
• Na mobilním telefonu jsou k zastihnutí pořád. Vliv mobilů a tabletu stále poroste,
avšak podle některých průzkumů stačí pouze 4 vteřiny k upoutání jejich pozornosti
a zaujetí.
• Přirozeně vybírají last-minute.
• Rádi otevírají své soukromí, povahové rysy a vlastně sami sebe, tudíž o sobě velmi
rádi a často mluví a to hlavně na sociálních sítích.
• Ač je to možná k neuvěření, tato generace vykazuje velkou míru loajality, tedy,
když si něco oblíbí, třeba značku, nezmění ji.
• Pracovní cesty spojují se zábavou.
• Rádi si dopřejí dobré jídlo.
Pracovní cesty se staly pro generaci Y nedílnou součástí jejich života. Přestože jsou
ochotní cestovat, chtějí za to kompenzaci, např. když musí pracovně někde strávit víkend,
nechtějí v pondělí jít do práce, ale mít volno. Pro zajištění work-life balance pro Generaci
Y, j e dobré j im poskytnout benefity zaměřené na životní styl. Je také dobré, aby společnost
držela krok s technologickým pokrokem. Generace Y preferuje elektronickou komunikaci
před osobními setkáními. Upřednostňuje organizace, které jsou zaměřené na cíl, váží si
vzdělání a osvojila si multi-tasking a skupinovou práci a která jim umožňuje work-life balance
(Meier, Austin, Crocker 2010)60
.
6 0
MEIER, J., A. F. STEPHEN a M . CROCKER, 2010. Generation Y in the Workforce: Managerial Challenges,
[online] [vid. 3.3.2018]. Dostupne z http://www.hraljournal.com/Page/8%20Justin%20Meier.pdf
126
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
4.8 Dovolená pro jednotlivce
Dovolená pro jednotlivce, individuální cestování, také označována jako dovolená pro
jednoho nebo single pobyty, je typická tím, že při hledání hotelu požaduje klient jednolůžkový
pokoj. Nej prve si j edinec vybere destinaci, kam by se chtěl podívat, poté vybírá hotel.
Důležitá je i kapacita hotelu. Existuje mnoho způsobů jak, nebo s kým cestovat. Při hledání
hotelu má jednotlivec dvě varianty. První znamená, že se ubytuje samostatně. Druhá varianta
je komplikovanější a také častější, hotel nedisponuje jednolůžkovým pokojem. Například
v Chorvatsku je jednolůžkový pokoj unikátem. Další destinace, kde sice jednolůžkové
pokoje, dokonce i bez příplatku jsou, ale není jednoduché je najít je Řecko. V minulosti,
ale i dnes, pokud chce někdo vycestovat sám do jednolůžkového pokoje, musí zaplatit přirážku
za neobsazené lůžko. Mnoho hotelů udělalo vstřícný krok a v závislosti na poptávce
přirážku snížily. Řada českých cestovních kanceláří dnes nabízí zájezdy pro jednotlivce do
různých koutů světa. Nejčastěji k moři - do Itálie, Španělska, Chorvatska, Řecka, Bulharska
a dalších zemí. Samozřejmě nabízí i zimní lyžování pro jednoho nebo různé zážitkové dovolené
plné dobrodružství nebo kulinářských zážitků. Výběr programu závisí na tom, na
co zrovna má jednotlivec náladu nebo co bychom chtěli vidět či zažít.
Podle Linderové (2012) se mění i rodinné struktury a roste počet tzv. "singles", pro které
je také třeba vytvořit balíčky služeb. Jsou zajímavou cílovou skupinou zejména pro lodní
společnosti, které organizují výletní okružní plavby, kasina apod.
Individuální masový turista je podle Kotíkové (2013) je člověk, který kupuje volnější
balíček umožňující větší svobodu pohybu, například letecký zájezd z použitím pronajatého
automobilu. Obvykle se drží vyjetých cest, ale příležitostně se pustí i do odvážnějších akcí.
Cestovat single má své výhody a nevýhody. Pokud se rozhodujeme, zda jet na dovolenou
sami, lze jako pozitiva uvést:
• nízké náklady,
• vlastní klid,
• organizace času,
• výběr programu.
Nevýhodou může být zmiňovaný příplatek za neobsazenou postel. Dalším úskalím je
nedostatek jednolůžkových pokojů, jejich obsazenost nebo cenová nedostupnost.
Někteří účastníci cestovního ruchu mají rádi svůj klid, a proto jezdí na dovolenou třeba
do hor, kde trénují svojí kondici, takzvaně si pročistí hlavu apod. Dalším typem, jak jet na
dovolenou jako jednotlivec jsou města s jejich památkami a v neposlední řadě moře. Velkým
fenoménem a hitem moderní dobyje kulinářská dovolená.
Single žijící lidé chtějí cestovat, ale nemají partnera, parťáka, příbuzného, který by jel
s nimi. Takže složitě hledají hotely či studia, ve kterých by nemuseli platit příplatek za to,
že neobsadí obvyklý dvoulůžkový pokoj. Znají to senioři, kteří jsou sami, ale i mnoho lidí
127
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
mladého či středního věku, kteří jsou rozvedení nebo prostě nemají partnera či kamaráda,
se kterým by chtěli jet. Zkrátka chtějí jet sami jen proto, že chtějí být sami, odpočinout si,
přemýšlet. Na tom, že někdo přece chce strávit týden sám v pěkném prostředí u moře nebo
v horách by nemělo být nic divného. Pocítil to snad každý, kdo se někdy pokusil zarezervovat
si zájezd u cestovní kanceláře. Je pravda, že single cestovatelé většinou preferují
malé hotely či studia, tedy klid a chtějí si sami řídit svůj volný čas. Takže nevyhledávají
obrovské komplexy se skluzavkami plnými výskajících rozjívených dětí, které pak běhají
po jídelně jako neřízené střely. Na tom, že lidé chtějí cestovat single, není nic divného. Nic
divného není ani na tom, že k tomu chtějí servis a zázemí cestovní kanceláře. Přece jen
málokdo, kdo je ve vyšším věku, je schopen si zajistit zvlášť letenku, zvlášť ubytování přes
internet a pak se na místě sám, taxíkem či veřejnou dopravou přesouvat z letiště na místo.
Mít v zahraničí kontakt na delegáta cestovky, se kterou j sme vyj eli, j e přece j en bezpečnej ší
i pohodlnější.6 1
Důvodů, proč naši klienti cestují sólo, je mnoho. Partner či partnerka cestování nemá
rád nebo musí hlídat děti, domácího mazlíčka nebo obchod, přátelé neradi cestují, kamarád
nedostal dovolenou a podobných důvodů je mnohem víc. Poradíme, jak cestovat a nebát se
příplatku za to, že cestujete sami.6 2
C K Marco Polo prezentuje Expedici jako ideální variantu
pro vás. Účastníci expedice neplatí příplatek za to, že cestují bez partnera! Uvádí pět
důvodů, proč se vydat na expedici v náklaďáku: speciál do nepohody, skvělý výhled, získáte
pocit objevitele, dostatek prostoru, skvělé trasy a jeden důvod navíc - bezkonkurenční
cena.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké jsou výhody a nevýhody single cestování?
SingleTour63
je cestovní kancelář, která se zabývá pobyty pro nezadané a dovolenými
pro jednotlivce v každém věku již od roku 1998, dává příležitost trávit čas jinak, lépe
a s novými přáteli. Dovolené jsou pro každého jednotlivce, který si chce život užít maximálně
a naplno. Do současné doby uspořádala přes 150 tuzemských a 100 zahraničních
akcí, které si užilo více než 10.000 singles. Agentura spolupracuje s autobusovými i leteckými
společnostmi a své klienty posílání nejen do zahraničí, ale také jim doporučuje místa
v ČR. Na každém zájezdu je průvodce, který klienty provede relaxací, pohybovými zážitky,
zábavou a poznáním nových kultur. V každé skupině se zaměřuje na daný cílový segment
6 1
HOFMANOVÁ, V., 2017. Cena za samotu při cestování, [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné
z https://www.i60.cz/clanek/detail/16495/cena-za-samotu-pri-cestovani
6 2
PAPEŽ, J., 2016. Nemáte s kým cestovat a nechcete platit příplatek zajednolůžkový pokoj? [online] [vid.
3.3.2018]. Dostupné z https://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/424199-nemate-s-kym-cestovat-a-nechcete-platit-priplatek-za-j
ednoluzkovy-pokoj .html
6 3
SINGLETOUR.CZ, 2018. Nejsme seznamka, ale cestovka. [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné
z http://www.singletour.cz/
128
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
a pro něj upravuje náplň zájezdů a aktivit. SingleTour svoji nabídku stále aktualizuje
a rozšiřuje. Clení zájezdy a akce na:
• tuzemské,
• zahraniční,
• kurzy,
• Párty,
• speciální.
V rámci těchto možností lze volit mezi mořem, horami, sportovními akcemi, poznávacími,
kulturními akcemi, zdravím a wellness.
4.9 Dámské individuální cestování
DEFINICE- CESTOVNÍ RUCH ORIENTOVANÝ NA ŽENY
Cestovní ruch orientovaný na ženy, nebo také cestovní ruch žen, je typ cestovního
ruchu, kdy účastníky jsou výhradně ženy. Zejména se potom sleduje kategorie ekonomicky
aktivních žen nad 15 let. Podoba služeb a produktů, které jsou nabízeny subjekty cestovního
ruchu, je potom založena na jejich potřebách, hodnotách a přáních. Jedná se zejména
o služby a produkty ubytovacích zařízení a cestovních kanceláří.
Podoba služeb a produktů orientovaných na ženy se tvoří na základě potřeb, hodnot
i přání. Zeny tvoří rychle rostoucí segment. Nevýhodou cestování žen je přirozená společenská
role, kterou je role matky a pečovatelky. Širokou škálou možností jsou zájmy žen,
které by měly být během cestování naplněny, proto vyžadují program, kde je široké spektrum
možností, atraktivit a doplňkových aktivit. Každá žena má různé potřeby, nároky,
představy i finanční možnosti. V rámci cestovního ruchu ale existují tyto požadavky žen:
• bezpečnost,
• komfort a příjemné prostředí,
• sociální vazby,
• široká škála možností,
• hodnota za peníze.
Hotely přátelské k ženám by měly být v jistých ohledech odlišné od běžných hotelů.
Zeny ocení, pokud jim je nabídnut transfer z letiště nebo nádraží, pomoc se zavazadly.
První uvítání by mělo být vřelé a nenucené, u vchodu by měl být dveřník a bagážista, který
129
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
jim ihned nabídne pomoc. Dobrý dojem udělá také čerstvá květinová výzdoba, nějaký welcome
drink a drobná sladkost buď na recepci, anebo na pokoji.6 4
Do popředí se dostává změna sociálního statusu žen. Zeny se stávají nezávislé, neplánují
rodinu a stále více cestují. Proto je třeba vytvořit speciální balíčky služeb i pro tuto klientelu.
Vhodně kombinují zdravou stravu, různé druhy cvičení, kosmetiky a kulturních příležitostí.
Každý balíček by však měl být jinak zaměřen, určitým směrem, aby si žena mohla
vybrat podle svých preferencí. Je vhodné takovéto balíčky doplnit o extra službu, jako je
například setkání s kosmetičkou, která je naučí líčit se a starat se o pleť, s výživovým poradcem,
s kosmetičkou, která je naučí vytvářet si doma vlastní zábaly, zařízení výletu na
divadelní představení či koncert, okružní jízdy po nejznámějších obchodech, muzeích
a galeriích a podobně (Linderová, 2012).
j V I K ZAPAMATOVÁNÍ
Na účastníky cestovního ruchu žen je možné nahlížet několika způsoby a rozdělit je do
jednotlivých segmentů6 5
:
• podle věku:
o mladé ženy,
o v produktivním věku,
o seniorky,
• podle povolání:
o pracující ženy,
o ženy na mateřské dovolené,
• podle motivu:
o ženy na dovolené,
o kulturní dovolenkářky,
o ženy výzkumnice,
o ženy na lázeňském pobytu,
o ženy na pobytu wellness/spa,
o ženy sportovkyně,
o ženy cestující za náboženstvím.
Ženy jako účastníky cestovního lze rozdělit do podsegmentů:
• ženy, které cestují ve volném čase samy (bez partnera a dětí),
• ženy, které cestují ve volném čase ve společnosti jiných žen (bez partnera a dětí),
6 4
WOMEN FRIENDLY HOTELS, 2013. [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné z http://www.women-friendly-
hotels.com/
6 5
BRABCOVA, A. 2013. Požadavky žen na služby ubytovacích zařízení v cestovním ruchu v České republice.
Bakalářská práce [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné z https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/17143/thema/3018
130
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• ženy, které cestují ve volném čase s dětmi, avšak bez partnera (ve skupině více
žen, či samostatně),
• ženy, které cestují v pracovním čase z důvodu služební cesty (bez partnera
a dětí).
Dámské „business clubs" - podle některých výzkumů se ženy při výběru hotelu jak
doma, tak v cizině, chovají skromněji než muži. Při volbě služebního vozidla nebo i v autopůjčovnách
dávají ženy přednost menším autům. Při cestách vlakem si ženy objednávají
druhou třídu. Dnes ve většině vlaků vyšší třídy (rychlíky, spěšné vlaky) existuje dámský
oddíl, který je určen primárně ženám cestujícím samostatně. Velmi podobně je to v leteckých
společnostech, neboť většina způsobů a zásad používaných ve vlakové dopravě a hotelech
je převzato z leteckého provozu.
Hotely nabízí ženám například wellness balíčky, balíčky plné relaxace, objevování nových
kuchyní nebo různé workshopy. Mezi nej častější formy cestovního ruchu žen patří:
• rekreační cestovní ruch - dává možnost odpočinku, nejčastěji si ženy vybírají přímořské
destinace,
• cestovní ruch se vzděláním - ženy rády prohlubují svoje vzdělání v nej různějších
oblastech, např. jógy, vaření, ručních prací, jazyků a dalších,
• cestovní ruch se společenskými motivy - součást je klubový cestovní ruch,
• zdravotní cestovní ruch - zaměřuje se na obnovu, posílení, upevnění fyzického
i psychického zdraví,
• sportovní cestovní ruch - zahrnuje veškeré sportovní aktivity,
• nákupní cestovní ruch - nejčastěji má podobu neorganizovaného cestovního ruchu,
• cestovní ruch s profesními motivy - jde především o služební cesty a významně se
liší od výše zmíněných tím, že je spojen s prací.
OTÁZKY
1. Patří mezi požadavky žen při cestování zejména bezpečnost, komfort a příjemné
prostředí, sociální vazby, široká škála možností, hodnota za peníze?
2. Kupují singl klienti volnější balíček umožňující větší svobodu pohybu?
3. Jsou Millenials nyní ekonomicky aktivní, požadují vyšší životní úroveň a málo využívají
IT-technologie?
4. Je jedním z motivů cestování mladých lidí cestování za hranice za prací nebo stu­
diem?
5. Poskytuje halal turismus služby odpovídající judaismu?
6. Je ekologický cestovní ruch spojován s komunitním cestovním ruchem?
131
Trendy z pohledu potřeb cílových skupin
SHRNUTÍ KAPITOLY
Kapitola se věnovala vybraným trendům z pohledu potřeb cílových skupin, kde byl
popsán cestovní ruch seniorů a cestování osob se zdravotním postižením, cestovní ruch
sexuálních menšin, cestovní ruch zaměřený na segment LOHAS, cestovní ruch košer a halal,
YouthTravel, generace Y, dovolená pro jednotlivce, dámské individuální cestování.
Seniory lze rozdělit například z pohledu chování na dynamické a pasivní seniory nebo
podle věku do podskupin. Nejčastější zájem mají senioři o aktivity v přírodě, jako jsou
cykloturistika, lyžování, plavání a pěší turistika. U dobrodružných aktivit se zajímají hlavně
o aktivity jako např. rafting, jízda na koni, potápění či golf. Trendem posledních let je tzv.
Univerzita třetího věku (U3V).
Cestování osob se zdravotním postižením se setkává s bariérami a mezi nejčastější
formy patří např. poznávací cestovní ruch, okružní plavby lodí, rekreační cestovní ruch
v přímořských letoviscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch za účelem preventivní nebo
regenerační lázeňské léčby, kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst
EU, náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutnických míst, nákupní cestovní ruch
do okolních zemí. Sexuální turismus je okrajová forma cestovního ruchu a může být spojena
s jinými formami pseudo-cestovního ruchu, tedy gamblerským, drogovým nebo pašeráckym
turismem. Rozlišujeme náhodné a stálé klienty, klienty na víkend nebo celou noc,
hodné strýčky.
Segment LOHAS se chová jako udržitelný, ekologický a odpovědný cestovní ruch.
LOHAS chtějí kvalitu, luxus a ekologičnost, etiku a zodpovědnost, produkty na přírodní
bázi s využitím nejnovějších receptur a technologií, biologickou odbouratelnost látek, obnovitelnost
využitých zdrojů a recyklaci obalů. Halal turismus obsahuje cestování, které
respektuje chování i činnosti dle islámského práva. Košer turismus uznává činnosti a chování
dle židovského práva, zahrnuje služby, které respektují pravidla kašrutu (stravování)
a jsou zacíleny na židovskou populaci. Youth Travel z důvodu nižších cen volí často mimosezónní
termíny, patří zde výlety, dětské tábory, studijní pobyty, workshopy atd. Motivací
je objevovat svět, kultura, práce, studium, apod. FIYTO slučuje organizace zabývající
se turismem mladých lidí, pomáhá spolupráci mezi podobnými organizacemi, pořádá konference,
vydává vlastní kartu IYTC. STA Travel je specialista na cestovní ruch mladých
lidí, propaguje turismus mládeže. Organizace ISTC se zaměřuje na podporu a rozvoj slev
pro mladé cestovatele. K M C poskytuje solidní ubytování, nízké ceny, rezervace probíhá
okamžitě, max. do 24 hodin. Projekt IOP - Česko jako cool destinace pro mladé cestovatele
má za cíl zvýšit povědomí o ČR u mladých cestovatelů.
132
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Cestování generace Y se mění s postupem informačních technologií. Nové technologie
a rostoucí přístup k informacím se staly hlavními důvody, proč se hýbe poptávka a celý trh
vůbec. Dovolená pro jednotlivce, individuální cestování, také označována jako dovolená
pro jednoho nebo single pobyty, je typická tím, že při hledání hotelu požaduje klient jednolůžkový
pokoj. Cestovní ruch orientovaný na ženy - účastníky jsou výhradně ženy,
zejména kategorie ekonomicky aktivní ženy, produkt je založen na potřebách, hodnotách
a přáních žen.
ODPOVĚDI
1. ano, 2. ano, 3. ne, 4. ano, 5. ne, 6. ano
133
Další trendy cestovního ruchu
5 DALŠÍ TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Pátá kapitola se zaměřuje na další trendy v cestovním ruchu, jako jsou industriálni cestovní
ruch, montánní turistika, poznávací turistika (poznávací cestovní ruch), aktivní a dobrodružné
výlety (aktivní dovolená), Evropa na otočku, odpovědný cestovní ruch, asketická
dovolená, Responsible Travel, Couchsurfing. Závěrem kapitoly je popsáno využívání mobilních
aplikací a internetu.
CÍLE KAPITOLY
Konkrétní výčet schopností, dovedností, kompetencí, které by měl student po prostudování
kapitoly ovládat nebo dosáhnout:
• vysvětlit rozdíl mezi industriálním cestovním ruchem a montánní turistikou,
• definovat poznávací turistiku (poznávací cestovní ruch),
• popsat aktivní dovolenou,
• specifikovat cestovní ruch zahrnující Evropu na otočku,
• charakterizovat odpovědný cestovní ruch,
• vysvětlit pojem asketická dovolená,
• vymezit Responsible Travel a Couchsurfing,
• popsat využívání internetu a mobilních aplikací v cestovním ruchu.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Industriálni cestovní ruch, montánní turistika, poznávací turistika (poznávací cestovní
ruch), aktivní dovolená, Evropa na otočku, odpovědný cestovní ruch, asketická dovolená,
Responsible Travel, Couchsurfing, mobilní aplikace, internet.
5.1 Industriálni cestovní ruch
Industriálni cestovní ruch lze velmi jednoduše definovat jako navštěvování technických
památek. Předmětem zájmu cestovatelů v tomto cestovním ruchu jsou technické objekty
funkční i nefunkční. Funkční objekty jsou například pivovary, mlýny, papírny nebo
134
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
sklárny. Z tohoto důvodu se i v Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO
objevuje několik technických památek, například Průmyslový komplex uhelného dolu
Zollverein v Německu, solné doly Vieliczka v Polsku nebo Liverpool - Maritime Mercantile
City v Anglii.
DEFINICE-INDUSTRIÁLNI CESTOVNÍ RUCH
Industriálni cestovní ruch je druh takového cestovního ruchu, který umožňuje návštěvu
průmyslového dědictví. Tato návštěva také nabízí zážitek z výroby a výrobních postupu,
které jsou nedílnou součástí kulturního bohatství (Otgaar, 2010).
Frew industriálni cestovní ruch rozděluje do dvou kategorií. První kategorie má příjem
pouze z turistů, kteří přijedou technickou památku pouze navštívit, zatím co druhá kategorie
vytváří industriálni cestovní ruch j en proto, aby mohla nabízet svoj e výrobky, j ež nemaj í
s cestovním ruchem pranic společného (Frew, 2000).
Industriálni cestovní ruch je forma cestovního ruchu, zaměřená na prohlídky funkčních
či bývalých industriálnich míst s motivací seznámit se s výrobními procesy, procesy poskytování
služeb a s lidmi, kteří jsou do těchto procesů zapojeni (Zelenka, Pásková, 2012).
Rozlišuje: technické, industriálni a průmyslové památky. Vysvětlení technické památky je
takové, že je menší a starší, zatím co industriálni památky jsou soudobé s industriálni revolucí
a památky, které navazují na industriálni revoluci, jsou památky průmyslové.
Počátky industriálni cestovního ruchu můžeme datovat do dob již před 100 lety, kdy
soukromé organizace začali nabízet prohlídky do průmyslových objektů a ukazovaly výrobní
postupy. Chtěli, aby návštěvník měl co největší zážitek z prohlídky. Jako nej starší
příklad lze uvést velmi známou továrnu, Jack Daniel v Tennessee, která od roku 1866 nabízí
prohlídky po lihovaru (Otgaar, 2010). Evropa s industriálním dědictvím přišla až v roce
1973, kdy byla zřízena organizace The International Committee for the Conservation of the
Industrial Heritage (TICCIH). Velice zvláštní a zaj ímavý obj ekt záj mu o techniku a výrobní
technologie je například exkurze do pivovaru, ke které může být připojena prohlídka podnikového
muzea.
Stejně jako revoluce a mnoho dalších věcí se i ochrana industriálnich památek k nám
dostala s časovým odstupem. V dnešní době na území České republiky můžeme nalézt
2 863 průmyslových památek. V současné době existuje projekt Evropská cesta průmyslového
dědictví (ERIH), který byl založen ve 20. století. Cílem celého projektuje shromáždit
a utvořit seznam průmyslového dědictví tak, aby podpořil rozvoj regionů. Česká republika
se stala součástí tohoto projektu v roce 2008, kdy jako svoji první technickou památku
zakotvila Plzeňský prazdroj. Dnes se již může pyšnit 28 industriálními památkami (ERIH,
2015). Památková péče v České republice se stará o ochranu části kulturního dědictví, kam
135
Další trendy cestovního ruchu
patří i technické památky. Cílem památkové péče je poznávat, chránit, uchovávat a zprostředkovávat
a předat dalším generacím památkový fond.
Technické památky jsou taková lidská díla, která dokládají vývoj techniky, vědy a výroby
v historii společnosti (jejich rozmanitých základních forem a užití v různých oblastech
společenského života a v různých společenskohistorických podmínkách) a jejichž kulturní
hodnota je takového stupně, že je v zájmu společnosti jejich trvalé uchování. Technické
památky jsou koncentrovány zejména v technických muzeích nebo dosud fungujících výrobnách
různých firem. Rozlišujeme tři kategorie památek (Mazáč, 2003):
1. objekty, které představují původní celek technického díla a jsou důležitými články
technického vývoje,
2. dochované objekty, dokládající proces výroby a stupeň technického vývoje v určitém
historickém období,
3. všechny ostatní objekty, dochované v neúplné nebo modernizované podobě, ale
přesto dokládající vývoj techniky.
Technické atraktivity lze vymezit jako nevyužívanou stavbu, technické zařízení nebo
technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením, vztahem k okolním stavbám,
velikostí, historickým nebo současným významem.
Technické památky jsou odlišně kategorizovány. Encyklopedie Technické památky
v Cechách, na Moravě a ve Slezsku (Hlušičková a kol. 2002) seřazuje jednotlivé obory
spojené s technikou a technickými památkami:
• architektura industriálních staveb,
• doprava (silniční, železniční, letecká, městská hromadná doprava),
• dřevo a j eho zpracování,
• elektroenergetika,
• elektrotechnika,
• hornictví,
• hutnictví,
• chemický průmysl,
• keramika a porcelán,
• knihařství a polygrafické techniky,
• koželužství a kožedělný průmysl,
• lázeňství,
• mincovnictví,
• papírenství,
• plynárenství,
• poštovnictví,
• potravinářství,
• sklenářství,
• slévárenství,
136
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• strojírenství,
• textilnictví (bavlnářství, hedvábnictví, plátenictví, provaznictví a soukenictví),
• věda aplikovaná (metrologie, zeměměřičství),
• vodohospodářství (vodní díla, vodárenství a kanalizace, kašny),
• vojenství (pevnosti, zbrojařství),
• zvonařství.
Národní památkový ústav v online památkovém katalogu uvádí památky na území
České republiky a technické památky člení do deseti skupin:
• skupina B zemědělské stavby,
• skupina C stavby pro zpracování zemědělských produktů,
• skupina D stavby pro zpracování dřeva,
• skupina E energetické stavby,
• skupina F vodohospodářské stavby,
• skupina G dopravní stavby,
• skupina H stavby pro spoje,
• skupina I stavby a pozůstatky těžby surovin,
• skupina J stavby pro hutnictví a kovovýrobu,
• skupina K ostatní výrobní stavby.
Technické památky lze rozdělit alternativně do určitých kategorií:
• energetické - kotelny, parní stroje, kompresory, ale také elektrárny,
• funerální - různých velikostí i tvarů,
• hydrologické - vodní kanály, například Baťův kanál, dále o vodojemy, zdymadla
či vodní nádrže,
• industriálni - hutě, doly, mlýny, papírny a průmyslová zařízení jako jsou těžní
věže,
• komunikační - výtopny, depa, viadukty, tunely, náspy a mosty,
• militární - věnují se vojákům, patří zde např. pevnosti,
• montánní - lomy a doly,
• skladové - veškeré sýpky.
Zájemci o industriálni cestovní ruch mohou být vybaveni různými mapami (například
mostů nebo rozhleden) nebo průvodci po městě, památkách. Několik příkladů památek:
Akvadukt Chomutov, areál baťových závodů ve Zlíně, atomová elektrárna Temelín; barokní
kamenný most - Dolní Kramolín; barokní kamenný most - Bělá nad Radbuzou; automatické
mlýny Pardubice; barokní sýpka - Slaný; Baťův mrakodrap, tzv. Jedenadvacítka
ve Zlíně; Baťův kanál; Berlová vápenka u Třemošnice; bývalý pivovar v Hradci Králové;
Cínový důl Přebuz; Citonický vodovod s akvaduktem ve Znojmě; Důl Michal Ostrava;
Landek park Ostrava; Elektrárna Chvaletice; grafitový důl v Českém Krumlově. Další památky
nalezneme na http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/technicke-pamatky/.
Památky lze vyhledat dle jednotlivých krajů.
137
Další trendy cestovního ruchu
5.2 Montánní turistika
Df DEFINICE- MONTÁNNÍ CESTOVNÍ RUCH
Montánní cestovní ruch pečuje o životní prostředí, protože vylepšuje jeho stav tím, že
se stará o již opuštěná místa, kterými jsou především šachty, doly a štoly (Pásková, 2009).
Montánní cestovní ruch je oproti jiným formám cestovního ruchu velmi mladý. Název se
odvozuje od slova montanistika, což je návštěva hornických oblastí s možností poznání
zajímavých technických a historických zařízení pro těžbu (Pásková a Zelenka, 2002).
Vznik montánního cestovního ruchu se datuje na začátek 20. století, kdy docházelo
k uzavírání dolů a lidé si začali uvědomovat jejich hodnotu. Zájem o montánní cestovní
ruch není pouze ze strany domácí klientely, ale i zahraniční návštěvníci se začali zajímat o
naše doly. Montánní cestovní ruch lze pojmenovat také jako báňský, hornický nebo důlní
cestovní ruch. Tato forma je vlastně individuální formou cestovního ruchu a má své příznivce,
kteří však spíše nevyužívají služeb cestovních kanceláří.
Montánní cestovní ruch není širokou veřejností vyhledávaný, existuje určitá skupina
lidí, například studenti nebo odborná veřejnost, která tuto formu vyhledává. Lákadlem pro
tuto skupinu lidí je nejen rozšíření znalostí v geologickém a mineralogickém oboru, ale
také v technickém oboru, díky autentičnosti a prožitku, kdy účastníky poznají historii
a život dřívějších lidí (Lednický, 2003).
Montánní cestovní ruch má v České republice bohatou historii, co se těžby týče, zejména
těžby uhlí a drahých kovů:
• Dolní oblast Vítkovic v Ostravě,
• stříbrné doly v Kutné hoře,
• Doly na Cínovci,
• Doly v Horním Benešově,
• Březohorský rudný revír na Příbramsku,
• Důl Běstvina u Chrudimi,
• Důl Bohumír u Broumova.
RO ZÁJEMCE
Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice. Na seznam Národních kulturních památek
byla zapsána v roce 2002. Celý pozemek o velikosti asi 15 Ha j e rozdělen do tří částí.
V severní části je důl Hlubina, vysoké pece a koksovna se svým chemickým provozem.
Střední část se soustřeďuje na strojírenskou výrobu a poslední, tedy jižní část ukrývá průmyslové
a administrativní budovy. Uhlí se zde těšilo od roku 1828 do roku 1998. Mimo
138
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
uhlí se tu ale také vyrábělo surové železo. V současné chvíli se zde nachází kongresové
centrum a vzdělávací centrum, Velký svět techniky.
Těžba stříbra v Kutné Hoře má dlouholetou tradici. V roce 1967 při průzkumu historického
jádra města byla v hloubce asi 22m pod Jezuitskou školou objevena stará štola.
Při pozdějších průzkumech bylo zjištěno, že se nejedná o nejslavnější důl Osel, jak se lidí
domnívali, ale že tato štola nejspíš sloužila k odvodňování a byla budována od 14. do
16. století. Roku 1995 bylo ve větrací šachtě středověkého důlního díla vybudování 33m
hluboké schodiště, jež umožnilo otevřít podzemní trasu pro veřejnost. V dnešní době je pro
návštěvníky zpřístupněno 250m štoly, kde jsou lidí provázeni v tzv. perkytlích, tedy tradičním
hornickém oděvu s helmou a svítilnou.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Uveďte příklady technických památek ve Vašem regionu a porovnejte se ostatními studenty
na semináři.
5.3 Poznávací turistika
K ZAPAMATOVÁNÍ
Poznávací turistika se řadí mezi aktivní dovolené. Cílem poznávací turistiky je poznat
památky, přírodní krásy a místní kultury aještě u toho relaxovat například u moře. Z tohoto
důvodu většina cestovních kanceláří pořádá poznávací zájezdy. Do této skupiny patří putovní,
okružní nebo hvězdicové zájezdy. Místo pojmu poznávací turistika lze použít pojem
poznávací cestovní ruch.
Smyslem poznávací turistiky je seznámení se specifiky daného regionu - hmotnými (památky
historické, církevní, technické a jiné) i nehmotnými (tradice, folklor). V prostředí
České republiky j sou předpoklady pro tento typ cestovního ruchu velmi dobré z důvodu
její velké kulturní pestrosti a značných rozdílů mezi jednotlivými, často rázovitými, regiony,
např. Slovácko, jižní Čechy atd., a také díky četným kulturně-historickým památkám.6
6
6 6
GALVASOVÁ, L, J. BINEK, J. HOLEČEK, K. CHABIČOVSKÁ, Z. SZCZYRB A A KOLEKTIV, 2008.
Průmysl cestovního ruchu. Praha: M M R . [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné z http://www.garep.cz/wp-con-
tent/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf
139
Další trendy cestovního ruchu
Městský a kulturní cestovní ruch je základním prvkem všech poznávacích forem cestovního
ruchu. K jeho růstu může přispět rovněž i oživení památek formou výstav, koncertů,
divadelních představení, šermířských vystoupení a podobných akcí.
I V I KZAPAZAPAMATOVANÍ
U poznávací turistiky rozlišujeme tři základní okruhy, které turisté vyhledávají
(Němčanský, 1999):
• architektonické památky - historické stavby (světské i církevní, např. hrady,
zámky, kostely, kláštery, skanzeny), technické stavby (mlýny, pily, doly, mosty,
pohraniční opevnění apod.), naleziště vykopávek atd.,
• kulturní krajina - parky, zahrady, vodní kanály atd.,
• kulturní zařízení - muzea, galerie, divadla, knihovny, archivy, hvězdárny atd.
• kulturní akce.
Zájezdem podle zákona č. 341/2015 Sb., o některých podmínkách podnikání aovýkonu
některých činností v oblasti cestovního ruchu se rozumí soubor služeb cestovního ruchu
prodávaný za souhrnnou cenu, pokud je uspořádán na dobu delší než 24 hodiny nebo zahrnuje-li
přenocování a obsahuje-li alespoň dvě z těchto plnění:
• ubytování,
• dopravu,
• jinou službu cestovního ruchu, která není doplňkem dopravy nebo ubytování
a tvoří významnou část souboru nabízených služeb.
Zájezd lze také definovat jako organizovanou účast skupiny osob na cestovní ruchu po
určité trase na základě předem vypracovaného programu s určitým poznávacím, rekreačním,
vzdělávacím nebo jiným cílem. Nejčastěji užívané členění zájezdů je na pobytové
(u moře, na horách) a poznávací. Členit lze podle několika hledisek (Drobná a Morávková,
2010):
• z hlediska tematického zaměření na:
o rekreační zájezdy,
o kulturně-poznávací zájezdy,
o sportovní a turistické zájezdy,
o záj ezdy na výstavy a veletrhy,
o zvláštní tematické zájezdy,
o zájezdy incentivní a kongresové turistiky,
140
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
o lázeňské a lovecké zájezdy.
• podle geografického hlediska na:
o zájezdy domácí,
o zahraniční zájezdy.
V rámci poznávacího zájezdu zákazník nezůstává na jednom místě a podmínkou pro
poznávací zájezd j e odborný průvodce. Poznávací zájezd ale může být také poznávací hvězdicový
zájezd. Tady platí, že zákazník vyjíždí z jednoho místa, kde je ubytován a poznává
krásy okolí. Poznávací zájezdy většinou tvoří jeden ze základních pilířů v nabídce dovolených.
Většina cestovních kanceláří pořádá poznávací zájezdy pro skupiny. Záleží na velikosti
skupiny, ale nejčastěji se jedná o skupiny 10 - 20 osob. Turisté se mohou na tyto
poznávací zájezdy dostat autobusovou dopravou cestovní kanceláře, ale i letecky. Úspěšnost
těchto zájezdů spočívá v úspěšném a kvalitním průvodcovském týmu.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Fam trip představuje poznávací zájezd pro zástupce touroperátora nebo jiné odborníky
z cestovního ruchu poskytovaný obvykle zdarma nebo za sníženou cenu. Cílem je informovat
o konkrétním produktu destinace cestovního ruchu.
Většina poznávacích zájezdů se odehrává v zahraničí, například ve Velké Británii, Francii,
Itálii, Turecku nebo Americe, turisté si také mohou vybírat z exotických destinací, například
z Maroka, Tuniska, Tanzanie, Kuby nebo Nového Zélandu. Cestovní kancelář
Adventura67
dělí poznávací zájezdy natři skupiny.
• Poznávací zájezd standardní - ubytování ve tříhvězdičkových hotelech nebo penzionech,
dopřávaje autobusová a stravování zahrnuje polopenzi,
• Cestovatelský zájezd standardní - ubytování ve dvouhvězdičkových pokojích, přepravována
autobusem anebo veřejnou dopravou. Cena může zahrnovat snídaně, ale
ve většině případů je řešeno individuálně,
• Cestovatelský zájezd s náročnějšími prvky - záj ezdy do zaj ímavých, často odlehlých
oblastí. Tyto zájezdy jsou plné přímého kontaktu s místními, často se k dopravě
využívá místní veřejná doprava a ubytování bývá skromné.
6 7
ADVENTURA.CZ., 2018. Poznávací zájezdy, [online] [vid. 4.3.2018]. Dostupné z https://www.adven-
tura.cz
141
Další trendy cestovního ruchu
5.4 Aktivní dovolená
Df DEFINICE - AKTIVNÍ DOVOLENÁ
Aktivní dovolená je dovolená, jejímž obsahem jsou sportovní aktivity a realizace různých
dalších aktivit, které vedou k aktivní rekreaci účastníků (Pásková a Zelenka, 2002).
Aktivní dovolenou si každý může představovat různě a někomu může spojení slov aktivní
a dovolená dokonce připadat jako protimluv. Je to aktivní odpočinek, cestování, ale
také relaxace sportem - taková turistická a sportovní dovolená. Z těch mnoha způsobů, jak
na dovolené odpočívat aktivně, pro vás připravujeme zájezdy zaměřené na cykloturistiku
a cyklopobyty, cyklistické výpravy do celého světy, cyklojachty a lodě, in-line skating,
turistiku a treking, vysokohorskou turistiku a viaferraty, rafting a vodní turistiku i outdoorové
kurzy. Ze širšího pohledu patří mezi aktivní dovolenou i turistické poznávací zájezdy,
při kterých se spíše než o aktivitu těla jedná o aktivitu ducha.68
Aktivní dovolená (aktivní turistika) je charakteristická sportovně a aktivně zaměřené
pobyty v přírodě, poznávacími zájezdy s lehkou turistikou, pěšími vycházkami po značených
trasách, aktivním odpočinkem - cestováním s relaxací a sportem. Příkladem je potápění,
lanové aktivity, horolezectví, jízda na terénních kolobežkách, střelba z luku, jízda na
koni, windsurfing, chůze po laně, cykloturistika, cyklopobyty, in-line skating, turistika,treking,
vysokohorská turistika, nordicwalking, rafting, outdoorové kurzy.
Aktivní turistika v Česku (internetový portál www.aktivni-turistika.cz), projekt, který
se začíná psát v letech 2005 - 2007, realizovaný svazkem obcí Region Orlicko - Třebovsko,
financovaný ze strukturálních fondů E U a rozpočtu Pardubického kraje. Bylo zapojeno
10 partnerů dovybavených sportovně rekreačními potřebami. Mohli využívat společných
marketingových aktivit projektu, konkrétně zpracování a propagaci vzorových turistických
programů, vytvořených propagačních materiálů a prezentaci na těchto webových
stránkách. Autorem a hlavním projektovým manažerem byla společnost OHGS, s.r.o.
Hlavním cílem projektu je zavést na trhu cestovního ruchu v ČR ucelený produkt Aktivní
turistiky, vyhledávaný zejména mladými lidmi a rodinami s dětmi a prolomit tak bariéru
zcela převažující propagace zahraničních dovolených.
Aktivní turistikou se rozumí sportovně a aktivně zaměřené pobyty venku v přírodě
různé délky: od výletů, dvoudenních (víkendových) pobytů až po delší rekreace (typu tzv.
hlavní dovolené). Veřejnost si začíná rovněž přivykat na blízký termín „outdoor". Jedná se
o velmi široký záběr sportovně - rekreačních aktivit, z nichž nej častější vedle tradiční pěší
6 8
ADVENTURA.CZ., 2018. Aktivní dovolená, [online] [vid. 4.3.2018]. Dostupné z https://www.adven-
tura.cz/info/aktivni-dovolena/
142
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
turistiky j e velmi oblíbená cykloturistika, dále vodáctví, horolezectví, lyžování a další modernější
aktivity jako je kolečkové bruslení, putování na koních až adrenalinové disciplíny
- seskoky padákem, potápění v lomech, lukostřelba a další, viz obrázek.
Ve spojitosti s aktivní dovolenou bývá také často zmiňován dobrodružný cestovní ruch
(viz kapitola 3.4), který můžeme brátj ako specifickou formu sportovního cestovního ruchu.
V případě této formy cestovního ruchu přibývá další motivace účastníka, která zahrnuje
pocity rizika, adrenalinu, inovativnosti, námahy a řadu dalších (Kotíková, 2013).
5.5 Evropa na otočku
DEFINICE- EVROPA NA OTOČKU
Evropa na otočku - poznejte s Eurolines to nejlepší z Berlína, Bratislavi, Drážďan,
Mnichova, Vídně, Keukenhofu či Kodaně za 1 den!6 9
Evropa na otočku - Cestování takzvaně na otočku je ideální způsob, jak mít za jediný
den spoustu skvělých zážitků a přitom ušetřit čas i peníze. „Cestování na otočku je každým
rokem oblíbenější, proto tomuto trendu přizpůsobujeme řadu spojů. Do mnoha měst jezdíme
několikrát denně a vždy míříme až do centra, takže odpadá zbytečný čas strávený
6 9
EVERYDAYMAGAZIN.CZ, 2014. Evropa na otočku, [online] [vid. 4.3.2018]. Dostupné
z http://www.everydaymagazin.cz/sportacestovani/13-sport-cestovani/327-evropa-na-otocku
Obrázek 4: Aktivní turistika v Česku
Zdroj: http://www.aktivni-turistika.cz/o-projektu/
143
Další trendy cestovního ruchu
dopravou odněkud z periferie. Za hezkým jednodenním výletem se můžete rozjet do Berlína,
Mnichova, Bratislavy či Vídně. Hitem jsou určitě Drážďany, kam dorazíte za pouhé
2 hodiny a zastávka je přímo vedle pěší a nákupní zóny," vyjmenovává výhody tohoto
cestovatelského trendu Pavla Lauermannová.7 0
Snaha ušetřit se začíná projevovat i v cestování ajedním z největších trendů současnosti
se tak stává projíždět evropskými metropolemi tzv. na otočku! Ráno tam, večer zpět, žádné
další výdaje za ubytování říká Pavla Lauermannová ze společnosti Eurolines, která zavádí
další spoje, s nimiž můžete poznat nejkrásnější města Evropy za jediný den. Třeba už
o následujících květnových volnech! Jak taková cesta na otočku funguje? Ráno turista nastoupí
do autobusu, případně letadla, ty jej dopraví do místa určení a večer jej zase odveze
na místo, odkud jej ráno odvezl. Cesty se netýkají pouze Berlína. Zpravidla se jedná o jednu
z evropských metropolí, kde návštěvníci a zákazníci jakékoli cestovní kanceláře, která tyto
výlety pořádá, stráví jeden celý den. Mají možnost, podle programu, navštívit ty nejdůležitěj
ší památky a místa, která v dané metropoli j sou. Ráno odj edou, den pobudou v metropoli,
kde nasbírají zážitky, fotky a suvenýry a večer se vrátí domů. Tento způsob cestování se
stává velmi moderním. Jeho velká výhoda je, že je relativně levný. V ceně totiž není ubytování,
které není potřeba, tudíž se platí pouze doprava, případně vstupy (to záleží na cestovních
kancelářích) a další doplňkové služby, například příplatek za dětskou sedačku nebo
drobné občerstvení. Nabízí několik možností:
• Hudební Drážďany,
• Berlín v obležení festivalů,
• Mnichov (nejen) pro sportovce,
• Bohémská Vídeň,
• Roztančená Bratislava,
• Kodaň láká na j azz a lahůdky,
• Květinový KEUKENHOF,
• Londýn ve znamení Pride Parade.
Příklady zájezdů zvaného jako EVROPA N A OTOČKU od cestovní kanceláře Eurolines.
cz, která se na tyto zájezdy specializuje a které již pořádala.
Berlín na otočku - ráno v 7:00 nastoupíte do autobusu Eurolines, který vás v 11:30 hod.
dopraví do Berlína, v 19:00 se vydáte domů předat krásné zážitky blízkým. V autobusech
Business Class máte rozšířený prostor na nohy a zdarma WiFi v ČR i v zahraničí, zásuvky
230 V, denní tisk, časopisy a 0,5 1 lahvičky vody. Více na www.eurolines.cz. Co všechno
se dá stihnout zajeden den v hlavní německé metropoli? Návštěva Vítězného sloupu, Braniborské
brány nedaleko prokletého hotelu Adlon či Reichstagu ze skla. Dovíte se, proč
street arteři mají smůlu u Židovského památníku a zdolání 270 schodů Berlínské katedrály
vás odmění vyhlídkou na město.
7 0
TOATO.CZ, 2016. Cestovatelské trendy pro rok 2017. [online] [vid. 4.3.2018]. Dostupné
z https://www.toato.cz/cestovatelske-trendy-pro-rok-2017/
144
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Hudební Drážďany - na své si tady přišli všichni hudební fajnšmekři. Mezinárodní hudební
festival Dixieland, 27. až 29. 6. 2014 pak vypukly oslavy na Labi „Elbhangfest" plné
koncertů, zajímavých výstav a divokých průvodů.
BERLIN v obležení festivalů - německou metropoli ovládnou festivaly: „Festival der
Kulturen" plný koncertů, gastronomických zážitků, tance a především exotických kostýmů.
Druhá velká očekávaná akce - slavný jazzový festival BergmannstraBenfest.
Bohémská VÍDEŇ - za pár dnů se z Vídně stane centrum divadla, hudby a umění z celého
světa. Zahájení na Radničním náměstí s vystoupeními zahraničních umělců je zdarma
a každý rok přiláká tisíce návštěvníků. Celkem je připraveno 37 produkcí z 32 zemí, k tomu
výstavy, video instalace, filmy, rozhovory s umělci a 22 festivalových koncertů! Autobusy
Eurolines vás do Vídně zavezou za 4 hodiny od 190 Kč za jednosměrnou promo jízdenku.
Londýn ve znamení Pride Paráde - největší londýnská párty se konala 3. července 2014
ve znamení oslav svobody, rovnoprávnosti a „práva nosit tolik barev duhy". Akce vypukla
ve 13 hodin na Baker Street, pokračuje po Oxford Street a Regent Street až na Trafalgar
Square. Prohlídka památek alespoň zvenčí byly v ceně akce. Autobusy Eurolines vás do
Londýna zavezou na nové lince přes noc.
5.6 Asketická dovolená
DEFINICE- AKSETICKÁ DOVOLENÁ
Asketická dovolená představuje netypický druh dovolené, její náplní je prožitek dobrodružství,
velkého množství adrenalinu v krvi a psychického a fyzického nátlaku, který
účastníci podstupují dobrovolně a jsou ochotni za to zaplatit značné částky.
Asketický turismus lze vymezit jako životní styl, jež se vyznačuje tím, že si člověk odpírá
určité požitky nebo rozkoše. Askeze jako taková je nejčastěji spojována s náboženskou
praxí. Původně ovšem znamenala cvičení, kterým se upevňovala disciplína.
Termín asketismus vymezuje Šindelářová (2008)71
a je charakterizován jako životní
styl, který se vyznačuje odpíráním určitých rozkoší a požitků. Askezeje většinou spojována
s náboženskou praxí a původně znamenala jakékoliv cvičení, jímž se upevňuje disciplína.
Dovolenou v asketickém stylu lze pořídit velmi lacino nebo naopak pořádně draho. Autorka
uvádí několik příkladů asketické dovolené: radikální fitness, jóga, ruský trh, hotel jinak
(dříve sloužily jako věznice).
7 1
ŠINDELÁŘOVÁ, L., 2008. Asketická dovolená, [online] [vid. 4.3.2018]. Dostupné z https://www.cesto-
vatel.cz/clanky/asketicka-dovolena/
145
Další trendy cestovního ruchu
Radikální fitness - příklad programu dne, který zahrnuje následující program: šestá
hodina ranní a zvoní budíček, přichází ranní rozcvička, lehká snídaně, zájemci vyrazí na
půldenní pochod, následuje lehký a velmi dietní oběd, po něm se nasedne na horská kola
a vzhůru do lesů. Cílem celého dne je sáhnout si na dno svých sil. Radikální fitness má
nej spíše kořeny v Ashram, který se nachází v Kalifornii a byl založen v 70. letech minulého
století.
Jóga jako jednoznační volba pro všechny, které chtějí uniknout stresu a očistit duši
a meditovat. Jóga znamená spojení a obnovení původního vztahu individuálního já s Bohem,
využívají se asketické, velmi zásadní, praktiky. Také sem velmi často spadají pobyty
spojené s dietními a abstinenčními režimy. Centra jógy se nachází po celém světě. Velmi
typickými destinacemi pro jógu jsou Indie a Srí Lanka. Největší zážitek a zkušenost pro
cvičení j ógy j sou dny strávené v buddhistickém klášteře mezi opravdovými mnichy.
Ruský trh jako forma asketické dovolené - příkladem je několik bizarních projektů,
pro osoby vyhledávající asketickou dovolenou. Jedním z projektuje situace, kdy si účastník
zažije pocity "zelenáče," který si musí projít náročným armádním výcvikem, kdy nad ním
stojí čečenští veteráni, kteří povykují povely a "buzerují" celou skupinu. Další projekt nabízí
možnost stát se žebrákem na rušné moskevské ulici.
Velmi tvrdou formou tohoto asketické dovolené jsou hotely, které dříve sloužily jako
věznice. Můžete vyzkoušet pobyt v místnosti, která nemá více jak čtyři metry čtvereční
a okna zdobí tlustá mříž. Tyto hotely jsou například v Lotyšsku, Austrálii, Německu nebo
Číně. Tyto objekty velmi často bývají cílem školních skupin nebo firmami, které organizují
netradiční team-buildingy.
Za hranicemi naší republiky j sou podmínky pro asketické dovolené jiné. Turisté jsou
zavalováni širokou nabídkou tradičních dovolených a proto se cestovní kanceláře i agentury
snaží najít způsob, jak tento stereotyp osvěžit a odlišit se tak od konkurence. Takto
vznikaj í nové a netradiční dovolené, j ež maj í za úkol zanechat stopu nebo j edinečný a ničím
nenahraditelný zážitek, během jejich dovolené.
Kláštery jsou velmi často spojovány především s církevní turistikou, nicméně v posledních
letech se připravují speciální pobyty, jež se blíží asketické dovolené. Pobyty v klášteře
bávají velmi často podobné pobytům ve tmě. Speciální programy, které jsou v klášterech
připravovány, obsahují duchovní cvičení, půst, čas mlčení a mnoho manuální práce.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Najděte příklady asketické dovolené nabízené CK nebo CA.
146
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
5.7 Responsible Travel
DEFINICE - RESPONSIBLE TRAVEL
Responsible travel je jedním ze sedmi segmentů trhu, které se liší nejen produktem
a způsobem jeho tvorby a prodeje, ale také cenovou úrovní a cílovými skupinami, kterým
je produkt nabízen (Palatková, 2014).
Responsible Travel, nebo také zodpovědné nebo odpovědné cestování skrývá svoji podstatu
v přesunu od masových návštěv konkrétních míst k individuálnímu přístupu turistů
a aktivnímu trávení volného času. Tento způsob cestování se snaží minimalizovat negativní
dopady cestovního ruchu na životní, ekologické, sociokulturní a ekonomické.
DEFINICE - ODPOVĚDNÝ CESTOVNÍ RUCH
Odpovědný cestovní ruch tedy představuje cestovní ruch, při jehož realizaci jeho organizátoři,
poskytovatelé služeb cestovního ruchu i účastníci respektují svou odpovědnost
ve vztahu k přírodnímu dědictví, kulturnímu dědictví, místní komunitě i ostatním účastníkům
cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2012).
DEFINICE - UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH
Podle Novacké (2013) definuje UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) udržitelný
cestovní ruch jako vzájemné propojení potřeb účastníků cestovního ruchu a cílových
destinací, přičemž je potřebné chránit a zvyšovat možnosti pro budoucnost.
Tento druh cestovního ruchu se vztahuje na jakýkoliv typ dovolené, od luxusní pobytů
až po dobrovolnickou turistiku. Jde především o dodržování zásad, například zvážit způsob
dopravy, zjistit si co nejvíce informací o dané destinaci a naučit se některým zvyklostem
a tradicím v dané lokalitě. Vše, pro co se rozhodneme, by mělo být ekologičtější a šetrnější
pro životní prostředí. V cílové destinaci bychom jako zákazníci měli dát přednost místním
podnikatelům. Do oblasti šetrného cestovního ruchu lze zařadit venkovský cestovní ruch,
agroturistiku, ekoagroturistiku nebo ekoturistiku, často se spojuje s bio nebo eko farmami.
Odpovědný cestovní ruch objevuje u turistů ve volbě destinace, dopravy, ubytování, při
nákupu suvenýrů, ale i v získávání zkušeností s místními poměry a navazování kontaktů
s místními obyvateli.
147
Další trendy cestovního ruchu
Udržitelnost v rámci vyj ezdového cestovního ruchu zatím není zásadním faktorem pro
rozhodování českých turistů, ale pomalu se to mění. Myslím si, že nám dorůstá strana poptávky,
hodnotil situaci Hynek Spinar, zástupce České republiky v Evropské asociaci cestovních
kanceláří ECTAA v komisi pro udržitelný turismus a cílové destinace.
| V | K ZAPAMATOVÁNÍ
Odpovědné cestování shrnul prof. Donald Hawkins z GWU v New Yorku do trojúhelníku
tří „P":
1. PEOPLE = LIDE - sociokulturní udržitelnost ve směru k zaměstnancům, ale také
k místní společenské skupině.
2. PLANET = PLANETA - planetou se myslí ochrana prostředí, tedy environmentálni
udržitelnost.
3. PROFIT = ZISK - poslední „P" zajišťuje stabilitu celého systému tak, aby mohly
být projekty udržitelné z dlouhodobého hlediska, musejí být také výnosné.
Účast na cestovním ruchu je přirozeným právem člověka. Jeho naplňování je kromě
mnohých pozitiv spojeno i s vážnými důsledky na přírodní prostředí a kulturu. Společnost
amerických cestovních kanceláří (ASTA - American Society of ravel Agents) vydala deset
zásad ekologicky šetrného cestovního ruchu (Hesková a kol., 2011):
1. Zanech po sobě jen otisky nohou, odnes si jen fotografie a vzpomínky.
2. Respektuj křehkost prostředí. Uvědom si, že každý z nás musí být ochotný pomoci
jeho ochraně.
3. Aby tvoje dovolená měla smysl, najdi si předem čas a pouč se o zvycích, způsobu
života a kultuře místa, které navštívíš. V průběhu cesty poznávej místní obyvatele
a hovoř s nimi.
4. Respektuj a podporuj místní kulturu (náboženství, tradice, řemesla, služby). Respektuj
soukromí a důstojnost místního obyvatelstva, hlavně při fotografování.
5. Nikdy neodhazuj odpadky. Místo, které jsi navštívil, zanech čistější, než bylo předtím,
než jsi tam přišel.
6. Nekupuj výrobky z materiálů jako je slonovina, želví krunýř, nebo zvířecí kůže
a kožešiny.
7. Choď po vyznačených cestách a pěšinách. Neruš zvěř a nenič rostliny.
8. Seznam se s programem ochrany přírody, organizacemi ochrany a podporuj je.
9. Kde je možné, používej veřejnou dopravu, necestuj vlastním autem. Upozorňuj
ostatní řidiče, aby zbytečně nenechávali vchodu motory svých vozidel.
10. Žádej, aby cestovní kanceláře a cestovní agentury, výletní a rekreační zařízení přijaly
toto desatero, nebo jiné normy ochrany prostředí a důsledně je uplatňovaly při
výchově svých zaměstnanců.
148
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
5.8 Couchsurfing
DEFINICE - COUCHSURFING Df|
Couchsurfing - nový způsob ubytování spojený s poznáváním místních zvyků a stylu
života, je unikátní internetová služba, díky které se můžete bezplatně ubytovat kdekoliv na
světě.7 2
Couchsurfing 3
existuje od 1. 1. 2004, kdy byla služba oficiálně spuštěna. Během prvních
týdnů a měsíců se ukázalo, že je to služba, kterou lidé chtějí a vyhledávají. Ostatně to
dokazují také současná čísla, jelikož poslední statistiky zmiňují přes 2 000 000 registrovaných
členů ve více než 230 zemích na světě. Celá polovina členů je přitom z evropských
zemí, což je určitě dobrá zpráva třeba pro milovníky takzvaných eurovíkendů.
Hlavním lákadlem je cena, která je stanovena na částku rovných 0 korun českých.
Couchsurfing zkrátka umožní bezplatné přespání na gauči u kohokoliv, kdo je do projektu
zapojen. Díky tomu je ideálním volbou jak pro ty, kteří mají velmi omezené rozpočty
a standardní formy přespání jsou pro ně nedostupné, nebo také pro ty, kteří chtějí poznat
nejenom zemi a konkrétní město, ale i samotné jeho obyvatele. Díky tomu mají jako bezplatní
nocležníci možnost nejenom prohodit pár slov s obyvatelem poskytujícím svůj gauč,
ale také možnost dozvědět se řadu zajímavých informací a řadu zajímavých tipů, které
v cestovatelských průvodcích nemusí najít. Spolu s tím souvisí i pozitivum ve formě zdokonalení
se v konkrétním cizím jazyce. Navíc lze navázat i příjemné vztahy končící třeba
dobrou večeří, šálkem kávy, nebo lahví vína.
Couchsurfing se snaží co maximálně eliminovat riziko nebezpečí, a to pomocí ověřování
uživatelů, dbá na hodnocení předcházejících ubytování. Výrazně podporuje i možnost přihlášení
přes Facebook, který potlačuje anonymitu jedince. Couchsurfing je založen na
principu reciprocity (vzájemnosti) tím, že poskytneme osobní informace a dostaneme se
k informacím o ostatních uživatelích.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Když však chcete bezpečné ubytování a fajn hostitele, potřebujete:
• vyplněný profil s fotkami,
• reference a číst ty ostatní,
7 2
COUCHSURFING.CZ, 2018. Ubytování v zahraničí přes Couchsurfing zdarma, [online] [vid. 11.3.2018].
Dostupné z http://www.couchsurfing.ez/ubytovani-v-soukromi/#couchsurfing
7 3
dtto
7 4
TRAVELBIBLE.CZ, 2017. Jak nejlépe najít bydlení přes Couchsurfing? [online] [vid. 11.3.2018]. Dostupné
z https://travelbible.cz/couchsurfing/
149
Další trendy cestovního ruchu
• psát dobré žádosti o gauč,
• komunikovat.
Tři tipy těsně před příjezdem uvádí webový portál travelbible.cz:
• Určitě si stáhněte aplikaci Couchsurfing (Android nebo Apple), aby vám chodila
všechna upozornění na mobil. Rychlé reakce a operativní domluva jsou základ.
• Ozvěte se hostiteli den dva předem a potvrďte, kdy a kam přijedete. Vyměňte si
WhatsApp nebo komunikujte přes Messenger. Pro sichr se osvědčuje mít i staré
dobré telefonní číslo. Nikdy nevíte, jaké bude připojení (zvlášť když nemáte
místní SEVI kartu).
• Přivezte hostiteli drobnost na uvítanou. Osvědčuje se mi Becherovka nebo hořické
trubičky. Jako poděkování mu po dohodě uvařte večeři, kterou jí. Nebo ho
na ni jednou pozvěte.
Ubytovat turisty podle couchsurfing.cz můžete z celého světa i u vás doma. Z důvodu
celosvětového působení může turisty ze zahraničí ubytovat kdokoli. Základním a jednoduchým
krokem je registrace buď přes email nebo před Facebook. Následující krok obsahuje
vyplnění profilu, kde je třeba zadat základní informace o osobě, která se chce zaregistrovat,
přidání fotografií svých i místa, kde by turisté měli ubytováni. Charakteristika bytu nebo
domu a okolí s přiloženými fotografiemi může jen zvednout zájem o nabízený nocleh
a "destinaci." Po splnění všech kroků a úspěšném zaregistrování se sice mohou objevit potíže
se zájmem ze strany cestovatelů, ale brzy se dostaví zájem a pak už se pouze stačí
domluvit, při příjezdu hosta přivítat a postarat se o to, aby se cítil dobře. Jeho pozitivní
hodnocení odemyká dveře dalším zájemcům. Rezervace s dostatečným předstihem se vždy
vyplatí. Pro neregistrované zájemce je zveřejněn přehled hostitelů a kladným hodnocením
i těch, kteří se chtějí ubytovat.
5.9 Využití mobilních aplikací a internetu v cestovním ruchu
DEFINICE- INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE A VLIVNÁ CR
Dynamika. Synergie. Průkopníctví. Kontinuální změny. Rostoucí globální dostupnost
služeb cestovního ruchu i destinací. Výrazný nárůst flexibility rozhodování cestujících při
výběru, rezervaci a placení služeb cestovního ruchu... To je jen několik základních rysů
vlivu informačních a komunikačních technologií na cestovním ruchu (Zelenka a kol.,
2008).
150
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Přes třicet let je cestovní ruch úzce spjat s vývojem informačních a komunikačních
technologií (ICT). Od 70. let 20. století je vývoj spojen se vznikem počítačového rezervačního
systému CRS, na konci 80. let minulého století vznik Globálních distribučních systémů
a internet na konci 90. let minulého století velmi dramaticky změnil provozní,
ale i strategické postupy v cestovním ruchu. V současné době jsou internet a informační
technologie významné snad na všech úrovních (marketingové, strukturální, strategické,
atd.), neboť usnadňují interakci mezi dodavateli, zprostředkovali a konečnými zákazníky
napříč světem. Internet je v posledních několika letech významným nástrojem pro subjekty
cestovního ruchu. Webové stránky jsou velmi dobrým marketingovým nástrojem.
Stále rostoucí roli v cestovním ruchu z hlediska podílu na trhu a při zkvalitňování služeb
zákazníkům má rozšiřování globálních distribučních systémů (GDS, z angl. Global Distribution
Systém, někdy označován jako Global Reservation Systém - GRS i CRS - Central
Reservation Systém), mezinárodních informačních rezervačních systémů pro letenky,
kapacity v ubytovacích zařízeních (především hotely a hotelové řetězce), lodní lístky,
služby půj čoven aut, package a další služby. Významný nárůst zaznamenaly GDS zejména
díky zpřístupnění GDS prostřednictvím webu (brány do GDS) (Zelenka, 2010, s. 86).
Využívání GPS výrazně zjednodušuje orientaci při cestování a tím přispívá i k bezpečnosti
turistů. Turisté tak mohou snadněji kontrolovat trasu svého výletu, řidiči používají
přenosné GPS navigace, díky kterým se mnohem lépe orientují i v neznámém prostředí.
Aktivnější turisté mohou také hrát hry s cílem naleznout předem určené místo (např. geocaching)
nebo využívat předem připravené trasy a jít po souřadnicích, které někdo prošel
a zaznamenal dříve (Zelenka a kol. 2008).
E-TURIMUS
K ZAPAMATOVÁNÍ
E-turismus zahrnuje digitalizaci všech důležitých procesů a postupů v oblasti turismu,
cestování, ubytování, pohostinství i stravování. Mimo to také zahrnuje obchodování po internetu
a aplikaci ICT pro maximalizaci efektivity turistických organizací (Buhalis a Jun,
2011).
E-turismus lze chápat jako využívání informačních technologií v cestovním ruchu.
E-turismus využívá internet pro spolupráci s veřejností a zákazníky. Internet umožňuje vyhledávání,
rezervace, ale i placení jednotlivých produktů nebo balíčků. Respektuje preference
jednotlivých zákazníků, může návštěvnost atraktivit regulovat. ICT tímto přispívá
rovnoměrnému rozmístění turistů a využívání destinací i jejich okolí v sezóně i mimo ni.
151
Další trendy cestovního ruchu
E-turismus (případně ICT při aplikaci v cestovním ruchu - CR) je nutné považovat také
za marketingový nástroj, specifický (vedle Morrisonových 4P lidé, programování, vytváření
package, spolupráce) pro cestovní ruch. Cestovní ruch prochází dynamickým rozvojem,
změnami v mnoha rovinách, z nichž vybrané jsou uvedeny dále v souvislosti dílčích
aspektů, součástí těchto rovin změn s vlivem ICT (Zelenka, J. V. Pechanec, V. Bureš,
P. Čech a D. Ponce, 2008, s. 16-19):
• Kvantitativní (dlouhodobě pokračující globální exponenciální růst):
o vyhledávání, vytváření a nabídka nových destinací na webu a v dalších médiích
- ICT umožňuje propagaci, představení, porovnání a sofistikované vyhledání
destinací s využitím mnoha různých hledisek, přístupů, parametrů třídění, způsobu
prezentace výstupů, vytváření itinerářů atd.,
o růst počtu domácích i mezinárodních turistů a návštěvníků - ICT vytváří, vyhodnocuje
a prezentuje statistiky; realizuje automatizovaný monitoring; umožňuje
modelování toků a počtů návštěvníků a rozvoje infrastruktury CR, předpovídání
dopadů CR,
o vtažení rostoucího počtu rezidentů do turismu - ICT podporuje nabídku pro
drobné podnikání (např. databáze drobných ubytovacích kapacit, prezentace
místních služeb) včetně vytváření regionálních packagů rozeznatelných návštěvníkem
(např. tematické stezky s nabídkou služeb na trase).
• Kvalitativní:
o zvyšování kvality poskytovaných služeb CR - ICT podporuje rychlost a spolehlivost,
odbavení, bezpečnost služeb, prosazování standardizace služeb CR,
porovnávání kvality služeb CR atd.,
o nově nabízené produkty, včetně produktů podporujících trend udržitelného rozvoje
cestovního ruchu o - ICT je příležitostí pro propagaci udržitelných produktů
CR (produkty „malé škály", v neelektronických médiích drahá propagace
v porovnání s propagací např. velkých resortů), rychlá dostupnost informací
o nových produktech,
o nové kanály nabídky produktů CR a jejich vzájemná kombinace v komunikaci
s potenciálními klienty - ICT nabízí vedle HDTV nové kanály nabídky produktů
CR-webový prostor, LBS, zasílání nabídky na vyžádání mailem nabídka
na datových nosičích (např. multimediální představení destinace na DVD),
o nové způsoby nabídky produktů - různé typy package, zvýhodněná nabídka
produktů „stálým" klientům, využití nových technologií, do mnohých je přímo
zapojena ICT - (velkoplošné) projekce na dopravních terminálech, využití VR,
multimédií, interaktivních prezentací, 3D kin, webových kamer atd.
• Časové:
o snaha o snížení sezónnosti a vyšší využití kapacity infrastruktury CR, prodlužování
sezony o (zasněžování, doplňková nabídka aktivit v destinaci - atrakce)
- pomocí ICT nabídka mimosezonních produktů, vytváření mimosezonních
atrakcí (např. 3D kino pro „návštěvy" přírody i mimo sezonu),
152
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
o kongesce dopravních komunikací a prostranství v sezoně - ICT podporuje monitoring,
řízení dopravy, modelování toků cestujících (např. modely pro terminály
letišť) a tím předchází/snižuje kongesci,
o okamžité vyřizování požadavků klientů i subjektů cestovního ruchu o díky ICT
v místě odbavení i přístupu ke službám prostřednictvím e-business (GDS, CRS,
webové prezentace služeb CR, atraktivit, regionů atd.),
o směřování k dlouhodobě udržitelnému rozvoji CR - ICT má potenciál monitorovat
a řídit toky návštěvníků, monitorovat a vyhodnocovat změny destinací
v rámci životního cyklu destinace, vyhodnocovat a modelovat dopady CR, vytvářet
podklady pro využití konceptů životního cyklu destinace, únosné kapacity,
limitů akceptovatelných změn.
• Udržitelnosti cestovního ruchu:
o udržitelnost CR se stává prioritou v chráněných územích a v územích velmi
vysoké kulturní hodnoty (památky UNESCO aj.) - ICT podporuje komunikaci
s aktéry (návštěvníci, místní obyvatelé, investoři atd.), může zprostředkovat
„virtuální dostupnost" kulturního dědictví (např. vzácné artefakty, jinak nepřístupné
návštěvníkovi - e-kultura),
o vývoj cestovního ruchu a jeho dopady jsou monitorovány, vyhodnocovány, řízeny
- ICT podporuje vyhodnocování dat o průběhu cestovního ruchu jako
součást marketingového výzkumu i monitoringu v kontextu udržitelného rozvoje
cestovního ruchu, významným nástrojem je GIS pro sledování vývoje
území (flóra, fauna, složky životního prostředí), registraci přírodních a kulturních
památek, podporu odvození únosného zatížení území, vymezení různých
zón ve vztahu k CR, podklady pro EIA, optimalizaci vedení turistických stezek
a tras, pro optimalizaci umístění a dispozic infrastruktury CR,
o znalostmi podložené rozhodování o udržitelnosti CR - ICT nabízí expertní
a znalostní systémy, dostupnost studií, průvodců nej lepší praxí, metodik, propojování
získávaných znalostí např. v RDVIS atd.
• Manipulační (marketing):
o propracované metody získávání nových klientů (nové typy packagů s flexibilní
délkou, obsahem, sortimentem vybraných a zaplacených služeb, „vhodným názvem"
- např. manažerské pobyty, propojení nabídky na věrnostní programy,
výpovědi předchozích klientů atd.) - ICT je médiem propagace, propojování,
flexibilního výběru (např. vyberu-li si tento package, kolik to bude stát...),
o získávání stálých/častých zákazníků (programy frequent flyer a další věrnostní
programy, zajištění spokojenosti klientů a jejich pozitivních ohlasů, dobrý
image, public relations aj.) - ICT je médiem „věrnostní" komunikace (představení
věrnostních produktů, kontrola zahrnutí účasti na službách do bodového
hodnocení klienta v rámci programu, výběr benefitů programu aj.), umožňuje
sofistikované marketingové analýzy dat z věrnostních programů (např. projevení
se změn ve věrnostním programu na chování a zájmu klientů), vytváří ucelený
obraz daného subjektu,
o řízení názorů aktérů cestovního ruchu (zájmových skupin - zejména potenciálních
klientů, zprostředkovatelů služeb CR, poskytovatelů služeb CR) - ICT je
153
Další trendy cestovního ruchu
významnou součástí všech marketingových nástrojů, podporuje realizaci marketingového
výzkumu, modelování v marketingu (např. předvídání poptávky po
službách CR),
o vytváření poptávky po destinacích a produktech - ICT propaguje produkty CR,
druhy a formy CR a destinace v mnoha formách (působení na zrak i sluch, kombinace
podnětů, jejich různé zpracování atd.), v různém kontextu (ucelená nabídka,
cílené vyhledávání, logické třídění nabídky, nabídka v tematickém kontextu
- např. hradů a zámků atd.), s využitím různých technologií (různá média,
různá interaktivita, různé rozlišení nabídky - např. podle velikosti displeje pro
prezentaci atd.), na různých místech včetně online v terénu (LBS), v různé štruktúrovanosti
a kvalitě nabídky podle subjektů, které nabídku vytvářejí (národní
centrály CR, ODM, nadšení jednotlivci atd.).
• Pocitové (percepční, prožitkové, zážitkové):
o vyhledávání extrémních zážitků a související budování infrastruktury CR a lidských
zdrojů pro ně - ICT může zprostředkovat „bezpečné či nedosažitelné"
extrémní zážitky (ve V R cestování do vesmíru, do vzdálených destinací, na vrcholky
hor atd.), školení a trénink průvodců,
o vyhledávání „intimních" zážitků o (klidné posezení bez dovolenkových stresů
na rozkvetlé horské louce, východ slunce v horském údolí apod.), návštěvníci
postupně nalézají způsob seznamování se a setkávání s kulturní a přírodní krajinou
- ICT může přinést kvalitní motivační fotografie, kvalitní video i audio
informace, diskuse turistů o zaměření jejich dovolené, přínosech zážitkové
(a poznávací) dovolené atd.
• Kognitivní (lidské myšlení):
o mění se myšlení (a preference, chování, priority, způsob prožívání) návštěvníků,
výsledkem je mimo jiné postupná změna tradičního vzorce 4S pro pobyty
u moře na poznávání a bližší kontakt s místní populací, trendem je vyšší důraz
na interpretaci krajiny a kulturního dědictví, roste atraktivit ekoturismu - ICT
podporuje „komunikaci" s místním přírodním a kulturním dědictvím, poznávání
a interpretaci krajiny, znalosti rizik dovolené podle 4S a vším tím i změnu tohoto
tradičního vzorce,
o roste poptávka po individuálním (či v malých skupinkách) poznávání venkovského
a přírodního prostoru včetně interpretace různých aspektů destinace ICT
podporuje vyhledávání drobných památek, atraktivit a místních drobných
služeb CR v krajině (kříže, místní muzea, ekofarmy aj.), vytváří virtuální naučné
a interpretační stezky, může poskytovat informace a znalosti cíleně různým
segmentům klientů,
o počátek využívání kognitivních a mentálních map v propagaci (způsob nabídky
se více přibližuje typickým rysům lidského vnímání prostoru) - ICT umožňuje
vytvořit mentální mapy (např. mentální mapa regionu pracující s kombinací
symbolů a geografických podkladů), využít je pro propojení na další informace
(mentální mapa jako interaktivní mapa),
154
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
o zvyšuje se odpovědnost návštěvníků k vývoji v navštívené destinaci o (návštěvník
je „host" navštívené komunity, destinace, přírody a krajiny) - ICT připravuje
návštěvníky k odpovědnému chování poskytováním informací k návštěvě,
etických kodexů a kodexů chování, potenciálních dopadů jejich přítomnosti.
• Informačně-komunikační:
o rostoucí geografická (LBS, propojení na web a další média), časová, znalostní
a preferenční (přizpůsobení se koncovému klientovi komunikačními kanály,
obsahem, způsobem obsluhy, designem atd.) dostupnost informací o CR
a o službách CR,
o rostoucí flexibilita IS z mnoha hledisek - designu, informačního obsahu a jeho
propojenosti, používaných technologií, způsobů logického třídění informací,
způsobů vyhledávání informací atd.,
o stále více informací online - webové kamery (destinace, dopravní prostředky),
aktuální počasí, sněhová pokrývka, aktuální obsazenost ubytovacích kapacit
a dopravních prostředků, aktuální dopravní spojení a dopravní situace, příjezdy/přílety/připlutí
dopravních prostředků atd.,
o využívání sofistikovaných IS - rostoucí komplexnost nabídky služeb CR, vyšší
podíl grafické informace a grafických rozhraní (GIS, interaktivní mapy, panoramatické
mapy, multimediální informace atd.), mnoho metod přístupu k informacím,
strukturovanost informací, více vrstev informací atd.,
o přístup ke stejné nabídce služeb mnoha informačními kanály, často spolu vzájemně
propojenými o (aktualizace informace je online přenesena do všech kanálů)
- web, infoboxy, LBS (PDA, mobilní telefony aj.).
• Globalizace cestovního ruchu:
o koncentrace služeb do aliancí, sítí a řetězců (aliance leteckých společností, hotelové
a restaurační o řetězce, nadnárodní touroperátoři aj.) - pomocí ICT propoj
ení subjektů informačními systémy (CRS, GDS), podpora pro management
velkých subjektů (včetně personálního managementu, vzdělávání, motivace zaměstnanců),
podpora pro věrnostní programy, vytváření společných nabídek
produktů, vzájemná/společná propagace atd.,
o vytváření celosvětové nabídky produktů CR a destinací - ICT je typickým médiem
této nabídky, jeho formami jsou např. průvodci destinacemi podle jednotlivých
zemí, brány do GDS, virtuální cestovní kanceláře, databáze služeb CR,
propagace destinací na webu atd.
• Lidských zdrojů pro cestovní ruch:
o vysoká mobilita kvalifikované pracovní síly - rychlé zaškolení s využitím ICT
(např. multimediální prezentační a výukové lekce, dostupnost předně popsaných
postupů),
o požadavek celoživotního vzdělávání - využívání e-learningu (časová a místní
dostupnost a možnost studia při o zaměstnání, přizpůsobení se časovým možnostem
studujícího, tempu jeho studia, formě prezentace poznatků, míře podrobnosti
výkladu atd.),
155
Další trendy cestovního ruchu
o rekvalifikace lidských zdrojů pro CR (CR jako ekonomická příležitost v marginálních
regionech a v chráněných územích, důraz na udržitelnost CR, rozvoj
udržitelných produktů CR - např. ekoagroturismus) - dostupnost informací, výměna
zkušeností, inspirace, vlastní zaškolení,
o charakter a zastoupení klientů cestovního ruchu,
o cestování spíše v malých skupinkách či individuálně - ICT podporuje dostupnost
a rezervaci služeb CR pro skupinky i jednotlivce, individualizaci nabídky,
flexibilní vytváření packagů, vyhledávání vitálních informací, důležitějších pro
cestovatele v porovnání s „packagovými" turisty (bezpečnostní situace v zemi,
důležitá tel. čísla a kontakty, „malé" atraktivity, možnosti přenocování, poznatky
jiných cestovatelů atd.,
o dynamicky se měnící preference a poptávky klientů - monitorování poptávky,
včasná reakce (změny cen, vytvoření package, propagace atd.), předvídání po­
ptávky.
Využití ICT v cestovním ruchu je podle výše uvedených autorů možné rozdělit podle
několika hledisek:
• dle používané technologie: hardwarová a softwarová platforma,
• podle typu aplikace: propagační/informační/rezervační systémy,
• podle využívaného komunikačního/distribučního kanálu: Internet, GDS, mobilní
sítě apod.,
• podle oborového zaměření: administrativa, management, plánování, monitorování,
modelování, statistika, marketing, logistika aj.
INFORMAČNÍ A REZERVAČNÍ SYSTÉMY
V cestovním ruchu jsou informačně-rezervační systémy zaváděny stále více. Jsou budovány
na následujících geografických úrovních: kontinenty, společenství zemí, země, turistické
regiony/kraje, turistické oblasti/mikroregiony, města a obce, globální (GDS, CRS hotelových
řetězců atd.) a kontinenty.
Bez informačních a rezervačních systémů by cestovní ruch v současné podobě nemohl
existovat. Informační a rezervační systémy výrazně zjednodušují práci a komunikaci na
všech úrovních a usnadňují zprostředkování a individualizaci služeb. Patří k nim CRS touroperátorů,
hotelových řetězců a leteckých společností a také globální distribuční systémy.
Současně roste popularita on-line informačních a rezervačních systémů, které lze využívat
pomocí tabletu nebo mobilních telefonů, takže jsou pohodlně dostupné kdykoliv a na každém
kroku (Zelenka, 2008). Prvky online informačně-rezervačního systému jsou uvedeny
v obrázku 5.
156
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Reklama:
Informační,
přesvědčovací,
pripomínací
Další služby:
Info o destinacích,
aktuální turistické
informace, prodejní
informace (tiskoviny,...}
Rezervace:
letenkv, hotely, lodní
lístky, cestovní
pojištění, padtage,
jízdenky
Prvky online
informačně-
rezervačního
systému
Vyhledávání:
Vyhledáváni a
filtrování Informací,
pod minky pro
vyhledávání
Placení a
doručení:
Elektronické a jiné
platby, elektronické a
papírové ceniny
Databáze
klientů:
Profil klientů, jejich
preference, chování,
historie objednávek
Nápověda:
Online nápověda, FAQ
Obrázek 5: Prvky online informačně-rezervačního systému
Zdroj: Zelenka, 2008.
Informačně-rezervační systém cestovního ruchu má podle Zelenky, Pechance, Bureše,
Čecha a Ponce (2008) za cíl reprezentovat pro různé skupiny uživatelů informačním obsahem
jednotné a v různých podobách vytvořené digitální i analogové informační kanály
a informace pro návštěvníky, dostupné přímo v terénu. Tento systém je vnímán široce jako
propojení, koordinace, management, ovlivňování a dodávání obsahu či přesných informací
online i offline informačním kanálům, médiím a zahrnuje i značení a orientaci v terénu.
Informačně-rezervační systém plní podle Zelenky (2008) tyto základní funkce:
• informační - svým informačním obsahem, svou strukturou, uspořádáním a způsobem
vyhledávání a prezentace poskytuje aktuální, úplné a komplexní informace zvolených
podrobností zpracování a způsobu propojování, vyhledávání a prezentace,
• propagační - různé komunikační kanály a média působí na uživatele systému jako pozitivní
motivace k návštěvě a cestování v dané geografické oblasti, a to v kontextu představení
jako atraktivní turistické destinace s rozvinutým potenciálem pro různé druhy
a formy cestovního ruchu,
• rezervační a prodejní - e-business propojuje informační obsah systému s komerční
aplikací a umožňuj e vyhledání, prezentaci, rezervaci a prodej produktů, nabízených poskytovateli
služeb,
157
Další trendy cestovního ruchu
• monitorovací - shromažďuje, vyhodnocuje a prezentuje vývoj domácího a příjezdového
cestovního ruchu a poskytuje tak podklady pro aktivity směřující k realizaci udržitelného
rozvoje cestovního ruchu a k rozvoji a využití potenciálu cestovního ruchu.
Bez rezervačních a informačních systémů by cestovní ruch nemohl existovat a fungovat.
Oba systémy zjednodušují, usnadňují zprostředkování, komunikaci a individualizaci služeb
na všech úrovních, ale v případě nefunkčnosti ji ztěžují. Do těchto systémů patří CRS systémy
touroperátorů, hotelových řetězců, leteckých společností i globální distribuční systémy.
Roste oblíbenost on-line informačních a rezervačních systémů, které lze využívat na
tabletu, v mobilním telefonu, proto jsou dobře dostupné odkudkoliv a kdykoliv.
Informační a rezervační systém CZeCOT (http://www.czecot.info/) je vytvářen od roku
2002. Původním záměrem bylo vytvořit kvalitní turistický portál, který nabídne všechny
dostupné informace o trávení volného času a možnostech cestovního ruchu ČR, podpořit
domácí a příjezdový cestovní ruch a představit ČR - atraktivní evropskou destinaci. Systém
funguje v oblasti ubytovacích služeb, prodeje vstupenek na kulturní, sportovní a společenské
akce. Úzká spolupráce probíhá s agenturou CzechTourism Českou centrálou cestovního
ruchu. Databanka CZeCOT dodává data pro web CzechSpecials a pro katalogy Convention
a Spa&Wellness vydávané sesterskou společností - vydavatelstvím C.O.T. media.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké základní funkce plní informačně-rezervační systém?
INFORMAČNÍ PORTÁLY PRO TURISTY
Plánuj eme-li cestu, můžeme využít jeden z turistických informačních portálů, kterých je
značné množství. Turistické informační portály jsou velmi praktickou pomůckou při plánování
cesty. Turistické informační portály jsou webové stránky, kde si turisté, zákazníci
vyhledají přehled služeb v oblasti cestovního ruchu a řadu dalších informací o destinacích,
kam chtějí cestovat. Na portálech si lze zakoupit letenky, zájezdy, pronajmout si automobil,
koupit si palubní lístek na lodě nebo různé vstupenky, například do divadla nebo kina, obsahují
informace o jednotlivých zemích, fotografie, mapy, všeobecné ale i aktuální informace
o počasí nebo o nadcházejících či probíhajících akcích. Přes portály lze rezervovat
i ubytovaní v hotelu, kde jsou k dispozici názory jiných zákazníků. Portály získávají
finance na svůj provoz hlavně z provizí za prodej zájezdů a ostatních služeb a reklamních
bannerů.
158
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
K ZAPAMATOVÁNÍ
Mezi nej frekventovanější české portály patří Kudyznudy.cz, Czechtourism.cz, Czecot.cz,
Turistika.cz, Orbion.cz, Horydoly.cz, Czlist.cz, Sopka.cz nebo Travelportal.cz. Dále
také existují informační portály jednotlivých měst, turistických oblastí a regionů, které se
zaměřují na propagaci a podporu lokálního cestovního ruchu (Wahla, 2006).
Mezi známé a frekventované portály patří:
• Tripadvisor.com,
• Lonelyplanet.com,
• Roughguides.com,
• Willgoto.com,
• Wordtravels.com,
• World-travel-guides.net,
• Worldtravelguide.net,
• Sustainabletourismonline.com.
Czechtourism.cz nabízí mnoho zajímavých akcí a soutěží nejen pro české obyvatele, ale
i pro zahraniční návštěvníky. Jeho posláním je propagace České republiky jako turistické
destinace v zahraničí.
APLIKACE VYUŽÍVAJÍCÍ MAPY
Součástí cestování jsou obvykle mapy. Když ještě neexistoval internet, byly mapy papírové,
dnes ale zvláště mladší generace turistů používá mapy v mobilu. Cílem map je
usnadnit orientaci, najít cílové místo, kam se chceme podívat, případně nám ukáží, kde
jsme v případě, že jsme odbočili špatně a tím pádem se ztratili. Internet nabízí přístup
k velice kvalitním a podrobným mapám celého světa, které jsou vytvořeny z kvalitních
satelitních snímků. Kromě vyhledávání míst na mapách Google Maps nebo Mapy.cz, lze
najít trasu, kterou lze upravit dle požadavků, zda má být cesta nej rychlejší nebo kde všude
se chceme zastavit. Trasy cest lze vyhledat pro auto, kolo i pro pěší turistiku. Pokud chceme
konzumovat regionální speciality nebo se jenom osvěžit, stačí si do vyhledávače v mapách
zadat "restaurace" nebo "hospoda" a mapy nám nabídnou přehled restaurací v okolí.
Na mapách lze vyhledat kromě restaurace, také hotely, poštu, lékárnu, TIC, apod.
Velmi zajímavou a používanou službou se stal tzv. "Street View," který umožňuje nahlédnout
pomocí panoramatických snímků, které na sebe navazují, místa z celého světa.
Z pohledu chodce si lze prohlédnout památky, zajímavosti v přírodě nebo technické památky
v nej menších detailech a lépe si tak určit orientační body a naplánování trasy.
159
Další trendy cestovního ruchu
Společnost Apple představila minulý rok službu Apple Maps. Tyto mapy byly ale
v řadě případů velmi nepřesné a zavádějící. Australská policie je dokonce označila za nebezpečné
a varovala motoristy, aby je nepoužívali. Některá místa se dokonce nacházela
desítky mil od bodu, označeného na mapě. V horkém australském počasí to některým turistům
s nedostatkem zásob pitné vody způsobilo velké problémy. Nepřesnosti v aplikaci
Apple Maps se ale netýkaly pouze Austrálie, například hlavní město Německa bylo umístěno
do Antarktidy, vlakové nádraží v Aucklandu na dně moře a názvy českých měst pocházely
z dob Rakouska-Uherska. Kvůli neustálým problémům aplikace se společnost vrátila
zpět k využívání Google Maps (Chromý, 2009).
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jmenujte portály, které je možné využít pro turisty, a uveďte informace, které poskytují.
'RO ZÁJEMCE
Mezi další služby můžeme zařadit Sociální sítě, globální distribuční systémy, Systémy
určování polohy (GPS) nebo Push a pull služby. Význam sociálních sítí a médií je především
v hledání inspirace pro cestování, výměny zkušeností z destinací či hotelů, sdílení
fotografií, videí a zážitků, vyhledávání přátel nebo spolucestovatelů, komunikace s přáteli
a lidmi, se kterými jsme se na cestách seznámili anebo sdílení odkazů a informací na zajímavé
destinace, hotely nebo aktivity. Nejznámějšími sociálními sítěmi je Facebook, Twitter,
Youtube nebo Google+, dále MySpace, či Pinterest. Sociální média v souvislosti s cestovním
ruchem plní tyto funkce (Zelenka, 2010): inspirace pro cestování, sdílení zkušeností
z návštěvy destinace, sdílení fotografií, videí a zážitků a emocí, vyhledávání přátel na cestu,
zjišťování informací, překonávání problémů, komunikace s přáteli a známými v rámci
cesty, sdílení odkazů na zajímavé destinace, atraktivity, hotely, atd.
Globální distribuční systémy se zrodily díky leteckým společnostem, jsou založeny
s cílem zkvalitnit služby cestujícím tím, že sjednotí elektronické prodejce letenek. Nej známější
jsou Amadeus, Sabre nebo Galileo.
Pull služby jsou služby, které zprostředkovávají informace, které si uživatel vyžádal.
Například tedy otevírací doba zámku, muzea nebo objezd a místo autobusu. Na rozdíl od
Pull služeb se Push služby spouští automaticky nebo nepřímo. Je to tedy například obdržení
informace o varování před nepřízní počasí na horách nebo nabídka ubytovaná v okolí, kde
se zrovna nacházíme.
160
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
OTÁZKY
1. Je Couchsurfing způsob ubytování spojený s poznáváním místních zvyků a stylu
život?
2. Plní informačně-rezervační systém informační, propagační a monitorovací funkci?
3. Je cílem informačně-rezervačního systému reprezentovat pro různé skupiny uživatelů
informačním obsahem jednotné informace pro návštěvníky, dostupné přímo
v terénu?
4. Představuje zájezd soubor služeb cestovního ruchu prodávaný za souhrnnou cenu,
je uspořádán na dobu delší než dva dny nebo zahrnuje-li ubytování, dopravu a jinou
službu cestovního ruchu?
5. Radíme montánní cestovní ruch mezi aktivní dovolené, jejím cílem je poznat památky,
přírodní krásy a místní kultury?
6. Patří cykloturistika, in-line skating, turistika a treking, vysokohorská turistika do aktivní
dovolené?
SHRNUTÍ KAPITOL Y
Mezi další trendy v cestovním ruchu patří industriálni cestovní ruch, který umožňuje
návštěvu průmyslového dědictví, nabízí zážitek z výroby a výrobních postupu, jako součást
kulturního bohatství. Technické památky lze rozdělit do kategorií na: energetické, funerální,
hydrologické, industriálni, komunikační, militární, montánní, skladové. Montánní
cestovní ruch pečuje o životní prostředí, protože vylepšuje jeho stav tím, že se stará o již
opuštěná místa, kterými jsou především šachty, doly a štoly. Poznávací turistika patří mezi
aktivní dovolené, jejímž cílem je poznat památky, přírodní krásy a místní kultury a relaxovat
například u moře. Obsahem aktivní dovolenej sou sportovní aktivity a realizace různých
dalších aktivit, které vedou k aktivní rekreaci. Způsobů, jak na dovolené odpočívat aktivně
je mnoho, zahrnují zájezdy zaměřené na cykloturistiku a cyklopobyty, cyklistické výpravy
do celého světy, cyklojachty a lodě, in-line skating, turistiku a treking, vysokohorskou turistiku
a viaferraty, rafting a vodní turistiku i outdoorové kurzy. Prostřednictvím Evropy na
otočku lze poznat nej krásnější města Evropy za jediný den. Asketická dovolená představuje
netypický druh dovolené, jejíž náplní je prožitek dobrodružství, velkého množství adrenalinu
v krvi, psychického a fyzického nátlaku, který účastníci podstupují dobrovolně.
Responsible Travel je zodpovědné nebo odpovědné cestování, znamená přesun od masových
návštěv konkrétních míst k individuálnímu přístupu turistů a aktivnímu trávení volného
času. Couchsurfing představuje nový způsob ubytování spojený s poznáváním místních
zvyků a stylu života, j e to unikátní internetová služba, díky ní se lze bezplatně ubytovat
kdekoliv na světě.
161
Další trendy cestovního ruchu
Využívání GPS zjednodušuje orientaci při cestování. E-turismus zahrnuje digitalizaci
všech důležitých procesů a postupů v oblasti turismu, cestování, ubytování, pohostinství
i stravování, zahrnuje i obchodování po internetu a aplikaci ICT. Cestovní ruch prochází
dynamickým rozvojem, změnami v mnoha rovinách: kvantitativní, kvalitativní, časové,
manipulační, pocitové, kognitivní, informačně-komunikační, v rovině udržitelnosti cestovního
ruchu, globalizace cestovního ruchu a lidských zdrojů pro cestovní ruch. Cílem informačně-rezervačního
systému je reprezentovat informačním obsahem jednotné a digitální
i analogové informační kanály a informace pro návštěvníky, dostupné přímo v terénu.
Turistické informační portály jsou webové stránky, kde si turisté, zákazníci vyhledají přehled
služeb v oblasti cestovního ruchu a řadu dalších informací o destinacích, kam chtějí
cestovat. Internet nabízí přístup k velice kvalitním a podrobným mapám celého světa, jejich
cílem je usnadnit orientaci, najít cílové místo, apod.
0 ODPOVĚDI
Lano, 2. ne, 3. ano, 4. ne, 5. ne, 6. ano
162
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
6 TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU PODLE VIZE 2020
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Šestá kapitola soustřeďuje pozornost na trendy cestovního ruchu podle Vize 2020.
Zabývá se prognózou vývoje mezinárodního cestovního ruchu, regionálními trendy mezinárodního
cestovního ruchu. Studenti se dozvědí rovněž o klíčových trendech nabídky
a poptávky v mezinárodním cestovním ruchu i v regionech.
CÍLE KAPITOLY
Konkrétní výčet schopností, dovedností, kompetencí, které by měl student po prostudování
kapitoly ovládat nebo dosáhnout:
• popsat regionální trendy,
• vymezit klíčové trendy nabídky v regionech,
• objasnit klíčové trendy nabídky v mezinárodním cestovním ruchu,
• specifikovat klíčové trendy poptávky v regionech a
• charakterizovat klíčové trendy poptávky v mezinárodním cestovním ruchu.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Prognóza vývoje, regionální trendy, klíčové trendy nabídky v regionech, klíčové trendy
nabídky v mezinárodním cestovním ruchu, klíčové trendy poptávky v regionech, klíčové
trendy poptávky v mezinárodním cestovním ruchu.
6.1 Vize 2020 (2030)
Vize 2020 je rozsáhlý materiál, který obsahuje předpokládaný vývoj mezinárodního
turismu, byla zpracována UNWTO ve druhé polovině 90. let minulého století. Zahrnuje
časový úsek od roku 1995 do roku 2020.
163
Trendy cestovního ruchu podle Vize 2020
K ZAPAMATOVÁNÍ
Vize má 4 hlavní součásti (Palatková, 2013, s. 234):
• celkovou prognózu vývoj e mezinárodního turismu j ako celku,
• regionální trendy mezinárodního turismu,
• analýzu klíčový faktorů vývoj e,
• prognózu pro vybrané tržní segmenty.
Za cíl si vize klade identifikaci klíčových trendů nabídky a poptávky v mezinárodním
turismu globálně i v jednotlivých regionech, určení situace ve vybraných sektorech turismu
a stanovení doporučení pro nastavení politik a tvorbě strategií růstu a rozvoje turismu
(Palatková 2011, s. 205).
V Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020 od
Ministerstva pro místní rozvoj se můžeme dočíst, že "odhady UNWTO (2011) a WTTC
(2012) uvádějí asi pětiprocentní přímý podíl cestovního ruchu na celosvětovém HDP, při
započítání i nepřímých a indukovaných efektů je tento podíl až dvojnásobný". Dle již zmíněné
Koncepce bude výsledkem aplikace nové strategie vytvoření chybějícího systému
řízení cestovního ruchu i s jeho dlouhodobým financováním.
Prognóza pro každý světový turistický region byla rozpracována podrobněji. V této
souvislosti byla vydána studie Tourism 2020 Vision: Europe, jež uvádí, že mezi nejoblíbenější
destinace budou patřit země střední a východní Evropy, které nahradí dosud nej oblíbenější
západoevropské destinace. Dle stejné publikace si téměř jedna třetina návštěvníků
Evropy vybere destinace ve střední nebo východní Evropě.
Strategie se bude snažit o identifikaci klíčových trendů nabídky a poptávky v mezinárodním
turismu globálně i v jednotlivých regionech, určení situace ve vybraných sektorech
turismu a stanovení doporučení pro nastavení politik a tvorbě strategií růstu a rozvoje tu­
rismu.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Vize pracuje s rozdělením do 6 regionů turismu: Evropou, Amerikou, Východní Asií
a Pacifikem, Jižní Asií a Středním východem. Evropský turismus bude čelit stále silnější
(zejména cenové) konkurenci levnějších asijských i některých j iho - a východoevropských
destinací ajejich průraznějším marketingovým kampaním.
164
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
V budoucnu bude docházet k další koncentraci evropského trhu zprostředkovatelů služeb
(a to zejména díky německým a britským tour operátorům). Zejména cestování mezi
kontinenty by mělo růst rychleji než cesty v rámci kontinentu. Do Evropy by mělo v roce
2030 přijet přes 700 miliónů turistů, dojde tak ke zdvojnásobení současného objemu, ale
nárůst bude poněkud nižší (pouze přes 2 %). Nižší příjezdy se očekávají zejména v západní
Evropě. Příjezdový cestovní ruch podle regionu je uveden v tabulce č. 2.
Naopak střední a východní Evropa by měla v roce 2020 předstihnout Evropu západní.
Přesto by si Evropa měla zachovat prioritní pozici v celosvětovém cestovním ruchu.
Na druhé místo by se měla dostat východní Asie a Pacifik. Největšími světovými velmocemi
by se měly stát Čína se 130 milióny návštěvníků (podíl 8,3 %), následovaná Francií
se 106 milióny (6,8 %) a USA se 102 milióny (6,6 %). Podle prognózy UNWTO by Česká
republika měla v roce 2020 patřit k desítce nej navštěvovanějších zemí světa. V roce 2020
by do ČR mělo přijet 44 miliónů turistů, což by představovalo 2,7 % celosvětového trhu
cestovního ruchu. Vize uvádí hlavní faktory zpomalování mezinárodních příjezdů:
• Přirozené zpomalování tempa - díky vyšším výchozím hodnotám mez. Příjezdů,
• Snižování tempa přírůstku hrubého domácího produktu (HDP), typické pro rozvinuté
tržní ekonomiky ale i rozvíjející se ekonomiky,
• Snižující se elasticita poptávky po turismu ve vztahu k HDP,
• Změna trendu doposud klesajících nákladů na dopravu - Vize 2030 očekává nárůst
nákladů na dopravu leteckou i pozemní.
Tabulka č. 2: Vize 2020 - příjezdový turismus podle regionu
REGION
Základnirok1980
1990
2010
Předpověď2020
o
m
0
>
1
1
Prüm,ročnínárůst
(%)1980-2010
Prům.ročnínárůst
(%)2010-2030
Podíl1980(%)
Podíl20101%)
£
o
n
0
I M
0 1
Podíl2030(%)
SVÉT 277,0 435,0 940,0 1 360,0 1 809,0 4,2% 3,3% 100,0 "o 700,0% 700,0% 700,0%
Rozvinuté
ekonomiky
194,0 296,0 498,0 643,0 772,0 3,2% 2,2% 70,0% 53,0% 47,0% 43,0%
R o z v í j e j í c í se
ekonomiky
83,0 139,0 442,0 717,0 1 037,0 5,«% 4,4% 30,0% 47,0% 53,0% 57,0%
Afrika
7.2
14.8 50,3 85.0 134.0 6,7% 5,0% 2,6% 5,3% 6.3% 7.4%
Ameriky 62,3 92.8 149.7 199.0 248.0 3,0% 7.6':- 22,5% 75,9% 1 73,7%
Asie a Pacifik 22.8 55.8 204,0 355,0 535.0 7,6% 4,9% 8,2% 27,7% 26,7% 29,6%
Evropa 177.3 261.S 475.3 620,0 744.0 3,396 2,396 64,1% 50,6% 45,6% 47,7%
Stř. východ 7.1 9.6 60.9 101,0 149,0 7,4% 4,6% 2,6% 6,5% 7,4% 8,2%
Zdroj: PALATKOVÁ, M., 2013, s. 234.
165
Trendy cestovního ruchu podle Vize 2020
j V I K ZAPAMATOVÁNÍ
Zdrojovým trhem zůstane Německo, Japonsko, USA, Čína, Velká Británie, Francií,
Nizozemskem, Itálií, Kanadou a Ruskou federací. Hlavní destinace příjezdového turismu
(Palatková 2013, s. 238) tvoří:
• Čína,
• Francie,
• USA,
• Španělsko,
• Hongkong,
• Itálie,
• Velká Británie,
• Mexiko,
• Rusko,
• ČR.
Hlavní faktory ovlivňující vývoj mezinárodního turismu pro období po roce 2020 (do
r. 2030), viz Palatková (20013, s. 236-7):
1. ekonomika - vliv životní úrovně a růstu fondu volného času na mezinárodní turismus,
očekává se zapojení obyvatel některých rozvojových zemí, Vize vidí pozitivní úlohu
i v zavedení Eura,
2. technologie - podpora informačních a komunikačních technologií. Klíčová pro změny
nabídky, poptávky i distribučních cest; roste vliv dopravních technologií na mezinárodní
turismus,
3. zjednodušení formalit a bariér - předpokládá se další liberalizace exportu dopravních
služeb ajejich deregulace, zjednodušení národních kontrol, vliv rozšiřování Schengenu,
4. bezpečnost - zdůraznění významu bezpečnosti, nutnost snižování rizik, efektivní
ochrana míst turistů,
5. demografie - stárnutí populace jako příležitost, stejně jako oslabování tradičního modelu
domácnosti, poroste turismus jih - sever, a segment za příbuznými a známými,
6. globalizace - vliv na pokles schopnosti kontrolovat své ekonomiky, ztráta schopnosti
firem kontrolovat v určité destinaci svůj trh -> relativně malý počet globálních sítí budou
kontrolovat trh turismu (databáze, marketing, úspory z rozsahu),
7. lokalizace - protiváha globalizace hlavně v rozvojových zemích, turismus jako příležitost
pro rozvoj zážitků spojených s lokálními kulturními a přírodními zdroji,
8. sociokulturní povědomí a povědomí o fyzickém prostředí,
9. pracovní a životní podmínky - rostoucí urbanizace a změna zvyklostí v zaměstnání
povede k větší frekvenci účasti na turismu a kratší délce pobytu (tlak, stres, útěk za
zážitkem),
166
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
10. změna ekonomiky služeb na ekonomiku zážitků - jedinečný zážitek a osobní angažovanost
povedou k potřebě diferenciace produktu turismu a marketingu destinací a tou-
roperátorů,
11. marketing - růst a diverzifikace přání a zájmů - nutnost přizpůsobení marketingových
strategií a marketingového mixu klientům. Využití informačních technologií - vliv na
zacílení segmentů a komunikaci destinací a touroperátorů.
Studie Tourism 2020 Vision uvádí, že mezi nej oblíbenější destinace budou země střední
a východní Evropy, které nahradí dosud nej oblíbenější západoevropské destinace.
Prognóza UNWTO tvrdí, že v roce 2020 patřit ČR k desítce nej navštěvovanějších.
Prognóza trendů: v regionálním a subregionálním rozložení vychází z trendu poklesu váhy
Evropy, malého nárůstu Ameriky a vysokého nárůstu váhy Asijsko-pacifického.
Vize označila dvanáct megatrendů, které budou rozhodující pro mezinárodní turismus,
jedná se o určité kvalitativní trendy, kterými jsou (Palatkové, 2011, s. 208):
1. globalizace - lokalizace- turismus odráží jak globalizační a lokalizační procesy =
může podpořit lokalizaci udržování místních kultur a fyzického prostředí. Kvůli globalizaci
kultur vyvolané nebo umocněné turismem dochází ke snižování etnické rozmanitosti,
autenticity kultur či přechodu místních obyvatel k nezdravému životnímu
stylu. Vlivem globalizace a změny motivů účasti na cestovním ruchu se objevují
další jevové formy cestovní ruchu, které jsou většinou subformou (specifickou formou),
resp. jistou modifikací již známých a zažitých základních forem,
2. polarizace chutí a preferencí klientů - trendem je preferování naprostého pohodlí ve
všech fázích spotřeby, ale také růst počtu klientů orientovaných na dobrodružství či
vzdělání,
3. zmenšování "světa pro turismus" - rozvoj mezinárodního turismu také ovlivní zkracování
vzdáleností vzhledem k nárůstu mobility;
4. informační a komunikační technologie - na konci prvního desetiletí 21. století se
projevují především následující trendy a to:
• dynamický rozvoj aplikací ICT pro CR na Internetu (s růstem počtu uživatelů
a mnoha dalšími trendy),
• rozvoj LBS (location based services)
• a také vzájemné propojování mnoha médií, platforem, technologií a aplikací
apod.
5. tzv. fast track cestování - zjednodušování a odstraňování identifikačních průkazů,
což bude podpořeno nahrazováním biometrickými údaji a užíváním tzv. smart karet,
6. rostoucí převaha kupujícího - že trh se bude stále více stávat trhem kupujícího, který
má díky využívání technologií (internetové inspekce hotelů, destinací, on-line aukce
služeb a další) jednoznačnou výhodu a z ní plynoucí prospěch,
7. destinace jako módní doplněk - výběr destinace se stává otázkou vkusu a módy
a mnohdy nemusí rozhodovat ani úroveň služeb, ale spíše je destinace „in vogue",
167
Trendy cestovního ruchu podle Vize 2020
8. tvorba produktu a marketingu musí sledovat zacílení a tématickou orientaci při zohlednění
kombinací tří „E", entertainment (zábava), excitement (vzrušení) a education
(vzdělávání),
9. růst významu image destinací - j edná se tak o nehmotný charakter nabídky, návštěvník
se mnohem více řídí svým instinktem, emocemi;
• v cestovním ruchu je image destinace významným faktorem v rozhodovacím
procesu při výběru turistické destinace,
• způsob, j ak klient vnímá určitou destinaci, následně ovlivňuj e j eho rozhodování,
zda si destinaci vybere či nevybere pro svůj cíl cesty,
• podněty, které mu image destinace vysílá, navozují určité emoce, které jsou následně
důležité v rozhodovacím procesu, dále také během pobytu a po ukončení
pobytu,
10. rostoucí význam asijského zdrojového regionu - nejedná se pouze o Cínu,
ale i o Hongkong, Jižní Koreu a v budoucnu také o Indii,
11. kampaně podporující udržitelný turismus - podpora turismu bude probíhat ve dvou
částech:
• bude podporován zájem klientů o udržitelnosti a udržitelné produkty turismu,
• poroste význam fair praktik,
12. rostoucí konflikt v sociokulturním prostředí - posuzování vlivů turismu na sociokulturní
prostředí se vlastně odehrává v prostředí neustálé vzájemné interakce rezidentů
a návštěvníků, přispívá ke změnám v hodnotovém systému, v chování jedinců,
ve vztazích, životním stylu společnosti, v úrovni bezpečnosti, v mravním chování,
v kreativním vyjadřování se, v tradicích a místních aktivitách. Sociokulturní prostřední
bude vystaveno vysokému tlaku na mezinárodní turismus a to na rostoucí
objemy příjezdů, a na spotřeby turismu.
6.2 Nabídkové trendy cestovního ruchu
Trendy nabídkové se vztahují k turismu jako k průmyslovému odvětví. Nabídkové
trendy se dělí také dle prostředí, z nichž pocházejí (Palatková 2013):
• ekonomické trendy - rostoucí tlak na cenu a tlak na kvalitu a udržitelnost, jež znamenají
většinou nárůst ceny, dále rostoucí význam yield managementu, koncentrace
ekonomiky omezí vliv jednotlivých států a soukromých společností na domácím
trhu, či velké změny v ekonomických podnikatelských strukturách (nárůst koncentrace,
horizontální i vertikální integrace),
• technické a technologické trendy:
o rostoucí objem rezervací přes internet,
o rostoucí informovanost klienta díky využívání internetu,
o možnost vizuálních elektronických prohlídek nejen ubytovacích zařízení,
o last minuté prodávané přes internet a rozšíření jejich nabídky či
o efektívnej ší letecká doprava umožňující přístup do vzdáleněj ších destinací,
168
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
• trendy společenské - tvorba produktů zohledňuj ící požadavky poptávky, j ako j e důraz
na kvalitu, růst mobility, nárůst segmentu zvláštních zájmů nebo rostoucí podíl
individuálních cest,
• trendy konkurenčního prostředí, kam patří například nárůst konkurence asijských
destinací, rostoucí cenová konkurence diverzifikace zemí, které se účastní mezinárodního
turismu,
• demografické trendy - projeví se v posunech ve věkové struktuře návštěvníků, snižování
významu rodiny v tradičním pojetí nebo rostoucím významu menšin,
• společenské trendy - důraz na bezpečnost, kvalitu v širokém pojetí, požadavek na
zábavu, rozšíření vzdělání i vzrušení, důraz na emocionálně silné a smysly podporující
produkty.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Najděte příklady uvedených nabídkových trendů členěných dle prostředí a porovnejte
v seminářích s ostatními studenty.
6.3 Poptávkové trendy cestovního ruchu
Vize 2020 zmiňuje trendy na straně poptávky (Palatková, 2011, s. 209), kdy mezi hlavními
trendy lze jmenovat (porovnejte poptávkové trendy v kapitole 1.1):
• demografické trendy - projeví se v posunech ve věkové struktuře návštěvníků,
snižování významu rodiny v tradičním pojetí nebo rostoucím významu menšin,
• společenské trendy - což je například důraz na bezpečnost, kvalitu v širokém
pojetí, požadavek na zábavu, rozšíření vzdělání i vzrušení, důraz na emocionálně
silné a smysly podporující produkty a další,
• technické a technologické trendy - růst významu nízkonákladových leteckých
dopravců, v železniční dopravě větší využívání rychlovlaků, novinky při identifikaci
nebo vyšší počet rezervací na poslední chvíli,
• politické prostředí, zejména na udržitelné na zjednodušování a odstraňování bariér
cestování,
• ekonomické prostředí - kladou důraz na kvalitu a cenu či důraz na efektivnost,
• udržitelnost - tlak na udržitelné produkty, rostoucí povědomí nebo cesty z měst
do přírody.
169
Trendy cestovního ruchu podle Vize 2020
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Najděte příklady poptávkových trendů dle vymezení Vize 2020 a porovnejte v seminářích
a ostatními studenty.
Poptávkové trendy v sobě odráží vnímání turismu jako trávení volného času, získávání
nových zážitků. Někteří autoři v poptávkových trendech rozlišují pět rozměrů osobního
volného času, a to na (Goyti a Prat, 2000):
• požitkářství,
• příklon k ekologii,
• kreativitu,
• zálibu ve slavnostech,
• sounáležitost.
Těchto pět dimenzí se podílí na vzniku nových turistických aktivit, které vznikají v důsledku
poptávkových změn.
V souvislosti s poptávkovými trendy je také zdůrazňován pojem globalizace. Palatková
a Zichová (2011, s. 46) uvádí, že tento pojem lze chápat dvojím způsobem. Na jednu stranu
jím rozumíme relativní zkracování vzdáleností mezi destinacemi, což souvisí s rozvojem
dopravy a také s rozvojem informačních technologií. Na druhou stranu můžeme globalizací
označit i standardizaci nabídky v globálním měřítku a vzrůstající homogenitu turistických
regionů.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jmenujte trendy na straně poptávky uvedené ve Vizi 2020.
Jak uvádí ETC (2006) s globalizací souvisí i rostoucí význam tzv. VFR turismu (v angl.
„visits to friends & relatives", tedy návštěva přátel a příbuzných). European Travel
Commission uvádí, že se díky globalizací poměrně velké množství rodin stěhuje do jiných
zemí. Tento fakt pak pochopitelně ovlivňuje také počet VFR cest.
170
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
Trendy můžeme dělit také dle prostředí, ve kterém vznikají. V případě poptávkových
trendů hovoříme o prostředí (Palatková, 2006, s. 197-198):
• demografickém,
• společenském,
• zákaznickém,
• technickém a technologickém,
• ekonomickém a ekologickém.
V důsledku změn v poptávce se mění i podoba nabízených turistických atraktivit. Obliba
plážových dovolených stále roste, přestože turisté nechtějí být označováni jako plážoví.
Tito zákazníci kladou velký důraz na originální, netradiční zážitky, roste zájem o kulturní
a sportovní aktivity.
Palatková (2011, s. 208) řadí mezi poptávkové trendy:
• technické a technologické trendy - růst významu nízkonákladových leteckých
dopravců, v železniční dopravě větší využívání rychlovlaků, novinky při identifikaci
nebo vyšší počet rezervací na poslední chvíli,
• politické prostředí - udržitelné na zjednodušování a odstraňování bariér cesto­
vání,
• ekonomické prostředí - důraz na kvalitu a cenu či důraz na efektivnost,
• udržitelnost - tlak na udržitelné produkty, rostoucí povědomí nebo cesty z měst
do přírody.
OTÁZKY
1. Zahrnují poptávkové trendy technické a technologické trendy, politické a ekonomické
prostředí a udržitelnost?
2. Patří mezi hlavní faktory ovlivňující vývoj mezinárodního turismu ekonomika, technologie,
bezpečnost, globalizace, lokalizace, marketing, management?
3. Zahrnuje Vize tyto hlavní součásti: celkovou prognózu vývoje mezinárodního turismu
jako celku a regionální trendy mezinárodního turismu?
4. Rozlišuje Vize šest regionů turismu: Evropou, Amerikou, Východní Asií a Pacifikem,
Jižní Asií a Středním východem?
5. Je cílem Vize identifikaci klíčových trendů nabídky a poptávky v mezinárodním turismu
globálně?
171
Trendy cestovního ruchu podle Vize 2020
S SHRNUTÍ KAPITOLY
Kapitola se zaměřila na trendy cestovního ruchu podle Vize 2020. Vize tvoří čtyři hlavní
části: celková prognóza vývoje mezinárodního turismu jako celku, regionální trendy mezinárodního
turismu, analýza klíčových faktorů vývoje a prognóza pro vybrané tržní segmenty.
Vize také rozlišuje šest regionů turismu: Evropou, Amerikou, Východní Asií a Pacifikem,
Jižní Asií a Středním východem. Cílem vize je identifikace klíčových trendů nabídky
a poptávky v mezinárodním turismu globálně i v jednotlivých regionech, určení situace
ve vybraných sektorech turismu a stanovení doporučení pro nastavení politik a tvorbě
strategií růstu a rozvoje turismu. Prognóza byla zpracována pro každý světový turistický
region podrobněji.
Mezi hlavní faktory ovlivňující vývoj mezinárodního turismu pro období po roce 2020
řadí Vize ekonomiku (vliv životní úrovně a růstu fondu volného času), technologie (informační
a komunikační technologie), zjednodušení formalit a bariér, bezpečnost (snižování
rizik, ochrana míst turistů), demografii (stárnutí populace, oslabování tradičního modelu
domácnosti, apod.), globalizaci, lokalizaci, sociokulturní povědomí a povědomí o fyzickém
prostředí, pracovní a životní podmínky, změnu ekonomiky služeb na ekonomiku zážitků
a marketing. Vize popisuje 12 megatrendů: globalizace - lokalizace, polarizace chutí a preferencí
klientů, zmenšování "světa pro turismus", informační a komunikační technologie,
tzv. fast track cestování, rostoucí převaha kupujícího, destinace jako módní doplněk, tvorba
produktu a marketingu musí sledovat zacílení a tematickou orientaci při zohlednění kombinací
tří „E", růst významu image destinací, rostoucí význam asijského zdrojového regionu,
kampaně podporující udržitelný turismus a rostoucí konflikt v sociokulturním
prostředí.
Nabídkové trendy se vztahují k turismu jako k průmyslovému odvětví a dělí se také dle
prostředí, z nichž pocházejí. Poptávkové trendy v sobě odráží vnímání turismu jako trávení
volného času, získávání nových zážitků. Lze je členit také dle prostředí, ve kterém vznikají,
a proto rozlišujeme poptávkové trendy.
\7\ ODPOVĚDILano, 2. ne, 3. ne, 4. ano, 5. ne
172
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
LITERATURA
[I] ADVENTURA.CZ, 2018. Aktivní dovolená, [online] [vid. 4.3.2018]. Dostupné
z https://www.adventura.cz/info/aktivni-dovolena/
[2] ADVENTURA.CZ, 2018. Poznávací zájezdy, [online] [vid. 4.3.2018]. Dostupné
z https://www.adventura.cz
[3] ATLASCESKA.CZ, 2018. Archeopark Chotěbuz, [online] [vid. 21.2.2018]. Dostupné
z http://www.atlasceska.cz/moravskoslezsky-kraj/archeopark-chotebuz/
[4] ATLASCESKA.CZ, 2018. Církevní památky, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné
z http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/cirkevni-pamatky/
[5] ATLASCESKA.CZ, 2018. Skanzeny, [online] [vid. 21.2.2018]. Dostupné
z http://www.atlasceska.ez/ceska-republika/skanzeny/#list
[6] BABICKÝ, A., L. WITASSEK, T. GŘEŠEK a L. KUDĚLOVÁ, 2007. Golf- specifická
činnost v cestovním ruchu, zásady a pravidla golfového resortu. Praha: MMR.
[online] [vid. 20.1.2018]. Dostupné z https://www.mmr.cz/getmedia/8d6249dc-910f-
4fcc-8588.../GetFile47.pdf?ext=.pdf
[7] BAHENSKA, M., 2005. Počátky emancipace v Cechách: dívčí vzdělávací a ženské
spolky v Praze v 19. století. 1. vyd. Praha: Libri. ISBN 80-7277-241-4.
[8] BIČÍK, I. a kol., 2001. Druhé bydlení v Česku. Praha: PřF UK. ISBN 80-238-7002-5.
[9] BENEŠOVÁ, P.aH. KRUISOVÁ, 2015. Zdravotně orientovaný cestovní ruch. Praha:
Idea servis. ISBN 978-80-85970-85-2.
[ 10] BRABCOVA, A. 2013. Požadavky žen na služby ubytovacích zařízení v cestovním
ruchu v České republice. Bakalářská práce [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné
z https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/17143/thema/3018
[II] BUHALIS, D. a S.H. JUN, 2011. E-Tourism. Oxford: Goodfellow Publishers Ltd.
online] [vid. 20.1.2018]. Dostupné z http://www.goodfellow publishers.com/free_fi-
les/fileEtourism.pdf.
[12] BUSINESSINFO.CZ, 2017. Češi a cestovatelské trendy v roce 2017. [online] [vid.
28.1.2018]. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cesi-a-cestovatelske-
trendy-v-roce-2017-86986.html
[13] BUCHTOVÁ, B. a V. KULHAVÝ, 2006. Psychologie v obchodní činnosti firmy.
Brno: ESF M U . ISBN 80-210-4061-0.
[14] BVV, 2018. Interaktivita, to je trend v cestovním ruchu, [online] [vid. 2.2.2018].
Dostupné z https://www.bw.cz/go-regiontour/aktuality/interaktivita-to-je-trend-v-
cestovnim-ruchu/
[15] CELESTIS.COM, 2010. Celestis Memorial Spaceflights, [online] [vid. 22. 3.
2010]. Dostupný z http://www.celestis.com/services.asp
[16] CIBA, T., 2010. Vesmírná turistika. Diplomová práce, [online] [vid. 25.2.2018].
Dostupné z https://vskp.vse.cz/24318_vesmirna_turistika
173
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
[17] CINKÁNOVÁ. L., 2018. Specifický cestovní ruch-městský, za uměním, gastronomický,
náboženský, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné z https://www.multiedu.tul.cz/..
./7_prednaska_FCR-specificky_mestsky_za_umenim_gurmansky_nabo-
zensky.
[18] COUCHSURFFNG.CZ, 2018. Ubytování v zahraničí přes Couchsurfing zdarma.
[online] [vid. 11.3.2018]. Dostupné z http://www.couchsurfing.cz/ubytovani-v-sou-
kromi/#couchsurfing
[19] CONNELL, J., 2012. Film tourism -Evolution, Progress and Prospects. In: Tourism
Management. Oct2012, vol. 7, issue, p. 1007 -1029.
[20] CONRADY, R. and M . BUCK, 2011. Trends and issues in globaltourism 2011.
Heidelberg: Springer. ISBN 978-3-642-17766-8.
[21] CZECHTOURISM, 2016. Nové trendy v destinačním marketingu, [online] [vid.
27.1.2018]. Dostupné z http://www.czechtourism.cz/clanky/nove-trendy-v-destinac-
nim-marketingu-press-trip-s/
[22] CZECHTOURISM, 2014. Trendy globálního cestovního ruchu (2013/2014). [online]
[vid. 27.1.2018]. Dostupné z http://www.czechtourism.cz/institut-turismu/aktua-
lity/trendy-globalniho-cestovniho-ruchu-2013-a-2014/
[23] ČSÚ.CZ, 2017. [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné
z https://www.czso.cz/csu/czso/13-l 11 l-03-rok_2001-3 obyvatelstvo
[24] ČSÚ, 2018. [online] [vid. 20.1.2018]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/re-
dakce.nsf/i/sezonne_ocistena_data
[25] ČTK, 2006. Výlety do vesmíru začala nabízet první běžná cestovní kancelář, [online]
[vid. 25.2.2018]. Dostupné z https://www.novinky.cz/cestovani/102174-vylety-
do-vesmiru-zacala-nabizet-prvni-bezna-cestovni-kancelar.html
[26] DĚDINA, J., 2004. Management, organizování a ekonomika lázeňství. Praha:
Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství. ISBN 80-86592-01-4.
[27] DWYER, L. et al., 2009. Destination and enterprise managementfor a tourism future.
Tourism Management. Elsevier Ltd. Volume 30, Issue 1, February 2009, pp. 63-
74. ISSN 02615177 [online] [vid. 20.22018] Dostupné z http://www. sciencedi-
rect.com/science/article/pii/S0261517708000745
[28] E15.CZ, 2014. Vesmírná turistika je stále zatím v plenkách, [online] [vid.
25.2.2018]. Dostupné z http://magazin.el5.cz/zen/na-ceste/vesmirna-turistika-je-stale-
zatim-v-plenkach-1052964
[29] ENVIWEB, 2010. Jste Lohas? [online] [vid. 1.3.2018]. Dostupné z http://www.en-
viweb.cz/clanek/archiv/80843/
[30] EUROPEAN TRAVEL COMMISSION, 2006. Tourism trends for Europe, [online],
[vid. 27.1.2018]. Dostupný z http://www.etc-corporate.org/resources/uplo-
ads/ETC_Tourism_Trends_for_Europe_09-2006_ENG.pdf
[31] EXXTRA.CZ, 2018. Český fenomén chataření a chalupaření, [online] [vid.
15.2.2018]. Dostupné z http://exxtra.cz/cesky-fenomen-chatareni-a-chalupareni/
[32] FILMOVAMISTA.CZ, 2018. O projektu filmová místa, [online] [vid. 20.2.2018].
Dostupné z https://filmovamista.cz/projekt
174
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
[33] FORBES, 2017. Pět trendů a pět destinací v globálním cestovním ruchu v roce
2017. [online] [vid. 21.1.2018]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/le-
alane/2017/01/15/a-top-10-list-of-2017-travel-trends-and-destinations/#6995f86847e6
[34] FORET, M . a V. FORETOVÁ, 2001. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha:
Grada Publishing. ISBN 80-247-0207-X.
[35] GALVASOVÁ, L, J. B INEK, J. HOLEČEK, K. CHABIČOVSKÁ, Z. SZCZYRBA
A KOLEKTIV, 2008. Průmysl cestovního ruchu. Praha: M M R . [online] [vid.
3.3.2018]. Dostupné z http://www.garep.cz/wp-content/uplo-
ads/2013/03/Prumysl_CR.pdf
[36] GAVLOVSKY, E., 2002. Teorie turismu. Ostrava: Vysoká škola bánská - Technická
univerzita Ostrava. [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné
z http://igdm.vsb.cz/igdm/materialy/turismus.pdf.
[37] GEOGRAPHY.CZ, 2017. Krajina vyhledávaná, konzumovaná, či tvořená cestovním
ruchem? In: Geografické rozhledy 4/06-07. [online] [vid. 15.2.2018]. Dostupné
z http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2007/04/6-9.pdf
[38] GOELDNER, CH. R. and J. R. BRENT RITCHIE, 2014. Cestovní ruch Principy,
příklady, trendy. Brno: BizBooks. ISBN 978-80251-2595-3.
[39] GOYTIA PRAT, A., 2000. New trends in leisure tourism. Leisure Studies Institute.
University of Bilbao (Spain).
[40] GÚČIK, M . , 2010. Cestovný ruch. Úvod do štúdia. Banská Bystrica: DALI-BB.
ISBN 978-80-89090-80-8.
[41] HAŠKOVCOVÁ, H , 2010. Fenomén stáří. 2. vydání. Praha: Havlíček Brain Team.
ISBN 978-80-87109-19-9.
[42] HESKOVA, M . a kol., 2006. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy.
Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-948-3.
[43] HERMANOVÁ, E., 2013. Turismus náboženský, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné
z http://artslexikon.cz/index.php/Turismus_n%C3%A1bo%C5%BEe-
nsk%C3%BD.)
[44] HERMANOVÁ, E., 2013. Turismus poutní, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné z
http://www.artslexikon.cz/index.php?title=Turismus_poutn%C3%AD
[45] HOFMANOVÁ, V., 2017. Cena za samotu při cestování, [online] [vid. 3.3.2018].
Dostupné z https://www.i60.cz/clanek/detail/16495/cena-za-samotu-pri-cestovani
[46] HLUSIČKOVÁ, H. a kol., 2002. Technické památky v Cechách, na Moravě a ve
Slezsku. I. Díl. A G. ISBN 80-7277-043-8.
[47] HOJG, R, R. a J. STANKOVIČ, 2007. GPS praktická uživatelská příručka. Brno:
Computer Press, a.s. ISBN 978-80-251-1734-7.
[48] HORNER, S. a J. SWARBROOKE, 2003. Cestovní ruch, ubytování a stravování,
využití volného času. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-0202-9.
[49] HRUŠKA. L. a KOL., 2015. Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském
kraji. Kompletní verze 2015. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,
s.r.o. Bez ISBN.
[50] HRUBEŠOVÁ, M., 2013. Století trampských osad aneb chatařská romantika stále
láká. [online] [vid. 15.2.2018]. Dostupné z https://www.ireceptar.cz/zajimavosti/sto-
leti-trampskych-osad-aneb-chatarska-romantika-stale-laka/
175
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
[51] CHROMÝ, J., 2009. Informační a komunikační technologie pro hotelnictví a cestovní
ruch. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová, 2009. ISBN 978-80-86578-76-7.
[52] CHORVATSKO.CZ, 2017. Víte, co je glampingl [online] [vid. 20.2.2018].
Dostupné z https://www.chorvatsko.cz/aktual/170329-vite-co-je-glamping.html
[53] INDROVÁ, J. A KOL., 2004. Cestovní ruch I. Praha: Oeconomica. ISBN 80-245-
0799-4.
[54] INDROVÁ, J a kol., 2008. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro
místní rozvoj. ISBN 978-80-7399-407-05.
[55] INDROVÁ, J. a kol., 2009. Cestovní ruch: základy. Vyd. 2. přepracované. Praha:
Oeconomica. ISBN 978-802-4515-694.
[56] INVESTICNIWEB, 2017. Tipy a trendy v cestování pro rok 2017. [online] [vid.
21.1.2018]. Dostupné z http://www.investicniweb.cz/2017/l/12/tipy-trendy-v-cesto-
vani-pro-rok-201II
[57] ISMENDELU, 2018. [online] [vid. 20.2.2018]. Dostupné z https://is.men-
delu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=2772
[58] JAKUBIKOVÁ, D., 2012. Marketing v cestovním ruchu. 2. aktualizované a rozšířené
vydání. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4862-7.
[59] JANIŠ, K. a J. SKOPALOVÁ, 2016. Volný čas seniorů. Praha: Grada Publishing,
a.s. ISBN 978-80-247-5535-9.
[60] KAMRÁDKOVÁ, K , 2013. Filmový turismus jako podpora cestovního ruchu ve
Středočeském kraji. Olomouc: UP.
[61] KEEPEK.COM, 2018. [online] [vid. 20.1.2018]. General trends in tourism and
transport. Dostupné z http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/in-
dustry-and-services/oecd-tourism-trends-and-policies-2016_tour-2016-en#page64
o
[62] KOLEKTIV AUTORU, 2006. Destinační management a vytváření produktů v cestovním
ruchu Cestovní ruch, udržitelný rozvoj a životní prostředí institut obchodu
a cestovního ruchu. Praha: MMR. Bez ISBN
[63] KOTIKOVÁ, H., 2008. Nové trendy vpořádání akcí a událostí (events) v cestovním
ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. ISBN 978-80-87147-04-7.
[64] KOTIKOVÁ, H., 2013. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu: nové produkty
s hlediska motivace účastníků cestovního ruchu, nové trendy v nabídce turismu pro
specifické skupiny, názorné příklady ze zahraničí i z České republiky. Praha: Grada Publishing.
ISBN 978-80-247-4603-6.
[65] KOTÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFO VÁ, E., 2008. Nové trendy v pořádání akcí
a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: MMR. ISBN 978-80-87147-05-4.
[66] KRAMPLOVÁ, T., 2016. Vyzkoušeli jste už glamping, luxusní kempování v přírodě?
[online] [vid. 20.2.2018]. Dostupné z https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/ev-
ropa/slovinsko/26220-glamping-pohodli-s-vuni-outdooru/
[67] KUBALA, P., 2008. Raketoplány - příběh vesmírných korábů. 1. vyd. Kralice na
Hané: Computer Media. ISBN 978-80-7402-003-2.
[68] KUBEŠ, J., 2011. Typologická rozmanitost českého chataření. In: Acta Facultatis
Rerum Naturalium Universitas Ostraviensis, Geographia - Geológia.
176
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
[69] KUČEROVÁ, S., D. REEVES, Z. KUČERA a M . HUPKOVÁ, 2011. Poutní místa
na českém venkově. In: Deník veřejné správy. OF2/2011. [online] [vid. 27.2.2018].
Dostupné z http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6496693.
[70] KUDYZNUDY.CZ, 2017. 30 tipů na temné cestování v Česku, [online] [vid.
24.2.2018]. Dostupné z http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/10-tipu-na-temne-cesto-
vani-v-Cesku.aspx
[71] KUDYZNUDY.CZ, 2018. Dovolená jinak aneb dobrovolnická dovolená, [online]
[vid. 25.2.2018]. Dostupné z http://www.kudyznudy.cz/Cestovani-po-CR/Rady-a-
tipy/Je-libo-dovolena-nebo-vylet-/Dovolena-jinak-aneb-dobrovolnicka-dovolena.aspx
[72] KŮREK, W., 2007. Turystyka. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN. ISBN
9788301152949.
[73] LAUERMANNOVÁ, P., 2017. Cestovatelské trendy na rok 2017. [online] [vid.
27.1.2018]. Dostupné z https://www.toato.cz/cestovatelske-trendy-pro-rok-2017/
[74] LEPKOVA, H., 2009. Nové netradiční formy cestovního ruchu, [online] [vid.
25.2.2018]. Dostupné z https://is.muni.cz/th/212590/esf_b/bakalarskaj3race.pdf
[75] MEIER, J., A. F. STEPHEN a M . CROCKER, 2010. Generation Y in the Workforce:
Managerial Challenges. [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné
z http://www.hraljournal.com/Page/8%20Justin%20Meier.pdf
[76] M M R ČR, 2013. Koncepce politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020.
[online], [vid. 27.1.2018]. Dostupný z http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d4-
4344-8d38-f8de43cec24d/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-ob-
dobi-2014-2020.pdf?ext=.pdf
[77] NĚMČANSKÝ, M . , 1999. Odvětví cestovního ruchu - vybrané kapitoly (1. a 2.
díl). Karviná: SU OPF. ISBN 80-7248-034-0.
[78] NIGRINOVÁ, A., 2011. Management lázeňských a wellness služeb. Studijní opora
pro kombinovanou formu studia. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze. ISBN 978-80-
87411-29-2.
[79] NORDIN, S., 2005. Tourism of tomorrow. European Tourism Research Institute.
ISBN 9197465771.
[80] NOVINKY.CZ, 2017. Čína úspěšně otestovala kapsli pro vesmírný turismus.
Na palubě byla želva, [online] [vid. 25.2.2018]. Dostupné z https://www.no-
vinky.cz/veda-skoly/453216-cina-uspesne-otestovala-kapsli-pro-vesmirny-turismus-
na-palube-byla-zelva.html
[81] PALATKOVA, M . , 2006. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu:
Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-
1014-3.
[82] PALATKOVA, M . , 2011. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve
světové ekonomice: význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích: evropská
integrace a mezinárodní turismus. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-802-4737-508.
[83] PALATKOVA, M., 2013. Mezinárodní turismus. 2. aktualizované a rozšířené vydání.
Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4862-7.
[84] PALATKOVA, M . a J. ZICHOVÁ, 2014. Ekonomika turismu: Turismus České republiky
- 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-
247-3643-3.
177
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
[85] PAPEŽ, J., 2016. Nemáte s kým cestovat a nechceteplatit příplatek za jednolůžkový
pokoj? [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné z https://www.novinky.cz/cestovani/afrika-
asie/424199-nemate-s-kym-cestovat-a-nechcete-platit-priplatek-za-jednoluzkovy-po-
koj.html
[86] PÁSKOVÁ, M . a J. ZELENKA, 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha:
Ministerstvo pro místní rozvoj.
[87] RLNSCHEDE, G., 1992. Forms of religious tourism. Annals of tourism research.
Vol. 19, pp. 51-67. ISSN 0160-7383.
[88] ROESCH, S., 2009. The experiences of film location tourists. Buffalo: Channel
View Publications. Aspects of tourism. ISBN 18-454-1122-6.
[89] RYGLOVÁ K , 2009. Cestovní ruch. Soubor studijních materiálů. Praha: Key publishing.
ISBN 978-80-7418-028-6.
[90] RYGLOVÁ K., M . BURIAN a I. VAJČNEROVÁ, 2011. Cestovní ruch - podnikatelské
principy apříležitosti vpraxi. Praha: Grada Publishing. ISBN 9788024740393.
[91] SAK, P. a K. KOLESÁROVÁ. 2012. Sociologie stáří seniorů. Praha: Grada Publishing.
ISBN 978-80-247-3850-5.
[92] SINGLETOUR.CZ, 2018. Nejsme seznamka, ale cestovka. [online] [vid. 3.3.2018].
Dostupné z http://www.singletour.cz/
[93] SPACEADVENTURES, 2010. [online] [vid. 22. 3. 2018]. Dostupný
z http://www.spaceadventures.com/index.cfm?fuseaction=suborbital.welcome
[94] SPACE ELEVATOR, 2010. [cit. 22. 3. 2018]. Dostupný z http//:www.spaceeleva-
tor.com/details
[95] SÝKOROVÁ, D., 2007. Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha:
Slon. ISBN 978-80-86429-62-5.
[96] ŠINDELÁŘOVÁ, L., 2007. Youth Travel - mladí cestovatelé, [online] [vid.
1.3.2018]. Dostupné z https://www.cestovatel.cz/clanky/youth-travel-mladi-cestova-
tele/
[97] ŠINDELÁŘOVÁ, L. 2008. Dark Tourism - temné cestování na místa katastrof
a neštěstí, [online] [vid. 24.2.2018]. Dostupné z https://www.cestova-
tel.cz/clanky/dark-tourism-temne-cestovani-na-mista-katastrof-a-nestesti/
[98] ŠINDELÁŘOVÁ, L., 2008. Asketická dovolená, [online] [vid. 4.3.2018]. Dostupné
z https://www.cestovatel.cz/clanky/asketicka-dovolena/
[99] ŠINDELÁŘOVÁ, L., 2018. Volunturismus - dobrovolnická turistika, [online] [vid.
25.2.2018]. Dostupné z https://www.cestovatel.cz/clanky/volunturismus-dobrovol-
nicka-turistika/
[100] ŠPAČEK, O. a R. CHALOUPKA, 2017. Současné trendy v cestovním ruchu s důrazem
na hotelnictví. [online] [vid. 28.1.2018]. Dostupné z http://artn.cz/soucasne-
trendy-v-cestovnim-ruchu-s-durazem-na-hotelnictvi/
[101] TOATO.CZ, 2016. Cestovatelské trendy pro rok 2017. [online] [vid. 4.3.2018].
Dostupné z https://www.toato.cz/cestovatelske-trendy-pro-rok-2017/
[102] TRIPADVISOR, 2017. 6 klíčových trendů v cestování na rok 2016. [online] [vid.
20.1.2018]. Dostupné z https://www.tripadvisor.cz/TripAdvisorInsights/n2670/6-kli-
covych-trendu-v-cestovani-na-rok-2016#sthash.nJSy2BRH.dpuf
178
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
[103] TROEN, B., 2003. The Biology of Ageing. The Mount Sinai Journal of Medicine.
ISSN 1931-7581.
[104] TREKKSOFT, 2017. Travel Industry Trend s 2016. [online] [vid. 27.1.2018].
Dostupné z https://www.trekksoft.com/en/blog/travel-industry-trends-2016
[105] TREKKSOFT, 2018. 7travel trends for 2017. [online] [vid. 27.1.2018]. Dostupné
z https://www.trekksoft.com/en/blog/7-travel-trends-for-2017-that-will-drive-the-glo-
bal-tourism-industry
[106] TREKKSOFTCOM, 2017. Sedm trendů v globálním cestovním ruchu v roce 2017.
[online] [vid. 21.1.2018]. Dostupné z https://www.trekksoft.com/en/blog/7-travel-
trends-for-2017-that-will-drive-the-global-tourism-industry
[107] TRAVELBIBLE.CZ, 2017. Jak nejlépe najít bydlení přes Couchsurfing? [online]
[vid. 11.3.2018]. Dostupné z https://travelbible.cz/couchsurfing/
[108] TRIPADRISOR.CZ, 2017. 6 klíčových trendů cestování na rok 2016. [online] [vid.
29.1.2018]. Dostupné z https://www.tripadvisor.cz/TripAdvisorInsights/n2670/6-kli-
covych-trendu-v-cestovani-na-rok-2016
[109] TTG, 2017. Praha je v rezervacích na Airbnb devátá na světě, [online] [vid.
21.1.2018]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/praha-je-v-rezervacich-na-airbnb-devata-
nejzadanejsi-na-svete/
[110] VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA, KATEDRA CESTOVNÍHO
RUCHU, 2014. Analýza potenciálu cestovního ruchu v Kraji Vysočina a míra jeho využití,
[online] [vid. 20.1.2018]. Dostupné z http://www.kr-vysocina.cz/VismoOn-
line_Actioncripts/File.ashx?id_org=450008&id_doumenty=4062758
[111] WOLF, E., 2006. Culinary tourism: the hidden harvest: a dozen hot andfresh reasons
how culinary tourism creates economic and community development. Dubuque,
Iowa: Kendall/Hunt. ISBN 9780757526770.
[112] WOMEN FRIENDLY HOTELS, 2013. [online] [vid. 3.3.2018]. Dostupné
z http://www.women-friendly-hotels.com/
[113] ZÁKONY PRO LIDI.CZ, 2018. [online] [vid. 24.2.2018]. Zákon č. 164/2001 Sb.
Dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164
[114] ZELENKA, J., 2008. Cestovní ruch - Informační a komunikační technologie. Hradec
Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7041-514-6.
[115] ZELENKA, J., 2010. Marketing cestovního ruchu. Praha: Univerzita J. A. Komenského.
ISBN 978-80-8672-395-2.
[116] ZELENKA, J. a M . PÁSKOVÁ, M . , 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu.
2.přep. vyd. Praha: Linde. ISBN 1978-80-7201-880-2.
[117] ZELENKA, J., V. PECHANEC, V. BUREŠ, P. ČECH a D. PONCE, 2008. e-Tourism
v oblasti cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. ISBN 978-
80-87147-07-8.
179
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY
Studijní opora byla zaměřena na oblast trendů v cestovním ruchu a sestávala z šesti kapitol.
V první kapitole bylo uvedeno pojetí trendu, specifikovány trendy v cestovním ruchu
a jejich vývoj. Kapitola poskytovala rovněž informace o možnosti vyhledávání trendů
a jejich implementaci do nabídky podniků cestovního ruchu. Závěrem byl popsán postup
při sestavování úspěšného produktu.
V druhé kapitole s názvem Nové formy využití krajiny v cestovním ruchu byly vymezeny
vybrané formy využití krajiny v cestovním ruchu, a to chataření, chalupaření, golf,
cykloturistika, agroturistika, hipoturistika, glamping, skanzeny. Součástí byly také sportovní
areály a adrenalinový cestovní ruch, jež patří do uvedené formy cestovního ruchu.
Třetí kapitola se zaměřila na deskripci trendů z pohledu motivace účastníků cestovního
ruchu. Opět byly podrobněji vymezeny vybrané trendy v pořadí gastronomický cestovní
ruch, léčebný turismus, Darktourism, dobrodružný cestovní ruch, event turismus, svatební
turistika, filmový turismus, kosmická turistika, Voluntarismus, náboženský cestovní ruch
a také Geocaching.
Trendům z pohledu potřeb cílových skupin byla věnována čtvrtá kapitola, v níž byli
čtenáři obeznámeni s cestovním ruchem seniorů, cestováním osob se zdravotním postižením,
cestovním ruchem sexuálních menšin, cestovním ruchem zaměřeným na segment LOHAS,
cestovním ruchem košer a halal, YouthTravel, generací Y, dovolenou pro jednotlivce
a posledním tématem bylo dámské individuální cestování.
Další trendy cestovního ruchu byly předmětem páté kapitoly. Ta se podrobněji věnovala
industriálnímu cestovnímu ruchu, montánní turistice, poznávací turistice, aktivní dovolené,
Evropě na otočku, odpovědnému cestovnímu ruchu, asketické dovolené, Responsible Travel,
Couchsurfingu. V závěru kapitoly bylo charakterizováno velmi oblíbené využití mobilních
aplikací a internetu v cestovním ruchu.
Poslední kapitola se orientovala na trendy cestovního ruchu podle Vize 2020, kde
se zaměřila na prognózu vývoje mezinárodního cestovního ruchu, regionální trendy mezinárodního
cestovního ruchu. Čtenáři se mohli také seznámit s klíčovými trendy nabídky
a poptávky v mezinárodním cestovním ruchu.
180
Pavlína Pellešová - Trendy v cestovním ruchu
PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON
E
Čas potřebný ke studiu
Klíčová slova
Průvodce studiem
<JS> I Rychlý náhled
Tutoriály
K zapamatování
Řešená úloha
* ^ ^ | Kontrolní otázka
[y7
] Odpovědi
Samostatný úkol
-^-1 Cíle kapitoly
[ď?]
m
Nezapomeňte na odpočinek
1 Průvodce textem
2 I Shrnutí
Definice
Případová studie
Věta
Korespondenční úkol
Otázky
Další zdroje
Pro zájemce Úkol k zamyšlení
181
Název:
Autor:
Vydavatel:
Určeno:
Počet stran
Recenzenti
Tiskárna:
Náklad:
ISBN
Trendy v cestovním ruchuTrendy v cestovním ruchu
doc. Ing. Pavlína Pellešová, Ph.D.
Slezská univerzita v Opavě
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
studentům SU OPF Karviná
182
doc. Ing. Lubomír Schellong, Ph.D.
Ing. Halina Kotíková, Ph.D.
X-MEDIA servis s.r.o.
50 ks
978-80-7510-302-4
Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.