Studie (publikovaná dvojjazyčně) se zabývá jednou z prvních moderních koncepcí hudebního muzea v rámci českého či československého hudebněmuzeologického myšlení, jejímž autorem byl muzikolog Vladimír Helfert; sleduje vývoj této koncepce, realizované především v podobě Hudebního archivu MZM, a určuje její konstanty. Helfert pojímal hudební muzeum („hudební archiv“) jako základní instituci umožňující hudebněhistoriografickou práci, a sice shromažďováním, evidencí a ochranou hudebních – zejména dvojrozměrných – památek, a prezentací těchto artefaktů odborné veřejnosti.