V originále
Studie se zabývá vztahem světské a církevní moci v pozdně středověkých slezských knížectvích na příkladu opolského knížete Bolka V. (cca 1400-1460) Ten bývá v literatuře obvykle označován jako přívrženec husitství. Spolupráci mezi husity a Bolkem V. můžeme datovat léty 1430 a 1433, kdy byl opolský kníže poražen v bitvě u Rybnika a dále se již v husitských válkách neangažoval. V pozdějších letech nenalezneme žádné prameny, které by hovořily o Bolkovi jako o husitovi. Kromě spolupráce s husitskými vojsky, poukazovalo bádání především na Bolkovy kroky vůči kolegiátě sv. Bartoloměje v jeho sídelním městě Glogówku. Na konci dvacátých let zabral Bolek V. majetky kolegiáty, což o několik let později vedlo k definitivnímu odchodu kanovníků z Glogówku. Nutno podotknout, že tento krok je ojedinělý a nevíme, že by opolský kníže nějak zasáhl proti dalším církevním majetkům. Naopak, se jménem Bolka V. můžeme spojit založení kláštera františkánů-observantů v Glogówku, který vznikl mezi léty 1443-1447. Podporou řádu, který byl obecně vnímán jako zásadní nástroj v boji proti české herezi Bolek V. jednoznačně deklaroval své přesvědčení a jedná se o hlavní argument, proč bychom jej neměli považovat za husitu, navzdory jeho spojenectví s husitskými vojsky či občasnými konflikty s církví. Na význam kláštera v Bolkově knížecí reprezentaci ukazuje také skutečnost, že si jej zvolil za místo svého posledního odpočinku.
Anglicky
On an example of Bolek’s V of Opole reign (ca 1400 1460) the study is dealing with a relationship between sacred and profane power within the space of Late Medieval Silesian Duchies. Most commonly historiography defines him as a heretic and follower of Hussite movement. Cooperation between Bolek V and Hussites can be seen in the years 1430 and 1433 when Duke of Opole was defeated in battle of Rybnik. After this defeat he was no longer active in Hussite movement. After that date, no evidence confirming his heresy or utraquism can be found in preserved sources. In addition to the alliance with Hussites modern historiography usually points out his moves against the Church of Saint Bartholomew the Apostle at his capital city Głogówek to prove his heresy. At the end of twenties Bolek took the property of mentioned church. Few years later, this led to the abandonment of the city by the canons. They returned after Bolek’s V. death in 1460. It is necessary to mention that this seizure of church property was a rare case and we haven’t any other record speaking about Bolek’s hostility towards the other churches in his domain. On the contrary, his name is connected with the foundation of the Franciscan observant’s monastery in Głogówek during the years 1443 and 1447. By supporting the order, what was perceived as crucial tool of defence against heresy at this time, Bolek declared his creed. It is also the reason why he, in spite of his alliance with Hussite armies or his occasional struggles with church, should not be considered a heretic or Hussite. The significance of mentioned monastery in Bolek´s self-representation policy is documented also by the fact he planned to be buried there.