Studie se zabývá dosud nezpracovaným fenoménem takzvaných pionýrských zemědělských hospodářství v Československu na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Jejich vznik souvisí s tehdejší situací, kdy v zemi silně rezonovaly ambiciózní vize sovětského vedení, končila kolektivizace venkova a současně v zemědělství nastával nedostatek pracovních sil. Politické a výchovné orgány se snažily motivovat mladou generaci k volbě povolání v zemědělství a koncept pionýrského zemědělského hospodářství byl v tomto kontextu prezentován jako „vyšší“ forma zájmové činnosti starších dětí. Poprvé se objevil na jaře 1959 jako aktivita pionýrů na jižním Slovensku, v českých zemích vznikla první hospodářství na Krnovsku na severní Moravě. Pionýři měli za pomoci místního národního výboru a zemědělského družstva sami hospodařit na dosud neobdělávané půdě (pěstovat zeleninu a ovoce, popřípadě chovat drůbež a králíky) a zřídit si „vlastní“ zemědělské družstvo s dětskými funkcionáři. Experiment byl chápán i jako šance oživit zájem dětí o činnost v Pionýrské organizaci; silně totiž využíval prvky dětské samosprávy, které lze pozorovat v různých pedagogických experimentech na přelomu čtyřicátých a padesátých let (zejména při pokusu založit takzvanou Obec školní mládeže v Krompachu v severních Čechách). Zakládání pionýrských zemědělských hospodářství podporovalo Ministerstvo zemědělství a vedení Československého svazu mládeže, které je vyzvedávalo jako vzorovou aktivitu pionýrů.