J 2020

KVALITA ŽIVOTA U PACIENTŮ S CHRONICKOU BOLESTÍ ZAD

HALUZÍKOVÁ, Jana and Gabriela WIECLAWOVÁ

Basic information

Original name

KVALITA ŽIVOTA U PACIENTŮ S CHRONICKOU BOLESTÍ ZAD

Name (in English)

QUALITY OF LIFE IN PATIENTS WITH CHRONIC BACK PAIN

Authors

HALUZÍKOVÁ, Jana (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and Gabriela WIECLAWOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution)

Edition

Profese on line, 2020, 1803-4330

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

30300 3.3 Health sciences

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

RIV identification code

RIV/47813059:19510/20:A0000261

Organization unit

Faculty of Public Policies in Opava

DOI

Keywords in English

quality of life; chronic pain; back; Visual Analogue Scale; SF-36 scale; physical health; mental health
Změněno: 8/1/2021 14:24, PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D.

Abstract

ORIG EN

V originále

Východiska: Bolesti zad se u řady pacientů opakují, přecházejí do chronicity a jsou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti a obtížného návratu do zaměstnání. Bolest je komplexní zážitek, projevuje se v oblasti biopsychosociální a ekonomické. Ovlivňuje pohyb a kvalitu života. Cíl: Cílem práce bylo zmapovat kvalitu života u pacientů s chronickou bolestí zad. Dalšími cíli bylo zjistit, zda došlo ke snížení intenzity bolesti během farmakoterapie a jak intenzita bolesti ovlivňuje kvalitu života. Metody: Pro hodnocení kvality života jsme použili dotazník SF-36 a pro hodnocení bolesti VAS. Výsledky: Z průzkumného šetření vyplývá, že pacienti s chronickou bolestí zad mají nejnižší hodnoty v doméně fyzická role, tzn., že jejich fyzické zdraví jim způsobuje omezení při práci nebo během vykonávání denních aktivit. Druhou nejnižší hodnotu měla tělesná bolest, kterou byli nemocní omezováni doma i v práci. Hodnoty psychického zdraví byly překvapivě vyšší než hodnoty fyzického zdraví. Depresi, pesimismus, smutek nebo nervozitu respondenti často nepociťovali, spíše se cítili unavení a slabší. Intenzita bolesti před zahájením léčby byla v průměru u obou pohlaví na VAS 7,5. Během léčby nedošlo k poklesu intenzity bolesti. Závěr: Intenzita bolesti má vliv na kvalitu života. Z výsledků je patrné, že bolest má vliv na fyzické a psychické zdraví. Respondenti byli často omezováni v druhu vykonávané práce anebo udělali méně, než chtěli. Svůj zdravotní stav udávali stejný nebo horší než před rokem. Během farmakoterapie nedošlo ke snížení bolesti.

In English

Background: Back pain often recurs in patients or becomes chronic. It can cause long-term incapacity for work and hamper resuming of work. Pain is a complex experience with an impact on biopsychosocial and economic levels. Pain also influences mobility and quality of life. Objectives: The present paper aimed at measuring the quality of life in patients with chronic back pain. Further objectives were to determine if pain intensity was reduced during pharmacotherapy and if pain intensity has an impact on the quality of life. Methods: The SF-36 questionnaire was employed to assess the quality of life and VAS to assess pain. Results: He results of this survey indicate that patients with chronic back pain have the lowest values in physical role functioning subscales, i.e., their health status entails limitations at work or during the performance of activities of daily living. The second lowest value was that of the bodily pain subscale, imposing limitations on both household and workplace. Surprisingly, the mental health values were higher than the physical functioning values. Depression, pessimism, sadness or nervousness were often not perceived by the respondents, rather, they felt tired and weak. Mean pain intensity before treatment in both sexes was 7.5 VAS. There was no major decrease in pain intensity during treatment. Conclusion: Pain intensity has an impact on the quality of life. The results show that pain has an influence on both physical and mental health. The respondents were often limited in various working activities or could do less than desired. Respondents reported equal or poorer health status compared to the status a year before. Pharmacotherapy did not result in pain