D 2020

Napoleon und die deutsche Bahn AG oder: Wie Gert Neu¬mann anhand eines Kleist-Zitats die Chancen eines deutsch-deutschen Gesprächs veranschlagt

MAURACH, Martin

Basic information

Original name

Napoleon und die deutsche Bahn AG oder: Wie Gert Neu¬mann anhand eines Kleist-Zitats die Chancen eines deutsch-deutschen Gesprächs veranschlagt

Name in Czech

Napoleon a Deutsche Bahn AG aneb: Jak Gert Neumann používá citát od Kleista k odhadu šancí na německo-německý rozhovor

Name (in English)

Napoleon and the Deutsche Bahn AG or: Gert Neumann‘s novel „Anschlag“, a quotation from Kleist and the hazards of inter-german dialogue

Authors

MAURACH, Martin

Edition

Niederstetten, Ach, Kleist! Das Jahrbuch für alle die etwas (Neues) zu sagen haben, p. 261-277, 17 pp. 2020

Publisher

Günther Emigs Literatur-Betrieb

Other information

Language

German

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

60206 Specific literatures

Country of publisher

Germany

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

Organization unit

Faculty of Philosophy and Science in Opava

ISBN

978-3-948371-77-7

Keywords (in Czech)

Kleistův citát; romantika; německo-německý rozhovor; znovusjednocení Německa

Keywords in English

quotation from Kleist; romanticism; inter-german dialogue; german re-unification

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 19/3/2021 06:50, doc. PhDr. Michaela Weiss, Ph.D.

Abstract

V originále

Ein verfremdetes Zitat aus Heinrich von Kleists „Katechismus der Deutschen“ (1809) dient Gert Neumann dazu, in seinem Roman „Anschlag“ (1999) in einem fingierten, mäandrierenden Gespräch zwischen einem Ost- und einem Westdeutschen die Unmöglichkeit eines solchen Gesprächs auch Jahre nach der Wiedervereinigung vorzuführen und zu begründen. Hintergrund sind Neumanns Begriff einer Sprache der ‚Klandestinität‘ sowie eigene Erfahrungen der Verfolgung durch den Stasi.

In Czech

Odcizený citát z „Katechismu Němců“ Heinricha von Kleista (1809) používá Gert Neumann k vysvětlení nemožnosti takové konverzace roky poté ve svém románu „Schlag“ (1999) ve fiktivním, klikatém rozhovoru mezi východními a západními Němci. Pozadí tvoří Neumannovo pojetí „tajného“ jazyka a jeho vlastní zkušenost s pronásledováním tajné státní služby.