Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{48602, author = {Radek, David}, article_number = {12(16)}, doi = {http://dx.doi.org/10.31261/SPiP.2020.16.06}, keywords = {Bolko V of Opole; heresy; Jan Długosz; Kaspar Borgeni; Peter Eschenloer; Eneas Silvio Piccolomini; narrative strategies; the Hussite movement}, language = {cze}, issn = {2353-9720}, journal = {Średniowiecze Polskie i Powszechne}, title = {Vytváření kacíře. Případ Bolka V. Opolského}, url = {https://journals.us.edu.pl/index.php/SPP/issue/view/1015}, volume = {12(16)}, year = {2020} }
TY - JOUR ID - 48602 AU - Radek, David PY - 2020 TI - Vytváření kacíře. Případ Bolka V. Opolského JF - Średniowiecze Polskie i Powszechne VL - 12(16) IS - 12(16) SP - 121-141 EP - 121-141 SN - 23539720 KW - Bolko V of Opole KW - heresy KW - Jan Długosz KW - Kaspar Borgeni KW - Peter Eschenloer KW - Eneas Silvio Piccolomini KW - narrative strategies KW - the Hussite movement UR - https://journals.us.edu.pl/index.php/SPP/issue/view/1015 N2 - Cílem předkládané studie je poukázat na rozšířené stereotypy a topoi, které byly využívané středověkými kronikáři při popisech tzv. heretických hnutí. V centru mé pozornosti byla postava opolského knížete Bolka V. (ok. 1400-1460), který nechvalně proslul již za svého života spojenectvím s husitskými vojsky. Pro mnohé autory nejenom ze slezského prostředí se tím stal husitou a kacířem. I kroky, které Bolek V. podnikal po husitských válkách, upoutaly v negativním smyslu pozornost dobových autorů (např. Jana Dlugosze, Petra Eschenloera, Eneáše Silviuse Piccolominiho nebo Kaspara Borgeniho). Jak jsem se pokusil doložit v této studii, pro mnohé z výše zmíněných autorů byla důležitější podpora Jiřího z Poděbrad ze strany Bolka V. (Petr Eschenloer, Kaspar Borgeni) nebo útoky, které podnikal vůči polskému království ve čtyřicátých a padesátých letech patnáctého století (Jan Dlugosz) než samotné spojenectví s husity, ke kterému došlo na začátku třicátých let. Právě kroky, které opolský kníže podnikal na dobové politické mapě, byly důvodem, proč jej doboví kronikáři popisovali jako kacíře. V jejich popisech nalezneme celou řadu stereotypů a rétorických figur, jež byly ve středověku běžně vztahovány vůči tzv. kacířům. Bolkovi V. byla připisována především pýcha, jakožto závažný hřích, kterého by se správný křesťan měl vyvarovat. Část autorů také upozorňovala na Bolkův nekřesťanský sexuální život, E. S. Piccolomini v této souvislosti zpochybňoval také jeho příčetnost. Častým stereotypem jsou poukazy na Bolkovo spojenectví s ďáblem či temnými silami. Specifickým stereotypem, který můžeme spojit s opolským knížetem, je poté učenost. V případě Bolka V. poukazoval Kaspar Borgeni na skutečnost, že šlo o studenta pražské univerzity. Jak jsem se pokusil doložit, toto tvrzení nelze brát doslovně, protože studium v Praze nelze prokázat žádným dalším pramenem. Kaspar Borgeni jej využil jako jeden z narativních prostředků, které měly dobového čtenáře přesvědčit, že opolský kníže byl skutečně odsouzeníhodným heretikem. Takto utvořený obraz Bolka V. vykazuje velkou životnost a s tvrzeními o herezi opolského knížete se můžeme setkat ještě dnes ER -
RADEK, David. Vytváření kacíře. Případ Bolka V. Opolského. \textit{\'Sredniowiecze Polskie i Powszechne}. 2020, roč.~12(16), 12(16), s.~121-141, 22 s. ISSN~2353-9720. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.31261/SPiP.2020.16.06.
|