DURCZAK, Ondřej, Jiří SIOSTRZONEK a Jaromíra KNAPÍKOVÁ. Pozor, vyletí ptáček!: nejstarší fotografické ateliéry v Opavě 1860-1948. první. Frýdek-Místek: Lukáš Horký - Surbanz. 271 s. ISBN 978-80-907872-4-7. 2020.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Pozor, vyletí ptáček!: nejstarší fotografické ateliéry v Opavě 1860-1948
Název česky Pozor, vyletí ptáček!: nejstarší fotografické ateliéry v Opavě 1860-1948
Název anglicky Watch the Birdie! The Eldest Photography Studios in Opava 1860–1948
Autoři DURCZAK, Ondřej (203 Česká republika, domácí), Jiří SIOSTRZONEK (203 Česká republika, garant, domácí) a Jaromíra KNAPÍKOVÁ (203 Česká republika, domácí).
Vydání první. Frýdek-Místek, 271 s. 2020.
Nakladatel Lukáš Horký - Surbanz
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Odborná kniha
Obor 60401 Arts, Art history
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/47813059:19240/20:A0000778
Organizační jednotka Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
ISBN 978-80-907872-4-7
Klíčová slova česky Fotografie; portréty; fotografická vizitka; 1860–1948; Opava; fotoateliér
Klíčová slova anglicky Photography; Portrait; Visiting card; 1860–1948; Opava city; photo studio
Štítky ITF
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: MgA. Miroslav Zeman, učo 26249. Změněno: 23. 3. 2021 14:29.
Anotace
Fotografická publikace Pozor, vyletí ptáček! s podtitulem Nejstarší fotografické ateliéry v Opavě 1860–1948 se snaží rehabilitovat regionální portrétní ateliérové snímky vznikající především jako výsledek fotografické živnosti a památeční médium. Kniha obsahuje bohatý obrazový doprovod dobových snímků včetně reprodukcí stylizovaných značek jednotlivých ateliérů na území Opavy v rozmezí let 1860–1948. Historička Jaromíra Knapíková ve svých textech charakterizuje konkrétní opavské fotografické ateliéry s jejich vývojem, majitelem, specifiky, situováním ve městě apod. Vizuální sociolog Jiří Siostrzonek rozebírá především o společenský aspekt sledovaného tématu. Z jeho studie je pozoruhodná dobová charakteristika fotografování jednotlivých generací. Ondřej Durczak zase připomíná hlavně technické prostředky a technologie včetně speciálních hlavodržek, úprav snímků, kuriózních dekorací nebo zásadního vynálezu – Petzvalova objektivu. Klíčovým pramenem obrazové části publikace se staly tzv. vizitky, tedy technika a formát nejužívanějších ateliérových portrétních snímků, které znamenaly masové rozšíření tohoto média mezi širokou společnost. Nechat si zhotovit podobenku znamenalo zažít významný společenský a rodinný obřad, jehož výsledkem bylo obrazové svědectví. Ateliérové portrétní snímky běžných občanů vznikaly z velké části mechanicky a pro fotografa byly zpravidla stereotypní prací. Autorský projev byl omezen na dokonalé zvládnutí řemesla případně stylizaci portrétovaného, začlenění rekvizit a výběr pozadí. Přesto i v dějinách fotografie mají tyto snímky své důležité místo právě pro radikální rozšíření portrétu nebo objevování a zdokonalování fotografické techniky a technologie. Neméně důležité jsou jako historický a ikonografický materiál.
Anotace anglicky
A photography publication Watch the Birdie! with a subtitle The Eldest Photography Studios in Opava 1860–1948 tries to restore regional studio portraits, which are a common result of a photography business and a beloved memorial medium. The publication contains wide range of period pictures including stylized marks of different studios existing in the area between the years 1860–1948. Contributions by a historian Jaromíra Knapíková describe specific photography studios in Opava, their evolution, owners, particularities, location within the city etc. A visual sociologist Jiří Siostrzonek examines mainly the social aspect of this topic. His analysis highlights fascinating characteristics of photography by different generations. Ondřej Durczak observes period technical means and technologies including special headsets, photography corrections, unusual decorations or an essential invention of this time – Petzval lens. Visiting cards (carte-de-visite) became a key source for a visual part of the book. They represent the most common technique and format of studio portraits and contributed vastly to its distribution amongst the general public. To have a portrait made meant to experience an important social and familial ritual, which resulted in a visual testimony. Studio portraits of regular citizens came to its existence mostly mechanically and to a photographer they mean a monotonous work. A display of authors personality was limited to the perfectly managed craft itself, liberty in stylization of the scene, choosing of fitting props and of a background. Despite the lack of demanded creativity visiting cards do have its place in photography history due to their role for portrait distribution, discovering and perfecting of photography techniques and technologies. They are also very important as a historical and iconographic material.
VytisknoutZobrazeno: 29. 3. 2024 02:25