Cílem knihy je zodpovědět dvě otázky: Proč environmentální hledisko nepřimělo společenské vědy ani k reformním změnám, ani k velkému zeleně kopernikovskému obratu? Proč se slovo environmentální aktivista i environmentální myslitel stalo synonymem nositele společensky nežádoucích aktivit, respektive idejí? Naši odpověď začínáme hledáním největších chyb dosavadního environmentalismu, o což se pokouší první studie, příznačně nazvaná Biocentrismus v nesnázích. Dále se snažíme o naznačení směru, kterým se může hledání nových cest environmentalismu ubírat. To je cílem jak kapitoly druhé K problému evoluce a informace, tak třetí Evolúcia, informácia a myšlienka univerzálneho darvinizmu (autorem této kapitoly je Marek Timko) a čtvrté evoluční ontologie Josefa Šmajse, které se na Šmajsův koncept systémového přístupu dívají pohledem zvnějšku. A konečně za třetí skutečnou diskusi zastánců environmentální změny namísto sto prvé verze monologu přesvědčených.