Zdravý životní styl CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002400 ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Výživa Tělesná aktivita Zdravotní rizika a možnosti jejich ovlivnění Mgr. Gabriela Světnická ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ FVP SLU V OPAVĚ 2020 Výsledek obrázku pro výživa VÝŽIVA * významný faktor životního stylu, který ovlivňuje zdraví * poskytuje pokrytí základních potřeb energie a jednotlivých živin nezbytných k životu * spojení i se smyslovými prožitky – chuti a emocemi, s pocitem uspokojení * výživa se spolu s fyzickou aktivitou a genetickými dispozicemi podílí na výsledném výživovém stavu jedince Komponenty stravy = základní složky výživy se označují jako živiny (nutrienty) Dělení: * makronutrienty * mikronutrienty * seminutrienty Makronutrienty jsou nositeli energie, proto jsou někdy také označovány jako kalorifery. Související obrázek Komponenty výživy * voda * makronutrienty – energetické substráty –sacharidy (cukry a škroby) –lipidy (tuky) –proteiny (bílkoviny) –alkohol a polyfenoly * mikronutrienty –minerály * základní prvky a makroelementy * mikroelementy * stopové prvky –vitamíny * rozpustné ve vodě * rozpustné v tucích * seminutrienty –vláknina potravy (prebiotika) * fytochemické látky * nenutriční komponenty výživy –probiotiky –symbiotika Výsledek obrázku pro výživa složky Voda * tvoří největší část lidského těla, 50 – 75% v nepřímé závislosti na zastoupení tělesného tuku * její zastoupení klesá s věkem * u dětí do 1 roku tvoří denní obrat vody 15% tělesné hmotnosti, * u dospělého už jenom 4% Výsledek obrázku pro voda Proteiny (bílkoviny) * nezbytný zdroj dusíku, síry a esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus není schopen sám vytvořit * rozdělení podle původu: živočišné a rostlinné * Živočišné mají v porovnaní s rostlinnými vyšší obsah a také většinou zastoupení všech esenciálních aminokyselin. * Hlavní zdroje: maso, mléko a mléčné výrobky, vejce, ryby, luštěniny, obiloviny a zelenina včetně brambor. Lipidy (tuky) * přispívají k zvyšování celkové přijaté energie * zvyšují chutnost potravy * usnadňují vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích * hlavní součástí tuků v potravě jsou triacylglyceroly (denní příjem 70-140 g), ze kterých se trávením a hydrolýzou uvolňují mastné kyseliny, využívané buňkami jako zdroj energie Výsledek obrázku pro lipidy Sacharidy (cukry) zdroj: mléko, potraviny rostlinného původu Dělení sacharidů * jednoduché sacharidy –monosacharidy: glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr) –oligosacharidy: sacharóza, laktóza a maltóza * polysacharidy –stravitelné (využitelné) – hlavní zdroj: škroby –nestravitelné – vláknina potravy Mikronutrienty * funkce biologických regulátorů a modulátorů * mohou ovlivnit genovou expresi, maximalizovat fyziologickou funkci, oddalovat či předcházet chronickým nemocem Patří mezi ně vitamíny a minerály Vitamíny: * rozpustné ve vodě (B1, B2, niacin, B6, pantothenová kyselina, biotin, listová kyselina, B12, C) * rozpustné v tucích – tzv. liposolubilní (A, D, K, E) Minerály: * základní prvky a makroelementy – přijímány v denních dávkách nad 100 mg (vápník, fosfor, hořčík, sodík, draslík, chlorid, síra) * mikroelementy – denní příjem 1-100 mg (železo, zinek, mangan, fluor, měď) a stopové prvky – denní příjem v μg (molybdén, chrom, jód, selen, kobalt, arsen, bor, cín, křemík, nikl) Seminutrienty * v rostlinné stravě (ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny) * mají na člověka biologický účinek * vláknina – reguluje trávení cukrů, tuků, zvětšuje objem stolice * tzv. fytoprotektivní látky = semiesenciální (antikarcinogenní a antiaterogenní účinky) * přírodní antibiotika * * Dělení: flavonoidy, chlorofyly, inhibitory proteáz, indol a jeho deriváty, isothiocynáty, jednoduché polyfenolové sloučeniny, karotenoidy (α-karoten, β-karoten), sulfidy, terpeny Výsledek obrázku pro vláknina Výsledek obrázku pro Ä�esnek Nenutriční komponenty výživy * látky nenutriční povahy - svým účinkem organismu prospěšné * součástí tzv. funkčních potravin = potravin s nutričním účinkem a dalším vlivem na funkci organismu (např. snížení rizika určitých onemocnění) * pod funkční složky potravin se kromě antioxidantů a rostlinných sterolů zařazují probiotika (zdraví prospěšné živé kultury bakterií) a prebiotika (oligosacharidy) Výsledek obrázku pro prebiotika Výživová hodnota * U dospělých na 1 g bílkovin a 1 g tuků připadají 4 g sacharidů. Oxidací živin se získá: * z 1 g bílkovin (stejně z 1 g sacharidů) 7,2 kJ * z 1 g tuků 38,9 kJ * z 1 g alkoholu 29,3 kJ Výsledek obrázku pro výživová hodnota Nevhodný způsob života energeticky nepřiměřená a nevhodně složená výživa zhoršuje riziko vzniku: ·kardiovaskulárních onemocnění ·zhoubných nádorů, obezity ·nemocí jater a žlučníku ·artrózy a osteoporózy Pro českou stravu je typická vysoká spotřeba tuků, nadměrné solení a nedostatek zeleniny a luštěnin. Spotřební trendy dřívějších let V poválečných letech došlo k: * vzestupu spotřeby živočišných produktů, zejména masa, na úkor obilovin a brambor * stoupla spotřeba cukru * vysoká spotřeba soli (12 g/den) * stoupla spotřeba alkoholu * spotřeba vlákniny je nízká (20-25 g/den) * spotřeba askorbové kyseliny je nízká Vývoj posledních let Z různých důvodů politické změny, které nastaly po listopadu 1989 ovlivnily i naši spotřebu. Důvodů je několik: ·liberalizace ekonomiky ·pestřejší sortiment potravin na trhu ·vyšší ceny ·konkurující si požadavky na domácí rozpočet (bydlení, doprava, cestování,...) ·větší zdravotní uvědomělost populace. Některé ze změn jsou příznivé ·pokles zbytečně vysoké spotřeby masa, která se nepříznivě odrážela i na příjmu tuků ·pokles spotřeby tuků a posun spotřeby tuků ve prospěch margarínů a olejů ·vyšší spotřeba zeleniny a ovoce, která je, doufejme, začátkem dalšího vzestupu. •Ne zcela jednoznačně lze hodnotit pokles spotřeby mléka a mléčných výrobků, nepříznivá je nízká spotřeba ryb Výživa a zdraví Vysoká frekvence hyperlipoproteinémií = vysoká mortalita na KVS nemoci * příjem cholesterolu < 300 – 400 mg/den * příjem vlákniny > 15 g/den (tzn. zhruba 400 – 500 g ovoce a zeleniny) * ideální cholesterolémie < 5,2 mmol/l * koncentrace triacylglycerolů < 2,2 mmol/l Zásady zdravé výživy dětí a mládeže * pravidelný stravovací režim – konzumace 5 – 6 jídel denně, energeticky přiměřených (snídaně 25 %, přesnídávka 15 %, oběd 35 – 40%, svačina 10% a večeře 15 % denní energetické dávky) * dostatečný příjem tekutin – mléko, ovocné čaje a šťávy místo sladkých limonád. * dostatečný příjem bílkovin v denním jídelníčku: –maso 3-4 x týdně (libové, vařené, dušené nebo slabo pečené) –vejce 2-3 ks týdně –mléko a mléčné výrobky (jogurt, tvaroh, sýry) v množství odpovídajícímu 1/3 l mléka na den Zásady zdravé výživy dětí a mládeže * ryby nebo rybí výrobky (zdroj nenasycených mastných kyselin a jódu) – alespoň 1 x týdně * konzumace zeleniny a ovoce nejméně 3 x denně – zdroj vitaminů, minerálů, stopových prvků a vlákniny * zařazování celozrnného chleba a pečiva, obilovin, luštěnin, olejnatých semen a sóji do jídelníčku dítěte * skladba tuků ve prospěch rostlinných tuků a olejů * omezování příjmu uzenin, tučných, slaných a pikantních pokrmů a sladkostí * vytváření žádoucích stravovacích postojů a návyků Výživa ve stáří Podvýživa - častý nález u seniorů. Důsledky podvýživy: - pokles tělesné hmotnosti - pokles proteosyntézy pokles syntézy proteinů zodpovědných za imunitní funkci - zhoršené hojení ran – operačních, traumatických - spojené se snížením přísunu tekutin závratě, tranzitorní ischemické ataky, mozkové cévní příhody flebotrombózy s možnými následnými plicními emboliemi snížení prokrvení ledvin vede k menší tvorbě koncentrované moči – riziko rozvoje močové infekce, příp. urosepse Příčiny zhoršení výživy ve stáří ·ekonomické důvody ·psychosociální izolace, deprese, demence ·neschopnost zorganizovat si činností v souvislosti s konzumem jídla: schopnost dojít si nakoupit, donést si nákup, řádně uskladnit potraviny, připravit jídlo ·poruchy hybnosti končetin v důsledku mozkových cévních příhod, artróz kyčelních a kolenních kloubů ·poruchy polykání, snížení tvorby slin ·hypogeusie, hyposmie (poruchy čichu a chuti) ·ztráta zubů, problémy se zubní protézou ·poruchy žvýkání tuhých soust Prevence poruch výživy u seniorů ·Znát problémy konkrétního člověka – definovat, umět je ovlivnit ·Znát somatický a psychický stav klienta, ekonomické možnosti, jeho vztahy s blízkými příbuznými a se sousedy. ·Zajistit dostatečnou výživu pomocí sousedů, známých, příbuzných, příp. zajistit pečovatelskou službu, event. dům s pečovatelskou péčí, domov důchodců či jiné sociální, respektive charitativní zařízení. V zásadě je nutné zabezpečit alespoň jedno velké teplé jídlo denně. Výsledek obrázku pro senior strava Výživa v prevenci nádorových onemocnění Obecné doporučení pro veřejnost: * Omezit příjem tuku na 30 % celkového příjmu energie. * Zvýšit příjem vlákniny na 20 – 30 g denně. * Denně konzumovat 400 g ovoce a zeleniny. * Vyvarovat se obezity. * Alkoholické nápoje konzumovat umírněně. * Minimálně jíst nasolované, nakládané a uzené potraviny. Výživa u rozvinutých nádorových onemocnění * zvláště intenzivní u osob se známkami malnutrice * speciální preparáty parenterální či enterální výživy * nutná pro zlepšení tolerance radioterapie a chemoterapie * pro prevenci komplikací chirurgických výkonů, zejména dehiscencí operačních ran a septických komplikací Nutriční podpora Doporučení k prevenci potravinové alergie u dětí * Absence potenciálních alergenů ve výživě matky (poslední trimestr gravidity, laktace) * Podpora kojení * Zavádění solidní stravy (příkrmy) podle současných doporučení, tj. v 5. měsíci. U dětí s anamnestickou zátěží je doporučováno podávat solidní stravu ve formě příkrmů až po 1. půlroce věku, kravské mléko po dosažení 1 roku života, vejce, arašídy, ryby až ve 2 letech. * Přerušit kouření rodičů, odstranit zvířecí chlupy, plísně, roztoče, prach v domácnosti, zvláště v dětském pokoji. Kontaminující cizorodé látky v potravě * kadmium, olovo, rtuť, arsen, hliník, dusičnany, polychlorované bifenyly, estery kyseliny ftalové a další Do potravního řetězce se dostávají: * ze znečištěného životního prostředí (spadem, půdou, vodou) * při používání agrochemie a šlechtictví * během užité potravinářské technologie, výroby, balení a transportu Regulace hmotnosti Nadměrná hmotnost s sebou přináší některá vážná zdravotní rizika: ·zvyšuje riziko vzniku hypertenze a onemocnění srdce a cév nadměrně zatěžuje srdce, páteř a klouby ·omezuje tělesný pohyb ·zvyšuje riziko vzniku cukrovky ·zvyšuje riziko vzniku nádorů střev, dělohy a prsu ·snižuje tělesný půvab a je příčinou nepříjemných psychických pocitů Co dělat? Udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost nebo jí dosáhnout správnou výživou a pohybem. Ne jednostrannou dietou! TĚLESNÁ AKTIVITA Být zdatný znamená: * udržet si přiměřenou tělesnou hmotnost (BMI) * mít zdravé a výkonné srdce a plíce * mít přiměřeně silné svalstvo * udržet si pohyblivost kloubů, šlach a vazů * udržet si duševní pohodu (schopnost zvládat stres) Nízká pohybová aktivita - Snižuje funkční zdatnost a odolnost organizmu Přispívá ke vzniku •srdečně cévních onemocnění •nemocí látkové výměny, obezity •poruch pohybového ústrojí Výsledek obrázku pro zdraví Pravidelná fyzická aktivita * redukuje riziko předčasného úmrtí * redukuje riziko úmrtí zapříčiněného srdečním selháním nebo mozkovou příhodou, které jsou odpovědné za třetinu všech úmrtí * redukuje riziko rozvoje onemocnění srdce a karcinomu tlustého střeva redukuje riziko rozvoje onemocnění diabetes mellitus 2. typu pomáhá předcházet/redukuje hypertenzi, která ovlivňuje pětinu dospělé světové populace * pomáhá předcházet/redukuje osteoporózu, redukuje riziko zlomeniny až do výše 50% u žen * Minimální aktivita – 30 min/denně! * Děkuji za pozornost.