Zdravý životní styl CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002400 ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Stres a mentální hygiena. Mgr. Gabriela Světnická ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ FVP SLU V OPAVĚ 2020 Co je to stres? nmódní pojem v posledních 20.letech nzátěž, napětí, tlak, důsledek nesouladu mezi kladenými požadavky a vlastními možnostmi. nkaždý jedinec pocítil jeho účinky npřímý vliv na rozvoj onemocnění je pouze předpokládaný (např. dlouhodobé působení stresu a poruchy spánku, bolesti hlavy, kardiovaskulární a nádorová onemocnění) nobtížně měřitelný (subjektivní prožitek, každý člověk reaguje individuálně) nintenzitu stresu nelze určit pouze z daných okolností Definice stresu ndefinice podle různého úhlu pohledu na problém n„Stres je extrémní a neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou změnu chování.“ (R. G. Miller) n„Stav organizmu, kdy je jeho integrita ohrožena a organizmus musí zapojit všechny schopnosti na svoji ochranu“ (Cooper a Appley, 1966) Obecně přijímané parametry stresu: ncharakteristika iniciujícího momentu, kdy je organizmus vystaven působení nepříznivých vlivů vnějšího i vnitřního prostředí nokolnost, kdy je za stres považováno takové zatížení organizmu, které překračuje možnosti jej zvládnout. Tím se dnes obvykle nemyslí jen pouhá adaptace, ale aktivní vyrovnání se se zátěží (coping) Příklady stresových situací nzávažné životni změny (bydliště, zaměstnaní, svatba) nkaždodenní nepříjemnosti (dopravní zácpa, hádka) ntraumatické události mimo oblast běžné lidské zkušenosti (katastrofy, nehody, sexuální zneužívání) nneovlivnitelné události (smrt blízkého, nemoc) nnepředvídatelné události (profese hasičů, zdravotníků na JIP) nudálosti představující výzvu pro hranice našich schopnosti a našeho sebepojetí (zkoušky) nvnitřní konflikty – nevyřešené konflikty (vědomé i nevědomé). Ke konfliktu dochází, pokud se člověk musí rozhodnout mezi neslučitelnými nebo vzájemně se vylučujícími cíli nebo postupy jednaní Druhy stresu a) Eustres npříznivá část stresu nmobilizuje, aktivizuje jedince, pomáhá k vrcholným výkonům vzrušení, výzva b) Distres nškodlivá část stresu nvyčerpává, přepíná organismus Stádia stresu (GAS = obecně adaptační syndrom, H. Selye): n1. poplachová reakce - obranná mobilizace organismu, směřuje k útoku nebo úniku n2. přizpůsobení, adaptace - účelné jednání n3. vyčerpání - při nevyřešení v předchozích fázích dochází k zhroucení (psych.poruchy) Příznaky stresu na) fyziologické - zrychlený tep, dech, bolesti apod. nb) emocionální – prudké změny nálad, popudlivost, klesá pozornost, soustředění, úzkostnost nc) chování a jednání ve stresu – nerozhodnost, zhoršení výkonů, změny životního rytmu Stresory npříčiny, podněty, okolnosti vyvolávající stresovou reakci a) vnější - fyzikální (chlad, hluk...) - chemické - úkolové – odpovědnost za řešení řady úkolů - vztahové – s. z mezilidských vztahů b) vnitřní - fyzické - psychické – negat. emoce, myšlenkové – i představa spustí poplachovou reakci nstres – souvisí také s potřebami, s jejich uspokojováním (neuspokojení → nelibost → pocit ohrožení → poplachová reakce atd.) nSalutory – faktory, které v těžké situaci člověka posilují, povzbuzují. Charakteristika nynější doby nzvýšené nároky díky zrychlenému životnímu tempu nvyšší možnost seberealizace vyžaduje vyšší nasazení nproblematika pracovního uplatnění ( riziko ztráty zaměstnání, rekvalifikace, workaholismus) nzdravotní stav jako stresor ( v posledních letech se ukázalo, že jeho hodnota se dá vyjádřit penězi) Potenciální rizika ndůsledky pro duševní zdraví včetně aktuálního psychického stavu (včetně syndromu vyhoření) ndůsledky pro rozvoj psychosomatických chorob ndůsledky pro rozvoj somatických onemocnění ndůsledky pro stav imunity Na čem závisí prožívání stresu? nosobnost jedince – seberegulace, sebevýchova, nacvičení strategií efekt.jednání (temperament, frustrační tolerance, zkušenosti…) npovaha problému, stresoru – subjektivní povaha závažnosti problému, problém v okruhu a mimo okruh možností působení jedince (jsou situace, které není možné změnit, je nutné se s nimi vyrovnat) nsituace, okolnosti – okolí může být jedinci oporou nebo naopak Syndrom vyhoření njedná se zejména o psychický stav, prožitek vyčerpání nvyskytuje se často u pomáhajících profesí ntvořen řadou syndromů v oblasti psychické, fyzické i sociální nklíčová složka - emoční vyčerpání a opotřebení, celková únava nprojevy vyplývají z chronického stresu Fáze syndromu vyhoření n1. Nadšení - vysoké ideály a pracovní angažovanost n2. Stagnace - nezdar při realizaci ideálů n3. Frustrace - negativní vnímání klienta, pracoviště n4. Apatie - nepřátelství mezi pracovníkem a klientem n5. Plně rozvinutý syndrom vyhoření - ztráta smyslu práce, cynismus, odcizení Možnosti prevence Zdravotní výchova nidentifikace zdrojů stresu nposkytování informací o důsledcích a možnostech zvládání Posilování duševní hygieny • nsebevýchova nzrání osobnosti nduševní klid nsociální interakce núprava životního a pracovního prostředí núprava životosprávy Doporučení pro praxi nvysvětlit principy působení nadměrného stresu a jeho důsledky nzjistit pacientovy možnosti ovlivnění zátěžových situací. Intenzitu stresu snižuje možnost předvídat stresovou událost (zkoušky) ndiagnostikovat míru zatížení (rozhovor, škály) nnavrhnout žádoucí změny životního stylu ndoporučit budování kvalitních sociálních vztahů núprava pracovních podmínek nnaučit základním relaxačním technikám npravidelné kontroly efektu realizovaných opatření, pomoc při nezdarech nzajištění odborné spolupráce (psycholog) Relaxační techniky ntechniky vedoucí k uvolnění, uklidnění nnutno zajistit pohodlí, pohodlná polohu (teplo, oděv mesmí škrtit, klidnější místo) nvětšina relaxačních techniky jsou techniky tréninkové (nutno nacvičit) ndechová cvičení, jóga, autogenní trénink podle Schultze, podle Jacobsona, muzikoterapie, vizualizace, masáže , např. baby masáže (dotekové, hladivé masáže) První pomoc při akutním stresu 1.V akutním stresu nikdy nic nerozhodujeme nebo se nesnažíme něco řešit. Výjimku tvoří situace kdy jde o záchranu života apod.. 2.Počítejte v klidu do desíti. 3.Soustřeďte se na svůj dech a pomalu zhluboka dýchejte nosem, prodlužujte výdech. a) v místnosti nvstaňte a projděte se, zkuste jít někam, kde budete chvilku sami nje-li to možné, opláchněte si pomalu obličej studenou vodou nv klidu pomalu vypijte sklenici chladné vody, soustřeďte se na pocity při polykání b) venku nrozhlédněte se a pozorujte krajinu a vaše okolí nsoustředíme se na uvolňující dýchání, dýcháme zhluboka a prodlouženým výdechem Shrnutí na závěr: nvytvoření pořadí důležitosti (zahrnou své zdraví mezi nejdůležitější hodnoty) numění vypnout a odpočívat (rozložit čas mezi povinnosti a příjemné činnosti) - dostatek pohybu (procházky) - budování kvalitní sociální sítě - správná výživa - relaxační techniky Děkuji za pozornost.