Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Zdravý životní styl - Prevence nejčastěji se vyskytujících neinfekčních onemocnění Průvodní list studijního materiálu Gabriela Světnická Opava 20 20 Obsah 1 Prevence nejčastěji se vyskytujících neinfekčních onemocnění 3 1.1 Prevence neinfekčního onemocnění 4 1.2 Druhy prevence. 4 1.3 Prevence ischemické choroby srdeční 5 1.4 Prevence obezity. 6 1.5 Prevence osteoporózy. 8 Použitá Literatura.. 11 Přehled dostupných ikon.. 12 1 Prevence nejčastěji se vyskytujících neinfekčních onemocnění Průvodce studiem – studijní předpoklady Po prostudování této kapitoly budou studenti znát nejčastěji se vyskytující neinfekční onemocnění, jejich průběh, komplikace, příčiny a možnosti prevence. Rychlý náhled studijního materiálu Následující kapitola nabízí přehled prevence nejčastěji se vyskytujících neinfekčních onemocnění. Jedná se o ischemickou chorobu srdeční, obezitu a osteoporózu. V této kapitole se dozvíte o příčinách vzniku těchto civilizačních onemocnění, ale také o preventivních opatřeních zaměřených na zamezení jejich vzniku. Cíle STUDIJNÍHO MATERIÁLU Po prostudování této kapitoly budete umět: · příčiny nejčastějších civilizačních onemocnění; · preventivní opatření ischemické choroby srdeční, obezity, osteoporózy; · definovat primární, sekundární a terciární prevenci. Klíčová STUDIJNÍHO MATERIÁLU prevence, ischemická choroba srdeční, obezita, osteoporóza, preventivní opatření Čas potřebný ke studiu Stopáž studijního materiálu: 9:50 Doporučený čas ke studiu: 50 minut Další zdroje – doporučená literatura ZELENÍKOVÁ, R. Zdravý životní styl. Distanční studijní opora a e-learningový kurz. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2012. ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5351-5. Další zdroje – rozšiřující literatura MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. a kol. Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2715-8. 1.1 Prevence neinfekčního onemocnění Hlavní zásady a zaměření prevence u neinfekčních onemocnění vycházejí z rozboru zdravotního stavu populace. V České republice jsou nejčastější příčinou úmrtí: 1. Kardiovaskulární nemoci. 2. Onkologická onemocnění. 3. Externí příčiny (úrazy a otravy). 4. Respirační onemocnění. Nemoci kardiovaskulárního systému (a dále nádorová onemocnění) jsou nejčastějšími příčinami nemocnosti, pracovní neschopnosti a úmrtnosti. 1.2 Druhy prevence 1. Primární prevence – je souhrn činností, které mají za cíl snížit počet nových onemocnění, tj. snížit incidenci nemocí. ● specifická – zaměřená proti určitým nemocím (např. očkování, fluoridace pitné vody) nebo proti rizikům (opatření proti znečišťování ovzduší); ● nespecifická – aktivity vedoucí k posilování a rozvíjení zdraví zdravotní výchovou či zdravotně žádoucím životním stylem. Na primární prevenci se podílejí zdravotníci, jednotliví občané, komunity, regiony a stát. 2. Sekundární prevence – se zaměřuje na vyhledávání časných stadií onemocnění, vyhledávání rizikových faktorů vedoucích k onemocnění a vhodné léčení těchto časných stadií. Je záležitostí jednotlivců, komunit a zdravotnických pracovníků. 3. Terciární prevence – má za cíl minimalizovat škody na zdraví v případě již vzniklého onemocnění. Je záležitostí zdravotnickou. Z hlediska prevence je možné docílit pozitivní změny ve vývoji zdravotního stavu za předpokladu, že dojde k výrazné změně životního stylu. To znamená: ● docílit pozitivních změn ve výživových zvyklostech; ● výrazně snížit prevalenci kuřáctví; ● snížit spotřebu alkoholu; ● zvýšit podíl tělesné aktivity v denním životě; ● dodržovat zásady správného sexuálního chování; ● zaměřit se na důslednou prevenci drogových závislostí. Životní styl významně ovlivňuje zdraví a je klíčovým momentem prevence poruch zdraví. 1.3 Prevence ischemické choroby srdeční Ischemická choroba srdeční je hlavní příčinou úmrtnosti u mužů nad 45 let věku a u žen nad 65 let věku v celé Evropě. ČR patří k evropským zemím s nejvyšší úmrtností, přestože se od počátku 80. let výrazně snižuje úmrtnost na srdeční cévní choroby i na CMP. Prevence ICHS: ● nekouření; ● strava: ○ dostatek ovoce a zeleniny (více jako 400 g denně); ○ dostatek luštěnin, ořechů, semen; ○ dostatek ryb (minimálně 2 porce – 140 g týdně); ○ omezení příjmu tuků pod 30% celkové energie a tučných pokrmů živočišného původu; ○ u hypertenze omezení příjmu soli pod 5-6 g denně; ○ alkoholu maximálně 2 drinky u mužů a 1 drink u žen denně; ○ vhodné potraviny: ryby, kuře, krůta, králík, zvěřina, telecí maso, nízkotučné mléčné výrobky, vaječný bílek, čerstvá, mražená i sušená zelenina, brambory, syrové ovoce, luštěniny a obiloviny, celozrnné pečivo, minerální a stolní vody, čaje, light nápoje; ● tělesná hmotnost: udržení tělesné hmotnosti v normě či váhová redukce u nadváhy a obezity (BMI v dospělosti 20 – 25), zastoupení tělesného tuku (muži do 25%, mladší muži do 20%, ženy do 30%, mladší ženy do 25% celkové hmotnosti); ● pohybová hmotnost: minimální aerobní fyzická aktivita alespoň 20 – 30 minut 5x týdně; ● psychosociální odolnost: emoční „otužilost“ a dostatečná adaptabilita na stresovou zátěž, sociální a zejména pracovní zázemí (pracovní a finanční jistoty), vzdělání. V roce 1982 byly WHO doporučeny strategie na prevenci ICHS: ● populační strategie (změna životního stylu a prostředí v celé populaci); ● identifikace rizikových osob; ● předcházení opakování IM. Na úrovni celé společnosti: ● ovlivnění politických, ekonomických a sociálních determinant zdraví = cílená politika zdravé výživy, nekuřáctví, vzdělání v oblasti životního stylu a nemocí, zdravotnictví a dostupnosti zdravotní péče, socioekonomického zajištění. Telefonní číslo zdravého srdce: „035 140 530“ 0 nekouřit, 3 3km chůze denně nebo 30 minut fyzické aktivity střední intenzity, 5 porcí ovoce a zeleniny denně, 140 systolický krevní tlak < 140 mm Hg, 5 celkový cholesterol < 5 mmol/l, 3 LDL -cholesterol < 3 mmol/l, 0 vyhnout se nadváze a diabetu. 1.4 Prevence obezity Obezita, která je nejčastějším metabolickým onemocněním dnešní doby, patří k tzv. civilizačním onemocněním. V posledních desetiletích se obezita stala globálním zdravotním problémem lidstva. Závažnost tohoto jevu je vyjádřena i tím, že při WHO vznikla Mezinárodní pracovní skupina pro obezitu, která sdružuje národní obezitologické společnosti ve více než 30 zemích. Velkou explozi obezita zaznamenává USA, ale také Evropa. Ve výskytu obezity je možné pozorovat několik faktorů: ● obézních přibývá s věkem a výskyt obezity vrcholí ve věku kolem 50 – 60 let; ● ženy jsou více obézní než muži; ● vyšší vzdělání a lepší ekonomická situace snižuje výskyt obezity; ● po porodu dítěte se žena obtížněji zbavuje těhotenského přírůstku hmotnosti; ● rodinné zvyky ve stravování ovlivňují hmotnost členů rodiny, avšak svoji roli hraje i genetická predispozice; ● dietní zvyklosti dané národní kuchyní ovlivňují výskyt obezity v populaci (zejména obliba tučných jídel); ● příjem alkoholu vede k vzestupu hmotnosti; ● omezení fyzické aktivity vede k nárůstu hmotnosti. Obezita (otylost) je definována zmnožením tuku v organismu. Podíl tuku v organismu je určován pohlavím, věkem a etnickým charakterem populace. Fyziologicky je vyšší podíl tuku u žen (do 28 – 30%) než u mužů (do 23 – 25%). S věkem podíl tuku v těle stoupá. K vyjádření stupně nadváhy se používá index tělesné hmotnosti (BMI – z anglického body mass index), který definoval v minulém století A. Quetelet. BMI = hmotnost [ Kg ] výška [ m]^2 Rozdělení hodnot BMI. BMI Kategorie pod 18,5 podváha 18,5 – 24,9 normální váha 25 – 29,9 nadváha 30 – 34,9 obezita 1. stupně (lehká otylost) 35 – 39,9 obezita 2. stupně (výrazná otylost) nad 40 obezita 3. stupně (morbidní otylost) Příčiny obezity: ● nadměrné přijímání potravy při nízké pohybové aktivitě; ● dědičnost (50%); ● porucha regulace bílkoviny leptinu (leptin je jeden z regulátorů tělesné hmotnosti tím, že působí na centrum sytosti v hypotalamu a vyvolává v něm pocit hladu nebo naopak pocit nasycení). Zdravotní komplikace obezity: 1. mechanické: ● velké zatížení kloubů, šlach a dýchací potíže (dyspnoe); 2. metabolické: ● diabetes mellitus 2. typu; ● hypertenze; ● kardiovaskulární onemocnění; ● hypercholesterolémie; ● další onemocnění (žlučové kameny, rakovina dělohy, rakovina prsu). Snížení tělesné hmotnosti o 5% výrazně redukuje zdravotní rizika. Léčba obezity: ● nízkoenergetická dieta; ● zvýšení pohybové aktivity; ● změna životního stylu (úprava jídelních a pohybových návyků); ● pomalé a trvalé snižování hmotnosti o 500 – 1000 g týdně pod lékařským dohledem; ● farmakologická léčby obezity; ● chirurgická léčba obezity. Prevence obezity: 1. pasivně nepřijímat společností a vývojem vnucovaný sedavý styl života (škola, zaměstnání, počítače, televize, transport dopravními prostředky, výtahy, dálkové ovládání; 2. snažit se nebýt frustrovaný (společensky, sociálně, pracovně, partnersky a sexuálně); 3. upravit stravovací zvyklosti ve smyslu kvality, kvantity a pravidelnosti. Fyzická aktivita: ● posilovat fyzickou aktivitu od dětství; ● v dospělosti upřednostňovat každou možnou i drobnou fyzickou aktivitu před pasivitou (schody, chůze); ● zařadit pravidelné cvičení do volného času. Psychická pohoda: ● být aktivní; ● umět přijmout své handicapy; ● umět se pozitivně sebehodnotit; ● mít správný hodnotový systém; ● být v souladu s vnitřně přijatým hodnotovým řádem; ● být emočně otužilý. Strava má být: ● pestrá a vyvážená; ● s posílením potravin rostlinného původu na úkor živočišných; ● skromná (odpovídající energetickému výdeji); ● pravidelná (ne s denním hladověním a večerním a nočním přejídáním se); ● s dostatečným pitným režimem nekalorických tekutin; ● s omezeným zařazováním kaloricky denzních potravin typu „fast food“; ● nemá být řešením prožívaných frustrací přejídáním se. 1.5 Prevence osteoporózy Osteoporóza patří mezi nejčastější onemocnění v civilizovaných zemích. Postihuje kostní tkáň – dochází k úbytku kostní hmoty, a to rovnoměrně složky anor- ganické i organické. Osteoporóza je charakterizována nízkou hustotou kosti, poruchou její mikroskopické stavby, a v důsledku toho zvýšeným rizikem zlomenin – tím snižuje kvalitu života starých lidí a ohrožuje i jejich život. Příčiny vzniku osteoporózy: složité a multifaktoriální: ● genetické (85%); ● hormonální (nedostatek estrogenu): po 55. roce se vyskytuje u 1/3 žen a 1/5 mužů; ● věk (po 35. roce života kostní hmoty ubývá); ● nedostatečná výživa, nedostatek Ca a vitaminu D; ● nedostatečný vývoj vrcholu kostní hmoty (nedostatečná fyzická aktivita, kouření, velká konzumace alkoholu). Prevence: začíná v dětství a trvá celý život. Cíl prevence: 1. vytvářet maximum kostní hmoty během dětství a dospívání; 2. uchovat co nejvíce kostní hmoty v dalším životě. Preventivní opatření: ● opatření životního stylu: ○ vyloučit faktory, které škodí kostnímu metabolizmu; ○ dostatečná pohybová aktivita po celý život; ○ nekouření; ○ alkohol jen v mírných dávkách; ● opatření stravování: ○ zajistit doporučenou denní dávku vápníku v potravě; ○ zajistit dostatek vitaminu D; ● hormonální substituce deficitu estrogenních hormonů po menopauze u žen. Průvodce studiem Obory 090-Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory d. n., 091-Zdravotní péče, 0922-Péče o děti a mládež. Po prostudování této kapitoly a shlédnutí videa ke kapitole, budou studenti seznámeni s problematikou Prevence nejčastěji se vyskytujících neinfekčních onemocnění, jsou zde uvedeny definice jednotlivých pojmů a zapojení studentů do úkolů, či zodpovězení otázek, které se týkají daného tématu. Průvodní listy jsou logicky seřazeny, pro dobrý přehled jednotlivých kapitol pro studenty a odpovídají tématům v prezentaci a ve videích. Úkol k zamyšlení Sami si vypočítejte své BMI. Námět na tutoriál Všímejte si ve svém okolí, zda lidé kolem vás trpí nadváhou. Kontrolní otázka 1. Co je nejčastější příčinou úmrtí v ČR? 2. Co je cílem sekundární prevence? 3. Jaké jsou rozdíly v primární a sekundární prevenci? 4. Co je osteoporóza? Korespondenční úkol Vytvořte prezentaci k podpoře dodržování zdravého životního stylu a tím předcházení vzniku neinfekčních onemocnění a prezentujte. Samostatný úkol Proveďte si průzkumné šetření ve vašem okolí n téma obezita a napište seminární práci. Použitá Literatura HAINER, V., KUNEŠOVÁ, M. et al. Obezita: Etiopatogeneza, diagnostika a terapie. 1. vyd. Praha: Galén, 1997. 126 s. ISBN 80-85824-67-1. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. a kol. Výchova ke zdraví pro učitele. 1. vyd. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2006. 250 s. ISBN 80-7044-768-0. MÜLLEROVÁ, D. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. 1. vyd. Praha: TRITON, 2003. 99 s. ISBN 80-7254-421-7. PROVAZNÍK, K. Manuál prevence v lékařské praxi. I. – V. díl. Souborné vydání. Ná- rodní program zdraví. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998. 624 s. ISBN 80-7071- 080-2. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÁ POISŤOVŇA A PROGRAM CINDI V SR. Prevencia v primárnej starostlivosti. Odporúčania pre podporu správnej praxe. 1. vyd. Bratislava: MAURO, 1998. 188 s. ISBN 80-968092-1-0. Přehled dostupných ikon Čas potřebný ke studiu Cíle kapitoly Klíčová slova Nezapomeňte na odpočinek Průvodce studiem Průvodce textem Rychlý náhled Shrnutí Tutoriály Definice K zapamatování Případová studie Řešená úloha Věta Kontrolní otázka Korespondenční úkol Odpovědi Otázky Samostatný úkol Další zdroje Pro zájemce Úkol k zamyšlení Pozn. Tuto část dokumentu nedoporučujeme upravovat, aby byla zachována správná funkčnost vložených maker. Tento poslední oddíl může být zamknut v MS Word 2010 prostřednictvím menu Revize/Omezit úpravy. Takto je rovněž omezena možnost měnit například styly v dokumentu. Pro jejich úpravu nebo přidávání či odebírání je opět nutné omezení úprav zrušit. Zámek není chráněn heslem. Název: Zdravý životní styl - Prevence nejčastěji se vyskytujících neinfekčních onemocnění > Autor: Mgr. Gabriela Světnická Vydavatel: Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě Určeno: pedagogickým zaměstnancům SU Počet stran: 13 Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.