Ošetřovatelská péče o ženu v těhotenství, v průběhu porodu a v období šestinedělí CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002400 ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz PORODNICKÉ VYŠETŘOVACÍ METODY Mgr. Daniela Nedvědová, Ph.D. C:\Users\Danielka\Desktop\CTG.jpg ZEVNÍ PŘEDPORODNÍ VYŠETŘENÍ ¢První Leopoldův manévr ¢ = určuje výši děložního fundu a tím ¢ i stáří těhotenství (obě ruce se ¢ volně položí na děložní fundus a ¢ určuje se, jak vysoko děložní fundus ¢ sahá, přičemž orientačními body ¢ jsou pupek (24. týden gravidity) a ¢ dolní okraj mečovitého výběžku ¢ (36. týden gravidity)). ZEVNÍ PŘEDPORODNÍ VYŠETŘENÍ ¢Druhý Leopoldův manévr ¢ = zjišťuje lokalizaci hřbetu a ¢ malých částí (končetin) plodu a ¢ jejich vztah k děložním hranám ¢ (určuje postavení plodu), lze jím ¢ také orientačně posoudit ¢ množství plodové vody (ruce ¢ položíme na hrany děložní a ¢ prohmatáme její stěnu a části ¢ plodu pod ní). ZEVNÍ PŘEDPORODNÍ VYŠETŘENÍ ¢Třetí manévr: Pawlíkův manévr ¢ = určuje krční rýhu a tím naléhající část (ruku položíme na břicho nad symfýzu, ¢ obejmeme dolní děložní segment a ¢ radiální stranou ruky vyhmatáme ¢ krční rýhu plodu) ¢ ZEVNÍ PŘEDPORODNÍ VYŠETŘENÍ ZEVNÍ PŘEDPORODNÍ VYŠETŘENÍ ¢Čtvrtý manévr ¢ = určuje vztah naléhající části plodu ¢ k pánvi, při vyšetření se stavíme ¢ zády k obličeji ženy, ruce položíme ¢ po stranách dělohy na dolní segment ¢ tak, že konce prstů směřují do ¢ pánevního vchodu (lze dobře ¢ vyhmatat hlavičku, vyklenuté čelo, ¢ ploché záhlaví i krční rýhu a ¢ stupeň vstupu hlavičky do pánve); otento hmat se v současné době neprovádí. VNITŘNÍ PŘEDPORODNÍ VYŠETŘENÍ ¢Cervix-skóre podle Bishopa ¢pomocí něj se objektivizuje nález na děložním hrdle ¢skóre dává zdravotnickému personálu informaci o insuficienci hrdla ¢jeho číselné (bodové) vyjádření signalizuje hrozící potrat, předčasný porod, nezralý nález na děložním hrdle (potřeba indukce porodu u gravidity v termínu) ¢10 bodů – známka blížícího se porodu VNITŘNÍ PŘEDPORODNÍ VYŠETŘENÍ ¢Cervix-skóre podle Bishopa ¢co hodnotíme: ¢ PRŮKAZ ODTOKU PLODOVÉ VODY ¢realizuje se prostřednictvím Temesvaryho reakce ¢je založena na průkazu alkalické reakce plodové vody; aplikuje se 1% bromthymolová modř a průsvitná nebo bělavá voda se mění v případě pozitivního nálezu plodové vody do modrozelené barvy. ¢těhotná žena, předá porodní asistentce vložku, na kterou zachytila odtékající plodovou vodu a porodní asistentka pomocí bromthymolové modři provede Temesvaryho reakci ¢metoda je sice jednoduchá, ale značně nepřesná KARDIOTOKOGRAFIE ¢ ¢ ¢ KARDIOTOKOGRAF ¢ srdeční frekvence plodu (kardiotachogram) ¢ děložní činnost (tokogram) ¢ + akustický výstup ¢ ¢ ¢ C:\Users\Danielka\Desktop\Sondy_kardiotokografu_1024.jpg ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢1. sonda snímá kontrakce děložní ¢2. sonda snímá ozvy plodu ¢ ¢ KARDIOTACHOGRAM ¢Typy frekvenčních změn: ¢1) dlouhodobé ¢2) středně dlouhé ¢3) krátkodobé KARDIOTACHOGRAM ¢1) Dlouhodobé frekvenční jevy ¢= charakterizují změny bazální srdeční frekvence plodu (BF) ¢ - BF je vyjádřená počtem tepů /1 min. ¢ - BF = stabilní, střední úroveň ozev plodu trvající 10 min. ¢ - údery za minutu = tepy za minutu ¢ TYPY bazální frekvence: ¢1) Normokardie BF 110 – 150 ú/min. (F) ¢2) Lehká tachykardie BF 150 – 170 ú/min. (S) ¢3) Těžká tachykardie BF 170 ú/min. a vyšší (P) ¢4) Lehká bradykardie BF 110 – 100 ú/min. (S) ¢5) Těžká bradykardie BF 100 ú/min. a méně (P) C:\Users\Danielka\Desktop\CTG.jpg KARDIOTACHOGRAM ¢2) Středně dlouhé frekvenční změny (změny, které zobrazují chování plodu) ¢ = přechodné frekvenční zrychlení – akcelerace ¢ = přechodné frekvenční zpomalení – decelerace ¢ = vycházejí z bazální srdeční frekvence plodu ¢AKCELERACE (potřebujeme, aby na tom záznamu byly) ¢ = přechodné zrychlení (zvýšení) OP o 15 ú/ min. trvající 15 s a více ¢ - reaktivní CTG křivka: min. 2 akcelerace/ 20 min. ¢ - fyziologický stav = dobrá oxygenace plodu ¢ - při pohybech plodu, při akustických a mechanických podnětech KARDIOTACHOGRAM ¢DECELERACE ¢ = přechodné zpomalení OP pod úroveň bazální linie o 15 ú/ min. trvající 10 s a více ¢ - výskyt: ¢ nezávisle na kontrakcích ¢ v závislosti na kontrakční zátěži plodu (periodické decelerace) ¢ ¢rané decelerace (DIP I) (P) – zrcadlový obraz kontrakce ¢pozdní decelerace (DIP II) (P) – jsou až za vrcholem kontrakce ¢variabilní decelerace (DIP I – DIP II) (P) ¢ C:\Users\Danielka\Pictures\img097.jpg KARDIOTACHOGRAM ¢3) Krátkodobé frekvenční jevy ¢ = oscilace ¢= krátkodobá variabilita („výkyvy“) kolísající kolem střední hodnoty (BF) ¢Oscilační pásma: ¢Pásmo undulatorní (F) – šíře 10 – 25 ú/min. ¢Pásmo zúženě undulatorní (S) – šíře 5 – 10 ú/min. ¢Pásmo silentní (P) – šíře pásma méně než 5 ú/min. ¢Pásmo saltatorní „skákavé“ (S) – šíře pásma více než 25 ú/min. ¢Sinusoida – nekmitá, protne 2 – 5x bazální srdeční frekvenci (preterminální stav plodu) ¢ KLASIFIKACE CTG 1)FYZIOLOGICKÝ 2)SUSPEKTNÍ 3)PATOLOGICKÝ ¢ FYZIOLOGICKÉ CTG ¢normokardie 110 – 150 ú/min. ¢undulatorní oscilace – šíře pásma 10 – 25 ú/min. ¢nepřítomnost decelerací ¢přítomnost 2 a více akcelerací /20 min. SUSPEKTNÍ CTG ¢lehká tachykardie 150 – 170 ú/min. ¢lehká bradykardie 110 – 100 ú/min. ¢saltatorní oscilace – šíře pásma více než 25 ú/min. ¢zúženě undulatorní oscilace – šíře pásma 5 – 10 ú/min. ¢sporadické decelerace (DIP 0) ¢nepřítomnost akcelerací více než 40 minut PATOLOGICKÉ CTG ¢těžká tachykardie více než 170 ú/min. ¢těžká bradykardie méně než 100 ú/min. ¢silentní pásmo – šíře pásma méně než 5 ú/min. ¢periodické decelerace (DIP I, DIP II), variabilní decelerace ¢sinusoidní křivka UKÁZKA FYZIOLOGICKÉHO ZÁZNAMU ¢ DĚLOŽNÍ ČINNOST - TOKOGRAM ¢fyziologická děložní činnost: ¢ - bazální tonus = 10 mmHg ¢ - I. doba porodní – kontrakce 2 – 3 / 10 min. – až do 60 mmHg ¢ - II. doba porodní – kontrakce až 5 /10 min. – až do 100 mmHg CO HODNOTÍME NA KONTRAKCÍCH ¢FREKVENCE – trvání od začátku jedné kontrakce do začátku druhé kontrakce ¢INTENZITA KONTRAKCÍ – tzv. amplituda (nejvyšší místo, vrchol kontrakce) ¢DÉLKA KONTRAKCE – začátek a konec jedné kontrakce ¢MEZIKONTRAKČNÍ OBDOBÍ – mezi kontrakcemi ¢CHARAKTER KONTRAKCÍ ¢BAZÁLNÍ TONUS – období, kdy je děloha v klidu, bez kontrakcí, 10 mmHg KARDIOTOKOGRAFIE ¢minimální doba záznamu: 20 minut ¢CTG záznam ovlivňuje mnoho faktorů (pohybová aktivita plodu, děložní kontrakce, změny v placentárním průtoku krve, syndrom dolní duté žíly, teplota matky, bolest matky, léky) ¢ FUNKČNÍ TESTY ¢1) NST – non stress test ¢2) ZOT – zátěžový oxytocinový test FUNKČNÍ TESTY – NON STRESS TEST ¢nezátěžové a neinvazivní vyš. ¢CTG od 36. týdne gravidity, povinné od 38. týdne gravidity ¢záznam trvá 20 minut ¢v prenatální poradně, poté v nemocnici FUNKČNÍ TESTY – ZÁTĚŽOVÝ OXYTOCINOVÝ TEST ¢ ¢oxytocinem uměle vyvolaná kontrakční zátěž ¢ženě je aplikován infuzní pumpou ředěný oxytocin do vyvolání kontrakcí (max. 3 kontrakce za 10 min.) ¢po 10 min. se dávka podávaného oxytocinu vždy zvyšuje na dvojnásobek ¢posuzuje se citlivost dělohy na oxytocin (biologická příprava rodičky k porodu) a reakce plodu na uměle vyvolanou kontrakční zátěž ¢indikace: suspektní CTG, indukce porodu ¢po ZOT se natáčí klasický NST ¢ ; ¢ ¢ ¢ ¢DĚKUJI ZA POZORNOST