Problematika paliativní péče Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Paliativní péče – vymezení PŘEDNÁŠEJÍCÍ PHDR. MGR. NADĚŽDA ŠPATENKOVÁ, PH.D., MBA Paliativní péče Komplexní na kvalitu života zaměřená péče poskytovaná osobám žijícím s nevyléčitelným onemocněním i jejich blízkým (Rec, 2003) Paliativní péče Zaměřuje se na to, aby člověk mohl prožít život kvalitně a důstojně až do posledního okamžiku. Umírání a smrt je pak chápána jako přirozená součást života. Paliativní péče dle WHO zlepšuje kvalitu života pacientů a jejich rodin čelících problémům s život ohrožujícím onemocněním, a to: prevencí a odstraňováním utrpení cestou časné identifikace, dokonalého hodnocení a léčení bolesti a jiných obtíží tělesných, psychosociálních a spirituálních. (WHO) Paliativní péče: cíl komplexní léčba/řešení/tišení bolesti a dalších příznaků nemoci, včetně psychických, sociálních a spirituálních obtíží, které mohou pacienta a jeho blízké trápit. (paliativnicentrum.cz) Cílem paliativní péče je zabránění bolesti, strádání či dyskomfortu nevyléčitelně nemocného nebo umírajícího pacienta a jeho blízkých. Vymezení základních pojmů Paliativní péče: vymezení nejčastěji se jedná o péči v posledních týdnech a dnech života, kdy je o klienta pečováno v terminálním stavu Lékař obvykle indikuje tzv. symptomatickou léčbu Symptomatická léčba zmírnění projevů onemocnění (např. bolesti, dušnosti, úzkosti), snižování rizik a řešení komplikací souvisejících s pokročilým onemocněním (např. infekce, malnutrice atd.). Obecná a specializovaná péče Paliativní péče obecná: ◦dobrá klinická praxe v situaci pokročilého onemocnění ◦měl by ji umět poskytnout každý zdravotník ◦ Paliativní péče specializovaná: ◦aktivní interdisciplinární péče poskytovaná pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v oblasti paliativní péče speciálně vzdělání, disponují potřebnými zkušenostmi ◦poskytují hospicové a paliativní týmy ◦ Nevyléčitelné onemocnění Nádorová onemocnění v pokročilém stadiu Neurodegenerativní onemocnění typu roztroušené sklerózy, Parkinsonovy nemoci, demence, amyotrofické laterální sklerózy Finální stavy po těžkých centrálních mozkových příhodách Konečná stádia chronických orgánových onemocnění: srdečních, plicních, jaterních a ledvinných Polymorbidita geriatrických pacientů Pacienti v perzistujícím vegetativním stavu Pacienti v terminálním stádiu imobilizačního syndromu – nejčastěji chronicky nemocní vyššího věku (stavy terminální geriatrické deteriorace, finální stavy po těžkých centrálních mozkových příhodách). Terminální stav konečné období nemoci, které obvykle trvá týdny až měsíce, jedná se tedy o pacienta, u něhož lze s ohledem na předpokládaný přirozený průběh základního nevyléčitelného onemocnění očekávat úmrtí do 6 měsíců. Pacient v terminálním stádiu onemocnění pacient v konečném stádiu onemocnění, které není slučitelné se životem a není dále léčebně ovlivnitelné Některé léčebné postupy, které jsou obvykle používány u kriticky nemocných (KPR, umělá plicní ventilace, hemodialýza, úplná parenterální výživa apod.) u pacientů v terminálním stavu obvykle nejsou indikovány. Cílem léčby je minimalizace všech forem dyskomfortu v závěru života, klidná a důstojná smrt, nikoli prodlužování umírání. Umírající pacient pacient, u kterého dochází v důsledku progrese základního nevyléčitelného onemocnění k selhávání základních životních funkcí, což směřuje k úmrtí nemocného. Závěr, resp. konec života („End-of-Life“) se týká těch pacientů, kteří zemřou v průběhu následujících 12 měsíců, respektive u kterých se smrt bezprostředně předpokládá, nebo u kterých existují skutečnosti vedoucí k náhlému zhoršení stavu, příp. pokud je jejich život ohrožen náhlými a neočekávanými událostmi (komplikacemi) Marná (nepřiměřená) a neúčelná léčba léčba, která nevede k záchraně života, uchování zdraví či udržení kvality života. Marná a neúčelná léčba není v zájmu pacienta, nemůže mu pomoci a zatěžuje jej zbytečným strádáním či rizikem komplikací. Nezahajování léčby léčebný postup, který nemůže zastavit postup choroby, navrátit zdraví nebo odvrátit smrt pacienta, není indikován a proto není zahajován. Takový postup by byl léčbou marnou či neúčelnou. Nepokračování léčby Pokud není možnost zastavit postup choroby, navrátit zdraví nebo odvrátit smrt, není ve stávající marné a neúčelné léčbě pokračováno a tato léčba je ukončena (např. vysazení farmakologické podpory oběhu, ukončení hemodialýzy, ukončení ventilační podpory). Eutanázie usmrcení člověka ze soucitu jinou osobou než pacientem samým, a to na jeho vlastní žádost. Právní systém České republiky pojem eutanázie nezná. Uvedené jednání by bylo hodnoceno jako trestný čin a je nepřípustné. Nepřípustná a trestná je také pomoc k sebevraždě. Umírání různě dlouho trvající proces, jehož výsledným, konečným stavem je smrt jedince. V lékařském slova smyslu synonymum terminálního (=konečného) stavu, při němž dochází k postupnému a nevratnému selhávání důležitých vitálních funkcí tkání a orgánů s následkem smrti individua. Smrt je to ireverzibilní zástava všech funkcí organismu. Klinická smrt smrt byla tradičně spojována se zástavou srdeční činnosti. Některé srdeční zástavy je ovšem možné resuscitovat, na takovou zástavu se potom pohlíží jako na klinickou smrt. Tento výraz se zachoval zejména vůči veřejnosti, lékařská terminologie operuje s pojmem zástava srdeční. Zástavou srdeční (popřípadě ukončením neodkladné kardiopulmonální resuscitace, jakmile je průkazný její neúspěch) je dán okamžik smrti. Smrt mozku po zástavě oběhu následuje vzápětí smrt mozku, která se stala ekvivalentem smrti jako takové. Smrt mozku (cerebrální smrt) je smrtí individua, protože mozek jako jediný reprezentuje osobnost a identitu člověka. Paliativní režim Lékař indikuje tzv. limitaci péče: ◦Neresuscitovat (DNR) ◦Ne intenzivní péče (DNI) ◦Nepřevážet k hospitalizaci (DNH) ◦ „dopečováváme“, „doprovázíme“, „dochovávámeme“, „paliativní režim“ Kvalita života Subjektivní vnímání vlastní životní situace ve vztahu ke kultuře, k systému hodnot, životním cílům, očekáváním a běžným zvyklostem. (WHO) Utrpení Utrpení = bolest či tíseň, které ohrožují celistvost jedince Utrpení není jen bolest Utrpení = zkušenost nebo zážitek na úrovni celého jedince (bio-psycho-socio-spirituální vymezení) Příčiny utrpení Bolest Další fyzické symptomy Psychické problémy Sociální obtíže Kulturní faktory Spirituální starosti Příčinou může být kterýkoliv z výše uvedených, jejich účinky se sčítají Kde je paliativní péče poskytována Lůžkový hospic Mobilní hospic Nemocniční paliativní péče Paliativní péče v sociálních službách Hospic Specializované zařízení poskytující paliativní péči Formy hospicové péče: ◦Lůžková hospicová péče ◦Stacionární hospicová péče ◦Domácí hospicová péče Historie hospicové péče Anglie Cecily Saunders 1965 – Hospic sv. Kryštofa Hospicová péče v ČR ČR Marie Svatošová 1995 – Hospic sv. Anežky České Procesy paliativní péče qPlánování budoucí péče § §Rozhovor s klientem, s rodinou ke zjištění přání a představ o budoucí zdravotní péči a o tom, co je pro nemocného kvalita života ◦ qSestavení plánu péče v závěru života qVlastní poskytování péče v závěru života qPéče pozůstalostní Kdo poskytuje paliativní péči Multidisciplinární tým: ◦lékař, ◦zdravotní sestra, ◦sociální pracovník, ◦psycholog či psychoterapeut ◦a duchovní. ◦ Společně s pacientem a jeho rodinou pak hledají cesty, jak v dané situaci umožnit co nejlepší kvalitu života. (paliativnicentrum.cz) Paliativní péče: principy poskytuje úlevu od bolesti a jiných tíživých projevů nemoci; přitakává životu a umírání pokládá za normální proces; nemá za cíl ani smrt urychlovat, ani odsouvat; integruje psychologické a duchovní aspekty péče o pacienta; nabízí podpůrný systém, aby pomohla žít pacientům až do smrti tak aktivně, jak je to jen možné; Paliativní péče: principy usiluje o zvyšování kvality života a může mít také pozitivní vliv na průběh nemoci; je indikována ve spojení s jinými terapeutickými postupy, které mají prodloužit život, jako je chemoterapie nebo ozařování, a zahrnuje i zkoumání potřebná k lepšímu pochopení a zvládnutí léčebných komplikací; Paliativní péče: principy nabízí podpůrný systém, který má rodinám pomoci vyrovnat se s pacientovou nemocí a se ztrátou blízké osoby; poskytuje cestou týmového přístupu pomoc odpovídající potřebám pacientů a jejich rodin, včetně poradenství pro pozůstalé, je-li to třeba. (Payneová, Seymourová, Ingletonová, 2007) Paliativní péče - shrnutí Zaměřuje se na kvalitu života; Respektuje přání nemocného, jeho osobnost – autonomii, integritu a důstojnost; Pečuje o bio-psycho-socio-spirituální potřeby člověka; Zakládá se na multidisciplinární spolupráci odborníků; Poskytuje úlevu od bolesti a utrpení; Vyžaduje adekvátní lékařské postupy s ohledem na vývoj zdravotního stavu člověka – tj. využití léčebných metod, stejně jako správně nastavenou léčbu symptomů onemocnění; Je péčí přesně reagující na aktuální stav nemocného; Zahrnuje poskytování péče v pro konkrétního člověka důstojném prostředí; Provází blízké umírajícího jak při jeho odcházení, tak po jeho úmrtí. (Umírání a paliativní péče v ČR, 2004) Paliativní péče: závěr Paliativní péče vytváří podpůrný systém, který pomáhá rodině vyrovnat se s pacientovou nemocí a zármutkem po jeho smrti. Smrtí to nekončí Paliativní péče nekončí smrtí pacienta, ale pokračuje ve formě pomoci pozůstalým. Nedílnou součástí péče o pozůstalé je tak nejen okamžitá péče bezprostředně po úmrtí pacienta, ale i návazné služby v podobě komunitních akcí, pozůstalostních návštěv některého z členů multidisciplinárního týmu, setkání pozůstalých či konkrétně zaměřené péče o pozůstalé. Seznam literatury FIRTHOVÁ, P., LUFFOVÁ, G., OLIVIERE, D. (ed). Ztráta, změna a zármutek v kontextu paliativní péče. Brno: Společnost pro odbornou literaturu, 2007. KALVACH, Z. Manuál paliativní péče o umírající pacienty. Praha: Cesta domů, 2010. PARKES, C. M., RELFOVÁ, M., COULDRICKOVÁ, A. Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé. Brno: Společnost pro odbornou literaturu, 2007. PAYNEOVÁ, S., SEYMOUROVÁ, J., INGLETONOVÁ, CH. (eds.). Principy a praxe palitivní péče. Brno: Společnost pro odbornou literaturu, 2007. https://paliativnicentrum.cz https://paliativnimedicina.cz Doporučení Rec (2003) 24 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o organizaci paliativní péče. Štrasburk 2003 (český překlad Cesta domů 2004) Umírání a paliativní péče v ČR. Výzkumná zpráva projektu Podpora rozvoje paliativní péče v ČR. Praha, Cesta domů 2004. Online (17. 1. 2005), dostupné na http://www.cestadomu.cz/down/umirani- -a-paliativni-pece.pdf Děkuji za pozornost. Operátor audio-video záznamu Eva Solanská Cooperátor Naděžda Špatenková 2020