Problematika paliativní péče Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Truchlení a pomoc truchlícím PŘEDNÁŠEJÍCÍ PHDR. MGR. NADĚŽDA ŠPATENKOVÁ, PH.D., MBA Truchlení - definice komplexní psychologická, sociální, somatická a spirituální reakce na ztrátu. Truchlí umírající Truchlí jeho blízcí (Špatenková, 2017; Kubíčková, 2001) Fáze dle E. Kübler-Ross NEGACE (Šok, popírání). „Ne, já ne, pro mne to neplatí. To není možné. To je určitě omyl. Zaměnili výsledky.“ AGRESE (hněv, vzpoura). „Proč zrovna já? Čí je to vina? Vždyť mi nic nebylo.“ SMLOUVÁNÍ (vyjednávání). Hledání zázračných léků, léčitelů a diet či pověr. Je ochoten zaplatit cokoliv. DEPRESE (smutek). Smutek z utrpěné ztráty, smutek z hrozící ztráty, strach z účtování, strach o zajištění rodiny. SMÍŘENÍ (souhlas). Zde by mělo dojít k vyrovnání. Nastává pokora, končí boj, je čas loučení. 3 fáze Úvod ◦Kdy začíná truchlení? Stať ◦Jak dlouho to trvá? Závěr ◦Kdy to (s)končí? Faktory determinující truchlení Gender a věk Sociokulturní aspekty Náboženské a filozofické přesvědčení Osobnost jedince a jeho tělesné a duševní zdraví Předchozí životní zkušenosti Vzory a modely z primární rodiny Dostupnost a povaha opory Charakter vztahu se zemřelým Povaha „události“ a okolnosti, za kterých se o „tom“ dozví Význam, který této události truchlící připisuje „Normální“ reakce na tělesné úrovni Divný pocit kolem žaludku či v břiše Stažené hrdlo/hrudník Přecitlivělost (na pachy, hluk, světlo) Pocit depersonalizace Problémy s dýcháním Svalová slabost a únava Letargie Sucho v ústech Bušení srdce, bolest, píchání u srdce Symptomy zemřelého „Normální“ reakce na emocionální úrovni Smutek Zlost a hněv Pocity viny a výčitky Úzkost a strach Osamělost Vyčerpání Bezmocnost Šok a otupělost Touha Úleva (pro některé) „Normální“ reakce na kognitivní úrovni Nedůvěra Zmatek, poruchy pozornosti a paměti Obavy Pocit přítomnosti zemřelého Halucinace „Vidění“ zemřelého „Normální“ reakce na úrovni chování Poruchy spánku Změny chuti k jídlu, změny v sexuálním životě Stažení ze společenského života Znepokojující sny/absence snů Hyperaktivita/absence aktivity Pláč Ne/navštěvování míst spjatých se zemřelým, nošení připomínek Opatrování majetku zemřelého Truchlící potřebují pomoc Exkurz do sociálních služeb Novela zákona o sociálních službách: -nový druh služby: Sociální služby poskytované osobám v terminálním stavu. Těmto osobám by měly být sociální služby poskytovány ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu nebo v přirozeném sociálním prostředí umírající osoby terénní formou služby. Nedílnou součástí služby by měla být také pomoc osobám blízkým, včetně péče o pozůstalé. Sociální služby poskytované osobám v terminálním stavu by měly zahrnovat následující základní činnosti: Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Sociálně terapeutické činnosti. Aktivizační činnosti. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Psychosociální podpora při umírání. Pastorační a duchovní péče. Pomoc osobám blízkým k vyrovnání se s traumatem spojeným s umíráním blízké osoby. Zaměříme na dvě z těchto základních činností: Psychosociální podporu při umírání (dále jen „podpora umírajících“) Pomoc osobám blízkým k vyrovnání se s traumatem spojeným s umíráním a úmrtím blízké osoby (dále jen „pomoc truchlícím“). Psychosociální podpora při umírání Souhrn péče při naplňování psychosociálních potřeb umírajících. Cílem dané služby by mělo být zajištění tzv. důstojného umírání uživatelů sociálních služeb. Toho je možné dosáhnout: ◦adekvátní podporou a péčí o umírající, ◦reagováním na potřebu kontaktu nevnucujícím, soucitným způsobem, ◦zajištěním pocitu bezpečí, zajištěním fyzického a emocionální pohodlí umírajících, ◦uklidněním silně rozrušených osob, ◦redukcí obav, ◦nabídnutím praktické pomoci, ◦poskytováním relevantních informací, ◦podporou umírajících při zvládání dané situace, ◦porozumění jejich potřebám, hodnotám a preferencím, ◦respektováním jejich potřeb a přání v oblasti péče. Podpora umírajících se pojí primárně se sociálními službami, které jsou službami sociální péče; jedná se zejména o služby, které jsou poskytovány jako pobytové, konkrétně: ◦Domovy pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 ◦Domovy pro seniory podle § 49 ◦Domovy se zvláštním režimem podle § 50 ◦Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52 Podpora umírajících může být poskytována také v Pečovatelské službě podle § 40, která je taktéž službou sociální péče. Tato služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb. ◦„Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.“ ◦ Základní činnost podpora umírajících může být fakultativně poskytována také v rámci jiných služeb, např. v sociální službě Týdenní stacionáře dle § 48 nebo sociální službě Telefonická krizová pomoc dle § 55. Podpora umírajících Pomoc umírajícímu uvědomit si, že nastal čas umírání: ◦žít přítomností, uvědomit si „nedokončenou práci ◦ Pomoci umírajícímu (znovu)objevit smysl života Pomoci umírajícímu přijmout jakoukoliv zprávu o jeho nemoci nebo blížící se smrti ◦každý člověk reaguje na zprávu o nemoci a umírání po svém. ◦ Pomoci umírajícímu formulovat a naplňovat jeho představy o důstojném umírání a smrti: ◦učinit přání o místě umírání; ◦o přítomnosti určitých lidí a jejich aktivitě (co ne/mají dělat); ◦dát na vědomí přání ohledně pohřbu apod. ◦ ◦ Podpora umírajících Poskytovat vlídný, citlivý, respektující lidský kontakt až do poslední chvíle. Pomoci uživateli získat a udržet kontrolu nad způsobem, jakým prožije poslední měsíce nebo dny života: ◦napomáhat v přijetí nebo odmítnutí určitých rozhodnutí. ◦ Podpora vnějších zdrojů pro zajištění pomoci v procesu umírání ◦např. pomoci zprostředkovat kontakt s nějakou osobou apod. Většina lidí v ČR si přeje zemřít doma. Přirozeným, domácím prostředím pro uživatele pobytových sociálních služeb může být právě pobytové zařízení. Pokud si uživatel nepřeje něco jiného, pro uživatele služeb pobytového zařízení může být žádoucí prožít poslední měsíce a dny v tomto zařízení. Pečující profesionálové v sociálních službách by měli disponovat určitými odbornými i osobnostními předpoklady ◦empatie, autenticita, respekt, tolerance k odlišnosti, důvěrnost a důvěryhodnost, komunikační dovednosti, zejména schopnost aktivního naslouchání ◦ Z tohoto důvodu by měli být všichni pracovníci v sociálních službách přiměřeně proškoleni v procesech týkajících se umírání a smrti a v paliativní péči. Měli by získat základní informace o umírání, smrti, paliativní péči, podpoře umírajících a jejich blízkých apod. Školení by optimálně mělo zahrnovat i praktické nácviky komunikačních dovedností v kontaktu s umírajícími a pozůstalými. Poskytování základní činnosti podpora umírajících předpokládá součinnost různých pomáhajících profesionálů v rámci tzv. multidisciplinárního týmu. V ideálním případě by některý ze členů tohoto týmu měl disponovat profesní kvalifikací Doprovázení umírajících a pozůstalých (kód: 69-056-M) Poradce pro pozůstalé (kód: 69-020-M) podle zákona 179/2006 Sb. Doprovázení umírajících a pozůstalých kód: 69-056-M s kvalifikační úrovní NSK – EQF: 4 v Národní soustavě kvalifikací popsáno od 14. 10. 2015. Jsou zde vymezeny také odborné způsobilosti, a to konkrétně: ◦sebereflexe doprovázejícího; ◦orientace v rituálech souvisejících se smrtí; ◦doprovázení umírajících; ◦doprovázení pozůstalých; ◦vypravování pohřbu; ◦základní orientace v oblasti postmortálních práv; ◦vykonávání poslední vůle. Pomoc osobám blízkým k vyrovnání se s traumatem spojeným s umíráním a úmrtím blízké osoby (pomoc truchlícím) Základní činnost spočívá v poskytování účinné, přiměřené a potřeby truchlících respektující psychosociální podpoře, v doprovázení v zármutku a v poradenství pro pozůstalé. Pomoc truchlícím se pojí primárně se sociálními službami, které jsou službami sociální péče; jedná se zejména o služby, které jsou poskytovány jako pobytové, a to: ◦Domovy pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 ◦Domovy pro seniory podle § 49 ◦Domovy se zvláštním režimem podle § 50 ◦Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52 Také v rámci sociální služby Pečovatelská služba, případně v rámci služby Telefonická krizová pomoc. Pomoc truchlícím spočívá v poskytování komplexní psychosociální péče osobám, které se vyrovnávají s traumatem spojeným s umíráním či smrtí jim blízkého uživatele sociálních služeb. Zahrnuje podporu truchlících osob před, při nebo po smrti osoby blízké. Je přitom poskytována ideálně multidisciplinárním týmem, který přiměřeně osobním potřebám truchlícího poskytuje emoční podporu při zvládání obtížné životní situace, doprovázení v zármutku, poradenství pro pozůstalé, včetně edukace, a případně sociálně-aktivizační činnost. Pomoc truchlícím je určena osobám, které z důvodu umírání nebo smrti blízké osoby mají obtíže s prožíváním situace truchlícího a často také přechodně snížené sociální fungování, a potřebují proto emoční oporu při zvládání obtíží, které provázejí snížené sociální fungování a snahu je obnovit. Snížené sociální fungování zde znamená většinou přechodné omezení schopnosti zvládat jednak činnosti a kontakty provázející úmrtí blízké osoby ◦např. rozloučení se zemřelým, vyřizování pohřbu a pozůstalosti na úřadech, přijímání projevů soustrasti apod. a dále omezení schopnosti zvládat činnosti a kontakty v běžném životě ◦např. údržbu a provozování domácnosti, vykonávání práce v zaměstnání, finanční operace apod. Pomoc pozůstalým Psychická pomoc ◦např. zvládání vlastních emočních či myšlenkových reakcí na ztrátu blízké osoby a na reakcí lidí v okolí Sociální pomoc ◦zvládání potíží ve vztazích, které mohou situaci truchlícího provázet) Pragmatická pomoc ◦příprava pohřbu, zařizování úředních záležitostí, související finanční operace apod.), a emoční doprovázení při jejich vykonávání apod. Informační pomoc ◦poskytování důležitých informací spojených s umíráním a úmrtím blízké osoby, např. informace o právech a povinnostech pozůstalých, o tom, kde se nachází tělo zemřelého a zda je možné, aby ho pozůstalí viděli apod. Ekonomická pomoc ◦zajištěním sociálních dávek souvisejících s danou životní situací, tedy úmrtím blízké osoby – ovdověním, osiřením Žádoucí cílový stav situace, kdy je uživatel schopen znovu se vrátit k plnému výkonu svých sociálních rolí: ◦přijmout ztrátu smrtí jako realitu, ◦prožít si zármutek, ◦zadaptovat se ve světě bez zemřelého ◦a žít a fungovat dál i bez zemřelého co nejvíce podle svých představ, zvyklostí a preferencí. Péče o pozůstalé by měla navazovat na péči, která je poskytována umírajícímu. Literatura KÜBLER-ROSS, E. O smrti a umírání. Praha: Portál, 2015. ŠPATENKOVÁ, N. Poradenství pro pozůstalé. Praha: Grada Publishing, 2008. KUBÍČKOVÁ, N. Zármutek a pomoc pozůstalým. Praha: Nakladatelství ISV, 2001. ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krize a krizová intervence. Praha: Grada Publishing, 2017. ŠPATENKOVÁ, N. a kol. O posledních věcech člověka. Praha: Galén, 2014. CHRASTINA, J., ŠPATENKOVÁ, N. Sexualita a intimita v závěru života. Olomouc: VUP, 2018. Děkuji za pozornost. Operátor audio-video záznamu Eva Solanská Cooperátor Naděžda Špatenková 2020