Sociální politika I.
Příčiny rozdílů a modely sociální politiky, tvorba programů sociální politiky
CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002400
ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ
Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz

5. Příčiny rozdílů a modely sociální politiky.
•rozhodující  = jaká role je přisuzována jednotlivým subjektům, spor o to, jakou úlohu koncepční i
čistě praktickou má v sociální politice stát a ostatní subjekty
•podle míry účasti státu v praxi sociální politiky se rozlišují i její určité modely (R. M. Titmus
– "Úvod do sociální politiky" (1974), G. Esping – Andersen – "Tři politické ekonomie sociálního
státu" (1991)
-liberální (reziduální) model
-sociálně-demokratický (redistributivní) model
-korporativní (výkonový) model
-

5. Příčiny rozdílů a modely sociální politiky.
•liberální (reziduální) model:
•poskytování sociální pomoci na základě testování majetkových poměrů,
•malé přerozdělování,
•orientace na zabezpečení osob s nízkými příjmy,
•nízká úroveň dávek,
•
•uplatňovány v USA, Kanadě a v Austrálii, blíží se jim systémy v Dánsku, Švýcarsku a ve Velké
Británii

5. Příčiny rozdílů a modely sociální politiky.
•korporativistický (výkonový) model
•zachování statusových rozdílů mezi jednotlivými sociálními třídami,
•soukromé pojištění a zaměstnanecké příplatky mají pouze marginální roli,
•
•uplatňován v Rakousku, Německu, Francii a v Itálii.
•

5. Příčiny rozdílů a modely sociální politiky.
•sociálně-demokratický (redistributivní) model
•úsilí o dosažení rovnosti při zajišťování nejvyššího standardu potřeb,
•poskytované dávky a služby jsou souměřitelné s nejvyššími požadavky středních tříd,
•rovnost je nastolena garantováním plné participace pracujících na úrovni, které se těšily
nejbohatší vrstvy společnosti,
•
•uplatňován zejména v Norsku, Švédsku a ve Finsku
•

5. Příčiny rozdílů a modely sociální politiky.
•Krebs:
•klíčovou otázkou fungování státu v oblasti sociální politiky je míra přerozdělování
•koncepty sociálních států, které jsou založené na rostoucí roli státu v sociální politice, je
nutno vnímat jako určitou reformu liberálního pojetí sociální politiky, která se v různých státech
uplatňovala v různém rozsahu a v různé podobě v závislosti na konkrétních národních specifikách, a
proto byly a jsou koncepty sociálních států v evropském regionu značně diferencované

5. Příčiny rozdílů a modely sociální politiky.
typ sociálního státu
liberální (reziduální)
korporativní (výkonový)
sociálně-demokratický (redistributibní)
odpovědnost státu za uspokojení potřeb
minimální
optimální
úplná
rozdělení podle potřeb
marginální
sekundární
primární
rozsah povinně poskytovaných služeb
omezený
extenzivní
úplný
populace pokrytá povinně poskytovanými službami
menšina
většina
všichni
výše příspěvků
nízká
střední
vysoká
část nár. důchodu určená pro služby státu
nízká
střední
vysoká
zkoumání potřebnosti
primární
sekundární
marginální
charakter klientů společnosti
chudáci
občané
členové
status klientů
nízký
střední
vysoký

6. Tvorba programů sociální politiky
•zájmová sdružení
•politické strany (think thank)
•programové prohlášení vlády – zelená kniha → bílá kniha → zásady zákona → zákon
•
•Scénář sociální reformy
•Záchranná sociální síť
•Sociální doktrína ČR (SOCIOKLUB, 1997)
•?
•