Sociální politika I. Pojetí sociálního státu, krize a návraty sociálního státu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002400 ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz 8. Pojetí sociálního státu •sociální stát = produkt evropské civilizace qprodukt historického vývoje veřejně organizované solidarity qreakce na mezinárodně uznané právo občanů na důstojné ŽM qveřejná garance na ústavami zaručená lidská práva, vč. práv sociálních qzajišťuje právo na důstojnost, svobodu, solidaritu a participaci na věcech veřejných q qkritiky štědrosti, legitimity a kontroly se vztahují ke kvantitě a správě, nikoli k jeho podstatě 8. Pojetí sociálního státu qmyšlenkové kořeny qkřesťanská dobročinnost → osvícenecké pojetí společenské smlouvy (17. stol. – stát uznal svou povinnost pečovat o chudé a práce neschopné) → chudinská péče jako sociální úloha evropských států (19. stol.) → diskuse o solidaritě mezi občany (Auguste Comte) → stát má vůči svým občanům kromě ochranných vojenských, policejních a ekonomických rolí i role sociální → solidarita se stala nezbytným prvkem státnosti q1919 – založení Mezinárodní organizace práce – formulace minimálních standardů sociálního zákonodárství s cílem udržet sociální náklady veřejných financí a zaměstnavatelů v přijatelné míře 8. Pojetí sociálního státu q= v podstatě povinné dostatečné zajištění nezadatelných lidských práv státem cestou přiměřené a udržitelné solidarity mezi občany q6 základních sociálních práv (právo na práci, právo na uspokojivé pracovní podmínky, právo na přiměřenou životní úroveň, právo na rodinu, právo na sociální zabezpečení, právo na svobodu sdružování) qdalší sociální práva (rovné příležitosti k získání a provozování výdělečné činnosti, rovnost v dostupnosti zdravotní péče, vzdělání, sociální ochrany, sociálních služeb a pomoci v případě hmotné nouze) qdostupnost sociálních práv – místní, v kvalitě, finanční – povinnost státu 8. Pojetí sociálního státu qjednotlivé státy jsou různě štědré při zajišťování , různou měrou přitom zapojují zaměstnavatele qz makroekonomického hlediska byla při regulaci kvantitativní stránky sociálního státu porušena rovnováha v solidaritě mezi těmi, kdo platí a těmi, kdo dostávají výhody z veřejných prostředků qpřílišná zátěž veřejných financí ≠ konec sociálního státu → nutno přehodnotit sociální politiku států, zvýšení odpovědnosti jedinců za své budoucí sociální potřeby q? rozumná míra veřejné solidarity q? role státu při zajišťování šesti základních sociálních práv přiměřeným důstojným způsobem q 9. Krize a návraty sociálního státu q50. léta 20. stol. – štědrost sociálního státu = reakce na ukončení 2. SV q60. a 70. léta – ekonomická konjunktura → není důvod štědrost omezovat + soutěž se sociálním modelem SSSR qkonec 70. let – recese + nástup asijských „tygrů“ + stárnutí populace → přehodnocení sociální politiky států q80. léta – tlak na úspory veřejných financí (neoliberalismus) a zvýšení odpovědnosti jedince za budoucí sociální potřeby – hovoří se o krizi sociálního státu → diskuse o rozsahu solidarity a o roli státu