Sociální politika I.
Pojetí sociálního státu, krize a návraty sociálního státu
CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002400
ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ
Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz

8. Pojetí sociálního státu
•sociální stát = produkt evropské civilizace
qprodukt historického vývoje veřejně organizované solidarity
qreakce na mezinárodně uznané právo občanů na důstojné ŽM
qveřejná garance na ústavami zaručená lidská práva, vč. práv sociálních
qzajišťuje právo na důstojnost, svobodu, solidaritu a participaci na věcech veřejných
q
qkritiky štědrosti, legitimity a kontroly se vztahují ke kvantitě a správě, nikoli k jeho podstatě

8. Pojetí sociálního státu
qmyšlenkové kořeny
qkřesťanská dobročinnost → osvícenecké pojetí společenské smlouvy (17. stol. – stát uznal svou
povinnost pečovat o chudé a práce neschopné) → chudinská péče jako sociální úloha evropských států
(19. stol.) → diskuse o solidaritě mezi občany (Auguste Comte) → stát má vůči svým občanům kromě
ochranných vojenských, policejních a ekonomických rolí i role sociální → solidarita se stala
nezbytným prvkem státnosti
q1919 – založení Mezinárodní organizace práce – formulace minimálních standardů sociálního
zákonodárství s cílem udržet sociální náklady veřejných financí a zaměstnavatelů v přijatelné míře

8. Pojetí sociálního státu
q= v podstatě povinné dostatečné zajištění nezadatelných lidských práv státem cestou přiměřené a
udržitelné solidarity mezi občany
q6 základních sociálních práv (právo na práci, právo na uspokojivé pracovní podmínky, právo na
přiměřenou životní úroveň, právo na rodinu, právo na sociální zabezpečení, právo na svobodu
sdružování)
qdalší sociální práva (rovné příležitosti k získání a provozování výdělečné činnosti, rovnost v
dostupnosti zdravotní péče, vzdělání, sociální ochrany, sociálních služeb a pomoci v případě hmotné
nouze)
qdostupnost sociálních práv – místní, v kvalitě, finanční – povinnost státu

8. Pojetí sociálního státu
qjednotlivé státy jsou různě štědré při zajišťování , různou měrou přitom zapojují zaměstnavatele
qz makroekonomického hlediska byla při regulaci kvantitativní stránky sociálního státu porušena
rovnováha v solidaritě mezi těmi, kdo platí a těmi, kdo dostávají výhody z veřejných prostředků
qpřílišná zátěž veřejných financí ≠ konec sociálního státu → nutno přehodnotit sociální politiku
států, zvýšení odpovědnosti jedinců        za své budoucí sociální potřeby
q? rozumná míra veřejné solidarity
q? role státu při zajišťování šesti základních sociálních práv přiměřeným důstojným způsobem
q

9. Krize a návraty sociálního státu
q50. léta 20. stol. – štědrost sociálního státu = reakce na ukončení          2. SV
q60. a 70. léta – ekonomická konjunktura → není důvod štědrost omezovat + soutěž se sociálním
modelem SSSR
qkonec 70. let – recese + nástup asijských „tygrů“ + stárnutí populace → přehodnocení sociální
politiky států
q80. léta – tlak na úspory veřejných financí (neoliberalismus) a zvýšení odpovědnosti jedince za
budoucí sociální potřeby – hovoří se o krizi sociálního státu → diskuse o  rozsahu solidarity a o
roli státu