Podrobný výpis o publikaci

MÁCHOVÁ, Sabina. Symbolika orelských sletů v Brně 1922 a v Praze 1929. Historica Olomucensia. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2021, roč. 2021, č. 60, s. "117-142", 25 s. ISSN 1803-9561.

Další formáty: BibTeX LaTeX RIS

Základní údaje
Originální název	Symbolika orelských sletů v Brně 1922 a v Praze 1929
Název česky	Symbolika orelských sletů v Brně 1922 a v Praze 1929
Název anglicky	The Symbollism of the Czechoslovak Orel Slets in Brno 1922 and Prague 1929
Autoři	MÁCHOVÁ, Sabina (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání	Historica Olomucensia, Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2021, 1803-9561.

Další údaje
Originální jazyk	čeština
Typ výsledku	Článek v odborném periodiku
Obor	60101 History
Stát vydavatele	Česká republika
Utajení	není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW	URL
Kód RIV	RIV/47813059:19240/21:A0000843
Organizační jednotka	Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Klíčová slova česky	Orel;tělovýchovné hnutí;katolicismus;klerikalismus;Sokol;kultura;sport
Klíčová slova anglicky	Orel;gymnastic movement;catholicism;clericalism;Sokol;culture;sport
Příznaky	Recenzováno
Změnil	Změnila: Mgr. Sabina Máchová, učo 44816. Změněno: 27. 9. 2021 09:14.

Anotace
Po roce 1918 si Orel jako dlouho prohabsbursky orientovaná organizace postupně získával své místo vedle většího Sokola. Jeho členové a především představenstvo si s sebou z dob monarchie nesli zátěž v podobě obviňování z antirepublikánského smýšlení. Nejpozději po vzniku Československa se však i katolický politický proud postupně s republikánskou myšlenkou identifikoval, což se projevilo také na postojích orelské organizace. Na příkladech orelského sletu v Brně roku 1922 a v Praze roku 1929 můžeme pozorovat, jak se Československý Orel, a do jisté míry i s ním propojená Československá strana lidová, podmínkám nově vzniklé republiky přizpůsobovali. Nejzřetelněji se to projevovalo v choreografiích sletových scén a symbolických vystoupeních, ale také v symbolice propagačních a upomínkových materiálů. Navzdory antikatolicky orientované většině poválečné politické reprezentace se značná část obyvatelstva stále hlásila k římsko-katolické církvi, což ještě umocnilo připojení Slovenska, které si zachovávalo silně religiózní ráz a katolická církev si zde podržela větší vliv než v Čechách. Vzhledem k atmosféře ve společnosti v popřevratových letech se první celostátní orelský slet konal až roku 1922, nikoli 1920 jako VII. Všesokolský slet. Navzdory silnému protikatolickému smýšlení se Československý Orel stal druhou největší organizací svého druhu v republice.

Anotace

Po roce 1918 si Orel jako dlouho prohabsbursky orientovaná organizace postupně získával své místo vedle většího Sokola. Jeho členové a především představenstvo si s sebou z dob monarchie nesli zátěž v podobě obviňování z antirepublikánského smýšlení. Nejpozději po vzniku Československa se však i katolický politický proud postupně s republikánskou myšlenkou identifikoval, což se projevilo také na postojích orelské organizace. Na příkladech orelského sletu v Brně roku 1922 a v Praze roku 1929 můžeme pozorovat, jak se Československý Orel, a do jisté míry i s ním propojená Československá strana lidová, podmínkám nově vzniklé republiky přizpůsobovali. Nejzřetelněji se to projevovalo v choreografiích sletových scén a symbolických vystoupeních, ale také v symbolice propagačních a upomínkových materiálů. Navzdory antikatolicky orientované většině poválečné politické reprezentace se značná část obyvatelstva stále hlásila k římsko-katolické církvi, což ještě umocnilo připojení Slovenska, které si zachovávalo silně religiózní ráz a katolická církev si zde podržela větší vliv než v Čechách. Vzhledem k atmosféře ve společnosti v popřevratových letech se první celostátní orelský slet konal až roku 1922, nikoli 1920 jako VII. Všesokolský slet. Navzdory silnému protikatolickému smýšlení se Československý Orel stal druhou největší organizací svého druhu v republice.

Anotace anglicky
After 1918 Orel as a pro-Habsburg organisation was gradually starting to find its place next to the larger Sokol. From the times of the monarchy, Orel members and board carried the burden of accusations of anti-republican thinking. Soon after the foundation of the Czechoslovak Republic, the Catholic political movement gradually identified itself with the republican ideals, which registered in the mindset of the Orel organisation. Considering the examples of the 1922 Orel slet in Brno and the 1929 slet in Prague, we can see how the Czechoslovak Orel as well as the Czechoslovak People’s Party, which was loosely connected with Orel, conformed to the conditions of the newly founded republic. We can observe it most distinctly in the slet choregraphy and symbolic performances, but also in the symbolism of promotional and commemorative items. Despite the anti-Catholic oriented post-war political majority, many people still subscribed to the Roman Catholic Church. This was further amplified by the accession of Slovakia, which kept a strongly religious character and where the Catholic Church retained more power than in the Czech lands. As a result of the post-revolutionary atmosphere, the first national Orel slet took place in 1922, not in 1920 like the 7th Sokol slet. In spite of the strong anti-Catholic views, the Czechoslovak Orel became the second largest organisation of its kind in the country

Anotace anglicky

After 1918 Orel as a pro-Habsburg organisation was gradually starting to find its place next to the larger Sokol. From the times of the monarchy, Orel members and board carried the burden of accusations of anti-republican thinking. Soon after the foundation of the Czechoslovak Republic, the Catholic political movement gradually identified itself with the republican ideals, which registered in the mindset of the Orel organisation. Considering the examples of the 1922 Orel slet in Brno and the 1929 slet in Prague, we can see how the Czechoslovak Orel as well as the Czechoslovak People’s Party, which was loosely connected with Orel, conformed to the conditions of the newly founded republic. We can observe it most distinctly in the slet choregraphy and symbolic performances, but also in the symbolism of promotional and commemorative items. Despite the anti-Catholic oriented post-war political majority, many people still subscribed to the Roman Catholic Church. This was further amplified by the accession of Slovakia, which kept a strongly religious character and where the Catholic Church retained more power than in the Czech lands. As a result of the post-revolutionary atmosphere, the first national Orel slet took place in 1922, not in 1920 like the 7th Sokol slet. In spite of the strong anti-Catholic views, the Czechoslovak Orel became the second largest organisation of its kind in the country