V originále
V důsledku husitských válek se identita slezské společnosti v druhé polovině patnáctého století opírala především o představu pravověrnosti slezských obyvatel, kteří nepodlehli heretickým myšlenkám a zůstali pevně na straně katolické ortodoxie. Navzdory takto chápané kolektivní identitě měly reformní myšlenky Martina Luthera a dalších obrovský dopad ve slezských knížectvích, která se během několika desetiletí ze značné části přiklonila na stranu reformního pojetí církve. V pozadí tohoto reformního rozmachu můžeme nepochybně vidět neuspokojivý stav slezské církve na přelomu patnáctého a šestnáctého století, nicméně příčiny odklonu od katolické církve byly hlubšího rázu a nejspíše souvisely s odlišnými představami týkajícími se víry a očekávání náboženského prožitku, který slezská katolická církev nedokázala naplnit. Překládaný příspěvek se na základě komparace situace jednotlivých slezských knížectví pokusí poukázat na tyto tendence, které stály v pozadí příklonu k reformním myšlenkám, jež přeměnily náboženskou mapu slezských knížectví.
Anglicky
As a result of the Hussite wars, the identity of Silesian society in the second half of the fifteenth century was based primarily on the idea of the orthodoxy of the Silesian people, who did not succumb to heretical ideas and remained firmly on the side of Catholic Orthodoxy. Despite the collective identity thus understood, the reformist ideas of Martin Luther and others had a huge impact on the Silesian principalities, which over the decades largely sided with the reformist conception of the Church. In the background of this reform boom we can undoubtedly see the unsatisfactory state of the Silesian Church at the turn of the fifteenth and sixteenth centuries, however Based on a comparison of the situation of the individual Silesian principalities, the translated contribution will try to point out these tendencies, which were behind the inclination to the reform ideas that transformed the religious map of the Silesian principalities.