V originále
Muzeum, knihovna, archiv – tři hlavní typy institucí, označovaných dnes přívlastkem „paměťové“. Toto pojmové rozlišení se nejeví zvláště problematickým ani z pohledu obecné muzeologie, ani knihovní vědy či archivistiky (a příslušné legislativy a praxe). Problematickým se stává až prizmatem některých muzeologií speciálních, a sice těch, které se do velké míry zabývají muzealizací „dvojrozměrných“, listinných a quasi-knižních věcí, a tudíž si z hlediska svého předmětu musejí vyjasnit poměr k institucím typu knihovna a archiv. V žádné jiné muzeologii není tento problém zřetelnější než v té hudební. Terminologický a konceptuální chaos zapříčiňuje rozpaky nad otázkou, zda vůbec hudební knihovny spadají do předmětného pole této subdisciplíny (a případně jak), a zda je lze zahrnout do téhož pojmu „hudebního muzea“ jako muzea hudebních nástrojů nebo památníky skladatelů. Vše ještě více komplikuje stále oblíbené sousloví „hudební archiv“. V navrhovaném příspěvku vymezuji hudební muzeum a hudební knihovnu jako dva základní, vzájemně se doplňující typy hudebně-muzeálních institucí, a navrhuji, proč a jakým způsobem by měla hudební muzeologie oba tyto typy činit předmětem svého zájmu.
In English
Museum, library, archive – three main types of “memory institutions”. This typological distinction does not appear to be particularly problematic from the viewpoint of general museology, library science or archival science (and corresponding legislation and practice). It becomes problematic only through the prism of some special museologies, namely those which largely deal with the musealization of “two-dimensional” (written, documentary and quasi-book) things and therefore have to clarify their attitude to institutions such as library and archive in terms of their subject. In no other museology is this problem more obvious than in museology of music. Terminological and conceptual chaos causes embarrassment over the question of whether music libraries fall into the subject field of this subdiscipline (and, if so, how) and whether they can be included in the same concept of “music museum”, which collectively refers to musical instrument museums or composer memorials. Everything is further complicated by the arbitrary use of the term “music archive”. In my paper, I define music museum and music library as two basic, complementary types of music-museal institutions, and I explain why and how music museology should be interested in both of these types.