C
2020
„Ecclesia militans” i jej obrońcy (zamek joannitów w Strakonicach w pierwszej połowie XVI wieku, militarne konotacje architektury ziem czeskich tego okresu i propaganda polityczna na rzecz wspierania kampanii tureckich Ferdynanda I Habsburga)
CZECHOWICZ, Boguslaw
Základní údaje
Originální název
„Ecclesia militans” i jej obrońcy (zamek joannitów w Strakonicach w pierwszej połowie XVI wieku, militarne konotacje architektury ziem czeskich tego okresu i propaganda polityczna na rzecz wspierania kampanii tureckich Ferdynanda I Habsburga)
Název česky
„Ecclesia militans“ a její obránci (hrad johanitů ve Strakonicích v 1. polovině 16. století, vojenské konotace tehdejší architektury českých zemí a politická propaganda na podporu tureckých tažení Ferdinanda I. Habsburského)
Název anglicky
“Ecclesia militans” and its defenders (the castle of the Knights Hospitaller in Strakonice in the first half of the 16th century, military connotations of the architecture of the Czech lands of that period and political propaganda to support Ferdinand I
Vydání
Katowice Zabrze, Wojny i konflikty w Europie Środkowej ze szczególnym uwzględnieniem Śląska. Aspekty społeczne i kulturowe, od s. 294-311, 18 s. 2020
Další údaje
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60402 Architectural design
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Organizační jednotka
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Klíčová slova česky
Joanitě, hrad ve Strakonicích, Ferdinand I., války s Turky, sakrální architektura
Klíčová slova anglicky
Knights of Malta, castle in Strakonice, Ferdinand I., wars with Turks, sacral architecture
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
V originále
Artykuł wychodzi od omówienia joannickiego zamku w Strakonicach w południowych Czechach (Böhmen), a szczególnie jego rozbudowy i dekoracji z czasów przeora Johann III von Rosenberg (1510-1532). Wystrój malarski kapitularza nasuwa skojarzenie z tzw. Domem Marii w Loretto. Jego legendarne losy (cudowna translokacja z podbijanej przez Turków z Ziemi Świętej do Europy) jawi się jako paralela do losu zakonu joannitów (utrata Rodos i od 1530 roku nowa siedziba na Malcie). W dalszej części omówiono inne przejawy reakcji na zagrożenie tureckie w architekturze sakralnej. Szczególnie interesujące sa tu dokonania na terenie Ksiestwa Grodkowskiego biskupów wrocławskich na Ślasku oraz grupa kościołów na południowych Morawach, najbardziej z ziem czeskich zagrożonych agresją Turków, zwłaszcza około 1530 roku.
Česky
Článek začíná pojednáním o johanitském hradu ve Strakonicích v jižních Čechách, zejména jeho přístavbě a výzdobě z doby převora Jana III. z Rožmberka (1510-1532). Malířská výzdoba kapitulní síně připomíná tzv. Mariin dom v Lorettu. Jeho legendární osud (zázračná translokace ze Svaté země dobyté Turky do Evropy) se zdá být paralelou s osudem Řádu sv. Jana (ztráta Rhodosu a nového sídla na Maltě od roku 1530). Později jsou diskutovány další projevy reakce na tureckou hrozbu v sakrální architektuře. Zajímavé jsou zde především stavby v Grodkovském knížectví vratislavských biskupů ve Slezsku a skupina venkovských kostelů na jižní Moravě, v českých zemích nejvíce ohrože tureckou agresí, zejména kolem roku 1530.
Anglicky
The article starts with a discussion of the Joannite castle in Strakonice in southern Bohemia especially its extension and decoration from the time of prior Johann III von Rosenberg (1510-1532). The painting decor of the chapter house brings to mind the so-called Maria's home in Loretto. Its legendary fate (a miraculous translocation from the Holy Land conquered by the Turks to Europe) seems to be a parallel to the fate of the Order of St. John (loss of Rhodes and a new seat in Malta since 1530). Later on, other manifestations of the response to the Turkish threat in religious architecture are discussed. The achievements in Duchy of Grodków of Wrocław bishops in Silesia and a group of churches in southern Moravia, the Czech lands most threatened by Turkish aggression, especially around 1530, are particularly interesting here.
Zobrazeno: 27. 12. 2024 15:49