V předchozích článcích na téma právní úpravy státní služby jsme se věnovali především okolnostem spojeným s přijetím zákona o státní službě1) a dále pak předmětu úpravy a rozsahu působnosti zákona, vymezení služebního úřadu a státní služby, osoby státního zaměstnance, představeného a služebního orgánu. Předmětem výkladu již byly také základní organizační záležitosti státní služby, především úloha Ministerstva vnitra ČR a vymezení obsahu pojmu systemizace. Nyní se zaměříme na otázky spojené s právní úpravou služebního poměru.