V originále
Článek vychází z me disertace a z výzkumu realizovaného koncem 20. století, v rámci kterého byly podrobně zpracovány pozdně gotické náhrobky ve Slezsku (od r. 1400 do poloviny 16. stol.). Otázkou meho současného badatelského zájmu, snažícího se vytvořit jakousi syntézu dějin a umění Koruny České mezi polovinami 15. a 16. století, je porovnání náhrobků českých (méně moravských) pánů a zástupců slezské šlechty, kde hlavní roli hrálo rytířstvo. Jak čeští pánové, tak i rytíři ve Slezsku, hlavně v knížectví svídnickém a javorském, budovali pro sebe v průběhu 15. a 16. století tumbové náhrobky, ve Slezsku někdy pro oba manžele (Śmiałowice, hipotetický Bolesławice). V případě Slezska se totiž jedná o náhrobky členů významných rodu, jako Šofů (Goč II Šof, +1420, v Teplicich u Hiršperku, náhrobek znám pouze z překresby) a Nimptschů (Konrad z Nimptsch, +1446, rovněž známy jen z překresb a rytiny), Krištofa z Talkenberku (+1525, v Lemberku), Ladislava z Hoberku (+1516, v Świerzawĕ), komtura johannitů Zikmunda z Keltschu ve Střihomi (z roku 1531) a Hertviha ze Seydlic z manželkou Hedvihou ze Schweinitz (+1517, +1588, náhrobek vznikl kolem 1530-1540, v Śmiałowicich u Svídnice) a hypoteticky také povýšených měšťanů: svídnickeho Václava Thommendorfa (+1521?, v Boleslavicich) a vratislavského Jindřicha Rybische (+1544, náhrobek vyhotovĕny ve dvou fazích před smrti, náchazi se v kostelu sv. Alžbĕty ve Vratislavi). Protože v připadĕ náhrobků ve Svidnice, Střřichomi, Lemberku, Świerzawie a vesnic u Svidnice se jedná o území Slezska hraničícího přímo s Českým královstvím, nabízí se několik otázek, včetně řešení možného směru inspirace – z Čech do Slezska (slezska šlechta „kopiruje” tumby českých panu) nebo naopak (čeští panovĕ se inspiruji početnymi tumbovymi nahrobky slezských knížat, ktere napodobuji také mistni rytiřstvo).
In English
The article is based on the author’s dissertation and on research conducted out at the end of the 20th century, in which the late Gothic tombstones in Silesia were processed in detail (from 1400 to the middle of the 16th century). One of the questions of the author’s current research interest, trying to create a synthesis of the history and art of the Bohemian Crown between the mid-15th and mid-16th centuries, is a comparison of tombstones of Bohemian (and less so Moravian) lords and representatives of the Silesian nobility, where chivalry played the main role. Both Bohemian lords and knights in Silesia, mainly in the principalities of Świdnica and Jawor, built tombstones for themselves during the 15th and 16th centuries, sometimes in Silesia for both spouses (Śmiałowice, hypothetical Bolesławice), because in the case of Silesia it was the tombstones of the members of important dynasties like the Šof family (Goč II Šof, +1420, in Cieplice Śląskie-Zdrój near Jelenia Góra, the tombstone is only know from a tracing) and the Nimptsch family (Konrad of Nimptsch, +1446, also known only from tracings and an engraving), Krištof of Talkenberg (+1525, in Lemberk), Ladislav of Hoberk (+1516, in Świerzawa), the commander of the Johannites Zikmund of Keltsch in Strzegom (from 1531) and Hertvih of Seydlice with the wife Hedviha of the Schweidnitz family (+1517, +1588, the tombstone was created round 1530–1540, in Śmiałowice near Świdnica) and hypothetically also elevated burghers: the Świdnica burgher Wencl Thommendorf (+1521?, in Bolesławiec) and the Wrocław burgher Heinrich (von) Rybisch (+1544, the tombstone was prepared in two phases before his death, it is in the church of St Elisabeth in Wrocław). Because in the cases of the tombstones in Świdnica, Strzegom, Lwówek Śląski, Świerzawa and the villages near Świdnica are in the territory of Silesia bordering directly on the Kingdom of Bohemia, several questions are offered, including solutions to the possible direction of inspiration – from Bohemia to Silesia (Silesian nobility imitates the tombs of the Bohemian lords) or vice versa (Czech lords are inspired by the numerous tombstones of Silesian princes, which also imitate the local knights).