V originále
Cílem článku je identifikovat dosud neuznanou postavu galerie evropských panovníků 15. století na zdi reprezentačního sálu královského hradu v Písku. Tato dekorace byla vytvořena v roce 1479 a na začátku 20. století prošla důkladnou konzervací, která však nezasahovala do obsahu obrazu. Jejich učelem je představit českého krále Vladislava II. v lokálním kontextu společnosti Českého království (erby české šlechty) a v politickém prostoru Evropy. Druhému účelu sloužil obraz českých panovníků – dvou předchůdců Vladislava na trůně sv. Václava (Ladislava Pohrobka a Jiřího) a jeho otec Kazimira Jagellonského, vládce Polska a Litvy, a krále Karla VII. Francouzkého – všichni jsou podepsáni na páskech. Jméno posledního z nich i jeho podoba jsou částečně zachovány - jedná se o vládce v koruně s grifem na štítu a fragmentem jména „uslaw“. Nepochybně, navzdory hlavně koruně, jde o štětínského vevodu, Bohuslava X Greifena. Článek nevysvětluje důvody tohoto obrázku. Byl načrtnut pouze politický kontext, který by mohl vysvětlit tuto situaci. V roce 1479 uzavřel Vladislav II. V Olomouci smlouvu s druhým českým králem a také s uherským panovníkem Matyášem Korvínem o rozděleni moci v České koruně. Pražský český král jagellonské dynastie se pomalu vzpamatovával z mezinárodní politické izolace (i když v roce 1479 jej papežství stále neuznávalo) a vybudoval si základnu v Evropě. Součástí této politiky, včetně silné orientace na sever, byla svatba krále s Barbarou Hohenzollernovou, dcerou markraběte Albrechta Achilla, kterému tehdy Bohusław X odmítl vzdát feudální hold. Štětínský vévoda mohl hledat podporu u Jagellonců, z kterymi měl uzke vazby od dětstvi stravěného v Krakově. Problematika feudálního vztahu Pomořan s Braniborskem se pravděpodobně musela vypořádat s problémem bývalé závislosti margrabství Hohenzollernů na České koruně, de facto v platnosti do roku 1415, de iure - pravděpodobně stále platná, protože český korunní archiv v dobách Vladislava II. stale pečlivě uchovával dokumenty svědčící o starých závazky Hohenzollernů k Praze. Za fundatory maleb lze považovát příslušníky rodu Jenštejnů, kteří byli úzce spjati s knížetem Jindřichem I. Minsterberským a pravděpodobně tak chtěli zdůraznit své aspirace stat se členy pánnského stavu.
Anglicky
The purpose of this article is to identify an unrecognized so far figure in the gallery of the 15th-century European rulers painted on the wall of the representative hall of the royal castle in Písek, South Bohemia. This painting underwent a complete conservation treatment in early 19th century, but without intervention into its contents. It represents the King of Bohemia, Vladislaus II Jagiellon in a local context of the estate society of the Bohemian Kingdom (coats of arms of Bohemian nobility, for the most part aristocracy), and in the Europe’s politic space. This latter purpose serve the images of the Bohemian rulers – two predecessors of Vladislaus II on St. Wenceslaus throne (Ladislaus the Posthumous von Habsburg and George of Poděbrady), his father Casimir Jagiellon, the ruler of Poland and Lithuania, and the King of France Charles VII – all of them are signed on the ribbon labels. The name of the last of them, as well as his image, are preserved partially – it is a ruler wearing a crown, with a griffin on the shield, and a fragment of the name “uslaw”. Undoubtedly, despite the crown on his head, it is the Szczecin Prince Bogislaw X Griffin. The article doesn’t explain the reasons why this image appeared there. It only outlines the political context which can account for this situation. In 1479 in Olomouc Vladislaus II concluded a treaty with Matthias Corvinus concerning a divided sovereignty in the Bohemian Crown. The Bohemian King from the Jagiellonian dynasty in Prague was gradually coming out of the international political isolation (although in 1479 he wasn’t still recognized by the Pope) and was building his political powerbase in Europe. One element of his politics, including the definite orientation towards the North, was his marriage per procura with Barbara Hohenzollern, daughter of margrave Albrecht Achilles, to whom Bogislaw X denied to pay feudal homage. The Szczecin Prince could search support from the Jagiellons, on whose court in Cracow he was raised. The question of the feudal relation of Pomerania to Brandenburg probably had to be confronted with the problem of the earlier feudal dependence of the feudal rule of the Hohenzollerns from the Bohemian Crown, de facto effective until 1415, de jure rather still in force as the Bohemian Crown Archive carefully kept documents which specified the obligations of the Hohenzollerns towards Prague. The founders of the paintings were considered to be members of the Jenštejn family, who were closely associated with Prince Henry I of Minsterberg and probably wanted to emphasize their aspirations to the status of higher nobility in this way.