V originále
Předkládaný článek se zabývá novotvary, výpůjčkami a internacionalismy užívanými v českém jazyce v období coronavirové pandemie. Vybrané příklady obsahují jak starší výpůjčky, plně zdomácnělé, tak i nové, dosud v českém jazyce nezakotvené v žádném z dostupných tištěných slovníků cizích slov. Nacházejí se zde výpůjčky, které tvoří řecko-latinský adstrát, ale také slova původu románského, anglicismy, ger- manismy a rovněž příklady slov původu slovanského a staročeského. Jejich grafický zápis, foneticko-fonologická realizace, morfologicko-syntaktický stupeň adaptace a některé sémantické odlišnosti odrážejí míru zdomácnění vázanou na současné pandemické události. Analyzované příklady pochází z tištěných a online zdrojů.
In English
The paper represents a brief inquiry into the occurrence of neologisms, borrowings and international terms used in the Czech language, strictly bound by the contemporary covid-19 pandemic events. The employed examples include both, older borrowings, fully domesticated in Czech, as well as the new ones, not yet recorded in any of the reliable printed Czech dictionaries. It focuses mainly on borrowings of Greco-Latin adstrate but also on loanwords of Romance origin, Anglicisms and, to a limited extent, loanwords of German origin in Czech. In addition, a small number of examples is represented by the terms of Slavic and Old Czech origin. The article outlines how the currently used lexical units from different source languages function in the Czech language and their level of adaptation to the Czech orthographic, phonological and morphological systems including some of their semantic peculiarities.