V originále
Studie se zabývá vztahy mezi dvěma sousedícími slezskými rody, a to opavskými Přemyslovci a opolskými Piastovci v druhé polovině patnáctého století. Jejich vzájemné vztahy byly silně poznamenány husitskými válkami, které především opavské Přemyslovce finančně vyčerpaly, čehož využil opolský kníže Bolek V. Opolský (1460), který od počátku čtyřicátých let zaměřil svou pozornost na opavské knížectví. Díky spojenectví s husitskými vojsky počátkem třicátých let neutrpěli opolští Piastovci takové ztráty jako jejich opavští sousedé, což Bolkovi V. umožnilo rozšiřovat svůj vliv do opavského knížectví. Díky zadlužení tamních knížat získal do svých rukou postupně značnou část knížectví a to včetně města Opavy. Po jeho smrti v roce 1460 tato skutečnost dále problematizovala vztahy mezi oběma rody. Ačkoliv majetky v opavském knížectví nezískal, díky zásahu českého krále Jiřího z Poděbrad, Bolkův dědic, jeho bratr Mikuláš I. Opolský, vztahy mezi reprezentanty obou rodů byly i nadále napjaté. Jak jsem se pokusil ukázat v předkládané studii, příčinou tohoto stavu nebylo jen problematické dědictví po Bolkovi V., ale také odlišné postoje Mikuláše Opolského a Jana II. Hlubčického stran českého krále Jiřího z Poděbrad. Zatímco první jmenovaný měl s králem komplikovaný vztah, který jej postupně nasměřoval do tábora Jiřího protivníků, Jan II. Hlubčický zůstával věrným straníkem Jiřího z Poděbrad až do jeho smrti a následně se přiklonil na stranu Vladislava Jagellonského. Mimo to, oba představitelé svých rodů vedli v šedesátých letech dlouholetý spor o ves Pomorčovice, kterou si oba nárokovali. Poprvé byl spor projednáván opavským zemským soudem v roce 1461, ale definitivní rozhodnutí, které přiznalo ves Janu II. Hlubčickému padlo až v roce 1466. Na základě dokumentů uchovávaných v Zemském archívu v Opavě se studie pokouší tento analyzovat tento spor, kterému dosud historiografie nevěnovala výraznější pozornost a zasadit jej do obecného kontextu vztahů mezi opolskými Piastovci a opavskými Přemyslovci.
Anglicky
The study deals with the relations between two neighboring Silesian families, namely the Opava Przemyslid family and the Opole Piast family in the second half of the fifteenth century. Their mutual relations were strongly affected by the Hussite wars, which in particular financially drained the Opava Přemyslovci, which was exploited by the Opole prince Bolek V. Opolský (1460), who focused his attention on the Opava principality from the beginning of the 1940s. Thanks to the alliance with the Hussite troops in the early 1930s, the Opole Piasts did not suffer such losses as their Opava neighbors, which enabled Bolko V to extend his influence into the Opava principality. Thanks to the indebtedness of the local princes, he gradually got his hands on a considerable part of the principality, including the city of Opava. After his death in 1460, this fact further problematized the relations between the two families. Although he did not get possessions in the Opava principality, thanks to the intervention of the Bohemian king Jiří of Poděbrady, Bolk's heir, his brother Mikuláš I Opolský, relations between the representatives of the two families continued to be tense. As I tried to show in the present study, the cause of this state of affairs was not only the problematic legacy of Bolko V, but also the different attitudes of Mikuláš Opolský and John II. Hlubčický stran of the Czech king George of Poděbrady. While the first-named had a complicated relationship with the king, which gradually led him to the camp of George's opponents, John II. Hlubčický remained a loyal supporter of Jiří z Poděbrady until his death and subsequently joined the side of Vladislav Jagiellonian. In addition, in the 1960s, both representatives of their families had a long-standing dispute over the village of Pomorčovice, which they both claimed. For the first time, the dispute was discussed by the Opava regional court in 1461, but the final decision, which recognized the village of Janu II. Hlubčická fell only in 1466. On the basis of documents kept in the Regional Archives in Opava, the study attempts to analyze this dispute, to which historiography has not yet paid significant attention, and to place it in the general context of relations between the Piasts of Opole and the Přemyslovs of Opava.