k 2022

Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích

RADEK, David

Základní údaje

Originální název

Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích

Název česky

Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích

Název anglicky

The king as judge. The long road to the creation of the princely court (1498) in the Silesian principalities

Autoři

Vydání

12. sjezd českých historiků. Profesní setkání historiček a historiků České republiky, 2022

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Klíčová slova česky

pozdní středověk, dvorský soud, stavovská společnost, panovnická autorita

Klíčová slova anglicky

late middle ages, court, aristocratic society, monarchical authority
Změněno: 17. 1. 2023 09:41, Mgr. David Radek, Ph.D.

Anotace

V originále

Složením lenních slibů ve 14. století se slezská knížata stala vazaly českých králů, což postavilo tamní piastovská a později i přemyslovská knížata do nové situace. Lenní institut poskytoval slezským zeměpánům kromě povinností vůči českému panovníkovi, i celou řadu garancí jejich majetků a postavení. Českému panovníkovi také připadlo právo soudit spory slezských knížat, čehož zejména Jan Lucemburský a Karel IV. aktivně využívali, aniž by přistoupili k vytvoření institucionálních nástrojů, které by panovník mohl využít. Už v druhé polovině čtrnáctého století ale můžeme pozorovat snahu přenést spory slezských knížat na plénum knížecího soudu ve Vratislavi, kterému předsedal vratislavský hejtman co by reprezentant krále. Podobný systém se v roce 1435 pokoušel ustanovit i Zikmund Lucemburský nebo v 1474 Matyáš Korvín – jím prosazený landfrýd obsahuje rovněž klauzuli o roli vrchního slezského hejtmana ve sporech tamních knížat. Skutečný soudní orgán ale vytvořil až Vladislav II. Jagellonský v roce 1493 ustanovením tzv. Ober-und fürsten Recht, neboli knížecího soudu. Předkládaný příspěvek se pokusí nalézt odpovědi na otázky, jaké nástroje využívali čeští panovníci při řešení sporů slezských knížat? Můžeme vůbec hovořit o nějakém ustáleném postupu při řešení sporů nebo je každý případ specifický a daný panovník volil nástroje vyplývající ze situace? Kromě toho bude kladen důraz také na postupný vývoj institucionálního zázemí pro řešení sporů slezských knížat, tak jak jej můžeme sledovat v dochovaných pramenech.