V originále
Článek poukazuje na několik vln pozdně gotického historismu v umění (především v architektuře) kolem roku 1400, kolem roku 1450–1460 a po roce 1500, přičemž zdůrazňuje paralelitu tohoto fenoménu s historismem v epigrafice. V tomto ohledu se jedná o obecnější záležitost, a jedním z jejích nejvýznamnějších projevů je časová shoda vzhledu gotické architektury ve 12. století, tedy forem vyjadřujících „jeruzalémizaci“ Evropy po umožnění rozsáhlého kontaktu se Svatou zemí v roce 1099, s výskytem gotické minuskuly, která je v podstatě napodobením hebrejského písma. Evidentní je také souvislost renesance a antikizace nápisu (v českých zemích od konce 15. století). Příspěvek prezentuje několik slezských, českých a moravských příkladů takových paralel v průběhu 15. a prvních desetiletí 16. století (Vratislav, Jindřichův Hradec, Znojmo). Diskutován byl i problém, který přináší datování primitivních lidových nápisů. Při jejich analýze stojí za to vzít v úvahu i kontext nápisu, kterým je např. podoba nositele – architektonického prvku, či dekorací doprovázejících nápis a případné – další související okolnosti. Příkladem může být nápis a polychromie na kostele v Klášterci nad Orlicí v Čechách (pravděpodobně z let 1530–1540) a dřevěná deska na kostele v Dziesławicích u Sycova v Dolním Slezsku z roku 1493.
In English
The article points to several waves of Late Gothic historicism in art (especially in architecture) around 1400, during 1450–1460, and after 1500, placing emphasis on the parallelism of this phenomenon with historicism in epigraphy. In this respect, it is a more general question, one of its most significant manifestations being the time concordance of the appearance of a visual aspect of 12th-century Gothic architecture, i.e. expression of the ‘Jerusalemisation’ of Europe after the facilitation of extensive contacts with the Holy Land in 1099, and the Gothic miniscule that in fact imitates the Hebrew script. The connection of the Renaissance with the antique-style inscription (in the Czech lands from the late 15th century) is also evident. The article presents several Silesian, Bohemian, and Moravian examples of such analogies throughout the 15th century and the first decades of the 16th century (Wrocław. Jindřichův Hradec, Znojmo). Furthermore, an issue of dating primitive folk inscriptions is discussed. During the analysis, the inscription’s context must also be taken into account, e.g. the appearance of the bearer – the architectural element or decoration accompanying the inscription – and alternatively other related circumstances, as exemplified by the inscription and polychrome in the Bohemian church in Klášterec nad Orlicí (perhaps from 1530–1540) and the wooden panel in the church in Dziesławice near Syców in Lower Silesia (from 1493).