2022
Krisen mit Fragmenten. Zeitgenössisches Theater als Ausdruck des Fragments, dargestellt am Beispiel von Verrücktes Blut von Nurkan Erpulat und Jens Hillje.
LANGNER, Paul MartinZákladní údaje
Originální název
Krisen mit Fragmenten. Zeitgenössisches Theater als Ausdruck des Fragments, dargestellt am Beispiel von Verrücktes Blut von Nurkan Erpulat und Jens Hillje.
Název česky
Krize s fragmenty. Současné divadlo jako výraz fragmentu, ilustrované na příkladu hry Verrücktes Blut Nurkana Erpulata a Jense Hilljeho.
Název anglicky
Crises with fragments. Contemporary theater as expression of the fragment, exemplified on “Mad Blood” by Nurkan Erpulat and Jens Hillje
Autoři
LANGNER, Paul Martin (276 Německo, garant, domácí)
Vydání
Paderborn, Theater und Krise. Paradigmen der Störung in Dramentexten und Bühnenkonzepten nach 2000. od s. 204-219, 17 s. 2022
Nakladatel
Brill Fink
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/47813059:19240/22:A0001104
Organizační jednotka
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
ISBN
978-3-7705-6672-3
Klíčová slova česky
Fragment; krize; Jean Luc Nancy; "znovuzrození" světa (Fischer-Lichte); "Šílená krev" Nurkan Erpulat a Jens Hillje
Klíčová slova anglicky
Fragment; crisis; Jean Luc Nancy; „re-enchantment” of the world (Fischer-Lichte); “Mad Blood” by Nurkan Erpulat und Jens Hillje
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 16. 3. 2023 12:55, doc. PhDr. Michaela Weiss, Ph.D.
V originále
Auf der Grundlage von Überlegungen von Jean Lucy Nancy werden Argumente auf das zeitgenössische Theater übertragen. Zunächst stellt Kunst gegenüber allen sinnlich wahrnehmbaren Ausdrucksformen ein Fragment dar, das funktional auf das Ganze der Existenz verweist. Hierin zeichnet sich einerseits die Wehrlosigkeit der Existenz des Menschen, andererseits sein Machtanspruch ab. Die Trennung der Kunst als Fragment von der Gesellschaft stellt zudem ein Krisenmoment dar, das sich nur als „Abgetrenntes“ auf die gesellschaftliche Totalität beziehen kann. Gerade diese Moment der Krise und der fragmentierten Realität bestimmen den Prozess in dem Theaterstück von Nurkan Erpulat und Jens Hillje. Mit Hilfe der beiden Kategorien analysiert der Beitrag den Text und die Darstellung während einer Inszenierung des Maxim-Gorki-Theaters in Berlin (2010).
Česky
Na základě úvah Jeana Lucy Nancyho jsou argumenty přeneseny na současné divadlo. Především, ve srovnání se všemi smyslově vnímatelnými formami vyjádření představuje umění fragment, který funkčně odkazuje k celku existence. V tom se na jedné straně projevuje bezbrannost existence člověka a na druhé straně jeho nárok na moc. Oddělení umění jako fragmentu od společnosti představuje také moment krize, který se může vztahovat ke společenské totalitě pouze jako k něčemu "oddělenému". Právě tento moment krize a roztříštěné reality určuje proces ve hře Nurkana Erpulata a Jense Hilljeho. S pomocí těchto dvou kategorií článek analyzuje text a představení během inscenace v berlínském Divadle Maxima Gorkého (2010).
Anglicky
This paper discusses some arguments based on reflections by Jean-Luc Nancy arguments to contemporary theatre. In contrast to all forms of expression that can be perceived by the senses, art initially represents a fragment that functionally refers to the whole of existence. This shows on one hand the defenselessness of human existence (the so called “re-enchantment” of theater by E. Fischer-Lichte) and on the other hand his claim of power. The separation of art from the society as an act of fragmentation represents a moment of crisis that can only relate to the social totality as “separated”. It is precisely these moments of crisis and fragmented reality that determine the process in den play “Mad blood” by Nurkan Erpulat and Jens Hillje. In the paper these two categories will applied on the text of this play and the performance during the presentation at the stage of Gorki-Theater (Berlin, 2010).