J
2022
Heretics as devil’s servants. The construction of religious otherness in Silesian historiographical sources from the late Middle Ages
RADEK, David
Základní údaje
Originální název
Heretics as devil’s servants. The construction of religious otherness in Silesian historiographical sources from the late Middle Ages
Název česky
Kacíři jako služebníci ďábla. Konstrukce náboženské jinakosti ve slezských narativních pramenech
Vydání
Folia Historica Cracoviensia, Kraków, Uniwersytet Papieski Jana Pawła II w Krakowie, 2022, 0867-8294
Další údaje
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Klíčová slova česky
hereze; Slezsko; husitství; narativní prameny; Jan Hus
Klíčová slova anglicky
heresy; Silesia; hussitism; histriografphical sources; Jan Hus
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
V originále
Long since the times of st. Augustin medieval society was firmly convinced of the connection between heresy and the devil, and heretics were often considered members of the „civitatis diaboli“. In the Silesian environment, a similarly constructed religious identity can be more often encountered in the late Middle Ages, when Silesian society was facing the threat of Hussitism. This was reflected in the works of contemporary chroniclers (e.g. Petr Eschenloer, Kaspar Borgeni, Jan Froben etc.). The descriptions of heretics were created in accordance with the already existing Chistian tradition and they predominantly consisted of stereotypes and topoi associated with heresy. The paper will focus on the analysis of narrative strategies used by Silesian chroniclers and will try to explain how they were creating the image of heretics with an emphasis on the role played by the devil in these descriptions – it will analyse the relationship between heretics and the devil.
Česky
Dávno od dob sv. Augustinská středověká společnost byla pevně přesvědčena o spojení hereze s ďáblem a heretici byli často považováni za členy „civitatis diaboli“. Ve slezském prostředí se s podobně konstruovanou náboženskou identitou lze častěji setkat v pozdním středověku, kdy slezská společnost čelila hrozbě husitství. To se odrazilo v dílech současných kronikářů (např. Petr Eschenloer, Kaspar Borgeni, Jan Froben aj.). Popisy heretiků byly vytvořeny v souladu s již existující křesťanskou tradicí a sestávaly převážně ze stereotypů a topoi spojených s herezí. Příspěvek se zaměří na analýzu narativních strategií užívaných slezskými kronikáři a pokusí se vysvětlit, jak vytvářeli obraz kacířů s důrazem na roli, kterou v těchto popisech sehrál ďábel.
Zobrazeno: 6. 11. 2024 23:21