Od připojení pohraničního území Československa k Německé říši do jarních měsíců roku 1945 působily v Říšské župě Sudety řádné soudy podle německého vzoru. Nejnižší instanci představovaly tzv. úřední soudy, do jejichž agendy náležely přestupky, přečiny a lehčí zločiny, záležitosti pracovního a dědického práva, řešení občansko-právních sporů apod. Podobně jako řada z nich navázal i ten vrbenský na činnost předválečného okresního soudu. Do jeho působnosti spadali nejen obyvatelé Vrbna (pod Pradědem), ale i okolních vesnic – Adamova, Karlovic, Ludvíkova (včetně Karlovy Studánky), Mnichova a Železné. Soudní spisy, které se z období let 1938–1945 dochovaly, na jedné straně představují cenný materiál pro sledování vývoje válečné soudní správy na okupovaném území i života místních obyvatel, na druhé straně ale před badatele staví otázku, jak s v nich zachycenými příběhy naložit. Příspěvek se na základě analýzy několika spisů zachycujících průběh soudního řízení v případech vybraných přečinů a zločinů pokouší na tuto otázku najít odpověď.