V originále
Na jaře roku 1523 byl Zdeněk Lev z Rožmitálu a s ním spjatí mnozí čeští panové zbaveni moci králem Ludvíkem. Zároveň nabyla na významu slezská knížata v čele s Karlem Minsterberským, vnukem krále Jiřího. V pozadí probíhala i hra o zajištění pozice v České koruně braniborského markraběte Jiřího Hohenzollerna, od roku 1523 knížete krnovského. Byl blízkým příbuzným krále Ludvíka. Slezská knížata v té době buď inklinovala k luterské reformaci (Fridrich II. Lehnický a Jiří Hohenzollern) nebo tuto variantu zvažovala (Karel I.). Zdeněk Lev byl baštou katolicismu nejen v Českém království, ale ovlivnil i náboženské poměry ve Slezsku. Tento vliv výrazně vzrostl po jeho návratu v roce 1525 do úřadu nejvyššího purkrabího Pražského hradu. Klima ve Slezsku mu však bylo stále méně příznivé, což byl jeden z důvodů prodeje sycovského panství, které až do roku 1529 držel jako věno své snaše Anny z Haugviců. Zdeněk Lev se snažil omezit vliv reformace tlakem na různé faktory: krále, knížata, kláštery (hlavně české), ale tváří v tvář vratislavské náboženské politice zůstal bezmocný. Druhé největší královské město Koruny české v obavě z realizace „pražského vzoru“ z roku 1524 (převzetí moci konzervativními utrakvisty nepřátelskými luteránství ve spojenectví s katolíky) převzalo kontrolu nad náboženským životem ve městě v bílých rukavičkách v témže roce 1524. Politickou linii Zdeňka Lva nicméně sledovali čeští stavové ještě dlouho po jeho smrti v roce 1535, o čemž svědčí přinucení legnických knížat (Fridriha II a jeho synů Friedricha III a Jiřího II) v roce 1547 k odstoupení od vzájemné dědické smlouvy s Hohenzollerny. Pán z Rožmitálu měl na český stát v první třetině, anebo dokonce v první polovině 16. století vliv srovnatelný pouze s postavením tří českých králů, za nichž působil: Ladislava a Ludvíka Jegellonských a Ferdinanda Habsburského.
Anglicky
In the spring of 1523, Zdeněk Lev of Rožmitál and many Bohemian lords connected with him were removed from power by King Luis. At the same time, the Silesian princes, led by Charles of Minsterberg, grandson of King George, gained importance. In the background, there was also a game going on to secure the position of Margrave Georg Hohenzollern of Brandenburg, Prince of Krnov since 1523, in the Bohemian Crown. He was a close relative of King Louis. The Silesian princes at that time were either inclined towards the Lutheran reformation (Friedrich II. of Legnica and Georg of Hohenzollern) or considered this option (Charles I.). Zdeněk Lev was a bastion of Catholicism not only in the Bohemian Kingdom, but also influenced religious conditions in Silesia. This influence significantly increased after his return in 1525 to the office of supreme burgrave of Prague Castle. However, the climate in Silesia was increasingly less favorable to him, which was one of the reasons for the sale of the Syców, which he held until 1529 as a dowry for his daughter-in-law Anna from Haugvice. Zdeněk Lev tried to limit the influence of the Reformation by putting pressure on various factors: kings, princes, monasteries (mainly Bohemia), but he remained powerless in the face of Wrocław's religious politics. The second largest royal city of the Bohemian Crown, fearing the implementation of the "Prague model" from 1524 (the takeover of power by conservative Utraquists hostile to Lutheranism in alliance with Catholics), took control of religious life in the city in white gloves in the same year 1524. However, they followed the political line of Zdenek Lev the Bohemian estates long after his death in 1535, as evidenced by the forcing of the Legnica princes (Friedrich II and his sons Friedrich III and George II) in 1547 to withdraw from the mutual succession agreement with the Hohenzollern. The lord of Rožmitál had an influence on the Bohemian state in the first third, or even the first half of the 16th century, comparable only to the position of the three Bohemian kings under whom he worked: Ladislav and Luis Jegellon and Ferdinand Habsburg