C 2023

Architektura knihoven v praxi

FOBEROVÁ, Libuše a Lenka DOSTÁLOVÁ

Základní údaje

Originální název

Architektura knihoven v praxi

Název česky

Architektura knihoven v praxi

Název anglicky

Library architecture in practice

Autoři

FOBEROVÁ, Libuše a Lenka DOSTÁLOVÁ

Vydání

Ostrava, Kompendium knihovnictví II, od s. 121-188, 68 s. Kompendium knihovnictví II, 2023

Nakladatel

Moravskoslezská vědecká knihovna

Další údaje

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

ISBN

978-80-7054-331-3

Klíčová slova česky

Architektura knihoven, Moravská zemská knihovna v Brně, Moravská vědecká knihovna v Ostravě, Moravskoslezský kraj, architektonická soutěž, projekt Černá kostka - Centrum digitalizace, vědy a inovací, studium proveditelnosti

Klíčová slova anglicky

Library Architecture, Moravian Library in Brno, Moravian Research Library in Ostrava, Moravian-Silesian Region, architectural competition, project Black Cube - Centre for Digitization, Science and Innovation, feasibility study

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 5. 1. 2024 09:29, PhDr. Libuše Foberová, Ph.D.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Kapitola analyzuje problematiku architektury knihoven. Zmiňuje stručný historický exkurz do vývoje architektury knihoven. Dále představuje metodické pracoviště Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven při Moravské zemské knihovně v Brně. Další část statě se věnuje případové studii projektu Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací. Popisuje dlouhou a složitou cestu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě k nové budově. Státní vědecká knihovna v Ostravě (původní název) byla totiž v době svého vzniku v roce 1951 umístěna v Nové radnici jen dočasně s tím, že v krátké době pro ni bude postavena nová budova. Výstavba začala být reálná až v roce 2004, kdy tehdejší vedení knihovny se zřizovatelem Moravskoslezským krajem uspořádalo architektonickou soutěž. Od té doby hovoříme o projektu Černá kostka. Stavební program byl tvořen několikrát, poslední vznikl v roce 2019. Na něj navázala Studie proveditelnosti, protože výstavba bude z větší části financována z fondů Evropské unie. Jednotlivé podkapitoly se tedy zaměřují na celý proces přípravy dokumentace pro provádění stavby, která je součástí podkladů k vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele stavby.

Česky

Kapitola analyzuje problematiku architektury knihoven. Zmiňuje stručný historický exkurz do vývoje architektury knihoven. Dále představuje metodické pracoviště Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven při Moravské zemské knihovně v Brně. Další část statě se věnuje případové studii projektu Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací. Popisuje dlouhou a složitou cestu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě k nové budově. Státní vědecká knihovna v Ostravě (původní název) byla totiž v době svého vzniku v roce 1951 umístěna v Nové radnici jen dočasně s tím, že v krátké době pro ni bude postavena nová budova. Výstavba začala být reálná až v roce 2004, kdy tehdejší vedení knihovny se zřizovatelem Moravskoslezským krajem uspořádalo architektonickou soutěž. Od té doby hovoříme o projektu Černá kostka. Stavební program byl tvořen několikrát, poslední vznikl v roce 2019. Na něj navázala Studie proveditelnosti, protože výstavba bude z větší části financována z fondů Evropské unie. Jednotlivé podkapitoly se tedy zaměřují na celý proces přípravy dokumentace pro provádění stavby, která je součástí podkladů k vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele stavby.
Zobrazeno: 2. 11. 2024 14:01