C 2023

Tvář barokního Krnova. Městská zástavba poloviny 18. století ve světle berních přiznání karolinského katastru

HANIČÁK, Ondřej

Základní údaje

Originální název

Tvář barokního Krnova. Městská zástavba poloviny 18. století ve světle berních přiznání karolinského katastru

Název anglicky

The face of Baroque Krnov. Urban development of the mid-18th century in the light of the tax records of the Carolingian cadastre

Autoři

HANIČÁK, Ondřej

Vydání

1. vyd. Opava, Krnovsko. Proměny regionálních identit od středověku po současnost, od s. 161-191, 31 s. Opavská historická sympozia III. 2023

Nakladatel

Slezská univerzita v Opavě

Další údaje

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

ISBN

978-80-7510-564-6

Klíčová slova česky

Dějiny Slezska, raný novověk, urbánní dějiny, Krnov

Klíčová slova anglicky

History of Silesia, early modern history, urban history, Krnov
Změněno: 6. 2. 2024 14:26, PhDr. Ondřej Haničák

Anotace

V originále

Cílem předkládané studie je analýza charakteru městské zástavby Krnova v polovině 18. století. Informace o podobě raně novověkého města, které v rámci opavsko-krnovského knížectví sehrávalo alespoň pro menší spádovou oblast roli regionálního centra, podávají daňová přiznání karolinského katastru. Výpověď daňových šetření lze díky konfrontaci se záznamy v pozemkových knihách lze topograficky konkretizovat, a díky tomu je možné relativně přesně charakterizovat zástavbu jednotlivých částí vnitřního města. Sdělení karolinského katastru zpřesňují naší představu nejen o výškové hladině zástavby a užitém stavebním materiálu, ale také o funkční skladbě interiérových prostor městských domů, dvorní zástavbě a jejich dalším hospodářském využití.

Anglicky

The aim of the study was to analyse the character of the urban built-up area in Krnov on the basis of the tax returns of the Carolinian Cadastre, takes us to the middle of the 18th century. The testimony of the tax investigations can be topographically specified thanks to the confrontation with the records in the land registers, and thanks to this it is possible to characterise the development of individual parts of the inner city relatively accurately. The Carolinian Cadastre clarifies our idea not only of the height level of the built-up area and the building materials used, but also of the functional composition of the interior spaces of the burgher houses, the farmyard buildings, and their further economic use. Based on the interpretation of the records of the tax assessment, it can be concluded that the burgher houses in Krnov were already largely stone before the middle of the 18th century, even in the parts of the built-up area of the town at the city walls.