2022
Vliv implementace doporučení ERAS na výsledky u pacientů v kolorektální chirurgii: retrospektivní a srovnávací studie
RICHTAROVÁ, Jana, Igor SATINSKÝ, Peter SCHWARZ, Tomáš SKOBLEJ, Eva MRÁZKOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Vliv implementace doporučení ERAS na výsledky u pacientů v kolorektální chirurgii: retrospektivní a srovnávací studie
Název anglicky
The influence of the implementation of ERAS recommendations on the results in patients in colorectal surgery: a retrospective and comparative study
Autoři
RICHTAROVÁ, Jana, Igor SATINSKÝ (203 Česká republika, domácí), Peter SCHWARZ, Tomáš SKOBLEJ a Eva MRÁZKOVÁ
Vydání
Praktický lékař, 2022, 0032-6739
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30212 Surgery
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/47813059:19510/22:A0000517
Organizační jednotka
Fakulta veřejných politik v Opavě
Klíčová slova česky
ERAS; fast track surgery; perioperační péče; pooperační komplikace; délka hospitalizace; chirurgie
Klíčová slova anglicky
Enhanced Recovery After Surgery; fast-track surgery; perioperative care; postoperative complications; length of hospital stay; surgery
Změněno: 2. 4. 2024 08:20, Ing. Lucie Chmelařová
V originále
Úvod: Cílem této studie bylo srovnání pooperační péče s vybranými elementy protokolu ERAS (Enhanced Recovery After Surgery): optimální analgetizace, neagresivní tekutinová náhrada, prevence nevolnosti a zvracení, časný perorální nebo enterální příjem, časné odstraňování drénů, nazogastrických sond a permanentních močových katétrů, časná rehabilitace. Soubor pacientů a metodika: Data byla získávána na základě stanovených kritérií ze zdravotnické dokumentace vybrané skupiny pacientů po plánovaných resekcích střeva, s pobytem na jednotce intenzivní péče (JIP) minimálně 48 hodin. Výzkumný soubor byl sestaven z pacientů hospitalizovaných na dvou chirurgických JIP. Ve zdravotnickém zařízení v Karviné (JIP 1) bylo do studie zahrnuto 79 pacientů a v Havířově (JIP 2) bylo zařazeno 107 pacientů. Výsledky: Na základě retrospektivní analýzy získaných informací je patrné, že konkrétní dílčí postupy z protokolu ERAS byly zaváděny a realizovány na obou pracovištích JIP. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u optimální pooperační analgetizace (epidurální katétr) a dodržení tekutinové restrikce do 2,5 litrů. Dále byly zaznamenány statisticky významné rozdíly u četnosti provedených laparoskopií, u časného perorálního a enterálního příjmu, u časného odstraňování drénů, nazogastrických sond a permanentních močových katétrů. Závěr: Na sledovaných pracovištích se míra implementace ERAS v jednotlivých krocích liší, ale v uvedené studii nevedly tyto rozdíly k rozdílným výsledkům. Prokazatelně se nedá určit, který element z koncepce ERAS má signifikantní vliv na konečné výsledky.
Anglicky
Introduction: The aim of this study was a comparison of postoperative care with selected elements of the ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) protocol: optimal analgesia, non-aggressive fluid replacement, nausea and vomiting prevention, early oral or enteral intake, early removal of drains, nasogastric tubes and permanent urinary catheters, early rehabilitation. Patients and methods: Data were obtained based on established criteria from the medical documentation of a selected group of patients after planned intestinal resections, with a stay in the intensive care unit (ICU) of at least 48 hours. The research group was composed of patients hospitalised in two surgical ICUs. Seventy-nine patients were included in the study at the medical facility in Karviná (ICU 1), and one hundred and seven patients were enrolled in Havířov (ICU 2). Results: Based on a retrospective analysis of the information obtained, it is evident that specific partial procedures from the ERAS protocol were implemented at both ICU workplaces. A statistically significant difference was found in the optimal postoperative analgesia (epidural catheter) and adherence to fluid restriction up to 2.5 litres. Furthermore, statistically significant differences in the frequency of laparoscopies, early oral and enteral intake, early removal of drains, nasogastric tubes and permanent urinary catheters were noted. Conclusion: The level of ERAS implementation in the monitored workplaces differs in individual steps, but these differences did not lead to different results in the mentioned study. It is demonstrably impossible to determine which elements of the ERAS concept significantly affect the final results.