Informační systém SU
CZECHOWICZ, Boguslaw. Gdy średniowiecze stawało się nowożytnością…. 1. vyd. Wrocław: Instytut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach - Stały Komitet Mediewistów Polskich, 2024, 192 s. VII Kongres Mediewistów Polskich 4. ISBN 978-83-968811-4-4.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Gdy średniowiecze stawało się nowożytnością…
Název česky Když se středověk staval novověkem...
Název anglicky When the Middle Ages became modern...
Autoři CZECHOWICZ, Boguslaw (616 Polsko, garant, domácí).
Vydání 1. vyd. Wrocław, 192 s. VII Kongres Mediewistów Polskich 4, 2024.
Nakladatel Instytut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach - Stały Komitet Mediewistów Polskich
Další údaje
Originální jazyk polština
Typ výsledku Editorství odborné knihy
Obor 60101 History
Stát vydavatele Polsko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
ISBN 978-83-968811-4-4
Klíčová slova česky Středověk; historiografie; české země; Moldavsko; Slezsko; umění
Klíčová slova anglicky Middle Ages; historiography; Czech lands; Silesia; Moldova; art.
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnil: prof. PhDr. Boguslaw Czechowicz, Dr., učo 54877. Změněno: 28. 6. 2024 22:21.
Anotace
Tom obejmuje 6 dużych studiów oraz obszerny wstęp i zakończenie. Są to referaty wygłoszone w ramach sekcji 18. Kongresu Mediewistów Polskich przez badaczy z Polskiej republiki, Czeskiej republiki i Mołdawii. Dotyczą trzech grup zagadnień – bipolarności Europy rozdartej miedzy Wschodem i Zachodem (prace o reformie Rzeszy u schyłku XV wieku i o meandrach dziejów Mołdawii w XV-XVI wieku). Grupa druga to studia odchodzenia od średniowiecznego uniwersalizmu na rzecz partykularyzmu (dwie sondy dotyczące pogranicza śląsko-morawskiego oraz kwestii kościelnych w Księstwie Cieszyńskim przed reformacją). Blok trzeci dotyczy samego konceptu średniowiecza – uwarunkowań dziejopisarstwa tej epoki ściśle powiązanych z Biblią oraz przynosi próbę nowego zdefiniowania tej epoki, po uprzedniej krytyce (dekonstrukcji) dotychczasowych konceptów z nią związanych. Panoramę końca epoki przynosi obszerny wstęp, a refleksję nad obrazem dziejów, szczególnie przez pryzmat średniowiecznej kartografii, zawiera zakończenie.
Anotace česky
Svazek obsahuje 6 velkých studií a rozsáhlý úvod a závěr. Jedná se o příspěvky, které v rámci sekce 18. Kongresu polských medievalistů přednesli badatelé z Polské republiky, České republiky a Moldavska. Týkají se tří skupin problémů - bipolarity Evropy zmítané mezi Východem a Západem (práce o reformě Říše na konci 15. století a o meandrech dějin Moldavska v 15.-16. století). Druhou skupinou je studium odklonu od středověkého univerzalismu ve prospěch partikularismu (dva průzkumy o slezsko-moravském pomezí a církevní problematice v Těšínském knížectví před reformací). Třetí blok se týká samotného konceptu středověku - podmínek dějin této doby, úzce souvisejících s Biblí, a pokusů definovat tuto dobu novým způsobem, po předchozí kritice (dekonstrukci) existujících konceptů. V obsáhlém úvodu je představeno panorama konce éry a v závěru je zařazena úvaha nad obrazem dějin, zejména prizmatem středověké kartografie.
Anotace anglicky
The volume includes 6 large studies and an extensive introduction and conclusion. These are papers presented as part of the section of the 18th Congress of Polish Mediewalists by researchers from the Polish Republic, the Czech Republic and Moldova. They concern three groups of issues - the bipolarity of Europe torn between the East and the West (works on the reform of the Reich at the end of the 15th century and on the meanders of the history of Moldova in the 15th-16th centuries). The second group is the study of the departure from medieval universalism in favor of particularism (two surveys on the Silesian-Moravian border and church issues in the Duchy of Cieszyn before the Reformation). The third block concerns the concept of the Middle Ages itself - the conditions of the history of this era, closely related to the Bible, and attempts to define this era in a new way, after previous criticism (deconstruction) of the existing concepts related to it. The panorama of the end of the era is presented in an extensive introduction, and a reflection on the image of history, especially through the prism of medieval cartography, is included in the conclusion.
Zobrazeno: 20. 7. 2024 16:15