C 2024

Smrt kacíře. Obraz umírání heretiků ve středověkých narativních pramenech

RADEK, David

Basic information

Original name

Smrt kacíře. Obraz umírání heretiků ve středověkých narativních pramenech

Name in Czech

Smrt kacíře. Obraz umírání heretiků ve středověkých narativních pramenech

Name (in English)

The death of a heretic. The image of dying heretics in medieval narrative sources

Authors

RADEK, David (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

1. vyd. Bratislava, Smrť v stredoveku, p. 279-291, 13 pp. 2024

Publisher

VEDA vydavaťelstvo SAV, Historický ústav SAV, v. v. i.

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Chapter(s) of a specialized book

Field of Study

60101 History

Country of publisher

Slovakia

Confidentiality degree

is not subject to a state or trade secret

Publication form

printed version "print"

RIV identification code

RIV/47813059:19240/24:A0001408

Organization unit

Faculty of Philosophy and Science in Opava

ISBN

978-80-224-2066-2

Keywords (in Czech)

hereze; Slezsko; narativní prameny; ars moriendi;

Keywords in English

heresy; Silesia; narrative sources; ars moriendi;

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Changed: 25/11/2024 10:15, Mgr. David Radek, Ph.D.

Abstract

V originále

Kacířství neboli náboženská jinakost představovala pro středověkou společnost velkou hrozbu, protože byla vnímána jako ohrožení jednoty křesťanů, která hrála v myšlení středověkých lidí zásadní roli. Od dob svatého Augustina byli heretici považováni za nepřátele Krista a příslušníky civitatis diaboli, v protikladu k Augustinově civitatis dei. Ačkoli se hereze doby svatého Augustina v mnohém lišila od heretických hnutí pozdějšího středověku, jeho závěry na toto téma si zachovaly svou aktuálnost i na konci středověku, kdy byly považovány za základní interpretační východisko. Způsob, jakým se svatý Augustin vyjadřoval o manichejcích a dalších tzv. heretických hnutích pozdní antiky, měl hluboký vliv na práci středověkých kronikářů. O jinakosti středověkých heretiků svědčila nejen jejich odlišná vyznání, životní styl či vzorce chování, ale také konkrétní popisy jejich umírání. Popisy smrti kacířů ve středověkých kronikách byly často velmi symbolické a využívaly nebo odkazovaly na řadu topoi, které byly ve středověku s kacíři spojovány. Předkládaný příspěvek se zaměřuje na prameny z prostředí středověkého Slezska a na jejich základě zkoumá, jak se středověké stereotypy spojené s kacířskými hnutími odrážely v narativních strategiích slezských kronikářů, zejména ve vztahu k husitství, které představovalo pro slezskou společnost v pozdním středověku velkou hrozbu. Husitství bylo jednoznačně dominantní herezí, s níž se slezská společnost potýkala, což je dobře patrné z dobových slezských kronik. Předkládaná studie se zaměřuje zejména na otázku, jak středověcí autoři popisovali smrt kacíře. Autorka dochází k závěru, že smrt kacíře byla v narativních pramenech často popisována symbolicky jako „špatná“ smrt a středověcí kronikáři ji záměrně konstruovali v opozici k ideálu ars moriendi.